Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana anro jekhetaniben Liga, kaj keren buči le Romenca, jak te
dochuden buči. Džana amenca ko Roma sod živen andro odthode lokality
Kladnoste u vakerela amenca the o advokatos.
Nejdříve vám řekneme, jak zajišťuje práci nejen Romů bruntálské sdružení
Liga. Vydáme se mezi Romy do vyloučených lokalit na kladensko a pracovní
poradce z organizace Člověk v tísni nám řekne, jaké zkušenosti má se
zaměstnáváním Romů. K mikrofonu jsme pozvali také právníka Davida Strupka.
Vakeraha tiž pal oda, sar te roden buči pro uradis, džana amenca tiž pro
ministerstvo predale buči u vakerela amenca tiž o romano koordinatoris.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jaké programy na zaměstnávání
nabízí úřady práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí a romský
koordinátor Cyril Koky nám řekne, jaká je situace Romů ve středočeském
kraji. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav
Sezemský a Jan Mišurec.
Omlouváme se za dočasnou nedostupnost zvuků ve formátu RealAudio.
=[ Reportáž ]=
Míra nezaměstnanosti Romů u nás je velmi vysoká
Jak jsme vás informovali v předchozích našich O Roma vakeren, míra
nezaměstnanosti Romů u nás je velmi vysoká. Situace se stále nezlepšuje a
lidé tak končí v ghettech. Na tento stav poukazují výsledky průzkumu, který
vypracovala agentura GAC. Více jak 80 tisíc Romů žije ve 300 vyloučených
lokalitách. Nevládní organizace vítají vznik vládní agentury pro řešení
sociálního vyloučení. Občanská sdružení se chtějí do této aktivity zapojit a
chtějí spolupracovat. Nevládním organizacím není nezaměstnanost Romů
lhostejná. Důvody Janu Mišurcovi objasnil předseda sdružení Liga Josef
Baláž, který má se zaměstnáváním Romů zkušenosti. Pozitivní výsledky jeho
práce mohou být příkladem dalším zaměstnavatelům.
"Je třeba, aby ten přístup byl komplexní a více motivoval radnice ke
spolupráci a hlavně našel způsob, jak namotivovat lidi, aby se Romové chtěli
integrovat do společnosti třeba tak, že si budou aktivně vyhledávat práci."
Jak se vaše sdružení zapojí do této agentury?
"Tak je to vůbec otázka, zda se naše sdružení bude moct zapojit do této
agentury, protože v stávající době se připravuje způsob vybírání měst a
lokalit, které se budou moci do této agentury zapojit. Pokud budeme moci,
samozřejmě této nabídky využijeme."
Jak probíhá pomoc Romům v rámci vašeho sdružení? Pomáháte zajišťovat
práci nebo hledáte práci pro klienty?
"V současné době občanské sdružení Liga zaměstnává 60 lidí, z nichž asi
polovina jsou Romové a zaměstnáváme je na stavebních pracích, pak máme malé
technické služby, kde se starají o jednu takovou lokalitu v Bruntále a také
máme Zelenou dílnu. To je dílna na recyklaci elektroodpadů. Pak máme ještě
sociální sekci, kde zaměstnáváme sociálně vyloučené Romy. Takže tímto
způsobe se tuto skupinu lidí snažíme zaměstnat a já si myslím, že práce je
jedna ze základních potřeb člověka, tak jako potřebuje jíst pít a spát, tak
stejně tak potřebuje pracovat."
V Kladně je řada romských ghett. Téměř většina tamních obyvatel je
nezaměstnaná. Romové si přivydělávají na brigádách a sběrem odpadu. Ten se
také stal osudným při nedávném zřícení zchátralé haly. Neštěstí si vyžádalo
dva lidské životy, čtyři lidé byli těžce zraněni. Na místě nehody rozebírali
konstrukci haly. Jan Mišurec zjišťoval jak se žije Romům na Kladně po
tragédii.
Máte práci?
"Práci mám, dělám brigády, nikde nás nechtějí vzít za to, že jsme Romové, i
když nikde nám to neřeknou přímo do očí, řeknou, že mají obsazeno nebo že
mají plný stav. Existuje hodně Romů, co se snaží. My jsme za komunistů měli
práci, protože když lidé nechodili pracovat, tak je pozavírali a tak se
každý snažil mít práci. Podpory nám teď snížili, tak z čeho máme žít? Tak
aspoň chodíme na šrot, něco si přivydělat, abychom aspoň dětem dali najíst"
Jste registrováni na úřadu práce?
"Jsme registrováni na úřadu práce a můžeme si přivydělat do 4000, když
chodíme na brigády"
Když chodíte na sběr, kam chodíte sbírat šrot?
"Většinou někteří Romové chodí do domů a ptají se lidí, jestli nemají nějaký
šrot na dvoře a když mají, tak oni si to vezmou a odnesou do sběru."
Jak se tady lidé staví k nehodě, co se tady stala? Věděli, že to je
nebezpečné místo?
"Někteří lidé vůbec ani nevěděli, že to je nebezpečné."
Máte práci?
"Nemám. Jsem na mateřské. Rozpočet rodiny mám 13500."
Máte tři děti. Jak to finančně zvládáte?
"Když máte dluhy, tak s tímto nevyžijete celý měsíc."
Chodíte na brigády?
"No, někdy chodím."
Kolik si přivyděláte třeba na brigádě?
"2000."
Máte práci?
"Nemám práci. Jsem vyučený zedník, ale práci si hledám těžko. Sice se ptám,
ale většinou říkají, že ne a že mají obsazeno."
Děláte brigády?
"Tady nemůžete moc dělat brigády, jelikož vás ani nechtějí vzít."
Kolik máte dětí?
"Tři."
Máte práci?
"Dělám kopáče u firmy."
Kolik si vyděláte?
"9500 Kč."
Zvládáte to finančně?
"Zvládám. I manželka dělá a děti nemáme a stačí nám to."
A co vy, máte práci?
"Mám, dělám zahradničinu."
Kolik si vyděláte?
"10000 Kč."
Co vy?
"Veřejné práce - natíráme školky.."
Kolik si vyděláte?
"9300 Kč."
Kolik máte dětí?
"Dvě"
Jak dlouho jste sháněl práci a dá se tady na Kladně sehnat práce?
"Tak já jsem si sehnal a mám prodlouženou smlouvu na půl roku!"
Tolik názory lidí, kteří žijí v jedné z vyloučených lokalit na Kladensku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové na Kladensku těžko shánějí práci
V sociálně vyloučené lokalitě na Kladensku, s jejímiž obyvateli byl natočen
předchozí příspěvek, pracuje pracovní poradce Jan Zajíc z neziskové
organizace Člověk v tísni.
"Zaměstnat Roma na Kladně skýtá některá nebezpečí. Někteří zaměstnavatelé s
tím nemají vůbec žádný problém, někteří se tváří, že s tím problém nemají,
ale opak je pravdou a někteří zaměstnavatelé pravděpodobně po nedobrých
zkušenostech v momentě, kdy přijdou do kontaktu s Romem, se tváří skepticky,
jsou nepříjemní a může se stát, že ten první dojem není dobrý. Naše
organizace se snaží tomuto čelit, snaží se bourat tyto zdi a tyto ledy právě
v tom, že se nejprve snažíme klienta připravit na to, že se možná s takovou
situací setká a snažíme se ho strukturovat, činit kompetentnějším, aby na
takovou situaci byl připraven a byl připraven v té práci obstát a abychom
zkušenost těch zaměstnavatelů postupně měnili. Samozřejmě ta přesnost,
docházka jsou jistou slabinou, ale na základě dlouhodobější práce s klientem
a pomocí rekvalifikačních kurzů a studijních programů je možné je připravit
ho na to, že legální zaměstnání vyžaduje jistou dávku spolehlivosti a
zodpovědného přístupu."
Romové nejčastěji ve vyloučených lokalitách si shánějí brigády nebo někdy
i práce načerno.
"Práce načerno bují. V naší organizaci jsme spočítali, že je v zásadě pro
zaměstnance tak i pro zaměstnavatele velmi výhodná, dokonce až trojnásobně.
Práce načerno je velmi riskantní v tom, že klienti nemají v podstatě vůbec
žádné záruky a dost často se to pojí s rizikovým prostředím, kde není žádná
bezpečnost práce."
Romové často sbírají železo. Jak vy tuto práci považujete za nebezpečnou?
"Tuto práci považuji za velmi nebezpečnou a klientům to opakuji. Dost často
se pohybují někde za hranicí zákona, mimo jiné to představuje práci ve velmi
rizikovém prostředí, na druhou stranu je třeba říci, že to poukazuje na dost
zoufalou situaci našich klientů. U lidí živící se tímto způsobem může dojít
k jakémukoli zranění, může se stát, že budou přistiženi a budou z toho mít
problémy. A jestliže si tímto způsobem vydělávají, hrozí, že dávají příklad
druhým, že se takovým způsobem dají vydělávat peníze. V současné době,
někteří z těch, co si tímto způsobem vydělávají peníze, jsou v tak špatných
životných podmínkách, že se uchylují k tomuto způsobu obživy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nezaměstnaní se nezřídka živí sběrem železného odpadu
Jak jsme již slyšeli, mnozí nezaměstnaní se živí sběrem železného odpadu a
jeho následným prodejem. Tento způsob obživy ale má svá přísná pravidla. Je
určen jen firmám, které k tomu mají oprávnění. Jednotlivec může do sběrných
surovin odvézt jen ten odpad, který je opravdu v jeho vlastnictví. Jak
dodává advokát David Strupek, ani volně pohozený šrot není možné odvézt a
zpeněžit, i když na první pohled nikomu nepatří.
"Pokud se někdo zbavuje věci, kterou lze podle zákona kvalifikovat jako
odpad, tak s odpadem smí nákladem jen někdo, kdo k tomu má nějaké oprávnění
- jednak obec a jednat podnikatelé a firmy, které mají oprávnění k nakládání
s odpady. Čili když někdo nalezne nějakou věc, která není nebezpečná a je
nepatrné hodnoty a ponechá si ji, tak pravděpodobně k žádnému postihu
nedojde. Ale striktně vzato podle zákona, cokoli, co najdete a nepatří vám,
tzn. jste si to nekoupil ani nevyrobil, tak vlastně nemáte právo si to
ponechat."
Takže pokud lidé obchází dům od domu a sbírají železný odpad a odvezou ho
do sběru, dopouští se trestného činu.
"Nemyslím si, že by se v daném případě mělo jednat o trestní čin, který by
byl postižitelný soudem v trestním líčení, ale může se jednat o obecně
protiprávní jednání - občanskoprávní delikt, který může vést k
občanskoprávnímu sporu. Vezmu-li to striktně podle práva, tak ani tuto
možnost člověk nemá a vystavuje se tomu, že jedná protiprávně."
Mohu já třeba sbírat železo v opuštěných, zbouraných domech, ve squattech
a podobně?
"Ten dům někomu patří, i když je v havarijním stavu a někdo je zapsán v
katastru nemovitostí jako jeho vlastník a ten člověk samozřejmě nese
odpovědnost za stav té nemovitosti i za věci, které se nachází uvnitř a u
nich lze předpokládat, že mají svého vlastníka."
Tedy měl by ten člověk mít nějaké písemné povolení, že může sbírat
železo?
"V zásadě by měl mít souhlas vlastníka stavby, například i obec by mohla
takový souhlas dát, pokud se to týče obecných prostor nebo budov a to se
týká většinou těch rozpadlých hal a továrem, které patří nějakému
zbankrotovanému podniku a většinou ta budova má svého vlastníka a ten
vlastník má právo s tou budovou disponovat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Do údržby ostravské kolonie Bedřiška, známé konflikty mezi majoritní
společností a Romy, se zapojí šest dlouhodobě nezaměstnaných Romů. Práci jim
nabídla starostka Mariánských Hor a Hulvák Liana Janáčková společně s
Asociací romských občanských sdružení. Šest mužů z lokalit Bedřiška a
Železná se úklidem zapojí do evropského projektu Návrat do práce.
Do moderně vybudovaných holobytů, upravených z bývalého kravína, soustředilo
město Břeclav své neplatiče nájemného. Shodou okolností drtivá většina z
nich jsou Romové, protože na 80 procent z nich nemá práci a tím ani výdělek.
Vedení radnice nařčení z vytvoření ghetta odmítá. Soustředění Romů v bytech
čtvrté kategorie na kraji městské části Charvátská Nová Ves prý nebylo
záměrné.
Tragedie podobná té, při které před týdnem uhořelo v dřevěných unimobuňkách
v Kysuckém Novém Městě devět lidí a dva jsou stále nezvěstní, se může
opakovat kdekoliv na Slovensku. Neplatiče do unimobuněk v okrajových částech
už vystěhovala i jiná města. Početné rodiny žijí v provizorních podmínkách
například v Košicích, v Martině, v Žilině, Trenčíně či Tornali.
Zítra zavítá do Lysé nad Labem opět Romský hudební festival. Už sedmý ročník
tohoto festivalu začne v 11 hodin v zámeckém parku a vystupovat bude několik
hvězd romského hudebního nebe, jako Vlasta Horváth, či skupina Gipsy Billy.
Večer bude festival pokračovat v Kulturním domě Janoušek Nymburk až do
pozdních nočních hodin.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Poptávka po práci převyšuje nabídku Úřadu práce v Kladně
Jak jsme se dozvěděli v první polovině O Roma vakeren, pracovní
příležitosti se snaží Romům zajistit různé neziskové organizace a k
dispozici je i pracovní poradce. Jaké šance mají Romové, aby uspěli v
zaměstnání, když například Úřad práce v Kladně má pro lidi se základním
vzděláním pouze 400 míst, o které má ale zájem 2500 lidí. Více nám řekne
vedoucí oddělení trhu práce Jiří David.
"Jedná-li se o uchazeče o zaměstnání bez vzdělání nebo se základním
vzděláním, tak jim pochopitelně můžeme nabízet pouze taková volná místa,
která jsou vhodná pro uchazeče o zaměstnání se základním nebo nedokončeným
vzděláním. Takových míst má Úřad práce v Kladně asi 200, a pokud splňuje i
další podmínky, které si zaměstnavatel může udat, pokud ty podmínky nejsou
diskriminačního důvodu, a ty určitě nejsou, protože by taková ani úřad práce
nepřijal, tak potom zprostředkovává úřad práce i osoby se základním
vzděláním nebo i osoby bez vzdělání."
Pokud tedy ten člověk přijde, dostane od vás, že si má zajít k určitému
zaměstnavateli, tam ho nepřijmou, setká se třeba s nějakou diskriminací, na
koho se má obrátit?
"Pokud by tento případ nastal, tak tyto stížnosti projednává úřad práce. Na
všech úřadech práce jsou oddělení kontrolně-právní, kde je úřad práce
schopen zajistit a vyšetřit, co vlastně vedlo k tomu, že uchazeč, který
splňoval podmínky toho pracovního místa, nebyl přijat."
Paragraf 33 směřuje k tomu, aby se zaměstnávali lidé, kteří mají problémy
se zaměstnáváním.
"Úřady práce mají možnost podporovat vznik pracovních míst, máme na to
finanční prostředky a snažíme se vytvářet nová pracovní místa nebo
vyhrazovat stávající pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání, kteří spadají
do těchto kategorií. Na úřadu práce v Kladně evidujeme 5778 uchazečů o
zaměstnání, z toho je 5519 tzv. dosažitelných, to jest těch, kteří mohou
zítra nastoupit do práce. Zaměstnavatelé chtějí více méně zaměstnance, kteří
jsou buď vyučeni v oboru, nebo jsou se základním vzděláním, ale mají praxi v
určitém oboru. A uchazeči o zaměstnání jsou buď se základním vzděláním bez
praxe, anebo bez vzdělání. Každý zaměstnavatel má podle zákoníku práce právo
určit, koho do zaměstnání vezme, jestli splňuje jeho podmínky nebo
nesplňuje. Úřady práce pouze doporučují, takže z toho počtu uchazečů o
zaměstnání, který jsem už říkal, je 2500 se základním vzděláním nebo pouze
se vzděláním. Naproti tomu máme v evidenci pro tuto kategorii pouze 400
volných pracovních míst. Pracovní místa jsou vesměs pro montážní dělníky v
závodech v průmyslových zónách, kde se jedná o jednoduchou montáž, takže tam
opravdu je to práce pro zaměstnance se základním vzděláním, ovšem s velikou
mírou přesnosti, s velikou mírou zodpovědnosti a velikou mírou dochvilnosti
docházky do zaměstnání."
Když se i náš posluchač setká s diskriminací, říkal jste, že tady jsou
právní oddělení, které se o to může postarat. Setkal jste se s tím někdy a
jaké tam jsou postihy?
"V období posledních několika let si vzpomínám na jeden nebo dva případy,
kdy opravdu uchazeč o zaměstnání přinesl ověřený důvod nepřijetí do
zaměstnání z diskriminačních důvodů, toto úřad práce řešil. Tyto případy
musí být prokázány nejlépe písemnou formou, jinak je to těžko
dokazovatelné."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O nezaměstnanosti Romů
Pro další informace o nezaměstnanosti Romů se vydala na Ministerstvo práce
a sociálních věcí za Marcelou Frajmanovou Anna Poláková.
Romové přišli po změně režimu o svou práci, o svou sociální stabilitu a
je to právě na základě toho, že přišli o zaměstnání. Bude se něco dělat s
tím, aby se ta situace nějakým způsobem napravila?
"Tady bohužel nastala situace, že zahraniční dělníci pracují za peníze hodně
nižší, než by zaměstnavatelé platili lidem žijícím v Čechách, včetně Romů. U
Romů je momentálně problém v tom, že většinou končí základní vzděláním."
Ne všichni dosáhnou na to vyšší vzdělání, lidé jsou bez práce, nastala
situace taková, jaká nastala, co s tím?
"Současný zákon o zaměstnanosti s tím počítá a zařazuje pracovníky z řad
menšin do oblasti lidí, kteří potřebují zvýšenou ochranu toho úřadu práce."
Jaké jsou výsledky? Daří se naplňovat tyto programy?
"Úřady práce nemají možnost ovlivnit zaměstnavatele. Oni mohou dělat
programy, mohou dělat rekvalifikace, mohou dělat projekty a snaží se tu
práci sehnat, ale konečný výsledek závisí na zaměstnavatelích a zatím máme
tu zkušenost, že u zahraničních zaměstnavatelů, kteří tady jsou, je ta
úspěšnost daleko větší, než u českých."
Proč si myslíte, že to tak je? Dá se to nějakým způsobem postihnout?
"Nedá. My sice tady máme předpisy, že se nesmí diskriminovat pro pohlaví,
náboženství, národnost a další, ale je časově náročné to zkontrolovat. A ti
zaměstnavatelé to vědí a dokáží bohužel využít toho, ten člověk přijde z
úřadu práce s lístkem, kde mu musí potvrdit, že se o to místo ucházel, tam
mu napíšou obsazeno a stihnou si mezitím, byť třeba i na kratší dobu najmout
jiného člověka a řekne, ano, to místo bylo v tu chvíli obsazeno."
Jak je nastaven program integrace Romů do společnosti? Jak to naplňujete
vy?
"Přes úřady práce a firmy, s kterými spolupracují, jsou realizovány
projekty, které jsou vysloveně nastaveny jenom pro Romy, tak aby získali
alespoň zaučení do nějaké profese nebo nějakou kvalifikaci. Je to řešeno
tedy projekty, které jsou přímo specifikovány pro Romy a tam tedy bohužel
zatím končí zaučení nebo zaškolení, ale že alespoň získají nějakou
kvalifikaci, i když tedy nedostanou ten výuční list."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ve Středočeském kraji mají Romové větší šanci získat práci
Ve Středočeském kraji, kde působí řada zahraničních firem, mají Romové bez
ohledu na svou národnost větší šanci se zaměstnat. To také potvrdil Marii
Vrábelové romský koordinátor pro Středočeský kraj Cyril Koky.
"Středočeský kraj je po Praze jeden z největších regionů v České republice.
V tomto kraji působí dvě velké automobilky, tak mám informace, že zde Romové
nacházejí uplatnění v těchto automobilkách a jejich životní úroveň jde
nahoru. Vše záleží na nabídce od úřadu práce, od místních firem, od
podnikatelů a pochopitelně i od chuti jít do práce těch, kteří jsou v
evidenci úřadu práce. Takže záleží také na nich, jestli se spokojí s tím, že
budou doma a brát podporu v nezaměstnanosti, nebo je lepší jít do práce a
mít stálý příjem a žít normálním životem."
Myslíte si, že by pomohly i rekvalifikace k větší zaměstnanosti Romů?
"Úřady práce mají v kompetenci poskytovat dlouhodobě nezaměstnaným různé
rekvalifikační kurzy s cílem získat uplatnění na trhu práce, ale také záleží
na tom, do jaké míry jsou Romy využívány, aby nenastala situace, že budu
desetkrát rekvalifikován, a stejně mě nikdo nezaměstná. Taky musí být ochota
těch firem a od různých podnikatelů zaměstnat Romy, vyzkoušet je, alespoň ve
zkušební době, zda jsou schopní či nikoliv, a zabránit různým takovým
stereotypům a předsudkům."
Romové už ztrácejí motivaci vůbec pracovat. Co by pomohlo k tomu, aby se
ta zaměstnanost zvýšila?
"Musí tady nastat nějaká změna v tomto systému, protože pro stát, pro daňové
poplatníky to není dobré. Koneckonců se připravuje reforma sociálního
systému, takže čím dřív projdou nějakou rekvalifikací, já najdu stálé
zaměstnání, tím lépe pro mě a pro rodinu. Dobře víme, že Romové vesměs
pracují načerno u převážně romských podnikatelů a to není cesta, kterou by
se měli ubírat. Možná, že by ta města měla vyjít vstříc romských
podnikatelům, kteří zaměstnávají právě Romy. Neviděl bych tam nic
protizákonného. Zkrátka některé obce to dělají tím, že vyjdou vstříc,
poskytnou práci sami, nebo zadají nějakou zakázku, kde ty menší romské firmy
jsou schopny udělat to na zakázku, menší stavební úpravy, úklid půdních
prostor, chodníky atd. Zde by mohli najít uplatnění i právě Romové tak, aby
měli stálý příjem."
V čem je nevýhoda, když Romové pracují tzv. načerno?
"Pokud mají práci načerno a k tomu tu podporu, tak pak to sice pro některé
je výhodné, ale pro toho jedince to dlouhodobě není dobré, protože vesměs
berou tedy tu práci plus podporu a nepočítají s tím, že člověk bude starý a
počítají se odpracované roky na důchod a pak se stane, že člověk přijde do
důchodu a vyměří mu malý důchod, a z toho není schopen ani pokrýt nutné
náklady na bydlení, takže i toto by si měli právě lidé uvědomit, že čím dřív
budou mít stálý příjem, tak tím je to lepší ohledně důchodu a dalšího
zápočtového listu a odpracovaných let."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 25. května je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|