Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen vičinaha pro festivaľis Khamoro, savo ela ada čon. Tiž amnenca džana palo Roma Jablonciste u vakeraha tiž palo fimos predalo školi.

Nejdříve vás pozveme na Světový festival Khamoro, který bude hostit naše metropole už tento měsíc. Vydáme se také mezi Romy do Jablonce, kteří mají problém sehnat práci. Dozvíte se také o dokumentárním filmu, jehož prezentace je určena zejména pro školy.

Džana amenca tiž Mlado Boleslavate, jak o Roma len but půjčky, u nane len love, jak len te počinen. Vakeraha tiž palo Lety u Písku, jak pes sgejle o Roma, jak te leperen le Romen, so odoj mule. Tiž tumen dodžanena pale grupa Bengas.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme, že vedení Sociální poradny a Občanské sdružení Jekhetani Luma - Společný Svět v Mladé Boleslavi se rozhodlo varovat občany před nevýhodnými půjčkami. Vydáme se také do Let u Písku, kde Romové uctili památku obětí, které zde zahynuli. Dozvíte se také, jak si vede kapela Bengas.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Na konci května už devátým rokem ožije Praha romskou hudbou a tancem. Světový romský festival Khamoro organizuje Slovo 21. Marie Vrábelová zašla pro více informací za spolupořadatelkou Martou Hudečkovou.

"Náš festival začíná jako vždy poslední týden v květnu, letos to vychází na termín od 28. května do 2. června..

"Něco nového se tam vždycky objevuje, letos je to učení flamenga, což bude dvoudenní workshop..

"Lidé, kteří se budou chtít naučit flamengo, se budou moci tohoto workshopu zúčastnit. Přijedou profesionální tanečníci přímo ze Španělska..

"Přijedou z Makedonie, Indie, České republiky, Ukrajiny a Slovinska. Potom tam máme ještě hudebníky z Portugalska..

Vy sama, kdybyste si měla vybrat, tak čemu byste dala asi největší přednost?

"Já mám ráda Indii a letos přijede skupina Dhoad Gypsies of Rajasthan, tak to jsou přímo Romové z Indie, na ně se moc těším..

"Ano jako každým rokem máme i teď semináře a workshopy. Jeden je o médiích a ten další je o dekádě..

"Seminář Romové a média je zastoupený Evropou, to stejné je i v dekádě z pohledu romských žen a je to opět na mezinárodní úrovni a jsou tam členové dekády Romské inkluze..

V rámci Khamora budou tedy semináře, ale budou také nějaké výstavy nebo prezentace?

"Já bych moc ráda pozvala všechny posluchače na vernisáž výstavy Kateřiny Polok. Je to Němka, která má úžasné obrazy řešené zajímavou technikou a má tam indické motivy. Další výstava, která bude v Letohrádku Kinských, jsou stará a novodobá řemesla. Jsou to sbírky od sběratele Honzy Ráce.

V novodobých ghettech žijí především lidé bez peněz, mnohdy zadlužení, bez práce a bez vzdělání. Najdeme je asi v každém městě. V těchto lokalitách žijí převážně Romové a místy, kde může takové ghetto vyrůst, jsou domy, kam radnice vystěhovávají neplatiče nájemného. Například v Jablonci nad Nisou jsou dva takové domy hned na okraji města a v okolí nenajdete žádné další obytné domy. Jak uslyšíte od Gabriely Hauptvogelové, největším problémem pro jablonecké Romy je sehnat práci.

Domy s holobyty pro neplatiče nájemného se často stávají jakýmsi ghettem pro lidi s malými nebo žádnými příjmy. Často to bývají Romové. Snad právě proto je nedaleko jabloneckých bytů komunitní centrum pro sociální menšiny. Právě tam pracuje Ladislav Cina jako terénní sociální pracovník.

"Snažíme se těm lidem ukázat směr, že není dobré jen žít tím zaostalým způsobem života nebo způsobem našich předchůdců, který sem přišli po válce. Už se píše rok 2007 a je potřeba, aby ti Romové, kteří nechtějí pracovat, začali dělat.

Vladislav Cina je přesvědčen, že většina jabloneckých Romů pracovat chce, ale nemají potřebné vzdělání a u zaměstnavatelů narážejí i na to, že jsou Romové.

"Když Rom přijde k výběrovému řízení, tak mu neřeknou do očí: 'Jsi Rom, my tě nevezmeme', ale řeknou mu: 'Nemáte kvalifikaci, my Vás nevezmeme.' Ale i z vlastní zkušenosti víme, že když tam přijde ne-Rom, tak ho vezmou, i když taky nemá kvalifikaci."

Mají chuť se rekvalifikovat pomocí úřadu práce nebo znovu jít na učiliště či střední školu?

"Ano jsou tu i Romky, které pracují jako asistentky, a které si dálkově dělají školu, protože chtějí a mají zájem pracovat. A ta práce obnáší i to, že je třeba absolvovat střední školu. Máme zde i takové Romy, kteří prošli rekvalifikací, byl to pomocník ve zdravotnictví. Nakonec jich bylo 10 z Jablonce a 10 z Liberce."

"To se nestalo, protože jsme obvolávali nemocnice, domovy důchodců, dětské domovy, kde by byli nápomocní, a nepodařilo se nám je nikam dostat."

Často ale snaha pana Ciny a jeho kolegů nese ovoce. Například odbor sociálních věcí jablonecké radnice zaměstnává 7 lidí na veřejně prospěšné práce. Dobrá je prý i spolupráce s úřadem práce. Ten motivuje firmy, které dají práci lidem, kteří zaměstnání špatně hledají. Platí totiž jejich mzdy. Například v technických službách Jablonce nad Nisou je takových lidí jen 7, protože úřad práce nemá tolik peněz jako loni. O důležitosti práce se snaží Romy přesvědčit Ladislav Cina.

"Snažím se je povzbudit tím, že si tu práci mají držet. Ať se snaží v té práci. Protože my jako Romové to máme vždycky těžší, takže je potřeba, aby oni tu práci odvedli dobře a aby se snažili, aby si tu práci udrželi."

Občanské sdružení Slovo 21 vytvořilo film Díky, že se ptáte, který se zabývá diskriminací Romů v České republice. Podrobnosti o filmu a zkušenosti Romů s diskriminací zjišťovala Jana Šustová. První otázky položila paní Martě Hudečkové.

Vlastimil Horváth ve filmu Díky, že se ptáte

Můžete, prosím, představit ten film Díky, že se ptáte? Jak je koncipován a co všechno je možné v něm vidět?

"Je to dokument, který je zpracován na základě našeho projektu a je jeho pokračováním. Na začátku vznikl dotazník, kde jsme se ptali Romů na jejich pocity a na to, jak vnímají diskriminaci v této republice. A na základě toho jsme vypracovali tento dokument. Jsou tam naše Superstar, jsou tam naše populární osobnosti, ale jsou tam i obyčejní lidi tzv. z ulice, kterých se ptáme na to, jak se tady cítí, a také jak i ne-Romové vnímají Romy. Je to prostě skutečnost dnešní doby, ve které žijeme."

Policistka Martina Blechová ve filmu Díky, že se ptáte

"Tak je tam Vlastimil Horváth, naše opravdová Superstar, a je tam také osobnost v této době nejslavnější romské hudby Gipsy.cz. Dále je tam například historik Martin Cichý z Ústí nad Labem a spousta dalších."

"Tento film je přizpůsobený a daný do projektu pro studenty středních a vysokých škol a pro druhý stupeň základních škol."

Budete ho promítat někde v kinech nebo s ním budete jezdit po školách? Jak to bude probíhat technicky?

Anketa mezi ne-Romy ve filmu Díky, že se ptáte

"Máme zaškolených několik lektorů z celé republiky, tudíž to proběhne v 25ti školách ČR."

"Zájemci se ještě mohou hlásit, ale už jsou školy námi oslovené a ten projekt už by měl začít probíhat."

Anketa mezi Romy ve filmu Díky, že se ptáte

"Já si myslím, že nebudu výjimkou v těch zkušenostech. Já se s tím setkávám každý den. A to takovou tou formou skryté diskriminace. Ta je podle mého mnohem horší než fyzický útok, protože na ten se mohu kdykoli připravit. Pokud jedu tramvají a zastaví mě tam skinheadi a ostatní lidé najednou nevidí, otočí se zády ke mně a nepomůžou mi, to mě bolí víc než to, že se mohu opravdu připravit na to fyzické napadení."

Diskriminace jde s Romy odmalička, to mi také potvrdila paní Olga Fečová.

"V metru si ode mě odsedla paní, v tramvaji si odplivla a vystoupila. Co se týče kabelek to je automatické, že si je lidé hned zazipovávají, přendávají. Člověk už radši dělá slepého, protože to byste se musela hádat denně a na to už není síla. A taky když s někým přijdete do konfliktu, najednou zůstanete sama v té tramvaji, ten dav lidí se přidá proti vám. Já jsem konkrétně měla také velký problém, to bylo zrovna v tramvaji, kdy paní na mě byla opravdu velmi ošklivá a já jsem furt byla ticho, protože jsem se potřebovala tou tramvají někam dostat. Ale pak jsem se ozvala a říkám: 'Hromadná doprava je pro všechny a jestli vám tu vadím, tak si vystupte a jeďte jinou tramvají.' No samozřejmě, že jsem dostala... 'No Cikánka, no co ona si tady bude vyskakovat, jsou tady a jen kradou, oni jsou takoví'."

Lidé ombudsmana potřebují, chrání jejich zájmy. Občané mu věří. Ukazuje to počet žadatelů, kteří se na něj se svými starostmi obracejí. Veřejný ochránce práv loni obdržel celkem 6455 podnětů, z toho jich 746 podali občané ústně přímo v kanceláři jeho úřadu.

Kraj dá peníze na prevenci sociálního vyloučení. Krajští zastupitelé na ně uvolní přes 4 milióny korun. Peníze obdrží obce, charity a neziskové organizace na projekty integrace romských komunit ?i prevence kriminality a drogových závislostí.

K brněnské Muzejní noci se opět připojí i Muzeum romské kultury. Romské sbírky tak můžete vidět již zítra. Prostory Muzea romské kultury se otevřou v 16:30. Návštěvníci se mohou těšit na prostory plné barev a hudby, na otevřené výstavy a stálou expozici, na kovářskou dílnu, pouliční putovní divadlo s pravým kočovnickým vozem, ochutnávku tradiční romské kuchyně a hudbu. Vstup do všech prostor je zdarma.

Spolek žen poškozených sterilizací zahájí fotografickou výstavu v Radě Evropy. Expozice s názvem Svět očima obětí nedobrovolné sterilizace, bude otevřena v rámci zasedání Výboru expertů pro otázky Romů a Travellerů při Radě Evropy. Setkání se uskuteční 21. až 22. května ve Štrasburku.

Vedení Sociální poradny a Občanské sdružení Jekhetani Luma - Společný Svět v Mladé Boleslavi se rozhodlo varovat občany před nevýhodnými půjčkami. Pracovníci poradny mají signály, že na Mladoboleslavsku působí zástupci firem, nabízející hotovostní půjčky lidem, kteří jsou již zadlužení a jejichž jediným příjmem jsou sociální dávky. Pokračuje redaktorka Jana Huzilová.

Většinou jsou ty zjištění poradny nabízeny přímo lidem v jejich domácnostech, obchodní zástupci se na lokality s vyšší koncentrací sociálně slabších občanů přímo zaměřují. Více ředitelka sdružení Martina Brzobohatá.

"Máme několik takových případů, kdy přišli lidé k nám do poradny přímo s tímto problémem, respektive poradit se, jestli si tu půjčku mají vzít nebo ne. My jsme to s nimi spočítali a naposledy minulý týden se jedna paní rozhodla, že si tu půjčku nevezme poté, co viděla ten výsledek, kolik by zaplatili. Půjčili by si asi 200 tisíc a vrátili by přes 600 tisíc nakonec."

Poskytování hotovostních půjček lidem závislých na sociálních dávkách za podobných podmínek je nešvarem rozšířeným v poslední době v mnoha lokalitách právě v České republice. Kdo je těmito praktikami nejvíce ohrožen?

"Nejohroženější jsou lidé, kteří mají jako jediný příjem sociální dávky a vlastně nemají možnost si půjčit v nějaké normální bance za standardních podmínek, protože na to nedosáhnou."

Problém by se dal částečně řešit poskytováním bezúročných půjček ze strany obcí, např. rodinám s dětmi, které se dostaly do problémů nejen vlastní vinou.

"Hlavně jsme chtěli varovat naše klienty a širší veřejnost, aby si na tento problém dali pozor a pokud kdokoliv z občanů bude chtít se přijít poradit do naší sociální poradny, tak má možnost. Ať si přinese nabídku té smlouvy a my to tady s ním spočítáme a vysvětlíme mu, co by to pro něho znamenalo."

Komu tedy slouží občanské sdružení Společný svět v Mladé Boleslavi?

"Naše organizace Společný svět, která vznikla v roce 2003, vznikla proto, abychom mohli pomáhat Romům, kteří byli stěhováni z Mladé Boleslavi jedním podnikatelem a tenkrát ve spolupráci s městem, to bylo na konci 90. let. A postupně se tato cílová skupina rozšířila. Začali k nám do poradny, kterou jsme o rok později v roce 2004 otevřeli, chodit i ne-Romové. A většina těch klientů, nebo zájemců o poskytnutí našich služeb, což je hlavně poradenství, jsou lidé, kteří mají nízké vzdělání, mají nízké právní vědomí, špatně se orientují ve svých právech a povinnostech."

Martina Brzobohatá mi také prozradila, jak se v současnosti žije mladoboleslavským Romům.

"Romové, kteří žijí v Mladé Boleslavi, mají problémy nejvíce s financemi a s bydlením, a to včetně Romů, kteří sem přichází v posledních letech ze Slovenska.

V následujících minutách se společně vydáme do Let u Písku, kde si Romové 13. května připomněli a uctili památku obětí nacismu. Pietní akci každoročně pořádá Výbor pro odškodnění romského holocaustu, jehož členové usilují o zbourání letské výkrmny vepřů, která stojí na místě bývalého tábora a tím znevažuje památku obětí. Odstranění vepřína doporučil Česku i Evropský parlament. Jan Berousek pozval k mikrofonu organizátora Čeňka Růžičku.

"Já tu kauzu dělám prakticky od roku 1998, a dost intenzivně, nejenom já, ale celé naše sdružení, které je výhradně složeno z bývalých vězňů, pozůstalých a příbuzných obětí. Po tom martyriu, které jsme s touto záležitostí zažili, samozřejmě sháníme podporu také v zahraničí. A jedním z takových míst je právě Organizace spojených národů, která vytváří zákony pro dodržování lidských práv a toto je flagrantní porušení lidských práv. Já spolupracuji také s různými romskými organizacemi v zahraničí, např. s Dokumentačním a kulturním střediskem německých Romů a Sintů v německém Heidelbergu. To za pomoci Evropské komise a německé vlády vtvořili výstavu o holocaustu Romů, kterou prezentuje po zemích Evropy. A my si myslíme, že znevažování kauzy Letu k nějakých politickým hrátkám a vždy, když to politici potřebují, je silně amorální."

"Současná vláda se prozatím ke kauze Lety nestaví nijak. Já jsem akorát měl kontakt s paní ministryní Stehlíkovou, která má na starosti právě romské záležitosti."

"Vyřešit se musí. Osobně spoléhám tak trošku na mezinárodní tlak, a na to, že naše sdružení zrovna připravuje velkou výstavu o holocaustu původním českých Romů, kde zveřejníme některé dosud neznáme dokumenty, které jak doufám přesvědčí veřejnost o tom, co se vlastně v Letech dělo. Jsou to dokumenty, na které budou podle mého soudu zírat i někteří politici."

Pane Růžičko, vy jste pamětník a jste jeden z pozůstalých vězňů z Let.

"Abych vám řekl pravdu, já jsem až do roku 1997 o Letech absolutně nic nevěděl, přestože moje maminka a můj tatínek Letama prošli a můžu vám říct, že když jsem viděl prasečák na tom místě, to byl nejhorší okamžik mého života. Tam jsem si uvědomil to postavení Romů v české společnosti. Z mé strany to byl potom impulz, že jsem kontaktoval další původní české Romy a založili jsme spolu naše sdružení a od té doby bojujeme. My tam nechceme nějaké megalomanské stavby. Snažíme se vládu tlačit k tomu, aby přijatelným způsobem rozhodla."

"Stalo se to tématem politickým a úplně z toho vymizel obsah. Ten problém Letů nespočívá v tom, že tam je prasečinec, spočívá v tom, že Romové jsou přesvědčeni a já v tom s nimi souhlasím, že se romskému holocaustu nevěnuje dostatečná pozornost. Spor o Lety nebude mít jiný význam, než že to českou společnost trkne, že také nebyl jen židovský holocaust, že byl také romský. Pro mě to skoro stačí, protože jak se od té války vzdalujeme, tak ono se na to zapomíná. Nezdá se to tak kruté těm, kdo neměli tu bezprostřední zkušenost jako pan Růžička. Je dobré to nějakým způsobem připomínat."

Pietního aktu se letos zúčastnili jak mladí lidé, tak pamětníci. O tom vypovídá i následující anketa Marie Vrábelové.

"Já jsem zde poprvé a přijel jsem uctít památku obětí romského holocaustu."

"Hlavně aby to ti mladí viděli, že to tady je. Pro ně se to prakticky dělá, aby nezapomenuli."

"To je vynikající, že sem chodí, že to půjde dál, ta památka, ti zesnulí a to, co tady všechno museli vytrpět."

"Já bych chtěl, aby tady byl kříž, nebo něco k tomu, aby to bylo vidět. To víte, zažil jsem své. Říkala mi nebožka matka, že jí všichni říkali, že to nevydržím, že nepřežiji, jako novorozeně, a vydržel jsem."

"Já bych vzkázal všem Romům, nejen u památníku, aby se začali starat o sebe, když jsem to dokázal já, tak to můžou dokázat taky. Najednou se to nedá dokázat. Pomalu ty malé děti posílat do škol, ne je nechávat doma, aby třeba žebraly. Měli by je posílat do školy, ne do zvláštní. Romové musí sami začít."

Romská kapela Bengas vyjíždí na turné po evropských státech. Více Janu Mišurcovi řekl kytarista a zpěvák skupiny Bengas Milan Horváth.

Členové skupiny Bengas (Foto: Jana Šustová)

"Odjíždíme v pondělí 21. května. Jedeme do Španělska, a pak cestou zpátky do Francie a končíme v Polsku. Bude asi 13 nebo 14 koncertů, bude to v Madridu, v Barceloně, v Malaze, to je úplně na jihu Španělska, moc se těšíme na to sluníčko, na moře. A potom ve Francii samozřejmě musíme zahrát v Paříži v Českém centru, protože ti nám platí cestu, a potom následuje festival v Dijonu a jeden v Lyonu."

Museli jste se nějak speciálně připravovat? Jaké budou písničky, v jakých jazycích?

"Většinou samozřejmě v romském jazyce, hrajeme naše dvě cédéčka a potom nějaké ty lidovky, protože máme zkušenosti ze západu, že když hrajeme někde venku, tak lidi nejvíc vezme ta rychlá hudba, taneční, takže trošku je ze začátku rozjedeme a tleskají a je to super."

Jak dlouho bude šňůra koncertů trvat? A jak vůbec budou vypadat ty koncerty?

"Tak většinou to máme jako sólo koncerty, vždy dvouhodinové, v klubech, to je na celý večer, začne se v 8 a končí se v 11. Už máme také zkušenosti z Paříže, už jsme tam hráli několikrát. Většinou jsou to naše koncerty a myslím že v Lyonu budou i nějaké multikulturní akce, že tam budou nějací Indové, Egypťané."

"Tak to asi všichni vědí, že naším vzorem jsou Gipsy Kings, takže pár jejich písniček máme v repertoáru, to znají lidé na celém světě, takže myslím, že toto bude v pohodě."

"V Polsku jsme už byli. Byli jsme ve Varšavě a v Bialystoku, odtamtud pochází romský prezient pan Stankievič, který nás tam hostil. Byli jsme tam na nějakém festivalu, je to u běloruských hranic, takže strašná dálka, je to tam pěkné."

"Pro české publikum připravujeme třetí desku, která by měla vyjít na konci roku, takže to bude takový dárek pod stromeček pro lidi a budou tam třeba dvě vánoční písničky, takové klidnější, a zbytek jako vždy Bengas."

"Jezdíme hrát po dětských domovech, je to potřeba. Přes léto hrajeme hodně svatbách. 25. června hrajeme pro Českou armádu, protože je nějaký armádní den dětem na Vypichu, je to veřejné, tak tam se lidé mohou přijít podívat. A jinak samozřejmě hrajeme v pražských klubech, i po celé republice, v Olomouci, Brně, Znojmě, různě."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 18. května je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.