Ministryně Stehlíková: Řešení romské problematiky je proces na dekády
Podle prvních ohlasů s ne příliš velkým nadšením měst a obcí se setkala
úvaha ministryně Džamily Stehlíkové o zřízení agentury pro řešení romských
otázek. Co by měla agentura dělat a jaká je vlastně současná vládní
koncepce řešení problémů, týkajících se zejména romské menšiny, na to jsme
se zeptali přímo ministryně.
K 1. lednu příštího roku by měla vzniknout vládní agentura pro řešení
romských otázek. Ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková to v neděli
oznámila v Ústí nad Labem v průběhu veřejné debaty, organizované a živě
vysílané Českou televizí. V pondělí Česká tisková kancelář přinesla
anketu, v níž někdy váhavě, ale většinou spíše odmítavě tento návrh
komentovali představitelé zhruba desítky českých měst a obcí. Jen jedno
občanské sdružení myšlenku uvítalo, i když jeho představitelé přiznali, že
si vlastně zatím neumějí konkrétněji představit její obsah. Ministryně
Džamily Stehlíkové ze Strany zelených jsme se proto zeptali, jaká je
vlastně současná vládní koncepce řešení romské problematiky v České
republice.
"Jádrem současné koncepce je integrace romské etnické minority
především v oblastech, kde se Romové často cítí diskriminováni, a to je v
oblasti pracovního trhu, bydlení a vzdělání. Koncepce integrace romské
komunity spočívá v tom, aby se Romové začlenili především do
celospolečenského života na trhu práce a aby nevytvářeli ghetta. A
působení běží v třech hlavních pilířích: je to vzdělávání, zaměstnávání a
bydlení."
Koncepce podle ministryně nezbytně reaguje na vývoj posledních sedmnácti
let: "Po listopadu 1989, kdy velice intenzivně probíhala transformace
české společnosti, došlo k výraznému úbytku pracovních míst pro
nízkokvalifikované pracovníky. Došlo k tomu, že Romové ztráceli
zaměstnání. V současné době ve vyloučených lokalitách až 80-90 procent
Romů nemá práci. Zároveň se měnila bytová politika. Mnoho rodin se buď
zadlužilo nebo muselo opustit historické části měst, tedy došlo k
prostorové segregaci co se týče bydlení. A nyní v mnoha obcích a městech
vznikají tzv. ghetta, to znamená vyloučené romské lokality, kde bydlí
větší množství Romů v izolované enklávě a jsou tam problémy, s kterými
jsme se dříve nepotýkali. Jsou to lichva, prostituce, kriminalita, drogové
závislosti."
Naplňovat Stehlíkové koncepci má právě jí navržená agentura, která podle
ministryně nebude dalším samostatným úřadem, ale součástí Rady vlády pro
záležitosti romské komunity. Zastřešení na centrální úrovni se ale podle
ní omezí na desítky lidí, ostatních asi 60 by mělo působit v terénu.
"Tíha působení se přenese do jednotlivých lokalit, na úroveň
jednotlivých rodin, a pilířem této práce bude terénní sociální práce, kde
je vlastně zapotřebí pomoci motivovat jednotlivé rodiny k tomu, aby právě
změnili svůj přístup ke svým příležitostem. Tedy místo pasivního
rezignovaného čekání na dávky ve vyloučené enklávě přispěli sami k tomu,
aby zvýšili jednak šanci svých dětí uchytit se na trhu práce, a to
pravidelnou návštěvou škol, jednak vlastní šanci uplatnit se a vydělávat
si na živobytí vlastní prací. A to znamená navštěvovat rekvalifikační
kurzy, snahu udržet se v zaměstnání, které jim dejme tomu nabízejí některé
samosprávy v podobě sezónních prací nebo veřejně prospěšných prací. A v
neposlední řadě ukázněně se stavět k povinnostem, platit včas nájem, aby
nedocházelo k tomu že mnoho a mnoho romských rodin přichází o bydlení jen
díky tomu, že si zvykli žít na dluh, neplatí nájem včas..."
Celá myšlenka koncepce a agentury je ale pouze ve stadiu návrhu, před
kterým je zdlouhavý proces připomínkování a poté by o něm měla rozhodovat
váda. Zde to nemusí být lehký boj. Názorový oponent Džamily Stehlíkové,
lidovecký vicepremiér Jiří Čunek už v neděli v debatě s ní prohlásil, že
chce koncepci novou a že se neřeší otázka motivace Romů, aby se skutečně
sami zasadili o zlepšení vlastního života: "V zásadě je ta pomoc
směřována k někomu, koho přemlouváme, aby vstal z postele a šel něco
udělat, přičemž když to neudělá, tak si zase lehne a dostává stejné
peníze."
Takový problém ministryně Stehlíková připouští: "Je důležité změnit i
systém sociálních dávek, který korumpuje jaksi nabídkou bezpracného
výdělku. Systém sociálních dávek v České republice je nastaven pro
průměrnou rodinu se dvěma dětmi. Jakmile má rodina čtyři a vlastně dosáhne
na vysoké sociální dávky, tak už se nevyplatí pracovat, protože rozdíl mezi
minimální mzdou nebo mzdou za nízkokvalifikovanou práci je tak minimální,
že nemotivuje. To se musí změnit, musí se zavést motivační bonusy, musí
být podporována snaha člověka uplatnit se na trhu práce."
V navržené reformě veřejných financí jde ale jen o stabilizaci veřejných
peněz. Systém sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti, který
zneužívají zdaleka nejen Romové, by se měl měnit až ve druhé a třetí etapě
reformních kroků, tedy nejdřív příští rok, řekla Radiu Praha Džamila
Stehlíková. S hmatatelnými výsledky se ale nesetkáme zdaleka tak brzy.
Spíše bychom měli uvažovat v řádu desítek let, připouští ministryně:
"To je proces na dekády. Ale pokud s ním budeme otálet, tak to bude
proces na generace."
|
|