Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Hlavně se starám o fond šperk a textil, což znamená, že pečuji o uložení sbírek, snažím se získat nové sbírky do Muzea romské kultury. Je to celková péče a shromažďování té sbírky."

A co budete dělat tady?

"Já tady dnes přednáším, ale ne zrovna na téma textil a šperk, ale romipen (romství) - čili spíše zvyky, kultura, tradice, víra, náboženství."

Kultura jakých Romů?

"Obecně všech a bude tam rozdělení těch skupin, takže to posluchači určitě uslyší, jaké jsou rozdíly mezi skupinami, ale víceméně zvyky, které Romové mají např. při křtinách, svatbě či pohřbu, jsou velmi podobné."

Jak jste vůbec přišli k těm šperkům?

Šperky získáváme určitě od původních majitelů a pokud se nám zadaří, tak se je snažíme vykoupit, protože ty věci jsou tak drahé, že nám je většinou darem nikdo moc nedá. U olašských Romů je to úplně samozřejmé, že zadarmo to jde těžko, ale i tací se najdou. Samozřejmě není šperk jako šperk a snažíme se získávat i bižuterii - takové ty typické korálky - mirikle, jak se jím říká. Takže i to se snažíme získat od slovenských Romů, kteří žijí i v romských osadách."

Dá se říct, kolik východoslovenských Romů asi tak žije v Česku?

"V České republice žije obecně Romů, ať už českých, slovenských, moravských atd., 200.000 - 220.000, ale 80 % tvoří slovenští Romové, kteří se pak dělí na západo- a východoslovenské, 10 % tvoří olaští Romové, jak je obecně známo, a těch zbylých 10 % tvoří část potomků českých a moravských Romů, německých Sintů a maďarských Romů."

Vy jste z jakého souboru?

"Cikáni jdou do nebe"

Jste tady jediný soubor?

"Ne, ne. Jsou tady ještě dva - jeden je z Havlíčkova náměstí na Žižkově..."

A Vy jste odkud?

Ze základní školy Grafická.

Kolik je členů ve vašem souboru?

"Dvacet dětí, ale momentálně jich tu bylo 13."

Ty jsi ze souboru?

"Ano"

Z jakého?

"Cikáni jdou do nebe"

Kolik ti je let?

"Mně je sedm let."

A jak se ti tady líbí?

"No, dobře."

A jsi poprvé na takovém festivalu?

"Poprvé"

A ty?

"I já jsem tu poprvé. Já jsem přišel před třemi měsíci ze Slovenska."

A jak se ti tady líbí?

"Představovala jsem si, že to bude úplně jiné, ale zaujalo mne to."

Co se ti líbilo?

"Všechno. Obojí bylo odlišné."

Jak se ti tady vystupovalo?

"Vystupovalo se mi tady dobře, ale až na tu podlahu."

Klouzalo to?

"Ne. Nemohla jsem se točit. Brzdilo to."

A odkud jsi?

"Z Prahy."

A jak se ti tu líbilo?

"Moc ne, protože nějak mě ten romský den nezaujal."

Radši by ses učila?

"V tom případě ano."

Ty jsi vystupovala? Jaké to bylo?

"Dobré."

A jak se ti ten festival líbil?

"My jsme vstávali ve 12 a přijeli jsme sem."

To tvoje vystoupení bylo poprvé?

"Ne, to už bylo hodněkrát."

A jak se jmenuje soubor?

"Cikáni jdou do nebe"

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.08.2013	Mladí skauti připravili na Kutnohorsku třídenní letní tábor pro romské děti	Zprávy ze života Romů
08.06.2007	Studenti gymnázia v Kutné Hoře oslavili Den dětí Romským festivalem	O Roma Vakeren
07.04.2005	Středočeská města nemají jednotný recept na řešení romské otázky	Zprávy ze života Romů
05.11.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
05.09.2003	Krizové centrum Přístav poskytne útočiště lidem v nouzi	O Roma Vakeren
15.08.2003	Kutnohorské komunitní centrum Maják uspořádalo letní tábor pro děti	O Roma Vakeren

"Vyhlašujeme každoročně tři kategorie. Ta první je 1.-3. ročník základní školy, ta druhá je pro 4.-6. třídy a ta poslední je pro nejstarší děti od sedmé do deváté třídy."

Byla nějaká speciální témata určená pro letošek?

"Pro letošek byla speciální témata 'Můj kamarád', protože jsme chtěli, aby děti popsaly své české kamarády a aby se vyjádřili ke svému vztahu k jiným spolužákům a kamarádům. Nicméně je pravda, že děti tvoří hodně samy, protože je vždy jedno volné téma a dáváme také básničku, ke které zadáváme slova, která musí básnička obsahovat. Chceme, aby děti co nejvíce používaly jazyk a uměly vyjádřit svoje sny. Vítězkou je holčička, která napsala o svém snu stát se kosmonautkou."

Před námi visí čtyři vítězné obrázky. Z jaké školy přišly a co na nich vidíme?

"Letošní vítězové jsou prakticky všichni z Brna ze Speciální školy a dětského domova Vídeňská v Brně. Děti malovaly o svém životě a ten vítězný obrázek se jmenuje 'Život je těžký ale krásny' a myslím, že to vyjadřuje jak pocity dětí tak i jejich život. Ale zase další obrázky jsou optimistické - jsou na nich kvetoucí stromy a rozjásané barvy a snad je to i ten veselý pocit, který ze života mají."

Do kdy tato výstava v klubu Jelení 15 potrvá?

"Výstava tady bude do konce června"

Jelikož letos soutěž Romano suno - Romský sen slaví letos 10. narozeniny rok, je letošní prezentace veřejnosti jiná než v loňských letech. To se projevuje nejen na výstavě obrázků v klubu v Jelení ulici, ale i v připravovaném sborníku Romano suno. Pokračuje manažer projektu Romano suno František Bikár.

"Letošní ročník byl zvláštní tím, že jsme vybírali nejlepší díla za posledních deset let, která jsme chtěli dát do sborníku, což už se nám teď povedlo. Nicméně protože to bylo poněkud složitější a protože ten výběr trval delší dobu, tak se nám celý výtisk Romano suno zpozdil a bude až na vyhlášení a dnes ho nemáme bohužel k dispozici. Jinak bych určitě zmínil, že ten výběr samotný byl velmi obtížný, protože jsme museli jít do archivu za těch posledních deset let a hledat a pročítat všechno. Další věc je, že stejně tak jako jsme vybírali z té literární soutěže tak i z té výtvarné části soutěže jsme vybrali i starší díla, které jsme zde na této výstavě vystavili a některé z nich budou v právě vycházejícím sborníku."

Soutěž má literární a výtvarnou část. Pro koho je určena ta literární? Ono se to zacílení obou soutěží liší, takže kdo píše?

"Ta literární část je určena především romským dětem, které své příspěvky posílají v romském jazyce, popřípadě se snaží své příspěvky přeložit anebo je potom je následně překládáme my v Nové škole. Spolupráce je většinou s katedrou romistiky. Tato první část je jenom pro romské děti, nebo pro české děti, které romsky umí, ale těch je opravdu málo, ale nicméně zajímavé, že některé takové děti jsou. Ta druhá výtvarná část je určena většinou pro české děti, které se inspirují přečtením si těch příběhů a ty pak ilustrují a vytvářejí výtvarná díla."

To znamená, že nejprve distribuujete témata soutěže do škol, pak Vám přijdou literární odezvy a dílka a s nimi jdete znovu do škol. Kolik škol zhruba oslovujete?

"My oslovujeme zhruba 120 škol."

Kolik těch prací, ať už těch literárních či výtvarných, se vám pak vrátí?

"Letos nám do té literární soutěže přišlo zhruba 90 prací a co se týče výtvarných dílek tak to ještě není spočítané, protože se s těmi obrázky pracuje a hned se musí posílat na scan, takže doposud jsme to bohužel nespočítali. Ale těch škol, které se zhruba účastnilo té výtvarné části, je taky 30."

Jaká bývá úroveň romštiny těch dětí?

"Tak v posledních letech lze zaznamenat výrazné zlepšení úrovně romštiny. Někteří autoři už píší více ročníků a na nich je konkrétně znát, že se opravdu zlepšují. Nicméně docházejí i příspěvky, které jsou v neobratné romštině nebo nejsou romsky správně, ale oceňujeme i tu snahu a není to jediné kritérium. Další věc, kterou hodnotíme, je síla příběhu nebo samotné téma, jak je ztvárněno, dynamika a tak dále."

Kdy a kde proběhne vyhlášení letošního Romano suno?

"Vyhlášení letošního ročníku Romano suno proběhne v Muzeu romské kultury v Brně a myslím, že to bude už druhým nebo třetím rokem, kdy to vyhlášení probíhá tam. A bude 22. června od 12 hodin a pro děti jsme tam připravili i nějaké prohlídky muzea a kulturní program."

Počítám s tím, že tato soutěž bude probíhat i v dalších letech?

"Určitě. Každý rok se vlastně učíme, co na té soutěži vylepšit a jak se přiblížit těm dětem. Znovu volíme témata a letos jsme se rozhodli, že budeme připravovat webové stránky přímo pro Romano suno, kde budeme zveřejňovat jak příspěvky samotné, což už jsme dělali v předchozích letech, ale vytvoříme část webových stránek, kde vymezíme prostor pro ta výtvarné díla."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.10.2015	Putovní výstava Romano suno zavítá do pražského Komunitního centra Prádelna	Zprávy ze života Romů
16.05.2015	Děti mohou přihlašovat svá literární, audiovizuální a výtvarná díla do soutěže Romano suno - Romský sen	O Roma Vakeren
12.04.2015	Nová škola vyhlašuje 18. ročník soutěže Romano suno	Zprávy ze života Romů
20.12.2014	Do soutěže Romano suno mohly děti zasílat příspěvky i v audiovizuální kategorii mluveného slova v romštině	O Roma Vakeren
03.12.2014	Vítěze 17. ročníku literární soutěže Romano suno ocení velvyslanec USA Andrew Schapiro	Zprávy ze života Romů
09.04.2014	Začíná 17. ročník literární soutěže v romštině Romano suno – Romský sen	Zprávy ze života Romů
25.01.2014	Literární a výtvarná soutěž Romano Suno - Romský sen se uskutečnila už po šestnácté	O Roma Vakeren
06.11.2013	Putovní výstava Romano suno v knihovně Vítkovice	Zprávy ze života Romů
03.04.2013	Šestnáctý ročník literární soutěže Romano suno začíná na Mezinárodní den Romů	Zprávy ze života Romů
24.03.2012	Výstavy prezentují mladé i starší romské literáty	O Roma Vakeren
30.12.2010	Soutěž Romano suno ukázala, o jaké práci dětí sní	O Roma Vakeren
27.08.2008	Svět kolem mě — prezentace romské kultury na 4. ročníku Etnofestu	Zprávy ze života Romů
11.06.2007	Na vernisáži výstavy "10 let Romana suna" se budou číst romské příběhy	Zprávy ze života Romů
07.07.2006	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
11.06.2004	Stovka účastníků soutěže Romano suno se sešla v Toskánském paláci v Praze	O Roma Vakeren
09.06.2004	Romano suno - literární soutěž pro romské děti	Zprávy ze života Romů
28.05.2004	Jedinečné ocenění za jedinečné práce	Zprávy ze života Romů
18.01.2002	Taťána Medvecká smeká klobouk před romskou hudbou	O Roma Vakeren
11.01.2002	Jak proběhl 5. ročník literární a grafické soutěže Romano suno - Romský sen	O Roma Vakeren
11.01.2002	Dnešním hostem je Emil Ščuka	O Roma Vakeren
04.01.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
02.12.1999	V rezidenci USA převzali ceny vítězové romské literární soutěže	Zprávy ze života Romů

Vsetínská radnice při loňském vystěhování romských rodin z centra města podle ombudsmana Otakara Motejla pochybila. Vedení Vsetína to odmítá a je přesvědčeno o správnosti svého postupu. Romové naopak vyjádření veřejného ochránce práv přivítali. Podle Motejla v první řadě postupoval chybně vsetínský stavební úřad a to nikoli tím, že vydal povolení k demolici zchátralého pavlačového domu ve Smetanově ulici, ale že dopustil, aby se z něj stala ruina. Vystěhováním obyvatel Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko také prý byla porušena jejich základní práva na respektování rodinného a soukromého života.

K důstojnému připomenutí romských obětí z doby hitlerovského protektorátu na českém území vyzvaly v Berlíně mezinárodní organizace obětí nacismu. Kritizovaly českou vládu za setrvávání vepřína v prostoru bývalého sběrného tábora v Letech u Písku a obracejí se na kancléřku Angelu Merkelovou, aby se Německo jako nynější země předsedající Evropské unii záležitostí zabývala. Výzvu adresovaly také českému premiérovi Mirku Topolánkovi.

Romové ve východní Evropě jsou stále vytěsňováni na okraj společnosti. Lepší integrace nejpočetnější menšiny do společnosti by vyžadovala od států stanovit si a splnit závazné cíle. Uvádí to studie, vypracovaná za podpory Evropské unie, Světové banky a miliardáře Georgie Sorose. Před dvěma lety osm států střední a východní Evropy, včetně Česka a Slovenska, zahájilo Dekádu začleňování romské populace, která by měla pomoci miliónům Romů vymanit se z diskriminace. Podle zprávy však dosud chybějí hodnověrná data o samotných Romech a o slabinách státní politiky, jakož i dlouhodobé cíle.

V rámci dokumentárních pondělků připravilo pražské kino Světozor promítání filmu "Romane apsa - Cikánské slzy". Rakouská režisérka českého původu Zuzana Brejchová říká, že její dvouhodinový dokument "je smutným příběhem o rasismu, korupci a marné snaze vést lepší život, ale ukazuje také sounáležitost rodiny a obrovskou chuť do života". Dokument "Romane apsa - Gypsy tears" uvede Světozor 25. června ve 20 hodin a 30 minut.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"K nám se může přihlásit každý, kdo je dlouhodobě nezaměstnaný, ať je to člověk, který má zdravotní nebo duševní postižení, ať je to člověk, který má odlišnou národnostní nebo etnickou entitu, ať je to ten, kdo dlouhodobě pečuje o člověka, který potřebuje pomoci - dítě postižené, nebo bezmocný člověk. Může to být také matka po dlouhodobé mateřské dovolené, nebo člověk v rizikové věkové skupině, to znamená mladí lidé bez praxe, staří lidé v předdůchodovém věku, prostě všichni, kdo by chtěli pracovat, ale nepracují."

Jaké metody používáte k tomu, aby se do té společnosti zase zpátky zařadili?

"Náš program trvá dva měsíce a to, čím se lišíme od podobných projektů, kterých dnes je díky podpoře Evropského sociálního fondu mnoho, je, že první měsíc klademe důraz na psychickou vyrovnanost. Lidé první měsíc chodí každý den do kurzu a prochází individuální psychologickou poradnou, skupinovou terapií, motivačními kurzy, sebepoznávacími kurzy, zkrátka vším tím, co jim pomůže, aby se postavili na své vlastní nohy, aby měli pocit, že mají nějakou lidskou hodnotu, aby v sobě objevili ty skryté talenty a možnosti rozvoje a aby měli chuť se vzdělávat a rozvíjet."

Máte už konkrétní případy, že lidé, kteří prošli tímto kurzem, se zařadili zpátky do společnosti a pracují?

"Určitě ano. Ten druhý měsíc, kdy právě už mají velikou chuť do práce, projdou počítačovými kurzy a ještě dalšími vědomostními a znalostními výcviky a součástí té naší práce je i pomoc najít jim zaměstnání. Všem, kteří odcházejí, buď zaměstnání nabídneme a pokud na to ještě nejsou zralí, tak jim nabídneme nácvikové pracovní místo."

Využili těchto služeb i Romové?

"Ano. Měli jsme dva Romy v našem kolektivu, jeden se zařadil velmi rychle a snadno, ten druhý, s tím byly trochu problémy, protože to byl mladý hoch zvyklý na diskriminaci a přicházel už s tím negativním postojem do naší skupiny, takže byla práce psychologů a terapeutů, aby mu pomohli získat sebedůvěru a pocit bezpečí. Myslím si, že se to podařilo. On k nám ještě dochází pravidelně, přestože pracuje, na úterní kluby, které si vynutili naši klienti - absolventi, aby se mohli ještě scházet a předávat si zkušenosti, popovídat si, jak se jim daří."

Kde vás můžou najít tito lidé?

"My pracujeme v Bohnicích. Naše adresa je Praha Bohnice, Cafourkova 6 a jsme tady vlastně každý den od 10 do 17 hod., takže kdykoliv."

Kurzy, kterými projdou, se musí platit?

"Ty kurzy jsou zadarmo, protože jsme podporováni z finančních prostředků hl. m. Prahy, ze státního rozpočtu České republiky a z Evropských sociálních fondů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.11.2007	Sdružení Sedm paprsků organizuje mezinárodní krajanský festival	O Roma Vakeren

"V podstatě to fungovalo tak, že ti lidé chodili přímo do komunit, oslovovali je a ptali se jich, s čím by jim případně mohli pomoct anebo je tady ještě informovali na jednu důležitou oblast. Častým jevem bylo, že se zjistilo, že většinou lidé nemají ani svoje praktické lékaře, nejsou v podstatě zaregistrováni, dále ženy nebyly zaregistrovány u gynekologů. U registrace dětí u dětských lékařů to nebylo až zas tak časté, spíše u těch dospělých. Ale třeba registrace u stomatologů byla také velký problém, takže oni také pomáhali těm lidem se zaregistrovat u lékařů a podobně."

Co bylo motivací pro uskutečnění tohoto projektu a co je potom, nebo následně bude, jeho praktickým výstupem?

"Zdravotní stav v prostředí romských sociálně vyloučených komunit je hluboce pod průměrem majoritní společnosti. Důsledkem, který je hmatatelný, nebo se dá nějakým způsobem dokázat, je např. velmi nízká střední délka života příslušníků romské komunity. Kde zřídka najdeme lidi starší 60-ti let atd. Takže z tohoto vzešla myšlenka projektu vyškolit ty lidi, kteří by sami mohli být příslušníky romské komunity na to, aby těm lidem v komunitách tyto informace vlastně podávali a nějak se snažili jejich přístup ke zdraví zlepšit."

Dalo by se říct, že se jedná o jakýsi takový nový obor, který tady třeba ještě není známý, nebo nevešel v praxi?

"Ano, v podstatě by se o něčem takovém dalo mluvit. Nepojmenovala bych to obor, pojmenovala bych to nová služba, kterou my v rámci standardizace sociálních služeb také chceme standardizovat jako sociální službu, i když to zdravotní je tam samozřejmě klíčové, ale jde nám o to, aby ti naši pracovníci neposkytovali žádnou zdravotní pomoc ani péči, ale zprostředkovávali spíš informace v tomto oboru."

Součástí projektu je i tvorba skript, které obsahují postupy pro školení a náplň práce zdravotně- sociálních pracovníků. Za uplynulých 16 měsíců se tedy podařilo vyškolit a následně uplatnit 19 pracovnic celkem v 17-ti lokalitách na území 7-mi krajů republiky. Jejich další fungování ale záleží na dalších projektech, které by měli v tomto směru pokračovat. Jejich financování však není zatím jisté. Jednou z vyškolených pracovnic je i paní Silvie Rontová.

"Na každém školení jsme získali nějaké nové vědomosti, co se týče zdravotnictví, v sociální sféře, anebo jak vyšly nějaké nové zákony, abychom mohli informovat ty občany, kteří od nás chtěli nějaké informace."

Cítíte se teď na to?

"Cítím se."

Budete to dělat?

"Tak jestli budu mít možnost, tak bych to ráda dělala."

Jak si to můžeme představit? Co vlastně budete dělat? Co bude vaší náplní práce?

"Informovat občany, osvěta, preventivní prohlídky, očkování, protože někteří rodiče to zanedbají. Takže já bych byla ráda, aby ta spolupráce i nadále trvala. Aby se nepřetrhly ty vazby, které jsme už vybudovali za ten rok a půl."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
24.02.2012	Projekt „Šanci dětem!“ v cílové rovince!	Zprávy ze života Romů
01.04.2010	Děti ze sociálně vyloučených lokalit v Brně dostanou šanci!	Zprávy ze života Romů
11.01.2008	Brněnské sdružení Drom uskutečňuje projekt komunitního bydlení	O Roma Vakeren
12.10.2006	Brněnské středisko Drom rozšířilo služby pro Romy hledající práci	Zprávy ze života Romů
23.12.2005	Středisko DROM hledá pedagogického pracovníka s mládeží	Co se chystá
03.06.2005	Romské středisko Drom uspořádalo oslavu Mezinárodního dne dětí	Fotoaktuality
22.04.2005	Sdružení Drom chce pro romské řemeslníky vytvořit distribuční síť	Zprávy ze života Romů
18.02.2004	Absolventi prvního kombinovaného studia pro romské občany dostali osvědčení o rekvalifikaci	Fotoaktuality
09.01.2004	Co se děje v brněnském romském středisku Drom?	O Roma Vakeren
12.12.2003	Klub brněnského střediska Drom bude sloužit seniorům	O Roma Vakeren
05.12.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
05.12.2003	U mikrofonu: Zuzana Gáborová ze sdružení Drom	O Roma Vakeren
02.08.2002	Zprávy	O Roma Vakeren

Někteří Romové ve Francii kočují. Patříte k nim také nebo jste trvale usazeni?

"Jsme usazeni na německých hranicích v Alsasku."

Kdo vás učil hrát na kytaru?

"Bylo více lidí, kteří mě více nebo méně ovlivnili. Nejdřív to byl Tchan Tchou, potom hudebníci, kteří jsou o něco starší a zkušenější než já. Když měli čas, trochu nám ukazovali, jak dělat hudbu, ale potom už jsme museli spoléhat sami na sebe. Neumíme noty, všechno jsme se učili hrát podle sluchu."

Pocházíte z hudebnické rodiny?

"Ano, v mé rodině jsou samí muzikanti."

Vaše první album se jmenuješ Yochka (čti Joška), což zní slovansky...

"Ano, protože my původně pocházíme z východních zemí, z Polska a Maďarska. Můj syn se jmenuje Yochka, protože mám velmi rád Jošku Németha a také všichni u nás milují tohoto houslistu. Navíc máme rádi jména našich předků. Takže jsem toto své první cédéčko věnoval svému synu Yochkovi."

Kolik cédéček už jste dohromady vydal?

"Mám už 8 cédéček. Podepsal jsem spolupráci s novým vydavatelem - Nocturne - Sony a je potřeba, abych připravil ještě čtyři alba."

Teď už nejste jen francouzská skupina, ale francouzsko-ruská. Kde jste vzali ruskou část?

"Tu ruskou část tvoří Marina, protože je to Romka z Ruska. Žila na Ukrajině a v Moskvě, protože pochází z kočovné rodiny. Naučil jsem se od ní ruské romské písně, které jsem neznal. Písně ruských Romů jsou skvělé a my jsme je zaranžovali trochu na náš způsob hudby."

V Praze jste vystoupili v počtu čtyř hudebníků. Jste ve skupině čtyři nebo je skupina ještě větší?

"Normálně je nás šest. Máme klarinet, bicí, dvě kytary. Na kytaru hraji já a Nikak, který je synem Petra Ivanoviče a má romský původ stejně jako já. A pak je s námi jeho matka Nataša. Děláme spolu všechna romská představení, on mě doprovází spolu s Marinou. Pak s námi hraje Francois Ricard, to je náš bicista, a dále Florin Gügülica, který má rumunský původ."

Hráli jste teď poprvé v České republice?

"Je to poprvé, a děkuji za přijetí. Je to tu milé a moc sympatické. Doufám, že naše spolupráce bude pokračovat."

Informace o skupině Marina et Moreno Quartet najdete na stránce www.morenoquartet.com.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.07.2007	Výtvarnice Katarzyna Pollock spojuje ve svých dílech symboly různých kultur a náboženství	O Roma Vakeren
13.07.2007	Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život Romů	O Roma Vakeren
08.06.2007	Romská média u nás i ve světě	O Roma Vakeren
08.06.2007	Romský novinář dělá v Metru parlamentního zpravodaje	O Roma Vakeren
08.06.2007	Rómska tlačová agentúra připravuje pro Slovenskou televizi romský magazín	O Roma Vakeren
08.06.2007	Slovinská skupina Šukar díky Khamoru poprvé vystupovala v České republice	O Roma Vakeren
08.06.2007	Titi Winterstein udělal hodně práce oblasti hudby německých Sintů	O Roma Vakeren
02.06.2007	Orkestar Strumica zakončil galakoncert festivalu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Ciganos d'Ouro ani letos nezklamali	Fotoaktuality
02.06.2007	Skupina Dhoad Gypsies of Rajasthan zahájila galakoncert festivalu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Skupina Ando Drom na Galakoncertu tradiční romské hudby festivalu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Českou republiku na galakoncertu festivalu Khamoro reprezentovala skupina Kale	Fotoaktuality
02.06.2007	Louis and Louis Band ze Srbska na galakoncertu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Ukrajinská skupina Miro ilo předvedla i velmi dobré tanečníky	Fotoaktuality
02.06.2007	Výbornou novinkou letošního Khamora byla skupina Šukar ze Slovinska	Fotoaktuality
01.06.2007	Pestrý průvod romských kapel ulicemi Prahy upozornil na festival Khamoro	O Roma Vakeren
01.06.2007	V rámci Khamora byla zahájena výstava Zapomenutá a současná romská řemesla	O Roma Vakeren
28.05.2007	V Praze začíná festival Khamoro	Zprávy ze života Romů
18.05.2007	Zanedlouho Praha ožije festivalem Khamoro	O Roma Vakeren
30.03.2007	Letošní festival Khamoro se zaměří na německé Romy	O Roma Vakeren
12.01.2007	Ohlédnutí za prací sdružení Slovo 21 v roce 2006 a plány do budoucna	O Roma Vakeren