Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo sportos kaj phiren the o Roma u hine lačhe. Phenaha tumenge palo sikľiben u džana amenca andro jekhetaniben Liberciste.

Nejdříve se dozvíte, jak se někteří Romové věnují sportu, konkrétně vzpírání. Řekneme vám o pracovní skupině zaměřené na vzdělávání a také o aktivitách libereckých Romů.

Vakeraha tiž pal oda, jak šaj bičhaven sľiki, pheneha tumenge pale publikaci, savi diňa avri o jekhetaniben Člověk v tísni u amaro vakeriben zaphandela o pater František Lízna, savo kerel biči le Romenca.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vás seznámíme s mezinárodní fotografickou soutěží, představíme vám publikaci, kterou vydala organizace Člověk v tísni a v závěru nám páter Fantišek Lízna řekne, jaké zkušenosti získal při práci s Romy. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan Mišurec.

Romové mají často velké nadání pro různé druhy sportu a jedním z nich je vzpírání. A právě o tomto sportu si Jana Šustová povídala s Mgr. Jaroslavem Thérem z Tělovýchovné jednoty Bohumín.

"Co se týče Romů, tak zkušenosti máme velké, protože na Ostravsku je velká komunita Romů, a když bych měl vzpomenout, tak z těch největších vzpěračů romské národnosti bych vzpomenul Ondreje Rusňáka a Imricha Rusňáka, což byli bratři, kteří prakticky sjezdili celý svět a dováželi medaile pro Československo, ještě v té době. A v dnešní době je spousta talentů, mají dar od Pána Boha, což třeba my zrovna nemáme, my potřebujeme něco vydřít. Tam je u nich ten problém, že ten dar nedokáží až tak využít. Co se týče jejich vůle, jsou trošičku volnější, a pokud se jedná opravdu o dřinu, tak z toho raději vycouvají."

Co byste doporučil vzpěračům z řad Romů, aby zlepšili při svém tréninku, ve své kvalifikaci?

Co bych doporučil....: víc vůle, víc sebezapření, a ten úspěch se dostaví.

Co je vůbec potřeba podstoupit pro takový trénink, aby se člověk mohl ve vzpěračství uplatnit, být dobrý, zúčastnit se pak i nějakých mistrovství republiky, Evropy, světa?

"Já mám jednu takovou teorii, kterou už dlouho rozvíjím, a ta teorie zní: kdo vydrží trénovat přes prázdniny, tak u vzpírání zůstane velice dlouho. Protože to je velice náročné, když ostatní kamarádi jdou k vodě, opalují se, a my se - prakticky narozdíl od fotbalistů - musíme zavřít do tělocvičny, a v té tělocvičně dřít v potu. To je velice náročné. Co se týče Romů, ti to mají v krvi: když je teplo, tak musí být show, musí být voda, musí být volněji. To znamená, že taková ta povinnost je pro ně něco velice těžkého."

Co to znamená, ta každodenní dřina, i přes léto? Kolik hodin denně a co všechno musí člověk udělat?

"No tak, kluci i děvčata (protože i děvčata vzpírají), vzpírají pětkrát týdně tak dvě hodiny."

Máte třeba ve vašem klubu nějaké Romy, kteří to vydrží, kteří toto absolvují?

"Samozřejmě, že máme. Protože tak, jak je přirozený odpad v každém sportu, tak jsou i někteří, kteří se drží, protože mají v dnešní době možnost zadarmo cestovat, většinu cest hradí oddíl. Takže někteří se tohoto drží, protože jejich finanční možnosti to neumožňují, není zaměstnání a jsou jiné sociální problémy... Takže mají možnost podívat se s těmi oddíly do zahraničí. Nebo vůbec třeba cestovat po České republice, a tím pádem vlastně poznávat jiné věci kolem sebe."

Ivan Veselý z občanského sdružení Dženo byl jmenován do pracovní skupiny při Ministerstvu školství pro vzdělávání romských dětí. Marie Vrábelová se ho zeptala na smysl a náplň této skupiny.

"Ta pracovní skupina měla první sezení, kde jsme diskutovali, co by se mohlo teoreticky dělat, kde se ti jednotliví aktéři představovali... Já si od toho slibuji hledání systémového řešení vzdělávání romských dětí s cílem co nejúčinnějšího umístění romských dětí na učiliště a střední školy."

"To vám v současné době nemůžu říct. Vím, že ze strany náměstka Kitsbergera a ředitelů odborů, kteří to mají na starosti, je jakýsi zájem se o těchto věcech bavit, a je jakýsi zájem něco dělat."

"Já se budu snažit prosazovat třeba zvyšování testování romských dětí, testování zralosti. Taky usilovat o to, aby se jaksi evaluoval přesun ze zvláštní školy a speciální školy; jakési segregované školství. Já mám informace o těchto jevech jen z médií s tím, že ministerstvo školství má nějaké materiály a budeme se o těchto věcech bavit. Třetí věc, co bych chtěl prosazovat - aby co nejvíc romských dětí dostalo šanci studovat na učilištích a středních školách.

"Jsme tam v podstatě dva zástupci - paní Horváthová za Muzeum romské kultury a já za sdružení Dženo."

"Já si myslím, že se s paní doktorkou Horváthovou shodneme v řadě věcí. Hodně si slibuji od komunikace uvnitř této pracovní skupiny s tím, že bychom harmonizovali určité postoje a názory k řešení tohoto problému."

Jak často se budete sházet, abyste připravovali a konzultovali nějaké návrhy?

"Ve statutu je napsáno minimálně dvakrát ročně s tím, že na začátku se budeme sházet a komunikovat častěji, protože musíme připravit jakýsi plán činnosti této pracovní skupiny; co budeme jako pracovní skupina dělat."

Rodinám s nízkými příjmy se snaží pomáhat různé neziskové organizace. My vám dnes představíme Liberecké romské sdružení. Práce v této nevládce mají tak říkajíc až nad hlavu. Více už Janu Mišurcovi řekl předseda Miroslav Kotlár.

"Tím největším projektem je samozřejmě terénní sociální práce, tu děláme už v osmi městech Libereckého kraje. Na terénní práce navazuje spousta dalších nadstavbových projektů, jako je přípravná třída pro předškolní děti, různé volnočasové aktivity, taneční soubory, teď jedeme na letní tábor... Všechno vychází z toho "terénu", kdy vzniká poptávka od klientů. Teď jsme dostali dotaci na projekt Kontaktní centrum - jsou to vlastně dvě centra, která jsou určená pro školy. Budeme se snažit jim pomáhat při vypracování jejich multikulturní výchovy v jejich rámcových vzdělávacích programech."

"Terénních pracovníků máme v současné chvíli deset. Rok od roku je to těžší, ale nějakým způsobem se to daří... žijeme jako ostatní neziskovky, z roku na rok, ale musím říct, že zatím se to tedy daří, že se vždycky ten tým "teréňáků" rozšiřuje, že neklesáme, že jsme začali na třech teréňácích na poloviční úvazky a teď už jsme na deseti plných úvazcích a ještě k tomu spolupracujeme s občanským sdružením Romodrom, kde máme v rámci partnerství zapojení do projektu Romodrom pro regiony. Takže jsou další teréňáci skrze tento projekt."

Má to nějaký přínos pro ty klienty? Daří se jim pomoci v jejich problémech?

"Něco se daří, něco se nedaří. Určitě je třeba říci, že ta situace je v každém kraji jiná, jinak se pracuje. A hlavně se zaměřujeme na to, že pokud s námi nespolupracuje město, tak i my orientujeme podporu a dotace na lokality, kde s námi města více spolupracují. Konkrétně se nám stalo to, že byť jsme Liberecké romské sdružení, tak jsme v Liberci přišli o komunitní centrum a prostory a město nám další nenabídlo. Nicméně ostatním neziskovkám je nabídlo a platilo za ně nájem a na nás pak nevyzbylo. A pak jsme se rozhodly se orientovat na jiná města - Nové město pod Smrkem, kde jsme získali celou budovu za korunu nájmu, takže teď přesouváme aktivity tam samozřejmě mimo ty v jiných městech."

Ve Vsetíně se zřejmě inspirovala havlíčkobrodská radnice, která chce přestěhovat problémové nájemníky na okraj města. Jedná se o dvanáct rodin, které obývají byty v ulici 5. května naproti dokončovanému autobusovému terminálu. Na rozdíl od Vsetína, kde vystěhovaní Romové dostali holobyty, v Brodě postaví novou bytovku za desítky milionů korun. Přestěhování nájemníků je jedinou variantou, jak řešit neustálé stížnosti lidí bydlících v sousedství.

19. srpna se v Hodoníně u Kunštátu uskuteční pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu. Setkání zahájí mše svatá u kaple na návsi. Pokračovat bude u památníku romským obětem na Žalově a Černovicích. Pořadatelem pietní vzpomínky je brněnské Muzeum romské kultury, které organizuje také dopravu do místa konání.

Místopředseda Evropské komise pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost Franco Frattini vyhlašuje soutěž Evropská unie proti diskriminaci. Určena je mládeži do 18 let. Úkolem je vytvořit plakát na téma nediskriminace v EU. Cílem soutěže je zvýšit povědomí mladých evropských občanů o aktivitách Unie v této oblasti.

V Galerii Bílé nároží v Plzni byla zahájena výstava dokumentárních fotografií Romů od Lukáše Houdka. Expozice obsahuje čtyřicet černobílých fotografií Romů z několika zemí Evropy - České republiky, Slovenska, Francie a Ukrajiny. Výstavu pořádá občanské sdružení Ponton a podpořilo ji město Plzeň. Snímky si můžete prohlédnout do konce srpna.

Baví vás fotit? Své snímky můžete nyní přihlásit do mezinárodní internetové fotografické soutěže. Ta byla vyhlášena v rámci probíhající vládní Dekády romské inkluze, která chce v evropských zemích zlepšit životní podmínky Romů. Více už Janu Mišurcovi řekla koordinátorka soutěže Gabriela Hrabaňová.

"Hlavním cílem soutěže je prezentovat fotografie, které bourají předsudky a stereotypy, se kterými se běžně setkáváme nejen v médiích, ale i v celé společnosti. Lidé ze všech zemí jsou vyzíváni, aby podávali fotografie v několika kategoriích a musí být pořízené od roku 2005, kdy Dekáda začala a musí být pořízeny v zemi Dekády."

Je soutěž nějak věkově omezena a případně jaká ta témata mají lidé volit?

"Soutěž není věkově omezena a hlavně Romové jsou nejvíce vyzíváni, aby fotografie do soutěže přihlašovali. Máme pět kategorií, do kterých se dá přihlásit. První je nejlepší zpravodajská fotografie, pak portrétní fotografie, fotoesej - může se do ní dát až pět fotografií a nejlepší rodinná fotografie. Fotografie se nahrávají na webovou stránku, která má adresu photo.romadecade.org. a všechny fotografie jsou viditelné. Uzávěrka soutěže je 15. srpna - byla prodloužena. Na konci této soutěže bude oceněna fotografie, která dostala nejvíce hlasů."

"Přesně tak. Zájemci se musí přihlásit a až poté mohou nahrát své fotografie na stránky."

Píseň za lepší život (Herakovo, Maďarsko)

"V každé kategorii bude udělena cena nejlepší fotografii, o které rozhodne mezinárodní čtyrčlenná porota a pak ty nejlepší, tedy i pár dalších kromě vítězů z kategorií budou mít právo vystavovat v Galerii Centralis, která je v Budapešti v Maďarsku a také se přemýšlí, že by tato výstava byla přesunuta do romského pavilonu v Benátkách."

"Když se podíváte na webové stránky, tak uvidíte, že tam je plno fotografií - už více než stovka v každé kategorii a jsou opravdu nádherné. Ale stále bych tímto apelovala na nás v České republice, abychom se do této soutěže přidali, protože hodně málo lidí z České republiky se zapojilo, a poslali své fotografie. Hlavně musí jít o fotografie, které bourají ty vizuální stereotypy a které pomohou, aby se na Romy koukalo lépe."

K ilustraci tohoto článku byly použity fotografie zaslané do soutěže Chachipe.

Kdo drží Černého Petra je nová publikace společnosti Člověka v tísni o sociálním vyloučení. Marii Vrábelové více řekl jeden z autorů Ladislav Toušek.

"Obsahuje výstupy z výzkumu, který probíhal ve čtyřech lokalitách, ve městech České republiky - Chrástava, Ústí nad Labem, Liberec a Plzeň. Ta publikace je shrnutí výzkumů z jednotlivých lokalit, přičemž my jsme se věnovali problematice sociálního vyloučení, tzn. používali jsme koncept sociální exkluze. U každého města jsou ukázány základní rysy sociálního vyloučení, které se v té dané lokalitě projevují - je to jednak kulturní, sociální vyloučení v užším smyslu, ekonomické, tzn. nezaměstnanost a další položky, které se týkají sociálního vyloučení."

Výzkum už dělala organizace Ivana Gabala o vyloučených lokalitách. V čem se třeba vy lišíte od jeho výzkumu?

"Gabalova zpráva je velmi obecná a snaží se vytipovat a zmapovat jednotlivé lokality v České republice. My jsme postupovali trošku jinak a soustředili jsme se hlouběji na konkrétní 4 lokality, které jsme chtěli poznat podrobněji, hlouběji a nikoli pouze vymezit a upozornit na tyto vyloučené lokality. Náš postup byl užší ale hlubší."

"My jsme se poměrně dopodrobna zabývali problematikou zadlužování, protože to bereme jako velký handicap, který zamezuje jakékoli jiné možné integraci nebo zpětné inkluzi vyloučené populace."

"Já si myslím, že ta cesta je velmi omezená a hodně trpká a těch lidí, kterým se to podařilo, je hodně málo. Možná jediným nástrojem, jak se dostat z těchto lokalit, je emigrace do zahraničí."

"Ty nejhorší znaky se liší od lokality k lokalitě. My jsme záměrně vybrali místa, která se v míře sociálního vyloučení od sebe liší - na jedné straně Chrástov, malé město s jednou ubytovnou, která nese znaky sociálního vyloučení, a na druhé straně máme Ústí nad Labem se čtvrtí Předlice, což je celá vyloučená čtvrt. Takže se to liší od případu k případu. Kdybych vzal ty Předlice, tak největší problém je lichva či problematika bydlení, v Liberci by to zas byly problémy se zadlužováním. Takže se to liší konkrétně od místa k místu."

"Ta publikace je určena pro lidi, kteří přicházejí do styku s touto problematikou na úrovni místní správy, resp. orgánů státní správy, a také je určena dalším kolegům z řad neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají, a pak samozřejmě, když nás někdo osloví, tak my mu rádi tuto publikaci pošleme."

Matice romská pořádá mši za oběti rasismu, která se uskuteční příští sobotu 18. srpna od 17:30 v kostele Svatého Václava na Smíchově. Celebrovat ji bude páter František Lízna, který hodně pracuje s Romy a ze solidarity k nim přijal romskou národnost. Jana Šustová se ho zeptala, co ho na Romech přitahuje a čím ho obohacují.

Páter František Lízna s obrazem rodičů jeho romského svěřence

"Je to svým způsobem taková lehkost bytí. Oni jsou lidmi, kteří se nezabydlují a jsou stále na pouti. A i když si říkáte, že to není možné, tak to možné je. Když člověk pak zakotví někde v nějakém bohatství, tak pak těžko přijde do Božího království. Většina Romů umírá jako chudí lidé a myslím si, že oni nás předběhnou do Božího království, protože na majetku příliš nelpí."

Dalším pozitivem, které páter František Lízna u Romů vyzdvihl, je, že mají hodně dětí.

"Pro křesťana může být pozoruhodné, že oni mají velké rodiny a prakticky jsou jediné etnikum, které důsledně praktikuje encykliku Humane vitae, protože přijímají děti jako dar. Člověk, který není Rom, řekne, že to dělají, aby měli přídavky na děti, ale s tím já nesouhlasím, protože je znám lépe a vím, že mají k dětem velice blízko a že jsou stejní a že i dospělí jsou tak trochu jako děti."

Další pochvalu si podle Františka Lízny Romové zasluhují za úctu ke starým lidem.

"Jedna ze zvláštních věcí je, že čím je někdo v rodině starší, tak získává větší úctu v celé té pospolitosti, zvláště, když je to žena. Ty babičky se někdy dokonce stávají vůdčími osobnostmi rodiny. Prakticky by se mohly zrušit všechny domovy důchodců, protože oni pokládají za zcela nepřípustné, aby dali svoji matku či babičku do domova důchodců. Zase se objevuje argument, že to je proto, že dostávají peníze - sociální dávky, ale to nemá úplnou platnost. Tak mě ti lidé obohacují a mám je velice rád."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 3. srpna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.