Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha palo jekhetaniben Sananim, palo dotaci save avle ko
Vsetín.
Dozvíte se, že organizace Sananim pořádá řadu programů pro drogově závislé a
jejich rodiny. Vydáme se také do Vsetína a dozvíte se že tamní radnice
obdržela finance na integraci Romů.
Tiž amenca vakereha pale buči predalo Roma Brnate, pale sterilizacia u palo
holokaustos.
V O Roma vakeren Vám také řekneme, že se Vladimír Dirda ze skupiny Gulo čar
věnuje lidem, kteří žijí ve vyloučených lokalitách. Prostor věnujeme také
tématu sterilizace romských žen a holocaustu.
Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Vítkovická nemocnice se musí omluvit Heleně Ferenčíkové za sterilizaci
Vedení Vítkovické nemocnice se musí omluvit čtyřiadvacetileté Heleně
Ferenčíkové, která ji žalovala za nechtěnou sterilizaci. Podle Vrchního
soudu v Olomouci má žena na omluvu právo. Lékaři nemocnice se podle něj
dopustili protiprávního jednání. Vrchní soud tak potvrdil verdikt
ostravského krajského soudu. Jak zaznamenala Andrea Čánová, na nedobrovolnou
sterilizaci si stěžovaly desítky romských žen.
"Je mi těžko, protože bych taky ještě chtěla mít miminko, na to
ještě nejsem stará, jsme mladí. Je mi hrozně. Když vidím miminko, tak ho
začnu líbat, jsem z toho úplně hotová."
Říká 29-tiletá Jiřina Zorková z Ostravy. I ona podstoupila podle
svých slov nedobrovolnou sterilizaci, dosud se o svém problému styděla
mluvit. Odvahu do žil jí vlil až případ paní Ferenčíkové. Odvaha Heleny
Ferenčíkové soudit se s nemocnicí přidala na bojovnosti i dalším romským
ženám.
"Budeme taky bojovat, protože nám to nabízeli tak, že ani nám ani
nic nevysvětlovali. Ano, bojujeme kvůli tomu."
"Dodává mi to sílu, podpoříme se navzájem."
Reakce většiny nemocnic je stejná. O žádné nedobrovolné sterilizaci nemůže
být ani řeč. Ženy s tímto zákrokem souhlasily a podepsaly potřebné papíry.
Helena Balogová z Ostravy dokumentaci podepsala také. Nevěděla, co
podepisuje, protože je negramotná.
"Souhlasila jsem s tím, protože jsem nevěděla, co podepisuji,
neumím číst, psát. Po dvou dnech na kapačkách mi doktor řekl, že už děti
nemůžu mít."
40-tiletá paní Jana je z Frýdku-Místku, má sedm dětí a už
žádné mít nemůže.
"Já jsem byla už po porodu a sociální pracovnice mě k tomu
donutila, abych na sterilizaci šla, že nechce, abych měla další děti. Tak
jsem šla, ale nevěděla jsem, co to ta sterilizace je, jen jsem věděla, že to
je nějaká operace. Když budu chtít, tak že to zase půjde vrátit do původního
stavu, abych děti mohla mít."
Starostka Frýdku-Mísku Eva Richtrová odmítá, že by některé její
sociální pracovnice nutily ženy ke sterilizaci.
"Můžu se zkusit zeptat, jestli něco podobného vzešlo z úst některé
ze sociálních pracovnic. Já bych o tom tedy silně pochybovala."
Právnička Michala Tomisová říká, že ženám většinou podvázali vaječníky těsně
před porodem císařským řezem.
"Lékaři jim pár minutek před tou operací dali papír s tím, že ho
mají podepsat. Samozřejmě, ty ženy nevěděly přesně, co podepisují, těch
papírů je několik, musí se poskytovat řada údajů lékařům.
Bez jakéhokoliv poučení, bez informací, byla sterilizace
vykonána v průběhu císařského řezu. Takto vypadá většina z těch
případů."
Romským ženám, které prodělaly sterilizaci, pomáhá občanské sdružení
Vzájemné soužití. V jeho čele stojí Kumar Vishwanathan, nemyslí si ale, že
by za těmito případy byl rasismus.
"Dnešní společnost není společnost, kde odborník rozhodne všechno
a pacient je jenom objekt, ale bohužel takový stav dále trvá v lékařství.
Lékaři si stále neuvědomují, že s pacientem nebo rodící ženou musí jednat
jako s partnerem."
K tématu sterilizace romských žen se samozřejmě ještě vrátíme a věnujeme mu
celý jeden z našich příštích pořadů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak funguje sociální práce s Romy ve Vsetíně
Vsetínská radnice obdržela půl milionu korun na podporu integrace Romů do
majoritní společnosti. Je to pravidelný příspěvek Rady vlády, který město
využívá na práci romských asistentů. Podrobnosti o zacílení dotace Romanu
Vernerovi sdělila mluvčí radnice Eva Stejskalová
"Tato část je určena terénní práci, to znamená na mzdy terénních
pracovníků, kteří jsou zaměstnanci městského úřadu."
Kolik terénních pracovníků zaměstnáváte?
"V současné době zaměstnáváme 4 terénní pracovníky."
Jaká je náplň jejich činnosti?
"Romští terénní pracovníci u nás pracují od roku 2002 a jejich
náplní práce je především řešení dluhů na nájemném, žádosti o splátkový
kalendář. Pomáhají romským rodinám při údržbě, opravách obydlí, pomáhají jim
při získávání ubytování, při žádostech o byt, při vyřizování sociálních
dávek, při zajišťování pečovatelských služeb, s vyřizováním nejrůznějších
stížností. Samozřejmě také pořádají různé preventivní aktivity v oblasti
prevence kriminality, meziromské problematiky, organizují nebo se snaží
organizovat volný čas dětem, spolupracují s neziskovými organizacemi,
pomáhají v souvislosti s užíváním drog a gamblerstvím, zajišťují pravidelnou
docházku dětí do základních škol, řeší nejrůznější problémy při špatném
prospěchu ve škole, při nejrůznějších kázeňských problémech. V poslední době
se snaží řešit i hospodaření těchto rodin, aby se nerozšiřovaly případy
lichvy mezi romskou komunitou."
To je dost práce pro čtyři lidi. Neuvažujete o tom, že byste ten tým
rozšířili? Stačí na to?
"Neuvažujeme o tom, protože v současné době se ve Vsetíně romské
problematice věnuje 19 osob na plný úvazek, jsou to nejenom tito 4
pracovníci městského úřadu, ale také pracovníci neziskových organizací a
kromě toho také řada dobrovolníků. Takže si myslíme, že ten komfort, nebo to
zázemí, které romská komunita ve Vsetíně má, je opravdu
nadstandardní."
Zcela opačné starosti má ředitelka vsetínské charity Květoslava Ottová.
Její organizace letos nedostala potřebné dotace na integrační programy.
"S politováním musím konstatovat, že tam, kde jsme dostali tzv.
nulovou dotaci, je to středisko, které na nazývá Centrum pro romské matky a
děti, které jsme budovali od roku 2003 a v této chvíli poskytuje sociální
služby, sociální poradenství, ale také vzdělávací a aktivizační programy,
jak pro romské děti, mládež, tak také pro celé romské rodiny. V této chvíli
navštěvuje toto zařízení 85 dětí a v terénních službách pokrýváme veškeré
romské rodiny nacházející se na území města Vsetína. Právě tomuto středisku
hrozí zavření v případě, že by se nám nepodařilo vyjednat ať už s
Ministerstvem práce a sociálních věcí, krajem anebo městem finanční
podporu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Centrum pro romské matky a děti nedostane finance na svůj provoz
Chaos v sociální sféře způsobil nový systém vyplácení příspěvků na péči o
seniory a postižené, kteří svoje peníze dostanou se zpožděním. Jen s
obtížemi tak mohou hradit služby, které si nyní musí objednávat u svých
dosavadních pečovatelů. Poněkud ve stínu tohoto problému tak zůstala řada
nevyplacených dotací na další sociální projekty. Zvláště u těch dlouhodobých
to může vážně narušit systém sociální péče. Ve Vsetíně opět natáčel Roman
Verner.
Pravidelnou vládní dotaci dostávala také zdejší Charita. Díky ní už
několik let provozuje vzdělávací a podpůrné středisko pro romské matky a
děti. Nyní mu ale podle slov ředitelky Květoslavy Ottové hrozí uzavření.
"S politováním musím konstatovat, že tam, kde jsme dostali tzv.
nulovou dotaci, je středisko, které na nazývá Centrum pro romské matky a
děti, které jsme budovali od roku 2003 a v této chvíli poskytuje sociální
službu, sociální poradenství, ale také vzdělávací a aktivizační programy,
jak pro romské děti, mládež, tak ale také pro celé romské rodiny. V této
chvíli navštěvuje toto zařízení 85 dětí a v terénních službách pokrýváme
veškeré romské rodiny nacházející se na území města Vsetína. Právě tomuto
středisku hrozí zavření v případě, že by se nám nepodařilo vyjednat ať už s
Ministerstvem práce a sociálních věcí, krajem anebo městem finanční
podporu."
Říká Květoslava Ottová a upozorňuje na to, že v případě uzavření centra
přijde vniveč nejen několikaletá práce, ale také přípravný vzdělávací
program pro zaměstnance.
"Přiznám se, že by nám to bylo velmi líto, protože zde pracuje
velmi kvalifikovaný tým čtyř pracovníků. Středisko je navíc velmi kvalitně
vybaveno a myslím si, že si získalo velmi dobré jméno. Ale zejména -
a to je to důležité - pomáhá řešit veškeré problémy v romské
komunitě, která se nachází ve městě Vsetín."
Že je činnost Centra pro romské matky s dětmi takřka nepostradatelná, mi
potvrdila vedoucí Jana Škrobáková.
"Je to projekt, který má tyto základní cíle: zvýšit připravenost
romských dětí do školy po stránce dovedností a návyků a to, pomáhat těmto
dětem při přípravě na domácí přípravu, dále pomoc dětem při integraci do
škol běžného typu, protože většina dětí ve Vsetíně chodí na základní školu
speciálního typu. Dále chceme vytvořit prostor pro vzájemné setkávání,
komunikaci a navazování kamarádských vztahů, upevňování pracovních návyků,
zvýšení kvality využití volného času a zvýšit touhu po seberealizaci a vůbec
sociokulturní úroveň romských dětí."
Jaký způsobem to funguje?
"V rámci tohoto projektu děláme několik aktivit. První aktivitou a
základní aktivitou je individuální příprava romských dětí. Sepíšeme s rodiči
smlouvu a tyto děti si vyzvedáváme ve škole a vedeme je do centra, kde s
nimi píšeme domácí úkoly, případně s nimi děláme ty věci, která děti
potřebují na základě konzultace s třídními učiteli. Kromě domácí přípravy
dětí pokračují taneční skupiny. Cílem je motivovat děti ke kvalitnímu
trávení volného času. A dále tady do toho patří různé motivace dětí, které
se připravují do školy, různá hravá odpoledne, výlety, besedy a další
věci."
Kolik teď máte těch malých klientů?
"Na doučování v současné době máme 16 dětí, od první třídy po
středoškoláky."
Jakým způsobem je oslovujete? Říkala jste, paní Škrobáková, že je musíte
nebo chcete motivovat, ale mají ony, nebo spíše oni, protože se jedná
zejména o rodiče, sami tu motivaci? Nebo je nějakým způsobem musíte
přesvědčovat, vyhledávat?
"Co se týká našich dětí, které v současné době připravujeme do
školy, nebo které tady mají taneční zkoušky nebo další akce, tak to jsou
děti, které buď samy přišly a mají samy zájem anebo nás oslovili a
kontaktovali rodiče."
Jaké výsledky máte po těch několika letech práce na tomto projektu?
"Asi před 4-mi lety tady nebylo mnoho dětí, které chodí na
základní školu, v současné době je jich něco přes 20. První výsledky vidíme
v tom, že ty děti, se kterými jsme se začali učit před 4-mi lety,
teď vidíme na střední škole. Zatím těch dětí není mnoho a vidíme rok od
roku, že ten zájem je větší a práce má smysl."
www.vsetin.caritas.cz/centrum-pro-romske-matky-a-deti.php
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Brněnští strážníci vytvořili projekt, jehož cílem je zabránit zneužívání
toluenu jako návykové látky. Do prodejen s drogistickým zbožím a barvami
umisťují plakáty, které upozorňují na zdravotní rizika plynoucí z inhalace
těkavých látek. Dále se rozhodli za pomoci hasičů postihovat prodejce jimž
prokážou, že toluen školákům mladším 15 let prodali. Spolutvůrce projektu
Luboslav Fiala upozornil na to, že v Brně loni na následky čichání těkavých
látek zemřelo pět lidí, v Praze čtyři a v Ostravě tři lidé.
Výbor pro odškodnění romského holocaustu České republiky vyzval otevřeným
dopisem vládu, aby podnikla kroky k odstranění vepřína v Letech u Písku.
Velkovýkrmna stojí v místě protektorátního sběrného tábora pro Romy a podle
výboru chov prasat tento pietní prostor "hrubě
znevažuje". Výbor list poslal i prezidentovi republiky a šéfům
obou parlamentních komor.
V novém srbském parlamentu, vzešlém z nedělních voleb, poprvé usednou i
zástupci romské menšiny. Mezi 250 poslanci mají mít Romové dva zákonodárce.
Podle odhadů mezi více než 7 milióny obyvatel Srbska žije kolem 600 tisíc
Romů. Ve sněmovně zasedne i šest zástupců dalších menšin: tři Maďaři z
Vojvodiny, jeden Albánec a dva představitelé muslimské komunity ze Sandžaku.
Romové z různých zemí Evropy se chystají příští týden vyzvat OSN, aby se víc
zasazovala o zlepšení jejich situace a o ochranu jejich práv. Navrhují
zřízení zvláštní kanceláře OSN, která by se řešení problémů Romů věnovala.
Jejich představitelé z Evropy chtějí v sídle OSN v New Yorku se svou výzvou
vystoupit 30. ledna při zahájení výstavy o romském holocaustu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Sananim v terénu pracuje s drogově závislými
Uživatelů drog v Praze přibývá. Občanské sdružení Sananim se jim snaží
pomáhat v rámci anonymních výměn jehel přímo v ulicích metropole. Jak tato
terénní práce vypadá a kolik stříkaček se podařilo vybrat, o tom už Jan
Mišurec hovořil se streetworkerem Milanem Migelem Horváthem.
Přibývá drogově závislých a případně jaké jsou ty lokality v Praze?
"Přibývá. V loňském roce přibylo asi o 6000 kontaktů a o 25.000
vyměněných stříkaček na ulici. Lokality jsou samozřejmě Hlavní nádraží,
Flora, Nusle."
Jak probíhá ta výměna stříkaček?
"Samozřejmě se nabalí stříkačky a pak všechny věci, které jsou
potřeba k aplikaci - tzn. konzelíny, kyselina, voda. My děláme
zdravotnické ošetření, takže si musíme vzít i zdravotní materiály -
obvazy, náplasti. A s tím vlastně vyrazíme do terénu, kde stojíme dvě hodiny
každý den v přesně daný časy - od dvou do pěti hodin na Hlavním
nádraží, tedy tři hodiny. Denně máme tak 150 klientů."
Už si klienti za Vámi zvykli chodit na ta místa?
"Určitě. To je zavedené už léta. Máme samozřejmě brašny, na
kterých jsou znaky občanského sdružení Sananim, které klienti znají, a když
nás vidí na ulici s taškami, tak nás zastaví a poprosí o výměnu a my jim
samozřejmě vyměníme."
Co se děje s těmi použitými vyměněnými stříkačkami?
"Použité stříkačky se odborně pálí. My je skladujeme jeden den u
nás v lednici a druhý den se odvážejí do kontaktního centra, kam pro to
přijede firma, která to likviduje."
Není to práce nebezpečná? Jak se vůbec cítíte?
"Tak já, protože jsem Rom, tak mi to nebezpečné nepřipadá, protože
vlastně vstupuji do té lokality denně a i vlastně jsou tam lidé, které znám
odmalička. Nebojím se toho. Je to podle mně každodenní rutina - když
tam přijdu mezi ně, je to normální. Jsou to Romové nebo ne-Romové,
ale jsou to lidé z ulice, které potkávám denně. Možná kolegové to mají
trošku jinak, protože vstupují do toho prostředí, které neznali. Je to
takové, že tam samozřejmě je nebezpečí krádeže třeba na Hlavním nádraží,
přepadávání a tak."
Vám se nikdy nic nepřihodilo špatného?
"Ne. Mně ne. Kolegům trošku jo, ale malý případy, incidenty. Ale
na mě je to všechno v pořádku."
Jak se chováte, když třeba přijde matka s dětmi?
"Samozřejmě vždycky řeknu: .Ty děti si dej támhle na stranu, ať to
nevidí a nechodí sem k tomu.. Ale samozřejmě musím jí ty injekční stříkačky
dát, protože jí přece nenechám, aby si dávala nějakou špinavou jehlou, nebo
si je od někoho půjčovala, což je samozřejmě špatné."
Měníte i náctiletým?
"Naše občanské sdružení poskytuje tuto službu aspoň osobám, kterým
je 15 let. Musí jim být nejmíň 15."
Když poznáte na člověku, že na tom už je opravdu špatně, že ten zdravotní
stav není dobrý - co děláte s takovým člověkem?
"Děláme takové ošetřování klientů v terénu a to když jsou v různý
absesi, který naskáčou z toho subutexu, který berou a vlastně si tím
ucpávají žíly a když mají nějakou otevřenou ránu, tak jim to ošetříme,
odkážeme do nemocnice. Nebo když je nějaký psychický problém, tak je
odkazujeme na odborného lékaře. Máme takovou sociální síť. Víme, kam zavolat
a kam toho člověka odkázat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Zdenka Fantlová o holocaustu
Na zítřek připadá Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti
lidskosti. Jedním z lidí, kteří holocaust zažili na vlastní kůži, byla
Zdenka Fantlová, autorka knihy Klid je síla, řekl tatínek. O svých
zkušenostech však mluví dost netradičně. K mikrofonu ji pozvala Jana
Šustová.
Čím jste prošla a co jste zažila?
"Já jsem, myslím, prošla peklem. Všechno začalo tak nečekaně: žila jsem v
Rokycanech, bylo mi 18 let, když na nás padla ta vlna: byl Terezín, Osvětim,
Kurzbach, Mauthausen, pochod smrti, Bergen-Belsen. Šlo to jedno za druhým a
vždy přechod z jednoho do druhého byl o dva stupně horší. Člověk se
přizpůsobí. Já jsem nějak přišla na to, že my lidi vlastně nevíme, kdo jsme,
protože v sobě máme určitou sílu, o které nic nevíme, protože ji nikdy
nepotřebujeme. Až když dojde k nějaké krizi, tak se otevře ta krabička,
které já říkám ne krabička první pomoci ale poslední pomoci. Tam nejsou
žádné medikamenty ani obvazy, tam jsou rozkazy. V té krabičce je hlas, který
Vám řekne, co máte dělat, jak se máte chovat. A to je dar."
A jak to vidíte po těch letech?
"Vidím to jinak. Jezdím do Německa do škol, a také do České republiky, hodně
přednáším ve školách, ale ne o těch hrůzách - o tom každý ví, to už není
zajímavé. Ale učím je, aby se z toho naučili, že je to varování pro
budoucnost. Protože to, že se to jednou stalo, neznamená, že už se to nikdy
nebude opakovat. Může se to opakovat, za jiných okolností, protože základ
toho všeho byla nenávist. Jakmile je nenávist a lidé se do ní zapojí, tak je
zle. Čili dnes ta mladá generace si to musí hlídat, protože máme terorismus.
A to je stejná věc, jako byl holocaust, a může to špatně dopadnout. Hitlerů
je na světě moc, ty jsou pořád někde, ale to nebezpečí je ta podpora. Lidé,
kteří je podporují. Proto si musíme uvědomovat, co ten holocaust nás měl
naučit."
Říkala jste, že během války jste si začala vážit života.
"Přišla jsem na to, že lidé, kteří tím prošli, se dělí na dvě skupiny: na
lidi, kteří si připadali jako oběť, ale tyto oběti to také přežily. A když
to lidé přežili jako oběť, tak je to vůbec neosvobodilo. Litují se, jaké to
bylo hrozné, ale nic se z toho nenaučili. Já jsem oběť nikdy nebyla. Byla
jsem pozorovatel. Zajímalo mě, kde jsem, co se tady děje. Mně se to
netýkalo. Proto jsem o tom mohla napsat knížku Klid je síla, řek' tatínek,
která už vyšla ve třech jazycích. Proto mě to neděsí a proto jsem se z toho
také něco naučila. Když nemáte už vůbec nic a život Vám visí na vlásku, tak
se chytáte toho, co má hodnotu. A to je naděje a láska. Já nepotřebuji nic,
protože vím, jak málo je zapotřebí k životu."
V jakých jazycích vyšla Vaše kniha?
"Hlavně vyšla v češtině. Pak byla přeložena do němčiny - přesný překlad je In
der Ruhe liegt die Kraft, sagte mein Vater. Do Německa jezdím dost často a
německé školy si toho ohromně váží, protože ti studenti to slyší ode mě jako
od očitého svědka a ne od profesorů, kteří to znají jen ze školy. Pak to
vyšlo v Americe a doufám, že to také jednou vyjde v Anglii."
A kdy řekl tato slova Váš tatínek? Bylo to za války?
"Tatínka přišlo zatknout domů Gestapo, protože ho někdo udal, že poslouchal
na BBC Masaryka z Londýna. Bylo to po večeři a než ho odvedli, tatínek se na
nás podíval a řekl: 'Jen klid, pamatujte si, klid je síla!' A vystrčili ho
ze dveří a to byla jeho poslední slova."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
12.03.2016 | Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna | O Roma Vakeren |
16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického
tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
15.08.2015 | Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
01.08.2015 | Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válku | O Roma Vakeren |
14.03.2015 | Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let | O Roma Vakeren |
07.03.2015 | Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport
protektorátních Romů z Brna do Osvětimi | O Roma Vakeren |
14.02.2015 | Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v
rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních škol | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
31.01.2015 | V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací
může být např. vyprávění Čeňka Růžičky | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | O hrůzách továrny na smrt | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
03.01.2015 | Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
30.08.2014 | Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů | O Roma Vakeren |
04.08.2014 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
02.08.2014 | Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
02.08.2014 | Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu | O Roma Vakeren |
31.05.2014 | Den romského odboje | O Roma Vakeren |
10.05.2014 | V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
03.05.2014 | Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské | O Roma Vakeren |
09.03.2013 | Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
30.01.2013 | Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu
rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectví | Zprávy ze života Romů |
26.01.2013 | Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do
koncentračního tábora | O Roma Vakeren |
03.11.2012 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
25.08.2012 | Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob | O Roma Vakeren |
19.05.2012 | Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
17.10.2011 | Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghetta | Zprávy ze života Romů |
14.06.2011 | Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustu | Zprávy ze života Romů |
13.06.2011 | 81 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
07.05.2011 | Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu? | O Roma Vakeren |
05.02.2011 | Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytné | O Roma Vakeren |
27.01.2011 | Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustu | Zprávy ze života Romů |
23.08.2010 | Výstava o romském holokaustu poputuje za žáky | Zprávy ze života Romů |
13.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.07.2010 | V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět | O Roma Vakeren |
21.05.2010 | Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně | O Roma Vakeren |
26.04.2010 | U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismem | Zprávy ze života Romů |
16.04.2010 | Pochod živých je odpovědí na pochody smrti | O Roma Vakeren |
12.03.2010 | Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
03.03.2010 | Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního
tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
17.02.2010 | Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem
otevřen veřejnosti | Zprávy ze života Romů |
05.02.2010 | Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století | O Roma Vakeren |
29.01.2010 | Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti | O Roma Vakeren |
27.01.2010 | Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
26.01.2010 | Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobození | Zprávy ze života Romů |
21.01.2010 | V Srbsku si připomněli fašistické pogromy | Zprávy ze života Romů |
13.01.2010 | Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacena | Zprávy ze života Romů |
10.01.2010 | Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzea | Zprávy ze života Romů |
10.11.2009 | Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
06.11.2009 | Holocaust Romů a Sintů ve výuce | O Roma Vakeren |
05.07.2009 | Konference v Evianu a špatné svědomí světa | Zprávy ze života Romů |
06.03.2009 | Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů
do Osvětimi | O Roma Vakeren |
30.01.2009 | Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
05.12.2008 | Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů | O Roma Vakeren |
18.07.2008 | Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismu | O Roma Vakeren |
06.06.2008 | Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa | O Roma Vakeren |
01.02.2008 | V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
07.09.2007 | O zaniklém světe českých Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
31.08.2007 | Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích | O Roma Vakeren |
17.08.2007 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů | O Roma Vakeren |
15.08.2007 | Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
18.05.2007 | V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
23.04.2007 | Mezinárodní seminář o holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
06.04.2007 | Vláda pro nový památník v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
01.12.2006 | Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kultury | O Roma Vakeren |
28.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.07.2006 | Povídání s Věrou Maisels | O Roma Vakeren |
26.05.2006 | Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy | Zprávy ze života Romů |
26.05.2006 | V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
22.04.2006 | Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál | Zprávy ze života Romů |
14.04.2006 | Nadační fond obětem holocaustu ukončil program Odškodnění | O Roma Vakeren |
23.01.2006 | Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
20.01.2006 | Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památník | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunity | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
13.01.2006 | Nové spory kolem památníku v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
04.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
12.08.2005 | Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rok | O Roma Vakeren |
12.08.2005 | V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní akt | O Roma Vakeren |
05.08.2005 | Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
13.05.2005 | V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů | O Roma Vakeren |
10.03.2005 | V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
07.03.2005 | Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za války | Zprávy ze života Romů |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcí | O Roma Vakeren |
17.02.2005 | Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z Brna | Zprávy ze života Romů |
28.01.2005 | Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi | O Roma Vakeren |
28.01.2005 | Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.01.2005 | Historie | Historie |
21.01.2005 | Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim | O Roma Vakeren |
21.01.2005 | Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu | O Roma Vakeren |
17.01.2005 | Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisi | Zprávy ze života Romů |
17.01.2005 | Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
10.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.08.2004 | Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře Hodonín | Zprávy ze života Romů |
19.08.2004 | Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčky | Zprávy ze života Romů |
06.08.2004 | Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
06.08.2004 | Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězních | O Roma Vakeren |
04.08.2004 | Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi | Historie |
03.08.2004 | 60. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | Zprávy ze života Romů |
02.08.2004 | Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
01.08.2004 | Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria | Zprávy ze života Romů |
27.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
26.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
16.07.2004 | Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty | O Roma Vakeren |
13.07.2004 | Historie | Historie |
09.07.2004 | Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
30.06.2004 | Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaust | Zprávy ze života Romů |
30.06.2004 | Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárek | Zprávy ze života Romů |
25.06.2004 | Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustu | Fotoaktuality |
25.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
25.06.2004 | Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové války | O Roma Vakeren |
21.06.2004 | Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi | Historie |
20.06.2004 | Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi | Historie |
14.05.2004 | Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR" | O Roma Vakeren |
12.03.2004 | Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaust | O Roma Vakeren |
09.03.2004 | V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-Březinka | Fotoaktuality |
05.03.2004 | Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v Brně | O Roma Vakeren |
22.08.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
03.08.2003 | Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové války | Fotoaktuality |
20.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
06.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
30.05.2003 | Seminář o holocaustu Romů | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
04.04.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
24.01.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
26.07.2002 | Ostrava | O Roma Vakeren |
17.05.2002 | V Letech u Písku byl odhalen nový památník | O Roma Vakeren |
03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
21.09.2001 | Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předků | Zprávy ze života Romů |
20.09.2001 | Prezident republiky se setkal s romskými dětmi | Zprávy ze života Romů |
25.05.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Po tři dny Romové vartovali v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Vepřín tam stále stojí | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobností | O Roma Vakeren |
07.05.2001 | Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
07.05.2001 | Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
20.04.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
13.04.2001 | Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
05.04.2001 | Leden | Historie |
05.04.2001 | Listopad | Historie |
05.04.2001 | Prosinec | Historie |
07.03.2001 | Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
28.07.2000 | Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běh | Zprávy ze života Romů |
26.07.2000 | V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unie | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán | Zprávy ze života Romů |
05.05.2000 | V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
26.02.2000 | Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování Romů | Zprávy ze života Romů |
23.02.2000 | Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
28.01.2000 | Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustu | Zprávy ze života Romů |
15.05.1999 | Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v Letech | Zprávy ze života Romů |
14.05.1999 | Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
05.02.1999 | Brusel | Zprávy ze života Romů |
04.09.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
07.08.1998 | Osvětim | Zprávy ze života Romů |
08.05.1998 | Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
05.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
27.02.1998 | Odškodnění rumunských Romů | Aktuality |
13.02.1998 | Vatikan | Aktuality |
05.12.1997 | Londyn | Zprávy ze života Romů |
07.08.1997 | Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| Knihy Romů a o Romech: Holocaust | Knihy |
| Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu | Historie |
=[ Reportáž ]=
Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghett
Kapela Gulo čar se zapsala do podvědomí posluchačů díky prestižní ceně
Anděl. Ne každý ale ví, že se umělci zapojili také do kampaně, která
upozorňovala na vznik romských ghett. Hudebníci pořádali několik
doprovodných koncertů, aby na novodobý problém vzniku chudinských lokalit
upozornili. Celou akci hodnotí kladně, jak Janu Mišurcovi řekl jeden z členů
skupiny Gulo čar Vladimír Dirda.
"Pro mě to bylo takové poznání, díky němuž teď vím, že víme
strašně málo o tom problému. Lidi se vlastně doslechnou o těch problémech v
televizi, v rádiech, v novinách a hlavně ty negativní věci, které nejlíp
prezentují. Pro mně bylo hodně pozitivní to, že když jsme o tom mluvili, ti
lidi naslouchali a zatleskali a bavili se s námi po koncertě o tom problému.
A naopak - zůstalo v té kapele trošičku prostor, protože pracuji
jako terénní pracovník a nejsem tam jediný. Z té kapely tam jsme tři. Takže
pro nás už to zůstalo takovým mottem, že nějakým způsobem budeme pomáhat té
myšlence jako kapela."
Získali jste cenu Anděl a teď jste údajně nominováni znovu. Jak je to s
tou nominací?
"V těch nominacích je toho víc. Vy jsme nominováni na Óčku v jedné
kategorii, potom asi budeme nominovaní v Andělu a včera jsem se dozvěděl, že
jsme nominovaní v Rock and popu - tam jsme nominovaní ve třech
kategoriích. Takže čekáme na únor, co se stane. Určitě budeme mít z toho
radost. Ohodnotí se ta práce, kterou děláme, nejen finančně, ale i trochu
pocitově a tak."
Na Vaše koncerty chodí převážně mladí lidé.
"Většina našich posluchačů je vlastně českých. Naše muzika není
úplně tradiční, ale ukazují se tam Romové, kteří nás znají a mají nás rádi.
A není to úplně publikum romské - máme 80 % českého
publika."
V těch Vašich nových písničkách je hodně cítit pop a taková ta
komerčnost. Není to na škodu?
"Ta první deska byla hodně o pocitech a životě. A kapela roste a
prochází nějakým obdobím a nějakým vývojem a neustále do toho vlastně dává
ten život. Takže my se nesnažíme nějak předvídat, ale my žijeme ten život
teď a to co se teď ukazuje v muzice, tak to je realita, ten náš život, který
tak cítíme. Jestli to bude komerčnější? Já si myslím, že komerce může být
dobrá i špatná."
Vy jste se ze začátku vyhýbali romským festivalům. Teď už na ně chodíte.
Co Vás k tomu vede? Nebo bude víc romských písniček?
"My máme trošku s romskými festivaly problém, protože když
přijdeme na romský festival, tak to publikum tam je fakt strašně různorodé a
většinou tam bývají ti starší a naše muzika pro ně není. Takže se bráníme
těmto věcem. Pokud to není úplně oficiální, že ví, o co se jedná, že ví, co
to je Gulo Čar a přijde na ně tolik lidí, tak to ne. Ale pokud to je nějaký
festival, který někde začíná, tak se tomu snažíme pořád ještě
vyhnout."
Kdo u Vás skládá texty a kdo je takovou hlavou kapely?
"Tak to je můj bratr, Pavel Dirda, který tvoří většinu muziky.
Texty jsme doposud dělali nějak dohromady, ale na příští desku, kterou
bychom už měli začít dělat, protože děláme nové věci tento rok, tak bychom
chtěli určitě oslovit mladé romské textaře nebo básníky a chceme udělat
větší výběr a vybrat nějaký textaře, kteří nám vytvoří texty pro naší
muziku."
Kdy budou nejbližší koncerty?
"Teď úplně nejbližší konzert je teď 16. 2. v Brně - to
hrajeme na Semilasu a je to dvojkoncert s Monkey Business. A pak už začínají
festivaly, koncerty. A navíc ještě tento rok budeme určitě dělat něco s
Dougem Wimbishem, protože dokončoval desku, na které s ním spolupracuje můj
bratr. Bude to sólová deska a chtěl, aby ji kapela Gulo Čar provázela na
evropském turné. Takže bonus pro kapelu, že se na to moc těšíme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
27.02.2016 | Vláda chce snížit počet ghett v Česku | O Roma Vakeren |
17.10.2015 | Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality | O Roma Vakeren |
13.06.2015 | Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst | O Roma Vakeren |
27.05.2015 | Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí | Zprávy ze života Romů |
12.04.2014 | „Som Biely aj Čierny“ zpívají Supa, Smola a Hrušky s Gulo čar | O Roma Vakeren |
28.11.2013 | 30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách | Zprávy ze života Romů |
21.04.2013 | Studentský recept proti chudobě | Zprávy ze života Romů |
10.12.2011 | Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita | O Roma Vakeren |
05.11.2011 | Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji | O Roma Vakeren |
21.09.2011 | Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové | Zprávy ze života Romů |
22.06.2011 | Na lepší podmínky Romů v ghettech šlo loni přes 37 milionů korun | Zprávy ze života Romů |
09.04.2011 | Učitelka Jana Avdějevová doučuje děti v sociálně vyloučených rodinách | O Roma Vakeren |
29.10.2010 | Dnešní svobodné matky | O Roma Vakeren |
05.03.2010 | Scházejí se zástupci obcí, které se budou podílet na projektech integrace
Romů | Zprávy ze života Romů |
04.03.2010 | Podle OSN se situace Romů v Česku zhoršuje | Zprávy ze života Romů |
10.02.2010 | V Česku žijí desítky tisíc sociálně vyloučených lidí, především Romů | Zprávy ze života Romů |
20.10.2009 | Obce mohou žádat o dotace pro některé lokality obývané Romy | Zprávy ze života Romů |
05.10.2009 | V Česku přibývá lokalit, kde sílí sociální napětí | Zprávy ze života Romů |
25.07.2009 | Nezachránit svět, ale pomoci sousedovi | Zprávy ze života Romů |
06.05.2009 | Sociální vyloučení Romů způsobuje České republice mnohamiliardové ztráty | Zprávy ze života Romů |
01.05.2009 | S Karlem Novákem o sociálně vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
22.04.2009 | Kudy vede cesta do pekel | Zprávy ze života Romů |
23.03.2009 | Kabinet má na programu situaci na litvínovském sídlišti Janov | Zprávy ze života Romů |
27.02.2009 | Hra GhettOut ukazovala dětem, jak se dostat z ghetta | Zprávy ze života Romů |
27.11.2008 | Litvínov nemá snadné řešení | Zprávy ze života Romů |
31.10.2008 | Konference Revitalizace deprimovaných čtvrtí v České republice | O Roma Vakeren |
31.10.2008 | Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni | O Roma Vakeren |
22.08.2008 | Člověk v tísni představil výsledky projektu POLIS | O Roma Vakeren |
09.05.2008 | Výzkum veřejného mínění na sociálně vyloučené romské lokality | O Roma Vakeren |
04.04.2008 | Podaří se Romy z ghett začlenit do společnosti? | O Roma Vakeren |
04.04.2008 | O situaci ve vyloučených lokalitách na Sokolovsku | O Roma Vakeren |
22.02.2008 | Romové v Ústeckém kraji se často setkávají s diskriminací | O Roma Vakeren |
06.02.2008 | Kudy ven ze sociálně vyloučených lokalit? | Zprávy ze života Romů |
03.02.2008 | Integrace Romů do české společnosti | Zprávy ze života Romů |
24.01.2008 | Z problémových ghett by jednou měly být běžné čtvrti | Zprávy ze života Romů |
15.01.2008 | Brněnský Gulo čar natáčel „Pražákům je hej“ pro pořad ČT Souboj hitů | Zprávy ze života Romů |
04.01.2008 | Situace Romů v oblasti diskriminace a porušování práv se vloni zhoršila | O Roma Vakeren |
04.01.2008 | S Fedorem Gálem o sociálně vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
09.11.2007 | Program pomoci Romům ze sociálně vyloučených lokalit | O Roma Vakeren |
03.08.2007 | O sociálním vyloučení pojednává nová publikace Kdo drží Černého Petra | O Roma Vakeren |
11.05.2007 | Nejznámějším romským ghettem je mostecký Chanov | O Roma Vakeren |
20.04.2007 | Nový film Ghetto No. 1 dokumentuje život na sídlišti Chanov | O Roma Vakeren |
02.02.2007 | Brněnské řešení bytové situace chudých a problémových lidí | O Roma Vakeren |
12.01.2007 | Jedna z největších sociálně vyloučených romských lokalit je v Kladně | O Roma Vakeren |
08.12.2006 | Sociolog Ivan Gabal zdůrazňuje potřebu práce s jednotlivými rodinami a diferencovaný přístup k Romům | O Roma Vakeren |
27.10.2006 | Gulo čar vystoupí společně s králem soulu Jamesem Brownem | O Roma Vakeren |
27.10.2006 | Před Úřadem vlády se protestovalo proti odsouvání chudých romských rodin na
okraje měst a obcí | O Roma Vakeren |
27.10.2006 | Gwendolyn Albert: Odstěhovat ty, které nechceme, nepatří do 21. století | O Roma Vakeren |
22.09.2006 | Romské ghetto v Brně je rozsáhlé | O Roma Vakeren |
15.09.2006 | Analýza sociálně vyloučených romských lokalit | O Roma Vakeren |
13.09.2006 | Na českobudějovickém sídlišti Máj hrozí vznik romské lokality | Zprávy ze života Romů |
12.09.2006 | Romská ghetta: kudy z nich ven? | Zprávy ze života Romů |
08.09.2006 | V České republice je přes tři sta sociálně vyloučených romských lokalit | O Roma Vakeren |
06.09.2006 | Přibývá Romů, kteří končí v chudinských domech a čtvrtích | Zprávy ze života Romů |
06.06.2006 | Blíží se jedinečný koncert židovské a romské kapely | Zprávy ze života Romů |
21.04.2006 | Romských ghett u nás stále přibývá | O Roma Vakeren |
21.04.2006 | Kapela Gulo čar pokřtí své nové CD Gipsy goes to Hollywood | O Roma Vakeren |
19.04.2006 | Gulo čar: z Bronxu do Hollywoodu | Zprávy ze života Romů |
03.03.2006 | Skupina Gulo čar vyrazila na likviduj! tour | O Roma Vakeren |
17.02.2006 | Gulo Čar vyrážejí Likviduj!Tour proti ghettům | Zprávy ze života Romů |
02.05.2005 | Na festivalu Jeden svět pokračuje kampaň proti chudinským ghettům | Zprávy ze života Romů |
07.04.2005 | Kapela Gulo Čar vystoupí s Dougem Wimbishem z Living Color | Zprávy ze života Romů |
11.03.2005 | Skupina Gulo čar připravuje nové album | O Roma Vakeren |
07.03.2005 | Největším problémem Romů je šíření ghett, píší experti vládě | Zprávy ze života Romů |
21.02.2005 | Krajský koordinátor: V ČR přibývá problémových romských ghett | Zprávy ze života Romů |
11.02.2005 | Probíhá kampaň za odstranění chudinských ghett | O Roma Vakeren |
03.02.2005 | Člověk v tísni zahájil kampaň proti chudinským ghettům | Zprávy ze života Romů |
02.02.2005 | Le Monde poukazuje na diskriminaci Romů v České republice | Zprávy ze života Romů |
21.01.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
07.01.2005 | Rok 2004 byl pro skupinu Gulo Čar stěžejní | O Roma Vakeren |
18.09.2004 | Týden evropské romské hudby ve Švandově divadle | Fotoaktuality |
17.09.2004 | Koordinátor: V Libereckém kraji jsou velkým problémem Romů ghetta | Zprávy ze života Romů |
17.09.2004 | Švandovo divadlo uspořádalo Týden evropské romské hudby | O Roma Vakeren |
03.09.2004 | Gulo čar | O Roma Vakeren |
03.09.2004 | Týden evropské romské hudby | O Roma Vakeren |
30.07.2004 | Skupina Gulo čar | O Roma Vakeren |
27.04.2004 | Hudební festival pronikne do málo známých míst Prahy | Zprávy ze života Romů |
26.03.2004 | Skupina Gulo čar dostala prestižní ocenění
Akademie populární hudby Anděl 2003 | O Roma Vakeren |
20.03.2004 | Cena Anděl hudebníky z romského souboru Gulo čar zaskočila | Zprávy ze života Romů |
19.03.2004 | Skupina Gulo čar byla nominována na cenu Akademie populární hudby Anděl 2003 | O Roma Vakeren |
21.11.2003 | Skupina Gulo čar pokřtila své druhé album | O Roma Vakeren |
12.11.2003 | Také Praha byla dějištěm křtu nového alba skupiny Gulo čar | Fotoaktuality |
05.11.2003 | Brněnská skupina Gulo čar pokřtila své nové album | Fotoaktuality |
| Na festivalu Žižkov meets jazz vystoupí Ján Ačo Slepčík a skupina Gulo čar | Co se chystá |
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 19. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|