Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha pale nevi hiphopovo grupa andalo Ústí. Džana amenca
tiž pro ko Hodonín u Kunštátu, jak peske o nipi leperena le Romen so odoj
mule.
Nejdříve vám představíme dalšího romskou hiphopovou romskou kapelu z Ústí
nad Labem a řekneme vám také o pietním shromáždění v Hodoníně u Kunštátu,
které připomene transporty Romů do vyhlazovacích táborů.
Vakeraha tiž pale genďi predalo sikľarde, vakeraha pelo buči Prachaticende u
pale festivaľis, savo ela Chomutovoste. .
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o příručce pro učitele, vydáme
se mezi Romy do Prachatic a pozveme vás na festival. Tolik programová
nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
V ústeckých Trmicích je nová hiphopová kapela Savel
V Ústí nad Labem v Trmicích vzniká nová hiphopová kapela Savel - Pervitin.
Trmice jsou vyhlášeným místem s romským ghettem, kde jsou mezi mládeží
rozšířené drogy a děti se potulují po ulicích. Členové kapely se snaží tuto
ohroženou skupinu stáhnout z ulic a nabídnout jim poutavý program, kde se
otevřeně hovoří i o drogách. Více informací pověděli Marii Vrábelové samotní
členové skupiny.
"Jmenuji Petr Štajner, vznikli jsme asi před rokem, jmenujeme se Savel, což
romsky znamená Pervitin. Nevím, proč nám dal kapelník takto provokativní
název, co tím myslel, asi je v tom slovu nějaké kouzlo."
Vaše písničky jsou ale právě k drogám. O čem jsou?
"Není dobré si ničit život, to by si lidé měli uvědomit. Měli bychom něco
dokázat, něco nechat za sebou, než odejdeme. Aby si lidé řekli, ten člověk
byl dobrý. Já jsem si tím také prošel a jde to. Je to o tom člověku, jak je
silný a co by chtěl v životě dokázat. Hlavně aby si uvědomil, že také on je
na tomto světě potřebný."
Pocházíte z Ústí nad Labem, z Trmic, které jsou vyhlášeny jako romské
ghetto. Když teď pozorujete dění kolem sebe, myslíte si, že se dá mladým
lidem pomoci?
"My se tolik snažíme, protože víme, že ti mladí to mají ještě všechno před
sebou. Scházíme se s nimi v jednom baru, oni tam za námi chodí, komunikujeme
s nimi, oni nás poslouchají a jsou tam kvůli nám, protože ta hudba je
zajímá."
A kdo byl Vaším vzorem?
"Kontrafakti. To jsou také cikánští kluci, nevědělo se o nich, měli na své
cestě hodně překážek. Na Slovensku to měli těžší, především s rasismem, ale
oni se postavili všem problémům čelem a dokázali, že jsou silní. Toho si
vážím a je to můj vzor."
Romská hiphopová hudba vzniká hlavně ve vyloučených ghettech. Čemu to
přisuzujete?
"Hiphop je hlavně o životě. Člověk, který o něm zpívá, zpívá o určité
realitě. Zpívá o tom, co prožil, co ho trápí a co by chtěl."
Jak jste se dali dohromady jako kapela?
"My jsme se potkali minulý rok, přišel jsem do kontaktu s Míšou, věděl, že
zpívám a hraju, tím to vlastně začalo."
"Jmenuji se Michal Deduč a hudbě se věnuji od svých pěti let. Hiphop bych
asi nedělal, kdybych nikdy neslyšel Gipsyho nebo třeba Péťu z Kontrafaktu.
Ta muzika, co děláme teď, je hodně podobná Kontrafaktu."
Podporuje vás někdo?
"Určitě bych chtěl pozdravit Jitku Bánociovou z Trmic, která nám umožňuje
zdarma použít prostory u ní v baru. Každý druhý den tam trávíme s dětmi čas,
děláme tam freestyly, kluci rapují, nejsou na té ulici. Zvláště teď v létě
tam býváme hodně dlouho."
Myslíte si, že ta hudba vás z toho prostředí vyvedla?
"Nevím, jestli mě z toho prostředí někdy vyvede. Nechci být v ghettu, není
mi tam dobře. Ale zase mi budou chybět ti lidé, na které jsem zvyklý. Jsem
prostě Cigán a budu s těmi Cigány pořád."
Máte nějaké nasmlouvané vystoupení?
"Poprvé nás lidé uvidí 18. září v Plzni."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů
V Hodoníně u Kunštátu se v neděli 19. sprna uskuteční pietní shromáždění,
které připomene transporty Romů do vyhlazovacích táborů. Poslední z tamního
sběrného tábora vyjel před 64 lety, 21. srpna 1943. Za oběti transportů a
další zemřelé bude v hodonínské kapli sloužena mše, u památníku Žalov, kde
se nachází hromadné hroby Romů, se pak uskuteční vzpomínkový akt.
Podrobnosti o pohnuté historii tábora v Hodoníně u Kunštítu zjišťoval Michal
Zamboj, který se ptal historika Romského muzea v Brně Michala Schustera.
 Nacházím se asi dva kilometry od Hodonína u Kunštátu, v hlubokém lese.
Je tu památník a na něm je deska, na které je napsáno: "Památce Romů
zahynulých zde v letech 1942-43, Ma bisteren - Nezapomeňme." Co to je za
památník, co vlastně připomíná?
"Tento památník nainstalovalo Muzeum romské kultury ve spolupráci s Obecním
úřadem Hodonín v roce 1997. Slouží k uctění památky těch Romů, kteří jsou na
tomto místě pohřbeni, ale obecně je to pietní místo věnované všem, kteří
byli vězněni tady v tzv. cikánském táboře, jehož areál je odsud vzdálený asi
150 metrů. Tady to místo je masový hrob, ve kterém byly ve třech vlnách
pohřbíváni vězni, oběti tyfové epidemie během zimy 1942-43."
Pojďme přímo k tomu táboru. Co se tu vlastně za druhé světové války
odehrávalo?
"Nejprve tady byl vytvořen tzv. kárný pracovní tábor, který byl určen pro
asociály, nepřizpůsobivé živly, jak se tehdy označovali lidé na okraji
společnosti. Tehdy to ještě nebyl tábor jen pro Romy, Romové tu tvořily
15-20 % těch internovaných. Později se to změnilo na sběrný tábor, který měl
podobnou funkci - internovat asociální živly. Až v srpnu 1942 byl na místě
sběrného tábora vytvořen tzv. cikánský tábor, který byl určen jen pro romské
rodiny tady z Moravy, protože pro Čechy byl zase zřízen cikánský tábor v
Letech u Písku. Tímto táborem prošlo celkem 1396 Romů, děti, ženy, muži. Je
to opravdu jen část Romů z Moravy, protože na základě soupisu tzv. Cikánů a
cikánských míšenců bylo v Čechách a na Moravě zjištěno 6500 Romů, z čehož
vyplývá, že většina zůstala na svobodě. Ti měli zůstat pod dohledem obecních
úřadů a policie, samozřejmě se nesměli pohybovat, museli se zdržovat na
jednom místě. S těmi se mělo něco začít dělat později."
Co tady, v hodonínském táboře, na ty lidi čekalo?
"Už samotný příchod do tábora byl pro ty rodiny docela traumatizující.
Ostraha měla psy. Máme pamětníky, kteří vyprávějí, že si mysleli, že je to
konečná stanice jejich života, že odsud se už nikdy nedostanou."
"Museli bydlet na společných ubikacích, kde se tísnily desítky rodin. Ta
kapacita byla původně 200-300 osob, což bylo ale během několika týdnů po
vzniku tábora mnohonásobně překročeno. K tomu přispívalo to, že baráky byly
ze dřeva, takže v zimě tady byla opravdu velká zima. Museli odevzdat veškerý
svůj majetek, což znamenalo i to, že pokud měli s sebou nějaké lepší nebo
teplejší oblečení, museli ho také odevzdat. Navíc byly příděly potravy,
které dostávali třikrát denně, skutečně malé, nevyhovující. Samozřejmě se
rychle šířily různé choroby tím, jak byl na jednom místě velký počet osob,
hygiena byla špatná, téměř se neumývali, a voda na pití také nebyla
vyhovující. Vyvrcholením byla v zimě 1942 epidemie břišního tyfu."
Kdybychom se vrátili k atmosféře v tom táboře, to tedy nebyl vyhlazovací,
ale řekněme pracovní a koncentrační tábor.
"Ano, v tom smyslu, že tu byly koncentrovány celé rodiny, to byl internační
koncentrační tábor. Oficiálně se také jednalo o to, že to měl být tábor
výchovný, že tu měli být lidé převychováni prací k lepšímu životu. Ty
podmínky tomu ale vůbec nenapovídaly, protože zde museli pracovat opravdu
všichni včetně dětí. Pracovalo se osm až deset hodin a ta práce byla opravdu
velice tvrdá."
Pojďme se teď přesunout do současnosti. Tady v táboře zůstal prý jeden z
baráků, ve kterém Romové bydleli. Je to tak?
"Ano, rekreační areál, který tady dnes stojí, kopíruje tvar i rozlohu toho
původního cikánského tábora. Dochoval se jeden barák, ostatní bylo zbouráno
a přetvořeno na rekreační středisko."
Když půjdeme teď trochu do budoucnosti, vím, že 19. srpna se tady u
památníku uskuteční takový pietní akt. To je vzpomínka lidí, kteří přežili,
jejich příbuzných a dalších hostů na to, co se tu událo v těch 40. letech.
"Právě toto datum je smutně významné tím, že 21. srpna 1943 byl odsud
vypraven největší transport romských vězňů do koncentračního vyhlazovacího
tábora Osvětim-Birkenau v dnešním Polsku. Takže toto datum si každoročně
snažíme připomínat a Muzeum romské kultury tato shromáždění pořádá. Jednak
jde o to, že je to shromáždění pro pozůstalé a příbuzné těch, kteří byli v
tom transportu nebo byli vězněni v tomto táboře. Zároveň je to pro současnou
veřejnost důležitá připomínka toho, co se tady dělo. Stále se setkáváme s
tím, že toto místo není u veřejnosti známé, ani tyto historické souvislosti
ještě nejsou úplně známé. To jsou dva důležité důvody, proč tato pietní
shromáždění pořádáme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Stavba keramického plotu v ústecké Matiční ulici v roce 1999 podle soudu
nepoškodila občanskou čest a lidskou důstojnost Gizely Lackové, která tam
bydlí. Rozhodnutí padlo po téměř 8 letech sporů, ve kterých Lacková žalovala
město Ústí nad Labem a ústecký městský obvod Neštěmice. Po radnicích chtěla
omluvu v novinách a 100 tisíc korun. Podle rozsudku se ale nedočká omluvy a
peněz, ale naopak by měla žalovaným radnicím a jejich advokátům zaplatit
téměř 120 tisíc korun za náklady řízení.
Mostecký magistrát připravil nový sazebník nájemného a to včetně lokality,
kde řada obyvatel už léta bydlí zadarmo. Nové ceny totiž budou platit i v
převážně romském sídlišti Chanov. Cena za metr čtvereční obytné plochy se
zvýší zhruba o tři koruny. "Předpokládáme, že se tím také zvýší dluhy, ale
nemůžeme v této lokalitě dělat nějaké výjimky. Zvýšení nájemného čeká také
obyvatele Mostu", uvedla náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková.
Podle bulharského romského lídra Cvetelina Kančeva mohly za nedělními útoky
skinheadů na Romy v Sofii stát ekonomické zájmy drogových dealerů. Útok
skinheadů a obavy z dalších incidentů vedly k dvoudenním nepokojům v
Bulharském hlavním městě, při kterých vyšlo do ulic několik stovek Romů.
Pražský Dům národnostních menšin představí tvorbu dvanácti umělců, jež
spojuje příslušnost k některé z národnostních menšin v Česku. Výstava
nazvaná "Rozplétání a identita" potrvá od 12. do 30. září a budou na ní k
vidění plastiky, grafiky nebo šperky vybraných autorů. Dům národnostních
menšin byl otevřen ve druhé pražské městské části ve Vocelově ulici na konci
června.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky"
Pro učitele je k dispozici nová příručka, která nese název "Jak pracovat s
romskými žáky". Její autorkou je romská pedagožka Iveta Pape. Jaké informace
brožura nabízí, to už Janu Mišurcovi řekla Zuzana Martásková z obecně
prospěšné společnosti Erudis.
"Příručka se odlišuje od publikací, které jsou běžně dostupné na trhu, tím,
že nechce vnímat romského žáka jako problémového. Ukazuje, jaký vlastně
romský žák je, v jakém prostředí vyrůstá a jaké jsou jeho specifické
potřeby."
V čem se hlavně liší romské dítě od majoritního dítěte při vstupu do
školy?
"Myslím si, že romské dítě se liší tím, že neovládá plně český jazyk. O této
jazykové bariéře autorka příručky obsáhle píše. Je to velký problém pro
romského žáka, hlavně při udržení pozornosti ve škole. Jeho rodina uznává
jiné hodnoty než majoritní společnosti. Škola také vyznává hodnoty majority.
Romský žák může mít kvůli tomu problémy s vnímáním vlastní identity."
V čem jsou romské děti lepší oproti těm majoritním, co mají ve vínku
navíc?
"Romské děti jsou určitě bezprostřednější. Vyrůstají v kolektivu, v jejich
výchově není kladen důraz na individualitu. Jejich rodiny dbají i na jejich
názor. Kdežto bílé děti si častěji hrají sami, výchova klade důraz na jejich
individualitu."
Zohledňuje příručka také to, jak jsou děti posuzovány pro začlenění do
základní nebo speciální školy? Jak zajistit, aby se nedostaly do speciálních
škol?
"To příručka nezohledňuje, spíš zohledňuje to, jaký ten žák je a jaké má
paní Pape zkušenosti se vzděláváním romských žáků, na co je potřeba klást
důraz. Také se snaží motivovat učitele, kteří pracují s romskými žáky."
Komu je příručka určena, jak bude distribuována?
"Cílovou skupinou jsou učitelé a asistenti pedagogů. Po skončení realizace
projektu bude příručka dostupná i zájemcům mimo Prahu. Do Prahy bude
distribuována na základní školy, které o ni projeví zájem a to v počtu, o
jaký projeví zájem a v počtu, o jaký projeví zájem. Samozřejmě do vyprodání
zásob. Máme vytištěno tisíc kusů příručky, jinak je příručka dostupná také
na internetu, kde je ke stažení."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 02.04.2016 | Co přinese inkluze pedagogům? | O Roma Vakeren |
| 13.02.2016 | Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách | O Roma Vakeren |
| 23.01.2016 | Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do
Česka | O Roma Vakeren |
| 16.01.2016 | Proč základní školy odmítají romské žáky? | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny | O Roma Vakeren |
| 21.11.2015 | Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take
action! | O Roma Vakeren |
| 25.04.2015 | Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve
školství | O Roma Vakeren |
| 07.03.2015 | Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali
do nesegregovaných základních škol | O Roma Vakeren |
| 14.02.2015 | Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve
vzdělávání Romů v Česku | O Roma Vakeren |
| 07.02.2015 | Novinky v českém školství | O Roma Vakeren |
| 13.12.2014 | Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany,
nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školách | O Roma Vakeren |
| 06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
| 13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
| 10.09.2014 | Novela školského zákona může být krok správným směrem, řekli rodiče a
neziskové organizace předsedům parlamentních školských výborů | Zprávy ze života Romů |
| 06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
| 17.07.2014 | Mami, tati, já chci do školy! | Zprávy ze života Romů |
| 28.06.2014 | Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školy | O Roma Vakeren |
| 19.05.2014 | Vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové
k návrhu novelizovat školský zákon | Zprávy ze života Romů |
| 08.04.2014 | Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za
nesmysl | O Roma Vakeren |
| 08.04.2014 | Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk -
zbytečnost nebo šance? | O Roma Vakeren |
| 22.02.2014 | Skupina Aufori v Hradci Králové rozjíždí program Učí (se) celá rodina | O Roma Vakeren |
| 15.02.2014 | Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat? | O Roma Vakeren |
| 25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
| 17.01.2014 | Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici! | Zprávy ze života Romů |
| 24.08.2013 | Přípravy do školy | O Roma Vakeren |
| 14.05.2013 | Vzdělávání v Karlovarském kraji bude více inkluzívní, slíbil kraj | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
| 16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
| 12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
| 01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
| 27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
| 17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
| 10.11.2012 | S bojem proti rasismu začíná Diecézní charita ostravsko-opavská již na
základních školách | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
| 02.10.2012 | Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školství | Zprávy ze života Romů |
| 09.08.2012 | V Česku roste počet tříd pro sociálně znevýhodněné předškoláky | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
| 18.02.2012 | Jak si vedou romské děti z Česka v britských školách | O Roma Vakeren |
| 01.09.2011 | Děti ve Varnsdorfu raději nenosí s sebou peníze ani mobily | Zprávy ze života Romů |
| 16.07.2011 | Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzdělání | O Roma Vakeren |
| 16.07.2011 | O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2011 | Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních škol | O Roma Vakeren |
| 15.01.2011 | Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich
vrstevníci | O Roma Vakeren |
| 29.12.2010 | Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzdělání | Zprávy ze života Romů |
| 29.12.2010 | Kam odcházejí romské děti po základní škole | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
| 30.04.2010 | Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 05.03.2010 | Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žáka | Zprávy ze života Romů |
| 09.10.2009 | Ve výuce dějepisu asi nastanou změny | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Konference na téma překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 11.09.2009 | Základní školu Masarykova opouštějí děti | O Roma Vakeren |
| 28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
| 15.05.2009 | Mají být ve třídě pouze romské děti? | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
| 03.10.2008 | Doučování dětí ve vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
| 08.08.2008 | I o prázdninách se některé děti připravují do školy | O Roma Vakeren |
| 18.07.2008 | Chorvatsko nediskriminovalo romské žáky, řekl soud ve Štrasburku | Zprávy ze života Romů |
| 13.06.2008 | Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově
náměstí | O Roma Vakeren |
| 03.08.2007 | Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
| 04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.09.2006 | Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních škol | Zprávy ze života Romů |
| 01.09.2006 | Nový školní rok začíná... | O Roma Vakeren |
| 29.08.2006 | V bezplatném kurzu pro zájemce o ukončení základního vzdělání je ještě několik volných míst | Zprávy ze života Romů |
| 12.05.2006 | Základní škola v Cítolibech u Loun | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | Romské děti nemusí končit ve zvláštních školách | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro Romy | O Roma Vakeren |
| 10.02.2006 | Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 25.10.2005 | Romské organizace nabízejí školám spolupráci | Zprávy ze života Romů |
| 21.10.2005 | Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma
Vzdělanost Romů | O Roma Vakeren |
| 09.09.2005 | V Cítolibech u Loun je ukázková základní škola | O Roma Vakeren |
| 01.07.2005 | Školství a romská média | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
| 29.10.2004 | Mladí Romové nemají informace o vlastní kultuře | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinám | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimum | O Roma Vakeren |
| 03.09.2004 | Nový školní rok | O Roma Vakeren |
| 27.08.2004 | Školní rok už je za dveřmi | O Roma Vakeren |
| 02.07.2004 | V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka | O Roma Vakeren |
| 11.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 09.06.2004 | Do základní školy ve Vsetíně nastoupí více romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 09.01.2004 | Na základních školách by se měla vyučovat i romština | O Roma Vakeren |
| 03.10.2003 | Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčila | O Roma Vakeren |
| 19.09.2003 | Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povolání | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
V Prachaticích působí romská úklidová firma
V následujících minutách se společně vydáme do centra Prachatic, kde působí
romská úklidová firma Emila Laciho. Emil Laci úklidovou firmu s podporou
prachatické radnice založil v roce 2001 a vede ji dosud. V centru Prachatic
ho v sedm hodin ráno zastihl redaktor Václav Malina.
"Vedení města Prachatice dalo nám, Romům, šanci si založit firmu. Tak jsem
se toho chytil, začal jsem dělat poctivě svoji práci a tak to dnes je."
Od roku 2001 už uplynul nějaký čas, takže jaké byly začátky pro firmu
Emila Laciho?
"Já jsem tuhle práci dělal už dřív. Věděl jsem, do čeho jdu. Dělal jsem
podobnou práci ve Vimperku."
Co papírování ze začátku?
"Žádný problém jsem s tím neměl."
Nicméně před tím jste pracoval pro Technické služby Vimperk, nyní to je
"na vlastní triko". Založit firmu asi nebylo jednoduché.
"Proč? Člověk tu práci znal, věděl, do čeho jde. Horší problém je, že lidé
nechtějí pracovat."
To asi nemáte jako šéf snadné.
"Šéfové to nemají jednoduché. Lidé nechtějí pracovat. Pokud už někoho
naučíte to dělat dobře, odejde vám nebo nechce pokračovat."
Jak jste spokojen s tím, jak romská firma uklízí náměstí?
"Výborně. Jsou to poctiví pracovníci!"
Nejste vy náhodou podplacený, že o nich mluvíte tak hezky?
"On mi v životě nedal ani korunu."
Někteří Romové sice pracují, někteří ale ne. Váš názor?
"Mám takový pocit, že tu pracují jen tihle. Ta banda tam v té ulici, to jsou
samí invalidní důchodci, jen jedí a nevím, kde berou na ty auta. Někteří by
pracovat šli, ale když se po nich chce, aby něco dělali, tak si jen stěžují
na rasismus a podobně."
Tolik názor náhodného kolemjdoucího v Prachaticích. Pokračujeme v
povídání s panem Emilem Lacim.
Hovořil jste o tom, že lidé nechtějí pracovat. Je to takový ostrý kontrast,
na jedné straně vaše romská firma v Prachaticích uklízí, na druhé straně
tady vysedávají Romové, kteří pracovat nechtějí. Jak vy se na to díváte?
"Moc se mi to tedy nelíbí, protože dělají všem Romům ostudu. Když si dáváme
žádost na pracovní úřad, tak už dopředu říkají, mě neber, koukej to nějak
udělat. Víte, co myslím? Abych je nevzal do práce, protože vědí, že dobře
pracovat nebudou. Přitom chodí a vykládají, že chtějí pracovat, i když to
není pravda. Vlastně sami sobě lžou."
Jak se vám tedy daří ukočírovat romskou firmu? Předpokládám, že ne
všichni vaši zaměstnanci jsou Romové. Nebo ano?
"Ne, zaměstnáváme každého, kdo chce pracovat. Bílé nebo modré, to je jedno.
Třeba minule přišel Václav Biháry, který měl doporučenku a měl nastoupit do
práce už dříve, a nepřišel. Ale přišla jedna paní z Lipnického Sedla, přišla
dřív, tak jsem jí vzal, i když on měl tu doporučenku. Přitom vím dobře, že
oni čekají, až vezmu někoho jiného, aby nemuseli do práce."
Kolik nyní máte zaměstnanců a v kolik jim začíná šichta? Protože teď je
sedm hodin a když jsme si domlouvali včera schůzku, tak jste říkal, že ve
tři nebo ve čtyři hodiny už začínáte šichtu. Takže v kolik hodin začínáte a
kolik lidí se vaším prostřednictvím podílí na úklidu Prachatic?
"Tak někdy čtyři, pět, někdy tři. Záleží na tom, jak lidé vydrží. Je to
náročná, a řekněme si to na rovinu, také špinavá práce."
Jak vás vnímají spoluobčané?
"Velice kladně. Jako Rom si toho vážím. Ať jsou to místní nebo návštěvníci,
mohou vidět, jak se kdo ve městě chová. Kdo tady pracuje, kdo se snaží a kdo
naopak sedí na lavičkách, dělá nepořádek, hází pod sebe, protože je líný
vstát a hodit odpadky do koše. Nejsou to jen Romové, jsou to i ne-Romové,
ale na nás je to prostě víc vidět. Co si budeme povídat."
Co vás, pane Laci, nejvíc dokáže naštvat?
"Už jsem si zvykl. Jsou lidé, kteří před vámi hodí na zem láhev a schválně
ji rozbijí. Teď už si tolik nedovolí, protože bývám razantnější. Ale oni to
beztak udělají, zezadu. Co si o nich můžu myslet? Jedině, že jsou to pitomci
nebo volové."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V letním kině v Chomutově bude romský festival
Romský podnikatel Roman Tyrpák z Chomutova chce představit svým
spoluobčanům romskou hudbu na festivalu v letním kině v Chomutově už tuto
sobotu. Marie Vrábelová se ho zeptala, proč se tak rozhodl.
"Přišlo za mnou pár lidí, jestli bych se do toho nechtěl pustit. Hecovali
mě, tak jsem do toho šel."
Šel jste do toho sám?
"Ještě s jedním kolegou z Chomutova, který mě navedl."
Koho jste si pozvali na festival?
"Místní kapely a dvě kapely z Prahy - Bengas a Givtes. Také několik kapel z
širokého okolí."
Co tam bude ještě kromě kapel?
"Dvě sportovní vystoupení dětských družstev. Vesměs romští kluci. Budou tam
boxeři, kteří se zúčastňují různých mistrovství, předvedou nějakou exhibici.
Pak by tam mělo být Taekwondo, také kluci, ale neromští, to bude také
exhibice. Moc dětských souborů se mi nepodařilo zkontaktovat, protože se
jich hodně rozpadlo."
To bude jednodenní festival?
"Ano."
Nebojíte se, když to sám organizujete, že nemusí přijít dost lidí?
"To je to riziko podnikání! Doufám, že přijdou a nenechají mě v tom."
Říkáte, že podnikáte, jak se vám pracuje?
"Mně dobře, nemám problémy. Ale je to dřina, člověk musí být šestnáct hodin
v práci."
Zaměstnáváte Romy?
"Nedělám v tom rozdíl, zaměstnávám Romy i ne-Romy."
V Chomutově je vysoká nezaměstnanost. Vy jste příkladem toho, že práce se
dá sehnat, i když na vlastní riziko. Jaké byly začátky?
"Začátky byly tvrdé, začínal jsem u lopaty a postupně jsem se vypracoval do
dnešního postavení, ale je to těžké."
Když bude festival úspěšný, budete pokračovat?
"Ta tradice by měla vzniknout, pokud se letošní nultý ročník povede, budeme
s kolegou pokračovat. Domluvili jsme se, že uděláme víkend romské kultury.
Tam by měla být nějaká výstava, předvádění ručních prací a podobné věci,
které Romové umějí, v čem jsou dobří."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 17. srpna je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a
Jan Mišurec.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
"Jmenuji Petr Štajner, vznikli jsme asi před rokem, jmenujeme se Savel, což
romsky znamená Pervitin. Nevím, proč nám dal kapelník takto provokativní
název, co tím myslel, asi je v tom slovu nějaké kouzlo."
Poslech:
Nacházím se asi dva kilometry od Hodonína u Kunštátu, v hlubokém lese.
Je tu památník a na něm je deska, na které je napsáno: "Památce Romů
zahynulých zde v letech 1942-43, Ma bisteren - Nezapomeňme." Co to je za
památník, co vlastně připomíná?
"Nejprve tady byl vytvořen tzv. kárný pracovní tábor, který byl určen pro
asociály, nepřizpůsobivé živly, jak se tehdy označovali lidé na okraji
společnosti. Tehdy to ještě nebyl tábor jen pro Romy, Romové tu tvořily
15-20 % těch internovaných. Později se to změnilo na sběrný tábor, který měl
podobnou funkci - internovat asociální živly. Až v srpnu 1942 byl na místě
sběrného tábora vytvořen tzv. cikánský tábor, který byl určen jen pro romské
rodiny tady z Moravy, protože pro Čechy byl zase zřízen cikánský tábor v
Letech u Písku. Tímto táborem prošlo celkem 1396 Romů, děti, ženy, muži. Je
to opravdu jen část Romů z Moravy, protože na základě soupisu tzv. Cikánů a
cikánských míšenců bylo v Čechách a na Moravě zjištěno 6500 Romů, z čehož
vyplývá, že většina zůstala na svobodě. Ti měli zůstat pod dohledem obecních
úřadů a policie, samozřejmě se nesměli pohybovat, museli se zdržovat na
jednom místě. S těmi se mělo něco začít dělat později."
"Museli bydlet na společných ubikacích, kde se tísnily desítky rodin. Ta
kapacita byla původně 200-300 osob, což bylo ale během několika týdnů po
vzniku tábora mnohonásobně překročeno. K tomu přispívalo to, že baráky byly
ze dřeva, takže v zimě tady byla opravdu velká zima. Museli odevzdat veškerý
svůj majetek, což znamenalo i to, že pokud měli s sebou nějaké lepší nebo
teplejší oblečení, museli ho také odevzdat. Navíc byly příděly potravy,
které dostávali třikrát denně, skutečně malé, nevyhovující. Samozřejmě se
rychle šířily různé choroby tím, jak byl na jednom místě velký počet osob,
hygiena byla špatná, téměř se neumývali, a voda na pití také nebyla
vyhovující. Vyvrcholením byla v zimě 1942 epidemie břišního tyfu."
"Příručka se odlišuje od publikací, které jsou běžně dostupné na trhu, tím,
že nechce vnímat romského žáka jako problémového. Ukazuje, jaký vlastně
romský žák je, v jakém prostředí vyrůstá a jaké jsou jeho specifické
potřeby."
"Vedení města Prachatice dalo nám, Romům, šanci si založit firmu. Tak jsem
se toho chytil, začal jsem dělat poctivě svoji práci a tak to dnes je."
"Přišlo za mnou pár lidí, jestli bych se do toho nechtěl pustit. Hecovali
mě, tak jsem do toho šel."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články