Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo vakeraha palo sportos kaj phiren the o Roma u hine lačhe. Phenaha
tumenge palo sikľiben u džana amenca andro jekhetaniben Liberciste.
Nejdříve se dozvíte, jak se někteří Romové věnují sportu, konkrétně
vzpírání. Řekneme vám o pracovní skupině zaměřené na vzdělávání a také o
aktivitách libereckých Romů.
Vakeraha tiž pal oda, jak šaj bičhaven sľiki, pheneha tumenge pale
publikaci, savi diňa avri o jekhetaniben Člověk v tísni u amaro vakeriben
zaphandela o pater František Lízna, savo kerel biči le Romenca.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vás seznámíme s mezinárodní fotografickou
soutěží, představíme vám publikaci, kterou vydala organizace Člověk v tísni
a v závěru nám páter Fantišek Lízna řekne, jaké zkušenosti získal při práci
s Romy. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
Romové mají přirozené nadání pro vzpírání
Romové mají často velké nadání pro různé druhy sportu a jedním z nich je
vzpírání. A právě o tomto sportu si Jana Šustová povídala s Mgr.
Jaroslavem Thérem z Tělovýchovné jednoty Bohumín.
"Co se týče Romů, tak zkušenosti máme velké, protože na Ostravsku je velká
komunita Romů, a když bych měl vzpomenout, tak z těch největších vzpěračů
romské národnosti bych vzpomenul Ondreje Rusňáka a Imricha Rusňáka, což byli
bratři, kteří prakticky sjezdili celý svět a dováželi medaile pro
Československo, ještě v té době. A v dnešní době je spousta talentů, mají
dar od Pána Boha, což třeba my zrovna nemáme, my potřebujeme něco vydřít.
Tam je u nich ten problém, že ten dar nedokáží až tak využít. Co se týče
jejich vůle, jsou trošičku volnější, a pokud se jedná opravdu o dřinu, tak z
toho raději vycouvají."
Co byste doporučil vzpěračům z řad Romů, aby zlepšili při svém tréninku,
ve své kvalifikaci?
Co bych doporučil....: víc vůle, víc sebezapření, a ten úspěch se dostaví.
Co je vůbec potřeba podstoupit pro takový trénink, aby se člověk mohl ve
vzpěračství uplatnit, být dobrý, zúčastnit se pak i nějakých mistrovství
republiky, Evropy, světa?
"Já mám jednu takovou teorii, kterou už dlouho rozvíjím, a ta teorie zní:
kdo vydrží trénovat přes prázdniny, tak u vzpírání zůstane velice dlouho.
Protože to je velice náročné, když ostatní kamarádi jdou k vodě, opalují se,
a my se - prakticky narozdíl od fotbalistů - musíme zavřít do tělocvičny, a
v té tělocvičně dřít v potu. To je velice náročné. Co se týče Romů, ti to
mají v krvi: když je teplo, tak musí být show, musí být voda, musí být
volněji. To znamená, že taková ta povinnost je pro ně něco velice těžkého."
Co to znamená, ta každodenní dřina, i přes léto? Kolik hodin denně a co
všechno musí člověk udělat?
"No tak, kluci i děvčata (protože i děvčata vzpírají), vzpírají pětkrát
týdně tak dvě hodiny."
Máte třeba ve vašem klubu nějaké Romy, kteří to vydrží, kteří toto
absolvují?
"Samozřejmě, že máme. Protože tak, jak je přirozený odpad v každém sportu,
tak jsou i někteří, kteří se drží, protože mají v dnešní době možnost
zadarmo cestovat, většinu cest hradí oddíl. Takže někteří se tohoto drží,
protože jejich finanční možnosti to neumožňují, není zaměstnání a jsou jiné
sociální problémy... Takže mají možnost podívat se s těmi oddíly do
zahraničí. Nebo vůbec třeba cestovat po České republice, a tím pádem vlastně
poznávat jiné věci kolem sebe."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí
Ivan Veselý z občanského sdružení Dženo byl jmenován do pracovní skupiny při
Ministerstvu školství pro vzdělávání romských dětí. Marie Vrábelová se ho
zeptala na smysl a náplň této skupiny.
"Ta pracovní skupina měla první sezení, kde jsme diskutovali, co by se mohlo
teoreticky dělat, kde se ti jednotliví aktéři představovali... Já si od toho
slibuji hledání systémového řešení vzdělávání romských dětí s cílem co
nejúčinnějšího umístění romských dětí na učiliště a střední školy."
Myslíte si, že to pomůže, že budete moci něco ovlivnit?
"To vám v současné době nemůžu říct. Vím, že ze strany náměstka Kitsbergera
a ředitelů odborů, kteří to mají na starosti, je jakýsi zájem se o těchto
věcech bavit, a je jakýsi zájem něco dělat."
Co se budete snažit prosadit?
"Já se budu snažit prosazovat třeba zvyšování testování romských dětí,
testování zralosti. Taky usilovat o to, aby se jaksi evaluoval přesun ze
zvláštní školy a speciální školy; jakési segregované školství. Já mám
informace o těchto jevech jen z médií s tím, že ministerstvo školství má
nějaké materiály a budeme se o těchto věcech bavit. Třetí věc, co bych chtěl
prosazovat - aby co nejvíc romských dětí dostalo šanci studovat na
učilištích a středních školách.
Kolik vás tam je, Romů, v komisi?
"Jsme tam v podstatě dva zástupci - paní Horváthová za Muzeum romské kultury
a já za sdružení Dženo."
Jste jednotní ve svých názorech?
"Já si myslím, že se s paní doktorkou Horváthovou shodneme v řadě věcí.
Hodně si slibuji od komunikace uvnitř této pracovní skupiny s tím, že bychom
harmonizovali určité postoje a názory k řešení tohoto problému."
Jak často se budete sházet, abyste připravovali a konzultovali nějaké
návrhy?
"Ve statutu je napsáno minimálně dvakrát ročně s tím, že na začátku se
budeme sházet a komunikovat častěji, protože musíme připravit jakýsi plán
činnosti této pracovní skupiny; co budeme jako pracovní skupina dělat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rodinám s nízkými příjmy pomáhá Liberecké romské sdružení
Rodinám s nízkými příjmy se snaží pomáhat různé neziskové organizace. My vám
dnes představíme Liberecké romské sdružení. Práce v této nevládce mají tak
říkajíc až nad hlavu. Více už Janu Mišurcovi řekl předseda Miroslav Kotlár.
"Tím největším projektem je samozřejmě terénní sociální práce, tu děláme už
v osmi městech Libereckého kraje. Na terénní práce navazuje spousta dalších
nadstavbových projektů, jako je přípravná třída pro předškolní děti, různé
volnočasové aktivity, taneční soubory, teď jedeme na letní tábor... Všechno
vychází z toho "terénu", kdy vzniká poptávka od klientů. Teď jsme dostali
dotaci na projekt Kontaktní centrum - jsou to vlastně dvě centra, která jsou
určená pro školy. Budeme se snažit jim pomáhat při vypracování jejich
multikulturní výchovy v jejich rámcových vzdělávacích programech."
Kolik máte terénních pracovníků a jak se vám daří projekt udržet?
"Terénních pracovníků máme v současné chvíli deset. Rok od roku je to těžší,
ale nějakým způsobem se to daří... žijeme jako ostatní neziskovky, z roku na
rok, ale musím říct, že zatím se to tedy daří, že se vždycky ten tým
"teréňáků" rozšiřuje, že neklesáme, že jsme začali na třech teréňácích na
poloviční úvazky a teď už jsme na deseti plných úvazcích a ještě k tomu
spolupracujeme s občanským sdružením Romodrom, kde máme v rámci partnerství
zapojení do projektu Romodrom pro regiony. Takže jsou další teréňáci skrze
tento projekt."
Má to nějaký přínos pro ty klienty? Daří se jim pomoci v jejich
problémech?
"Něco se daří, něco se nedaří. Určitě je třeba říci, že ta situace je v
každém kraji jiná, jinak se pracuje. A hlavně se zaměřujeme na to, že pokud
s námi nespolupracuje město, tak i my orientujeme podporu a dotace na
lokality, kde s námi města více spolupracují. Konkrétně se nám stalo to, že
byť jsme Liberecké romské sdružení, tak jsme v Liberci přišli o komunitní
centrum a prostory a město nám další nenabídlo. Nicméně ostatním neziskovkám
je nabídlo a platilo za ně nájem a na nás pak nevyzbylo. A pak jsme se
rozhodly se orientovat na jiná města - Nové město pod Smrkem, kde jsme
získali celou budovu za korunu nájmu, takže teď přesouváme aktivity tam
samozřejmě mimo ty v jiných městech."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Ve Vsetíně se zřejmě inspirovala havlíčkobrodská radnice, která chce
přestěhovat problémové nájemníky na okraj města. Jedná se o dvanáct rodin,
které obývají byty v ulici 5. května naproti dokončovanému autobusovému
terminálu. Na rozdíl od Vsetína, kde vystěhovaní Romové dostali holobyty, v
Brodě postaví novou bytovku za desítky milionů korun. Přestěhování nájemníků
je jedinou variantou, jak řešit neustálé stížnosti lidí bydlících v
sousedství.
19. srpna se v Hodoníně u Kunštátu uskuteční pietní shromáždění k uctění
památky obětí holocaustu. Setkání zahájí mše svatá u kaple na návsi.
Pokračovat bude u památníku romským obětem na Žalově a Černovicích.
Pořadatelem pietní vzpomínky je brněnské Muzeum romské kultury, které
organizuje také dopravu do místa konání.
Místopředseda Evropské komise pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost Franco
Frattini vyhlašuje soutěž Evropská unie proti diskriminaci. Určena je
mládeži do 18 let. Úkolem je vytvořit plakát na téma nediskriminace v EU.
Cílem soutěže je zvýšit povědomí mladých evropských občanů o aktivitách Unie
v této oblasti.
V Galerii Bílé nároží v Plzni byla zahájena výstava dokumentárních
fotografií Romů od Lukáše Houdka. Expozice obsahuje čtyřicet černobílých
fotografií Romů z několika zemí Evropy - České republiky, Slovenska, Francie
a Ukrajiny. Výstavu pořádá občanské sdružení Ponton a podpořilo ji město
Plzeň. Snímky si můžete prohlédnout do konce srpna.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Je možné přihlásit se do mezinárodní fotografické soutěže o Romech
Baví vás fotit? Své snímky můžete nyní přihlásit do mezinárodní internetové
fotografické soutěže. Ta byla vyhlášena v rámci probíhající vládní Dekády
romské inkluze, která chce v evropských zemích zlepšit životní podmínky
Romů. Více už Janu Mišurcovi řekla koordinátorka soutěže Gabriela Hrabaňová.
"Hlavním cílem soutěže je prezentovat fotografie, které bourají předsudky a
stereotypy, se kterými se běžně setkáváme nejen v médiích, ale i v celé
společnosti. Lidé ze všech zemí jsou vyzíváni, aby podávali fotografie v
několika kategoriích a musí být pořízené od roku 2005, kdy Dekáda začala a
musí být pořízeny v zemi Dekády."
Je soutěž nějak věkově omezena a případně jaká ta témata mají lidé volit?
"Soutěž není věkově omezena a hlavně Romové jsou nejvíce vyzíváni, aby
fotografie do soutěže přihlašovali. Máme pět kategorií, do kterých se dá
přihlásit. První je nejlepší zpravodajská fotografie, pak portrétní
fotografie, fotoesej - může se do ní dát až pět fotografií a nejlepší
rodinná fotografie. Fotografie se nahrávají na webovou stránku, která má
adresu
photo.romadecade.org. a všechny fotografie jsou viditelné. Uzávěrka
soutěže je 15. srpna - byla prodloužena. Na konci této soutěže bude oceněna
fotografie, která dostala nejvíce hlasů."
Zájemci by tedy měli posílat fotografie na tento web.
"Přesně tak. Zájemci se musí přihlásit a až poté mohou nahrát své fotografie
na stránky."
Co je možné získat v rámci této soutěže?
"V každé kategorii bude udělena cena nejlepší fotografii, o které rozhodne
mezinárodní čtyrčlenná porota a pak ty nejlepší, tedy i pár dalších kromě
vítězů z kategorií budou mít právo vystavovat v Galerii Centralis, která je
v Budapešti v Maďarsku a také se přemýšlí, že by tato výstava byla přesunuta
do romského pavilonu v Benátkách."
Poslali už zájemci nějaké fotky?
"Když se podíváte na webové stránky, tak uvidíte, že tam je plno fotografií
- už více než stovka v každé kategorii a jsou opravdu nádherné. Ale stále
bych tímto apelovala na nás v České republice, abychom se do této soutěže
přidali, protože hodně málo lidí z České republiky se zapojilo, a poslali
své fotografie. Hlavně musí jít o fotografie, které bourají ty vizuální
stereotypy a které pomohou, aby se na Romy koukalo lépe."
K ilustraci tohoto článku byly použity fotografie zaslané do soutěže Chachipe.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O sociálním vyloučení pojednává nová publikace Kdo drží Černého Petra
Kdo drží Černého Petra je nová publikace společnosti Člověka v tísni o
sociálním vyloučení. Marii Vrábelové více řekl jeden z autorů Ladislav
Toušek.
"Obsahuje výstupy z výzkumu, který probíhal ve čtyřech lokalitách, ve
městech České republiky - Chrástava, Ústí nad Labem, Liberec a Plzeň. Ta
publikace je shrnutí výzkumů z jednotlivých lokalit, přičemž my jsme se
věnovali problematice sociálního vyloučení, tzn. používali jsme koncept
sociální exkluze. U každého města jsou ukázány základní rysy sociálního
vyloučení, které se v té dané lokalitě projevují - je to jednak kulturní,
sociální vyloučení v užším smyslu, ekonomické, tzn. nezaměstnanost a další
položky, které se týkají sociálního vyloučení."
Výzkum už dělala organizace Ivana Gabala o vyloučených lokalitách. V čem
se třeba vy lišíte od jeho výzkumu?
"Gabalova zpráva je velmi obecná a snaží se vytipovat a zmapovat jednotlivé
lokality v České republice. My jsme postupovali trošku jinak a soustředili
jsme se hlouběji na konkrétní 4 lokality, které jsme chtěli poznat
podrobněji, hlouběji a nikoli pouze vymezit a upozornit na tyto vyloučené
lokality. Náš postup byl užší ale hlubší."
K jakému závěru jste došli?
"My jsme se poměrně dopodrobna zabývali problematikou zadlužování, protože
to bereme jako velký handicap, který zamezuje jakékoli jiné možné integraci
nebo zpětné inkluzi vyloučené populace."
Myslíte si, že je cesta ven z těchto lokalit?
"Já si myslím, že ta cesta je velmi omezená a hodně trpká a těch lidí,
kterým se to podařilo, je hodně málo. Možná jediným nástrojem, jak se dostat
z těchto lokalit, je emigrace do zahraničí."
Co Vám v publikaci vyšel jako nejhorší znak v té lokalitě?
"Ty nejhorší znaky se liší od lokality k lokalitě. My jsme záměrně vybrali
místa, která se v míře sociálního vyloučení od sebe liší - na jedné straně
Chrástov, malé město s jednou ubytovnou, která nese znaky sociálního
vyloučení, a na druhé straně máme Ústí nad Labem se čtvrtí Předlice, což je
celá vyloučená čtvrt. Takže se to liší od případu k případu. Kdybych vzal ty
Předlice, tak největší problém je lichva či problematika bydlení, v Liberci
by to zas byly problémy se zadlužováním. Takže se to liší konkrétně od místa
k místu."
Kam bude ta publikace určena?
"Ta publikace je určena pro lidi, kteří přicházejí do styku s touto
problematikou na úrovni místní správy, resp. orgánů státní správy, a také je
určena dalším kolegům z řad neziskových organizací, které se touto
problematikou zabývají, a pak samozřejmě, když nás někdo osloví, tak my mu
rádi tuto publikaci pošleme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Co na Romech oceňuje jezuita páter František Lízna
Matice romská pořádá mši za oběti rasismu, která se uskuteční příští sobotu
18. srpna od 17:30 v kostele Svatého Václava na Smíchově. Celebrovat ji bude
páter František Lízna, který hodně pracuje s Romy a ze solidarity k nim
přijal romskou národnost. Jana Šustová se ho zeptala, co ho na Romech
přitahuje a čím ho obohacují.
"Je to svým způsobem taková lehkost bytí. Oni jsou lidmi, kteří se
nezabydlují a jsou stále na pouti. A i když si říkáte, že to není možné, tak
to možné je. Když člověk pak zakotví někde v nějakém bohatství, tak pak
těžko přijde do Božího království. Většina Romů umírá jako chudí lidé a
myslím si, že oni nás předběhnou do Božího království, protože na majetku
příliš nelpí."
Dalším pozitivem, které páter František Lízna u Romů vyzdvihl, je, že
mají hodně dětí.
"Pro křesťana může být pozoruhodné, že oni mají velké rodiny a prakticky
jsou jediné etnikum, které důsledně praktikuje encykliku Humane vitae,
protože přijímají děti jako dar. Člověk, který není Rom, řekne, že to
dělají, aby měli přídavky na děti, ale s tím já nesouhlasím, protože je znám
lépe a vím, že mají k dětem velice blízko a že jsou stejní a že i dospělí
jsou tak trochu jako děti."
Další pochvalu si podle Františka Lízny Romové zasluhují za úctu ke
starým lidem.
"Jedna ze zvláštních věcí je, že čím je někdo v rodině starší, tak získává
větší úctu v celé té pospolitosti, zvláště, když je to žena. Ty babičky se
někdy dokonce stávají vůdčími osobnostmi rodiny. Prakticky by se mohly
zrušit všechny domovy důchodců, protože oni pokládají za zcela nepřípustné,
aby dali svoji matku či babičku do domova důchodců. Zase se objevuje
argument, že to je proto, že dostávají peníze - sociální dávky, ale to nemá
úplnou platnost. Tak mě ti lidé obohacují a mám je velice rád."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 3. srpna je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jan Mišurec.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|