Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena palo jekhetaniben Darjav, savo kerel buči predalo Roma
Pardubicende, vakerela amenca o Jan Rác, savo skidkerel tranda berš sa palo
Roma u vičinaha tumen andro jekh muzeum.
Nejdříve se společně vydáme do pardubického sdružení Darja. Dále nám Jan Rác
ze Zlína řekne o své sbírce, kterou můžete vidět i na jedné výstavě, a dáme
vám tip na prohlídku muzea.
Vakeraha tiž pal oda, so pes kerel predalo Roma Brnate, džana amenca sndro
jekhetaniben Střep u dodžanena tumen, sar o Roma sikľon andro medialno
škola.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vás seznámíme s prací terénních sociálních
pracovníků, řekneme vám o programech sdružení Střep a dozvíte se, jak si
vedou stážisté, kteří se vzdělávají v mediálním kurzu sdružení Dženo. Tolik
namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Pardubické sdružení Darjav pomáhá Romům zlepšit jejich životní prostředí
Snad v každém městě narazíme na obytné čtvrti, které nejsou jen
urbanistickou, ale také sociální periferií. Těmto místům se zpravidla
vyhýbáme, nejsou nám příjemná a nezřídka si klademe otázku, jak se tady dá
žít. Ne všechna místa ale chtějí trpně snášet svůj osud. Jedním z nich je i
domovní blok v Husově ulici v Pardubicích, kde většinu obyvatel tvoří
Romové. A právě oni se rozhodli, že seženou peníze, přiloží ruku k dílu a
zkrášlí si nádvoří domu. Jak toho chtějí dosáhnout, prozradila při prohlídce
domovního bloku Ondřeji Wolfovi předsedkyně občanského sdružení Darjav Věra
Horvátová.
Tak tohle je ten dům?
"Přesně tak, právě se díváme na ten dům, ve kterém sídlí naše občanské
sdružení Darja už od roku 2002."
My jsme právě ve dvoře v Husově ulici číslo popisné 11/16, 11/19 a já
vidím, že je to docela velká plocha. To dá určitě hodně práce, ne?
"No, docela jo. My jsme udělali první krůčky, když se to v loňském roce
nějakým způsobem připravovalo. Tady naproti byly dřevěné kůlny, které se
zbouraly a na druhé straně byla garáž, která se zbourala v letošním roce,
aby se připravila tato plocha co nejlépe, aby už se začalo pracovat."
Tyhle naskládané kmeny, to je co?
"To jsou stromy, které se využijí pro potřeby našeho projektu. Teď o víkendu
probíhala první společná brigáda, kde se k našemu úžasu sešlo 75 lidí z této
lokality, což je úplně perfektní, protože v této lokalitě žije 280 lidí.
Myslím si, že to bylo super. Všichni se zapojili staří, mladí i děti."
Jak dlouho jste tady pracovali?
"Celé dva dny. V sobotu i v neděli."
Po prohlídce jsme opustili rozlehlé prostranství sevřené mezi dvěma
činžovními domy, abychom se přesunuli do budovy v zadní části bloku. Tam
sídlí komunitní centrum občanského sdružení Darja, které slouží zejména k
volnočasovým aktivitám zdejších dětí a mládeže. V jeho prostorách mi Věra
Horvátová prozradila, proč a jak chtějí renovace veřejného prostranství
uvnitř bloku dosáhnout.
Paní Věro, Vy zrovna rozbíháte projekt, který nese název "Společnou
cestou", mohla byste nám ho přiblížit?
"Myšlenka toho projektu vznikla už asi 3 roky zpátky, kdy jsme se sem
nastěhovali a vůbec monitorovali problémy zdejší lokality. Nejčastější
problém byl ten, že se děti neměly kde scházet. Takže jsme udělali klubovnu.
Nicméně naše klubovna je opravdu nabitá. Často se stává, že je tady až 30
dětí denně, což je strašně moc. A když chceme ještě pojmout tu starší
mládež, aby navštěvovala posilovnu nebo počítačový klub, který máme dole,
tak je zkrátka nemožné to zvládnout. Ani fyzicky ani psychicky ani jinak.
Tak jsme se domluvili, že bychom rádi zrekonstruovali ten vnitroblok, aby se
lidi měli jednak kde scházet a i ty děti vhodně využít ten svůj volný
čas. Takže záměr toho projektu je zkulturnění vnitrobloku v Husově ulici za
přispění místních dobrovolníků a aby tam byla vidět i spolupráce města, naší
organizace, ale i donátorů."
Kdo občanskému sdružení už dokázal pomoci?
"Tento projekt byl podpořen nadací Via a nadací České spořitelny částkou 200
000 Kč. Partnerem projektu je Městský obvod 1, který přislíbil částku 100
000 Kč a máme vyjednáno pár sponzorů, jeden z nich je Mgr. Jiří Rejl."
Jsou to tedy teprve jen první vlašťovky. Architektonický plán, který
vznikal také podle přání obyvatel bloku, počítá s daleko větší částkou.
"Je to náročné. V tuto chvíli máme nějakých 300 000 Kč od nadace a od
Městského obvodu 1. S panem architektem jsme vypracovávali architektonický
plán a vyšlo nám z toho to, že bychom na celý projekt potřebovali takových
800 000 Kč.
Doufejme, že se sdružení podaří získat další finanční prostředky, aby se sen
zdejších obyvatel o průlezkách pro děti, o chodníčcích, dřevěných plůtcích a
okrasné zeleni, už brzo proměnil ve skutečnost.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život Romů
Až do konce srpna můžete v Praze navštívit výstavu Zapomenutá i současná
romská řemesla, která představuje exponáty ze sbírek Jana Ráce ze Zlína.
Výstava probíhá v budově Národopisného muzea v Letohrádku Kinských v
Kinského zahradě. Sběratele Jana Ráce pozvala k mikrofonu Jana Šustová.
Jak dlouho už sbíráte romské výrobky?
"Tento rok je to už 30 let, co sbírám romská řemesla, protože mě to zajímá
a jsem také jeden z nich, který to řemeslo kdysi dělal."
Jaké řemeslo jste dělal?
"Já jsem zkoušel řemeslo drátenictví a košíkářství, ale potom jsem toho
zanedlouho nechal, protože jsem sice do svých 10-ti let vyrůstal v osadě,
ale potom jsme se odstěhovali do západní části České republiky."
Odkud pocházejí předměty z této výstavy?
"Jedná se hlavně o Slovenskou republiku. Jde o části z východního Slovenska,
západního Slovenska a něco i ze středního Slovenska. Spíše je tu zastoupeno
to západní Slovensko."
Dominantou výstavy je obrovský kotel. Říkal jste, že je z osady, kde
nebyla voda a lidé do něj přinášeli vodu z daleka. Jak to přesně bylo?
"Tento kotel se používal v Částkovcích, kde kdysi bývala romská osada, ve
které jsem vyrůstal. A tento kotel sloužil prakticky pro všechny Romy, kteří
tam kdysi žili. Nebyl tam přísun vody a vodu každý potřeboval jak k vaření
tak k praní a k mytí. A kdokoli šel do města, měl takovou přepravku, do níž
si dal vodu. Pak to přilil do kotle. Voda v kotli byla vždy teplá, protože
se pod ním po celou dobu udržovalo."
Kdy se ten kotel používal?
"Ten je starý zhruba tak 120 let a měli ho ještě moji pra-pra-prarodiče."
Jak byla ta vaše osada velká?A jak daleko to bylo k nejbližší vodě?
"Osada byla daleko od vody, rozdíl tam byl asi 2,5 km. V osadě nebyla voda,
tam nebyl ani potok, takže ten kotel byl velmi důležitý. Protože bez něj by
nemohli lidé prát, nemohli vařit atd."
Kolik lidí bylo v té osadě?
"Nás bylo 4700, do 5 000 lidí. Dříve to byla jedna z největších osad na
celém Slovensku. Dneska už to není pravdou, protože tato osada byla
zaplavená, takže už dnes neexistuje."
A co dalšího je tu ještě k vidění?
"Je tady zajímavá přenosná kovadlina, která pochází z roku 1814. Romové
nikdy nedělali kovářskou práci ve stoje, ale v sedě, takže proto byla
kovadlina tak malá. Dávala se vždycky do země a na tom se kovalo. Pak jsou
tady zajímavé předměty z drátenictví. Dneska už opravdové drátenictví
pomaličku neuvidíte. Zvonkařství, to se také dneska ztrácí. Je tady pěkné
korytářství. Když se na to podíváte, tak to jsou korbeláři, kteří se tím
živili a dodnes jsou na východním Slovensku, pouze na východním Slovensku.
Jinak na západě vlastně upadlo, ztratilo se a dodnes tam neexistuje. Ani na
středním Slovensku."
Na této výstavě jsou k vidění třeba také dřeváky. Můžete o nich něco
říct?
"Ty byly dělané v roce 1927. Vyráběl je Cikán a představte si, bylo to ještě
za Československa, a on vyráběl pouze pro mlynáře. Byl to machr. Dneska
dávno nežije, ale byl to můj dobrý přítel. To už dnes nikdo neumí udělat."
Jakým způsobem tyto předměty získáváte? Nakupujete je nebo Vám je někdo
dává?
"Jsou to vesměs všechno darované věci. Já jsem za celých těch 30 let
nekoupil ani Ň. Já jsem to všechno dostával, protože ostatní věděli, že jsem
do toho takový velký nadšenec, takže jsem všechny ty věci dostával."
Jak velká už je ta vaše sbírka?
"Řekl bych, že co se týká předmětů, mám jich celkem 700 kusů. Co se týká
knížek, které vyšly nejen v Česku a na Slovensku, ale v rámci celého světa,
tak zhruba nějakých 28 000. Co se týká odívání, tak toho mám taky spoustu.
Co se týká ještě vajdy, když byly ještě na osadách, tak toho je taky dost.
Dále mám výtvarné věci atd. Ale mám to rozdělené asi do 8 skupinek. Čili
výtvarnická, umění jako takové, ty jsou rozděleny do dalších skupin -
košíkáři, tepectví, kovářství, měděné věci výroba hudebních nástrojů. Čili
toho je spousty."
Výstava cestuje po celé České republice. Kolik většinou vystavujete
exponátů?
"Tak tady je hodně málo exponátů, protože ty prostory nám toho více
neumožnily, je to asi 30 předmětů. Na jiných výstavách, které proběhly, bylo
něco kolem 200 kusů. Děláme to teprve třetí rok. Odsud jde ta výstava do
Valašských klobouk, tam jsou větší prostory, takže ta výstavka bude také
větší. Takže pokud ty prostory umožní větší kapacitu, tak tam samozřejmě
dáváme více věcí. Ta výstavka má už na 2 a půl roku dopředu zajištěné
výstavní prostory."
Foto: Jana Šustová
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na návštěvě v Muzeu voskových figurín
Na začátek prázdnin máme pro vás tip na výlet v Praze. Navštívit můžete
například Muzeum voskových figurín. S mikrofonem tam zašla také Marie
Vrábelová a povídala si s provozní muzea Libuší Mazuchovou.
"V našem muzeu jsou politici, zpěváci, sportovci. Jsou tady i představitelé
kulturní scény."
Můžete třeba jmenovat nějakou významnější osobnost?
"No jak pro koho. Pro mě je významná osobnost Elvis Presley, Luis Armstrong,
Bill Clinton - bývalý americký prezident. Pak je tady celá tribuna
diktátorů, kteří jsou sice ne kladně, ale přeci jsou součástí historie."
Je tady některá osobnost z našich českých dějin?
"Je tady jako politik nechvalně známý a proslulý Gustáv Husák. I včetně jeho
vlastních brýlí. Vedle něho stojí Klement Gottwald. Jinak z našich politiků
je tady Václav Klaus v podobě ministra financí. Podle majitele se chystá
nová figurína, která by měla odpovídat vzhledu pana prezidenta Václava
Klause. Je tady i bývalý pan prezident Václav Havel i první prezident T. G.
Masaryk, samozřejmě Emil Zátopek, kterého si pamatuji jako olympijského
vítěze a z herců je tady Vladimír Menšík."
Je tady nějaká osobnost, která zastupuje menšiny?
"Menšiny bych řekla, že zastupuje Sach Mo, Luis Armstrong a Dalajláma, který
tady byl na návštěvě a sám se sobě velice líbil."
Kdo chodí do vašeho muzea? Jsou to většinou naši lidé nebo turisté?
"Turisté ze všech koutů světa i z exotických zemí, z Asie, z Izraele."
Chodí sem třeba i děti ze škol?
"Obzvlášť kolem června chodí hodně děti ze škol."
Kdo vytvaroval figuríny?
"Na tom se podílí skupina různých umělců, protože každý z nich dělá jen
část, některý například jenom oči, některý dělá jen make up, pak je
specialista na ruce. Je to opravdu týmová práce našich umělců."
A když přibudou nové figuríny, které to tedy budou?
"Především publiku ze strany dětí bych chtěla říct, že tady má být Harry
Potter a chystá se také, jak už jsem říkala, nový Václav Klaus v podobě
prezidenta."
V rámci muzea voskových figurín je také promítací plátno.
"Je to kinematoskop vynalezený již zesnulým režisérem Radůzem Činčerou, je
to velice zajímavá záležitost. Není na světě obdoby, že by něco tak krásného
bylo k vidění."
Co se tam všechno znázorňuje?
"Promítají se tam památky nejen Prahy, ale také ostatních českých míst a
světelná koule znamená zeměkouli a násobení lidí v zrcadlech znamená člověk
ve vesmíru."
Foto: www.waxmuseumprague.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Senátoři z výboru pro lidská práva podpořili stanovisko ombudsmana Otakara
Motejla, který kritizoval vystěhování romských rodin ze Vsetína. S jeho
obecnými závěry se ztotožnili a doporučili, aby byly využity jako podklad k
metodickému pokynu pro města a obce. Rozhodnutí podpořilo jednomyslně všech
sedm přítomných členů výboru.
Společnost Člověk v tísni varuje před vznikem ghett v Liberci. Průzkum
společnosti totiž ukázal, že ve městě přibývá oblastí, kde žijí chudí lidé,
kteří se ze svých problémů bez cizí pomoci jen těžko dostanou. Mají velké
dluhy, často problémy s alkoholem, drogami, nebo závislostí na hracích
automatech. Žijí v holobytech ve špatných hygienických podmínkách a jen
těžko shánějí práci. V objektech bydlí hlavně Romové a vlastníci jim byty
pronajímají za neúměrně vysoké nájemné, které zdaleka neodpovídá poskytované
kvalitě bydlení.
Zhruba deset Romů včetně dětí původně ze Vsetína se v těchto dnech
přestěhovalo do obce Stražisko na Prostějovsku. Koupili tam dům, který je
ale podle starosty Jaroslava Körnera zdevastovaný a nelze v něm bydlet.
Romové na něj získali od Vsetína půjčku půl miliónu korun a koupili ho přes
prostějovskou realitní kancelář.
Na letním táboře ve slovenské Gelnici se romské i neromské děti učí
netradiční formou vzájemně poznávat své kultury. Prostřednictvím
interaktivních přednášek se 30 dětí učí angličtinu, má fotbalové tréninky a
s lektory z různých oblastí se dozvídají víc o tématech, jako rasismus a
tolerance.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Irena Bagárová pravidelně organizuje humanitární pomoc pro Romy z východního
Slovenska
V následujících minutách vám představíme Irenu Bagárovou z Brna, která
pracuje jako terénní sociální pracovnice a kromě toho se snaží pomáhat Romům
na Slovensku. Jan Mišurec si Irenu Bagárovou pozval k mikrofonu.
"Dříve jsem pracovala ve Společenství Romů na Moravě. Když jsem viděla v
televizi, že Romové tehdy, když to začalo, nemají co jíst, tak tehdy mě něco
popadlo a udělala jsem během 14 dnů v Brně koncert. Pak jsme vybrali penízky
a nakoupili jsme jim ty věci. Udělali jsme sbírku a jeli jsme tam. A tam
jsem zkrátka viděla, že ta práce byla k něčemu, a tak se každý rok nějak
snažím a jezdím do těch osad. Alespoň takhle jim nějak pomáháme, protože tam
ti lidé - to je hrůza děs, jak žijí. Říkám si, když můžu, tak pomůžu."
Do jaké lokality letos pojedete a co povezete?
"Zase jedeme do Kojatic, je to východní Slovensko. A povezeme drogerii,
hygienu pro děti, ošacení. Co se týká dětí - pleny, pro mládež i pro dospělé
tam máme nějaké peníze, takže zaplatíme dětem obědy do školy, dáme jim
sešity tužky apod."
Kdo se podílí na této sbírce?
"Podílí se na tom Společenství Romů na Moravě, Pedagogická fakulta, ZŠ
Olešnice, Terezka Mertová mi hodně pomáhá a já jsem takový iniciátor všeho."
Jak se cítí ti Romové, když tam přijedete?
"Jsou rádi, že tam přijedeme a že ta pomoc tam nějaká je. Co se týče
ošacení, tak je tam obecní úřad a ve spolupráci s terénním pracovníkem se
domluvíme, že to tam nechám pro děti. Předáváme pouze hygienu. Pak jdeme do
té školy, zaplatíme obědy a jdeme za těmi rodinami. Pěkně si s nimi
popovídáme, podíváme se a řekneme si, jaké mají problémy. Třeba jsme tam ty
3 až 4 hodiny a pak jedeme nazpátek.
A tu pomoc Romové vítají?
"Určitě. Kdyby si každé město vzalo jednu tu vesničku pod patronaci aspoň
jednou za rok, kdyby se tam jezdilo, bylo by to užitečné. Třeba já jsem
jezdila do Rudňan, to je strašně velká osada a je tam nejméně 800 nebo 900
Romů, tak tam je třeba velká pomoc. Kdyby alespoň tak někoho napadla další
pomoc. Já vím, že je to hrozně moc práce, ale vyplatí se to. A my víme, že
jsme jim alespoň tímhle mohli pomoct."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Střep usiluje o to, aby děti nekončily v dětských domovech či ústavech
Občanské sdružení Střep kvalifikovanou pomocí předchází tomu, aby děti
nekončily v dětských domovech či ústavech. Prevence je v prvé řadě v
rodině.Více informací o jejich činnosti a novém projektu KOMPAS pověděla
Marii Vrábelové ředitelka sdružení Věra Bechyňová.
"Střep už deset let pomáhá dětem tak, že pomáhá jejich rodičům, aby se o ně
naučili včas starat a popřípadě včas odstranili určité těžkosti ve výchově,
v komunikaci se školou, s lékaři a s tou komunitou, ve které bydlí, aby děti
nemusely odcházet do ústavů."
Které sociální skupiny lidí to jsou většinou?
"Víme, že jsou to převážně rodiče, kteří sami prošli ústavní výchovou nebo
disfunkčním prostředím, kde se neměli možnost naučit, jak se starat o svoje
děti."
Když už se děti dostanou do dětského domova, jsou odebrány rodičům, tak
ta cesta zpět je asi složitá, ne?
"Určitě, cesta zpátky z dětských domovů, je výrazně těžší než prevence. V
momentě, kdy je dítě odebráno z rodiny, se dá navrátit do 3/4 roka až roka
domů až 60 % dětí. Je vidět, že tam hraje roli čas, že si ještě rodina ani
dítě nezvyknou žít mimo sebe, bez sebe, a že vlastně chtějí být společně."
Váš nový projekt KOMPAS pomáhá dětem, které již byly odebrány do dětských
domovů.
"Projekt KOMPAS je maličký podprojekt v naší činnosti. Má pomáhat rodičům,
aby věděli, co mají dělat poté, kdy je jejich dítě umístěné do ústavní
výchovy. Proto se snažíme alarmovat. Jednak ty rodiče, ale také kolegy z
pomáhajících profesí, aby neustávali v pomáhání rodině, aby o sobě věděli
vzájemně. Protože když nás pomáhá víc a nekoordinujeme svou práci, tak
rodina dostává tolik rozdílných informací, že se na té cestě může
ztratit.Takže se snažíme o systémovou změnu tak, že rodiče by se měli
obracet co nejdříve na svoji sociální pracovnici, aby získávali informace,
kde jsou děti, jak za nimi můžou přijet, jak jim mohou telefonovat, na jaké
psát adresy. Aby vlastně dítě stále vědělo, že doma na ně někdo myslí. To je
pro dítě strašně důležité."
Můžete pomoci například i rodičům, kteří přišli o bydlení?
"To bydlení je vždycky nejsmutnější věc. My se velmi, velmi snažíme ve
chvíli, kdy se k nám dostane rodina do programu, aby nemusela přijít o
bydlení, protože ve chvíli, kdy o bydlení přijde, tak už musí nastoupit stát
a jeho bytová politika. Na to je každá nestátní nezisková organizace slabá.
Když komunikujeme s řediteli dětských domovů, tak říkají, že vysoké procento
dětí tam mají kvůli tomu, že přišly o bydlení. Náš stát by se měl chovat
rozumně. Buďto do sociální politiky zahrnout sociální bydlení nebo si
spočítat, kolik stojí dítě v ústavní výchově a potom další náklady na jeho
socializaci ve chvíli, kdy odchází z ústavní výchovy, a kolik třeba stojí
trampolínové sociální bydlení, kde by ti rodiče měli možnost s podporou ze
zdola stoupat znovu nahoru."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kurz žurnalistického minima pro mladé Romy vychoval nové redaktory
Kurz žurnalistického minima pro mladé Romy uzavřou závěrečné zkoušky.
Studenti měli v kurzu možnost psát vlastní časopis a podílet se na vysílání
rádia ROTA. Všichni také absolvovali (nebo v současné době absolvují)
třítýdenní stáž ve vybraných českých médiích. Více řekl Marku Polákovi
koordinátor projektu Pavel Kubaník ze sdružení Dženo.
"Studenti doposud navštěvovali výuku, jak tu teoretickou tak praktickou
část. Učili se třikrát týdně. Ten záběr na studenty byl docela velký,
protože mnoho z nich pracuje nebo studuje. Většina z nich má tedy za sebou i
praxe v českých médiích a studenti mají také za sebou první část závěrečných
zkoušek, tzn. první test z teoretických znalostí, prokázali také určité
praktické znalosti."
Jak byli studenti úspěšní a jakou měli zpětnou vazbu?
"Ta zpětná vazba ještě nedorazila úplně od každého. Studenti byli jak v
tištěných médiích, tak v Českém rozhlase, také někteří byli u nás v
internetovém rádiu Rota a v České televizi, Mladé frontě DNES, Lidových
novinách, časopisu Týden, rádiu Impuls apod. Veskrze ta odezva, pokud k nám
už dorazila, byla velmi kladná a v Mladé frontě DNES, v Lidových novinách
nebo v rádiu Impuls byli ochotni se se studenty domluvit na prodloužení
stáže, takže teď už je to pouze na studentech, jestli se chopí té
příležitosti a půjdou si za tím dál. Potom by měli možnost už v těch médiích
pracovat na stálých pozicích."
Jak po celou tu dobu vnímali kantoři z médií romské žáky?
"Byly ty ohlasy celkem pozitivní, protože kantoři nebyli ze svých pracovišť
tak zvyklí, že by se studenti tolik ptali, tolik diskutovali, takže to byla
ta dobrá stránka té odezvy. Ta horší stránka se týkala zejména docházky, že
se stávalo, že těch studentů nepřišlo mnoho a ty kantory to samozřejmě
rozčílilo, protože na každou tu hodinu se dlouho připravovali."
Můžete tedy říct, že ten kurz byl úspěšný? Plánujete další?
"Celý ten kurz byl vlastně pilotáží širšího projektu, který by měl v
budoucnu vést jednak k opakování takových kurzů a ve výsledku k vytvoření
určité novinářské sítě, která by pokrývala situaci v regionech, kde žijí
Romové a dejme tomu z romského úhlu pohledu i se znalostí romské kultury a
tak podobně. Takže ten plán rozšířit tyto aktivity tady je v projektu, který
už započal v únoru minulého roku.Ta vlastní úspěšnost kurzu záleží dost na
studentech samých. Dostali určité vzdělání během toho roku, byla jim
nabídnuta praxe a záleží teď jen už na jejich motivaci k žurnalistice. Pokud
budou oni úspěšní, pak i ten kurz se dá považovat za úspěšný."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 13. července je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|