Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives tumenge phenaha pale uči škola kaj sikľon the o Roma. Džana amenca tiž andro jekh jekhetaniben, jak keren buči predalo Roma.

Nejdříve se dozvíte, že Romové studují také na Anglo-americké Vysoké škole v Praze. Vydáme se rovněž do sdružení Český západ, který nabízí řadu programů pro Romy.

Vakeraha tiž pal tumare čačipena u pal oda so kerela e vláda le džuvľenca, save pregejle sterilizacijaha, pal savi nadžanenas. Phenaha tumenge, sar dživen o Roma andro Uzbekistán.

Ve druhé polovině O Roma vakeren a se v právní poradně zaměříme na bytové smlouvy. Tento týden Rada vlády pro záležitosti romské komunity jednala o problematice sterilizací žen, ke kterým docházelo v rozporu s právem - to je naše další téma a dozvíte se také, jak žijí Romové v Uzbekistánu.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Podle statistik se každoročně zvyšuje počet romských studentů na středních školách a řada z nich pokračuje i na školách vysokých. Tomu napomáhá řada úspěšných projektů, které realizují například sdružení Athinganoi a Slovo 21. Jejich pomoc je významná při přípravě na zkoušky. Dnes vás seznámíme s Anglo-americkou Vysokou školou, kde Romové také studují. Marek Polák pozval k mikrofonu ředitele této školy.

"Anglo-americká škola byla založena v roce 1990 Jansenem Reichlem, byla založena jako Anglo-americká College, ale přejmenovali jsme ji na Anglo-americkou vysokou školu, která získala českou akreditaci v roce 2001."

"Máme bakalářský a magisterský program. Bakalářské studium zahrnuje studium humanitních věd, nabízíme také obchodní program, administrativu a právo, které ale není akreditované českým školstvím, ale Universitou Wales."

"Účelem stipendia pro Romy je poskytnutí dalšího vzdělání v tomto unikátním prostředí, zvlášť kvůli omezení, které Romové mají, co se týče vyššího vzdělání."

"To je dobrá otázka. Záleží na jejich zájmu, kontaktech a příležitostech. Takový student může pracovat pro neziskové organizace, v nadnárodních organizacích a podobně."

"Každý student musí projít vstupním testem, který se jmenuje TOEFEL. Musí získat 525 bodů, aby mohl studovat. Pokud student neovládá angličtinu dostatečně, může se zapsat do kurzů IAEP, což je program na zlepšení angličtiny."

Před několika lety byl České republice založen klášter trapistů. Když mniši z tohoto řádu hledali pro klášter vhodné místo, objevili v lednu roku 1999 zchátralý barokní statek Nový Dvůr ve vesničce Dobrá Voda v Karlovarském kraji. Kromě místa pro klášter však v Dobré Vodě našli také poměrně velkou romskou komunitu, pro kterou od roku 2000 organizují pomoc. Více v příspěvku Jany Šustové.

Vesnička Dobrá Voda je správní součástí města Toužim. Z celkového počtu 95 obyvatel je 78 Romů. Klášter trapistů od počátku usiloval o podporu integrace romské komunity do společnosti, a to zejména prostřednictvím poskytování pracovních příležitostí. Pracovním poměrem v rámci Kláštera trapistů prošlo dvanáct obyvatel Dobré Vody a nejbližšího okolí. Ale s nárůstem počtu zaměstnávaných osob a s hlubším pronikáním do problematiky dané komunity vyvstala potřeba komplexnější formy pomoci. Z tohoto důvodu bylo nutné rozšiřující se projekt pomoci romské komunitě oddělit od vlastního Kláštera trapistů a založit samostatnou organizaci, nadále klášterem podporovanou. A tak koncem roku 2001 vzniklo občanské sdružení Český západ, které přispívá ke zkvalitnění bydlení Romů, organizuje programy a volnočasové aktivity pro děti, zajišťuje zvyšování kvalifikace dospělých a vytváří pracovní příležitosti. Velký problém, který sdružení řeší, souvisí s bydlením. Romská komunita v Dobré Vodě totiž obývá jeden panelový dům, který je tvořen čtrnácti malometrážními byty a je v havarijním stavu. Podrobnosti vypráví Lenka Kuřátková z občanského sdružení Český západ.

"Bytovka, ve které teď Romové bydlí, byla postavena v 60. letech, a v roce 2005 z ní začalo město Toužim odprodávat byty. Situace některých romských rodin byla tehdy taková, že si nemohly dovolit byt koupit. Navíc by ještě v té době rodiny musely vytvořit družstvo bytových vlastníků - a na to nebyly připraveny. A tak do jednání vstoupilo občanské sdružení Český západ a začalo první jednání s komunitou, které představilo různé možnosti řešení: že si buď byty odkoupí, nebo počkají, až město prodá panelový dům někomu, kdo ho koupí celý. Nakonec bylo výsledkem jednání to, že romské rodiny požádaly Český západ, aby na nějakou dobu dům koupil s tím, že se zavázaly, že si byty budou postupně odkupovat."

V roce 2006 získalo Občanské sdružení Český západ dotaci na odstranění havarijní situace v domě a začalo ho rekonstruovat. Odborné práce provádí stavební firma, avšak na rekonstrukci se podílejí i samotní nájemníci.

"V tuto chvíli jsou opraveny stoupačky, jsou vyměněná okna. A zároveň, aby se romské rodiny nějak spolupodílely na opravě domu, se každá rodina zavázala, že odpracuje 100 dobrovolnických hodin při rekonstrukci."

"Změny v té bytovce jsou velké a zároveň je vidět i velká radost těch rodin. Hodně si toho váží a myslím si, že si toho hodně váží také kvůli tomu, že i oni se na tom museli nějakým způsobem podílet. Začínali vyklízením sklepů, když se vyměňovala okna, třídili dřevo ze starých oken, na chodbách čistili omítku. Udělali tam spoustu práce."

Kromě toho sdružení zajišťuje rekvalifikační kurzy pro Romy a pomáhá jim najít práci. Provozuje také malou dílnu, kde ženy ručně tkají koberce, vyrábějí tašky, ubrusy apod. Romové se do kurzů i jiných aktivit ochotně zapojují, což oceňuje i plzeňský biskup František Radkovský:

"Když jsem si uvědomil, že oni dělají kurzy, protože jim vadí, že nemají doplněné kompletní vzdělání, to, že se učí na počítači, že chtějí umět pořádně češtinu - to jsou velké věci. Tady se stalo něco, co není normálně běžné a sice že ti lidé získali sebedůvěru a důstojnost. A cítí, že proto, aby tu důstojnost měli, je potřeba co nejvíc udělat. A to je, myslím, ta nejdůležitější motivace, která je potřebná. Jinak je nic zvnějšku nedonutí, to musí přicházet takto zevnitř a to se, myslím, tady podařilo. Nebo to, že si chtějí dát do pořádku svůj dům, pracují na tom a mají z toho radost, to je opravdu veliké."

Občanské sdružení Český západ poskytuje také širokou nabídku programů pro děti. Provozuje například školičku pro děti od dvou do šesti let, kroužek vaření či taneční kroužek. Velmi užitečný je také Odpolední klub, který mohou navštěvovat školáci na římskokatolické faře v Toužimi.

"Když dětem skončí v Toužimi škola, čekají tak dvě až tři hodiny na autobus. To by byl čas, kdy by jen chodily po městě, v dešti, v zimě. Začali jsme pro ně dělat odpolední klub a jeho první cíl byl, aby děti měly nějaký bezpečný prostor, kde by mohly ten čas strávit. A po nějaké době jsme zjistili, že některé z těch dětí mají hlad. Tak jsme začali zkoušet takový jednoduchý systém svačin - děti mají možnost dostat na faře svačinu, ale musí se mezi sebou dohodnout, co ten den budou ke svačině kupovat, pak ji někdo musí jít koupit. Tak se navíc učí i trošinku hospodařit, protože na svačinu je vymezena jen určitá částka, nemůže to být svačina za jakoukoliv částku. Také se tím učí mezi sebou komunikovat a šetřit. Když ji zbudou peníze ze svačin, může se koncem týdne koupit něco lepšího a naopak, když ty peníze nevystač, je pak ta svačina chudší."

Mezi Romy v Dobré Vodě působí také římskokatoličtí kněží. Jedním z nich je Martin Sedloň z řádu oblátů:

"Musím říct, že se tam velmi často setkávám s velkým zájmem, ale někdy zase i s velkým nezájmem, nedá se to nějakým způsobem předem příliš odhadnout. Ale myslím si, že Romové jsou velmi rádi, když někdo o ně má zájem. A je důležité ukázat jim lásku a také skrze naši přítomnost a skrze to, oč se snažíme, že je Bůh miluje, že Mu není jedno, jak se mají, že Mu nejsou lhostejné jejich životy, že jejich existence má smysl, že i ty jejich těžkosti nejsou Bohu jedno. To je to, s čím tam přijíždím a co se tam snažím nějakým způsobem ztělesňovat, nakolik je to možné."

Pokud se o občanském sdružení Český západ chcete dozvědět více, můžete navštívit jeho internetové stránky www.cesky-zapad.cz.

Zástupci Romů z Rady vlády pro záležitosti romské komunity nesouhlasí s návrhem ministryně Džamily Stehlíkové vypsat sbírku na pomoc romským rodinám, které Vsetín vystěhoval loni na Jesenicko a Prostějovsko. Jednorázová pomoc ze státního rozpočtu či z "ministerské sbírky" podle nich není koncepční a k vyřešení problémů nepřispěje. Romští zástupci ale ocenili, že ministryně chce situaci vystěhovaných Romů zlepšit.

V Brně na místě nevyužívaných průmyslových území a zároveň v oblasti, místními přezdívanou Bronxem, by měl v budoucnu vést bulvár, který brněnští radní nazývají novou městskou třídou. S myšlenkou na vybudování třídy, která by měla začínat v ulici Zvonařka a pokračovat až na náměstí 28. října, přišlo už minulé vedení města. Nechalo také zpracovat ekonomické a technické posouzení specializovanou poradenskou společností. Studie potvrdila, že tento záměr je reálný.

Slovenské občanské sdružení Spolu se sídlem v Kremnici pokračuje v trénincích romských žen v projektu Romská ženská síť. Dvoudenní setkání účastnic školení se tentokrát konalo v Detvě. Do projektu byly zapojeny romské ženy ze sedmi lokalit východního a středního Slovenska. Tříčlenné týmy žen už loni samostatně realizovaly ve svých domovských lokalitách malé komunitní projekty.

Ve dvou pražských kinech Lucerna a Světozor bude ve středu 28. února slavnostně zahájen festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. V Lucerně bude také předávání ceny Homo Homini za rok 2006, kterou organizace Člověk v tísni každoročně uděluje osobnostem, významně se podílejícím na prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.

V následujících minutách vám právnička Klára Veselá-Samková poradí, jak se vyhnout chybám při podpisu nájemní smlouvy. S mikrofonem se za ní vydala Iveta Durdoňová.

Posluchači nám často volají do redakce, že bydlí v pronájmu, opozdili se s platbou a majitel žádá, aby opustili ihned byt.

" Způsob, jakým se vypovídá z nájmu z bytu, je určen občanským zákoníkem. Tento občanský zákoník říká, že k výpovědi z nájmu bytu může dojít pouze v případě, že nájemník je v prodlení dalším, než je tříměsíční lhůta a potom je tříměsíční výpověď. Samozřejmě, že to nastoluje trochu otázku, jestli nájemníci po tu dobu musí platit. Musí ji platit. A pokud by neplatili, tak samozřejmě majitel má právo na uhrazení penále, které není zdaleka v nejnižší výši, a které činí 2,5 promile denně. Může také po nich chtít například náhradu škody, která mu vzniká tím, že musí toto období nějakým způsobem účtovat pracněji, ale nemá právo je vyhodit ze dne na den. Má právo vzít kauci, která je právě na tyto případy určena, aby majitel i v případě, kdy nájemník přestane platit nebo se začne opožďovat s placením, mu z této kauce uhradil tu škodu, která mu vznikla, nebo ten nájem, který nezaplatil."

Když nezaplatili kauci a s majitelem se dohodli na tom, že v bytě udělají opravy a on jim tu kauci odpustí.

"Tak zaprvé kauce není povinná, kauce je možnost, kterou může majitel vymáhat. Potom samozřejmě záleží na tom, jak velký přínos do toho bytu nájemníci vnesli. Jestliže by se jednalo pouze o drobné opravy, tak každý nájemník má povinnost si drobné opravy hradit sám. Pakliže by se jednalo o opravy zásadní z jejich strany zásadní investice, tak by měli právo na nahrazení alespoň části vložených prostředků. Spojení kauce a nějakých oprav nemá úplnou příčinnou souvislost. Jsou to zkrátka věci, které spolu moc nesouvisí."

A když ve smlouvě je napsaná smluvní pokuta a majitel se ohání právě touto smluvní pokutou, že jim může dát 30 000 měsíčně, co to znamená?

"Zaprvé podle dlouholeté standardní judikatury, judikatury všech soudů, musí být smluvní pokuta v jakém si poměru k té vymáhané částce. Kdybyste dlužila 1000 korun a měli jste domluveno, byť i smluvně a vy jste na to přistoupila, že každý den, kdy nezaplatíte, budete platit dalších 1000,- Kč nebo další 2000,-Kč, tak se tomu také může říkat lichva, že? Takže v tomto případě je řada soudních rozhodnutí, které říkají jakým způsobem, jak má být zhruba ta smluvní pokuta konstruována a v jakých se může pohybovat částkách. Smluvní pokuta je dobrovolné ustanovení, a jestliže v té smlouvě není zakotvena, tak by mě docela zajímalo, na základě čeho ji chce majitel vymáhat? Protože jeho újma, která mu byla způsobena tím, že dostal svoje peníze pozdě, byla již uhrazena tím penálem a pakliže by tvrdil, že mu tím byla způsobena další škoda, tak ta škoda se musí vždy prokazovat."

V pondělí Rada vlády pro záležitosti romské komunity jednala o sterilizacích romských žen, ke kterým docházelo v rozporu s právem jak v období komunismu, tak po roce 1990. Rada se k této problematice sejde ještě znovu zhruba za dva týdny. Na dosavadní průběh jednání se Jana Šustová na tiskové konferenci zeptala ministryně Džamily Stehlíkové.

Paní ministryně, v pondělí se sešla Rada vlády pro záležitosti romské komunity a projednávala mimo jiné také kauzu sterilizací žen, prováděných v rozporu s právem. K jakým závěrům zatím Rada došla?

"Celé to jednání Rady v pondělí, ta část, která byla věnována otázce nedobrovolné sterilizace žen, probíhala ve znamení detailního informování ze strany pracovní skupiny romských žen, která se tou otázkou zabývala. Tato skupina navrhuje vládě, aby přemýšlela o systémových krocích, které by vedly k prevenci těchto jevů v budoucnu. Na tom pracuje ministerstvo zdravotnictví a také je ve hře návrh odškodnění těchto žen. Nicméně jednání o této otázce bude pokračovat, protože já mám ještě povinnost předložit radě výsledek jednání Poradního sboru ministerstva zdravotnictví. Není to velký dokument, jde asi o 6 stránek textu. Nicméně ten dokument je klíčový právě proto, že navrhuje legislativní úpravy a jiné úpravy, které by těmto jevům v budoucnosti zabránily."

"Například tento Poradní sbor ukládá ministru zdravotnictví, aby realizoval osvětovou kampaň nejen pro laickou veřejnost, ale také pro odborníky. Aby byly podporovány výzkumné aktivity, které se týkají výsledků sterilizace a způsobu provádění sterilizace. To nejdůležitější, co Poradní sbor ministerstvu doporučil a čem už ministerstvo pracuje nebo dokonce již to provedlo, to je začlenění ustanovení týkající se provádění sterilizace do novely zákona o péči o zdraví lidu a do návrhu zákona o zdravotní péči. Musí tam být přesně uvedeno, za jakých podmínek a okolností k tomu musí dojít a musí tam být detailně rozebrán způsob toho informovaného souhlasu. Ovšem nebudeme čekat na schválení těchto zákonů. Již teď připravuje ministerstvo zdravotnictví předpis, který bude velice přísně předpisovat zdravotníkům, jakým způsobem musí být získáván informovaný souhlas pacientky, protože problém i těch nedobrovolných sterilizací ve většině případů spočíval v tom, že ženy nebyly dostatečně informovány o tom, jakou povahu a jaké následky má tento zákrok a tudíž jejich rozhodnutí neodpovídala podstatě tohoto zákroku, v čemž vzniklo to pochybení."

Pracovní skupina romských žen také navrhovala zřízení vyšetřovací komise, která byla také ve Švédsku, kde z 2000 žadatelů o odškodnění za sterilizaci bylo prý 1500 odškodněno. Uvažuje se opravdu o zřízení takové komise nebo jedná o tom Rada?

"Beze sporu je to v tom návrhu, který pracovní skupina těchto žen předkládá Radě, je to v tom návrhu usnesení vlády. Konkrétně jedná se o komisi, která by prověřila provádění sterilizací v ČR od roku 1948. Toto šetření by mělo být uskutečněno do 31.12. 2008. Je to v návrhu toho usnesení vlády, ovšem musíme si uvědomit, že zjistit skutečnosti od roku 1948 není v silách ministerstva, neboť značná část dokumentace už neexistuje, a to podle předpisu o skartaci, takže výstupem bude zřejmě zúžení toho časového horizontu, protože pro nás je klíčovým obdobím doba po roce 1990, i když řada žen uvádí, že k tomuto činu došlo ještě za minulého režimu."

Jak žijí Romové v Uzbekistánu, tak to byla jedna z otázek, kterou položil Marek Polák studentu vysoké školy Leonardu Sabirovi, který studuje a žije v České republice.

"Můj obor je politika a sociální vědy. Zajímám se o politiku, a proto jsem se rozhodl pro tento obor."

"Ano, samozřejmě. Žije tam mnoho minorit, vlastně Uzbekistán není jen Uzbeků, je to multikulturní země, žijí tam Rusové, Arméni, Poláci..."

"Vlastně ani nevím, nikde jsem neviděl Roma na administrativní pozici, ale určitě jsou."

"Uzbekistán je multikulturní, takže diskriminace tam není. Roma ať je Rom, Rus ať je Rus. U nás mají všichni stejná práva."

Takže to znamená, že například vzdělání je jim dostupné jako všem jiným?

Když to srovnáš, myslíš, že minority žijící u vás mají lepší postavení ve společnosti než minority v České republice?

"Naneštěstí nejsem seznámen se situací minorit. Doufám, že životní podmínky minorit jsou tady dobré."

"Párkrát už jsem se ocitl v situaci, kdy jsem se cítil velice nepříjemně, ale na druhou stranu jsem si tu užil i příjemné chvíle. Ano, jsou tu lidé, kteří nesnášejí Romy, Rusy a tak podobně."

"Myslím, že je to kvůli historii. Lidé tady mají špatné zkušenosti, a proto se občas chovají dost nedůvěřivě."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 23. února je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.