Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha pal oda, so pes kerela ada berš pradalo Roma the aver
minority.
Nejdříve se společně vydáme na zahájení kampaně k Evropskému roku rovných
příležitostí pro všechny, který vyhlásila Evropská unie. K mikrofonu jsme
pozvali eurokomisaře Vladimíra Špidlu a další osobnosti.
Vakeraha tiž palo Roma sove chudle humanitárno pomoca. Tiž tumenge phenaha
palo sgejľipen savo sas andre Budapešťa . Amaro šuniben zaphandaha
vakeribnaha ke Patraďi, savi amen užarel.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o humanitární pomoci, která
směřovala k Romům ze středočeského kraje. Nabídneme vám informace o jednání
v Budapešti, kam se sjeli Romové v rámci Dekády romské inkluze. V těchto
dnech křesťané na celém světě slaví svůj největší svátek -
Velikonoce - to je naše další téma.
Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí
Anna Poláková a Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
V ČR byl oficiálně zahájen Evropský rok rovných příležitostí pro všechny
Česká republika v pondělí oficiálně zahájila svou část kampaně k Evropskému
roku rovných příležitostí pro všechny, který na letošek vyhlásila Evropská
unie. Cílem akcí je upozornit na nepřijatelnost diskriminace a přispět ke
srovnání šancí. Na slavnostním zahájení jmenoval eurokomisař Vladimír Špidla
úspěšné evropské projekty, které vedou ke srovnání šancí pro Romy. Jana
Šustová ho požádala, aby je zmínil i pro naše vysílání.
"Aktivit je v Evropě celá řada, třeba zajímavý je projekt Acceder
ve Španělsku, který pomáhá individuálním poradenstvím Romům hledat práci a
je opravdu úspěšný. Dobré jsou také projekty mikrofinancování v Maďarsku,
Rumunsku a Bulharsku, kde jsem zaznamenal zajímavý projekt výstavby
sídliště. Je toho celá řada."
V čem spočívá projekt mikrofinancování?
"To je poskytování malých půjček, které by normálně banky
neposkytovaly na různé projekty, malé podnikatelské projekty, o které žádají
lidé, kteří by nikdy za normálních konzervativních podmínek půjčku
nedostali."
Zmínil jste výstavbu sídliště, to bude vysloveně pro Romy? A kde to bude?
"Sídliště není pojem zcela přesný, je to v Bulharsku, v jednom
menším městě. Romové si pomocí financování i podpory veřejných peněz staví
malinkou část města, ty domy mají jakoby v leasingu a po určité době je
dostanou do svého vlastnictví. Je to něco jako varianta Vesničky soužití u
nás na Ostravsku."
Jaký vy máte názor na Romy v České republice? Co si myslíte o jejich
postavení u nás?
"Romové jsou diskriminovaní, o tom nemůžu mít žádné iluze, jako
ředitel úřadu práce jsem se s tím nesčetněkrát setkal. Vzpomínám si na
jednoho dobrého zedníka, který když bývalý okresní stavební podnik skončil,
tak ačkoliv po zednících byla velká poptávka, tak tento zedník měl velké
potíže. Vzpomínám si na jednu dívku, která ovládala asi tři jazyky, určitě
vím, že mluvila italsky a anglicky, ale nemohla najít práci v hotelové
branži, ačkoliv měla minimálně střední hotelovou školu. Prostě zažil jsem to
ze všech hledisek."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jaké jsou cíle Evropského roku rovných příležitostí pro všechny
Na další podrobnosti o Evropském roku rovných příležitostí pro všechny se
Jana Šustová zeptala jeho koordinátorky v České republice Lucie Horváthové z
Úřadu vlády.
Co si klade za cíl Evropský rok rovných příležitostí?
"Takže vůbec otevřít diskuzi tím, co se míní rovnými
příležitostmi. Tím, že Evropská komise vyhlásila tento rok rovných
příležitostí, si Česká republika klade za cíl přispět k této
diskuzi."
Evropská komise jmenovala šest faktorů, které bývají příčinou
diskriminace. Jedním z důvodů bývá sexuální orientace. Jaké jsou ty ostatní?
"Jsou to vlastně skupiny diskriminované na základě etnické
příslušnosti, náboženství, víry, pohlaví, zdravotního postižení, věku. To
jsou skupiny, které patří v Evropě k nejvíce diskriminovaným. Je to zjištěno
i z monitoringu a analýz států Evropské unie. Evropská komise také
upozorňuje na několikanásobné diskriminace, což mohou být třeba romské ženy,
které mají ztíženou situaci, když žádají o zaměstnání, za prvé protože jsou
Romky, a za druhé protože jsou ženského pohlaví."
Jakým způsobem se Česká republika připojí k Roku rovných příležitostí pro
všechny?
"Česká republika, jako každá jiná členská země, měla vytvořit
národní strategii, jak naplňovat Evropský rok rovných příležitostí. V České
republice se bude naplňovat sedmi projekty, které jsou jednak zaměřeny na
multikulturní diskuzi, poznávání různých etnických menšin, budou to různé
kampaně, soutěže, festivaly, vznikne i studie o zdravotním postižení, jak
jsou na tom tyto osoby, jakým způsobem jsou diskriminovány, jak to ony samy
vnímají. Vzniknou i komunitní centra, kde budete moci získat informace o
multikulturních odbornících, budou tam vzdělaní právníci, studenti práv,
budou informovat o tom, co to vlastně znamená rovnost, co nám může přinést
antidiskriminační zákon. Ale nespočívá to jen v těchto sedni projektech, ale
jakékoliv občanské sdružení, nebo skupiny lidí, kteří pořádají nějaké akce,
se mohou přihlásit k tomuto Roku rovných příležitostí pro všechny. A ještě
vzniknou dvě pracovní skupiny při Úřadu vlády. Bude to skupina pro
náboženství a světové vyznání a pracovní skupina pro gaye a lesbičky. To
vycházelo i z té strategie, že to jsou ta místa, která nejsou dostatečně
zahrnuta v našem systému, že se této oblasti dostatečně nevěnujeme v žádných
strukturách. Není žádná pracovní skupina, která by se věnovala náboženství
nebo světovému vyznání. V této fázi je ve vzniku tato pracovní skupina. Tyto
skupiny přinesou jakousi diskuzi a další zacílení těchto aktivit pro budoucí
práci a vůbec tuto problematiku začlení do nějaké struktury i do jiných
institucí."
Ještě jste se zmiňovala o organizacích, které se zabývají prací s nějakou
skupinou lidí, která je ohrožena diskriminací. Jakým způsobem se můžou k
Evropskému roku rovných příležitostí připojit? Jak může tato spolupráce
vypadat?
"Grantové řízení už proběhlo, další projekty již finančně podpořit
nemůžeme, ale mohou prohlásit, že se svými aktivitami připojí k aktivitám
Evropského roku rovných příležitostí. Mohou využít loga na svých akcích, na
webových stránkách www.vlada.cz, je tam Evropský rok rovných příležitostí a
budeme tam mít malé prezentace projektů a aktivit, které se přihlásily k
tomu roku rovných příležitostí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak v USA bojovali proti diskriminaci Afroameričanů
Diskriminace Romů byla tématem dvou besed se středoškolskými studenty, které
se uskutečnily tento týden v Praze v rámci akcí k Mezinárodnímu dni Romů.
Besedám předcházela projekce filmu Díky, že se ptáte, který dokumentuje
názory Čechů na Romy i zkušenosti Romů s diskriminací. Se zkušenostmi ze
Spojených států se s účastníky diskuse podělila paní Gwendolyn Albertová z
organizace Peacework, kterou k mikrofonu pozvala opět Jana Šustová.
V diskuzi se studenty zazněla taková zkušenost, že Rom se například musí
obávat jít do hospody třetí, čtvrté kategorie, že je lepší se takových míst
vyvarovat. Jak se tato situace řešila ve Spojených státech?
"Kdysi dávno, asi v průběhu šedesátých let, byl v USA začátek
občansko-právních hnutí. To začalo takovým opravdu mírovým způsobem,
protože tam ta diskriminace byla veliká. Tam byly normálně označeny vchody
jen pro bílé, nebo jen pro černé atd. A tam se to řešilo tak, že
afroameričané se rozhodli jít do hospod, které byly jen pro bílé, a prostě
si tam sedli a žádali tu samou službu, na jakou měli nárok bílí. Ale
důležité bylo, že nepřišli sami, ale přišli s nimi i bílí lidé z jiných
etnických skupin, kteří tomu rozuměli a pomáhali s tím. A také s nimi šli a
demonstrovali. A já si myslím, že toto bylo opravdu klíčové, že
afroameričané nebyli úplně osamělí v tom, co se snažili dělat, ale že s nimi
šli i lidé z jiných ras, z různých skupin, kteří tomu rozuměli a věděli, že
je to dobro pro společnost jako takovou, jako pro celek, když přístup ke
službám bude stejný pro všechny."
Já se jako bílá Češka často setkávám s tím, že lidé na Romy nadávají, a
když někde řeknu, že dělám internetové stránky o Romech, tak se na mě snese
spousta výčitek ze strany bílých na Romy. Setkala jste se s takovými
stížnostmi někdy?
"Ano. Já si myslím, že to jedna z nejhorších věcí, které se mohou
stát, když si lidé myslí, že jste taky bílí, tak se odváží daleko více
mluvit rasisticky. Samozřejmě jsem se s tím setkala, nikdy jsem s tím
nesouhlasila. Ale vždy záleží na tom, jaký chcete mít vztah s tím člověkem,
se kterým mluvíte. Když je to vztah dlouhodobý, tak s tím člověkem musíte
pracovat, když je to třeba někde na ulici, kde ten vztah je krátkodobý, tak
můžete říct, co si myslíte, podle nálady, ale je to opravdu těžké. Je velice
důležité nepovolit to ve svém okolí, když to někdo povolí, tak to jede dál,
a my tady ve Střední Evropě bychom si měli zapamatovat, k čemu to vedlo před
šedesáti lety: k vyvraždění. To, že si tady lidi v Česku myslí, že je
normální, říct něco jako: 'Já bych na ně pustil plyn', to je
jednak proti zákonu, ale zejména to je lidská věc, to je strašné. A já si
myslím, že člověk, který je schopen něco takového říct, hlavně potřebuje,
aby mu opravdu někdo pomohl se z toho dostat, protože mít takovou nenávist v
sobě, to je strašné."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Brněnské neziskové organizace pořádají oslavy Mezinárodního dne Romů
V dalším příspěvku Vás pozveme na oslavy Mezinárodního dne Romů do Brna,
které jsou připraveny na úterý 10. dubna. Jak nám řekla ředitelka sdružení
IQ Roma servis Katarína Klamková, mají letos jednu zvláštnost.
"V Brně jsme to pojali tento rok poprvé v týmové spolupráci všech
romských a pro-romských organizací, což si myslím, že je
úspěch."
Jednou z organizací je Muzeum romské kultury, které od 10.00 do 20.00 hodin
nabízí vstup zdarma na všechny romské výstavy. Další akce začnou ve 14.00
hodin a více nám o nich poví Ivona Parčiová.
"Mezinárodní den Romů, zahájíme u Stromu tolerance, v Brně
Zábrdovicích na faře, kde se uvážou stužky na Strom tolerance. Potom se
vydáme průvodem na Náměstí Svobody, kde budou probíhat různé výstavy,
většinou kulturní vystoupení dětí z ostatních sdružení. Poté bude probíhat
kulturní večer Muzea romské kultury, kde bude i cimbálovka a módní
přehlídka."
A k tomu ještě ředitelka Klamková dodává.
"Součástí akce bude průvod, který se bude pohybovat od jedné akce
ke druhé, takže to bude taková síťová akce v celém Brně. A zároveň IQ ROMA
servis bude mít oficiální tiskovou prezentaci a program k zahájení
Evropského roku rovných příležitostí pro všechny."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Pronásledování Romů za druhé světové války připomíná výstava fotografií v
galerii na radnici v Praze 7. Expozici, která je součástí projektu Ma
Bisteren! - Nezapomeňte!, je možné vidět do 17. dubna. V Praze 7
žije početná komunita Romů a městská část se romskou tématikou zabývá a
podporuje ji. Protektorátní úřady zakázaly Romům v 1940 kočovat. Museli se
tak usadit buď v domovské obci nebo v místě posledního pobytu. V roce 1942
četníci provedli soupis všech "cikánů, cikánských míšenců a osob
žijících po cikánském způsobu". Do seznamu se dostalo 6 a půl
tisíce lidí, ze kterých část skončila ve sběrných táborech v Letech u Písku
a v Hodoníně u Kunštátu.
Závěrečnou zprávu k postupu Vsetínské radnice v kauze vystěhování romských
obyvatel pavlačového domu vypracuje ombudsman Otakar Motejl patrně do konce
května. Všechny své poznatky k případu teď shrnul ve zprávě o šetření
záležitosti, kterou nejspíš ještě tento týden zašle k vyjádření
představitelům Městského úřadu Vsetín. Zvláštní pozornost věnoval Motejl
rodinám vystěhovaným ze Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a
Uherskohradišťsko.
Novojičínská radnice prodala domy ve třech ulicích nedaleko centra města,
kde bydlí zhruba 200 romských nájemníků. Noví majitelé chtějí domy kompletně
opravit a většinu lidí vystěhovat. Obyvatelé, z nichž mnozí mají problémy s
placením nájemného, se hodlají bránit. Prý nevěděli, že se domy prodávají,
jinak by se také přihlásili. Radnice naopak tvrdí, že záměr na prodej
zveřejnili přesně podle zákona. O jejich koupi prý usilovali i někteří
Romové, ale nabídli menší částky, než nynější majitelé.
Deska Romano Hip Hop, kterou koncem loňského roku vydala kapela Gipsy.cz
tvořená českými Romy, se umístila na osmé příčce žebříčku evropské hitparády
World music. Tento žebříček se sestavuje každý měsíc na základě hlasování
více než pěti desítek publicistů, kteří pouštějí world music v rádiích 23
evropských zemí. Za poslední měsíc si Gipsy.cz polepšili o pět příček.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romodrom pomáhá rodině, jejíž syn tragicky zahynul
Ve středu se rodina Červeňákových z Nových Dvorů rozloučila s malým
Kristiánem, který byl zavražděn. Ještě v úterý k pozůstalým přijeli
pracovníci sdružení Romodrom s humanitární pomocí. Červeňákovy žijí v
nevyhovujícím objektu bez vody a elektřiny. Jak řekla Janu Mišurcovi
Kateřina Jírová z Romodromu, vedení organizace se ihned po tragédii rozhodlo
rodině pomoci.
"Dozvěděla jsem se o tom tak, že hned druhý den ráno, hned po tom,
co to prošlo zprávami, mi volala krajská vedoucí pro tým Středočeského kraje
paní Hana Kožuriková, že bychom měli určitě v té lokalitě začít nějakým
způsobem působit, my už jsme tam předtím několikrát byli. Byla tam naše
terénní pracovnice z Kutné Hory. Takže jsme začali společně s občanským
sdružením Romodrom situaci řešit."
Následně byla do lokality vypravena humanitární pomoc, kdo se na tom
podílel a co jste rodině poskytli?
"Já bych chtěla říct, že ta humanitární pomoc je jen první krok do
té lokality. Humanitární pomoc se skládala z jídla, oděvů z pomoci pro děti
( kočárky, plíny ....) a na tom jsme spolupracovali s občanským sdružením
Naděje a s Klokánkem Hostivice. Ta lokalita je velmi zanedbaná. Lidé jsou
tam bez elektřiny a bez vody."
Jak se tedy rodina potýkala s problémem zafinancování pohřbu toho malého
chlapce, jak se tato situace vyřešila?
"Pokud vím, tak právě pan Cyril Koky, který mimo jiné pracuje v
našem o.s. Romodrom, se zasadil o to, aby rodině byly zprostředkovány
informace o tom, o jaké dávky si mohou zažádat a velká vstřícnost ze strany
sociálních pracovnic z odboru, pod který spadají, takže částečně ten pohřeb
bude profinancován formou mimořádných dávek a částečně se na výlohy tohoto
pohřbu složili i zaměstnanci o.s. Romodrom."
Jak Vy se díváte na tuto kauzu? Proč došlo k zanedbání a sociálnímu
propadu těchto lidí?
"Většina našich klientů se prostě dostane do začarovaného kruhu,
který začíná tím, že tito klienti nemají rovnou šanci, nemají stejnou
startovní čáru jako ostatní občané ČR. A pak už přijdou dluhy, souvisí s tím
malá informovanost, to že žijí v lokalitě, kde lidé žijí na podobné úrovni
jako oni, takže žádná naděje na zlepšení, žádný výhled ani vzor.
Jak to bude vypadat dál s touto rodinou? Jak jí bude Romodrom pomáhat?
"My jsme se už předběžně dohodli s krajskou vedoucí za Středočeský
kraj, že sociální pracovnice, která je z Kutné Hory a působí v této
lokalitě, tam bude alespoň jednou týdně jezdit, zmonitoruje se tam situace
dopodrobna. Zkusíme spolupracovat i s dalšími stranami tzn. budeme hledat
řešení se sociálním odborem, s městem Kutná Hora i s krajským koordinátorem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Odborníci jednali o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v Evropě
Specialisté na vzdělávání se sjeli do Budapešti, aby jednali o situaci
romských dětí ve vzdělávacím systému u nás a v dalších zemích Evropy.
Konference se konala pod záštitou Dekády romské inkluze. Více už Anně
Polákové řekla Gabriela Hrabaňová ze sdružení Athinganoi.
uvozovcickaHlavním cílem této konference bylo zhodnotit dvouletou práci
romského vzdělávacího fondu, poukázat na to, jaké projekty kde fungují a kde
je třeba zatlačit a na co se zaměřit. Z České republiky tam byli zástupci
především organizací, které získaly finanční podporu od romského
vzdělávacího fondu, bylo tam sdružení Athinganoi, Dženo, Romodrom, byl tam i
koordinátor Středoškolského kraje Cyril Koky, zástupci některých škol.
Velice podstatné je, že přišli i důležití zástupci z politiky pomlcicka
Komisař pro vzdělávání z Evropské komise, předseda vlády z Maďarska,
místopředseda vlády Slovenské republiky, vládní zástupci z Rumunska. Takže
se zase po dlouhé době podařilo dát dohromady ty, kteří dělají tu politiku,
a ty, kteří by mohli nějakým způsobem poukázat na důležité
reformy.uvozovcicka
Jak si vede Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi, které jsou
zapojeny do dekády?
uvozovcickaČeská republika má ze všech zapojených zemí nejméně podpořených
projektů. Tímto bych zástupce neziskových organizací chtěla vyzvat, aby se
nebáli a zkusili požádat o podporu romského vzdělávacího fondu. Oni
podporují většinou věci, které budou představovat nějaké systémové řešení,
které ovlivní celé vzdělávání, celoplošně. Při této konferenci byla také
zveřejněna zpráva o každé zapojené zemi, která shrnovala, jak si vede.
Největším problémem České republiky je segregace, nejsou nijak vyřešeny
normativy a podpora žáků na školách. Pro mnoho škol je výhodnější mít žáky
se speciálními potřebami, protože na ně dostávají víc peněz.uvozovcicka
Jak to chcete řešit, aby se situace zlepšila? Aby děti nezůstávaly ve
speciálních školách? Zatím se změnilo jen to, že se zvláštní škola
přejmenovala na speciální, ale děti zůstaly tam, kde jsou?
uvozovcickaChceme na ministerstvu otevřít komisi, která by se těmito
otázkami zabývala. Myslím si, že zakopaný pes je hodně v těch normativech,
které jsou hrozně motivující pro učitele, aby měli děti se speciálními
potřebami. Pokud třeba mají v rámci normální školy speciální třídu, ve které
nakonec skončí jenom romské děti, dostanou na ni mnohem více peněz než na ty
ostatní. Je třeba otevřít integrované třídy, na které by bylo ještě více
peněz, což by motivovalo učitele mít mixované třídy a ne přesunovat romské
děti do těch zvláštních tříd.uvozovcicka
Jaké zkušenosti mají s těmito problémy v zahraničí? Jak to řeší tam?
uvozovcickaNejlepší příklad je Maďarská republika. Tam začala už před
několika lety práce na ministerstvu školství. Viktória Mohácsi, dnešní
poslankyně Evropského parlamentu, Romka, se zabývala desegregací. Mají ty
motivační normativy, pokud máte příspěvek na žáka v normální třídě dejme
tomu 200, ve speciálce pak 600, ale v integrované třídě 900. Pak si vezměte,
do jaké míry je motivující pro ty ředitele škol mít integrované třídy,
protože na ně dostanou nejvíce peněz. Musí se udělat takové prostředí, aby
majoritní děti chodily s Romy do jedné třídy. Rodiče dávají někdy své děti
pryč, protože nechtějí, aby byly společně s Romy, ale to už záleží na té
škole, jak ona se k tomu postaví a jaké programy dá dohromady pro to, aby si
ty děti udržela.uvozovcicka
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Duchovní přání pro Romy
V těchto křesťané na celém světě slaví svůj největší svátek -
Velikonoce. Zatímco dnes si připomínají Kristovo utrpení a smrt, od zítřejší
noci budou slavit jeho zmrtvýchvstání a vykoupení lidstva z otroctví hříchu
a smrti. O velikonoční slovo pro Romy požádala Jana Šustová
římskokatolického kněze Miloše Rabana, který působí v Hejnicích, kde
každoročně probíhá romská pouť ke svaté Sáře.
Naše romské vysílání připadá zrovna na Velký Pátek. Co byste jako kněz
vzkázal Romům k Velikonocům?
"Jako farář a duchovní bych chtěl vzkázat našim milým Romům, že nejsou, jak
se někdy říká, lidem na okraji společnosti nebo problematickou minoritou.
Ale naopak, jsou vyvoleným Božím lidem. Není to nějaký eufemismus, je to
realita v tom, že Boží lid je také na cestě, také si uvědomuje to, že není
samostatný, že se nemůže či nechce zařídit tady na tomto světě, zajistit si
pozemské statky a být relativně na Bohu nezávislý, nakonec ho ani
nepotřebovat. Právě Romové jsou národem, který je o to více na Bohu závislý,
jedině Bůh jim může všechno poskytnout tolik, aby byli spokojeni jak na
tomto světě, tak ve vlastním svědomí a ve vlastní rodině. Právě tak se mohou
Romové projevit vůči majoritní společnosti, jako věřící lid, který spoléhá s
radostí a důvěrou až dětskou na Boží pomoc. To se na nich projevuje, to je
jejich charisma. Mají se v první řadě starat o království Boží a všechno
ostatní bude přidáno, všechny podpory i vztahy, vnitřní i s majoritní
společností. V první řadě se starejte o království Boží a všechno ostatní
bude přidáno."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 6. dubna je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jan Mišurec.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a prožijte radostné Velikonoce!
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|