Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana Jesenikoste, kaj o Roma phiren andre buči. Phenaha
tumenge pale Miss Roma, savi ela Prahate u vakeraha tiž pale fara, kaj
phiren the o Roma.
Nejdříve se dozvíte, že Společenství Romů na Moravě otevřelo v Kobylé nad
Vidnavkou na Jesenicku pracovní dílnu pro Romy. Pozveme vás na Miss Roma,
která se bude volit v Praze, a Římskokatolickou faru v
Brně-Zábrdovicích.
Džana amenca Chanovoste, phenaha tumenge palo Lety u Písku, kaj avena o
Roma te leperen le Romen so odoj mule.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak se žije Romům v mosteckém
Chanově, řekneme vám o chystaném pietní aktu v Letech u Písku a přiblížíme
vám informace o benefičním koncertu pro romské děti na Kladensku.
Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Na Jesenicku je nová pracovní dílna pro Romy
Společenství Romů na Moravě otevřelo v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku
pracovní dílnu pro Romy. Zatím do ní dochází jen necelá desítka lidí. Do
projektu se má ale zapojit až trojnásobný počet osob a tak organizace hledá
další. O další informace se na místě zajímala Andrea Švubová:
V řemeslné dílně mají Romové získat pracovní návyky a konkrétní
dovednosti například při práci se dřevem. Začátky ale podle mistra Rudolfa
Dobovana nebyly snadné.
"Problémy byly s tou časnou docházkou, aby se naučili přesně na
zadaný čas. Začínáme v osm hodin, snažím se je naučit, aby byli na místě
čtvrt hodiny před zahájením pracovní doby. Pořád je to v plenkách, ale snaží
se."
Dřevo není jediný materiál, se kterým Romové pracují. Nyní vyrábějí
rámečky a vyřezávají prkénka. Chystají se ale i na složitější věci, doplnila
vedoucí projektu Jitka Zdražilová.
"Teď se připravují na výrobu dětské houpačky a pískoviště.
Připravují si také vlastní násady. Když mají něco rozbitého, třeba dveře
nebo okenní rámy, donesou to sem a opravují to tady. Budou pracovat i se
železem, měli by vyrábět sušáky na sušení prádla, něco pod lavičky a zájem
je také o stavební kozy. Potom je tu košíkářství, máme tu zdatného zručného
pána, který to umí a také tradiční romské řemeslo, vázaní březových
metel."
Výrobky se nesmějí prodávat, taková je podmínka Evropské unie, od které
získala nezisková organizace na projekt dotaci. Romové si je však mohou
odnést domů.
"Chtěli bychom potom vybrat některé, pro které bychom se s úřadem
práce v Jeseníku snažili zajistit nějakou rekvalifikaci. Možná je postupně
začlenit do práce. Záleží na tom, jak se budou snažit, jak se budou cítit,
jak jim to půjde."
Devětadvacetiletý Dušan Goga z Kobyle nad Vidnavkou je jedním z Romů,
kteří do dílny pravidelně docházejí. Už jedenáct let je v plném invalidním
důchodu. Práce se dřevem ho ale velmi baví a ani mu nevadí, že za ni
nedostává žádné peníze.
"To mi nevadí. Aspoň se něco naučím. Když se něco naučím, můžu si
doma něco vyrobit a když to někdo bude chtít, budu to moci za nějaký menší
peníz prodat. Věřím tomu, že se tady u toho hrozně moc naučím."
Pokud byste nebyl v důchodu, byl by tady v Kobylém problém sehnat práci?
"Je tady problém sehnat práci. Chodili jsme sem na obec, ale tam
nás poslali až do Ostravy. Jinak jak vidí Romáky, neexistuje to, takhle to
tady chodí."
Podobně to vnímá jeho otec Jan Goga, který je rovněž v plném invalidním
důchodu.
"Dávají mi dveře a okna. Jinak jsem tři roky nepracoval. Dělával
jsem krmiče a dojiče na statku."
Byl to pro vás problém naučit se chodit včas do práce, ráno brzy vstávat?
"Nebyl, normálně jsem vstával. Tam, odkud pocházím, jsem dělal
zedničinu, malířství a se dřevem, to jsem vstával ve čtyři hodiny
ráno."
"Já jsem na to zvyklý."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Už pátým rokem se koná soutěž Miss Roma Praha
Městská část Praha 7 pořádá už pátým rokem Miss Roma Praha v Kulturním Vltavská.
Letos se soutěž uskuteční v pátek 25. května.
Na více informací se zeptala Marie Vrábelová Markéty Nejedlé.
"V letošním roce to máme trošku navýšené, protože jsme získali od
Úřadu průmyslového vlastnictví ochrannou známku, takže se letos snažíme, aby
ta akce byla opravdu profesionální a naplňovala veškerá kritéria, která si
od toho slibujeme."
Vítězka Miss Roma jede do Makedonie. Byly tam vítězky už minulé dva
roky...
"Tento projekt se snaží o další multiplikační výstupy. Jedná se o
to, aby byl děvčatům dán prostor a možnosti v navázání určitých dalších
smluv v rámci fotografování a modelingu. Samozřejmě také vítězka, nebo jedna
z vítězek, bude následně vyslaná na Miss Univers do Makedonie. Po dva roky
jsme tuto tradici vždy využívali, během obou let jsme získali druhé
místo."
Mají potom vítězky Miss Roma nějaké nabídky?
"To je naším cílem, aby ten projekt neskončil jedním
večerem."
Co musí dívky splňovat k tomu, aby byly na Miss Roma přijaty?
"Máme standardní kritéria, dovršení patnácti let věku, trvalý
pobyt v Praze a pravidelná účast v té přípravné fázi, která trvá dva měsíce,
na jednotlivých zkouškách, také na zkouškách u fotografa, šatů a tak
dále."
Jaká význam vy vidíte v tom, že se koná Miss Roma? Jaký ohlas má?
"Jednoznačně z toho vyplynulo, že jsme získali ochrannou známku.
Základním principem je, aby tento projekt zahrnoval aktivní spolupráci a
aktivní participaci Romů samotných. Samozřejmě, pořádá to Městská část Praha
7, odbor kancelář starosty. Nicméně je to o tom, že všechny přípravy,
účinkující, moderátoři, hudebníci, samotné dívky samozřejmě, všichni
vycházejí z romské komunity. Základním cílem a prioritou tohoto projektu je
tedy aktivita samotných Romů."
Je o romské dívky zájem?
"Já myslím, že velký zájem. Loni se na nás obrátilo několik
společností. Mimo jiné například Česká televize, která chtěla dívky do
určitých programů, pořadů či filmů. Byl tu také jeden francouzský fotograf,
který natočil s loňskou vítězkou takovou fotografickou soutěž. Fotil
Dominiku Žiltákovou v průběhu asi celého soutěžního týdne. Další zájem
projevila německá televize ARD, která by chtěla letos z finálního večera
také natočit určitý dokument."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na faře v Brně-Zábrdovicích je hodně programů pro romské děti
Římskokatolická fara v Brně-Zábrdovicích má už několik let otevřené
dveře pro romské děti a mládež z nedalekého okolí. V roce 2000 zde byl
dokonce otevřen Dětský dům Zábrdovice, který nabízí řadu volnočasových
aktivit. Více informací řekl Janě Šustové místní farář Jiří Rous.
"Scházejí se nám tady děti, řekl bych, ze všech těch romských
vrstev nebo skupin. Máme tady víceméně "v nájmu"
poloprofesionální taneční skupinu, jež pracuje s těmi Romy, kteří jsou už na
velmi vysoké úrovni. Ti tanečníci jsou středoškoláci, někteří i
vysokoškoláci, jsou to schopní inteligentní mladí lidé. Ale většina naší
klientely jsou děti z opačného pólu. Jsou to děti, jejichž rodiče mají často
problémy například s vězením. Nebo ony samy mají problémy, máme tady hodně
kriminality, drog, prostituce, všeho, co je špatné, zatěžující a co těm
lidem ubližuje."
Co všechno máte tady na faře za aktivity pro Romy?
"S nejmenšími dětmi tady máme klub Asaben, nebo-li úsměv,
který je takovou alternativou školky pro ty rodiče, kteří by za normálních
okolností vůbec děti do školky neposlali. Je to taková školka, která je
hodně přizpůsobená jejich způsobu myšlení a chování, učitelky si děti
vyzvedávají v rodinách, pak je tam zase vracejí. Tempo a způsob výuky se
přizpůsobuje romským dětem, je tam velký důraz na výuku jazyka, protože naše
průměrné romské děti mluví doma romsky, takže by jinak měly problémy ve
škole s komunikačním jazykem. Pro ty, kteří školku opustí, máme různé
kroužky, říkáme jim předškoláci. Scházejí se v několika skupinách několikrát
týdně. Někdy si s nimi povídáme o hodnotách, které má naše společnost a se
kterými oni musí nějak počítat, pokud chtějí v této společnosti být přijatí.
V některých z nich je výtvarka, v některých se doučuje. Potom pro ty větší
děti je tady nízkoprahová klubovna, kde můžou trávit svůj volný čas, můžou
tady vařit, hrát na hudební nástroje, zpívat, tancovat, můžou tady hrát
stolní fotbal, kulečník, stolní tenis..."
Máte také nějaké programy, které se konají mimo budovu Dětského domu
Zábrdovice?
Máme tady poměrně úspěšný fotbalový klub, máme docela solidně rozběhnutou
takovou práci v terénu, která má pomáhat těm lidem hlavně s úředními věcmi,
se kterými si sami nevědí rady. Děláme pro ně vícedenní pobytové akce
- buď víkendové nebo prázdninové tábory. Přes víkend se skoro vždy
dělá víkend s nějakou skupinou, třeba na nějakou věž, do zoologické zahrady,
na přehradu apod.
Kolik dětí sem asi dochází?
"Myslím, že v současné době sem dochází kolem čtyřiceti dětí.
Těžko se to odhaduje. Je tak trochu úsměvné, že nejvíce to záleží na počasí.
Čím hezčí je počasí venku, tím méně dětí je uvnitř. Největší návštěvnost je
tady v zimě, mají tady teplo, světlo a zábavu. Dále je to závislé také na
tom, jak jsou na tom v rodině s příjmy. Čím více mají peněz, tím méně tady
jsou. Když mají hodně peněz, mohou být někde v herně nebo v baru, a když
tolik peněz nemají, chodí se bavit sem."
Kolik máte zaměstnanců?
"Zaměstnanců je jenom pět. Ta práce stojí do velké míry na
dobrovolnících."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Lichva mezi ostravskými Romy je na ústupu díky terénní práci policejních
asistentů z občanského sdružení Vzájemné soužití. Čtyři asistenti navštěvují
s policejním doprovodem sociálně vyloučené rodiny a radí jim, jak čelit
trestné činnosti. Loni pomohli více než třinácti stům lidí z Přívozu nebo z
Vítkovic, kteří se na ně obrátili kvůli úvěrovým podvodům, násilné lichvě,
nebo distribuci drog.
Brněnští politici připravují program na zlepšení života Romů. Měl by se
zaměřovat především na sociálně slabé rodiny, které se chtějí vymanit ze
sociální pasti, a také na děti a mládež. Skupina, která na programu pro Romy
pracuje, chce v první řadě změnit vzdělávání dětí a ve spolupráci s
ministerstvem školství hodlá měnit zákony. Školám by to mělo umožnit, aby
děti mohly vyučovat v málo početných třídách a také měly peníze na přípravné
ročníky pro pětileté. Malí Romové by se v nich například dobře naučili
česky.
Most podpoří i v letošním roce romská občanská sdružení, která zajišťují
úklid v mosteckém sídlišti Chanov i v dalších částech města. Více než 100
tisíc korun dvě sdružení využijí na úklidové práce, včetně nákupu pomůcek a
prostředků. Spolupráce města a sdružení funguje už osmým rokem. Devět Romů
zaměstnává při úklidu Chanova sdružení Dživas, dalších devět pracuje pro
Sdružení Romů města Mostu v centrální části města.
Se životem původních českých Romů seznámí zájemce připravovaná výstava
Zaniklý svět českých Romů a Sintů, která začne v září v pražském Veletržním
paláci. Vůbec poprvé by měla veřejnosti uceleně představit původní romskou
kulturu z Čech a Moravy. Ve 20. letech minulého století žily v Čechách a na
Moravě zhruba 3 tisíce Romů. Moravští bydleli většinou v romských osadách,
čeští kočovali. V severočeských Sudetech pak byli němečtí Sintové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nejznámějším romským ghettem je mostecký Chanov
Předlice v Ústí nad Labem, mostecký Chanov, Prosetice v Teplicích,
litvínovský Janov, jakékoliv holobyty pro neplatiče nájemného. O všech
těchto i spoustě dalších míst se mluví jako o chudinských lokalitách nebo o
místech sociálně vyloučených. Společné mají to, že jde buď o úplně nebo
částečně izolované domy od ostatních obydlených částí měst a žijí tam
většinou Romové. Asi nejznámějším romským ghettem je mostecký Chanov. Více
už Gabriela Hauptvogelová.
Sídliště vzniklo na konci 70. let a byly tam přestěhováni Romové ze Starého
Mostu, který padl kvůli těžbě uhlí. Z počátku byl Chanov rozdělen na horní a
dolní část. V té horní bydleli i lidé z většinové společnosti, kteří se ale
postupně odstěhovali. Z Chanova se tak stalo romské sídliště. Úplně obsazeno
bylo při bourání Komořan. Na sídlišti je základní škola, kulturní dům a
nedaleko malý obchod. Teď v Chanově žije kolem 1800 Romů a téměř všichni
jsou bez práce. Na nájemném a dalších službách dluží přes 80 miliónů korun.
Jedním z novějších obyvatel sídliště je Jan Sivák, přistěhoval se před
rokem.
"Na Slovensku je to lepší než tady, protože tady je hodně feťáků,
všechno je tu rozbité i ten barák je tu rozbitý. Na Slovensku si žijou líp
než tady."
Kde jste tam žil?
"Ve Sviních v okres Prešov."
Dá se tam třeba lépe sehnat práce než tady?
"Když jste vyučený, tak tam seženete práci raz dva. Tady
neseženete práci rychle."
Vám se podařilo sehnat práci nebo ne?
"Na Slovensku jsem měl práci, protože jsem vyučený krejčí, ale
tady to nějak nejde sehnat. Tak uklízím."
Jan Sivák uklízí v domě kultury, kde jsem ho také zastihla. Řekl mi, že se
do Chanova přiženil a jeho žena má dvě dcerky. V plánu má odjet za výdělkem
do Anglie a pak se i s rodinou odstěhovat na Slovensko. Velký problém
Chanova je ten, že když už chtějí místní pracovat, jen těžko práci seženou.
Na Mostecku je zhruba 17 % nezaměstnanost. Lidé se základním vzděláním nebo
s výučním listem mají na úspěch malou šanci. V případě Chanova hrají také
velkou roli peníze na dojíždění za prací a také nepříliš dobré dopravní
spojení. Několik místních mi také řeklo, že je ve firmách odmítají i pro to,
že jsou Romové, na mikrofon mi to ovšem potvrdil jen Petr Gabčo.
"Tak mě odmítl tak 20-krát. Já jsem dělal technické služby
asi deset let, jenže jsem se nemohl dostat do práce, tak jsem šel na
podporu."
Vy jste říkal, že Vás několikrát odmítli proto, že jste Rom. Řekli Vám to
natvrdo?
"Natvrdo mi to neřekli, ale poznal jsem to. V telefonu mi řekli,
že ne, že už před chvílí někoho vzali. Pak jsem se dozvěděl, že tam šla moje
kamarádka, tu vzali hned a nás nevzali.Je to Češka. Já se nedohadoval ani s
nimi nehádal."
Petr Gabčo nakonec sehnal práci v místním komunitním centru. Kromě toho, že
s předškoláky zpívá a učí je třeba barvy nebo počítat, pomáhá také dospělým.
"Těm, co neumí psát, tak vyplňuji formuláře na přídavky nebo
žádosti o pas, občanku. Poradíme jim všechno, co se toho týká. Doprovázíme
je i na úřadech, když třeba někdo nezaplatí nájem, tak jdeme s nimi a tam se
pak dohodneme na splátkovém kalendáři, někdy se nám to i nepodaří, protože
někteří mají velký dluhy."
O tom, že Chanov je problémová oblast vědí i na mosteckém magistrátu, říká
primátor Vlastimil Voska.
"Nelze zakrývat, že je tam řada obyvatel, kteří si zvykli na
specifický život, a kteří budou obtížně zapojitelní, ale věřím tomu, že i k
nim najdeme cestu. Především je ale potřeba to sídliště zlidštit. Pomocí
dotací."
Počítáte s tím, že byste do toho zlidštění sídliště zapojili i místní
obyvatelé, aby k tomu potom měli bližší vztah?
"Ano, stavíme na tom, že je tam řada šikovných lidí, kteří mají
zájem a osobně jsem s nimi i hovořil a oni se chtějí do tohoto procesu
aktivně zapojit."
Na tom, jak by mělo sídliště vypadat, a co všechno to bude obnášet, na
magistrátu začali pracovat. Kompletní projekt a výše předpokládaných nákladů
by měly být hotovy příští rok.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Letech u Písku bude znovu pietní akt
Pietní akt romským obětem nacismu se koná v neděli u pomníku za vepřínem v
Letech u Písku. Více řekl Janu Mišurcovi předseda Výboru pro odškodnění
romského holocaustu Čeněk Růžička.
"Tak jako obvykle bude na programu bohoslužba slova, pokládání
věnců, proslovy - samozřejmě se toho účastní politici i zástupci
jednotlivých ambasád, například přijde tajemník velvyslanectví státu Indie,
tajemník velvyslanectví Bosny a Hercegoviny, ohlásila se paní ministryně
Stehlíková, pár poslanců pár senátorů, Kateřina Jacques, ta si přeje
promluvit."
Je o účast na tomto pietním aktu rok od roku větší účast Romů? Jak Vy to
vidíte?
"V souvislosti s účastí Romů je třeba si uvědomit, že se jedná o
oběti původních českých Romů a Sintů a těch, jak víme, je tu v ČR jen velmi
málo, takže většinou tam jezdí politici, lidé z většinové společnosti,
studenti, takže ta účast bude asi stejná jako jiný rok."
V jakém stádiu jsou jednání s vládou o odstranění vepřína?
"Já jsem dostal od premiéra Topolánka sdělení, je to asi tak
týden, že řešení kauzy Lety předává ministryni Stehlíkové, což mě trochu
zaráží, protože v souvislosti s jeho nedávnou návštěvou Jihočeského kraje se
veřejně pan premiér Topolánek vyjádřil v tom smyslu, že má řešení pro kauzu
Lety. On navrhuje vyčlenit z rozpočtu asi 50 miliónů, k tomu se měl už také
vyjádřit pan ministr financí Kalousek, 50 miliónů v souvislosti s jeho
návštěvou Jihočeského kraje se tam na něj nabalili nějací tři podnikatelé,
předali mu do ruky nějaký projekt, s tím, že by prasečák zůstal na místě,
kde je, a vedle prasečáku že by postavili nějaký monumentální pomník, takže
je to opět necitelnost."
Takže stále trváte na tom, aby vepřín byl odstraněn?
"Samozřejmě, kdyby se jednalo o Židy, tak už tam dávno ten
prasečák není, ale protože se jedná o Romy, tak ten prasečák tam pořád ještě
je. Ale samozřejmě my svůj boj nevzdáváme. Vyzvali jsme mezinárodní
veřejnost, politiky v zahraničí, aby se o tuhle záležitost zajímali.
Jak řekl Marii Vrábelové sociolog Fedor Gál, tak jako každý rok se i letos
chystá do Let.
"Samozřejmě, já tam letos pojedu snad už po jedenácté."
Mění se něco v průběhu, nebo máte spíš pocit, že se tam sejde vždy stejná
skupinka lidí, a že je to stejné?
"Část účastníků pietního aktu je stále stejná: Čeněk Růžička,
Markus Pape a lidé kolem nich, několik novinářů, kteří tam také chodí pořád.
Mění se jen politici podle toho, jak se mění vlády, a mění se oficiální část
účastníků pietního aktu, ale já jsem už hrozně rezignovaný. Já jsem si tam
vyslechl už tolik řečí od těch i od těch a nezměnilo se fakticky nic. Jestli
se něco změnilo, tak se změnilo to, co udělali kluci sami. Na hřbitově v
Mírovicích, to je práce Čeňka Růžičky. Celý organizační aspekt pietního aktu
zajišťuje Markus Pape, Čeněk Růžička. Mně se zdá, že už to přestává být
únosné tímhle způsobem. Zdá se mi, že bychom my, kteří tam chodíme z piety,
měli přestat apelovat na politiky, aby proboha vyřešili ten problém. Oni ho
nevyřeší, je to náš problém, je to problém našeho cítění, je to problém
našich mrtvých a já tam už skutečně nebudu chodit proto, abych apeloval na
politiky. Já tam budu chodit vzdát hold těm, kteří zahynuli v průběhu
holocaustu, a to zdaleka nejsou jen Romové, kteří tam leží. A nebo v
Mírovicích na hřbitově jsou to i mí blízcí, kteří zemřeli v Sachsenhausenu a
v Osvětimi. Jsou to i oběti z Terezína, kde jsem se narodil. Pro mě ti
politici už nejsou opravdu důležití."
Co si myslíte, že by lidé mohli udělat pro to, aby to bylo čestné místo?
"Já si myslím, že dvě věci by mohl udělat úplně každý. Ta první
věc je přijít tam, prostě jen přijít, ať je vidět, že tam jsou lidé bílý,
černí, věřící i nevěřící, křesťané i židé, a že mají společné lidské cítění.
A ta druhá věc je si říct, já tady oddělám svou práci, já tady pomůžu při
výstavbě nějakého důstojnějšího místa, já dám ze svých prachů něco, aby se
to mohlo udělat. A měli by přestat žvanit do novin, do médií a měli by
přestat apelovat na politiky, poněvadž to nemá smysl a je to zase jenom
zviditelňování několika aktivistů, to je na nic!"
Měla by se uspořádat sbírka mezi lidmi? Myslíte si, že by lidé
přispívali?
"Já o sbírce mluvím už snad třetí rok, pořád mi někdo říká, že to
není tak jednoduchý, že na sbírku musí být instituce, ta instituce musí mít
konto, to konto musí být kontrolováno a ty peníze, které se vysbírají, musí
být do tří let investovány. Nikdo nedá záruku, že do tří let je možné ty
peníze smysluplně investovat buď na zlikvidování toho prasečáku nebo na
vybudování důstojného pomníku a při těchto řečech čas utíká a nic se neděje.
Kdyby mi zítra někdo řekl, že do toho jde, pustím se do toho s ním. Ale já
netuším, jestli problém Letského koncentráku je problém peněz. Spíš si
myslím, že ne."
Říkáte, že to není otázka peněz, ale doposud se o penězích hovoří a říká
se, že na Lety peníze nejsou a nebudou, tak v čem to tedy je?
"Na jaký Lety peníze nejsou a nebudou? Nejsou a nebudou peníze na
likvidaci prasečáku a to mě už prostě nezajímá. Já si myslím, že poklonit se
mrtvým není věc peněz. Já si myslím, že nekonečná diskuze o penězích hanobí
památku lidí, kteří byli a zahynuli v Letech u Písku. Já si myslím, že
řádově menší částka, která by se vysbírala velice rychle mezi lidmi, by
umožnila postavit tam nějaký důstojnější stánek, než tam dnes je. A vůbec,
jestli má být památka mrtvých lidí věcí peněz, tak jaká je to památka?
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
01.08.2017 | Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září | Zprávy ze života Romů |
06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
28.05.2016 | Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení | O Roma Vakeren |
23.01.2016 | Reportáž | O Roma Vakeren |
16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického
tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
11.05.2015 | Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt | Zprávy ze života Romů |
05.05.2015 | V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt | O Roma Vakeren |
04.08.2014 | Tomio Okamura odmítl kritiku svého výroku o romském táboře v Letech | Zprávy ze života Romů |
12.07.2014 | U příležitosti Dne holocaustu Romů uvede pražské Divadlo Ponec hru Lety – 1942 | O Roma Vakeren |
31.05.2014 | Den romského odboje | O Roma Vakeren |
18.05.2014 | Zapomenuté výročí romského odboje | Zprávy ze života Romů |
13.05.2014 | Aktivisté blokují vepřín v Letech, kde stál pracovní tábor pro Romy. Chtějí
jeho likvidaci | Zprávy ze života Romů |
12.05.2014 | Premiér Bohuslav Sobotka navštívil Lety | Zprávy ze života Romů |
10.05.2014 | V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
10.05.2014 | Ani Sobotkova vláda zřejmě nenajde peníze na likvidaci vepřína v Letech u
Písku | Zprávy ze života Romů |
03.08.2013 | Jiří Rusnok přislíbil odstranění vepřína v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
02.08.2013 | Jiří Rusnok na pietním shromáždění v Letech přislíbil řešit odstranění
vepřína | Zprávy ze života Romů |
01.08.2013 | Oběti romského holocaustu v Letech u Písku připomene pietní shromáždění | Zprávy ze života Romů |
08.07.2013 | Památník v Letech má nový model tzv. cikánského tábora | Zprávy ze života Romů |
01.06.2013 | Dominik Duka: Nejvzornějšími, nejlepšími a nejzbožnějšími žákyněmi byly
romské dívky | O Roma Vakeren |
26.05.2013 | V Letech u Písku uctili oběti romského holocaustu za účasti kardinála Duky i příslušníků jiných církví | O Roma Vakeren |
13.05.2013 | V Letech uctili památku obětí romského holocaustu. Piety se zúčastnil Duka | Zprávy ze života Romů |
11.05.2013 | Romská dívka Settela Steinbach se stala symbolem dětského holocaustu | O Roma Vakeren |
09.05.2013 | Kardinál Duka se v Letech u Písku pomodlí za romské oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
24.10.2012 | Nacistická genocida Romů je varováním pro současnost, zaznělo při odhalení
památníku v Berlíně | Zprávy ze života Romů |
31.07.2012 | Ve čtvrtek uplyne 70 let od založení „Cikánského tábora Lety“ | Zprávy ze života Romů |
14.07.2012 | Pietní shromáždění organizované Památníkem Lidice v Letech u Písku některým
Romům vadí | O Roma Vakeren |
19.05.2012 | Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
21.05.2011 | Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřína | O Roma Vakeren |
13.05.2011 | Účastníci pietního aktu v Letech volali po odstranění vepřína | Zprávy ze života Romů |
07.05.2011 | Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu? | O Roma Vakeren |
09.04.2011 | V Letech u Písku je řada novinek a v Lidicích výstava o genocidě Romů | O Roma Vakeren |
21.03.2011 | Pietní místo Lety na Písecku otevírá návštěvnickou sezónu | Zprávy ze života Romů |
09.02.2011 | V Památníku Lidice byla zahájena putovní výstava „Lety život za plotem“ | Zprávy ze života Romů |
08.10.2010 | Vepřín v Letech u Písku zůstane, vláda nemá peníze | Zprávy ze života Romů |
20.08.2010 | Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu | O Roma Vakeren |
30.07.2010 | Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínat | O Roma Vakeren |
18.06.2010 | Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustu | Zprávy ze života Romů |
28.05.2010 | Rumunská velvyslankyně Daniela Gitmanová v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
14.05.2010 | Pietní akt v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
14.05.2010 | V Letech si připomněli památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
26.08.2009 | Stavbou památníku v Letech u Písku se zabývá vláda | Zprávy ze života Romů |
26.08.2009 | Kabinet podpořil úpravy pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
29.05.2009 | Lety u Písku se snad dočkají úprav | O Roma Vakeren |
15.05.2009 | Pietního aktu v Letech u Písku se zúčastnila i řada studentů | O Roma Vakeren |
15.05.2009 | Jan Hauer vzpomíná na život svých předků | O Roma Vakeren |
15.05.2009 | Nejen Romy znepokojuje nárůst extremismu | O Roma Vakeren |
30.01.2009 | Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
29.01.2009 | Kocáb: Jednání o možné stavbě památníku v Letech u Písku začala | Zprávy ze života Romů |
18.07.2008 | Vepřín v Letech u Písku stojí a stojí... | O Roma Vakeren |
22.02.2008 | Jaký bude další osud vepřína v Letech u Písku? | O Roma Vakeren |
31.08.2007 | Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích | O Roma Vakeren |
13.06.2007 | Německé organizace apelují na přemístění vepřína z Let | Zprávy ze života Romů |
18.05.2007 | V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
14.05.2007 | Čeněk Růžička: Prasečák v Letech nemá co pohledávat | Zprávy ze života Romů |
14.05.2007 | Publicita hlouposti | Zprávy ze života Romů |
13.05.2007 | Pietu u bývalého romského koncentračního tábora narušili nacionalisté | Zprávy ze života Romů |
13.05.2007 | Fašisti a policie skandálně zneuctili pietní akt | Zprávy ze života Romů |
11.05.2007 | V Letech u Písku se uskuteční pietní akt romským obětem nacismu | Zprávy ze života Romů |
06.04.2007 | Vláda pro nový památník v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
02.02.2007 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
13.09.2006 | Umělecké skupina Pode Bal upozorňuje na bývalý romský tábor v Letech | Zprávy ze života Romů |
30.06.2006 | Podle policie členové extremistické Národní strany nespáchali
v Letech u Písku žádný trestný čin | O Roma Vakeren |
26.05.2006 | Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy | Zprávy ze života Romů |
19.05.2006 | Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
08.04.2006 | Romové si připomněli osud obětí tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
10.03.2006 | Vláda se zabývala odkoupením vepřína v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
10.02.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
03.02.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
02.02.2006 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
23.01.2006 | Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
21.01.2006 | V Letech byli zadrženi dva romští aktivisté | Zprávy ze života Romů |
20.01.2006 | Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památník | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunity | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
13.01.2006 | Nové spory kolem památníku v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
13.01.2006 | Národní strana rozvířila spory kolem tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
02.12.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
25.11.2005 | Vláda počítá s odkoupením vepřína v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
04.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
12.08.2005 | Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rok | O Roma Vakeren |
24.06.2005 | V Senátu probíhá výstava Lety - příběh zamlčené genocidy | O Roma Vakeren |
21.06.2005 | Romové požadují jasné stanovisko vlády k památníku v Letech | Zprávy ze života Romů |
17.06.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
10.06.2005 | V Poslanecké sněmovně probíhá výstava "Lety - příběh zamlčené genocidy" | O Roma Vakeren |
03.06.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
25.05.2005 | Vláda chce jednat o zrušení vepřína v Letech s jeho majiteli | Zprávy ze života Romů |
20.05.2005 | V Evropském parlamentu se debatovalo o Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.05.2005 | Svatopluk Karásek vítá postoj EU k situaci v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.05.2005 | Evropský parlament vyzval Českou republiku ke zrušení vepřína v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
13.05.2005 | Pietní akt dnes připomene Romy, kteří zahynuli v táboře v Letech | Zprávy ze života Romů |
13.05.2005 | Lidé si připomněli osud Romů, kteří zahynuli v táboře v Letech | Zprávy ze života Romů |
13.05.2005 | V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů | O Roma Vakeren |
12.05.2005 | Špidla nehodlá radit české vládě s vepřínem v Letech | Zprávy ze života Romů |
10.05.2005 | Právo: Uhl žaluje Ransdorfa kvůli výroku o táboře v Letech | Zprávy ze života Romů |
29.04.2005 | Evropské centrum pro práva Romů vítá rezoluci EP o situaci Romů | Zprávy ze života Romů |
29.04.2005 | Romští předáci přivítali rezoluci na zrušení vepřína v Letech | Zprávy ze života Romů |
29.04.2005 | Paroubek je pro zrušení vepřína v Letech | Zprávy ze života Romů |
29.04.2005 | Politici se zřejmě vrátí k debatě o zrušení vepřína v Letech | Zprávy ze života Romů |
29.04.2005 | Karásek: Opět se bude jednat o zrušení vepřína v Letech | Zprávy ze života Romů |
29.04.2005 | Klaus: O vepřínu v Letech by se mělo rozhodovat v Česku, ne v EU | Zprávy ze života Romů |
28.04.2005 | EP odsoudil diskriminaci Romů, ČR má zrušit vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
19.04.2005 | Výstava v EP má přispět k odstranění velkovýkrmny prasat v Letech | Zprávy ze života Romů |
09.04.2005 | Romové se kvůli Letům obracejí na Klause i mezinárodní instituce | Zprávy ze života Romů |
08.04.2005 | Zástupci Romů dnes znovu vyzvali k odstranění vepřína v Letech | Zprávy ze života Romů |
08.04.2005 | Zástupci romských organizací se sešli v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.08.2004 | Tisk: Vepřín v Letech na Písecku vadí německým Romům | Zprávy ze života Romů |
20.08.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
30.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
29.07.2004 | Němečtí Romové vyzývají Česko, aby zrušilo vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
14.05.2004 | Lety u Písku | O Roma Vakeren |
14.05.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Anketa mezi účastníky pietního aktu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Rozhovor s Čeňkem Růžičkou o Letech u Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Rozhovor s Ondřejem Giňou o Letech u Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Rozhovor s Fedorem Gálem o Letech u Písku | O Roma Vakeren |
09.05.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
11.04.2003 | Pravoslavní křesťané uctili v Letech u Písku památku zesnulých | O Roma Vakeren |
21.03.2003 | Pravoslavná církev posvětí v Letech u Písku nový kříž | O Roma Vakeren |
03.01.2003 | Přehled událostí uplynulého roku | O Roma Vakeren |
17.05.2002 | V Letech u Písku byl odhalen nový památník | O Roma Vakeren |
05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
04.06.2001 | Lety u Písku | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Po tři dny Romové vartovali v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Vepřín tam stále stojí | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobností | O Roma Vakeren |
11.05.2001 | Olomouc | O Roma Vakeren |
07.05.2001 | Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
07.05.2001 | Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
20.04.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
13.04.2001 | Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
06.04.2001 | Lety u Písku | O Roma Vakeren |
05.04.2001 | Prosinec | Historie |
11.06.2000 | Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán | Zprávy ze života Romů |
05.05.2000 | V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | ROK 1995 | Historie |
26.02.2000 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
26.02.2000 | 22. května 1998 | O Roma Vakeren |
26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
26.02.2000 | Česká republika podle amerického ministerstva zahraničí v zásadě lidská práva dodržuje | Zprávy ze života Romů |
15.05.1999 | Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v Letech | Zprávy ze života Romů |
14.05.1999 | Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
19.02.1999 | Praha | Zprávy ze života Romů |
12.02.1999 | Praha | Zprávy ze života Romů |
05.02.1999 | Brusel | Zprávy ze života Romů |
22.01.1999 | České Budějovice | Zprávy ze života Romů |
10.07.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
10.07.1998 | České Budějovic | Zprávy ze života Romů |
03.07.1998 | Lety na Písecku | Zprávy ze života Romů |
26.06.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
29.05.1998 | Více než tisícovka lidí podepsala petici proti zbourání výkrmny vepřů v Letech u Písku | Zpravy |
22.05.1998 | Lety | Zprávy ze života Romů |
08.05.1998 | Pietní akt Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
05.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
24.04.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
20.02.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
23.01.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
05.12.1997 | Londyn | Zprávy ze života Romů |
25.09.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
25.07.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
=[ Reportáž ]=
Benefiční koncert umožní dětem z kladenského romského ghetta
jet na letní tábor
V devatenáct hodin začal v pražském klubu Kaštan benefiční koncert. Výtěžek
ze vstupného poplyne na pokrytí nákladů spojených s pořádáním letního tábora
pro děti z kladenského romského ghetta. Mezi účinkujícími je i jedna romská
kapela. Janu Mišurcovi to řekla organizátorka Helena Plešingerová z
občanského sdružení Multicolor.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 11. května je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|