Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives amenca džana pro plesos Brnate, savo kerdža o doktoris o Emil
Ščuka the leskeri škola. Vakeraha tiž pal oda, savi buči majinem te keren o
jekhetanibena.
Nejdříve vás pozveme do Brna na ples Střední sociálně právní školy, kterou
založil doktor Emil Ščuka. S politologem Zdeňkem Zbořilem se zamyslíme nad
funkcí neziskových organizací u nás.
Vakeraha tiž palo jekhetaniben Romodrom, savo kerel buťi the predalo
čhavore, pheneha tumenge palo temutno Romano džives the tumenge phenaha palo
festivaľis Khamoro.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, že nadace Naše dítě udělovala
ceny a na předním místě byla i organizace Romodrom. Pozveme vás také na
oslavy Mezinárodního dne Romů a na festival Khamoro. Tolik programová
nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav
Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Soukromá střední škola sociálně právní v Brně měla svůj první ples
Vůbec první ples zažili studenti, učitelé a přátelé Soukromé střední školy
sociálně právní. Škola byla založena v roce 1988 v Kolíně jako Romská
střední škola sociální. Postupně se tvořily pobočky v Praze, Sokolově,
Karviné, Jihlavě, Plzni, Orlové nebo také v Brně, kde se ples uskutečnil. A
naše kolegyně Gabriela Grmolcová byla při tom.
Počátek plesu provázely drobné organizační zmatky, které se ale po čase
vyřešily ke spokojenosti všech. A zábava se rozjela na plno. Úvodní řeči se
ujal zakladatel a provozovatel školy Emil Ščuka.
"Vítám všechny studenty naší školy, vítám jejich rodiče, přátele a
sympatizanty školy. Přejeme vám, abyste se krásně pobavili, aby se vám tento
studentský ples líbil. A teď prosím sólo pro studenty z Brna."
Můžu se zeptat, jste student školy?
"Ano, z Jihlavy."
Co očekáváte od téhle akce?
"Že se tady skvěle pobavíme a najdeme si třeba nějaké
přítelkyně."
"Já studuji dálkově, jsem s tím spokojený."
Co se vám nejvíc líbí?
"Sociálně-právní předměty a že jednou budu moci
pomáhat."
"Já vyučuji sociální politiku, metody sociální práce, k tomu patří
samozřejmě multikulturní soužití a romský jazyk a romistika."
Co očekáváte od této akce, co je kromě zábavy jejím smyslem?
"Poznání všech těch, kteří jsou na téhle škole
zainteresováni."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak stát podporuje neziskové organizace
V České republice pracuje řada neziskových organizací, které svou činnost
zaměřují do všech směrů týkajících se našeho života. Jak tyto organizace
podporuje stát, se Jan Berousek zeptal politologa Zdeňka Zbořila.
"Paralelně se sociální politikou státu, která byla ne vždy
úspěšná, začaly vznikat neziskové, neboli veřejně prospěšné, organizace,
které se snažily vyvíjet veřejně prospěšnou činnost. Protože tady ale byl
dost velký nedostatek finančních zdrojů pro činnost těchto neziskovek, tak
si je opatřovaly nejrůznějším způsobem, dost často v zahraniční. To znamená,
že v době, kdy to bylo naléhavě nutné, ty peníze ze zahraničí obvykle
nepřicházely. Dnes, kdy sociální síť existuje sice stále a ty neziskovky na
ní participují, přicházejí peníze dost často ze zdrojů Evropské unie, ale
kromě toho některé vybrané neziskovky jsou financované z takových nepříliš
dobře čitelných zdrojů z našeho území, některé i ze státních peněz, byť
zprostředkovaně. Například Člověk v tísni dostává peníze prostřednictvím
veřejnoprávní televize, v minulosti to bylo zhruba pět milionů korun ročně,
ale ta veřejnoprávní televize je dotovaná ze státního rozpočtu."
Jaké je postavení neziskového sektoru v rámci sociálního systému?
"Já bych řekl, že není příliš významné. Stát stále garantuje,
pokud jde o finanční zdroje, pro ty bezprostřední potřeby, větší část. Ale
organizace, které dělají veřejně prospěšnou činnost, mají velký význam
morální, pomáhají zlepšovat občanské klima a občanskou angažovanost různých
skupin. Ten apel, který přinášejí do společnosti, je možná významnější než
ta jejich konkrétní finanční pomoc."
Role státu je tedy významnější, podstatná.
"Je fakticky významnější a podstatná, ale nese s sebou všechny ty
neduhy sociálního inženýrství, zatímco ty neziskové organizace jsou sice v
lepší pozici, než byly třeba v polovině devadesátých let, ale nejsou na
takové úrovní, aby mohly tomu státu konkurovat. Mají však pro příjemce
význam nejen materiální, ale i morální."
Myslíte, že v budoucnu se role státu změní?
"Nevím přesně, netroufl bych si dělat proroka. Střední Evropa je
tradičně, tím myslím nejméně v posledních dvou stech letech, organizovaná na
principu sociálního a sociálně solidárního státu, i když se tady objevují
tendence hrát si na Spojené státy americké, zejména u té poslední vlády a
odbourávat ty sociální výhody. Myslím si, že to není možné, protože ta
ekonomika například v Rakousku, SRN či České republice, to nemluvím o
dalších evropských zemích, je postavena na principu solidarity a vzájemné
pomoci a koneckonců ačkoli ten socialistický program Evropské unie nemá
většinovou podporu, tak ten princip sociální solidarity a pomoci je v
Evropské unii jeden z nejdůležitějších."
Jaké je postavení neziskových organizací v zahraničí? Určitě mají mnohé
neziskovky velký kredit, ačkoli u nás třeba nejsou moc známé.
"Když se podíváte na ty nevládní organizace, které jsou v nějakém
kontaktu s Organizací spojených národů, tak uvidíte, že existují takové
základní tři typy. Organizace, které dostávají příspěvky dokonce z
mezinárodních organizací, z OSN a jejích agentur, pak organizace, které jsou
evidovány a jejichž činnost je sledována OSN a pak je tady ohromné množství,
statisíce organizací, které jsou naprosto nezávislé. Ta situace je, co se
týče principu jejich fungování, velmi obdobná jako v České republice. S tím
významným rozdílem, že s těmi neziskovými organizacemi mají nejen občané,
ale i vlády, už jiné zkušenosti. Řekl bych, že zajímavý je zejména pohled na
neziskové organizace působící v neevropských zemích, v celé Africe, jižní
Asii, latinské Americe. Jejich aktivity jsou zcela jiné povahy, než v
Evropě, kde to známe a vnímáme my."
Když se zakládaly neziskovky, tak v nich začali pracovat Romové. Většina
z nich po pár letech odešla nebo byli vyhozeni. Proč se to tak děje nebo
dělo?
"Ona ta neziskovka nevzniká jen na základě právních ustanovení
nebo ekonomických pravidel. Potřebuje získat nějaký morální kredit. Ten se
získává velice snadno tím, že se stane součástí té neziskovky nějaká morální
autorita. V určité době měli Romové morální kredit jako oběti nějakého
sociálního nebo politického útlaku. Takže bylo dobré mít v čele té
neziskovky, nebo alespoň jejího vedení, nějakou významnou osobnost.
Nemyslím, že musela být populární, ale měla být známá jako Rom. Dodnes se to
děje i mě, protože jsem mediálně známý. Nic jiného v tom není. To je problém
neziskovek, nejen těch, ve kterých mají být Romové, ale mnoha jiných. To se
stává i autoritám náboženským, tedy těm, které jsou mediálně známé. To je
samozřejmě velkým nebezpečím, zneužitím té myšlenky. Nejen myšlenky té
konkrétní neziskové organizace, ale myšlenky přímo té veřejně prospěšné
práce."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Bez konečného rozhodnutí zůstalo jednání v senátu o tom, zda byla
vystěhováním romských rodin ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko porušena
jejich lidská práva. Předmětem sporu byly okolnosti vystěhování i stav domů,
do kterých se Romové dostali. Domy byly podle senátorů, kteří je navštívili,
v katastrofálním stavu. Jak uvedl senátor Josef Palata, zejména kvůli
vodovodu, elektřině či odpadům přestěhování Romů nazval deportací.
Romská komunita z osady Dobrá Voda u Toužimi na Karlovarsku usiluje o vznik
vlastního osadního výboru. Přípravy na jeho vznik iniciovalo občanské
sdružení Český západ. Cílem tohoto sdružení je vytvářet podmínky pro lepší
život obyvatel Dobré Vody. Pokud by jeho záměr uspěl, mohli by se Romové
více zapojit do řešení veřejných záležitostí, které souvisejí se životem v
osadě.
Bývalý učitel z novoměstského učiliště Jaroslav Štěpař nastoupil do funkce
náchodského terénního pracovníka pro komunitní centrum. Jeho úkolem je vést
grantová řízení, podávat žádosti o granty a pomáhat s jejich vyúčtováním.
Štěpař se už sešel s předsedy všech pěti romských sdružení, která v Náchodě
působí. V náplni práce má nový terénní pracovník také starost o využití
komunitního centra, nad nímž převzalo správu občanské sdružení Dokořán.
V sobotu 7. dubna pořádá Jan Balog z Ostrova na Karlovarsku jubilejní 10.
celorepublikový tradiční romský ples. Jako každoročně se i letos akce koná v
Kulturním domě Ostrov. Neodmyslitelnou součástí plesu bude volba jeho
královny. K tanci a poslechu zahrají Gipsy Billy a Gipsy Horváth Band. Jako
hosté vystoupí skupina Kmeťoband ze Slovenska.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom získalo cenu Zlaté srdce lidem
Nadace Naše dítě udělila cenu Zlaté srdce lidem, kteří významným způsobem
pomáhají dětem. Mezi nominovanými se objevily také romské neziskové
organizace. Jan Mišurec hovořil s předsedkyní občanského sdružení Romodrom,
Marií Gailovou, která toto prestižní ocenění získala.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak se bude v Praze slavit Mezinárodní den Romů
8. duben je vyhlášen jako Mezinárodní den Romů. Svůj svátek si tak
připomenou miliony lidí v zemích celého světa. V Praze budou oslavy začínat
již od 2. dubna. Více už k historii tohoto dne řekla Markovi Polákovi
organizátorka kulturních akcí Gabriela Hrabaňová ze sdružení Athinganoi.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Letošní festival Khamoro se zaměří na německé Romy
V týdnu od 28. května bude Praha patřit Světovému romskému festivalu
Khamoro. Jeho součástí jsou nejen různé kulturní akce, ale také odborné
semináře a mediální kampaň. A na co se konkrétně můžeme těšit letos? To
zjišťovala Jana Šustová u Barbory Šubrtové ze sdružení Slovo 21.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 30. března je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|