Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha palo Romano takentos, savo ela tajsa Prahate, vakeraha
tiž pale buťi, savi keren o nipi, jak te nael zor le neonacisten. Tiž tumen
dodžanena palo projektos, andro savo pes sgejle fameĺii.
Nejdříve vám řekneme, jaké úspěchy sklízí sdružení Cikne čhave, které už po
třetí pozvalo romské soubory na soutěž romský talent. K mikrofonu jsme
pozvali dále Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanské společnosti a
řekneme vám také projektu Rodiny od vedle.
Vakereha tiž pal oda, si te keren, jak tumen te načhiven avri andalo kher,
phemneha tumenge so te keren, te kamen te džan pro maškarutne či uče školi u
palo multikulturno sikľiben andro školi.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se v právní poradně zaměříme na nájemní
smlouvy, řekneme vám, kde vás připraví na přijímačky na střední a vysokou
školu a představíme vám projekt multikulturní výchovy na školách. Tolik
programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan
Mišurec.
=[ Reportáž ]=
Třetí ročník soutěže Romský talent
Zítra bude pražský kulturní dům Vltavská dějištěm už třetího ročníku soutěže
Romský talent. Do soutěže se přihlásilo mnoho souborů z celé České
republiky. Jak nám řekla jedna z pořadatelek Juliana Vodrážková, u zrodu
tohoto projektu je pražské sdružení Cikne čhave.
"Úspěšnost soutěže byla v tom, že přišlo hodně dětí, mělo to být jen pro
pražské, nakonec se to ale vyvrbilo tak, že to bylo celorepublikové. A tak
jsme v záměru pokračovali a pokračujeme i nadále."
Sama vedete dětský soubor Cikne čhave...
"Funguje tři roky, vede ho Irena Daňková, s dětmi cvičí choreografii, děti
zkoušely i zpívat v doprovodu kluků od pana Surmaje. V současné době tancují
romské tance, diskotance a nejhezčí tanec je tanec indický."
U mikrofonu je s námi také Štefan Žolták z Prahy, který je také jedním z
pořadatelů této soutěže a podílí se rovněž na vedení souboru Cikne čhave. U
Vás je zajímavé to, že tam máte dvě dcery a na fungování tohoto souboru se
podílejí také rodiče těchto dětí.
"Když vidím ty děti, jak tancují a mají snahu, tak z toho mám velkou radost.
Proto jsem do toho šel, pomáhám jim ve všem. A hlavně jde o to, že ty děti
něco dělají, mají snahu něco dělat a baví je to. Když jsme viděli v prvním
ročníku talentu, že děti měly snahu a radost z toho, že romské děti vůbec
něco dělají, tak jsme do toho šli. Letos chceme udělat takovou věc, že ty
děti, když budou - což víme, že se snaží - tak se budeme snažit protlačit je
dál a dál. Loni byla absolutní vítězka hostem pořadu Uvolněte se prosím a to
nám též zvedlo reputaci a snahu."
Vidíte tam i jiné cíle, že by se například dohlíželo na vzdělávání a vůbec
působení na děti?
"Určitě, protože nám jde o prospěch dětí, o to jestli se učí a chodí do
školy. Je lepší, aby děti k nám chodily do klubovny. Jednou jsem přišel do
klubovny a tam bylo čtyřicet dětí, a ty děti byly z celé Prahy a přišly ze
zvědavosti. Je to o tom, že děti pak nemají čas na drogy atd. Takže hlavně
na to dohlížíme, spolupracujeme se školami, s dětskými domovy, s různými
sdruženími - např. Motýlek a Měsíček a Jahoda. Takže dochází i české děti,
je to ve spolupráci."
Juliano, musíme také říci, že řadu aktivit si sponzorujete sami, rodiče se k
tomu připojují. A vůbec začátky byly těžké, kroje a všechno jste si
financovali sami...
"Financováním jsme začali tak, že jsme nerozlišovali, jestli to jsou naše
děti nebo jiné děti, prostě jsme do toho šli. Aby byly krásné, tak jsme do
toho dali dost peněz, které se nám v životě nevrátí, ale je to pro děti.
Rodiče napomáhají neustále, protože děti nám rostou. V minulém roce se nám
podařilo získat pár sponzorských darů na ošacení, nebo i v grantových
řízeních jsme něco dostali. Ale to jsou tak malé částky, že nestačí. Takže v
letošním roce jsme do toho opět vložili víc svých peněz, takže děti zase
mají kroje ze svých prostředků, od svých rodičů, kroje, úbory, všechno."
A my ještě připomínáme, že celorepubliková soutěž Romský talent začíná v
sobotu 22. září v od deseti hodin v KD Vltavská. Od 20 hodin bude zábava
pokračovat až do pozdních nočních hodin na Společenském plese za doprovodu
romské kapely City boys Trnava.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Neonacismus v České republice
V sousedním Německu sílí neonacismus. Jaká je situace u nás, se zeptala
Marie Vrábelová protiextremistického aktivisty Ondřeje Cakla ze sdružení
Tolerance a občanská společnost.
"V České republice je v poslední době nárůst veřejných akcí. Co se týče
koncertů, tak je stále relativně stejný počet, myslím, že malinko kolísá, asi o
dva tři, čtyři koncerty za rok, je pokles. Co se týče rasově motivované
trestné činnosti, tak tam je již dlouhodobý pokles a letos jsme mezi třemi
státy v EU, které mají nejméně rasově motivované trestné činnosti."
Myslíte si, že to je dobrou prací policie?
"Myslím si, že určitě zvýšená aktivita policie na tom má kladný podíl."
Kde sílí neonacismus?
"Neonacismus je určitě nejsilnější v Německu. V Německu mají legální
politickou stranu, která vyznává myšlenku a ideologii nacionálního
socialismu. V okolních státech jsou xenofobní pravicově-populistické strany,
které ale nejsou vyloženě postaveny na nacionálním socialismu, ale ty prvky
xenofobie jsou všem těmto subjektům společné. Jde o xenofobii vůči menšinám
ve svém vlastním státě, vůči cizincům, homosexuálům a různým jiným odlišným
lidem."
Jsou naše skupiny propojeny s Německem?
"Určitě. V posledních letech je zesílená činnost kontaktů mezi německou
neonacistickou scénou a českou. Kontakty u nás prohlubuje Národní odpor, což
je neonacistická organizace, která zde dlouhodobě vytváří činnost. To
znamená, že organizuje neonacistické koncerty zahraničních kapel, které jsou
povětšinou napojené na organizaci Blatten Namen a organizuje demonstrace.
Jedna z demonstrací, která byla v minulém roce, byla k uctění vojáků
Wehrmachtu a SS, a takové demonstrace zde v České republice dělá pouze
Národní odpor. Zbylé subjekty pravicově-extremistické scény u nás tak velké
kontakty na Německo nemají nebo jsou spíše minimální nebo neexistují vůbec.
Národní odpor se je ale snaží budovat a co nejvíce prohlubovat."
Myslíte si, že mají šanci dostat se do politiky?
"Myslím si, že výhledově několik let se do politiky nedostanou. Muselo by
dojít k něčemu, co by razantně ovlivnilo myšlení určité části veřejnosti,
která by volila nějaký subjekt, který by poukazoval na nějaké problémy
společnosti. Spíš zde bude sílit toto mladé hnutí neonacistů, ale oni budou
asi muset změnit strategii a hlavně ideologii."
Myslíte si, že některé projevy některých vrcholných politiků mohou
motivovat neonacisty?
"To určitě. Jakmile nějaký politik začne mít xenofobní názory nebo užívá
kolektivní vinu vůči někomu a zrovna třeba se tyto projevy týkají Romů, tak to
neonacisty motivuje k tomu, aby přitvrdili svůj slovník. Když vidí, že někdo
ve vrcholné politice má nějaké tendence, které mu prochází a nemusí být
ani trestně stíhatelné, stačí společenské odmítnutí těchto věcí, tak se toho chytnou. Oni vidí,
že když to probíhá, tak proč by oni nemohli, použijí ten vzor od vrcholných
politiků."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Projekt Rodina od vedle seznamuje Čechy a cizince
V následujících minutách se společně vydáme do sdružení Slovo 21, které se
svými projekty zaměřuje na multikulturní soužití u nás. Jedním z nich je i
projekt, který nese název Rodina od vedle. Více nám řekla koordinátorka
Barbora Šubrtová.
"Projekt je zaměřen na integraci cizinců dlouhodobě žijících v České
republice. Cílem projektu je poskytnout jak českým rodinám, tak rodinám
cizinců možnost se seznámit, blíže se poznat v neformálním prostředí, které
by mělo být buď u nich doma nebo u českých rodin v rámci nedělního oběda.
Tento projekt se koná již po několikáté, jaké máte zkušenosti? Jak probíhal
oběd nebo to setkání vůbec, jaké to má výsledky?
"To mohu říci docela přesně, protože ještě předtím než jsem začala
koordinovat projekt, tak jsem se ho účastnila v minulém roce jako jedna z
asistentek, takže jsem byla obědu přímo přítomna. Než se dvě rodiny setkají,
předchází tomu setkání s asistentem, který má zjistit různé věci - od zájmů
jednotlivých členů rodiny až po takové detaily, jako jsou zvyky v jídle, co
mají rádi, neradi, aby potom při obědu nedošlo k nedorozumění. Takhle se
setká s oběma rodinami, vyplní s nimi dotazník, kde tyto údaje zaznamená, a
potom jde s jednou z rodin navštívit tu druhou, přesně v ten stanovený čas,
který je letos 18. listopadu, a on přitom obědu funguje jako takový
komunikační most mezi rodinami, protože sice o nich ví málo, ale přece jenom
něco. Takže v těch prvních chvílích, kdy může zavládnout stud nebo tréma,
slouží k tomu, aby ji pomohl překonat."
Určitě, ale nějak jste museli získat kontakty na rodiny.
"My máme několik způsobů, jak rodiny kontaktujeme. První z nich závisí na
aktivitě rodin, samy mají možnost se nám přihlásit přes internetové stránky.
Mezi ty další způsoby patří, že my jako koordinátoři chodíme do různých
spolků cizinců v Praze, nebo v jakémkoli jiném městě a tam ten projekt
představujeme a zkoušíme oslovit lidi, aby se do toho projektu zapojili."
Co pro Vás bylo nejzajímavější, například setkání rodin jaké národnosti a
jak to vůbec probíhalo? Rozuměli si, komunikují spolu nadále?
"Já můžu mluvit za jedno setkání, kde jsem byla. To byla rodina ukrajinská s
rodinou českou. Já jsem měla trochu strach, sice věkově si byli blízcí, ale
česká rodina měla malinké dítě, asi dvouleté, a ukrajinská rodina měla již
asi osmnáctiletou dceru. Takže v tomhle byl jemný rozdíl, ale ta česká
rodina byla hrozně přátelská, otevřená, takže dokázala navodit tu správnou
atmosféru, i když ta ukrajinská rodina se ze začátku držela zpátky. Takže
jsme se opravdu snažili navodit to prostředí takové, aby neměli potřebu se
stydět za něco, nebo stydět se mluvit, protože většina rodin tady ještě
nežije dlouho a buďto neumí česky úplně dokonale, nebo jim zůstává přízvuk.
Tak kvůli tomu se mohou stydět. Většina rodin, které se do projektu
přihlásí, si je toho vědoma na jedné straně, a na druhé straně chtějí ty
cizince poznat, takže je to neodradí."
A zůstávají nějaká přátelství?
"Musíme říci, že ve většině případů se nám rodiny daří seznámit tak, že mají
společných více věcí a ty kontakty přetrvávají i nadále. Stalo se nám, to
byla jedna hrozně hezká věc, že jedna česká rodina byla seznámena s rodinou
Ukrajinců, kteří byli záchranáři, a česká rodina jim pomohla najít uplatnění
v oboru, což se jim tady několik let nedařilo. Takže zůstávají přátelství,
lidé se navštěvují i po tom jediném obědě, který mi zorganizujeme."
Takže pokud nás poslouchá někdo, kdo by měl zájem jít do tohoto projektu,
zúčastnit se ho, co má udělat?
"Nejjednodušší bude, když se podívá na stránky našeho sdružení
www.slovo21.cz,
kde právě v těchto měsících visí přihláška a upozornění na
tento projekt, do kterého se můžou zapojit. Můžou si tam samozřejmě přečíst
o minulých ročnících, jak projekt probíhal, kolik rodin se do něj zapojilo,
nebo nás mohou kontaktovat přímo na telefonu 222 218 258 a my jim zodpovíme
jakékoli dotazy ohledně projektu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Problémy po nezaplacení nájmu
Opět nám naši posluchači napsali dotazy do naší Právní poradny, a tak jsme s
mikrofonem zašli za advokátkou Klárou Veselou-Samkovou. Více Iveta Durdoňová.
Posluchači nám často volají do redakce, že jsou na podnájmu, opozdili se
s platbou a majitel žádá, aby opustili ihned byt.
"Způsob, jakým se vypovídá z nájmu z bytu, je určen Občanským zákoníkem.
Tento Občanský zákoník říká, že k výpovědi z nájmu z bytu může dojít v
případě, že nájemník je v prodlevě víc než 3 měsíce, a potom je 3-měsíční
výpověď. Samozřejmě že to nastoluje otázku, jestli po tu dobu musí nájemníci
platit. Ano, musí platit. A pokud neplatí nebo pokud by neplatili, tak má
samozřejmě majitel právo na uhrazení penále, které zdaleka není v nejnižší
výši, a které činí 2,5 promile denně. Může po nich také chtít náhradu škody,
která mu vzniká s tím, že musí nějakým způsobem to všechno pracněji účtovat.
Ale nemá právo je vyhodit ze dne na den. Má právo vzít kauci, která je právě
tady na tyto případy určena. Aby majitel i v případě, kdy nájemník přestane
platit nebo se začne opožďovat s placením, mu z této kauce uhradil tu škodu,
která mu vznikla, nebo nájem, který nezaplatil.
A co když nezaplatili kauci a s majitelem se dohodli na tom, že když v
bytě udělají opravy, odpustí jim tu kauci.
"Za prvé: kauce není povinná. Kauce je možnost, kterou může majitel vymáhat.
Potom samozřejmě záleží na tom, jak velký přínos nájemníci do toho bytu
vnesli. Protože jestliže by se jednalo pouze o drobné úpravy, každý nájemník
má povinnost hradit si drobné úpravy s užíváním bytu sám. Pakliže by se
jednalo o zásadní opravy a investice z jejich strany, tak by měli právo na
nahrazení alespoň části vložených prostředků. Spojení kauce a nějakých úprav
tu nemá nějakou úplnou příčinnou souvislost. Jsou to dvě věci, které spolu
úplně moc nesouvisí."
Když je ve smlouvě napsaná smluvní pokuta a majitel se ohání právě
smlouvou, smluvní pokutou, že jim může dát 30 000 měsíčně, co to znamená?
"Za prvé, podle standardní dlouholeté judikatury všech soudů, musí být
smluvní pokuta v jakémsi poměru k té vymáhané částce. Kdybyste dlužila 1000
korun a měli byste domluveno i smluvně, a vy byste na to přistoupila, že
každý den, kdy nezaplatíte, budete platit další 1000 nebo další 2000, tak se
tomu taky může říkat lichva. V tomto případě je řada soudních rozhodnutí,
které říkají, jakým způsobem má být zhruba ta smluvní pokuta konstruována, v
jakých se může zhruba pohybovat částkách. Smluvní pokuta je dobrovolné
ustanovení smlouvy; jestliže v té smlouvě není zakotvena, tak by mě docela
zajímalo, na základě čeho jí chce majitel vymáhat. Protože jeho újma, která
mu byla způsobena tím, že dostal svoje peníze pozdě, byla už uhrazena nebo
byla nahrazena tím penálem, a pakliže říkal, že mu tím byla způsobena další
škoda, tak škoda se musí vždycky prokazovat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Slovo 21 připravuje studenty k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy
Chystáte se ke studiu na střední a nebo vysokou školu? Pokud ano, tak tu pro
vás máme zajímavé informace. Další projekt, který připravilo sdružení Slovo
21, je tentokrát určen těm, kteří se chtějí připravit na přijímací zkoušky.
Více koordinátorka programu Martina Horváthová.
"Projekt se jmenuje Podpora Romů v Praze."
Na co je zaměřen tento projekt?
"Projekt je obsáhlý. Co je teď aktuální, jsou přípravné kurzy na střední a
vysoké školy pro romské studenty, bohužel tedy pouze pro pražské. Jedná se o
bezplatné přípravné kurzy na různé obory podle toho, které si vyberou ti
daní zájemci."
Jaké jsou požadavky na to, aby se člověk do tohoto kurzu mohl dostat?
"My vlastně neklademe skoro žádné limity, samozřejmostí je to, aby člověk,
který se chce hlásit na vysokou školu a tím pádem se na ní připravoval, tak
aby měl maturitu složenou nebo aby jí skládal v tomto školním roce. Jinak co
se týče nějakého věkového omezení, tak to vůbec neexistuje. Protože
samozřejmě máme zkušenosti, že jsou i starší zájemci, kteří jsou nějaký ten
pátek po střední škole. A chtějí si nyní z praxe doplnit vysokou školu.
Takže my jim samozřejmě tu možnost dáme."
Jak dlouho tento kurz trvá a kdo se těmto budoucím studentům věnuje?
"Potenciální vysokoškoláci se začnou zhruba připravovat od prosince (ale
záleží to kurz od kurzu), nicméně teď je nejlepší se hlásit, protože musí
proběhnout nějaký výběr školy a oboru. Kurzy potrvají do konce května."
Pokud se ten člověk dostane na střední nebo vysokou školu, je možné potom
s vámi spolupracovat? Abyste měli nějakou zpětnou vazbu, zda se mu vede nebo
ne.
"V současné době nemáme žádný projekt zaměřený na sledování těch studentů
dál po přijímacích zkouškách. Ale mám pocit, že občanské sdružení Athinganoi
má projekt tutorů, což jsou vlastně lidé, kteří mají v prvních ročnících
pomáhat studentům na nové škole."
Kurzy jsou samozřejmě zdarma, a pokud někdo bude mít zájem přihlásit se
do vašeho kurzu, co pro to musí udělat?
Kurzy jsou zdarma, projekt je podpořen z Evropské unie v rámci iniciativy
EQUAL, a co musí zájemci udělat, je zvednout telefon a zatelefonovat nám na
telefonní číslo 222511434 nebo napsat e-mail na adresu
pripravastudentu@centrum.cz.
Kurzy jste pořádali i v minulých letech, jaké jsou výsledky? Dostali se
nějací Romové na vysoké školy, na střední školy?
"Kurzy pořádáme třetím rokem v Praze, ale zároveň s tím jsme založili
projekt, který byl zaměřen na mimopražská území. Pokud srovnáme Prahu s těmi
mimopražskými kurzy, tak Praha zatím vychází dost bych řekla hůř, není tady
až tolik zájemců o tu vysokou školu a především ta úspěšnost není až tak
velká. Nicméně během těch 3 let se nám podařilo připravit některé studenty
tak, aby na tu školu byli přijati. V rámci našich přípravných kurzů se nám
podařilo za poslední dva roky to, že téměř 40 romských studentů bylo přijato
ke studiu na vysoké škole. Ta čísla týkající se přijetí na střední škola
nebo na učňovské obory jsou ještě o něco vyšší."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kurz multikulturní výchovy pro pedagogy
Kurz multikulturní výchovy pro pedagogy pořádá společnost Člověk v tísni.
První seminář se uskutečnil na Kladně. Na více informací se zeptala Marie
Vrábelová koordinátora tohoto projektu Tomáše Nikolaie.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 21. září je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání
najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan
Mišurec.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|