Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana Prahate, kaj hin temutno festivaľis Khamoro. Vakeraha tiž
pale vystavka, savi šaj dikhen pro ada festivaľis the palo jekhetaniben savo
pes vičinel Liga proti antisemitismu.
Nejdříve se s námi vydáte na Defilé Světového festivalu Khamoro, který
vrcholí právě v těchto dnech v naší metropoli, a na výstavu, která je
součástí tohoto festivalu. Dále vám představíme Ligu proti antisemitismu.
Dodžanena tumen tiž, sar dživen o Roma andre Moravsko Třebovo, savo nevo
projektor kerela predalo Roma o jekhetaniben Člověk v tísni. Phenaha tumenge
tiž palo Shaolin.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak žijí Romové v České
Třebové. Představíme vám nový projekt organizace Člověk v tísni a vydáme se
také do kongresového centra na představení mistrů Shaolinu. Tolik programová
nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
Pestrý průvod romských kapel ulicemi Prahy upozornil na festival Khamoro
Světový festival Khamoro na sebe upozornil průvodem romských kapel ulicemi
Prahy. Je to tradiční podívaná, které přihlížejí cizinci a kolemjdoucí.
Tanec, hudba a příjemná atmosféra mne přilákala také, a proto jsem oslovil
několik diváků a také organizátorku Khamora 2007 Jelenu Silajdžič.
Jsme na defilé festivalu Khamoro. Jaká ta přehlídka městem bude?
"Myslím, že to bude jako každý rok - zajímavé, lákavé...
Jsou tady umělci z několika států. Myslím, že si to tady, na Starém Městě,
diváci užijí."
Stojíme na Můstku - kudy půjdete a kde přehlídka vyvrcholí?
"Půjde to z Můstku na Staroměstské náměstí, kde bude finále a
všichni si tam společně zahrají. Půjdou kolem Stavovského divadla, Železnou
ulicí a tak dále. Ještě se občas budou zastavovat, tancovat a zpívat...
Myslím, že to je nádherné."
Jaká kapela vás letos uchvátila?
"Na tohle asi nejsem ten správný člověk... Hlavně: ty kapely
vybírá můj manžel, který dělá dramaturgii a výběr těch hudebníků, ale
samozřejmě, že všechny známe a všichni se snažíme do toho zasahovat, i když
nám to moc nejde, a nemůžu říct...opravdu. Je to těžké, to je už skoro jako
fráze, jako kdybyste se ptal na děti. Indové, kteří teď tady hráli, mají
svoje kouzlo. Portugalci, to bylo něco neuvěřitelného nebo Ukrajinci
- těch je dvanáct hudebníků, všichni mají vysoké hudební školy... a
další a další. Česká skupina Kale, která je už světoznámá... Nevím, já už
prostě nemůžu říct, nemůžu se vůbec rozhodnout, kdo by to mohl
být."
Bude program v rámci festivalu Khamoro, kam se lidé mohou přijít podívat?
"Je krásná výstava Zapomenutá romská řemesla v Letohrádku Kinských
Národního muzea. Na to se strašně těším. Autorem je Jan Rác a myslíme, že to
je opravdu povedené. Experti z Národního muzea jsou šťastní, že to mají. A
potom v sobotu to všechno vrcholí galakoncertem v Kongresovém centru, kde
vystoupí všech osm skupin pohromadě."
V průvodu tančí Angelika, tanečnice. Máte na sobě krásný kostým, ten jste
si šila sama, nebo dá se někde koupit?
"Ten kroj jsem si navrhla sama, ale šila mi ho jedna
švadlena."
Protancovala jste několik pražských ulic... Jak se vám v Praze tančilo v
průvodu?
"Skvělý, je to tady fakt krásný. Přijelo hodně zajímavých kapel,
hodně zajímavých lidí, je to fakt nádherné."
Jste poprvé na festivalu?
"Asi potřetí jako účinkující - účinkujeme v
průvodu."
Jak dlouho se věnujete tanci?
"Já se věnuji tanci asi pět let."
Najdete si kromě tancování ještě třeba čas na koncert?
"Každý den se přijdu podívat."
Jeden z účastníků podívané: Co vás zaujalo na této přehlídce?
"Seskupení Romů z celého světa, je to výborné, styl hudby, styl
tancování... Určitě to má něco do sebe."
Jste poprvé na Khamoru?
"Ne ne, byl jsem i minule, každým rokem je to lepší a
lepší."
Jste poprvé na Khamoru?
"Ano."
Líbí se vám?
"Ano, moc. Strašně moc, je to nádhera."
Odkud jste?
"Z Děčína."
Máte tam také takové festivaly nebo musíte za romskou hudbou do Prahy?
"Moc tam toho není, takže spíše tady v Praze."
Foto: Jana Šustová
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V rámci Khamora byla zahájena výstava Zapomenutá a současná romská řemesla
Zapomenutá a současná romská řemesla je název výstavy, která byla včera
otevřena v rámci festivalu Khamoro v pražském letohrádku Kinských. Jejím
autorem je romský sběratel Jan Rác. Na podrobnosti se doktorky Jiřiny
Langhammerové z Národopisného muzea, v jehož prostorách se výstava koná,
zeptala Jana Šustová.
Můžete nějak představit tuto výstavu, co se na ní bude prezentovat?
"Ona to je vlastně komorní výstava, ale to vůbec neškodí té věci,
protože my jsme vybrali exponáty z velkého souboru, který shromáždil a ještě
na něm pracuje pan sběratel Jan Rác. On s velikým citem, a možná na poslední
chvíli shromáždil z tradičních romských rodin úžasné předměty, které mají
ohromnou kulturu i z pohledu designu. Veliké nádoby na míšení těsta, nebo
veliké, ohromné kotle... Nejsou jen krásné, ale také reprezentují to krásné,
unikátní řemeslo, které z majoritní společnosti dávno zmizelo nebo se
vyskytuje jenom raritně. Jsou to objemné předměty, a vedle toho ještě
předměty, které prezentují i současný design - díly nábytku, kované
kusy, svícny, bytové doplňky, některé dřevěné plastiky - velmi
vydařené. My jsme to ještě vybrali tak, aby to bylo velice výmluvné. Těch
předmětů není tolik. To není supervýstava, není veliká, ale je na ní
čtyřicet vynikajících předmětů. A také jsme tu výstavu umístili do
nejkrásnějšího empírového salonku, kde ty robustní předměty souzní s vysokou
kulturou té místnosti, ve které jsou zlacené lustry, štukolisty na stěnách.
Exponáty i místnost mají společného jmenovatele v kvalitě, a to si myslím,
že je velice příkladné."
Můžete jmenovat některé příklady předmětů, které tam jsou vystaveny?
"Například tradiční veliký tepaný kotel. Tepání se dělá
nekovářskou cestou - ne za tepla, ale za studena, to je speciální
páce.. Potom třeba z oblasti pletařství z přírodních pletiv, je vystaven
nádherný veliký koš s uchem na přenášení miminek. Vlastně dnes došly
současné maminky k tomu, že se děťátko musí nosit stále u sebe, takže to je
nádherná věc. Potom jsou tam robustní mísy na mísení těsta - ono se
tomu říká koryta, nebo okříny, podle toho, z které oblasti to je. To je z
bloku dřeva, velkého kmene, nebo z půlky kmene, vydlabaná ohromná mísa,
délky třeba 1 metr, šíře 50 cm, tenkostěnná. Čili to je ohromné umění, které
ne každý dovede. Tyto věci se mi velice líbí. Potom tam jsou umělecké věci,
třeba jedna taková krásná řezbovaná hlava, jakoby busta romské ženy, to je
také krásný kus. Postava Panny Marie, protože Romové jsou často věřící lidé,
i několik náboženských motivů tam je. Myslím, že pan Rác si také zakládá na
jedné soudobé plastice - je tepaná, je to jakýsi obraz rajky nebo
nějakého velikého ptáka. Takže jsou tam věci velmi zajímavé."
Chystáte v Národopisném muzeu nějaké další výstavy s romskou tématikou?
"Zatím ne, my to tak střídáme. Každý rok obohacujeme tu domácí
kulturu o nějakou mimorepublikovou, loni v létě jsme tu měli výstavu
polských Lemků, letos máme Romy, příští rok zas třeba něco jiného, nechci to
říkat předem. Ale na nějakém kvalitním programu jsme se tady s paní
ředitelkou Slova 21 dohodly. Budeme na tom pracovat příští rok, a bude to
asi velké překvapení, a zase by to mělo být v rámci festivalu
Khamoro."
Foto: Jana Šustová
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Vznikla nová Liga proti antisemitismu
Právě v těchto dnech vznikla nová Liga proti antisemitismu, do které se
můžete zapojit i vy. Důvody vzniku a formu fungování Ligy Marii Vrábelové
vysvětlil sociolog Fedor Gál.
"Vznikla spontánně, samozřejmě, jak už to většinou bývá, z
iniciativy jednoho člověka z plzeňské univerzity, která oslovila pár známých
lidí s nápadem zřídit velice neformální skupinu lidí, kteří by se společně
nejenom podepisovali pod nějakou petici na internetu, to je strašně levné,
ale kteří by měli také chuť něco dělat."
To je liga pouze pro Židy?
"Že se to jmenuje Liga proti antisemitismu, neznamená, že je jenom
pro Židy. Tak to vůbec není, to jsme si řekli už na začátku. Jestli je někdo
antisemita, tak se dá s 99 procentní pravděpodobností počítat s tím, že to
je také člověk, který nesnáší jinakost, že je založením agresivní a
netolerantní člověk. Čili ano, to hlavní téma je dokumentovat, monitorovat a
chránit lidi před projevy antisemitismu a pomáhat lidem, kteří se ocitnou v
problémech jen proto, že jsou jiní."
Už máte nějaké konkrétní případy?
"Zatím jenom víme, kdo jsou ti lidé, kteří se chtějí zapojit.
Víme, čím chtějí a můžou přispět ke společné práci. Zatím dáváme dohromady
vizi akcí, programů, činností na nejbližší období, ale je zapotřebí vzít na
vědomí, že jsme vznikli před necelým měsícem."
Kdo třeba se na vás může obrátit, kdo by se mohl k vám přidat?
"Tak hlavně by se měli přihlásit lidé, kteří by chtěli něco dělat.
Když říkám, že by chtěli něco dělat, to neznamená, že jim to bude někdo
organizovat, řídit, koordinovat, kontrolovat, vykazovat. My si skutečně
myslíme, že smysl takovýchto volných sdružení lidí je spolek autonomních
bytostí, lidí, kteří bez ohledu na to, jestli existuje nějaká liga nebo
neexistuje, něco dělají. Ale vycházíme z předpokladu, že když vědí, že
existují i jiní podobní, tak se můžou s někým spojit. Vědí, že existuje
někde právník, sociolog, psychiatr, že se má kam obrátit a možná časem
vznikne i fond. Ale peníze by neměli být ani na prvním, ani na druhém, ani
na třetím místě našich priorit. Máme webovou stránku, na kterou je možno se
obrátit, máme e-mailový adresář. Ale poněvadž se nechceme nechat
zahltit hulvátskými maily od extrémistů, kteří se vyžívají v tom, že
využívají internet, tak nechám kontakty ve vaší redakci."
Už se vám ozvali?
"To víte, že dáma, která spravuje naši webovou stránku, má spoustu
práce s tím, aby smazávala hulváty, aby nezašpinili diskuzi, která má úplně
jiné poslání."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Plnění takzvané Dekády Romů, která má do roku 2015 zlepšit situaci romské
menšiny, je ohroženo. Dekáda vychází z Koncepce romské integrace. Podle
některých nevládních organizací se záměry z tohoto dokumentu ale do praxe
dostatečně neprosazují. Sdružení kritizují také financování dekády. Za
slabinu programu považují i to, že v Česku chybí metoda ke zjištění výsledků
a údajů o Romech. Je tak prakticky nemožné odhadnout pokroky. Navíc některé
oblasti dekády jsou žalostně podceněny. Tak je tomu i v případě priority
zdravotnictví, která neobsahuje žádná jiná opatření než školení a
zaměstnávání zdravotních prostředníků.
Romové v Žatci chtějí bydlet ve stavebních buňkách. Žateckou radnici
oslovilo romské sdružení, zda by postavením a úpravou nevyužívaných
stavebních buněk nevyřešila tísnivou bytovou situaci velké části romských
rodin ve městě. Žatecká radnice pro stavbu levných domků už vybrala i
několik možných lokalit. Pokud by se Romové zapojili do stavby unimobuněk,
mohli by získat i slevu na nájmu.
Romská rodina ze západního Slovenska se měla stát obětí násilného útoku, na
místo činu v úterý přijeli policisté. Podle bratislavské krajské policie s
nimi však napadení Romové nechtěli komunikovat. Mluvit chtěli jedině s
kriminální policií a prokuraturou v Bratislavě. Zástupci Ligy aktivistů pro
liská práva prohlašují, že policie při vyšetřování útoků na rodinu postupuje
pomalu a pachatele útoků, které začaly už v roce 2003, neodhalila.
Nevylučují, že se s případem obrátí na Evropský parlament a jiné země EU.
Násilné útoky na Romy i diskriminaci této skupiny obyvatel v přístupu ke
vzdělání, zdravotní péči, ubytování i zaměstnání ve své zprávě Slovensku
vyčetla mezinárodní organizace Amnesty International.
V Praze a v Brně měl premiéru celovečerní film režiséra Jiřího Vejdělka
Roming. V romské komediální road-movie ztvárnili hlavní role Bolek
Polívka a Marián Labuda. Za vznikem filmu stojí opět producentský tým
podepsaný pod divácky úspěšnými vieweghovskými adaptacemi - Román
pro ženy a Účastníci zájezdu. Oba překonaly v kinech půlmilionovou
návštěvnost.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Situace Romů v Moravské Třebové
Romové jsou v České republice diskriminovaní, tvrdí to ve své zprávě Amnesty
International. Diskriminace se projevuje v přístupu k bydlení, vzdělávání a
zaměstnání. Jak jsou na tom Romové v Moravské Třebové, o to se zajímala
kolegyně Věra Pavlasová.
V Moravské Třebové žije na 300 Romů, ale ne všichni se ke svému původu
hlásí.Co se týká bydlení, rozhodně v tomto městě diskriminováni nejsou, říká
starosta Josef Ošťádal .
"U nás existují jednotná pravidla pro přidělování bytů, ta jsou
závazná pro všechny žadatele, kde záleží na délce žádosti, záleží samozřejmě
na potřebnosti žadatele, nerozdělujeme lidi podle toho, jak vypadají a
podobně. Většina obyvatel romského původu má byty ve středu města a ty byty
byly rekonstruovány kdysi, myslím si, že jsou v celkem slušném stavu a to,
kolik tam momentálně bydlí lidí, nemáme úplně přesně zjištěno. Pravdou je,
že se nám tento stav příliš nelíbí, protože bychom chtěli, aby centrum města
více žilo turistickým ruchem. Aby, tak jak je to v jiných městech, např. na
západě, kde jsou většinou centra měst výstavní, to bylo i u nás. Většina
obyvatel i romského původu se o byty stará dobře, ale samozřejmě toto
nemůžeme říci obecně."
Problémy soužití Romů s ostatními obyvateli Moravské Třebové vedení často
neřeší.
"Samozřejmě oni mají svá určitá specifika, shromažďují se,
vystupují často hromadně, takže někdy to ve středu města vypadá tak, jako že
jich máme hodně. Větší problémy jsou spíše s placením nájemného. Někdy si to
lidé neuvědomují, že musí plnit základní povinnosti, jako je například
placení nájemného, a potom máme s vymáháním dlužných částek určité
problémy."
Sociální odbor města nerozlišuje při své činnosti, zda se jedná o Romy,
nebo o jiné sociálně slabé občany. Problémy řešíme stejně, potvrzuje vedoucí
odboru Irena Škadrová.
"Je tady zřízeno centrum volného času, které se zabývá
volnočasovými aktivitami, i terénní prací v sociálně slabých rodinách, tedy
i v romské komunitě."
Problémy se zařazením do školy romské děti nemají, alespoň pokud zvládají
v šesti letech komunikaci v českém jazyce, tvrdí ředitelka jedné z nich
Jaroslava Skácelíková.
"Naši školu navštěvuje několik romských dětí, navštěvovaly ji i v
minulosti a nebyly s nimi nikdy žádné problémy ani po stránce výchovné, ani
vzdělávací. Rodiče těchto dětí se jim velmi věnují, pravidelně se na ně
informují, pomáhají jim, jak mohou, spolupráce s těmito rodiči je přímo
ukázková."
Sami Romové si na místní nestěžují, spíše mají problémy s lidmi odjinud.
"Problémy nemáme, my se tady všichni známe, bydlíme tady roky.
Tady se nikdy nestalo, aby nám někdo řekl, že jsme Cikáni. Ale problém je s
prací, mnohokrát se stane, že vás nevezmou jen proto, že jste Cikán, třeba
řeknou, přijděte druhý den, ale to už vás pak nikdo nevezme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Podpora drobného podnikání mnoha lidem pomůže
Nový způsob začlenění do společnosti prostřednictvím podpory drobného
podnikání chystá především pro Romy skupina z Velké Británie Greater London
Enterprise ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. Více informací řekl
Marii Vrábelové Tomáš Eichler.
"Cílem projektu je přispět k sociálnímu začlenění lidí, kteří žijí
v lokalitách nebo komunitách, které je tady zvykem nazývat jako sociálně
slabé nebo znevýhodněné.A těmto lidem nabízíme drobné podnikání a vlastní
živnost, jako jeden z možných způsobů, jak uspět v této společnosti. A
přeměňujeme s nimi ty představy v konkrétní plány, projekty a v jednotlivé
kroky, které musí udělat k tomu, aby skutečně ekonomicky uspěli a aby se jim
dařilo."
Co musí tito lidé splňovat podle vás?
"Musí mít zájem, musí být motivováni, ale i my s tou motivací
pracujeme."
Kde hlavně působíte?
"V lokalitách, kde se můžeme opřít o podporu našeho partnera, tj.
Člověka v tísni, to znamená na Žižkově, v Karlíně, na Smíchově a ve
Vysočanech."
Jaký z toho máte pocit? Myslíte si, že se ta práce daří?
"Velice mě potěšila reakce ze strany dalších neziskových
organizací a zástupců místní samosprávy nebo ministerstvech. Ten ohlas byl
skutečně velmi dobrý a řada lidí s námi projevila ochotu
spolupracovat."
A jaký ohlas to má u lidí, kterých se to přímo týká?
"Řada lidí, které jsme oslovili, má skutečně ty nápady nebo
myšlenky, ale chybí jim někdo, kdo by je vedl, protože je to úplně nový
způsob práce pro celou Českou republiku, natož pro lidi, kteří patří do naší
cílové skupiny. Mají zájem a sami přicházejí s otázkami, s problémy, je
vidět, že nad tím skutečně přemýšlejí, že to vidí jako cestu."
O co mají většinou zájem v tom podnikání? Máte už to pro sebe zmapované?
"Asi nejčastěji to jsou různé úklidové služby, případně stavební
práce. Naší vizí by byla romská restaurace, která tady zatím v Praze
nefunguje, ale dosud jsme nenašli nikoho, kdo by byl ochoten jí provozovat,
protože nechceme ty lidi nutit a přesvědčovat, ale pracujeme pouze s těmi
nápady a s motivací, kterou oni přinášejí, protože jsou to oblasti, ve
kterých si oni věří a to je potřeba využít. Samozřejmě všechno, co se týče
právních záležitostí podnikání, spadá mezi naše úkoly, včetně registrace na
finančním úřadě, na zdravotní pojišťovně, na správě sociálního zabezpečení,
vyřizování všech nezbytností s této oblasti."
Tento projekt běží už v Británii, jak tam se uplatnil?
"Tam je ta účinnost velmi vysoká, problémy se sociálním začleněním
má Británie rovněž. Je to multikulturní země s velkými imigrantskými
skupinami a řádově se dá mluvit o úspěšnosti v desítkách procent. Když
skutečně ti lidé jsou schopni realizovat své představy, dotáhnou je do
konce. Například minulý týden, když jsem byl v Británii, tak jsme byli na
obědě v restauraci, kterou založil právě člověk, přistěhovalec z Karibské
oblasti, který se stal klientem před půl rokem, což je úplně úžasný
úspěch."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mistři Shaolinu opět předvedli v Praze své umění
Už třetím rokem navštívili Prahu mistři Shaolinu, aby předvedli své umění v
Kongresovém centru. Marek Polák proto oslovil organizátorku Renatu
Mildnerovou a také jednoho z účatníků.
"Jedná se o vystoupení patnácti mnichů z Číny, přímo ze
šaolinského kláštera. My si myslíme, že tato akce je úžasná show, úžasná
podívaná, takže jsme se rozhodli ji nabídnout i širokému publiku tady v
Čechách."
Liší se program od minulého?
"Liší, letos mají mniši úplně nové představení."
A výtěžek z akce?
"Výtěžek z akce putuje hlavně na obnovu jejich
kláštera."
Jak se ti líbilo vystoupení šaolinských mnichů?
"Líbilo se mi to hodně."
Co se ti na tom líbilo?
"Líbilo se mi, jak byli koncentrovaní. To je dobrý
zážitek."
Ty sám praktikuješ nějaké bojové umění?
"Mám rád thajský box. Trošku boxuji, takže to mám rád."
Jak se liší trénink třeba thajského boxu od tréninku šaolinských mnichů?
Tak liší se to v té soustředěnosti, oni tam mají spíše meditační cvičení, to
u boxu není."
Takže u kick-boxu se soustředíte zejména na sílu?
"Spíš na boj."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 1. června je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|