Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Prahate, kaj hin temutno festivaľis Khamoro. Vakeraha tiž pale vystavka, savi šaj dikhen pro ada festivaľis the palo jekhetaniben savo pes vičinel Liga proti antisemitismu.

Nejdříve se s námi vydáte na Defilé Světového festivalu Khamoro, který vrcholí právě v těchto dnech v naší metropoli, a na výstavu, která je součástí tohoto festivalu. Dále vám představíme Ligu proti antisemitismu.

Dodžanena tumen tiž, sar dživen o Roma andre Moravsko Třebovo, savo nevo projektor kerela predalo Roma o jekhetaniben Člověk v tísni. Phenaha tumenge tiž palo Shaolin.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak žijí Romové v České Třebové. Představíme vám nový projekt organizace Člověk v tísni a vydáme se také do kongresového centra na představení mistrů Shaolinu. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Světový festival Khamoro na sebe upozornil průvodem romských kapel ulicemi Prahy. Je to tradiční podívaná, které přihlížejí cizinci a kolemjdoucí. Tanec, hudba a příjemná atmosféra mne přilákala také, a proto jsem oslovil několik diváků a také organizátorku Khamora 2007 Jelenu Silajdžič.

"Myslím, že to bude jako každý rok - zajímavé, lákavé... Jsou tady umělci z několika států. Myslím, že si to tady, na Starém Městě, diváci užijí."

"Půjde to z Můstku na Staroměstské náměstí, kde bude finále a všichni si tam společně zahrají. Půjdou kolem Stavovského divadla, Železnou ulicí a tak dále. Ještě se občas budou zastavovat, tancovat a zpívat... Myslím, že to je nádherné."

"Na tohle asi nejsem ten správný člověk... Hlavně: ty kapely vybírá můj manžel, který dělá dramaturgii a výběr těch hudebníků, ale samozřejmě, že všechny známe a všichni se snažíme do toho zasahovat, i když nám to moc nejde, a nemůžu říct...opravdu. Je to těžké, to je už skoro jako fráze, jako kdybyste se ptal na děti. Indové, kteří teď tady hráli, mají svoje kouzlo. Portugalci, to bylo něco neuvěřitelného nebo Ukrajinci - těch je dvanáct hudebníků, všichni mají vysoké hudební školy... a další a další. Česká skupina Kale, která je už světoznámá... Nevím, já už prostě nemůžu říct, nemůžu se vůbec rozhodnout, kdo by to mohl být."

Bude program v rámci festivalu Khamoro, kam se lidé mohou přijít podívat?

"Je krásná výstava Zapomenutá romská řemesla v Letohrádku Kinských Národního muzea. Na to se strašně těším. Autorem je Jan Rác a myslíme, že to je opravdu povedené. Experti z Národního muzea jsou šťastní, že to mají. A potom v sobotu to všechno vrcholí galakoncertem v Kongresovém centru, kde vystoupí všech osm skupin pohromadě."

V průvodu tančí Angelika, tanečnice. Máte na sobě krásný kostým, ten jste si šila sama, nebo dá se někde koupit?

Orkestar Strumica na Staroměstském náměstí

Protancovala jste několik pražských ulic... Jak se vám v Praze tančilo v průvodu?

"Skvělý, je to tady fakt krásný. Přijelo hodně zajímavých kapel, hodně zajímavých lidí, je to fakt nádherné."

"Seskupení Romů z celého světa, je to výborné, styl hudby, styl tancování... Určitě to má něco do sebe."

Zapomenutá a současná romská řemesla je název výstavy, která byla včera otevřena v rámci festivalu Khamoro v pražském letohrádku Kinských. Jejím autorem je romský sběratel Jan Rác. Na podrobnosti se doktorky Jiřiny Langhammerové z Národopisného muzea, v jehož prostorách se výstava koná, zeptala Jana Šustová.

"Ona to je vlastně komorní výstava, ale to vůbec neškodí té věci, protože my jsme vybrali exponáty z velkého souboru, který shromáždil a ještě na něm pracuje pan sběratel Jan Rác. On s velikým citem, a možná na poslední chvíli shromáždil z tradičních romských rodin úžasné předměty, které mají ohromnou kulturu i z pohledu designu. Veliké nádoby na míšení těsta, nebo veliké, ohromné kotle... Nejsou jen krásné, ale také reprezentují to krásné, unikátní řemeslo, které z majoritní společnosti dávno zmizelo nebo se vyskytuje jenom raritně. Jsou to objemné předměty, a vedle toho ještě předměty, které prezentují i současný design - díly nábytku, kované kusy, svícny, bytové doplňky, některé dřevěné plastiky - velmi vydařené. My jsme to ještě vybrali tak, aby to bylo velice výmluvné. Těch předmětů není tolik. To není supervýstava, není veliká, ale je na ní čtyřicet vynikajících předmětů. A také jsme tu výstavu umístili do nejkrásnějšího empírového salonku, kde ty robustní předměty souzní s vysokou kulturou té místnosti, ve které jsou zlacené lustry, štukolisty na stěnách. Exponáty i místnost mají společného jmenovatele v kvalitě, a to si myslím, že je velice příkladné."

Můžete jmenovat některé příklady předmětů, které tam jsou vystaveny?

"Například tradiční veliký tepaný kotel. Tepání se dělá nekovářskou cestou - ne za tepla, ale za studena, to je speciální páce.. Potom třeba z oblasti pletařství z přírodních pletiv, je vystaven nádherný veliký koš s uchem na přenášení miminek. Vlastně dnes došly současné maminky k tomu, že se děťátko musí nosit stále u sebe, takže to je nádherná věc. Potom jsou tam robustní mísy na mísení těsta - ono se tomu říká koryta, nebo okříny, podle toho, z které oblasti to je. To je z bloku dřeva, velkého kmene, nebo z půlky kmene, vydlabaná ohromná mísa, délky třeba 1 metr, šíře 50 cm, tenkostěnná. Čili to je ohromné umění, které ne každý dovede. Tyto věci se mi velice líbí. Potom tam jsou umělecké věci, třeba jedna taková krásná řezbovaná hlava, jakoby busta romské ženy, to je také krásný kus. Postava Panny Marie, protože Romové jsou často věřící lidé, i několik náboženských motivů tam je. Myslím, že pan Rác si také zakládá na jedné soudobé plastice - je tepaná, je to jakýsi obraz rajky nebo nějakého velikého ptáka. Takže jsou tam věci velmi zajímavé."

Chystáte v Národopisném muzeu nějaké další výstavy s romskou tématikou?

"Zatím ne, my to tak střídáme. Každý rok obohacujeme tu domácí kulturu o nějakou mimorepublikovou, loni v létě jsme tu měli výstavu polských Lemků, letos máme Romy, příští rok zas třeba něco jiného, nechci to říkat předem. Ale na nějakém kvalitním programu jsme se tady s paní ředitelkou Slova 21 dohodly. Budeme na tom pracovat příští rok, a bude to asi velké překvapení, a zase by to mělo být v rámci festivalu Khamoro."

Právě v těchto dnech vznikla nová Liga proti antisemitismu, do které se můžete zapojit i vy. Důvody vzniku a formu fungování Ligy Marii Vrábelové vysvětlil sociolog Fedor Gál.

"Vznikla spontánně, samozřejmě, jak už to většinou bývá, z iniciativy jednoho člověka z plzeňské univerzity, která oslovila pár známých lidí s nápadem zřídit velice neformální skupinu lidí, kteří by se společně nejenom podepisovali pod nějakou petici na internetu, to je strašně levné, ale kteří by měli také chuť něco dělat."

"Že se to jmenuje Liga proti antisemitismu, neznamená, že je jenom pro Židy. Tak to vůbec není, to jsme si řekli už na začátku. Jestli je někdo antisemita, tak se dá s 99 procentní pravděpodobností počítat s tím, že to je také člověk, který nesnáší jinakost, že je založením agresivní a netolerantní člověk. Čili ano, to hlavní téma je dokumentovat, monitorovat a chránit lidi před projevy antisemitismu a pomáhat lidem, kteří se ocitnou v problémech jen proto, že jsou jiní."

"Zatím jenom víme, kdo jsou ti lidé, kteří se chtějí zapojit. Víme, čím chtějí a můžou přispět ke společné práci. Zatím dáváme dohromady vizi akcí, programů, činností na nejbližší období, ale je zapotřebí vzít na vědomí, že jsme vznikli před necelým měsícem."

"Tak hlavně by se měli přihlásit lidé, kteří by chtěli něco dělat. Když říkám, že by chtěli něco dělat, to neznamená, že jim to bude někdo organizovat, řídit, koordinovat, kontrolovat, vykazovat. My si skutečně myslíme, že smysl takovýchto volných sdružení lidí je spolek autonomních bytostí, lidí, kteří bez ohledu na to, jestli existuje nějaká liga nebo neexistuje, něco dělají. Ale vycházíme z předpokladu, že když vědí, že existují i jiní podobní, tak se můžou s někým spojit. Vědí, že existuje někde právník, sociolog, psychiatr, že se má kam obrátit a možná časem vznikne i fond. Ale peníze by neměli být ani na prvním, ani na druhém, ani na třetím místě našich priorit. Máme webovou stránku, na kterou je možno se obrátit, máme e-mailový adresář. Ale poněvadž se nechceme nechat zahltit hulvátskými maily od extrémistů, kteří se vyžívají v tom, že využívají internet, tak nechám kontakty ve vaší redakci."

"To víte, že dáma, která spravuje naši webovou stránku, má spoustu práce s tím, aby smazávala hulváty, aby nezašpinili diskuzi, která má úplně jiné poslání."

Plnění takzvané Dekády Romů, která má do roku 2015 zlepšit situaci romské menšiny, je ohroženo. Dekáda vychází z Koncepce romské integrace. Podle některých nevládních organizací se záměry z tohoto dokumentu ale do praxe dostatečně neprosazují. Sdružení kritizují také financování dekády. Za slabinu programu považují i to, že v Česku chybí metoda ke zjištění výsledků a údajů o Romech. Je tak prakticky nemožné odhadnout pokroky. Navíc některé oblasti dekády jsou žalostně podceněny. Tak je tomu i v případě priority zdravotnictví, která neobsahuje žádná jiná opatření než školení a zaměstnávání zdravotních prostředníků.

Romové v Žatci chtějí bydlet ve stavebních buňkách. Žateckou radnici oslovilo romské sdružení, zda by postavením a úpravou nevyužívaných stavebních buněk nevyřešila tísnivou bytovou situaci velké části romských rodin ve městě. Žatecká radnice pro stavbu levných domků už vybrala i několik možných lokalit. Pokud by se Romové zapojili do stavby unimobuněk, mohli by získat i slevu na nájmu.

Romská rodina ze západního Slovenska se měla stát obětí násilného útoku, na místo činu v úterý přijeli policisté. Podle bratislavské krajské policie s nimi však napadení Romové nechtěli komunikovat. Mluvit chtěli jedině s kriminální policií a prokuraturou v Bratislavě. Zástupci Ligy aktivistů pro liská práva prohlašují, že policie při vyšetřování útoků na rodinu postupuje pomalu a pachatele útoků, které začaly už v roce 2003, neodhalila. Nevylučují, že se s případem obrátí na Evropský parlament a jiné země EU. Násilné útoky na Romy i diskriminaci této skupiny obyvatel v přístupu ke vzdělání, zdravotní péči, ubytování i zaměstnání ve své zprávě Slovensku vyčetla mezinárodní organizace Amnesty International.

V Praze a v Brně měl premiéru celovečerní film režiséra Jiřího Vejdělka Roming. V romské komediální road-movie ztvárnili hlavní role Bolek Polívka a Marián Labuda. Za vznikem filmu stojí opět producentský tým podepsaný pod divácky úspěšnými vieweghovskými adaptacemi - Román pro ženy a Účastníci zájezdu. Oba překonaly v kinech půlmilionovou návštěvnost.

Romové jsou v České republice diskriminovaní, tvrdí to ve své zprávě Amnesty International. Diskriminace se projevuje v přístupu k bydlení, vzdělávání a zaměstnání. Jak jsou na tom Romové v Moravské Třebové, o to se zajímala kolegyně Věra Pavlasová.

V Moravské Třebové žije na 300 Romů, ale ne všichni se ke svému původu hlásí.Co se týká bydlení, rozhodně v tomto městě diskriminováni nejsou, říká starosta Josef Ošťádal .

"U nás existují jednotná pravidla pro přidělování bytů, ta jsou závazná pro všechny žadatele, kde záleží na délce žádosti, záleží samozřejmě na potřebnosti žadatele, nerozdělujeme lidi podle toho, jak vypadají a podobně. Většina obyvatel romského původu má byty ve středu města a ty byty byly rekonstruovány kdysi, myslím si, že jsou v celkem slušném stavu a to, kolik tam momentálně bydlí lidí, nemáme úplně přesně zjištěno. Pravdou je, že se nám tento stav příliš nelíbí, protože bychom chtěli, aby centrum města více žilo turistickým ruchem. Aby, tak jak je to v jiných městech, např. na západě, kde jsou většinou centra měst výstavní, to bylo i u nás. Většina obyvatel i romského původu se o byty stará dobře, ale samozřejmě toto nemůžeme říci obecně."

Problémy soužití Romů s ostatními obyvateli Moravské Třebové vedení často neřeší.

"Samozřejmě oni mají svá určitá specifika, shromažďují se, vystupují často hromadně, takže někdy to ve středu města vypadá tak, jako že jich máme hodně. Větší problémy jsou spíše s placením nájemného. Někdy si to lidé neuvědomují, že musí plnit základní povinnosti, jako je například placení nájemného, a potom máme s vymáháním dlužných částek určité problémy."

Sociální odbor města nerozlišuje při své činnosti, zda se jedná o Romy, nebo o jiné sociálně slabé občany. Problémy řešíme stejně, potvrzuje vedoucí odboru Irena Škadrová.

"Je tady zřízeno centrum volného času, které se zabývá volnočasovými aktivitami, i terénní prací v sociálně slabých rodinách, tedy i v romské komunitě."

Problémy se zařazením do školy romské děti nemají, alespoň pokud zvládají v šesti letech komunikaci v českém jazyce, tvrdí ředitelka jedné z nich Jaroslava Skácelíková.

"Naši školu navštěvuje několik romských dětí, navštěvovaly ji i v minulosti a nebyly s nimi nikdy žádné problémy ani po stránce výchovné, ani vzdělávací. Rodiče těchto dětí se jim velmi věnují, pravidelně se na ně informují, pomáhají jim, jak mohou, spolupráce s těmito rodiči je přímo ukázková."

Sami Romové si na místní nestěžují, spíše mají problémy s lidmi odjinud.

"Problémy nemáme, my se tady všichni známe, bydlíme tady roky. Tady se nikdy nestalo, aby nám někdo řekl, že jsme Cikáni. Ale problém je s prací, mnohokrát se stane, že vás nevezmou jen proto, že jste Cikán, třeba řeknou, přijděte druhý den, ale to už vás pak nikdo nevezme."

Nový způsob začlenění do společnosti prostřednictvím podpory drobného podnikání chystá především pro Romy skupina z Velké Británie Greater London Enterprise ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. Více informací řekl Marii Vrábelové Tomáš Eichler.

"Cílem projektu je přispět k sociálnímu začlenění lidí, kteří žijí v lokalitách nebo komunitách, které je tady zvykem nazývat jako sociálně slabé nebo znevýhodněné.A těmto lidem nabízíme drobné podnikání a vlastní živnost, jako jeden z možných způsobů, jak uspět v této společnosti. A přeměňujeme s nimi ty představy v konkrétní plány, projekty a v jednotlivé kroky, které musí udělat k tomu, aby skutečně ekonomicky uspěli a aby se jim dařilo."

"Musí mít zájem, musí být motivováni, ale i my s tou motivací pracujeme."

"V lokalitách, kde se můžeme opřít o podporu našeho partnera, tj. Člověka v tísni, to znamená na Žižkově, v Karlíně, na Smíchově a ve Vysočanech."

"Velice mě potěšila reakce ze strany dalších neziskových organizací a zástupců místní samosprávy nebo ministerstvech. Ten ohlas byl skutečně velmi dobrý a řada lidí s námi projevila ochotu spolupracovat."

"Řada lidí, které jsme oslovili, má skutečně ty nápady nebo myšlenky, ale chybí jim někdo, kdo by je vedl, protože je to úplně nový způsob práce pro celou Českou republiku, natož pro lidi, kteří patří do naší cílové skupiny. Mají zájem a sami přicházejí s otázkami, s problémy, je vidět, že nad tím skutečně přemýšlejí, že to vidí jako cestu."

O co mají většinou zájem v tom podnikání? Máte už to pro sebe zmapované?

"Asi nejčastěji to jsou různé úklidové služby, případně stavební práce. Naší vizí by byla romská restaurace, která tady zatím v Praze nefunguje, ale dosud jsme nenašli nikoho, kdo by byl ochoten jí provozovat, protože nechceme ty lidi nutit a přesvědčovat, ale pracujeme pouze s těmi nápady a s motivací, kterou oni přinášejí, protože jsou to oblasti, ve kterých si oni věří a to je potřeba využít. Samozřejmě všechno, co se týče právních záležitostí podnikání, spadá mezi naše úkoly, včetně registrace na finančním úřadě, na zdravotní pojišťovně, na správě sociálního zabezpečení, vyřizování všech nezbytností s této oblasti."

"Tam je ta účinnost velmi vysoká, problémy se sociálním začleněním má Británie rovněž. Je to multikulturní země s velkými imigrantskými skupinami a řádově se dá mluvit o úspěšnosti v desítkách procent. Když skutečně ti lidé jsou schopni realizovat své představy, dotáhnou je do konce. Například minulý týden, když jsem byl v Británii, tak jsme byli na obědě v restauraci, kterou založil právě člověk, přistěhovalec z Karibské oblasti, který se stal klientem před půl rokem, což je úplně úžasný úspěch."

Už třetím rokem navštívili Prahu mistři Shaolinu, aby předvedli své umění v Kongresovém centru. Marek Polák proto oslovil organizátorku Renatu Mildnerovou a také jednoho z účatníků.

"Jedná se o vystoupení patnácti mnichů z Číny, přímo ze šaolinského kláštera. My si myslíme, že tato akce je úžasná show, úžasná podívaná, takže jsme se rozhodli ji nabídnout i širokému publiku tady v Čechách."

Jak se liší trénink třeba thajského boxu od tréninku šaolinských mnichů?

Tak liší se to v té soustředěnosti, oni tam mají spíše meditační cvičení, to u boxu není."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 1. června je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.