Řešit problém sociálně vyloučených komunit a zároveň pomáhat Romům by měla vládní Agentura pro předcházení sociálnímu vyloučení. Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková očekává, že agentura by mohla po připomínkování a schválení vládou začít fungovat od ledna 2008.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Téměř osmdesát procent lidí si myslí, že soužití Romů a neromů je špatné, vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Zároveň si také až osmdesát procent obyvatel myslí, že je nutné urychleně řešit romskou otázku, to zase ukázal výzkum agentury Median pro Českou televizi. Zajímalo mě, jaké zkušenosti mají dvě Romky z Ústí nad Labem.

Romka z Ústí nad Labem:
Bydlím v panelovým domě, kde jsem sama Romka, můj manžel je teda bílej a soužití s neromama v našem baráku je katastrofální. Odvážej se vůbec říct, že prostě já jsem špinavá, táhni do Chanova, vrať se tam, kde jsi byla. Vůbec, neumím si představit, že bych se odstěhovala teda mezi Romy.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Myslíte si, že ti vaši sousedé mají nějaký důvod, aby o vás říkali tyhle špatné věci?

Romka z Ústí nad Labem:
No, důvod není skoro žádnej, ale je tam prostě jeden člověk, kterej fyzicky už i nás napadá, byli jsme i několikrát ohlásit trestní oznámení, takže ještě pořád se to prostě řeší.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Říkala jste, že byste nechtěla žít mezi Romy. Proč?

Romka z Ústí nad Labem:
Jedna věc by byla taková, že jsem si zvykla na to, kde jsem. Já bych tam šla, ale nevím, co by mě tam čekalo. Člověk je zvyklej už na nějakej standard a prostě v tom chci zůstat, proč by sem měla jít níž, to ne teda jako. A když nemůžu pomoct tomu člověkovi a měla bych tam s nima bydlet, tak by to bylo takový pro mě nefér.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
A jaké jsou vaše zkušenosti s neromy? Nevím tedy, kde bydlíte.

Romka z Ústí nad Labem:
Bydlím s Romy a jsem spokojená. U nás v baráku bydlejí takoví Roma, který jako jsou v pohodě.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Setkala jste se někdy s nějakými názory až diskriminačními, řekla bych, třeba na úřadech, na ulici, v práci?

Romka z Ústí nad Labem:
Dělám na městským úřadě jako uklizečka a vidím chování úředníků k Romům a k neromům. Takže je tam velkej rozdíl, je. Třeba Romka zastavila úřednici na chodbě v úředních dnech, chtěla se informovat na něco. Ta vedoucí se ani neotočila a ještě valila oči, co ty chceš.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Na to, proč si podle průzkumu většina spolčenosti myslí, že soužití Romů a neromů je velmi problematické, jsem se zeptala sociologa Ivana Gabala.

Ivan GABAL, sociolog:
Všichni cítí, že je to velký problém. Čím blíž tomu problému jsou, tím víc vidí, že ten problém je hodně komplikovaný. Nevidí jasnou politiku, koncept a aktivitu ze strany vlády. Leckterá města dělají víc, než vláda v současné době. A v neposlední řadě sklouzávají k tomu jakoby rasovému chápání. To znamená ano, oni jsou taková rasa, oni jsou takoví prostě, nechtějí pracovat a podobně a to si myslím, že je na té celé věci nejvíc demotivující, chybí pozitivní příklady.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
I proto už pro vládu nastal podle sociologa Gabala nejvyšší čas přejít od tvorby různých koncepcí a dokumentů k akci. Jednou takovou akcí je chystaný vznik agentury pro předcházení sociálnímu vyloučení. Podle ministryně Džamily Stehlíkové má agentura sjednotit aktivity ministerstev, samospráv a neziskových organizací.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ta agentura pomůže samosprávám, samosprávy jsou bezradné, nevědí, jak napsat projekt, jak dosáhnout na evropský peníze, jakým způsobem komunikovat veřejnosti své kroky. A jsou samosprávy třeba Ústecka, který jsou schopny integrovat všechny postupy všech subjektů, ale celá řada samospráv očekává od státu výraznější pomoc a nejenom koncepční, ale taky především možnost dosáhnout na značné finanční prostředky.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
V agentuře by mělo pracovat na sedmdesát lidí. Podle ministryně Stehlíkové to ale neznamená vznik nového úřadu. Část pracovníků by pro agenturu pracovala v úřadu vlády a většina, zhruba šedesátka lidí, by měla být v regionech. Sociolog Ivan Gabal si ale myslí, že takový projekt nemá šanci na úspěch.

Ivan GABAL, sociolog:
Představa agentury tak, jak jí prezentuje v současné době paní ministryně Stehlíková, není realistická. Já si myslím, že by to mělo být manažerské zařízení.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Sociolog Ivan Gabal by rád viděl agenturu jako samostatný úřad, aby měla své břímě odpovědnosti. Vy říkáte, že zaměstnanci by měli být úředníci z úřadu vlády. Proč tenhle rozdílný názor?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ty názory se nevylučují navzájem. Poté, co ta agentura se rozběhne a nastaví jakýsi model spolupráce v jednotlivých lokalitách, ti zaměstnanci se z těch lokalit stáhnou a není vyloučeno, že bude dejme tomu po roce, po dvou vyhlášená veřejná soutěž, kde nějaký jiný subjekt tohoto se chopí. Ovšem první politický krok musí učinit vláda a nastavit tu politiku tak, aby odpovídala koncepci, kterou vlastně máme.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Říká ministryně Džamila Stehlíková. Ruku v ruce se sjednocením projektu na pomoc sociálně slabým lidem a jejich motivaci například ke vzdělání nebo zaměstnávání by měla jít také legislativní změna v oblasti sociálních dávek. Svou představu mi řekl místopředseda vlády Jiří Čunek.

Jiří ČUNEK, místopředseda vlády:
Vstát musíme přinutit všechny z postele, kteří zneužívají sociální dávky a současný sociální systém je k tomu nedonutí. Takže musíme změnit zákon. Ta podstata směřuje k tomu, aby stát spolu s jednotlivými radnicemi vytvořil systém, kdy ty radnice nebudou nic platit tak, jak je to teď za toho pracovníka a on za ty peníze, které dostává z těch sociálních dávek, bude ty dva dny, případně tři dny v týdnu pracovat, ale kolik to bude, to rozhodne parlament.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Místopředseda vlády Jiří Čunek předpokládá, že takovouto úpravu zákona předloží ministerstvo práce a sociálních věcí k připomínkování na podzim. Jak už jsem řekla, sociolog Ivan Gabal se domnívá, že je nejvyšší čas řešit problém sociálně vyloučených komunit a začít s efektivním pomocí lidem, kteří v nich žijí. Zeptala jsem se ho na budoucnost.

Ivan GABAL, sociolog:
Tak za padesát let já doufám, že už jich bude míň a že podstatná část stávající populace už bude se pohybovat někde normálně zpátky na pracovním trhu a majoritní společnosti. Pokud se mě ptáte na to, do jaké míry vidím činnost současné vlády k tomu směřující, jsem spíše skeptický.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková je optimistická.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny:
Padesát let, to je právě období jedný generace, kdy, dle mého názoru, tyto lokality by se měly proměnit, bejt přívětivější.

Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka:
Zajímal mě i názor ředitele Programu sociální integrace organizace Člověk v tísni Karla Nováka. Do jaké míry jsou reálné plány politiků na zlepšení situace v sociálně vyloučených místech?

Karel NOVÁK, ředitel Programu sociální integrace organizace Člověk v tísni:
No, to záleží na tom, co se s nimi dneska bude dělat, jestli bude všechno fungovat tak, jak je v hlavách jak státních úředníků, tak měst, tak neziskovek a všechno bude vzájemně kooperovat, tak možná za padesát let žádné enklávy, o kterých bysme mohli říkat, že jsou ghetta, jako nebudeme mít. Jestliže ta politika bude stále přešlapovat na místě, služby budou přešlapovat na místě, tak ta situace se pravděpodobně bude zhoršovat.

Tento článek byl převzat z pořadu Zaostřeno, který vysílá Český rozhlas Sever.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
19.12.2015	Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi	O Roma Vakeren
28.11.2015	Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel	O Roma Vakeren
14.11.2015	Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
06.06.2015	Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek	O Roma Vakeren
27.05.2015	Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiér	Zprávy ze života Romů
15.05.2015	Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemců	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)