Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Jak ta myšlenka udělovat stipendia romským dětem a mládeži vznikla?

"Já jsem toho názoru, že jedna z mála věcí, která může romským spoluobčanům pomoci, je vzdělání a podpora vzdělání dětí a soustředění se na ně. Vlastně pro některé romské rodiče je nepředstavitelné, že by jejich děti měly chodit dále do školy a že by do nich měli investovat. Když to tak vezmu, tak ty příspěvky nadačního fondu jsou spíše pro rodiče než pro děti, což je vlastně hlavní důvod založení nadačního fondu Verda."

Mě by zajímalo, jak vůbec ten systém funguje. Jak si ty děti vytipováváte? Které jsou těmi šťastnými?

"Nám se dětí hlásí samy a podmínkou je, aby byly studenty na střední škole, na učilišti nebo na vysoké škole. Informace mají školy, které mají větší procento romských dětí a v podstatě se nám hlásí děti z celé republiky a hlásí se nám jich celkem dost, nicméně po zkušenosti po 6 letech v podstatě vybíráme dětí podle prospěchu, což je podle nás jediné objektivní kritérium toho výběru. A další věc je ta, že čím lepší prospěch, tím větší předpoklad, že ten student to studium dokončí a našim cílem je, aby student školu absolvoval."

Nadační fond Verda funguje od roku 2000, což je poměrně dlouho. Dá se zřejmě už vyhodnocovat, jaké jsou výsledky vašeho působení? Splnily ty děti vaše očekávání?

"My jsme v loňském roce udělali výzkum absolventů a bylo to problematické v tom, že někteří se nedali sehnat. Nicméně z těch počtů, kterých jsme se dopátrali, tak většina těch, kteří to studium dokončili, což bylo asi tak 50 % klientů, je zaměstnaná, pokud není zrovna na mateřské dovolené. Ale většina z nich je zaměstnaná. Já to považuji za úspěch a nikdo z nás to neočekával, že úspěšnost bude 100 %, a proto bych řekla, že ta úspěšnost 50 % je pro nás dostatečně motivující."

Vy jste v tomto rozhovoru řekla, že pro vás dokončit učiliště znamená dokončit studium. Mě by zajímalo, kam nejdále některý z vašich klientů došel a zda máte lidi na vysoké škole?

"Máme a je jich čím dál více. Je pravda, že u romských dětí to, že vůbec mají jakékoli jiné než základní vzdělání, je obrovský úspěch, i když to není doložené, neexistují výzkumy, o které by se dalo opřít, ale samozřejmě předpoklady vycházejí z toho, že většina romské populace má pouze základní vzdělání, což je opět znevýhodňuje na pracovním trhu."

Kolik dětí celkově získalo za těch 7 let to stipendium?

"Měli jsme asi 143 klientů a vyplatili jsme 830 000 Kč."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.06.2013	Nadační fond Verda poskytuje stipendia romským studentům	O Roma Vakeren
20.07.2005	Fond Verda nadále podporuje romské studenty	Zprávy ze života Romů
08.03.2005	Romští studenti získali od brněnské nadace téměř 50.000 korun	Zprávy ze života Romů

Co je to závislost?

"Závislost je nekontrolovaná a neodkladná potřeba nějaké činnosti nebo něčeho. Je to stav, kdy se život jedince zcela podřizuje objektu závislosti a ten své oběti vládne až do úplného pozbytí svobody. Ve zkratce se dá říct, že čím více se člověk věnuje objektu své závislosti tím méně je schopen se věnovat dalším běžným činnostem."

A na čem se člověk může stát závislým?

"Objektem závislosti může být naprosto cokoli - může to být vztah k člověku nebo něčemu jinému - peníze, jídlo, známe závislosti na moci i na práci, čili na čemkoli."

Kdy se může člověk stát závislým? Jak to přijde?

"Závislost nepřijde najednou sama hned. Přichází postupně a předchází jí určité varovné signály. Člověk s tím objektem, ať už to jsou drogy, jídlo nebo hrací automaty, nejprve laškuje, experimentuje, zalíbilo se mu to, tak si občas zajde zahrát nebo si občas tím objektem udělá radost, třeba i drogami. A pak už je to častější, pravidelné a s tím přichází problémy. V tu chvíli objekt vytlačí všechny ostatní běžné činnosti a pak se dá mluvit o tom, že člověk je závislý."

Jaké typy závislosti jsou nejčastější a s čím se nejvíce setkáváte například vy?

"Určitě mluvíme o závislosti fyzické, čili v případě, kdy člověk nedostane tu látku, na které je závislý, tak je to provázeno bolestivými projevy. Tělo si o dostatek látky, na které je závislé, říká bolestivými projevy. Druhý a další typ je tzv. psychická závislost, což je spíše ulpívání nebo nutkavá potřeba objekt mít."

Setkáváme se s závislostí na hracích automatech. Jak se tato závislost projevuje?

"Opět jak říkám, je to nutkavá potřeba a naprostá nezdrženlivost a neschopnost jedince si ten objekt odříct jako u každé jiné závislosti."

Jak se proti tomu chránit a co dělat, když člověk cítí, že na něčem začíná být závislý a že mu závislost hrozí?

"Tady je jediná možnost - každý musí sám za sebe. Když to vidíme u někoho druhého, můžeme ho varovat, avšak nejlepší je, když si toho člověk všimne sám u sebe. Potřebuje mít dostatek sebereflexe a uvědomit si, jestli to je stále ještě experiment, jestli už beru občas nebo už pravidelně a jestli ještě jsem pánem situace."

Pokud se člověk stane závislým a nedokáže to zvládnout sám, kde má hledat pomoct?

"Nejsilnějším bojovníkem je vždy jedinec sám, ale samozřejmě závislost je pěkná mrcha a že to člověk sám neumí zvládnout, je naprosto běžná záležitost. Doporučuji obrátit se na odborníky v té dané oblasti. Úplně jiného odborníka bych vyhledával při závislosti na drogách než v případě, kdy si uvědomím, že jsem chorobně žárlivý."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
17.09.2010	Rozhovor s Janem Kudry, vyšetřovatelem Služby kriminální policie a vyšetřování	O Roma Vakeren
14.08.2009	Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomoc	O Roma Vakeren

Vy jste vážil hodně dalekou cestu do Prahu kvůli této mši. Co je na ní tak zvláštního, že jste jel tolik kilometrů?

"Protože to je romská mše pro Romy, což já pokládám za velice důležitý akt služby pro lidi, kteří většinou do kostela nechodí, protože často nejsou v těch kostelech ani přijímáni, nebo se tam necítí dobře, protože je ostatní lidi nedovedou dobře přijímat. Já bych tady nemohl být, kdyby mě nepozval pan doktor Vladimír Oláh, který je předsedou Matice romské. A to je člověk, kterého si opravdu vážím, protože on je hluboce věřící katolík a byl se mnou na pouti v Římě, když bylo milénium a svatý otec pozval migranty a lidi na cestách a mezi nimi také Romy."

Vy jste dnes při kázání několikrát zdůraznili datum 9. srpna. Co je významného na tomto datu zrovna pro Romy?

"Podívejte se, jsem katolický kněz, který se má modlit breviář, kdy vlastně každý rok znovu opakujete stejné. motlitby. Jste tak vlastně veden tím, co jste slíbil biskupovi, že se budete modlit tak jako každý kněz breviář. A v něm se po roce dostanete znovu do stejného data. A mě napadlo si v tom breviáři napsat nějakou důležitou událost, třeba smrt mého blízkého přítele apod., a tak se mi podařilo během těch deseti roků nebo možná už delší praxe nashromáždit k nějakému dni důležité události, které mají tajné souvislosti. A 9. 8. v roce 1936 byl zabit a hozen do hromadného hrobu jeden Rom, který se zastal jednoho katolického kněze, když ho vzali pout. Jmenoval se Zefiryn Jiménez Malla. A protože odmítal odevzdat růženec a odmítal nemluvit o Pánu Ježíši, tak ačkoli byl negramotný, revolucionáři ho popravili."

S devátým srpnem je spojeno také jméno Edity Steinové.

"Pak jsem během motliteb zjistil, že 9. 8. v roce 1942 zemřela v plynové komoře Edit Steinová. To byl člověk jiného typu. To byla intelektuálka, filosofka, Židovka, která konvertovala ke katolické víře a zemřela v plynové komoře v Osvětimi."

Další osobnost, se kterou je datum 9. srpna spojeno, je rakouský mučedník Franz Jägerstätter, od jehož narození letos v květnu uplynulo sto let. Franz Jägerstätter bude tento rok blahořečen a to 26. října v rakouském Linci.

"V roce 1943 byl sťat jeden rakouský zemědělec, který se jmenoval Franz Jägerstätter. Ten se narodil v jedné vesničce v Rakousku, která byla 30 km vzdálena od městečka, kde se narodil Adolf Hitler. Pro mě jako pro kněze jsou tyto souvislosti strašně zajímavé, protože si říkám, že když vznikne nějaké pořádné zlo, Bůh vedlo toho zla přisune velké dobro. Tento vesničan Franz Jägerstätter byl totiž jediný, kdo ve své obci hlasoval proti záboru Rakouska do Velkoněmecké říše a odmítl vojenskou přísahu, protože odporoval nacismu a byl za to v Berlíně sťat. Zanechal po sobě tři děti a ženu. V té době ho navštívil jeden biskup a prosil ho, aby vše odvolal. Byla to bona fidae, aby zachránil tu rodinu, ale on řekl ne. Proti zlu se musí vystupovat, i když to člověka přivede do větší oběti a to pomůže mé rodině."

A velmi tragicky se datum 9. srpna zapsalo do dějin Japonska. V roce 1945 byla svržena atomová bomba na Nagasaki.

"V roce 1945 byla 9. srpna svržena druhá atomová bomba a ti letci, kteří jí svrhli, skončili většinou v blázinci a některý z nich dokonce spáchal sebevraždu, protože si uvědomili hrůzu toho, co se stalo. To jsou pro mne velice důležité impulsy a chtěl jsem to Romům vysvětlit, aby si uvědomovali, jakého světce mají, a že se za ně někdo přimlouvá v nebi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.08.2010	Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu	O Roma Vakeren
10.10.2008	Páter František Lízna sloužil v Praze romskou mši	O Roma Vakeren
18.08.2007	Mši za oběti rasismu celebroval páter František Lízna	Fotoaktuality
03.08.2007	Co na Romech oceňuje jezuita páter František Lízna	O Roma Vakeren
30.12.2006	Jezuita František Lízna přijal ze solidarity romskou národnost	Zprávy ze života Romů
29.12.2006	I ve vězení se ke mně Romové chovali uctivě jako ke knězi, vypráví jezuita František Lízna	O Roma Vakeren
22.12.2006	Vánoční slovo patera Františka Lízny	O Roma Vakeren

Předsedu místní organizace pravicově extremistické Národní strany v Klášterci nad Ohří se údajně pokusili zapálit dva Romové. Informuje o tom internetová stránka této strany. Mluvčí chomutovské policie Marie Pivková potvrdila, že policie takový případ prošetřuje.

Násilí vůči Romům a ze strany Romů není v Bulharsku ničím neobvyklým. To, co se minulý týden stalo v sofijské čtvrti Krasnaja Polana, však zřetelně překročilo rámec běžných výtržností. Několik stovek nuzně oblečených Romů tam řádilo dvě noci s mačetami, sekerami a obušky. Sami Romové uvádějí, že se jen chtěli chránit před skinheady, kteří je neustále bijí.

Brněnští odborníci, spolupracující s ministerstvem školství na změně školského zákona navrhují, aby nový předpis usnadnil vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Týká se to mimo jiné i Romů, jejichž početné komunity v Brně žijí. Podle návrhu by například děti, jejichž rodiče požádají o odklad školní docházky, měly povinně navštěvovat přípravné třídy.

Sdružení Romano jasnila a Kulturní středisko Alois pořádají 4. Různobarevný hudební festival. Uskuteční se společně s regionální přehlídkou 14. Dětského romfestu zítra od 13 hodin v Zámeckém parku v Trmicích v Ústí nad Labem. Na festivalu vystoupí mimo jiné Antonín Gondolám a trio, Gipsy Hary Band z Karlových Varů a další hudební a taneční soubory, provázené slovem moderátora Richarda Samka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Pokud se týče přístupu k zaměstnání, tak jsem já osobně řešil tři případy. Ve dvou případech se jednalo o tzv. test, to znamená, že žena romské příslušnosti (většinou se jednalo o prodejny) byla vybavena záznamovým zařízením. A zároveň s ní tu provozovnu navštívila osoba většinové společnosti, která testovala, jestli ona tu práci dostane. V těch dvou případech se skutečně podařilo diskriminaci prokázat, díky tomu, že byl proveden onen test. Poslední, třetí případ, byl známý v médiích, a tam se podařilo uspět žalobkyni díky tomu, že zaměstnavatel jí do toho doporučení od úřadu práce přímo napsal "romský původ" jako důvod nepřijetí. Tam ta věc dokonce skončila smírným vyrovnáním. V zásadě další spor, který se týká přímo přístupu k zaměstnání jsem před soudy nezastupoval."

Jaká je tedy tendence? Přibývá těchto případů, nebo jsou zaměstnavatelé, kteří už jsou osvícenější, a přijímají bez ohledu na původ člověka do práce?

"Ten problém je skutečně v tom, že za situace, kdy tady nemáme antidiskriminační zákon, nemáme tady ten úřad, který by pomohl s těmi administrativními a nákladovými problémy. Tak jenom naprosté minimum poškozených Romů, kteří se setkají s diskriminací v přístupu k zaměstnání, nebo mají podezření, že došlo k diskriminaci, se dočká právního postupu.

Je možné požadovat nějaké odškodné, případně omluvu? Co může být výsledkem takového sporu?

"Ty případy, které jsem zastupoval já, se řešily v rámci tzv. žaloby na ochranu osobnosti, kdy standardně soudy přiznaly jednak povinnost zaměstnavatele napsat omluvný dopis za diskriminaci, a také povinnost zaplatit určitou částku náhrady nemajetkové újmy. Ta částka se pohybovala řádově v desetitisících korunách. Nejznámější případ - 50 000 Kč. Pokud se týče toho hradeckého případu, o kterém jsem mluvil, tak tam byla vyplacena výrazně vyšší částka, ale jak jsem říkal, tam to bylo smírem, a je otázka, zda by soudním rozsudkem bylo tolik přiznáno. Jinak samozřejmě pokud by se týkalo té novější doby, řekněme, že tu jsou už nějaké směrnice Evropské unie, závazné na území České republiky, kdy se tedy diskutuje o přijetí antidiskriminačního zákona, tak snad by zde měla být i možnost nějaké speciální žaloby, aby se nemusela podávat žaloba na ochranu osobnosti. A nějaké přesnější úpravy, čeho by se ta osoby mohla domáhat. Jinak samozřejmě rozsudky Evropského soudního dvora říkají, že to odškodné by mělo být dostatečně důrazné a odrazující od dalšího jednání, čili neměly by to být žádné symbolické částky."

Jak by se tedy měl zachovat člověk, který se setká s diskriminací při hledání zaměstnání?

"Pro tu osobu jít do soudního sporu je za současné úpravy ohromně riskantní a ohromně nákladné. A proto si myslím, že je skutečně potřeba, aby skutečně zde existoval orgán, který poskytne poradenství, může učinit nějaký průzkum, dotaz na toho zaměstnavatele, a může poskytnout asistenci, která nebude stát tu osobu náklady. V současné době skutečně existuje jediná rada: jít buď za specializovanou nevládní organizací nebo rovnou za advokátem, ale připravit se na to, že ten soudní spor může být neúspěšný a může stát desítky tisíc korun."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.08.2012	Rozjela se kampaň na podporu zaměstnávání Romů	O Roma Vakeren
03.09.2011	Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždy	O Roma Vakeren
26.03.2005	DB: Romka nesmí uklízet v Baumaxu, chce se proto soudit	Zprávy ze života Romů
25.03.2005	Prodejna, která nezaměstnala Romku, se musí omluvit a zaplatit pokutu	O Roma Vakeren
17.02.2005	Případ firmy, která nezaměstnala Romku, bude řešit vrchní soud	Zprávy ze života Romů
31.03.2004	Firma Rossmann se musí omluvit za diskriminaci a vyplatit 50.000	Zprávy ze života Romů

"Pokud lidé žijí v ghettu, nemají žádné příklady, a z toho se potom odvíjí jejich život. Jestliže ti lidé jsou separovaní od společnosti a žijí v takových podmínkách, v jakých žijí, nemají možnost se vyvíjet."

Myslíte si, že sociální dávky, které Romové pobírají, zkazily veškeré pracovní návyky? Myslíte si, že to byl dobrý způsob pomoci Romům?

"Sociální dávky mají pobírat lidé, kteří jsou buď nemocní a nemohou pracovat, ale zdravý člověk by měl pracovat. Měla by mu být dána možnost práce."

To znamená, že by si Romové měli i zvýšit vzdělání (protože ne každý má dokončené základní vzdělání)?

"To právě děláme u těch dětí, a myslíme si, že příští generace a pár lidí se z tohoto propadu dostanou. Je to možné jedině tak, že se budou vzdělávat."

Pomáháte také konkrétně odsouzeným Romům ve věznici, kde je dílna a oni mohou pracovat. Ale oni tam pracují teď. Co potom, když jsou propuštěni?

"Ti lidé potřebují dostat šanci. Když mi teď máme dílnu, kde se lidé zaučí, tak je potřeba po tom výstupu s nimi dál pracovat. Sehnat jim místo, kde budou bydlet, ale hlavně je absolutně nutné, aby navázali na práci, kterou dělali ve vězení. To je ta integrace. Máme dvacet zaměstnanců, z toho je polovina Romů, polovina ne-Romů, nevidím tam vůbec žádný rozdíl, do toho propadu se lidé dostanou velice rychle. Ale dostat se z toho je strašně těžké. Při tom prvním kroku po výstupu potřebují pomoc, proto je dobré, že máme sociální pracovníky, a je to potom šíleně těžké dostat lidi nazpátek do společnosti. Protože když nemá práci, nemá na nájem, ty nájmy jsou šíleně přemrštěné, ti lidé na to finančně nedosáhnou, tak potom je těžké s nimi pracovat. Já si myslím, že musí být nastartované to, že každé velké město by mělo mít svoje sociální bydlení, kde se bude tato cílová skupina integrovat, zařazovat do společnosti. To znamená integrované bydlení, a ze začátku jim pomoct ve vyhledávání a vůbec umístění do pracovního procesu."

Měla jste možnost už hovořit s někým, kdo by tomu byl nakloněn nebo kdo by vytvořil takové prostředí?

"Ano, existují firmy, které to mají ve své politice, a zaměstnávají tuto cílovou skupinu. Některé firmy ano, některé se toho šíleně bojí. Já si myslím, že by to opravdu mělo být někde zakotvené, že by měla každá firmy určitým procentem zaměstnávat tuto cílovou skupiny - tak jako se zaměstnávají handicapovaní. Tuto šanci by měli dostat i zdraví lidé, kteří byli ve výkonu trestu, aby mohli začít normálně žít."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
01.02.2014	Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
09.07.2011	Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 let	O Roma Vakeren
28.05.2011	Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vzniku	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
25.06.2010	Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu	O Roma Vakeren
16.04.2010	Mimoškolní vzdělávání romských dětí a jejich rodičů se rozroste o další kraje v České republice	O Roma Vakeren
19.02.2010	Nové projekty Romodromu	O Roma Vakeren
01.01.2010	Chceme být a jsme každý rok o kousek lepší?	O Roma Vakeren
07.08.2009	Nízkoprahový klub je určen všem dětem, a to bez rozdílu	O Roma Vakeren
13.06.2008	Sdružení Romodrom klade důraz na vzdělávání zaměstnanců	O Roma Vakeren
29.02.2008	Sdružení Romodrom provedlo výzkum o diskriminaci v Ústeckém kraji	O Roma Vakeren
29.01.2008	Agentura proti sociálnímu vyloučení se rozjíždí	Zprávy ze života Romů
05.10.2007	Díky sdružení Romodrom mohou vězni pracovat v truhlářské dílně	O Roma Vakeren
27.07.2007	Díky sdružení Romodrom mohly jet děti ze sociálně znevýhodněných rodin na tábor	O Roma Vakeren
07.04.2007	Romodrom pomáhá rodině, jejíž syn tragicky zahynul	O Roma Vakeren
30.03.2007	Sdružení Romodrom získalo cenu Zlaté srdce lidem	O Roma Vakeren
16.03.2007	V bývalých šatnách na fotbalovém hřišti v Kladně bydlí v neutěšených podmínkách lidé	O Roma Vakeren
16.03.2007	Sdružení Romodrom poskytuje humanitární pomoc a terénní práci na Kladensku	O Roma Vakeren
08.12.2006	Kapela Bengas podpoří sociální práci ve věznici Oráčov	Zprávy ze života Romů
08.12.2006	Sdružení Romodrom připravilo bohatou mikulášskou nadílku s pestrým programem pro romské děti a děti uprchlíků	O Roma Vakeren
01.12.2006	Sdružení Romodrom pomohlo rodinám z vyhořelého domu v Rožďalovicích	O Roma Vakeren
29.11.2006	I Vy můžete dát dárek k Mikuláši romským dětem a dětem uprchlíků!	Zprávy ze života Romů
27.10.2006	Terénní sociální pracovníci sdružení Romodrom pomáhají vězňům	O Roma Vakeren
20.10.2006	V rámci projektu Romodrom pro regiony bude poskytována terénní sociální práce ve čtyřech krajích	O Roma Vakeren
30.06.2006	Děti s pohnutými osudy prožijí prázdniny v Chorvatsku	O Roma Vakeren
07.11.2005	Pražský magistrát plánuje zřídit dům menšin	Zprávy ze života Romů
12.08.2005	I letos odjely romské děti na letní tábor sdružení Romodrom	O Roma Vakeren
02.07.2004	Sdružení Romodrom připravilo pro děti další Indiánské léto	O Roma Vakeren
01.07.2004	Děti z Prahy prožijí další Indiánské léto	Zprávy ze života Romů
02.04.2004	Sdružení Romodrom dovezlo humanitární pomoc na Slovensko	O Roma Vakeren
02.04.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
01.04.2004	Sbírka pro slovenské Romy pokračuje	Zprávy ze života Romů
10.10.2003	V budově Magistrátu hl. m. Prahy si děti promítaly fotografie z letního tábora	O Roma Vakeren
08.10.2003	Jak vypadá terenní práce s romskou menšinou?	Zprávy ze života Romů

Žijeme v Dněpropetrovsku na Ukrajině a v tomto městě jsme otevřeli divadlo romského umění. Chodí tam hodně dětí, už jsme se s nimi dostali na slušnou úroveň, takže jsme byli na festivalu v Kyjevě a plánujeme, že pojedeme na další akce.

A kolik lidí je ve Vašem novém divadle?

V našem divadle je hodně lidí, asi kolem třiceti. Jsou tam děti, které začínají přicházet v šesti - sedmi letech, a společně vystupujeme na koncertech a na kulturních akcích ve městě. Díky Bohu už máme dobrou úroveň, a proto jsme se mohli zúčastnit mezinárodního festivalu Amala v Kyjevě, který je podobný jako Khamoro tady u Vás v České republice. Koná se každý rok. Přijíždí na něj také divadlo Romans z Kyjeva, které má stejnou úroveň jako moskevské divadlo Romen. Vedoucí kyjevského divadla Romans pochází z divadla Romen. On sám je filmový herec, zasloužilý umělec Ukrajiny a vytvořil toto divadlo. I my tam jezdíme každý rok, jsme tak navzájem v kontaktu a povzbuzujeme jeden druhého.

Kdy a jak vznikla Vaše hudební skupina Miro ilo?

Naše skupina Miro ilo vznikla z členů mojí rodiny v Dněpropetrovsku. Tvořím ji já - Vladimír Vasiljevič Serdjučenko a moji synové: Lech, Vitalij je hudební vedoucí a pak je v ní Taťjana Viktorovna Dzigovskaja. Zpívají na vysoké úrovni. Zpíváme několikahlasně romské národní písně a dáváme jim soudobou podobu. Je to už devět let, co existuje náš soubor Miro ilo - Moje duše. V Dněpropetrovsku je po nás poptávka. Když jsou ve městě nějaké akce, zúčastňujeme se jich a vystupujeme tam. Když jsou nějaké svatby nebo rauty, tak nás vždy zvou, abychom tam hráli a my to děláme na vysoké úrovni.

Kolik členů má Váš soubor?

Je v něm 12 lidí.

A živíte se přímo hudbou nebo si vyděláváte v nějakém jiném zaměstnání?

Zabýváme se jen hudbou. Moje děti ukončily konzervatoře v Dněpropetrovsku, já jsem ve své době také absolvoval konzervatoř. Děláme aranže našich romských písní, bereme staré romance a táborové tance a aranžujeme je.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.06.2007	Ukrajinská skupina Miro ilo předvedla i velmi dobré tanečníky	Fotoaktuality
18.06.2002	Miro ilo - Ukrajina	Khamoro 2002
18.06.2002	Defilé tradičních romských kapel - Kočár a vlajkonoši	Khamoro 2002
	Khamoro	Hudba
	Defilé tradičních romských kapel - Kočár a vlajkonoši	Khamoro 2002