Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha pale grupa Kokavakere lavutara the palo filmos Indián a setřička the phenaha tumenge palo festivaľis, kaj šaj dikhen the romane filmi.

Nejdříve vám řekneme, jaké úspěchy sklízí slovenská kapela Kokavakere Lavutara. Pozveme vás na film Indián a sestřička a na festival Devět bran.

Džana amenca tiž andre galeria, kaj sikaven o Roma sľiki, peskere fameľiendar, sar dživenas angomiš.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme na zahájení fotografické výstavy původních českých Romů a Sintů do Národní galerie v Praze. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Španělské tance u nás začínají být populární a vyhledávanou zábavou, na Slovensku už ale mají třicetiletou tradici. Nejen o tanci, ale i o nejpopulárnější romské kapele Kokavakere Lavutára složené z rodu Sendreiovců povídala Marii Vrábelové úspěšná flamenková tanečnice Jana Haluková vystupující pod uměleckým jménem "La chiri".

"Já jsem nejdřív začala se slovenským folklorem, tady v Praze, na vysoké škole, pak jsem se dostala do souboru Andalusia, v Bratislavě. A postupně jsme jezdili do Španělska na kurzy, a založili jsme si vlastní skupinu: Lagrima. A když jsme se tomu chtěli věnovat profesionálně (a na Slovensku školy nebyly), tak jsem odešli do Sevilly, a zůstala jsem tam vlastně 6 let."

"Flamenco má obrovský náboj energie, emocí, to je asi to, co vlastně zvedá lidi ze židlí v divadlech po celém světě. A je to hodně emotivní tanec. Jednak ten rytmus určitě přitáhne; a je to vlastně směs různých kultur. Protože Španělskem vlastně prošli arabské národy, sefardští Židé, Mauři."

"Hlavními nositeli flamenca byli andaluští Romové a jsou dodnes nejlepšími interprety. Oni do toho vnesli další prvky."

"Já spolupracuji s Compania Flamenca de Juan Polvio ze Sevilly, s tanečníkem Juanem Polviem, u kterého jsem 4 roky studovala v jeho škole. Pak jsme začali spolupracovat. Spolu jsme připravili program Podoby lásky o vztahu mezi mužem a ženou vyjádřený flamencovým tancem. A pak mám ještě další kapelu, ze Slovenska, Remedios. S těmi spolupracuji, tedy pravidelně každý měsíc."

"Tak s Vladkem, Andrejem a jeho rodinou se znám odmala, protože jsme ze stejné vesničky - pocházíme z Kokavy and Rimavicou, kam já jsem jezdila na prázdniny vždycky v létě. A kromě toho, že on se věnuje romskému folklóru, tak on je takový romský aktivista. Že vlastně bojuje za tu romskou menšinu. Má fotbalové družstvo, které je orientované proti rasismu, a s tím jezdí po světě. Přednáší, dělá konference o rasismu ve sportu. Oni jsou i dost mediálně známí, protože televize Markíza o nich natočila devítidílný seriál Sendreiovci - o tom, jak oni žijí, koncertují, jak bojují za romskou menšinu, čemu se věnují atd., takže na Slovensku jsou velice mediálně známí."

Já jsem i četla na internetu, že vystupovali po romských osadách, víte o tom?

"Romská struna po potulkách se to jmenuje. Jsou to koncerty po osadách na východním Slovensku, kde přímo v těch osadách hrají zadarmo, živě, pro obyvatele těchto osad, a tím, že jsou mediálně známí, tak to přijetí je obrovské."

Jak je přijímá většinová společnost? Myslíte si, že tím reprezentují Romy?

"Právě že oni teď mají velmi pozitivní ohlasy. Vladko, když byl v televizi Markíza propagovat festival BalvalFest, tak přišlo spousta děkovných mailů od Romů, že vlastně oni jsou takovými velvyslanci romské menšiny, a že dělají mnohem víc než politici. Takže si myslím, že to pro ně bylo takové zadostiučinění."

"V Kokavě nad Rimavicou založili poradenské centrum a soukromé centrum volného času, kam přicházejí Romové se svými problémy. A řeší se konkrétně problémy těch rodin. Zajišťují volnočasové aktivity pro romské děti. Založili v Kokavě dětský romský folklorní soubor Romemoluludi. Založil fotbalové mužstvo, Fotbalem proti rasismu, s kterým jezdí po světě, a přednáší - v Barceloně, v Paříži, v Londýně, v Itálii. Já si myslím, že to jejich celkové vystupování, i tím že jsou mediálně známí tím, co organizují, ten romský festival, ty jejich kontakty, na úrovni vlády a ministerstva kultury, subvencí, které jim jsou poskytovány, že i tohle všechno svědčí o tom, jakou práci dělají. Že nemyslí jenom na sebe. Oni by s tou jejich medializací si mohli jenom koncertovat, a na všechno ostatní nemyslet. Když jste s tím Vladkem celý den, tak on si vyřeší jeden svůj koncert, ale kromě toho organizuje, dělá strašně moc pro ostatní."

Nestihli jste v kině film Indián a sestřička? V neděli v osm hodin večer se na něj můžete podívat na druhém programu České televize. Drama vypráví o lásce romské dívky a českého kluka, kterým jejich okolí ve vztahu nepřeje. V roli přísné matky, zdravotní sestry Marie Kováčové, se objeví herečka Rozita Mertová, která nám také řekla, proč účast ve filmu přijala.

"Já jsem se vlastně do konkursu přihlásila kvůli dceři, která se snažila získat roli té titulní postavy, a já pro případ, že by se jí to podařilo, jsem si říkala, že si jí pohlídám v komparsu, takže proto jsem se na tento konkurz přihlásila. Ale přesto jsem ráda, že jsem mohla hrát tu roli matky Kováczové, i když je silně poznamenaná mediálním stereotypem, jak bych tak řekla, a jsem vděčná za tuto příležitost. Protože to pro mě byla naprosto nová zkušenost, a taky veliká výzva. Znovu jsem si sáhla na to, co bylo pro mě kdysi smyslem života, ale tentokrát už v jiné životní poloze. A měla jsem z toho velkou radost.

Ten film má v podtitulu Komu vadí láska? Z mého pohledu je to film o strachu z jinakosti, o strachu, který je silnější než láska. Je to pro mne film o bídě lidských vztahů, které se podřizují tomu, co je vidět, tomu, na co se dá sáhnout, a není to komerční film, nutí diváka přemýšlet. A já bych si opravdu přála, kdyby diváci opravdu začali přemýšlet o té otázce, která je v podtitulu, Komu vadí láska? A aby při tom přemýšlení objevili toho, kdo je láska, láska s velkým L."

Od 12. do 16. září budou Mariánské Lázně hostit podzimní část 9. ročníku Mezinárodního festivalu česko - německo - židovské kultury Devět bran, která je tradičně věnována filmu. Chybět na něm nebudou ani filmy s romskou tematikou nebo romská kapela. Více řekl Janě Šustové ředitel festivalu Pavel Chalupa.

Festival Devět bran bude mít na podzim svoji filmovou část, letos se poprvé přesune do Mariánských Lázní, můžete představit největší "trháky" z těch promítaných filmů?

"Trháky v obvyklém významu tohoto slova to asi zrovna nebudou, ale pro nás pro organizátory, kteří se zabývají otázkou česko-židovsko-německé kultury, tam určitě k trhákům patří ty filmy, které jsme v minulosti ocenili Křišťálovou menorou jako filmové dílo - ať už v hrané nebo v dokumentární podobě. Takže mezi významné filmy například patří Démanty noci Jana Němce, Pianista Romana Polanského nebo Rózsovy písně. Pak tam máme úžasný film Franka Beyera Jakub Lhář v hlavní roli s Vlastimilem Brodským. A pak jsme připravili profily režisérů Dušana Kleina a Milana Cieslara. Jsou to filmy od Dušana Kleina Radikální řez, který se zabývá spíše romskou problematikou v období totality. Je to taková kriminálka trochu se sociálním podtextem, zabíhající do prostředí Romů. Od Milana Cieslara tam bude například film Lebensborn, který se zabývá programem Lebensborn, který vymyslel Himmler v nacistickém Německu. To jsou filmy, které budou velice zajímavé i vzhledem k tomu, že oba autoři těchto filmů přijedou a budou diskutovat s diváky. Snažíme se získat i některé představitele rolí - například Mariána Labudu, Vilmu Cibulkovou atd."

Letošní festival Devět bran si také klade za cíl připomenout filmovou minulost Mariánských Lázní.

"Co se týče minulosti a archivních filmů, tam máme také zajímavé trháky, protože festival v Mariánských Lázních navazuje na tradici pořádání festivalu, který se tam konal v roce 1946 jako první mezinárodní filmový festival v tehdejším Československu. A nám se podařilo ve spolupráci s Národním filmový archivem získat pět snímků, které byly v tom roce 1946 v Mariánských Lázních uvedeny. Jsou to filmy české, například Nezbedný bakalář od Otakara Vávry, který také bude přítomen na projekce svého filmu. A pak jsou to filmy, které dokonce byly v té době navrženy na účast na mezinárodním festivalu v Cannes, kterého se také zúčastnily. Pak je tam francouzský film Idiot a švédský film Slovo. Jsem velice rád, že máme možnost pohledu do kinematografie té doby a hlavně to divákům umožní porovnat témata doby tehdejší a současné."

"My jsme ve spolupráci s Krátkým filmem vybrali kolekci dokumentárních filmů pod heslem Film a holocaust. Krátký film vybral kolekci asi 14 filmů a my z nich teď vybíráme ty, které se nám budou do toho programu hodit. Některé filmy nebudeme moci uvést, protože jsou na hořlavých materiálech a bohužel se nepůjčují. Takže si třeba některé necháme na příští rok, až budou přepsány na DVD do digitální podoby."

"Také chceme uvést současné filmy, mezi které patří například film Musíme si pomáhat Jana Hřebejka. Tohoto promítání by se měl zúčastnit také Bolek Polívka, se kterým jsme v kontaktu. Pak to bude současný film z distribuce Hollywood Classic Entertainment Ďáblova dílna, který pozoruhodným způsobem vypráví příběh vězňů v koncentračním táboře v Sachsenhausenu, kteří se zúčastnili programu falšování britských liber. Ten film jde do distribuce kolem 20. září a my bychom ho chtěli uvést v distribuční předpremiéře jako film, který na slavnostním večeru uzavře tu filmovou část podzimního bloku festivalu Devět bran."

"Je to film Roming, kde účinkují oba dva naši hosté: pan Labuda i pan Polívka. Chtěli bychom je také přemluvit, pokud budou mít čas, aby k tomu filmu přijeli něco říct."

Festival bude mít také doprovodný program, nebude na něm chybět ani romská kapela. Co je součástí toho doprovodného programu a kdo z Romů na něm vystoupí?

"Vy jste zmínila tu největší doprovodnou akci, která bude provázet celých šest dnů festivalového dění v Mariánských Lázních. Je to hudba, která bude prezentována na lázeňské kolonádě a před hotelem Pallace Krystal, což je taková otevřená scéna, kolem které mohou procházet lázeňští hosté a návštěvníci festivalu. Chceme tímto programem trochu oživit festivalovou atmosféru. A z romských kapel máme domluvenou kapelu, kterou organizuje Vojta Lavička. Pak tam bude vystupovat Vladimír Merta s Janou Levitovou, Epoque quartet, Milan Svoboda Quartet, Ondra Havelka a Melody Makers, kteří budou mít na starosti závěrečný večer v Městském divadle. Bude tam také účinkovat Západočeský symfonický orchestr a další. Koncerty jednotlivých kapel jsou koncipovány tak, aby v hodinových koncertech zaplnily celé odpoledne v Mariánských Lázních až do 19 hodin do večera."

Zahájení festivalu připadá na datum, které je v židovském kalendáři významné. Jak ho připomenete?

"Památka obětí holocaustu je pro nás důležitá věc. V Mariánských Lázních doposud na místě vypálené synagogy, která byla opravdu nádherná a byla vypálena 9. - 10. listopadu 1938 v rámci tzv. Křišťálové noci, nebyl památník. My jsme se domluvili jak s majitelem pozemku, tak s městskou radou, že vytvoříme na tomto pozemku parkovou úpravu, která bude připomínat to, že tam stála synagoga a že byla vypálena. A u tohoto místa se uskuteční těsně před slavnostním zahájením pietní akt. Pak přejdeme do Městského divadla, kde a tam v 19 hodin a 6 minut oslavíme židovský nový rok Roš ha-šana, kdy všichni zúčastnění dostanou pohárek s košer vínem, připijeme si, zatroubíme na šofar a budou následovat oficiální zahajovací řeči. Poté se promítne film Matěje Mináče (s jeho osobní účastí) Síla lidskosti - Nicholas Winton. Doufejme, že vyjde i to, že přijede také jeden nebo jedna z těch zachráněných dětí pana Nicholase Wintona, aby podala také osobní svědectví návštěvníkům festivalu. A potom už se přeneseme do víru oslav nejen zahájení festivalu, ale také židovského nového roku."

V následujících minutách se společně vydáme do Národní galerie v Praze na fotografickou výstavu původních českých Romů a Sintů nazvanou Zaniklý svět. Významnou součást tvoří unikátní předválečné fotografie z rodinných archivů, které poprvé představují skutečný život téměř vyhubeného etnika za nacismu. Jak řekl Anně Polákové Čeněk Růžička z pořádajícího Výboru pro odškodnění romského holocaustu, mezi exponáty je také unikátní kresba, kterou vytvořil v koncentračním táboře v Osvětimi jeden z Českých Sintů.

Záštitu nad výstavou Zaniklý svět převzal prezident Václav Klaus, který výstavu zahájil.

Výstavy Zaniklý svět se zúčastnila také Gwendolin Albertová z Úřadu vlády pro lidská práva.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 7. září je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.