Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha palo Romano takentos, savo ela tajsa Prahate, vakeraha tiž pale buťi, savi keren o nipi, jak te nael zor le neonacisten. Tiž tumen dodžanena palo projektos, andro savo pes sgejle fameĺii.

Nejdříve vám řekneme, jaké úspěchy sklízí sdružení Cikne čhave, které už po třetí pozvalo romské soubory na soutěž romský talent. K mikrofonu jsme pozvali dále Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanské společnosti a řekneme vám také projektu Rodiny od vedle.

Vakereha tiž pal oda, si te keren, jak tumen te načhiven avri andalo kher, phemneha tumenge so te keren, te kamen te džan pro maškarutne či uče školi u palo multikulturno sikľiben andro školi.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se v právní poradně zaměříme na nájemní smlouvy, řekneme vám, kde vás připraví na přijímačky na střední a vysokou školu a představíme vám projekt multikulturní výchovy na školách. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan Mišurec.

Zítra bude pražský kulturní dům Vltavská dějištěm už třetího ročníku soutěže Romský talent. Do soutěže se přihlásilo mnoho souborů z celé České republiky. Jak nám řekla jedna z pořadatelek Juliana Vodrážková, u zrodu tohoto projektu je pražské sdružení Cikne čhave.

"Úspěšnost soutěže byla v tom, že přišlo hodně dětí, mělo to být jen pro pražské, nakonec se to ale vyvrbilo tak, že to bylo celorepublikové. A tak jsme v záměru pokračovali a pokračujeme i nadále."

"Funguje tři roky, vede ho Irena Daňková, s dětmi cvičí choreografii, děti zkoušely i zpívat v doprovodu kluků od pana Surmaje. V současné době tancují romské tance, diskotance a nejhezčí tanec je tanec indický."

U mikrofonu je s námi také Štefan Žolták z Prahy, který je také jedním z pořadatelů této soutěže a podílí se rovněž na vedení souboru Cikne čhave. U Vás je zajímavé to, že tam máte dvě dcery a na fungování tohoto souboru se podílejí také rodiče těchto dětí.

"Když vidím ty děti, jak tancují a mají snahu, tak z toho mám velkou radost. Proto jsem do toho šel, pomáhám jim ve všem. A hlavně jde o to, že ty děti něco dělají, mají snahu něco dělat a baví je to. Když jsme viděli v prvním ročníku talentu, že děti měly snahu a radost z toho, že romské děti vůbec něco dělají, tak jsme do toho šli. Letos chceme udělat takovou věc, že ty děti, když budou - což víme, že se snaží - tak se budeme snažit protlačit je dál a dál. Loni byla absolutní vítězka hostem pořadu Uvolněte se prosím a to nám též zvedlo reputaci a snahu."

Vidíte tam i jiné cíle, že by se například dohlíželo na vzdělávání a vůbec působení na děti?

"Určitě, protože nám jde o prospěch dětí, o to jestli se učí a chodí do školy. Je lepší, aby děti k nám chodily do klubovny. Jednou jsem přišel do klubovny a tam bylo čtyřicet dětí, a ty děti byly z celé Prahy a přišly ze zvědavosti. Je to o tom, že děti pak nemají čas na drogy atd. Takže hlavně na to dohlížíme, spolupracujeme se školami, s dětskými domovy, s různými sdruženími - např. Motýlek a Měsíček a Jahoda. Takže dochází i české děti, je to ve spolupráci."

Juliano, musíme také říci, že řadu aktivit si sponzorujete sami, rodiče se k tomu připojují. A vůbec začátky byly těžké, kroje a všechno jste si financovali sami...

"Financováním jsme začali tak, že jsme nerozlišovali, jestli to jsou naše děti nebo jiné děti, prostě jsme do toho šli. Aby byly krásné, tak jsme do toho dali dost peněz, které se nám v životě nevrátí, ale je to pro děti. Rodiče napomáhají neustále, protože děti nám rostou. V minulém roce se nám podařilo získat pár sponzorských darů na ošacení, nebo i v grantových řízeních jsme něco dostali. Ale to jsou tak malé částky, že nestačí. Takže v letošním roce jsme do toho opět vložili víc svých peněz, takže děti zase mají kroje ze svých prostředků, od svých rodičů, kroje, úbory, všechno."

A my ještě připomínáme, že celorepubliková soutěž Romský talent začíná v sobotu 22. září v od deseti hodin v KD Vltavská. Od 20 hodin bude zábava pokračovat až do pozdních nočních hodin na Společenském plese za doprovodu romské kapely City boys Trnava.

V sousedním Německu sílí neonacismus. Jaká je situace u nás, se zeptala Marie Vrábelová protiextremistického aktivisty Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanská společnost.

"V České republice je v poslední době nárůst veřejných akcí. Co se týče koncertů, tak je stále relativně stejný počet, myslím, že malinko kolísá, asi o dva tři, čtyři koncerty za rok, je pokles. Co se týče rasově motivované trestné činnosti, tak tam je již dlouhodobý pokles a letos jsme mezi třemi státy v EU, které mají nejméně rasově motivované trestné činnosti."

"Myslím si, že určitě zvýšená aktivita policie na tom má kladný podíl."

"Neonacismus je určitě nejsilnější v Německu. V Německu mají legální politickou stranu, která vyznává myšlenku a ideologii nacionálního socialismu. V okolních státech jsou xenofobní pravicově-populistické strany, které ale nejsou vyloženě postaveny na nacionálním socialismu, ale ty prvky xenofobie jsou všem těmto subjektům společné. Jde o xenofobii vůči menšinám ve svém vlastním státě, vůči cizincům, homosexuálům a různým jiným odlišným lidem."

"Určitě. V posledních letech je zesílená činnost kontaktů mezi německou neonacistickou scénou a českou. Kontakty u nás prohlubuje Národní odpor, což je neonacistická organizace, která zde dlouhodobě vytváří činnost. To znamená, že organizuje neonacistické koncerty zahraničních kapel, které jsou povětšinou napojené na organizaci Blatten Namen a organizuje demonstrace. Jedna z demonstrací, která byla v minulém roce, byla k uctění vojáků Wehrmachtu a SS, a takové demonstrace zde v České republice dělá pouze Národní odpor. Zbylé subjekty pravicově-extremistické scény u nás tak velké kontakty na Německo nemají nebo jsou spíše minimální nebo neexistují vůbec. Národní odpor se je ale snaží budovat a co nejvíce prohlubovat."

"Myslím si, že výhledově několik let se do politiky nedostanou. Muselo by dojít k něčemu, co by razantně ovlivnilo myšlení určité části veřejnosti, která by volila nějaký subjekt, který by poukazoval na nějaké problémy společnosti. Spíš zde bude sílit toto mladé hnutí neonacistů, ale oni budou asi muset změnit strategii a hlavně ideologii."

Myslíte si, že některé projevy některých vrcholných politiků mohou motivovat neonacisty?

"To určitě. Jakmile nějaký politik začne mít xenofobní názory nebo užívá kolektivní vinu vůči někomu a zrovna třeba se tyto projevy týkají Romů, tak to neonacisty motivuje k tomu, aby přitvrdili svůj slovník. Když vidí, že někdo ve vrcholné politice má nějaké tendence, které mu prochází a nemusí být ani trestně stíhatelné, stačí společenské odmítnutí těchto věcí, tak se toho chytnou. Oni vidí, že když to probíhá, tak proč by oni nemohli, použijí ten vzor od vrcholných politiků."

V následujících minutách se společně vydáme do sdružení Slovo 21, které se svými projekty zaměřuje na multikulturní soužití u nás. Jedním z nich je i projekt, který nese název Rodina od vedle. Více nám řekla koordinátorka Barbora Šubrtová.

"Projekt je zaměřen na integraci cizinců dlouhodobě žijících v České republice. Cílem projektu je poskytnout jak českým rodinám, tak rodinám cizinců možnost se seznámit, blíže se poznat v neformálním prostředí, které by mělo být buď u nich doma nebo u českých rodin v rámci nedělního oběda.

Tento projekt se koná již po několikáté, jaké máte zkušenosti? Jak probíhal oběd nebo to setkání vůbec, jaké to má výsledky?

"To mohu říci docela přesně, protože ještě předtím než jsem začala koordinovat projekt, tak jsem se ho účastnila v minulém roce jako jedna z asistentek, takže jsem byla obědu přímo přítomna. Než se dvě rodiny setkají, předchází tomu setkání s asistentem, který má zjistit různé věci - od zájmů jednotlivých členů rodiny až po takové detaily, jako jsou zvyky v jídle, co mají rádi, neradi, aby potom při obědu nedošlo k nedorozumění. Takhle se setká s oběma rodinami, vyplní s nimi dotazník, kde tyto údaje zaznamená, a potom jde s jednou z rodin navštívit tu druhou, přesně v ten stanovený čas, který je letos 18. listopadu, a on přitom obědu funguje jako takový komunikační most mezi rodinami, protože sice o nich ví málo, ale přece jenom něco. Takže v těch prvních chvílích, kdy může zavládnout stud nebo tréma, slouží k tomu, aby ji pomohl překonat."

"My máme několik způsobů, jak rodiny kontaktujeme. První z nich závisí na aktivitě rodin, samy mají možnost se nám přihlásit přes internetové stránky. Mezi ty další způsoby patří, že my jako koordinátoři chodíme do různých spolků cizinců v Praze, nebo v jakémkoli jiném městě a tam ten projekt představujeme a zkoušíme oslovit lidi, aby se do toho projektu zapojili."

Co pro Vás bylo nejzajímavější, například setkání rodin jaké národnosti a jak to vůbec probíhalo? Rozuměli si, komunikují spolu nadále?

"Já můžu mluvit za jedno setkání, kde jsem byla. To byla rodina ukrajinská s rodinou českou. Já jsem měla trochu strach, sice věkově si byli blízcí, ale česká rodina měla malinké dítě, asi dvouleté, a ukrajinská rodina měla již asi osmnáctiletou dceru. Takže v tomhle byl jemný rozdíl, ale ta česká rodina byla hrozně přátelská, otevřená, takže dokázala navodit tu správnou atmosféru, i když ta ukrajinská rodina se ze začátku držela zpátky. Takže jsme se opravdu snažili navodit to prostředí takové, aby neměli potřebu se stydět za něco, nebo stydět se mluvit, protože většina rodin tady ještě nežije dlouho a buďto neumí česky úplně dokonale, nebo jim zůstává přízvuk. Tak kvůli tomu se mohou stydět. Většina rodin, které se do projektu přihlásí, si je toho vědoma na jedné straně, a na druhé straně chtějí ty cizince poznat, takže je to neodradí."

"Musíme říci, že ve většině případů se nám rodiny daří seznámit tak, že mají společných více věcí a ty kontakty přetrvávají i nadále. Stalo se nám, to byla jedna hrozně hezká věc, že jedna česká rodina byla seznámena s rodinou Ukrajinců, kteří byli záchranáři, a česká rodina jim pomohla najít uplatnění v oboru, což se jim tady několik let nedařilo. Takže zůstávají přátelství, lidé se navštěvují i po tom jediném obědě, který mi zorganizujeme."

Takže pokud nás poslouchá někdo, kdo by měl zájem jít do tohoto projektu, zúčastnit se ho, co má udělat?

"Nejjednodušší bude, když se podívá na stránky našeho sdružení www.slovo21.cz, kde právě v těchto měsících visí přihláška a upozornění na tento projekt, do kterého se můžou zapojit. Můžou si tam samozřejmě přečíst o minulých ročnících, jak projekt probíhal, kolik rodin se do něj zapojilo, nebo nás mohou kontaktovat přímo na telefonu 222 218 258 a my jim zodpovíme jakékoli dotazy ohledně projektu."

Opět nám naši posluchači napsali dotazy do naší Právní poradny, a tak jsme s mikrofonem zašli za advokátkou Klárou Veselou-Samkovou. Více Iveta Durdoňová.

Posluchači nám často volají do redakce, že jsou na podnájmu, opozdili se s platbou a majitel žádá, aby opustili ihned byt.

"Způsob, jakým se vypovídá z nájmu z bytu, je určen Občanským zákoníkem. Tento Občanský zákoník říká, že k výpovědi z nájmu z bytu může dojít v případě, že nájemník je v prodlevě víc než 3 měsíce, a potom je 3-měsíční výpověď. Samozřejmě že to nastoluje otázku, jestli po tu dobu musí nájemníci platit. Ano, musí platit. A pokud neplatí nebo pokud by neplatili, tak má samozřejmě majitel právo na uhrazení penále, které zdaleka není v nejnižší výši, a které činí 2,5 promile denně. Může po nich také chtít náhradu škody, která mu vzniká s tím, že musí nějakým způsobem to všechno pracněji účtovat. Ale nemá právo je vyhodit ze dne na den. Má právo vzít kauci, která je právě tady na tyto případy určena. Aby majitel i v případě, kdy nájemník přestane platit nebo se začne opožďovat s placením, mu z této kauce uhradil tu škodu, která mu vznikla, nebo nájem, který nezaplatil.

A co když nezaplatili kauci a s majitelem se dohodli na tom, že když v bytě udělají opravy, odpustí jim tu kauci.

"Za prvé: kauce není povinná. Kauce je možnost, kterou může majitel vymáhat. Potom samozřejmě záleží na tom, jak velký přínos nájemníci do toho bytu vnesli. Protože jestliže by se jednalo pouze o drobné úpravy, každý nájemník má povinnost hradit si drobné úpravy s užíváním bytu sám. Pakliže by se jednalo o zásadní opravy a investice z jejich strany, tak by měli právo na nahrazení alespoň části vložených prostředků. Spojení kauce a nějakých úprav tu nemá nějakou úplnou příčinnou souvislost. Jsou to dvě věci, které spolu úplně moc nesouvisí."

Když je ve smlouvě napsaná smluvní pokuta a majitel se ohání právě smlouvou, smluvní pokutou, že jim může dát 30 000 měsíčně, co to znamená?

"Za prvé, podle standardní dlouholeté judikatury všech soudů, musí být smluvní pokuta v jakémsi poměru k té vymáhané částce. Kdybyste dlužila 1000 korun a měli byste domluveno i smluvně, a vy byste na to přistoupila, že každý den, kdy nezaplatíte, budete platit další 1000 nebo další 2000, tak se tomu taky může říkat lichva. V tomto případě je řada soudních rozhodnutí, které říkají, jakým způsobem má být zhruba ta smluvní pokuta konstruována, v jakých se může zhruba pohybovat částkách. Smluvní pokuta je dobrovolné ustanovení smlouvy; jestliže v té smlouvě není zakotvena, tak by mě docela zajímalo, na základě čeho jí chce majitel vymáhat. Protože jeho újma, která mu byla způsobena tím, že dostal svoje peníze pozdě, byla už uhrazena nebo byla nahrazena tím penálem, a pakliže říkal, že mu tím byla způsobena další škoda, tak škoda se musí vždycky prokazovat."

Chystáte se ke studiu na střední a nebo vysokou školu? Pokud ano, tak tu pro vás máme zajímavé informace. Další projekt, který připravilo sdružení Slovo 21, je tentokrát určen těm, kteří se chtějí připravit na přijímací zkoušky. Více koordinátorka programu Martina Horváthová.

"Projekt je obsáhlý. Co je teď aktuální, jsou přípravné kurzy na střední a vysoké školy pro romské studenty, bohužel tedy pouze pro pražské. Jedná se o bezplatné přípravné kurzy na různé obory podle toho, které si vyberou ti daní zájemci."

"My vlastně neklademe skoro žádné limity, samozřejmostí je to, aby člověk, který se chce hlásit na vysokou školu a tím pádem se na ní připravoval, tak aby měl maturitu složenou nebo aby jí skládal v tomto školním roce. Jinak co se týče nějakého věkového omezení, tak to vůbec neexistuje. Protože samozřejmě máme zkušenosti, že jsou i starší zájemci, kteří jsou nějaký ten pátek po střední škole. A chtějí si nyní z praxe doplnit vysokou školu. Takže my jim samozřejmě tu možnost dáme."

"Potenciální vysokoškoláci se začnou zhruba připravovat od prosince (ale záleží to kurz od kurzu), nicméně teď je nejlepší se hlásit, protože musí proběhnout nějaký výběr školy a oboru. Kurzy potrvají do konce května."

Pokud se ten člověk dostane na střední nebo vysokou školu, je možné potom s vámi spolupracovat? Abyste měli nějakou zpětnou vazbu, zda se mu vede nebo ne.

"V současné době nemáme žádný projekt zaměřený na sledování těch studentů dál po přijímacích zkouškách. Ale mám pocit, že občanské sdružení Athinganoi má projekt tutorů, což jsou vlastně lidé, kteří mají v prvních ročnících pomáhat studentům na nové škole."

Kurzy jsou samozřejmě zdarma, a pokud někdo bude mít zájem přihlásit se do vašeho kurzu, co pro to musí udělat?

Kurzy jsou zdarma, projekt je podpořen z Evropské unie v rámci iniciativy EQUAL, a co musí zájemci udělat, je zvednout telefon a zatelefonovat nám na telefonní číslo 222511434 nebo napsat e-mail na adresu pripravastudentu@centrum.cz.

Kurzy jste pořádali i v minulých letech, jaké jsou výsledky? Dostali se nějací Romové na vysoké školy, na střední školy?

"Kurzy pořádáme třetím rokem v Praze, ale zároveň s tím jsme založili projekt, který byl zaměřen na mimopražská území. Pokud srovnáme Prahu s těmi mimopražskými kurzy, tak Praha zatím vychází dost bych řekla hůř, není tady až tolik zájemců o tu vysokou školu a především ta úspěšnost není až tak velká. Nicméně během těch 3 let se nám podařilo připravit některé studenty tak, aby na tu školu byli přijati. V rámci našich přípravných kurzů se nám podařilo za poslední dva roky to, že téměř 40 romských studentů bylo přijato ke studiu na vysoké škole. Ta čísla týkající se přijetí na střední škola nebo na učňovské obory jsou ještě o něco vyšší."

Kurz multikulturní výchovy pro pedagogy pořádá společnost Člověk v tísni. První seminář se uskutečnil na Kladně. Na více informací se zeptala Marie Vrábelová koordinátora tohoto projektu Tomáše Nikolaie.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 21. září je u konce. Ale naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.