Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Naše škola se kdysi jmenovala Romská střední odborná škola sociálně-právní, v současné době má i nový název a to je Odborná škola sociálně-právní, kterou založil před sedmi lety doktor Emil Ščuka."

Otevírají se nové obory?

"Ano. Otevíráme především hotelnictví a turismus, management cestovního ruchu, management ve stavebnictví, management obchodu a služeb, pedagogika volného času, veřejno-správní činnost, výchovná a humanitární činnost, sociálně-právní činnost. V současné době máme již otevřené pobočky i v jiných městech. Výuku v těchto pobočkách jsme zahájili minulý rok v září a je to Praha, Brno, Plzeň, Sokolov, Kolín, Jihlava a Karviná. V těchto pobočkách máme dohromady asi 310 studentů denního studia a 350 studentů dálkového studia."

Co vedlo k otevření těchto nových oborů?

"Chceme dát mladým lidem šanci, především studentům, kteří mají zájem o jiná studia, než je sociální. Chceme docílit toho, aby si mladí studenti vytvářeli svoje pracovní místa, aby nebyli závislí na jiných zaměstnavatelích, ale jen sami na sobě."

Škola umožnila studium ve více městech. Jaké jsou výsledky?

"Výsledky jsou překvapující, protože je velký zájem o tuto školu i v jiných pobočkách, kde už jsme ji zřídili. Ke zřízení nových poboček nás vedlo především to, že studenti v Kolíně byli z celé republiky a náklady, které byly spojeny s tímto studiem byly tak 3500 až 4000, a to rodiče nemohli platit, proto jsme se rozhodli přiblížit jim toto studiu do jejich bydliště."

Jaké uplatnění najde absolvent vaší školy?

"Doposud složilo maturitu asi 300 studentů denního studia a 400 studentů dálkového studia. Někteří studenti jdou dál na vysoké školy, a to především na pedagogické, filozofické a právnické fakulty a od letošního roku se dostali i na policejní akademii. Někteří pracují ve funkci jako koordinátoři, poradci, někteří mají svoje občanské sdružení, někteří podnikají a mají svoje firmy."

Umožníte dálková studia i v nových oborech?

"Ano, umožníme. A bude to umožněno i jiných pobočkách, které zakládáme."

Co musí student splňovat, aby byl přijat na Vaší školu?

"Především musí splňovat to, aby měl docházku devátých tříd, podal k nám přihlášku, a poté aby přišel na přijímací zkoušky."

Z čeho se dělají přijímací zkoušky?

"Přijímací zkoušky budou především z českého jazyka, matematiky, občanské výchovy, zeměpisu, a ze všeobecného přehledu."

Vy sám jste absolvent této školy.

"Ano, jsem absolventem této školy."

V čem spočívají výhody?

"Tak především v tom, že jsem se naučil romsky, poznal jsem romskou historii a kulturu. Získal jsem spoustu kamarádů a v současné době studuji i vysokou školu - Policejní akademii. Dala mi takový všeobecný rozhled."

Vidíte nějaký rozdíl mezi touto školou a školami neromskými?

"Ano, vidím, a to především v tom, že na jiné střední škole se neučí romský jazyk a romština. Na této škole jsem se cítil jako doma, protože tam bylo spousta Romů."

Pokládáte Vy sám za důležité, aby se na jiných středních školách vyučovala například romská historie?

"Ano, vidím to jako důležité, ale nedával bych to jako povinný předmět, ale spíše jako zájmový kroužek."

My ještě dodáme, že ve všech městech tento měsíc můžete školy navštívit v rámci dnů otevřených dveří, v Praze například ve dnech 8. února a 22. února. Podrobnější informace získáte na internetových stránkách www.sossp.wz.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.04.2007	Střední škola sociálně právní připravuje přijímací zkoušky	Zprávy ze života Romů
15.09.2006	Vzniklo sedm nových středních škol, určených především pro romské studenty	O Roma Vakeren
25.02.2005	MfD: Romská škola se stěhuje do Čáslavi, město o tom neví	Zprávy ze života Romů
14.03.2003	Ramiro Cibrian navštívil romskou střední školu v Kolíně	O Roma Vakeren
03.01.2003	Přehled událostí uplynulého roku	O Roma Vakeren
14.06.2002	Romská střední škola sociální v Kolíně zažila první maturity	O Roma Vakeren
15.03.2002	Soukromá Romská škola sociálně právní v Kolíně zažila svůj první maturitní ples	O Roma Vakeren
23.11.2001	Rozhovor s profesorkou kolínské Střední romské školy	O Roma Vakeren
26.10.2001	Více než polovina romských dětí do zvláštních škol nepatří	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Ve vaší skupině jste tři a zpíváte romské písně v romštině. Zvláštní na tom je, že Romka jste jen vy. Jak jste se daly dohromady s kolegyněmi?

"Vždycky mám po této otázce hroznou chuť lhát, to znamená říkat, že to jsou sestry, že jsme se narodily najednou, čili trojčata, prostě všechno tohle nevysvětlovat, protože podle mě ty holky udělaly ohromný kus práce. Mně se to potvrdilo hlavně třeba tím, že přišli romští muzikanti a říkali: .To, že Vy jste Romka a že ta blondýna je Romka, to víme, to je jasné. Ale ta třetí, to já nevím, to je nějaká Maďarka?". Jeden pán hodně váhal, a když jsem mu řekla, že jsme tři sestry, tak vůbec nemrknul okem. A to nebyl žádný pán, který by vypadal nějak nechápavě nebo nějak neinteligentně a odešel s tím, že tedy jsme tři sestry. Takže mně se chce samozřejmě lhát."

Jak jste se spolu daly dohromady?

"Já říkám, že je to náhoda, nebo jestli to je něco daného, nějaký osud cesty, který vás spojí s lidmi, se kterými máte být, něco udělat, něco pochopit, něco zažít. Tak to se asi děje nám a myslím si, že nás to všechny tři moc těší, to je tom to krásné."

Jak dlouho už spolu hrajete?

"V tomhle jsme Romky, nebo prostě ženské, protože ženské v tomhle moc představu o čase nemají. Já mám pocit, že tak 7 let třeba."

Jaké písně jsou ve vašem repertoáru? Jsou to spíš tradiční písně nebo jsou to autorské písně?

"Větší podíl je tradičních, upravených tradičních písní. Já si myslím a doufám, že by to Romy mohlo těšit, protože ty písničky znají jen v tradičním podání. Všechny další kapely, které se tu vyskytují na scéně a které pracují s romskými tématy, tak to mají v tom tradičním podání, v tom tradičním kabátku - je to takové do popova, do jazzova a do tanečna. A to naše je tak něco mezi, je tam trošku jazzu a blues. A hlavně ta témata jsou posunuty už v tom trojhlase, v tom nezvyklém souzvuku, protože já jsem vůbec nelpěla nebo netrvala na nějakém dodržování těch věcí, které by tam být měly, měla jsem určitou představu o souzvuku a ten tam v každém tónu někde je. A nehledě na to, že témata romských písní jsou kraťounká, takže tam se muselo samozřejmě nastavovat, musela jsem domýšlet, spojovat, nebo třeba udělat refrén, vygradovat to... Prostě se s tím pracovalo. Takže já si myslím, alespoň to občas vídám, že lidé jsou překvapeni tím pojetím a na druhou stranu poznají ten starý materiál a koukají, někdy zírají, strašně je to těší a lechtá, co se tím stalo, kam se to vyvíjí, jak se to posunulo. Takže tohle je hezký. Autorské věci jsou tam také, ale to je většinou na mně, na mé aktivitě. Já se strašně moc snažím. Na našich dvou cédéčkách je pár, řekla bych 5 autorských písní, když nebudu počítat ty veškeré vokály, veškeré překlenovací mosty a všechny ty věci, které tam vznikly, protože samozřejmě to téma je dané a pak se obměňuje a pracuje se s ním. To všechno je také, řekla bych, autorská práce, ale pracujeme převážně se starým materiálem."

Co se týče vašich autorských písniček, jaká témata se tam většinou objevují? Dnes to bylo hodně o lásce, dá se říci, že to je takové většinové téma vašich písní?

"Já bych řekla, že ano, ale takové, co život přináší, co nese. Já řeknu, že toho mám plný šuplík, ne, já jsem ten šuplík, jsem plná, nadržená, když to řeknu takhle, protože dva roky se chystám natočit svoje sólové cd, ke kterému, doufám, dojde. A to je právě ten můj šuplík, kde si věci řeším nebo komunikuji, vedu dialog s lidmi, s kterými se mi třeba ještě nepodařilo najít úplně společný jazyk nebo cestu, aby nám oběma bylo v tom životě vedle sebe dobře. Nebo vůbec nějak tak si řeším věci. Takže i v těch písních je něco takového, jako že vás někdo zrovna uhrane, zaujme, tak vznikne píseň. Třeba někdo něco zahraje, jako to bylo v případě Ivana Krále, a já něco slyším, inspiruje mě to a vznikne z toho ukolébavka. A jsou to takové jakoby impulsy, které přicházejí z venku nebo většinou ze mě, zevnitř, z toho, co prožívám, nad čím se zamýšlím, co mě trápí, co mi dělá dobře. To je obsahem těch písní."

Texty vašich písní jsou v romštině. Mluvili jste doma romsky? Dá se říct, že je to váš mateřský jazyk?

"Asi bych mohla říct, že ano, protože moje maminka na nás mluvila romsky. Po té, co se přestěhovali ze Slovenska, tak se tatínek naučil velmi rychle a výborně česky, takže ten nás driloval a nemluvil na nás jinak než česky. A když mluvili s maminkou a zrovna si chtěli říci něco, co my jsme neměli slyšet, tak mluvili maďarsky. Maminka, protože se doposud nenaučila pořádně česky, mluví takovou česko-slovenštinou. S námi mluvila hrozně ráda romsky. Je to dobře a já jsem jí za to vděčná, že jsme doma mluvili romsky. Takže my jsme chtě nechtě ten jazyk vnímali a nějakým způsobem jsme se ho naučili. Neříkám, že ho umím dokonale, ale určitě se domluvím a určitě rozumím a vím, co zpívám, tady zevnitř. Takže ano, je to můj mateřský jazyk, cítím, že je to moje mateřština."

Kolik vám bylo let, když jste se přestěhovali ze Slovenska?

"Já jsem se narodila už v Čechách, takže už to bylo všechno rozjeté a připravené, i ta čeština, i romština. Maďarština mě bohužel nepoznamenala, což mě strašně mrzí."

A ještě bych se zeptala, jaká byla vaše cesta k hudbě a vlastně vůbec k tomu, že jste teď v televizi nebo že takto vystupujete?

"Já bych řekla, že přirozená, spontánní. Tím, že člověk něco chce, někam míří, někoho potká. To je zase to samé, jako jestli je někde všechno nalajnované, nebo se člověk tak jakoby valí v té vodě života. Přesně nevím, ale žádné extra úsilí to nebylo. Já jsem vždy věděla, že zpívat chci, doma se vždy zpívalo, zpívalo se od mého dětství, já nic jiného neznám, než toto. To byl projev radosti, smutku, když byl hlad, tak můj strýc dětem začal hrát a ony začaly šíleně tancovat a zpívat, až se unavily a snadno pak spaly a druhý den to šlo zase nanovo, protože když ten chleba nebyl, tak se děti musely nějak unavit, než přišly peníze a než se zase mohl koupit. A mně se to docela líbilo a nikdy bych si na to nestěžovala. To byly nádherné časy, na které vzpomínám a z nichž čerpám. A to samé s televizí: prostě nebyla práce, bylo potřeba něco dělat a náhodně mi někdo řekl, že tam někde je konkurz. Tak jsem trošku z recese na ten konkurz šla, protože to bylo trošku mimo můj obor, i když češtinu a logopedii jsem studovala a dělala, takže jsem věděla, že v určitém směru na to předpoklady mám. Takže i proto jsem tam drze šla a ono se to podařilo. Takže zázraky se dějí, je to nádherné."

Kde jste studovala češtinu a logopedii?

"Já jsem studovala střední pedagogickou školu v Litoměřicích, obor mateřské školy, a tak v rámci toho všeho jsem si dělala logopedický kurz, protože musíte mít i bezvadnou výslovnost, když učíte děti již v těchto začátcích. Takže čeština jako taková mi nikdy nedělala problémy, měla jsem ji ráda, učila jsem se jí snadno, neměla jsem problém."

Na závěr bych se zeptala, jak často vystupujete s kapelou Triny?

"My jsme takové maminky, hodně rodinně zaměřené, ale na druhou stranu jsou období, kdy bychom rády koncertovaly častěji a bohužel se nedaří, a pak zase je období, kdy jsme dost spokojené: Takže já si myslím, že je to třeba tak 1x až 5x do měsíce."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.11.2005	Vokální trio Triny vydalo novou desku Aven s romskými písněmi	Zprávy ze života Romů
02.01.2004	Jak hodnotí uplynulý rok Iveta Kováčová	O Roma Vakeren
04.12.2003	Roby Lakatos se svým ansámblem a Iveta Kováčová se skupinou Triny na pražském festivalu Struny podzimu	Fotoaktuality
04.09.2002	Karvinský festival	Hudba
10.05.2002	Iveta Kováčová a Jana Tyšerová ze skupiny Triny	O Roma Vakeren
08.02.2002	Iveta Kováčová připravuje nové album	O Roma Vakeren
07.09.2001	Rozhovor s Dášou Podkonickou ze skupiny Triny	O Roma Vakeren
26.02.2000	Iveta Kováčová - hlasatelka České televize, zpěvačka	Osobnosti

Postavení Romů v české společnosti nejvýrazněji symbolizují znevažující stavby a činnosti na místech bývalých romských koncentračních táborů. Na tiskové konferenci v newyorském sídle OSN to prohlásil Čeněk Růžička z českého Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Konference se konala v souvislosti s výzvou evropských Romů, aby OSN zřídila funkci zvláštního představitele pro otázky Romů a Sintů. Nový úřad by měl upozorňovat na porušování jejich práv a zasazovat se o praktická opatření na zlepšení ochrany této národnostní menšiny.

Radnice ve Frýdku-Místku se opět uchází o dotaci Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity, aby mohla zaplatit mzdy tří terénních pracovníků. Lokalita, ve které mají sociální pracovníci působit, je hlavně okolí ulice Míru. Ta je obyvateli města považována za problémovou a žije tam přibližně 360 Romů.

Kanada v dubnu znovu přezkoumá vízovou povinnost pro české občany, aby zjistila, zda a kdy by bylo možné víza zrušit. Zastupitelský úřad Kanady uvedl, že více než 90 procent českých žádostí o vízum vyřídí ještě v den jejich podání. Velvyslanectví podotklo, že Ottawa bude při posuzování otázky víz brát v potaz i postoj sousedních Spojených států.

Knihovna města Ostravy připravila pro letošní rok ve své pobočce Kutuzovova projekt s názvem "Dveře dokořán - O vudar pale". Svou náplní doplňuje cíle projektu "Romaňi kereka - Romský kruh. Jeho cílem je nabídnout pestrou škálu volnočasových aktivit romské komunitě, od dětí předškolního věku až po celé rodiny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Naše pracovní skupina Manushe vymyslela takový kurz pro romské ženy, které jsou nezaměstnané, na mateřské dovolené nebo vůbec chtějí udělat něco pro sebe. Motivujeme jsme je takovým tréninkovým kurzem, který bude rozdělen na sebevědomí a komunikaci a na praktickou část, kde se budou ženy učit, jak vyhledávat pracovní místa, jak žádat o práci, jak napsat životopis a nácvik takového přijímacího pohovoru."

Jak dlouhý bude kurz?

"Je to víkendovka, takže od pátku do neděle, a na konci budeme dávat osvědčení o absolvování motivačního kurzu."

Odkud se vám přihlásily romské ženy?

"Kurz je určen především pro ženy z Prahy a okolí. Máme tu dokonce účastnice z Kladna. Myslím si, že tyto ženy potřebují získat sebevědomí, slyšela jsem v jakých podmínkách žijí."

Jak jsme slyšeli, na školení pojedou i ženy ze sociálně vyloučené lokality na Kladensku. Možná, že se díky němu podaří najít práci i Boženě Ridajové.

Jak dlouho tady bydlíte?

"Čtyři roky, pět let."

Jaké podmínky tady jsou?

"Jedna místnost, koupelna tady není, záchod společný, studená voda."

Co si myslíte, že bude dál?

"To nevím."

Máte práci?

"Nemám."

Snažila jste se ji získat?

"Snažila, ale když oni vidí Cigána, řeknou: 'práci pro vás nemáme'."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.10.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
05.01.2013	Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismu	O Roma Vakeren
16.07.2011	Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech Romů	O Roma Vakeren
26.11.2010	Politický program skupiny Manushe	O Roma Vakeren
26.11.2010	Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politiky	O Roma Vakeren
12.01.2007	Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?	O Roma Vakeren
14.07.2006	Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém ráji	O Roma Vakeren
21.02.2006	Závěry z konference romských žen v České republice	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

S originálním řešením v jedné z nejproblematičtějších oblastí přišel starosta městské části Brno-Sever Leo Venclík:

"My jsme začali některé domy připravovat na formu bydlení, které bude mít hotelový typ, kde by byly jednodušší smlouvy, kde by bylo zcela jasné, že když člověk neplatí nebo nedodržuje řád toho domu, tak ten dům opustí."

"Škoda je, že to městská část nezavedla už dříve."

Soudí Whail Kazal z brněnské organizace IQ Roma Servis, která se zabývá problematikou Romů a sociálně slabých či vyloučených občanů celkově. Organizace IQ Roma Servis se v poslední době snaží prosadit u politiků myšlenku komplexního řešení bytové problematiky sociálně slabých. Každá městská část si v tomto směru určuje pravidla sama. Výsledkem je kumulace sociálně slabých a nepřizpůsobivých na jednom místě.

"V oblasti bydlení by bylo výborné, kdyby ve městě Brně vznikla nějaká celoměstská koncepce bydlení, aby například nedocházelo k situacím, ke kterým dochází dnes, kdy jedno ghetto - použiji ten výraz, abychom nemuseli rozebírat nějaké složité opisy - je rušeno, stěhují se sem lidé z vyšších příjmových skupin, nicméně vzniká nové ghetto v jiné městské části."

První náměstkyně brněnského primátora Barbora Javorová v zásadě s komplexním řešením sociálního bydlení pro chudé souhlasí. Bohužel je to podle zákona věcí jednotlivých městských částí. Těm může magistrát jen určitý postup doporučit.

"Je to problém, ovlivňovat z úrovně města. Myslím si, že město Brno by mělo nakládání s byty, které má ve svém vlastnictví dosud a zatím je neprodalo, pečlivě zvážit, abychom je nerozprodali a potom nemuseli stavět sociální byty, což by nemělo smysl."

Je podle vás reálné, aby město toto mohlo nějak ovlivnit?

"Bytovou politiku městských částí nemůžeme příliš ovlivnit."

IQ Roma Servis se snaží prosadit, aby se rovnoměrně po městě vyčlenily obecní byty pro sociálně slabé. Problematika ghett by se tím podle něj vyřešila. Samo sdružení však přiznává, že se jedná o běh na dlouhou trať, u kterého nikdo neví, jak může skončit. Zatím se ale problém bydlení sociálně vyloučených lidí prohlubuje a podle některých je časovanou bombou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.06.2016	Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinám	O Roma Vakeren
28.05.2016	Komentované procházky brněnského Bronxu vždy přilákají desítky lidí	O Roma Vakeren
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
20.06.2015	Bydlení v brněnských parcích je v létě výhodnější než ubytovna	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
27.05.2015	Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí	Zprávy ze života Romů
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
21.03.2015	Děti z okolí ulice Cejl v Brně nacvičují operu Brundibár z ghetta	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Projekt internetové kluby Čhave je zaměřen na podporu počítačové gramotnosti žáků druhých stupňů základních škol, kteří pocházejí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Běží od února 2006 a na školách byl spuštěn v září."

Jak navazujete kontakt se školami? Nebo se hlásí sami?

"Už v době, kdy jsme se ucházeli o grant, jsme měli dvě třetiny škol v podstatě domluveny. Nyní je zapojeno 14 škol a jedno komunitní centrum."

Takže o kolik dětí zhruba jde?

"Teď aktuálně máme zapojeno asi 370 dětí."

Jaký konkrétní výsledek očekáváte?

"Očekáváme zvýšení informační a počítačové gramotnosti žáků a budeme to kontrolovat formou srovnávacího testování. Teď dobíhá první kolo a těsně před skončením projektu proběhne výstupní testování a porovnáním výsledků zjistíme, zda došlo k zvýšení gramotnosti."

Když se tento projekt ujme, myslíte, že je možné, aby se prodloužil a mohli jste se dětem věnovat déle?

"To bych velmi ráda, určitě podáme navazující projekt, který doufejme, že projde a že získáme další grant a projekt bude moci pokračovat."

Děti vyučuje na internetu lektor...

"Pavel Klubert"

Pracujete s dětmi z jiného prostředí. Byl jste na to připraven? Jaká je ta práce?

"Určitě se ta práce liší. Jsme škola, která se nachází v Libni, a to sociokulturní prostředí je odlišné. Kromě romských dětí jsou tady samozřejmě děti cizinců z Ukrajiny, Vietnamu i Mongolska. Práce v klubu mi nečinila problémy, protože to znám z normálního procesu učení."

Co konkrétně vyučujete?

"Vyučujeme normální počítačovou gramotnost, ale největší zájem mají děti o chat, mail a hry na internetu i internet jako takový."

Učí se, jak si mají vyhledat nějaké informace?

"Ano, i to se pokoušíme je naučit. Většinou se jedná o určité zábavné informace, obrázky, vtipy, hry na internetu. Motivace je taková, že se mohou zlepšit v celkovém učebním procesu, že mohou zažít úspěch, co se týče naučení nových informací. Tyto děti mají třeba problém s výukou jako takovou a tady vlastně mají takové doučování zábavnou formou a potom mají šanci se prosadit i v normálním vyučovacím procesu."

Máte nějakou zpětnou vazbu, abyste věděl, že se ten prospěch opravdu zlepšil?

"Ano, určitě. Projevilo se to nejen v hodinách informatiky, ale třeba i v zeměpise nebo chemii. My v těchto kroužcích využíváme i tzv. e-learningové programy. Děti si v nich mohou vyzkoušet a procvičovat látku z jiných předmětů."

Musel jste projít nějakým školením na to, abyste mohl vést žáky?

"Musel jsem absolvovat čtyři bloky základního školení, které mě mělo připravit na práci s multikulturní třídou."

Jak se jmenuješ?

"Veronika Kormanová."

Chodíš sem na počítače. Naučila ses něco konkrétního?

"Trošku, já jenom píšu kámoškám a tak."

Do jaké chodíš třídy?

"Do šesté."

Naučil ses něco konkrétně?

"Naučil jsem se pracovat s počítačem."

Co tě baví nejvíc?

"Nejvíc mě baví dopisovat si na internetu s kamarády a dělat úlohy, které nám zadává pan učitel."

www.internetovekluby.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.02.2015	Nenávistné projevy na internetu mladí neřeší. Romům však neměří stejným metrem	Zprávy ze života Romů
28.06.2014	Projekt Nehejtuj na Slovensku realizuje občanské sdružení eSlovensko	O Roma Vakeren
22.05.2014	Začíná kampaň „I don't masturhate - Neukájím se nenávistí“	Zprávy ze života Romů
17.03.2010	Internet je přínosný i zneužitelný	Zprávy ze života Romů
12.09.2009	Kladenská Linka důvěry nabídne klientům služby po internetu	Zprávy ze života Romů
13.03.2009	Na internetu číhají na děti různá nebezpečí	O Roma Vakeren
14.03.2008	Internet – výhoda pro znevýhodněné	O Roma Vakeren
06.03.2008	Březen zdůrazní výhody internetu pro znevýhodněné osoby	Zprávy ze života Romů
14.08.2006	V Praze vzniklo nové internetové centrum pro Romy	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Co se týče mého rádia, tak se jmenuje Dangers radio, funguje už zhruba dva roky, provozuji ho na jenom serveru, kde funguje chat, kde je místnost pro Romy, kde pro ně vysílám."

Co jste pro to musel udělat?

"Musel jsem si zjistit, jak se takové rádio dělá, jaké jsou technické předpoklady. Pak už nebylo nic jednoduššího, než ho spustit."

Co vysílá?

"Vysílám především hudbu - černou hudbu, latino, house, samozřejmě i romskou muziku."

Jaké jsou ohlasy?

"Mám i přehled o tom, kolik lidí poslouchá, ty ohlasy jsou docela velké."

Je to určené jen pro Romy?

"Určitě ne. Je to určeny pro všechny, kteří jsou v místnosti. Pro všechny, kteří budou poslouchat vysílání, kterým se líbí hudba, kterou budu hrát. Ať už je Rom nebo ne-rom."

Jaká je podle vás počítačová gramotnost Romů? Zlepšuje se?

"Určitě se v poslední době zlepšila. V minulosti Romové neměli takový přístup k internetu, jaký mají teď. Zlepšila se o hodně."

Co k tomu vedlo?

"Je větší dostupnost, poskytovatelé snížili svoje ceny za připojení a už není tak těžké si internet pořídit i domů."

Chtěl byste někdy pracovat v klasickém rádiu?

"Určitě ano, protože práce i v tom mém internetovém rádiu mě velmi baví, práce s hudbou a technikou mě baví, baví mě i mluvit. Bylo by to super."

Měl jste možnost si to někdy vyzkoušet?

"Ne, bohužel ne, mohl jsem být hostem nějakého pořadu, ale ještě nikdy jsem žádný pořad nevedl sám."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.02.2015	Nenávistné projevy na internetu mladí neřeší. Romům však neměří stejným metrem	Zprávy ze života Romů
28.06.2014	Projekt Nehejtuj na Slovensku realizuje občanské sdružení eSlovensko	O Roma Vakeren
22.05.2014	Začíná kampaň „I don't masturhate - Neukájím se nenávistí“	Zprávy ze života Romů
17.03.2010	Internet je přínosný i zneužitelný	Zprávy ze života Romů
12.09.2009	Kladenská Linka důvěry nabídne klientům služby po internetu	Zprávy ze života Romů
13.03.2009	Na internetu číhají na děti různá nebezpečí	O Roma Vakeren
14.03.2008	Internet – výhoda pro znevýhodněné	O Roma Vakeren
06.03.2008	Březen zdůrazní výhody internetu pro znevýhodněné osoby	Zprávy ze života Romů
14.08.2006	V Praze vzniklo nové internetové centrum pro Romy	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)