Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana palo gymnazisti andre Kutno Hora. Tiž tumenge phenaha
pale romani čhib.
Nejprve se vydáme do kutnohorského gymnázia na romský festival, seznámíme
vás s literární a výtvarnou soutěží Romano suno.
Dodžanena tumen tiž palo jekhetaniben, savo kerel buči the predalo Roma.
Dodžanena tumen tiž so keren o Roma, jak te en saste u vakeraha mek pale
grupa, savi sas pro Khamoro.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o občanském sdružení Sedm
paprsků, řekneme vám o práci sociálně-zdravotních pracovníků a v závěru
pořadu se ještě poohlédneme za nedávno skončeným festivalem Khamoro.
Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Studenti kutnohorského gymnázia se seznamovali s romskými řemesly
Jak už jsme vás informovali, Den dětí oslavili studenti Gymnázia Jiřího
Ortena v Kutné Hoře Romským festivalem. Během hudebního odpoledne se ale
diváci mohli seznámit i s romskými řemesly a dalšími tradicemi. Jan Berousek
se v anketě zajímal, zdali se program lidem líbí, a k mikrofonu pozval také
kurátorku Muzea romské kultury Helenu Danielovou.
"Hlavně se starám o fond šperk a textil, což znamená, že pečuji o uložení
sbírek, snažím se získat nové sbírky do Muzea romské kultury. Je to celková
péče a shromažďování té sbírky."
A co budete dělat tady?
"Já tady dnes přednáším, ale ne zrovna na téma textil a šperk, ale romipen
(romství) - čili spíše zvyky, kultura, tradice, víra, náboženství."
Kultura jakých Romů?
"Obecně všech a bude tam rozdělení těch skupin, takže to posluchači určitě
uslyší, jaké jsou rozdíly mezi skupinami, ale víceméně zvyky, které Romové
mají např. při křtinách, svatbě či pohřbu, jsou velmi podobné."
Jak jste vůbec přišli k těm šperkům?
Šperky získáváme určitě od původních majitelů a pokud se nám zadaří, tak se
je snažíme vykoupit, protože ty věci jsou tak drahé, že nám je většinou
darem nikdo moc nedá. U olašských Romů je to úplně samozřejmé, že zadarmo to
jde těžko, ale i tací se najdou. Samozřejmě není šperk jako šperk a snažíme
se získávat i bižuterii - takové ty typické korálky - mirikle, jak se jím
říká. Takže i to se snažíme získat od slovenských Romů, kteří žijí i v
romských osadách."
Dá se říct, kolik východoslovenských Romů asi tak žije v Česku?
"V České republice žije obecně Romů, ať už českých, slovenských, moravských
atd., 200.000 - 220.000, ale 80 % tvoří slovenští Romové, kteří se pak dělí
na západo- a východoslovenské, 10 % tvoří olaští Romové, jak je obecně
známo, a těch zbylých 10 % tvoří část potomků českých a moravských Romů,
německých Sintů a maďarských Romů."
Vy jste z jakého souboru?
"Cikáni jdou do nebe"
Jste tady jediný soubor?
"Ne, ne. Jsou tady ještě dva - jeden je z Havlíčkova náměstí na Žižkově..."
A Vy jste odkud?
Ze základní školy Grafická.
Kolik je členů ve vašem souboru?
"Dvacet dětí, ale momentálně jich tu bylo 13."
Ty jsi ze souboru?
"Ano"
Z jakého?
"Cikáni jdou do nebe"
Kolik ti je let?
"Mně je sedm let."
A jak se ti tady líbí?
"No, dobře."
A jsi poprvé na takovém festivalu?
"Poprvé"
A ty?
"I já jsem tu poprvé. Já jsem přišel před třemi měsíci ze Slovenska."
A jak se ti tady líbí?
"Představovala jsem si, že to bude úplně jiné, ale zaujalo mne to."
Co se ti líbilo?
"Všechno. Obojí bylo odlišné."
Jak se ti tady vystupovalo?
"Vystupovalo se mi tady dobře, ale až na tu podlahu."
Klouzalo to?
"Ne. Nemohla jsem se točit. Brzdilo to."
A odkud jsi?
"Z Prahy."
A jak se ti tu líbilo?
"Moc ne, protože nějak mě ten romský den nezaujal."
Radši by ses učila?
"V tom případě ano."
Ty jsi vystupovala? Jaké to bylo?
"Dobré."
A jak se ti ten festival líbil?
"My jsme vstávali ve 12 a přijeli jsme sem."
To tvoje vystoupení bylo poprvé?
"Ne, to už bylo hodněkrát."
A jak se jmenuje soubor?
"Cikáni jdou do nebe"
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Literární a výtvarná soutěž Romano suno - Romský sen slaví 10. narozeniny
Už desátým rokem se koná soutěž Romano suno - Romský sen, která má literární
a výtvarnou část. Jejím cílem je rozvíjet u romských dětí znalosti romštiny
a přiblížit těm neromským život Romů. V Klubu v Jelení ulici 15 v Praze byla
zahájena výstava výtvarných prací. Jana Šustová pozvala k mikrofonu
ředitelku společnosti Nová škola - Kamilu Murphy.
"Vyhlašujeme každoročně tři kategorie. Ta první je 1.-3. ročník základní
školy, ta druhá je pro 4.-6. třídy a ta poslední je pro nejstarší děti od
sedmé do deváté třídy."
Byla nějaká speciální témata určená pro letošek?
"Pro letošek byla speciální témata 'Můj kamarád', protože jsme chtěli, aby
děti popsaly své české kamarády a aby se vyjádřili ke svému vztahu k jiným
spolužákům a kamarádům. Nicméně je pravda, že děti tvoří hodně samy, protože
je vždy jedno volné téma a dáváme také básničku, ke které zadáváme slova,
která musí básnička obsahovat. Chceme, aby děti co nejvíce používaly jazyk a
uměly vyjádřit svoje sny. Vítězkou je holčička, která napsala o svém snu
stát se kosmonautkou."
Před námi visí čtyři vítězné obrázky. Z jaké školy přišly a co na nich
vidíme?
"Letošní vítězové jsou prakticky všichni z Brna ze Speciální školy a
dětského domova Vídeňská v Brně. Děti malovaly o svém životě a ten vítězný
obrázek se jmenuje 'Život je těžký ale krásny' a myslím, že to vyjadřuje jak
pocity dětí tak i jejich život. Ale zase další obrázky jsou optimistické -
jsou na nich kvetoucí stromy a rozjásané barvy a snad je to i ten veselý
pocit, který ze života mají."
Do kdy tato výstava v klubu Jelení 15 potrvá?
"Výstava tady bude do konce června"
Jelikož letos soutěž Romano suno - Romský sen slaví letos 10. narozeniny
rok, je letošní prezentace veřejnosti jiná než v loňských letech. To se
projevuje nejen na výstavě obrázků v klubu v Jelení ulici, ale i v
připravovaném sborníku Romano suno. Pokračuje manažer projektu Romano suno
František Bikár.
"Letošní ročník byl zvláštní tím, že jsme vybírali nejlepší díla za
posledních deset let, která jsme chtěli dát do sborníku, což už se nám teď
povedlo. Nicméně protože to bylo poněkud složitější a protože ten výběr
trval delší dobu, tak se nám celý výtisk Romano suno zpozdil a bude až na
vyhlášení a dnes ho nemáme bohužel k dispozici. Jinak bych určitě zmínil, že
ten výběr samotný byl velmi obtížný, protože jsme museli jít do archivu za
těch posledních deset let a hledat a pročítat všechno. Další věc je, že
stejně tak jako jsme vybírali z té literární soutěže tak i z té výtvarné
části soutěže jsme vybrali i starší díla, které jsme zde na této výstavě
vystavili a některé z nich budou v právě vycházejícím sborníku."
Soutěž má literární a výtvarnou část. Pro koho je určena ta literární?
Ono se to zacílení obou soutěží liší, takže kdo píše?
"Ta literární část je určena především romským dětem, které své příspěvky
posílají v romském jazyce, popřípadě se snaží své příspěvky přeložit anebo
je potom je následně překládáme my v Nové škole. Spolupráce je většinou s
katedrou romistiky. Tato první část je jenom pro romské děti, nebo pro české
děti, které romsky umí, ale těch je opravdu málo, ale nicméně zajímavé, že
některé takové děti jsou. Ta druhá výtvarná část je určena většinou pro
české děti, které se inspirují přečtením si těch příběhů a ty pak ilustrují
a vytvářejí výtvarná díla."
To znamená, že nejprve distribuujete témata soutěže do škol, pak Vám
přijdou literární odezvy a dílka a s nimi jdete znovu do škol. Kolik škol
zhruba oslovujete?
"My oslovujeme zhruba 120 škol."
Kolik těch prací, ať už těch literárních či výtvarných, se vám pak vrátí?
"Letos nám do té literární soutěže přišlo zhruba 90 prací a co se týče
výtvarných dílek tak to ještě není spočítané, protože se s těmi obrázky
pracuje a hned se musí posílat na scan, takže doposud jsme to bohužel
nespočítali. Ale těch škol, které se zhruba účastnilo té výtvarné části, je
taky 30."
Jaká bývá úroveň romštiny těch dětí?
"Tak v posledních letech lze zaznamenat výrazné zlepšení úrovně romštiny.
Někteří autoři už píší více ročníků a na nich je konkrétně znát, že se
opravdu zlepšují. Nicméně docházejí i příspěvky, které jsou v neobratné
romštině nebo nejsou romsky správně, ale oceňujeme i tu snahu a není to
jediné kritérium. Další věc, kterou hodnotíme, je síla příběhu nebo samotné
téma, jak je ztvárněno, dynamika a tak dále."
Kdy a kde proběhne vyhlášení letošního Romano suno?
"Vyhlášení letošního ročníku Romano suno proběhne v Muzeu romské kultury v
Brně a myslím, že to bude už druhým nebo třetím rokem, kdy to vyhlášení
probíhá tam. A bude 22. června od 12 hodin a pro děti jsme tam připravili i
nějaké prohlídky muzea a kulturní program."
Počítám s tím, že tato soutěž bude probíhat i v dalších letech?
"Určitě. Každý rok se vlastně učíme, co na té soutěži vylepšit a jak se
přiblížit těm dětem. Znovu volíme témata a letos jsme se rozhodli, že budeme
připravovat webové stránky přímo pro Romano suno, kde budeme zveřejňovat jak
příspěvky samotné, což už jsme dělali v předchozích letech, ale vytvoříme
část webových stránek, kde vymezíme prostor pro ta výtvarné díla."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Vsetínská radnice při loňském vystěhování romských rodin z centra města
podle ombudsmana Otakara Motejla pochybila. Vedení Vsetína to odmítá a je
přesvědčeno o správnosti svého postupu. Romové naopak vyjádření veřejného
ochránce práv přivítali. Podle Motejla v první řadě postupoval chybně
vsetínský stavební úřad a to nikoli tím, že vydal povolení k demolici
zchátralého pavlačového domu ve Smetanově ulici, ale že dopustil, aby se z
něj stala ruina. Vystěhováním obyvatel Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a
Uherskohradišťsko také prý byla porušena jejich základní práva na
respektování rodinného a soukromého života.
K důstojnému připomenutí romských obětí z doby hitlerovského protektorátu na
českém území vyzvaly v Berlíně mezinárodní organizace obětí nacismu.
Kritizovaly českou vládu za setrvávání vepřína v prostoru bývalého sběrného
tábora v Letech u Písku a obracejí se na kancléřku Angelu Merkelovou, aby se
Německo jako nynější země předsedající Evropské unii záležitostí zabývala.
Výzvu adresovaly také českému premiérovi Mirku Topolánkovi.
Romové ve východní Evropě jsou stále vytěsňováni na okraj společnosti. Lepší
integrace nejpočetnější menšiny do společnosti by vyžadovala od států
stanovit si a splnit závazné cíle. Uvádí to studie, vypracovaná za podpory
Evropské unie, Světové banky a miliardáře Georgie Sorose. Před dvěma lety
osm států střední a východní Evropy, včetně Česka a Slovenska, zahájilo
Dekádu začleňování romské populace, která by měla pomoci miliónům Romů
vymanit se z diskriminace. Podle zprávy však dosud chybějí hodnověrná data o
samotných Romech a o slabinách státní politiky, jakož i dlouhodobé cíle.
V rámci dokumentárních pondělků připravilo pražské kino Světozor promítání
filmu "Romane apsa - Cikánské slzy". Rakouská režisérka českého původu
Zuzana Brejchová říká, že její dvouhodinový dokument "je smutným příběhem o
rasismu, korupci a marné snaze vést lepší život, ale ukazuje také
sounáležitost rodiny a obrovskou chuť do života". Dokument "Romane apsa -
Gypsy tears" uvede Světozor 25. června ve 20 hodin a 30 minut.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Sedm paprsků pomáhá lidem z ohrožených sociálních skupin
Občanské sdružení Sedm paprsků pomáhá odstranit vnitřní i vnější bariéry
lidem z ohrožených sociálních skupin. Marii Vrábelové řekla více předsedkyně
zmíněného sdružení Věra Doušová.
"K nám se může přihlásit každý, kdo je dlouhodobě nezaměstnaný, ať je to
člověk, který má zdravotní nebo duševní postižení, ať je to člověk, který má
odlišnou národnostní nebo etnickou entitu, ať je to ten, kdo dlouhodobě
pečuje o člověka, který potřebuje pomoci - dítě postižené, nebo bezmocný
člověk. Může to být také matka po dlouhodobé mateřské dovolené, nebo člověk
v rizikové věkové skupině, to znamená mladí lidé bez praxe, staří lidé v
předdůchodovém věku, prostě všichni, kdo by chtěli pracovat, ale nepracují."
Jaké metody používáte k tomu, aby se do té společnosti zase zpátky
zařadili?
"Náš program trvá dva měsíce a to, čím se lišíme od podobných projektů,
kterých dnes je díky podpoře Evropského sociálního fondu mnoho, je, že první
měsíc klademe důraz na psychickou vyrovnanost. Lidé první měsíc chodí každý
den do kurzu a prochází individuální psychologickou poradnou, skupinovou
terapií, motivačními kurzy, sebepoznávacími kurzy, zkrátka vším tím, co jim
pomůže, aby se postavili na své vlastní nohy, aby měli pocit, že mají
nějakou lidskou hodnotu, aby v sobě objevili ty skryté talenty a možnosti
rozvoje a aby měli chuť se vzdělávat a rozvíjet."
Máte už konkrétní případy, že lidé, kteří prošli tímto kurzem, se
zařadili zpátky do společnosti a pracují?
"Určitě ano. Ten druhý měsíc, kdy právě už mají velikou chuť do práce,
projdou počítačovými kurzy a ještě dalšími vědomostními a znalostními
výcviky a součástí té naší práce je i pomoc najít jim zaměstnání. Všem,
kteří odcházejí, buď zaměstnání nabídneme a pokud na to ještě nejsou zralí,
tak jim nabídneme nácvikové pracovní místo."
Využili těchto služeb i Romové?
"Ano. Měli jsme dva Romy v našem kolektivu, jeden se zařadil velmi rychle a
snadno, ten druhý, s tím byly trochu problémy, protože to byl mladý hoch
zvyklý na diskriminaci a přicházel už s tím negativním postojem do naší
skupiny, takže byla práce psychologů a terapeutů, aby mu pomohli získat
sebedůvěru a pocit bezpečí. Myslím si, že se to podařilo. On k nám ještě
dochází pravidelně, přestože pracuje, na úterní kluby, které si vynutili
naši klienti - absolventi, aby se mohli ještě scházet a předávat si
zkušenosti, popovídat si, jak se jim daří."
Kde vás můžou najít tito lidé?
"My pracujeme v Bohnicích. Naše adresa je Praha Bohnice, Cafourkova 6 a jsme
tady vlastně každý den od 10 do 17 hod., takže kdykoliv."
Kurzy, kterými projdou, se musí platit?
"Ty kurzy jsou zadarmo, protože jsme podporováni z finančních prostředků hl.
m. Prahy, ze státního rozpočtu České republiky a z Evropských sociálních
fondů."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Organizace Drom usiluje o prevenci zdraví v sociálně slabých a vyloučených rodinách
Brněnská organizace Drom, která se zabývá převážně romskou problematikou,
usiluje o prevenci zdraví v sociálně slabých a vyloučených rodinách. Za
uplynulé dva roky vyškolila 19 zdravotně-sociálních pracovníků, kteří v
rámci projektu navštěvovali potřebné. Na více informací se ptala Gabriela
Grmolcová koordinátorky projektu Ivany Šimíkové.
"V podstatě to fungovalo tak, že ti lidé chodili přímo do komunit,
oslovovali je a ptali se jich, s čím by jim případně mohli pomoct anebo je
tady ještě informovali na jednu důležitou oblast. Častým jevem bylo, že se
zjistilo, že většinou lidé nemají ani svoje praktické lékaře, nejsou v
podstatě zaregistrováni, dále ženy nebyly zaregistrovány u gynekologů. U
registrace dětí u dětských lékařů to nebylo až zas tak časté, spíše u těch
dospělých. Ale třeba registrace u stomatologů byla také velký problém, takže
oni také pomáhali těm lidem se zaregistrovat u lékařů a podobně."
Co bylo motivací pro uskutečnění tohoto projektu a co je potom, nebo
následně bude, jeho praktickým výstupem?
"Zdravotní stav v prostředí romských sociálně vyloučených komunit je hluboce
pod průměrem majoritní společnosti. Důsledkem, který je hmatatelný, nebo se
dá nějakým způsobem dokázat, je např. velmi nízká střední délka života
příslušníků romské komunity. Kde zřídka najdeme lidi starší 60-ti let atd.
Takže z tohoto vzešla myšlenka projektu vyškolit ty lidi, kteří by sami
mohli být příslušníky romské komunity na to, aby těm lidem v komunitách tyto
informace vlastně podávali a nějak se snažili jejich přístup ke zdraví
zlepšit."
Dalo by se říct, že se jedná o jakýsi takový nový obor, který tady třeba
ještě není známý, nebo nevešel v praxi?
"Ano, v podstatě by se o něčem takovém dalo mluvit. Nepojmenovala bych to
obor, pojmenovala bych to nová služba, kterou my v rámci standardizace
sociálních služeb také chceme standardizovat jako sociální službu, i když to
zdravotní je tam samozřejmě klíčové, ale jde nám o to, aby ti naši
pracovníci neposkytovali žádnou zdravotní pomoc ani péči, ale
zprostředkovávali spíš informace v tomto oboru."
Součástí projektu je i tvorba skript, které obsahují postupy pro školení a
náplň práce zdravotně- sociálních pracovníků. Za uplynulých 16 měsíců se
tedy podařilo vyškolit a následně uplatnit 19 pracovnic celkem v 17-ti
lokalitách na území 7-mi krajů republiky. Jejich další fungování ale záleží
na dalších projektech, které by měli v tomto směru pokračovat. Jejich
financování však není zatím jisté. Jednou z vyškolených pracovnic je i paní
Silvie Rontová.
"Na každém školení jsme získali nějaké nové vědomosti, co se týče
zdravotnictví, v sociální sféře, anebo jak vyšly nějaké nové zákony, abychom
mohli informovat ty občany, kteří od nás chtěli nějaké informace."
Cítíte se teď na to?
"Cítím se."
Budete to dělat?
"Tak jestli budu mít možnost, tak bych to ráda dělala."
Jak si to můžeme představit? Co vlastně budete dělat? Co bude vaší náplní
práce?
"Informovat občany, osvěta, preventivní prohlídky, očkování, protože někteří
rodiče to zanedbají. Takže já bych byla ráda, aby ta spolupráce i nadále
trvala. Aby se nepřetrhly ty vazby, které jsme už vybudovali za ten rok a
půl."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Marina et Moreno Quartet hraje směsici jazz manouche a ruských romských písní
Na nedávném festivalu Khamoro se mezi skupinami hrajícími gypsy jazz
představil francouzsko-ruský Marina et Moreno Quartet. Jeho hlavní postavou
je kytarista Moreno, vlastním jménem Dominique Kempfer, a dále jeho žena
Marina. Skupina prezentuje nový styl romské hudby - směsici jazz manouche a
ruských romských písní. Na další podrobnosti se Morena zeptala Jana Šustová.
Někteří Romové ve Francii kočují. Patříte k nim také nebo jste trvale
usazeni?
"Jsme usazeni na německých hranicích v Alsasku."
Kdo vás učil hrát na kytaru?
"Bylo více lidí, kteří mě více nebo méně ovlivnili. Nejdřív to byl Tchan
Tchou, potom hudebníci, kteří jsou o něco starší a zkušenější než já. Když
měli čas, trochu nám ukazovali, jak dělat hudbu, ale potom už jsme museli
spoléhat sami na sebe. Neumíme noty, všechno jsme se učili hrát podle
sluchu."
Pocházíte z hudebnické rodiny?
"Ano, v mé rodině jsou samí muzikanti."
Vaše první album se jmenuješ Yochka (čti Joška), což zní slovansky...
"Ano, protože my původně pocházíme z východních zemí, z Polska a Maďarska.
Můj syn se jmenuje Yochka, protože mám velmi rád Jošku Németha a také
všichni u nás milují tohoto houslistu. Navíc máme rádi jména našich předků.
Takže jsem toto své první cédéčko věnoval svému synu Yochkovi."
Kolik cédéček už jste dohromady vydal?
"Mám už 8 cédéček. Podepsal jsem spolupráci s novým vydavatelem - Nocturne
- Sony a je potřeba, abych připravil ještě čtyři alba."
Teď už nejste jen francouzská skupina, ale francouzsko-ruská. Kde jste
vzali ruskou část?
"Tu ruskou část tvoří Marina, protože je to Romka z Ruska. Žila na Ukrajině
a v Moskvě, protože pochází z kočovné rodiny. Naučil jsem se od ní ruské
romské písně, které jsem neznal. Písně ruských Romů jsou skvělé a my jsme je
zaranžovali trochu na náš způsob hudby."
V Praze jste vystoupili v počtu čtyř hudebníků. Jste ve skupině čtyři
nebo je skupina ještě větší?
"Normálně je nás šest. Máme klarinet, bicí, dvě kytary. Na kytaru hraji já a
Nikak, který je synem Petra Ivanoviče a má romský původ stejně jako já. A
pak je s námi jeho matka Nataša. Děláme spolu všechna romská představení, on
mě doprovází spolu s Marinou. Pak s námi hraje Francois Ricard, to je náš
bicista, a dále Florin Gügülica, který má rumunský původ."
Hráli jste teď poprvé v České republice?
"Je to poprvé, a děkuji za přijetí. Je to tu milé a moc sympatické. Doufám,
že naše spolupráce bude pokračovat."
Informace o skupině Marina et Moreno Quartet najdete na stránce
www.morenoquartet.com.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 15. června je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|