Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives tumenge phenaha pale maškarutno škola, savo thoďa avri doktoris o
Emil Ščuka. Tiž vakeraha pale Iveta Kovačovo, savi kerel buči andre televizi
the mek giľavel andre grupa Triny.
Nejdříve se dozvíte, jaké nové obory nabízí Střední sociálně právní škola,
kterou založil doktor Emil Ščuka. Dále jsme k mikrofonu pozvali Ivetu
Kováčovou, která pracuje v České televizi.
Tiž amenca amenca džana andro jekhetaniben IQ Roma servis Brnate, vakeraha
pal oda, čo o Roma džanen buči internetoha u pheneha tumenge tiž palo romani
uraviben.
Vydáme se také do brněnské organizace IQ Roma servis, kde se zaměřují na
řešení sociálního bydlení, a představíme vám projekt Čhave, který je zaměřen
na zvyšování počítačové gramotnosti na školách.
Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Odbornou školu sociálně-právní už lze studovat v několika regionech ČR
Tento měsíc si můžete podat přihlášky ke studiu na střední a vysoké školy.
Absolventi základních škol mají možnost studovat na střední odborné škole
sociálně právní, která působí v několika regionech České republiky. Jak
Marku Polákovi řekl zástupce ředitele Roberto Tonelli, od září se školy
otevřou i dalších městech.
"Naše škola se kdysi jmenovala Romská střední odborná škola
sociálně-právní, v současné době má i nový název a to je Odborná
škola sociálně-právní, kterou založil před sedmi lety doktor Emil
Ščuka."
Otevírají se nové obory?
"Ano. Otevíráme především hotelnictví a turismus, management
cestovního ruchu, management ve stavebnictví, management obchodu a služeb,
pedagogika volného času, veřejno-správní činnost, výchovná a
humanitární činnost, sociálně-právní činnost. V současné době máme
již otevřené pobočky i v jiných městech. Výuku v těchto pobočkách jsme
zahájili minulý rok v září a je to Praha, Brno, Plzeň, Sokolov, Kolín,
Jihlava a Karviná. V těchto pobočkách máme dohromady asi 310 studentů
denního studia a 350 studentů dálkového studia."
Co vedlo k otevření těchto nových oborů?
"Chceme dát mladým lidem šanci, především studentům, kteří mají
zájem o jiná studia, než je sociální. Chceme docílit toho, aby si mladí
studenti vytvářeli svoje pracovní místa, aby nebyli závislí na jiných
zaměstnavatelích, ale jen sami na sobě."
Škola umožnila studium ve více městech. Jaké jsou výsledky?
"Výsledky jsou překvapující, protože je velký zájem o tuto školu i
v jiných pobočkách, kde už jsme ji zřídili. Ke zřízení nových poboček nás
vedlo především to, že studenti v Kolíně byli z celé republiky a náklady,
které byly spojeny s tímto studiem byly tak 3500 až 4000, a to rodiče
nemohli platit, proto jsme se rozhodli přiblížit jim toto studiu do jejich
bydliště."
Jaké uplatnění najde absolvent vaší školy?
"Doposud složilo maturitu asi 300 studentů denního studia a 400
studentů dálkového studia. Někteří studenti jdou dál na vysoké školy, a to
především na pedagogické, filozofické a právnické fakulty a od letošního
roku se dostali i na policejní akademii. Někteří pracují ve funkci jako
koordinátoři, poradci, někteří mají svoje občanské sdružení, někteří
podnikají a mají svoje firmy."
Umožníte dálková studia i v nových oborech?
"Ano, umožníme. A bude to umožněno i jiných pobočkách, které
zakládáme."
Co musí student splňovat, aby byl přijat na Vaší školu?
"Především musí splňovat to, aby měl docházku devátých tříd, podal
k nám přihlášku, a poté aby přišel na přijímací zkoušky."
Z čeho se dělají přijímací zkoušky?
"Přijímací zkoušky budou především z českého jazyka, matematiky,
občanské výchovy, zeměpisu, a ze všeobecného přehledu."
Vy sám jste absolvent této školy.
"Ano, jsem absolventem této školy."
V čem spočívají výhody?
"Tak především v tom, že jsem se naučil romsky, poznal jsem
romskou historii a kulturu. Získal jsem spoustu kamarádů a v současné době
studuji i vysokou školu - Policejní akademii. Dala mi takový
všeobecný rozhled."
Vidíte nějaký rozdíl mezi touto školou a školami neromskými?
"Ano, vidím, a to především v tom, že na jiné střední škole se
neučí romský jazyk a romština. Na této škole jsem se cítil jako doma,
protože tam bylo spousta Romů."
Pokládáte Vy sám za důležité, aby se na jiných středních školách
vyučovala například romská historie?
"Ano, vidím to jako důležité, ale nedával bych to jako povinný
předmět, ale spíše jako zájmový kroužek."
My ještě dodáme, že ve všech městech tento měsíc můžete školy navštívit v
rámci dnů otevřených dveří, v Praze například ve dnech 8. února a 22. února.
Podrobnější informace získáte na internetových stránkách www.sossp.wz.cz.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
"Doma se vždy zpívalo, já nic jiného neznám," říká Iveta Kováčová
V následujícím příspěvku Vás blíže seznámíme s životem Ivety Kováčové, která
pochází z početné romské rodiny. Veřejnosti je známá nejen jako moderátorka
České televize, ale také jako zpěvačka. Vystudovala konzervatoř v Praze,
účinkovala v muzikálech Hair a Krysař a v roce 1999 založila dívčí hudební
skupinu Triny. K mikrofonu ji pozvala Jana Šustová.
Ve vaší skupině jste tři a zpíváte romské písně v romštině. Zvláštní na
tom je, že Romka jste jen vy. Jak jste se daly dohromady s kolegyněmi?
"Vždycky mám po této otázce hroznou chuť lhát, to znamená říkat,
že to jsou sestry, že jsme se narodily najednou, čili trojčata, prostě
všechno tohle nevysvětlovat, protože podle mě ty holky udělaly ohromný kus
práce. Mně se to potvrdilo hlavně třeba tím, že přišli romští muzikanti a
říkali: .To, že Vy jste Romka a že ta blondýna je Romka, to víme, to je
jasné. Ale ta třetí, to já nevím, to je nějaká Maďarka?". Jeden
pán hodně váhal, a když jsem mu řekla, že jsme tři sestry, tak vůbec
nemrknul okem. A to nebyl žádný pán, který by vypadal nějak nechápavě nebo
nějak neinteligentně a odešel s tím, že tedy jsme tři sestry. Takže mně se
chce samozřejmě lhát."
Jak jste se spolu daly dohromady?
"Já říkám, že je to náhoda, nebo jestli to je něco daného, nějaký
osud cesty, který vás spojí s lidmi, se kterými máte být, něco udělat, něco
pochopit, něco zažít. Tak to se asi děje nám a myslím si, že nás to všechny
tři moc těší, to je tom to krásné."
Jak dlouho už spolu hrajete?
"V tomhle jsme Romky, nebo prostě ženské, protože ženské v tomhle
moc představu o čase nemají. Já mám pocit, že tak 7 let třeba."
Jaké písně jsou ve vašem repertoáru? Jsou to spíš tradiční písně nebo
jsou to autorské písně?
"Větší podíl je tradičních, upravených tradičních písní. Já si
myslím a doufám, že by to Romy mohlo těšit, protože ty písničky znají jen v
tradičním podání. Všechny další kapely, které se tu vyskytují na scéně a
které pracují s romskými tématy, tak to mají v tom tradičním podání, v tom
tradičním kabátku - je to takové do popova, do jazzova a do tanečna.
A to naše je tak něco mezi, je tam trošku jazzu a blues. A hlavně ta témata
jsou posunuty už v tom trojhlase, v tom nezvyklém souzvuku, protože já jsem
vůbec nelpěla nebo netrvala na nějakém dodržování těch věcí, které by tam
být měly, měla jsem určitou představu o souzvuku a ten tam v každém tónu
někde je. A nehledě na to, že témata romských písní jsou kraťounká, takže
tam se muselo samozřejmě nastavovat, musela jsem domýšlet, spojovat, nebo
třeba udělat refrén, vygradovat to... Prostě se s tím pracovalo. Takže já si
myslím, alespoň to občas vídám, že lidé jsou překvapeni tím pojetím a na
druhou stranu poznají ten starý materiál a koukají, někdy zírají, strašně je
to těší a lechtá, co se tím stalo, kam se to vyvíjí, jak se to posunulo.
Takže tohle je hezký. Autorské věci jsou tam také, ale to je většinou na
mně, na mé aktivitě. Já se strašně moc snažím. Na našich dvou cédéčkách je
pár, řekla bych 5 autorských písní, když nebudu počítat ty veškeré vokály,
veškeré překlenovací mosty a všechny ty věci, které tam vznikly, protože
samozřejmě to téma je dané a pak se obměňuje a pracuje se s ním. To všechno
je také, řekla bych, autorská práce, ale pracujeme převážně se starým
materiálem."
Co se týče vašich autorských písniček, jaká témata se tam většinou
objevují? Dnes to bylo hodně o lásce, dá se říci, že to je takové většinové
téma vašich písní?
"Já bych řekla, že ano, ale takové, co život přináší, co nese. Já
řeknu, že toho mám plný šuplík, ne, já jsem ten šuplík, jsem plná, nadržená,
když to řeknu takhle, protože dva roky se chystám natočit svoje sólové cd,
ke kterému, doufám, dojde. A to je právě ten můj šuplík, kde si věci řeším
nebo komunikuji, vedu dialog s lidmi, s kterými se mi třeba ještě nepodařilo
najít úplně společný jazyk nebo cestu, aby nám oběma bylo v tom životě vedle
sebe dobře. Nebo vůbec nějak tak si řeším věci. Takže i v těch písních je
něco takového, jako že vás někdo zrovna uhrane, zaujme, tak vznikne píseň.
Třeba někdo něco zahraje, jako to bylo v případě Ivana Krále, a já něco
slyším, inspiruje mě to a vznikne z toho ukolébavka. A jsou to takové jakoby
impulsy, které přicházejí z venku nebo většinou ze mě, zevnitř, z toho, co
prožívám, nad čím se zamýšlím, co mě trápí, co mi dělá dobře. To je obsahem
těch písní."
Texty vašich písní jsou v romštině. Mluvili jste doma romsky? Dá se říct,
že je to váš mateřský jazyk?
"Asi bych mohla říct, že ano, protože moje maminka na nás mluvila
romsky. Po té, co se přestěhovali ze Slovenska, tak se tatínek naučil velmi
rychle a výborně česky, takže ten nás driloval a nemluvil na nás jinak než
česky. A když mluvili s maminkou a zrovna si chtěli říci něco, co my jsme
neměli slyšet, tak mluvili maďarsky. Maminka, protože se doposud nenaučila
pořádně česky, mluví takovou česko-slovenštinou. S námi mluvila
hrozně ráda romsky. Je to dobře a já jsem jí za to vděčná, že jsme doma
mluvili romsky. Takže my jsme chtě nechtě ten jazyk vnímali a nějakým
způsobem jsme se ho naučili. Neříkám, že ho umím dokonale, ale určitě se
domluvím a určitě rozumím a vím, co zpívám, tady zevnitř. Takže ano, je to
můj mateřský jazyk, cítím, že je to moje mateřština."
Kolik vám bylo let, když jste se přestěhovali ze Slovenska?
"Já jsem se narodila už v Čechách, takže už to bylo všechno
rozjeté a připravené, i ta čeština, i romština. Maďarština mě bohužel
nepoznamenala, což mě strašně mrzí."
A ještě bych se zeptala, jaká byla vaše cesta k hudbě a vlastně vůbec k
tomu, že jste teď v televizi nebo že takto vystupujete?
"Já bych řekla, že přirozená, spontánní. Tím, že člověk něco chce,
někam míří, někoho potká. To je zase to samé, jako jestli je někde všechno
nalajnované, nebo se člověk tak jakoby valí v té vodě života. Přesně nevím,
ale žádné extra úsilí to nebylo. Já jsem vždy věděla, že zpívat chci, doma
se vždy zpívalo, zpívalo se od mého dětství, já nic jiného neznám, než toto.
To byl projev radosti, smutku, když byl hlad, tak můj strýc dětem začal hrát
a ony začaly šíleně tancovat a zpívat, až se unavily a snadno pak spaly a
druhý den to šlo zase nanovo, protože když ten chleba nebyl, tak se děti
musely nějak unavit, než přišly peníze a než se zase mohl koupit. A mně se
to docela líbilo a nikdy bych si na to nestěžovala. To byly nádherné časy,
na které vzpomínám a z nichž čerpám. A to samé s televizí: prostě nebyla
práce, bylo potřeba něco dělat a náhodně mi někdo řekl, že tam někde je
konkurz. Tak jsem trošku z recese na ten konkurz šla, protože to bylo trošku
mimo můj obor, i když češtinu a logopedii jsem studovala a dělala, takže
jsem věděla, že v určitém směru na to předpoklady mám. Takže i proto jsem
tam drze šla a ono se to podařilo. Takže zázraky se dějí, je to
nádherné."
Kde jste studovala češtinu a logopedii?
"Já jsem studovala střední pedagogickou školu v Litoměřicích, obor
mateřské školy, a tak v rámci toho všeho jsem si dělala logopedický kurz,
protože musíte mít i bezvadnou výslovnost, když učíte děti již v těchto
začátcích. Takže čeština jako taková mi nikdy nedělala problémy, měla jsem
ji ráda, učila jsem se jí snadno, neměla jsem problém."
Na závěr bych se zeptala, jak často vystupujete s kapelou Triny?
"My jsme takové maminky, hodně rodinně zaměřené, ale na druhou
stranu jsou období, kdy bychom rády koncertovaly častěji a bohužel se
nedaří, a pak zase je období, kdy jsme dost spokojené: Takže já si myslím,
že je to třeba tak 1x až 5x do měsíce."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Postavení Romů v české společnosti nejvýrazněji symbolizují znevažující
stavby a činnosti na místech bývalých romských koncentračních táborů. Na
tiskové konferenci v newyorském sídle OSN to prohlásil Čeněk Růžička z
českého Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Konference se konala v
souvislosti s výzvou evropských Romů, aby OSN zřídila funkci zvláštního
představitele pro otázky Romů a Sintů. Nový úřad by měl upozorňovat na
porušování jejich práv a zasazovat se o praktická opatření na zlepšení
ochrany této národnostní menšiny.
Radnice ve Frýdku-Místku se opět uchází o dotaci Rady vlády České
republiky pro záležitosti romské komunity, aby mohla zaplatit mzdy tří
terénních pracovníků. Lokalita, ve které mají sociální pracovníci působit,
je hlavně okolí ulice Míru. Ta je obyvateli města považována za problémovou
a žije tam přibližně 360 Romů.
Kanada v dubnu znovu přezkoumá vízovou povinnost pro české občany, aby
zjistila, zda a kdy by bylo možné víza zrušit. Zastupitelský úřad Kanady
uvedl, že více než 90 procent českých žádostí o vízum vyřídí ještě v den
jejich podání. Velvyslanectví podotklo, že Ottawa bude při posuzování otázky
víz brát v potaz i postoj sousedních Spojených států.
Knihovna města Ostravy připravila pro letošní rok ve své pobočce Kutuzovova
projekt s názvem "Dveře dokořán - O vudar pale".
Svou náplní doplňuje cíle projektu "Romaňi kereka - Romský
kruh. Jeho cílem je nabídnout pestrou škálu volnočasových aktivit romské
komunitě, od dětí předškolního věku až po celé rodiny.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženy
Sekce Manushe ze sdružení Slovo 21 připravila v Choceradech u Benešova
školení pro nezaměstnané ženy. Podrobnosti Marii Vrábelové řekla
koordinátora projektu Marta Hudečková.
"Naše pracovní skupina Manushe vymyslela takový kurz pro romské
ženy, které jsou nezaměstnané, na mateřské dovolené nebo vůbec chtějí udělat
něco pro sebe. Motivujeme jsme je takovým tréninkovým kurzem, který bude
rozdělen na sebevědomí a komunikaci a na praktickou část, kde se budou ženy
učit, jak vyhledávat pracovní místa, jak žádat o práci, jak napsat životopis
a nácvik takového přijímacího pohovoru."
Jak dlouhý bude kurz?
"Je to víkendovka, takže od pátku do neděle, a na konci budeme
dávat osvědčení o absolvování motivačního kurzu."
Odkud se vám přihlásily romské ženy?
"Kurz je určen především pro ženy z Prahy a okolí. Máme tu dokonce
účastnice z Kladna. Myslím si, že tyto ženy potřebují získat sebevědomí,
slyšela jsem v jakých podmínkách žijí."
Jak jsme slyšeli, na školení pojedou i ženy ze sociálně vyloučené lokality
na Kladensku. Možná, že se díky němu podaří najít práci i Boženě Ridajové.
Jak dlouho tady bydlíte?
"Čtyři roky, pět let."
Jaké podmínky tady jsou?
"Jedna místnost, koupelna tady není, záchod společný, studená
voda."
Co si myslíte, že bude dál?
"To nevím."
Máte práci?
"Nemám."
Snažila jste se ji získat?
"Snažila, ale když oni vidí Cigána, řeknou: 'práci pro vás
nemáme'."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Brněnské řešení bytové situace chudých a problémových lidí
V poslední době se hodně diskutuje o narůstajícím problému takzvaných sociálně
vyloučených lokalit. Tam se mají kumulovat chudí a nepřizpůsobiví občané,
kterým často narůstají dluhy na nájemném do astronomických rozměrů. Možná i
díky kauze starosty Vsetína Jiřího Čunka, který nechal přemístit celé rodiny
Romů z místa na místo, se tento problém spojuje s romskou menšinou. Podle
některých sociálních pracovníků je to ale zjednodušující pohled na celou
situaci bydlení sociálně vyloučených, kde hlavní roli hraje chudoba. Jak se
bytovou situaci chudých a problémových lidí snaží řešit Brně, to už
zjišťovala Gabriela Grmolcová.
S originálním řešením v jedné z nejproblematičtějších oblastí přišel
starosta městské části Brno-Sever Leo Venclík:
"My jsme začali některé domy připravovat na formu bydlení, které
bude mít hotelový typ, kde by byly jednodušší smlouvy, kde by bylo zcela
jasné, že když člověk neplatí nebo nedodržuje řád toho domu, tak ten dům
opustí."
"Škoda je, že to městská část nezavedla už dříve."
Soudí Whail Kazal z brněnské organizace IQ Roma Servis, která se zabývá
problematikou Romů a sociálně slabých či vyloučených občanů celkově.
Organizace IQ Roma Servis se v poslední době snaží prosadit u politiků
myšlenku komplexního řešení bytové problematiky sociálně slabých. Každá
městská část si v tomto směru určuje pravidla sama. Výsledkem je kumulace
sociálně slabých a nepřizpůsobivých na jednom místě.
"V oblasti bydlení by bylo výborné, kdyby ve městě Brně vznikla
nějaká celoměstská koncepce bydlení, aby například nedocházelo k situacím,
ke kterým dochází dnes, kdy jedno ghetto - použiji ten výraz,
abychom nemuseli rozebírat nějaké složité opisy - je rušeno, stěhují
se sem lidé z vyšších příjmových skupin, nicméně vzniká nové ghetto v jiné
městské části."
První náměstkyně brněnského primátora Barbora Javorová v zásadě s komplexním
řešením sociálního bydlení pro chudé souhlasí. Bohužel je to podle zákona
věcí jednotlivých městských částí. Těm může magistrát jen určitý postup
doporučit.
"Je to problém, ovlivňovat z úrovně města. Myslím si, že město
Brno by mělo nakládání s byty, které má ve svém vlastnictví dosud a zatím je
neprodalo, pečlivě zvážit, abychom je nerozprodali a potom nemuseli stavět
sociální byty, což by nemělo smysl."
Je podle vás reálné, aby město toto mohlo nějak ovlivnit?
"Bytovou politiku městských částí nemůžeme příliš
ovlivnit."
IQ Roma Servis se snaží prosadit, aby se rovnoměrně po městě vyčlenily
obecní byty pro sociálně slabé. Problematika ghett by se tím podle něj
vyřešila. Samo sdružení však přiznává, že se jedná o běh na dlouhou trať, u
kterého nikdo neví, jak může skončit. Zatím se ale problém bydlení sociálně
vyloučených lidí prohlubuje a podle některých je časovanou bombou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Internetové kluby Čhave pomáhají k rozvoji počítačové gramotnosti žáků
Internetové kluby Čhave - Děti je název vzdělávacího projektu
zaměřeného na rozvoj počítačové gramotnosti žáků. Seznámí vás s ním
manažerka projektu Zuzana Martásková.
-->
"Projekt internetové kluby Čhave je zaměřen na podporu počítačové
gramotnosti žáků druhých stupňů základních škol, kteří pocházejí ze
sociokulturně znevýhodněného prostředí. Běží od února 2006 a na školách byl
spuštěn v září."
Jak navazujete kontakt se školami? Nebo se hlásí sami?
"Už v době, kdy jsme se ucházeli o grant, jsme měli dvě třetiny
škol v podstatě domluveny. Nyní je zapojeno 14 škol a jedno komunitní
centrum."
Takže o kolik dětí zhruba jde?
"Teď aktuálně máme zapojeno asi 370 dětí."
Jaký konkrétní výsledek očekáváte?
"Očekáváme zvýšení informační a počítačové gramotnosti žáků a
budeme to kontrolovat formou srovnávacího testování. Teď dobíhá první kolo a
těsně před skončením projektu proběhne výstupní testování a porovnáním
výsledků zjistíme, zda došlo k zvýšení gramotnosti."
Když se tento projekt ujme, myslíte, že je možné, aby se prodloužil a
mohli jste se dětem věnovat déle?
"To bych velmi ráda, určitě podáme navazující projekt, který
doufejme, že projde a že získáme další grant a projekt bude moci
pokračovat."
Děti vyučuje na internetu lektor...
"Pavel Klubert"
Pracujete s dětmi z jiného prostředí. Byl jste na to připraven? Jaká je
ta práce?
"Určitě se ta práce liší. Jsme škola, která se nachází v Libni, a
to sociokulturní prostředí je odlišné. Kromě romských dětí jsou tady
samozřejmě děti cizinců z Ukrajiny, Vietnamu i Mongolska. Práce v klubu mi
nečinila problémy, protože to znám z normálního procesu učení."
Co konkrétně vyučujete?
"Vyučujeme normální počítačovou gramotnost, ale největší zájem
mají děti o chat, mail a hry na internetu i internet jako takový."
Učí se, jak si mají vyhledat nějaké informace?
"Ano, i to se pokoušíme je naučit. Většinou se jedná o určité
zábavné informace, obrázky, vtipy, hry na internetu. Motivace je taková, že
se mohou zlepšit v celkovém učebním procesu, že mohou zažít úspěch, co se
týče naučení nových informací. Tyto děti mají třeba problém s výukou jako
takovou a tady vlastně mají takové doučování zábavnou formou a potom mají
šanci se prosadit i v normálním vyučovacím procesu."
Máte nějakou zpětnou vazbu, abyste věděl, že se ten prospěch opravdu
zlepšil?
"Ano, určitě. Projevilo se to nejen v hodinách informatiky, ale
třeba i v zeměpise nebo chemii. My v těchto kroužcích využíváme i tzv.
e-learningové programy. Děti si v nich mohou vyzkoušet a procvičovat
látku z jiných předmětů."
Musel jste projít nějakým školením na to, abyste mohl vést žáky?
"Musel jsem absolvovat čtyři bloky základního školení, které mě
mělo připravit na práci s multikulturní třídou."
Jak se jmenuješ?
"Veronika Kormanová."
Chodíš sem na počítače. Naučila ses něco konkrétního?
"Trošku, já jenom píšu kámoškám a tak."
Do jaké chodíš třídy?
"Do šesté."
Naučil ses něco konkrétně?
"Naučil jsem se pracovat s počítačem."
Co tě baví nejvíc?
"Nejvíc mě baví dopisovat si na internetu s kamarády a dělat
úlohy, které nám zadává pan učitel."
www.internetovekluby.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Radek Telvák zřídil internetové rádio pro Romy
To, že se Romové v práci s internetem zdokonalují, nám napoví i několikaletá
existence různých romských zpravodajských serverů jako například Romea.cz,
Dzeno, Radio Rota a dalších. Mezi příznivce internetového rádia patří také
student mediálního kurzu, který pořádá sdružení Dženo, Radek Telvák z Prahy.
"Co se týče mého rádia, tak se jmenuje Dangers radio, funguje už
zhruba dva roky, provozuji ho na jenom serveru, kde funguje chat, kde je
místnost pro Romy, kde pro ně vysílám."
Co jste pro to musel udělat?
"Musel jsem si zjistit, jak se takové rádio dělá, jaké jsou
technické předpoklady. Pak už nebylo nic jednoduššího, než ho
spustit."
Co vysílá?
"Vysílám především hudbu - černou hudbu, latino, house,
samozřejmě i romskou muziku."
Jaké jsou ohlasy?
"Mám i přehled o tom, kolik lidí poslouchá, ty ohlasy jsou docela
velké."
Je to určené jen pro Romy?
"Určitě ne. Je to určeny pro všechny, kteří jsou v místnosti. Pro
všechny, kteří budou poslouchat vysílání, kterým se líbí hudba, kterou budu
hrát. Ať už je Rom nebo ne-rom."
Jaká je podle vás počítačová gramotnost Romů? Zlepšuje se?
"Určitě se v poslední době zlepšila. V minulosti Romové neměli
takový přístup k internetu, jaký mají teď. Zlepšila se o hodně."
Co k tomu vedlo?
"Je větší dostupnost, poskytovatelé snížili svoje ceny za
připojení a už není tak těžké si internet pořídit i domů."
Chtěl byste někdy pracovat v klasickém rádiu?
"Určitě ano, protože práce i v tom mém internetovém rádiu mě velmi
baví, práce s hudbou a technikou mě baví, baví mě i mluvit. Bylo by to
super."
Měl jste možnost si to někdy vyzkoušet?
"Ne, bohužel ne, mohl jsem být hostem nějakého pořadu, ale ještě
nikdy jsem žádný pořad nevedl sám."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 2. února je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|