Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives amenca džana pro plesos Brnate, savo kerdža o doktoris o Emil Ščuka the leskeri škola. Vakeraha tiž pal oda, savi buči majinem te keren o jekhetanibena.

Nejdříve vás pozveme do Brna na ples Střední sociálně právní školy, kterou založil doktor Emil Ščuka. S politologem Zdeňkem Zbořilem se zamyslíme nad funkcí neziskových organizací u nás.

Vakeraha tiž palo jekhetaniben Romodrom, savo kerel buťi the predalo čhavore, pheneha tumenge palo temutno Romano džives the tumenge phenaha palo festivaľis Khamoro.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, že nadace Naše dítě udělovala ceny a na předním místě byla i organizace Romodrom. Pozveme vás také na oslavy Mezinárodního dne Romů a na festival Khamoro. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Vůbec první ples zažili studenti, učitelé a přátelé Soukromé střední školy sociálně právní. Škola byla založena v roce 1988 v Kolíně jako Romská střední škola sociální. Postupně se tvořily pobočky v Praze, Sokolově, Karviné, Jihlavě, Plzni, Orlové nebo také v Brně, kde se ples uskutečnil. A naše kolegyně Gabriela Grmolcová byla při tom.

Počátek plesu provázely drobné organizační zmatky, které se ale po čase vyřešily ke spokojenosti všech. A zábava se rozjela na plno. Úvodní řeči se ujal zakladatel a provozovatel školy Emil Ščuka.

"Vítám všechny studenty naší školy, vítám jejich rodiče, přátele a sympatizanty školy. Přejeme vám, abyste se krásně pobavili, aby se vám tento studentský ples líbil. A teď prosím sólo pro studenty z Brna."

"Já vyučuji sociální politiku, metody sociální práce, k tomu patří samozřejmě multikulturní soužití a romský jazyk a romistika."

V České republice pracuje řada neziskových organizací, které svou činnost zaměřují do všech směrů týkajících se našeho života. Jak tyto organizace podporuje stát, se Jan Berousek zeptal politologa Zdeňka Zbořila.

"Paralelně se sociální politikou státu, která byla ne vždy úspěšná, začaly vznikat neziskové, neboli veřejně prospěšné, organizace, které se snažily vyvíjet veřejně prospěšnou činnost. Protože tady ale byl dost velký nedostatek finančních zdrojů pro činnost těchto neziskovek, tak si je opatřovaly nejrůznějším způsobem, dost často v zahraniční. To znamená, že v době, kdy to bylo naléhavě nutné, ty peníze ze zahraničí obvykle nepřicházely. Dnes, kdy sociální síť existuje sice stále a ty neziskovky na ní participují, přicházejí peníze dost často ze zdrojů Evropské unie, ale kromě toho některé vybrané neziskovky jsou financované z takových nepříliš dobře čitelných zdrojů z našeho území, některé i ze státních peněz, byť zprostředkovaně. Například Člověk v tísni dostává peníze prostřednictvím veřejnoprávní televize, v minulosti to bylo zhruba pět milionů korun ročně, ale ta veřejnoprávní televize je dotovaná ze státního rozpočtu."

"Já bych řekl, že není příliš významné. Stát stále garantuje, pokud jde o finanční zdroje, pro ty bezprostřední potřeby, větší část. Ale organizace, které dělají veřejně prospěšnou činnost, mají velký význam morální, pomáhají zlepšovat občanské klima a občanskou angažovanost různých skupin. Ten apel, který přinášejí do společnosti, je možná významnější než ta jejich konkrétní finanční pomoc."

"Je fakticky významnější a podstatná, ale nese s sebou všechny ty neduhy sociálního inženýrství, zatímco ty neziskové organizace jsou sice v lepší pozici, než byly třeba v polovině devadesátých let, ale nejsou na takové úrovní, aby mohly tomu státu konkurovat. Mají však pro příjemce význam nejen materiální, ale i morální."

"Nevím přesně, netroufl bych si dělat proroka. Střední Evropa je tradičně, tím myslím nejméně v posledních dvou stech letech, organizovaná na principu sociálního a sociálně solidárního státu, i když se tady objevují tendence hrát si na Spojené státy americké, zejména u té poslední vlády a odbourávat ty sociální výhody. Myslím si, že to není možné, protože ta ekonomika například v Rakousku, SRN či České republice, to nemluvím o dalších evropských zemích, je postavena na principu solidarity a vzájemné pomoci a koneckonců ačkoli ten socialistický program Evropské unie nemá většinovou podporu, tak ten princip sociální solidarity a pomoci je v Evropské unii jeden z nejdůležitějších."

Jaké je postavení neziskových organizací v zahraničí? Určitě mají mnohé neziskovky velký kredit, ačkoli u nás třeba nejsou moc známé.

"Když se podíváte na ty nevládní organizace, které jsou v nějakém kontaktu s Organizací spojených národů, tak uvidíte, že existují takové základní tři typy. Organizace, které dostávají příspěvky dokonce z mezinárodních organizací, z OSN a jejích agentur, pak organizace, které jsou evidovány a jejichž činnost je sledována OSN a pak je tady ohromné množství, statisíce organizací, které jsou naprosto nezávislé. Ta situace je, co se týče principu jejich fungování, velmi obdobná jako v České republice. S tím významným rozdílem, že s těmi neziskovými organizacemi mají nejen občané, ale i vlády, už jiné zkušenosti. Řekl bych, že zajímavý je zejména pohled na neziskové organizace působící v neevropských zemích, v celé Africe, jižní Asii, latinské Americe. Jejich aktivity jsou zcela jiné povahy, než v Evropě, kde to známe a vnímáme my."

Když se zakládaly neziskovky, tak v nich začali pracovat Romové. Většina z nich po pár letech odešla nebo byli vyhozeni. Proč se to tak děje nebo dělo?

"Ona ta neziskovka nevzniká jen na základě právních ustanovení nebo ekonomických pravidel. Potřebuje získat nějaký morální kredit. Ten se získává velice snadno tím, že se stane součástí té neziskovky nějaká morální autorita. V určité době měli Romové morální kredit jako oběti nějakého sociálního nebo politického útlaku. Takže bylo dobré mít v čele té neziskovky, nebo alespoň jejího vedení, nějakou významnou osobnost. Nemyslím, že musela být populární, ale měla být známá jako Rom. Dodnes se to děje i mě, protože jsem mediálně známý. Nic jiného v tom není. To je problém neziskovek, nejen těch, ve kterých mají být Romové, ale mnoha jiných. To se stává i autoritám náboženským, tedy těm, které jsou mediálně známé. To je samozřejmě velkým nebezpečím, zneužitím té myšlenky. Nejen myšlenky té konkrétní neziskové organizace, ale myšlenky přímo té veřejně prospěšné práce."

Bez konečného rozhodnutí zůstalo jednání v senátu o tom, zda byla vystěhováním romských rodin ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko porušena jejich lidská práva. Předmětem sporu byly okolnosti vystěhování i stav domů, do kterých se Romové dostali. Domy byly podle senátorů, kteří je navštívili, v katastrofálním stavu. Jak uvedl senátor Josef Palata, zejména kvůli vodovodu, elektřině či odpadům přestěhování Romů nazval deportací.

Romská komunita z osady Dobrá Voda u Toužimi na Karlovarsku usiluje o vznik vlastního osadního výboru. Přípravy na jeho vznik iniciovalo občanské sdružení Český západ. Cílem tohoto sdružení je vytvářet podmínky pro lepší život obyvatel Dobré Vody. Pokud by jeho záměr uspěl, mohli by se Romové více zapojit do řešení veřejných záležitostí, které souvisejí se životem v osadě.

Bývalý učitel z novoměstského učiliště Jaroslav Štěpař nastoupil do funkce náchodského terénního pracovníka pro komunitní centrum. Jeho úkolem je vést grantová řízení, podávat žádosti o granty a pomáhat s jejich vyúčtováním. Štěpař se už sešel s předsedy všech pěti romských sdružení, která v Náchodě působí. V náplni práce má nový terénní pracovník také starost o využití komunitního centra, nad nímž převzalo správu občanské sdružení Dokořán.

V sobotu 7. dubna pořádá Jan Balog z Ostrova na Karlovarsku jubilejní 10. celorepublikový tradiční romský ples. Jako každoročně se i letos akce koná v Kulturním domě Ostrov. Neodmyslitelnou součástí plesu bude volba jeho královny. K tanci a poslechu zahrají Gipsy Billy a Gipsy Horváth Band. Jako hosté vystoupí skupina Kmeťoband ze Slovenska.

Nadace Naše dítě udělila cenu Zlaté srdce lidem, kteří významným způsobem pomáhají dětem. Mezi nominovanými se objevily také romské neziskové organizace. Jan Mišurec hovořil s předsedkyní občanského sdružení Romodrom, Marií Gailovou, která toto prestižní ocenění získala.

8. duben je vyhlášen jako Mezinárodní den Romů. Svůj svátek si tak připomenou miliony lidí v zemích celého světa. V Praze budou oslavy začínat již od 2. dubna. Více už k historii tohoto dne řekla Markovi Polákovi organizátorka kulturních akcí Gabriela Hrabaňová ze sdružení Athinganoi.

V týdnu od 28. května bude Praha patřit Světovému romskému festivalu Khamoro. Jeho součástí jsou nejen různé kulturní akce, ale také odborné semináře a mediální kampaň. A na co se konkrétně můžeme těšit letos? To zjišťovala Jana Šustová u Barbory Šubrtové ze sdružení Slovo 21.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 30. března je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.