Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana palo Roma Berounoste. Adadžives tumenge phenaha palo
festivaľis, savo sas andro Rumunsko.
Nejdříve se společně vydáme do Berouna, kde nejen Romům pomáhá bezplatná
občansko-právní poradna, a řekneme vám také o Mezinárodním festivalu
romského umění, jehož dějištěm byl rumunský Temešvár.
Džana amenca tiž palo Roma Brnate phenaha tumenge palo draba u vakeraha tiž
pale diskriminacia.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o propagační kampani na podporu
rovných příležitostí, zaměříme se také na drogovou problematiku a přiblížíme
vám další antidiskriminační projekt. Tolik namátkou programová nabídka a teď
už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
Brněnská občansko-právní poradna nabízí Romům bezplatně pomoc v řešení právních situací
V Berouně funguje občansko-právní poradna, která pomáhá místním Romům bezplatně
v řešení právních situací. Jak řekla Marii Vrábelové terénní pracovnice Eva
Grondziová, Romové se často obrací právě na ni a jejím úkolem je o této
službě informovat.
"Nabízíme poradenství ohledně rozvodu, bydlení, diskriminace atd."
Obrací se na vás hodně Romů?
"Určitě ano, protože máme letáčky, které roznášíme po rodinách, a hlavně jim
podáváme pomocnou ruku."
Jak jste konkrétně některým rodinám pomohli?
"Nabízíme matkám azyl a stěhování."
Do jakých situacích se Romové právě stěhováním dostávají?
"Na některých vesnicích jsou nechtění."
Kdo je tam nechce?
"Starostové. Teď jsme měli takový případ, do naší poradny přišla rodina,
které starostka řekla, aby se vystěhovali, i když tam bydlí už x let. Řeší
se to, uvidíme."
Městský úřad s vámi spolupracuje?
"Ano, máme vyvěšený letáček na městském úřadě i u doktorů, na různých
místech. Hodně lidí k nám chodí, objednávají se u nás a nabízíme jim
poradenství. Opravdu, i hodně lidem jsme pomohli."
Už se na vás někdo obrátil kvůli napadení nebo třeba nepřijetí do
zaměstnání?
"Máme projekt, děláme průzkumy, které se týkají i rasismu. Lidé říkají, že
se s tím setkávají v práci, v obchodech, na různých místech."
Dá se to ve vaší poradně řešit?
"Určitě jim poradíme, co mají dělat, jak k tomu přistupovat."
Myslíte si, že je poradna prospěšná, že byla zapotřebí?
"Ano, protože je zdarma, mohou se na nás kdykoli obrátit a objednat se.
Všechno jim vysvětlíme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rumunský Temešvár byl dějištěm týdenního Mezinárodního festivalu romského umění
Rumunské město Temešvár hostilo první týden v září první Mezinárodní
festival romského umění. Jeho součástí byly koncerty, divadelní představení,
výstavy fotografií, různé semináře a také bylo možné zakoupit výrobky
romských řemeslníků a klenotníků. Naše kolegyně Jana Šustová se na další
podrobnosti zeptala ředitele festivalu Adriana Voichitescu a jeho kolegyně z
umělecké společnosti Turn Emilie Paunescu.
Jak se zrodila myšlenka uspořádat v Temešváru Mezinárodní festival
romského umění?
Adrian Voichitescu: Ta myšlenka vznikla, když jsme v televizi viděli
zprávu, kde se hovořilo o Romech, kteří kradou. To je takové stigma a my
jsme se rozhodli, že toto image Romů zkusíme změnit.
Jakou bude mít tento festival budoucnost? Chcete ho pořádat každý rok
nebo každý druhý rok?
Adrian Voichitescu: Je to dlouhodobý projekt. Už před festivalem
byly nějaké akce a po festivalu budou zase nějaké následovat až do dalšího
festivalu příští rok. Festival chceme pořádat každoročně - dokud nevyřešíme
problém s předsudky vůči Romům.
A bude příští rok zase v Temešváru?
Adrian Voichitescu: To uvidíme až po tom letošním festivalu, jak na
něj budou lidé reagovat a zvlášť jak budou reagovat organizace, které do
tohoto projektu byly zapojeny. Pokud nám budou chtít pomoci i příští rok,
můžeme se s festivalem přesunout do Budapešti nebo někam jinam do Evropy a
udělat ho ještě ve větším provedení. Když se to nepodaří, bude zase tady.
Kdo financuje tento festival?
Emilia Paunescu: Je pořádán ve spolupráci s Rumunským kulturním
institutem, Národní romskou agenturou, Mezietnickým oddělením rumunské
vlády, Národní agenturou pro mladé lidi, Národní agenturou, která podporuje
mládežnické aktivity, Národní agenturou pro potírání diskriminace a s
radnicí města Temešváru.
Adrian Voichitescu: Musíme zdůraznit, že pro tento festival nemáme
sponzory, protože komerční firmy nechtěly podporovat nějaké akce, které
propagují romskou kulturu. Je tady hodně strachu. Stálo to hodně úsilí
vybudovat tento projekt, který začal úplně od nuly, bez peněz.
Můžete představit nějaké umělce, kteří se zúčastní tohoto festivalu?
Můžete jmenovat alespoň ty nejvýznamnější z nich?
Emilia Paunescu: Nevím, neposuzovali jsme, kdo je významný a kdo
ještě významnější. Myslíme, že mají stejnou úroveň, protože přijeli sem
podpořit tuto událost. Ale samozřejmě někteří z nich jsou známější než jiní,
někteří mají větší úspěch u publika, jako třeba skupina Kultur Shock (Kultur
Šok), která vystupovala na festivalu hned první večer. Hrají punkovou hudbu
smíšenou s tradiční romskou hudbou, v jejich hudbě jsou i rumunské vlivy,
protože v té skupině je hodně lidí různých národností. Je tam lidé z
Chorvatska, Bosny, Ameriky, Japonska, je to takový dobrý melting pot v té
skupině. A publikum bylo také mnohonárodnostní.
Také tu vystoupí Florin Nicolescu...
Emilia Paunescu: Florin Nicolescu bude hrát na konci festivalu. Je
to jeden z nejlepších houslistů na světě. Je Rom a pochází z Rumunska, ale
žije v Paříži. A teď přijel do Rumunska po šestnácti letech právě na tento
festival. Už tady šestnáct let nehrál, byl na tyto dny zván, aby hrál na
jiných místech, ale vybral si nás.
A potom tu byl taneční worshop se Simonou Jovic.
Emilia Paunescu: V publiku byli hlavně mladí lidé, což pro nás bylo
úžasné, protože povzbuzujeme mladé lidi, aby nikoho nediskriminovali, ale
zúčastňovali se akcí. Je totiž hodně důležité právě toto učit děti a mladé
lidi, protože je těžké změnit mentalitu třeba šedesátiletého člověka. Ale
pokud se mladí lidé naučí nediskriminovat, bude to pro budoucnost daleko
lepší.
A odkud pochází tanečnice Simona Jovic - je z Rumunska?
Emilia Paunescu: Ne, není z Rumunska, ale z bývalé Jugoslávie. Hodně
cestuje a myslím, že nějakou dobu žila i ve Francii. Bude mít vystoupení v
Jazz Clubu, kde bude předvádět tance z mnoha regionů, kde Romové žili -
třeba z Indie, z Balkánu a pomocí těchto tanců představí trochu historii
Romů a romské komunity, které žijí na celém světě.
Každé dopoledne je tady workshop o fotografii. Komu je určen?
Adrian Voichitescu: Fotoworkshop je uspořádán tak, aby změnil
předsudky, které jsou velmi běžné v komunitě novinářů a v médiích v
Rumunsku, když prezentují romskou společnost. Přivezli jsme se na workshop
mladé novináře a také jsou s nimi známější fotografové.
Kolik let je zhruba těmto mladým novinářům?
Emilia Paunescu: Je jim od 20 do 23 let, většina z nich pracuje v
rumunských novinách. Každopádně jsou mladí.
A kolik novinářů přijelo?
Adrian Voichitescu: Šest novinářů. Je lepší mít menší, ale více
kompaktní a dobře organizovanou skupinu. Tak bude poselství lépe předáno,
než kdyby směřovalo k větší skupině. Po workhopu budou vybrány nejlepší
obrázky a budou vystaveny na náměstí Jednoty, což je v centru Temešváru.
Je pravda, že Temešvár je hodně multikulturní město?
Emilia Paunescu: Ano, je, protože je blízko u hranic a je tady řada
Němců, Maďarů, Italů. To je jeden z důvodů, proč se ten festival koná právě
tady. A taky kvůli tomu, že i my jsme odsud. Je to dobré startovní místo pro
takovýto festival.
Foto: Jana Šustová
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Brně byla zahájena propagační kampaň na podporu rovných příležitostí
V Brně byla zahájena propagační kampaň na podporu rovných příležitostí.
Oficiální zahájení se uskutečnilo v sídle veřejného ochránce práv za účasti
Otakara Motejla. Na místě byl i zpravodaj Českého rozhlasu Radiožurnálu M.
Mazáč, který projekt představí.
Informačně-propagační kampaň je realizovaná občanským sdružením IQ Roma
Servis. Důležitým prvkem kampaně probíhající v Brně a na jižní Moravě je
aktivní zapojení mladé generace a navázání spolupráce s veřejnými
institucemi. Součástí kampaně je putovní výstava černobílých fotografií
vytvořených klienty vzdělávacích aktivit IQ Roma Servis pod názvem "Jak to
vidím já". Na podporu kampaně bude v brněnských dopravních prostředcích
uveřejněno 880 plakátů a 80 bočních polepů. Při příležitosti zahájení
kampaně předala ministryně Džamila Stehlíková jmenování ambasadora
Evropského roku rovných příležitostí Radku Bangovi ze skupiny Gipsy.cz. A
jak hodlá kampaň podpořit? O tom hovoří sám Radek Banga.
"Já už jsem na několika zasedáních řekl, že nejsem politik a nejsem ani
aktivista. Moje funkce je oslovovat lidské svědomí a charakter."
Váš hudební styl je rap, což je dost provokativní. Vy sám někdy
provokujete. Je to záměr?
"Určitě. V této zemi nelze nakládat se slovy jinak než radikálně a udělali
to na druhé straně i jiní lidé. Čunek byl radikální a taky mu to svým
způsobem prošlo a já nechci, aby to procházelo jen jim. Já chci, aby tady
byla protistrana a aby tady byl taky někdo radikální a říkal to z druhé
strany a jinak, protože Romové jsou slušní lidé a aktivisté se snaží
propagovat jemně a opatrně svoje záměry, ale já jemný a opatrný nikdy
nebudu, protože to tady nefunguje. Tady funguje mluvit jasně, čistě a
srozumitelně."
Chcete být radikál předpokládám jenom slovně.
"Ne jen slovně. Mně jde upřímně o to, tou radikálností nejen vzbudit zájem
posluchačů, ale i nějakou diskusi, protože každý můj radikální výrok vždy
diskusi vyvolal. A to je záměr. Kdybych řekl, že jsem Ráďa a že nám Romům tu
je všem fajn a že svítí sluníčko, tak to nikdo poslouchat nebude. Takže v
tom je ten záměr a vím, co dělám. Musím říct, že si někdy musím dávat pozor
na hubu, ale zatím to funguje."
Vy jste provokoval hlavně Romy samotné.
"Ano. Já chci Romy provokovat. Mám samozřejmě Romy rád a jsem na to hrdý, že
jsem Rom a chci Romům pomoct. Ale jestliže Romové chtějí pomoct, tak musí
začít u sebe. A musí začít tím, že změní uvažování a přístup. Já vím, že
spousta Romů bylo pohoršená, ale zas spousta Romů uznala, že konečně to
někdo řekl na plnou hubu."
Mírně provokativní bude i jedna z částí kampaně. Na konci září se bude totiž
formou pouličního divadla distribuovat krém na ruce pro všechny barvy kůže."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Projekt Co je a co není diskriminace
Sdružení obrany spotřebitelů má nový projekt o diskriminaci "Co je a co
není diskriminace", který je určen jak pro zaměstnavatele, tak i pro běžné
spotřebitele. Více podrobností se Marie Vrábelová dověděla od právničky
tohoto projektu Evy Petlachové.
"S tímto projektem se mohou seznámit na našich webových stránkách
www.spotrebitel.info/diskriminace."
A dozví se tam, co je a co není diskriminace?
"Ano, dozví základní informace o tom, co to je diskriminační jednání, co
není diskriminační jednání, o obraně při diskriminaci. V rámci tohoto
projektu dále připravujeme online kurzy pro veřejnost, podnikatele a
zaměstnance veřejné správy, kde se vlastně dozví tyto základní informace a s
těmito online kurzy souvisí i testy pro zmíněné skupiny, kde si po přečtení
a získání základních vědomostí o diskriminační problematice budou moci
zpětně provést test a zjistit, zda pochopili, co je a co není diskriminace."
Ten, kdo se stal v rámci diskriminace tím ublíženým, tak může také
sledovat na stránkách, jak se může bránit? Je to propojeno?
"Určitě. Na webových stránkách jsou zveřejněny i praktické zkušenosti, které
čerpáme z naší internetové poradny, z naší osobní poradny a také z
telefonické poradny a jsou tam konkrétní dotazy a konkrétní odpovědi na
problematiku diskriminace ve spotřebitelské oblasti."
Existuje vyhodnocení a pokračování?
"Ten projekt bude trvat až do konce příštího léta z důvodů, že nyní čerpáme
podněty a informace, které potom chceme zpětně vyhodnocovat a vypracovávat
dvě případové studie a konkrétně se jimi zabývat po skutkové a právní
stránce."
Komu to bude určené?
"Jde o to zaměřit se na určité diskriminační praktiky jednání, které nejsou
tak úplně zřejmé, které společnost jako diskriminační nevnímá, a proto se
nějak zasloužit o to, aby i tyto praktiky byly postihovány."
Máte zkušenosti s tím, že jsou diskriminováni?
"Ano skutečně jsou, ať už to jsou maminky s kočárky, ať už to jsou zdravotně
postižení, cizí státní příslušníci nebo i čeští občané, kteří třeba se
chtějí ubytovat v nějakém hotelu, zajistit si rezervaci a podnikatel je
odmítne s tím, že čeká na lukrativnější zahraniční hosty."
Jsou to i Romové?
"Mnozí podnikatelé nechtějí obsloužit Romy v restauracích nebo je například
jen vpustit na diskotéku, což je diskriminační neodůvodněné jednání, takže k
diskriminaci Romů nedochází jen v pracovně právních vztazích, jak je to
často medializováno."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 06.06.2015 | Jak se bránit diskriminaci | O Roma Vakeren |
| 21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 14.11.2012 | Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se
nezlepšilo | Zprávy ze života Romů |
| 12.05.2012 | Řada evropských zemí se k Romům chová macešsky | O Roma Vakeren |
| 13.09.2011 | Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminace | Zprávy ze života Romů |
| 20.06.2011 | V dodržování základních práv má Evropa rezervy | Zprávy ze života Romů |
| 06.08.2010 | Prohlížení tašek v obchodě | O Roma Vakeren |
| 21.05.2010 | V dodržování lidských práv máme rezervy | Zprávy ze života Romů |
| 12.03.2010 | Nejen diskriminaci Romů, ale i korupci či obchod s lidmi vytkly Česku
Spojené státy | Zprávy ze života Romů |
| 11.03.2010 | Spojené státy kritizují postavení Romů v České republice | Zprávy ze života Romů |
| 04.03.2010 | Podle OSN se situace Romů v Česku zhoršuje | Zprávy ze života Romů |
| 05.02.2010 | Jsou čeští Romové nejdiskriminovanější menšinou v EU? | O Roma Vakeren |
| 25.01.2010 | Romové nejsou podle vlády nejdiskriminovanější menšinou EU | Zprávy ze života Romů |
| 02.10.2009 | Romea obnovila bezplatnou antidiskriminační infolinku | O Roma Vakeren |
| 21.08.2009 | Z§vůle práva pomáhá přes linku „Ma den pes!“ Romům | O Roma Vakeren |
| 26.04.2009 | Česko podle eurokomisaře Špidly nejvíce diskriminuje Romy | Zprávy ze života Romů |
| 20.02.2009 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 03.10.2008 | Jsou u nás Romové opravdu diskriminováni? | O Roma Vakeren |
| 23.05.2008 | Diskriminace se může projevovat i v přístupu k bankovním a
telekomunikačním službám | O Roma Vakeren |
| 29.02.2008 | Sdružení Romodrom provedlo výzkum o diskriminaci v Ústeckém kraji | O Roma Vakeren |
| 15.02.2008 | Analýzu projevů diskriminace z pohledu občanského poradenství | O Roma Vakeren |
| 14.11.2007 | Romové porazili stát | Zprávy ze života Romů |
| 31.08.2007 | Sdružení obrany spotřebitelů zřídilo antidiskriminační linku | O Roma Vakeren |
| 23.05.2007 | AI: Rasismus a policejní násilí jsou tradiční problémy Česka | Zprávy ze života Romů |
| 18.05.2007 | Film "Díky, že se ptáte" hovoří o diskriminací Romů v ČR | O Roma Vakeren |
| 07.04.2007 | Jak v USA bojovali proti diskriminaci Afroameričanů | O Roma Vakeren |
| 23.03.2007 | Publikace "Jsme přece lidé, ne?" představuje příběhy lidí, kteří se setkávají s diskriminací | O Roma Vakeren |
| 30.01.2007 | Berlín hostí první evropský "summit rovnosti" | Zprávy ze života Romů |
| 17.11.2006 | Na antidiskriminační linku sdružení Romea se může obrátit každý, kdo se stal obětí diskriminace | O Roma Vakeren |
| 26.10.2006 | ROMEA uvedla do provozu Antidiskriminační linku | Zprávy ze života Romů |
| 29.09.2006 | Cílem projektu "Díky, že se ptáte" je vypracování
odborné analýzy diskriminace | O Roma Vakeren |
| 19.09.2006 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
| 03.02.2006 | Jen málokdo, kdo se setká s diskriminací, se dokáže bránit | O Roma Vakeren |
| 04.02.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 17.01.2005 | Za diskriminaci Romů musí švédský hotel draho zaplatit | Zprávy ze zahraničí |
| 10.12.2004 | Britové přiznali: kontroly na ruzyňském letišti byly diskriminační | Zprávy ze života Romů |
| 10.10.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 05.09.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 11.07.2003 | Ozvěny mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti | O Roma Vakeren |
| 27.06.2003 | Zprávy O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 30.05.2003 | Žena, kterou odmítli zaměstnat kvůli romskému původu, se obrátí na soud | O Roma Vakeren |
| 25.04.2003 | Problematické zvláštní školy | O Roma Vakeren |
| 14.03.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 28.02.2003 | V ústecké Matiční ulici budou místní a dobrovolníci opět uklízet odpad | Fotoaktuality |
| 26.02.2003 | Rodiče dvou romských školáků napadli ředitele základní školy v Jihlavě | Fotoaktuality |
| 14.02.2003 | Diskriminace Romů na trhu práce | O Roma Vakeren |
| 17.01.2003 | Majitel restaurace, v níž číšník nechtěl obsloužit Romy, se musí veřejně omluvit | Fotoaktuality |
| 25.10.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 11.10.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 09.08.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 09.08.2002 | Ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý o aktuální situaci Romů v ČR | O Roma Vakeren |
| 07.06.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 24.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 13.05.2002 | Český helsinský výbor kritizuje situaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 15.02.2002 | Právní poradna | O Roma Vakeren |
| 16.11.2001 | Štrasburk | O Roma Vakeren |
| 07.09.2001 | Odbornice na Romy Castle Kaněrová: Vláda propásla zlatou příležitost | Zprávy ze života Romů |
| 30.08.2001 | Meziresortní komise chce po vládě, aby nepřipustila diskriminaci | Zprávy ze života Romů |
| 30.08.2001 | Výbor OSN pro lidská práva kritizuje ČR především za diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 17.08.2001 | Vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
| 03.08.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 03.08.2001 | Britští imigrační úředníci jsou stále na ruzyňském letišti | O Roma Vakeren |
| 03.08.2001 | V Ostravě začaly pracovat romské občanské hlídky | O Roma Vakeren |
| 20.07.2001 | Přehled českého tisku s datem 20. července 2001 | Zprávy ze života Romů |
| 20.07.2001 | Kavan: Přítomnost Britů v Ruzyni není projevem diskriminace | Zprávy ze života Romů |
| 19.07.2001 | Britové zavedli kontrolu cestujících z Prahy do Británie | Zprávy ze života Romů |
| 06.07.2001 | Londýn | O Roma Vakeren |
| 25.05.2001 | Výbor OSN kritizuje ČR za diskriminaci menšin | Zprávy ze života Romů |
| 27.04.2001 | Petr Pithart nemá rád výraz "pozitivní diskriminace" | O Roma Vakeren |
| 05.04.2001 | Květen | Historie |
| 05.01.2001 | Veřejnost je nejvíce tolerantní k invalidům a k mládeži | Zprávy ze života Romů |
| 12.12.2000 | V ústecké Matiční ulici bylo otevřeno komunitní centrum | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2000 | Zpráva expertů OBSE kritizuje životní podmínky Romů v Evropě | Zprávy ze života Romů |
| 09.07.2000 | Rokycanská radnice bude jednat s nově vzniklým romským sdružením | Zprávy ze života Romů |
| 09.07.2000 | Žaloba na české školství splnila podle Romů účel | Zprávy ze života Romů |
| 09.07.2000 | Vystěhování novopackých Romů je podle ústecké starostky etnickou čistkou | Zprávy ze života Romů |
| 09.07.2000 | Helsinský výbor Kongresu USA chce zákony proti diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 11.06.2000 | Iniciativa Globea si stěžuje na diskriminaci Romů ve školách | Zprávy ze života Romů |
| 11.06.2000 | Konzultant RE: Žádné zvláštní špatné vztahy s Romy v Ústí nejsou | Zprávy ze života Romů |
| 11.06.2000 | Rychetský představil sedm cílů koncepce romské integrace | Zprávy ze života Romů |
| 11.06.2000 | Předličtí obyvatelé nechtějí početnou romskou rodinu z Nové Paky | Zprávy ze života Romů |
| 05.05.2000 | Podle Amnesty International Romové nemají v České republice před útoky dostatečnou ochranu | Zprávy ze života Romů |
| 14.03.2000 | Žádost Romů o finanční kompenzaci za emigraci je prý poslední možnost řešení situace Romů | Zprávy ze života Romů |
| 28.02.2000 | Mostečtí Romové si stěžují na restauratéry | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Plzeňské podniky nevpustily na své diskotéky romské studentky | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Podle poslanců je třeba vědět, proč úřady práce Romy označovaly | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Květen | Historie |
| 26.02.2000 | Ostravští Romové stále opouštějí Českou republiku | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Úřady práce si už řadu let v evidenci označují zvlášť Romy | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Červen | Historie |
| 26.02.2000 | Eva Šotolová | Anketa |
| 26.02.2000 | Čechoameričan na demonstraci Romů v Matiční rozřezal vlajku ČR | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Červenec | Historie |
| 26.02.2000 | Odchod Rómů z České republiky | Emigrace Romů |
| 26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
| 26.02.2000 | Čechoameričan na demonstraci Romů v Matiční rozřezal vlajku ČR | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Srpen | Historie |
| 26.02.2000 | Zpráva Ministerstva zahraničí USA za rok 1993 | Historie |
| 26.02.2000 | Historie | Historie |
| 26.02.2000 | Ostravští Romové žalující školský systém se obrátí na Evropský soud | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Listopad | Historie |
| 26.02.2000 | Romové protestující v Matiční vidí východisko v emigraci | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | Prosinec | Historie |
| 26.02.2000 | ZPRÁVA MINISTERSTVA ZAHRANIČÍ USA ZA ROK 1994 | Historie |
| 26.02.2000 | Romské grémium zahájilo protestní akci v Matiční ulici | Zprávy ze života Romů |
| 26.02.2000 | ZPRÁVA MINISTERSTVA ZAHRANČÍ USA ZA ROK 1995 | Historie |
| 26.02.2000 | Klára Samková - Veselá | Anketa |
| 26.02.2000 | ROK 1996 | Historie |
| 26.02.2000 | Romové v České republice - cizinci ve vlastní zemi | Racism and Discrimination |
| 26.02.2000 | Odchod Romu do Kanady | Historie |
| 23.02.2000 | Odborníci Rady Evropy na romskou problematiku ocenili Ústí | Zprávy ze života Romů |
| 15.02.2000 | Romové v Kosovu jsou podle mezinárodních organizací stále diskriminováni | Zprávy ze života Romů |
| 11.02.2000 | Rasově diskriminovaní zřejmě dostanou novou možnost obrany | Zprávy ze života Romů |
| 10.02.2000 | Romové podají žalobu k Evropskému soudu kvůli údajné diskriminaci | Zprávy ze života Romů |
| 01.02.2000 | Němci nepustili některé slovenské Romy na své území | Zprávy ze života Romů |
| 29.01.2000 | Romové neodcházejí podle Čechů do Británie kvůli diskriminaci | Aktuality |
| 25.01.2000 | Zeď z Matiční ulice je k mání za 210.000 korun | Zprávy ze života Romů |
| 28.12.1999 | Desetina lidí připouští diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 20.09.1999 | Obyvatelé Vsetína chtěli oddělit Romy zdí, radnice jejich návrh odmítla | Zprávy ze života Romů |
| 20.09.1999 | Redaktor chce žalovat restauraci, kde odmítají Romy | Zprávy ze života Romů |
| 03.09.1999 | Romové, jejichž děti opustily zvláštní školu, trvají na žalobě | Zprávy ze života Romů |
| 31.08.1999 | Ústecký okresní úřad zastavil stavbu plotu v Matiční ulici | Zprávy ze života Romů |
| 12.08.1999 | Za odchodem Romů není podle romského časopisu rasová diskriminace | Zprávy ze života Romů |
| 11.08.1999 | Rada pro lidská práva nesouhlasí s tvrzením o diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 08.08.1999 | Starosta Neštěmic požádal Uhla, aby se přestal zabývat Matiční ulicí | Zprávy ze života Romů |
| 05.08.1999 | Kauza Matiční ulice se dočká knižního vydání | Zprávy ze života Romů |
| 19.06.1999 | Romští rodiče měli být před podáním ústavní žaloby zastrašováni | Zprávy ze života Romů |
| 08.05.1999 | Uhl doporučil vládě, aby otázku Matiční řešil ústecký magistrát | Zprávy ze života Romů |
| 10.03.1999 | Program Dživas Jekthetane podpoří nejen projekty výchovy Romů | Zprávy ze života Romů |
| 01.03.1999 | ČR dodržuje lidská práva, problémy jsou s romskou menšinou | Zprávy ze života Romů |
| 23.10.1998 | Brno | Zprávy ze života Romů |
| 14.08.1998 | Ústí nad Labem | Zprávy ze života Romů |
| 14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 26.06.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 12.06.1998 | Brusel | Aktuality |
| 12.06.1998 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
| 15.05.1998 | Ústí nad Labem | Zprávy ze života Romů |
| 15.05.1998 | Ústí nad Labem | Zprávy ze života Romů |
| 17.04.1998 | Olbramov | Zprávy ze života Romů |
| 17.04.1998 | Bukurešť | Zprávy ze života Romů |
| 06.02.1998 | Strasburk | Zprávy ze života Romů |
| 06.02.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 07.11.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 18.09.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| 01.09.1997 | Projekt Tolerance: Kampaň proti předsudkům vůči Romům v roce 1997 | Kampaně proti rasismu |
| 25.07.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| Fotografie | Fotografie |
=[ Reportáž ]=
Historie romského národa je bohatá
Romové jsou největší národnostní menšinou v Evropské unii. Žijí také v mnoha
nečlenských zemích a v dalších státech světa. Historie romského národa je
bohatá. Více nám řekla Dana Dubjelová, která se zabývá historií Romů.
"První zmínka o Romech je zpráva ze Starých letopisů Českých uváděná z roku
1416. Byli opravdu na okraji společnosti, nesměli do měst a jestliže něco
udělali, tak jim uřízli nos, ruku nebo ucho."
Největší hrůzy prožívali Romové za druhé světové války. Na sklonku roku 1939
vyzvalo protektorátní ministerstvo vnitra Romy k okamžitému usazení. Ti z
nich, kteří se nařízení vnitra nepodřídili, byli deportováni do kárných
pracovních táborů. Na území protektorátu se nacházelo zhruba 7000 Romů,
kteří byli mezi dubnem 1942 a únorem 1944 převezeni 14 transporty do
koncentračních táborů. Tak zvaný "Cikánský tábor" v Osvětimi - Březince, se
podle odhadů z dochovaných pramenů stal poslední stanicí asi 6500 až 7000
českých Romů. Necelým šesti stům se podařilo hrůzy holocaustu přežít. V
osvětimském táboře zemřel také dědeček Miroslava Richtra.
"Bylo to asi v roce 1942, kdy tam byl nasazený i tam pracoval a nakonec tam
i zahynul. Můj dědeček se jmenoval Ferdinand Klimt a pocházel z německých
Romů, tedy Sintů."
Dějiny Romů od jejich odchodu z Indie až po současnost zmapuje nová expozice
kultury Muzea romské kultury v Brně. K vidění tam budou i dochované šperky
Romů z období druhé světové války, jak říká ředitelka tohoto muzea Jana
Horváthová.
"V té stálé expozici bychom chtěli ukázat i to, co je pro Romy typické, čili
i ty jejich klenoty, kterých si vážili nejen z důvodů materiálních, ale
Romové přičítali zlatým a stříbrným šperkům i jakousi magickou moc a potom
také moc ochranou. Takže my bychom v naší stálé expozici chtěli mít i tyto
věci i Romové sami by se rádi podívali na ten tzv. Romský poklad, na který
jsou sami hrdí."
Kromě holocaustu se na Romech negativně podepsala také nucená asimilace za
komunistického režimu, která započala roku 1958 zákazem kočování; potlačen
byl i romský jazyk a kultura. Úřady Romy přesídlily do průmyslových lokalit
velkých měst. Až po listopadu 1989 Romové znovu získali právo na sebeurčení.
Mohou opět užívat svůj jazyk, hymnu a vlajku. Dnes mají Romové zástupce ve
vládních i neziskových institucích a také své zástupce v Evropském
parlamentu. Velké oblibě se opět těší hudba, jak dodává Jana Šustová.
Romové byli už odedávna známí jako velcí muzikanti, jejichž hudba se
vyznačuje originalitou a virtuozitou. V současnosti u nás působí celá řada
romských kapel různých hudebních žánrů a stylů. Patří k nim například
svitavská skupina Točkolotoč, která se v 80. letech stala vítězem
prestižního folkového festivalu Porta a natočila několik samostatných alb.
Řadu posluchačů má skupina Romano rat - Romská krev, v jejímž čele stojí Ida
Kelarová a Deziderius Dužda. Zpěvačka má na svém kontě již 6 vydaných alb,
koncertovala po celém světě a založila Mezinárodní školu pro lidský hlas:
"Jezdím po světě a aspoň se snažím předávat tu romskou kulturu přes písně a
otvírám lidská srdce přes to romské cítění, které v těch emočních písních
je."
Velké oblibě se u nás i v zahraničí těší rokycanská zpěvačka Věra Bílá. "Já
zpívám staré romské písničky. Něco jsme si složili sami s klukama o životě,
o smrti, o lásce. To co prožíváme každý den, protože já bych asi ani nic
jiného zpívat neuměla."
Velký úspěch získala také brněnská skupina Gulo čar, která získala cenu
Akademie populární hudby Anděl 2003 v žánrové kategorii world music. O
tvorbě skupiny nám prozradí více vedoucí skupiny Vladimír Dirda. "Texty jsou
tradiční, ale muzika se trochu pozměnila, protože jsme nevyrostli na
tradiční romské muzice, ale vyrostli jsme na takovým jazzu a hodně jsme
poslouchal funk a černou hudbu. Taková ta americká muzika nás strašně
vzala."
Velké oblibě se také těší pražská skupina Bengas, která začala naplno hrát v
roce 2001, jak nám ale prozradil Vladimír Horvát její historie je daleko
starší. "Už vlastně od základky jsme furt spolu, jen jsme se pořád jinak
jmenovali. No a v roce 2001 jsme se zase všichni sešli no a od té doby jsme
si říkali začneme makat, začneme hrát.
V České republice probíhají festivaly romské hudby. Nejznámější z nich je
světový romský festival Khamoro, na kterém vystupují nejlepší romští umělci
z mnoha zemí.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 14. září je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
"Nabízíme poradenství ohledně rozvodu, bydlení, diskriminace atd."
Poslech:
Adrian Voichitescu: Ta myšlenka vznikla, když jsme v televizi viděli
zprávu, kde se hovořilo o Romech, kteří kradou. To je takové stigma a my
jsme se rozhodli, že toto image Romů zkusíme změnit.
Adrian Voichitescu: To uvidíme až po tom letošním festivalu, jak na
něj budou lidé reagovat a zvlášť jak budou reagovat organizace, které do
tohoto projektu byly zapojeny. Pokud nám budou chtít pomoci i příští rok,
můžeme se s festivalem přesunout do Budapešti nebo někam jinam do Evropy a
udělat ho ještě ve větším provedení. Když se to nepodaří, bude zase tady.
Emilia Paunescu: Je pořádán ve spolupráci s Rumunským kulturním
institutem, Národní romskou agenturou, Mezietnickým oddělením rumunské
vlády, Národní agenturou pro mladé lidi, Národní agenturou, která podporuje
mládežnické aktivity, Národní agenturou pro potírání diskriminace a s
radnicí města Temešváru.
Emilia Paunescu: Nevím, neposuzovali jsme, kdo je významný a kdo
ještě významnější. Myslíme, že mají stejnou úroveň, protože přijeli sem
podpořit tuto událost. Ale samozřejmě někteří z nich jsou známější než jiní,
někteří mají větší úspěch u publika, jako třeba skupina Kultur Shock (Kultur
Šok), která vystupovala na festivalu hned první večer. Hrají punkovou hudbu
smíšenou s tradiční romskou hudbou, v jejich hudbě jsou i rumunské vlivy,
protože v té skupině je hodně lidí různých národností. Je tam lidé z
Chorvatska, Bosny, Ameriky, Japonska, je to takový dobrý melting pot v té
skupině. A publikum bylo také mnohonárodnostní.
Emilia Paunescu: Florin Nicolescu bude hrát na konci festivalu. Je
to jeden z nejlepších houslistů na světě. Je Rom a pochází z Rumunska, ale
žije v Paříži. A teď přijel do Rumunska po šestnácti letech právě na tento
festival. Už tady šestnáct let nehrál, byl na tyto dny zván, aby hrál na
jiných místech, ale vybral si nás.
Emilia Paunescu: Ne, není z Rumunska, ale z bývalé Jugoslávie. Hodně
cestuje a myslím, že nějakou dobu žila i ve Francii. Bude mít vystoupení v
Jazz Clubu, kde bude předvádět tance z mnoha regionů, kde Romové žili -
třeba z Indie, z Balkánu a pomocí těchto tanců představí trochu historii
Romů a romské komunity, které žijí na celém světě.
Emilia Paunescu: Je jim od 20 do 23 let, většina z nich pracuje v
rumunských novinách. Každopádně jsou mladí.
Informačně-propagační kampaň je realizovaná občanským sdružením IQ Roma
Servis. Důležitým prvkem kampaně probíhající v Brně a na jižní Moravě je
aktivní zapojení mladé generace a navázání spolupráce s veřejnými
institucemi. Součástí kampaně je putovní výstava černobílých fotografií
vytvořených klienty vzdělávacích aktivit IQ Roma Servis pod názvem "Jak to
vidím já". Na podporu kampaně bude v brněnských dopravních prostředcích
uveřejněno 880 plakátů a 80 bočních polepů. Při příležitosti zahájení
kampaně předala ministryně Džamila Stehlíková jmenování ambasadora
Evropského roku rovných příležitostí Radku Bangovi ze skupiny Gipsy.cz. A
jak hodlá kampaň podpořit? O tom hovoří sám Radek Banga.
"S tímto projektem se mohou seznámit na našich webových stránkách
"První zmínka o Romech je zpráva ze Starých letopisů Českých uváděná z roku
1416. Byli opravdu na okraji společnosti, nesměli do měst a jestliže něco
udělali, tak jim uřízli nos, ruku nebo ucho."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články