Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha palo jekhetaniben Sananim, palo dotaci save avle ko
Vsetín.
Dozvíte se, že organizace Sananim pořádá řadu programů pro drogově závislé a
jejich rodiny. Vydáme se také do Vsetína a dozvíte se že tamní radnice
obdržela finance na integraci Romů.
Tiž amenca vakereha pale buči predalo Roma Brnate, pale sterilizacia u palo
holokaustos.
V O Roma vakeren Vám také řekneme, že se Vladimír Dirda ze skupiny Gulo čar
věnuje lidem, kteří žijí ve vyloučených lokalitách. Prostor věnujeme také
tématu sterilizace romských žen a holocaustu.
Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Vítkovická nemocnice se musí omluvit Heleně Ferenčíkové za sterilizaci
Vedení Vítkovické nemocnice se musí omluvit čtyřiadvacetileté Heleně
Ferenčíkové, která ji žalovala za nechtěnou sterilizaci. Podle Vrchního
soudu v Olomouci má žena na omluvu právo. Lékaři nemocnice se podle něj
dopustili protiprávního jednání. Vrchní soud tak potvrdil verdikt
ostravského krajského soudu. Jak zaznamenala Andrea Čánová, na nedobrovolnou
sterilizaci si stěžovaly desítky romských žen.
"Je mi těžko, protože bych taky ještě chtěla mít miminko, na to
ještě nejsem stará, jsme mladí. Je mi hrozně. Když vidím miminko, tak ho
začnu líbat, jsem z toho úplně hotová."
Říká 29-tiletá Jiřina Zorková z Ostravy. I ona podstoupila podle
svých slov nedobrovolnou sterilizaci, dosud se o svém problému styděla
mluvit. Odvahu do žil jí vlil až případ paní Ferenčíkové. Odvaha Heleny
Ferenčíkové soudit se s nemocnicí přidala na bojovnosti i dalším romským
ženám.
"Budeme taky bojovat, protože nám to nabízeli tak, že ani nám ani
nic nevysvětlovali. Ano, bojujeme kvůli tomu."
"Dodává mi to sílu, podpoříme se navzájem."
Reakce většiny nemocnic je stejná. O žádné nedobrovolné sterilizaci nemůže
být ani řeč. Ženy s tímto zákrokem souhlasily a podepsaly potřebné papíry.
Helena Balogová z Ostravy dokumentaci podepsala také. Nevěděla, co
podepisuje, protože je negramotná.
"Souhlasila jsem s tím, protože jsem nevěděla, co podepisuji,
neumím číst, psát. Po dvou dnech na kapačkách mi doktor řekl, že už děti
nemůžu mít."
40-tiletá paní Jana je z Frýdku-Místku, má sedm dětí a už
žádné mít nemůže.
"Já jsem byla už po porodu a sociální pracovnice mě k tomu
donutila, abych na sterilizaci šla, že nechce, abych měla další děti. Tak
jsem šla, ale nevěděla jsem, co to ta sterilizace je, jen jsem věděla, že to
je nějaká operace. Když budu chtít, tak že to zase půjde vrátit do původního
stavu, abych děti mohla mít."
Starostka Frýdku-Mísku Eva Richtrová odmítá, že by některé její
sociální pracovnice nutily ženy ke sterilizaci.
"Můžu se zkusit zeptat, jestli něco podobného vzešlo z úst některé
ze sociálních pracovnic. Já bych o tom tedy silně pochybovala."
Právnička Michala Tomisová říká, že ženám většinou podvázali vaječníky těsně
před porodem císařským řezem.
"Lékaři jim pár minutek před tou operací dali papír s tím, že ho
mají podepsat. Samozřejmě, ty ženy nevěděly přesně, co podepisují, těch
papírů je několik, musí se poskytovat řada údajů lékařům.
Bez jakéhokoliv poučení, bez informací, byla sterilizace
vykonána v průběhu císařského řezu. Takto vypadá většina z těch
případů."
Romským ženám, které prodělaly sterilizaci, pomáhá občanské sdružení
Vzájemné soužití. V jeho čele stojí Kumar Vishwanathan, nemyslí si ale, že
by za těmito případy byl rasismus.
"Dnešní společnost není společnost, kde odborník rozhodne všechno
a pacient je jenom objekt, ale bohužel takový stav dále trvá v lékařství.
Lékaři si stále neuvědomují, že s pacientem nebo rodící ženou musí jednat
jako s partnerem."
K tématu sterilizace romských žen se samozřejmě ještě vrátíme a věnujeme mu
celý jeden z našich příštích pořadů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak funguje sociální práce s Romy ve Vsetíně
Vsetínská radnice obdržela půl milionu korun na podporu integrace Romů do
majoritní společnosti. Je to pravidelný příspěvek Rady vlády, který město
využívá na práci romských asistentů. Podrobnosti o zacílení dotace Romanu
Vernerovi sdělila mluvčí radnice Eva Stejskalová
"Tato část je určena terénní práci, to znamená na mzdy terénních
pracovníků, kteří jsou zaměstnanci městského úřadu."
Kolik terénních pracovníků zaměstnáváte?
"V současné době zaměstnáváme 4 terénní pracovníky."
Jaká je náplň jejich činnosti?
"Romští terénní pracovníci u nás pracují od roku 2002 a jejich
náplní práce je především řešení dluhů na nájemném, žádosti o splátkový
kalendář. Pomáhají romským rodinám při údržbě, opravách obydlí, pomáhají jim
při získávání ubytování, při žádostech o byt, při vyřizování sociálních
dávek, při zajišťování pečovatelských služeb, s vyřizováním nejrůznějších
stížností. Samozřejmě také pořádají různé preventivní aktivity v oblasti
prevence kriminality, meziromské problematiky, organizují nebo se snaží
organizovat volný čas dětem, spolupracují s neziskovými organizacemi,
pomáhají v souvislosti s užíváním drog a gamblerstvím, zajišťují pravidelnou
docházku dětí do základních škol, řeší nejrůznější problémy při špatném
prospěchu ve škole, při nejrůznějších kázeňských problémech. V poslední době
se snaží řešit i hospodaření těchto rodin, aby se nerozšiřovaly případy
lichvy mezi romskou komunitou."
To je dost práce pro čtyři lidi. Neuvažujete o tom, že byste ten tým
rozšířili? Stačí na to?
"Neuvažujeme o tom, protože v současné době se ve Vsetíně romské
problematice věnuje 19 osob na plný úvazek, jsou to nejenom tito 4
pracovníci městského úřadu, ale také pracovníci neziskových organizací a
kromě toho také řada dobrovolníků. Takže si myslíme, že ten komfort, nebo to
zázemí, které romská komunita ve Vsetíně má, je opravdu
nadstandardní."
Zcela opačné starosti má ředitelka vsetínské charity Květoslava Ottová.
Její organizace letos nedostala potřebné dotace na integrační programy.
"S politováním musím konstatovat, že tam, kde jsme dostali tzv.
nulovou dotaci, je to středisko, které na nazývá Centrum pro romské matky a
děti, které jsme budovali od roku 2003 a v této chvíli poskytuje sociální
služby, sociální poradenství, ale také vzdělávací a aktivizační programy,
jak pro romské děti, mládež, tak také pro celé romské rodiny. V této chvíli
navštěvuje toto zařízení 85 dětí a v terénních službách pokrýváme veškeré
romské rodiny nacházející se na území města Vsetína. Právě tomuto středisku
hrozí zavření v případě, že by se nám nepodařilo vyjednat ať už s
Ministerstvem práce a sociálních věcí, krajem anebo městem finanční
podporu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Centrum pro romské matky a děti nedostane finance na svůj provoz
Chaos v sociální sféře způsobil nový systém vyplácení příspěvků na péči o
seniory a postižené, kteří svoje peníze dostanou se zpožděním. Jen s
obtížemi tak mohou hradit služby, které si nyní musí objednávat u svých
dosavadních pečovatelů. Poněkud ve stínu tohoto problému tak zůstala řada
nevyplacených dotací na další sociální projekty. Zvláště u těch dlouhodobých
to může vážně narušit systém sociální péče. Ve Vsetíně opět natáčel Roman
Verner.
Pravidelnou vládní dotaci dostávala také zdejší Charita. Díky ní už
několik let provozuje vzdělávací a podpůrné středisko pro romské matky a
děti. Nyní mu ale podle slov ředitelky Květoslavy Ottové hrozí uzavření.
"S politováním musím konstatovat, že tam, kde jsme dostali tzv.
nulovou dotaci, je středisko, které na nazývá Centrum pro romské matky a
děti, které jsme budovali od roku 2003 a v této chvíli poskytuje sociální
službu, sociální poradenství, ale také vzdělávací a aktivizační programy,
jak pro romské děti, mládež, tak ale také pro celé romské rodiny. V této
chvíli navštěvuje toto zařízení 85 dětí a v terénních službách pokrýváme
veškeré romské rodiny nacházející se na území města Vsetína. Právě tomuto
středisku hrozí zavření v případě, že by se nám nepodařilo vyjednat ať už s
Ministerstvem práce a sociálních věcí, krajem anebo městem finanční
podporu."
Říká Květoslava Ottová a upozorňuje na to, že v případě uzavření centra
přijde vniveč nejen několikaletá práce, ale také přípravný vzdělávací
program pro zaměstnance.
"Přiznám se, že by nám to bylo velmi líto, protože zde pracuje
velmi kvalifikovaný tým čtyř pracovníků. Středisko je navíc velmi kvalitně
vybaveno a myslím si, že si získalo velmi dobré jméno. Ale zejména -
a to je to důležité - pomáhá řešit veškeré problémy v romské
komunitě, která se nachází ve městě Vsetín."
Že je činnost Centra pro romské matky s dětmi takřka nepostradatelná, mi
potvrdila vedoucí Jana Škrobáková.
"Je to projekt, který má tyto základní cíle: zvýšit připravenost
romských dětí do školy po stránce dovedností a návyků a to, pomáhat těmto
dětem při přípravě na domácí přípravu, dále pomoc dětem při integraci do
škol běžného typu, protože většina dětí ve Vsetíně chodí na základní školu
speciálního typu. Dále chceme vytvořit prostor pro vzájemné setkávání,
komunikaci a navazování kamarádských vztahů, upevňování pracovních návyků,
zvýšení kvality využití volného času a zvýšit touhu po seberealizaci a vůbec
sociokulturní úroveň romských dětí."
Jaký způsobem to funguje?
"V rámci tohoto projektu děláme několik aktivit. První aktivitou a
základní aktivitou je individuální příprava romských dětí. Sepíšeme s rodiči
smlouvu a tyto děti si vyzvedáváme ve škole a vedeme je do centra, kde s
nimi píšeme domácí úkoly, případně s nimi děláme ty věci, která děti
potřebují na základě konzultace s třídními učiteli. Kromě domácí přípravy
dětí pokračují taneční skupiny. Cílem je motivovat děti ke kvalitnímu
trávení volného času. A dále tady do toho patří různé motivace dětí, které
se připravují do školy, různá hravá odpoledne, výlety, besedy a další
věci."
Kolik teď máte těch malých klientů?
"Na doučování v současné době máme 16 dětí, od první třídy po
středoškoláky."
Jakým způsobem je oslovujete? Říkala jste, paní Škrobáková, že je musíte
nebo chcete motivovat, ale mají ony, nebo spíše oni, protože se jedná
zejména o rodiče, sami tu motivaci? Nebo je nějakým způsobem musíte
přesvědčovat, vyhledávat?
"Co se týká našich dětí, které v současné době připravujeme do
školy, nebo které tady mají taneční zkoušky nebo další akce, tak to jsou
děti, které buď samy přišly a mají samy zájem anebo nás oslovili a
kontaktovali rodiče."
Jaké výsledky máte po těch několika letech práce na tomto projektu?
"Asi před 4-mi lety tady nebylo mnoho dětí, které chodí na
základní školu, v současné době je jich něco přes 20. První výsledky vidíme
v tom, že ty děti, se kterými jsme se začali učit před 4-mi lety,
teď vidíme na střední škole. Zatím těch dětí není mnoho a vidíme rok od
roku, že ten zájem je větší a práce má smysl."
www.vsetin.caritas.cz/centrum-pro-romske-matky-a-deti.php
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Brněnští strážníci vytvořili projekt, jehož cílem je zabránit zneužívání
toluenu jako návykové látky. Do prodejen s drogistickým zbožím a barvami
umisťují plakáty, které upozorňují na zdravotní rizika plynoucí z inhalace
těkavých látek. Dále se rozhodli za pomoci hasičů postihovat prodejce jimž
prokážou, že toluen školákům mladším 15 let prodali. Spolutvůrce projektu
Luboslav Fiala upozornil na to, že v Brně loni na následky čichání těkavých
látek zemřelo pět lidí, v Praze čtyři a v Ostravě tři lidé.
Výbor pro odškodnění romského holocaustu České republiky vyzval otevřeným
dopisem vládu, aby podnikla kroky k odstranění vepřína v Letech u Písku.
Velkovýkrmna stojí v místě protektorátního sběrného tábora pro Romy a podle
výboru chov prasat tento pietní prostor "hrubě
znevažuje". Výbor list poslal i prezidentovi republiky a šéfům
obou parlamentních komor.
V novém srbském parlamentu, vzešlém z nedělních voleb, poprvé usednou i
zástupci romské menšiny. Mezi 250 poslanci mají mít Romové dva zákonodárce.
Podle odhadů mezi více než 7 milióny obyvatel Srbska žije kolem 600 tisíc
Romů. Ve sněmovně zasedne i šest zástupců dalších menšin: tři Maďaři z
Vojvodiny, jeden Albánec a dva představitelé muslimské komunity ze Sandžaku.
Romové z různých zemí Evropy se chystají příští týden vyzvat OSN, aby se víc
zasazovala o zlepšení jejich situace a o ochranu jejich práv. Navrhují
zřízení zvláštní kanceláře OSN, která by se řešení problémů Romů věnovala.
Jejich představitelé z Evropy chtějí v sídle OSN v New Yorku se svou výzvou
vystoupit 30. ledna při zahájení výstavy o romském holocaustu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Sananim v terénu pracuje s drogově závislými
Uživatelů drog v Praze přibývá. Občanské sdružení Sananim se jim snaží
pomáhat v rámci anonymních výměn jehel přímo v ulicích metropole. Jak tato
terénní práce vypadá a kolik stříkaček se podařilo vybrat, o tom už Jan
Mišurec hovořil se streetworkerem Milanem Migelem Horváthem.
Přibývá drogově závislých a případně jaké jsou ty lokality v Praze?
"Přibývá. V loňském roce přibylo asi o 6000 kontaktů a o 25.000
vyměněných stříkaček na ulici. Lokality jsou samozřejmě Hlavní nádraží,
Flora, Nusle."
Jak probíhá ta výměna stříkaček?
"Samozřejmě se nabalí stříkačky a pak všechny věci, které jsou
potřeba k aplikaci - tzn. konzelíny, kyselina, voda. My děláme
zdravotnické ošetření, takže si musíme vzít i zdravotní materiály -
obvazy, náplasti. A s tím vlastně vyrazíme do terénu, kde stojíme dvě hodiny
každý den v přesně daný časy - od dvou do pěti hodin na Hlavním
nádraží, tedy tři hodiny. Denně máme tak 150 klientů."
Už si klienti za Vámi zvykli chodit na ta místa?
"Určitě. To je zavedené už léta. Máme samozřejmě brašny, na
kterých jsou znaky občanského sdružení Sananim, které klienti znají, a když
nás vidí na ulici s taškami, tak nás zastaví a poprosí o výměnu a my jim
samozřejmě vyměníme."
Co se děje s těmi použitými vyměněnými stříkačkami?
"Použité stříkačky se odborně pálí. My je skladujeme jeden den u
nás v lednici a druhý den se odvážejí do kontaktního centra, kam pro to
přijede firma, která to likviduje."
Není to práce nebezpečná? Jak se vůbec cítíte?
"Tak já, protože jsem Rom, tak mi to nebezpečné nepřipadá, protože
vlastně vstupuji do té lokality denně a i vlastně jsou tam lidé, které znám
odmalička. Nebojím se toho. Je to podle mně každodenní rutina - když
tam přijdu mezi ně, je to normální. Jsou to Romové nebo ne-Romové,
ale jsou to lidé z ulice, které potkávám denně. Možná kolegové to mají
trošku jinak, protože vstupují do toho prostředí, které neznali. Je to
takové, že tam samozřejmě je nebezpečí krádeže třeba na Hlavním nádraží,
přepadávání a tak."
Vám se nikdy nic nepřihodilo špatného?
"Ne. Mně ne. Kolegům trošku jo, ale malý případy, incidenty. Ale
na mě je to všechno v pořádku."
Jak se chováte, když třeba přijde matka s dětmi?
"Samozřejmě vždycky řeknu: .Ty děti si dej támhle na stranu, ať to
nevidí a nechodí sem k tomu.. Ale samozřejmě musím jí ty injekční stříkačky
dát, protože jí přece nenechám, aby si dávala nějakou špinavou jehlou, nebo
si je od někoho půjčovala, což je samozřejmě špatné."
Měníte i náctiletým?
"Naše občanské sdružení poskytuje tuto službu aspoň osobám, kterým
je 15 let. Musí jim být nejmíň 15."
Když poznáte na člověku, že na tom už je opravdu špatně, že ten zdravotní
stav není dobrý - co děláte s takovým člověkem?
"Děláme takové ošetřování klientů v terénu a to když jsou v různý
absesi, který naskáčou z toho subutexu, který berou a vlastně si tím
ucpávají žíly a když mají nějakou otevřenou ránu, tak jim to ošetříme,
odkážeme do nemocnice. Nebo když je nějaký psychický problém, tak je
odkazujeme na odborného lékaře. Máme takovou sociální síť. Víme, kam zavolat
a kam toho člověka odkázat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Zdenka Fantlová o holocaustu
Na zítřek připadá Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti
lidskosti. Jedním z lidí, kteří holocaust zažili na vlastní kůži, byla
Zdenka Fantlová, autorka knihy Klid je síla, řekl tatínek. O svých
zkušenostech však mluví dost netradičně. K mikrofonu ji pozvala Jana
Šustová.
Čím jste prošla a co jste zažila?
"Já jsem, myslím, prošla peklem. Všechno začalo tak nečekaně: žila jsem v
Rokycanech, bylo mi 18 let, když na nás padla ta vlna: byl Terezín, Osvětim,
Kurzbach, Mauthausen, pochod smrti, Bergen-Belsen. Šlo to jedno za druhým a
vždy přechod z jednoho do druhého byl o dva stupně horší. Člověk se
přizpůsobí. Já jsem nějak přišla na to, že my lidi vlastně nevíme, kdo jsme,
protože v sobě máme určitou sílu, o které nic nevíme, protože ji nikdy
nepotřebujeme. Až když dojde k nějaké krizi, tak se otevře ta krabička,
které já říkám ne krabička první pomoci ale poslední pomoci. Tam nejsou
žádné medikamenty ani obvazy, tam jsou rozkazy. V té krabičce je hlas, který
Vám řekne, co máte dělat, jak se máte chovat. A to je dar."
A jak to vidíte po těch letech?
"Vidím to jinak. Jezdím do Německa do škol, a také do České republiky, hodně
přednáším ve školách, ale ne o těch hrůzách - o tom každý ví, to už není
zajímavé. Ale učím je, aby se z toho naučili, že je to varování pro
budoucnost. Protože to, že se to jednou stalo, neznamená, že už se to nikdy
nebude opakovat. Může se to opakovat, za jiných okolností, protože základ
toho všeho byla nenávist. Jakmile je nenávist a lidé se do ní zapojí, tak je
zle. Čili dnes ta mladá generace si to musí hlídat, protože máme terorismus.
A to je stejná věc, jako byl holocaust, a může to špatně dopadnout. Hitlerů
je na světě moc, ty jsou pořád někde, ale to nebezpečí je ta podpora. Lidé,
kteří je podporují. Proto si musíme uvědomovat, co ten holocaust nás měl
naučit."
Říkala jste, že během války jste si začala vážit života.
"Přišla jsem na to, že lidé, kteří tím prošli, se dělí na dvě skupiny: na
lidi, kteří si připadali jako oběť, ale tyto oběti to také přežily. A když
to lidé přežili jako oběť, tak je to vůbec neosvobodilo. Litují se, jaké to
bylo hrozné, ale nic se z toho nenaučili. Já jsem oběť nikdy nebyla. Byla
jsem pozorovatel. Zajímalo mě, kde jsem, co se tady děje. Mně se to
netýkalo. Proto jsem o tom mohla napsat knížku Klid je síla, řek' tatínek,
která už vyšla ve třech jazycích. Proto mě to neděsí a proto jsem se z toho
také něco naučila. Když nemáte už vůbec nic a život Vám visí na vlásku, tak
se chytáte toho, co má hodnotu. A to je naděje a láska. Já nepotřebuji nic,
protože vím, jak málo je zapotřebí k životu."
V jakých jazycích vyšla Vaše kniha?
"Hlavně vyšla v češtině. Pak byla přeložena do němčiny - přesný překlad je In
der Ruhe liegt die Kraft, sagte mein Vater. Do Německa jezdím dost často a
německé školy si toho ohromně váží, protože ti studenti to slyší ode mě jako
od očitého svědka a ne od profesorů, kteří to znají jen ze školy. Pak to
vyšlo v Americe a doufám, že to také jednou vyjde v Anglii."
A kdy řekl tato slova Váš tatínek? Bylo to za války?
"Tatínka přišlo zatknout domů Gestapo, protože ho někdo udal, že poslouchal
na BBC Masaryka z Londýna. Bylo to po večeři a než ho odvedli, tatínek se na
nás podíval a řekl: 'Jen klid, pamatujte si, klid je síla!' A vystrčili ho
ze dveří a to byla jeho poslední slova."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghett
Kapela Gulo čar se zapsala do podvědomí posluchačů díky prestižní ceně
Anděl. Ne každý ale ví, že se umělci zapojili také do kampaně, která
upozorňovala na vznik romských ghett. Hudebníci pořádali několik
doprovodných koncertů, aby na novodobý problém vzniku chudinských lokalit
upozornili. Celou akci hodnotí kladně, jak Janu Mišurcovi řekl jeden z členů
skupiny Gulo čar Vladimír Dirda.
"Pro mě to bylo takové poznání, díky němuž teď vím, že víme
strašně málo o tom problému. Lidi se vlastně doslechnou o těch problémech v
televizi, v rádiech, v novinách a hlavně ty negativní věci, které nejlíp
prezentují. Pro mně bylo hodně pozitivní to, že když jsme o tom mluvili, ti
lidi naslouchali a zatleskali a bavili se s námi po koncertě o tom problému.
A naopak - zůstalo v té kapele trošičku prostor, protože pracuji
jako terénní pracovník a nejsem tam jediný. Z té kapely tam jsme tři. Takže
pro nás už to zůstalo takovým mottem, že nějakým způsobem budeme pomáhat té
myšlence jako kapela."
Získali jste cenu Anděl a teď jste údajně nominováni znovu. Jak je to s
tou nominací?
"V těch nominacích je toho víc. Vy jsme nominováni na Óčku v jedné
kategorii, potom asi budeme nominovaní v Andělu a včera jsem se dozvěděl, že
jsme nominovaní v Rock and popu - tam jsme nominovaní ve třech
kategoriích. Takže čekáme na únor, co se stane. Určitě budeme mít z toho
radost. Ohodnotí se ta práce, kterou děláme, nejen finančně, ale i trochu
pocitově a tak."
Na Vaše koncerty chodí převážně mladí lidé.
"Většina našich posluchačů je vlastně českých. Naše muzika není
úplně tradiční, ale ukazují se tam Romové, kteří nás znají a mají nás rádi.
A není to úplně publikum romské - máme 80 % českého
publika."
V těch Vašich nových písničkách je hodně cítit pop a taková ta
komerčnost. Není to na škodu?
"Ta první deska byla hodně o pocitech a životě. A kapela roste a
prochází nějakým obdobím a nějakým vývojem a neustále do toho vlastně dává
ten život. Takže my se nesnažíme nějak předvídat, ale my žijeme ten život
teď a to co se teď ukazuje v muzice, tak to je realita, ten náš život, který
tak cítíme. Jestli to bude komerčnější? Já si myslím, že komerce může být
dobrá i špatná."
Vy jste se ze začátku vyhýbali romským festivalům. Teď už na ně chodíte.
Co Vás k tomu vede? Nebo bude víc romských písniček?
"My máme trošku s romskými festivaly problém, protože když
přijdeme na romský festival, tak to publikum tam je fakt strašně různorodé a
většinou tam bývají ti starší a naše muzika pro ně není. Takže se bráníme
těmto věcem. Pokud to není úplně oficiální, že ví, o co se jedná, že ví, co
to je Gulo Čar a přijde na ně tolik lidí, tak to ne. Ale pokud to je nějaký
festival, který někde začíná, tak se tomu snažíme pořád ještě
vyhnout."
Kdo u Vás skládá texty a kdo je takovou hlavou kapely?
"Tak to je můj bratr, Pavel Dirda, který tvoří většinu muziky.
Texty jsme doposud dělali nějak dohromady, ale na příští desku, kterou
bychom už měli začít dělat, protože děláme nové věci tento rok, tak bychom
chtěli určitě oslovit mladé romské textaře nebo básníky a chceme udělat
větší výběr a vybrat nějaký textaře, kteří nám vytvoří texty pro naší
muziku."
Kdy budou nejbližší koncerty?
"Teď úplně nejbližší konzert je teď 16. 2. v Brně - to
hrajeme na Semilasu a je to dvojkoncert s Monkey Business. A pak už začínají
festivaly, koncerty. A navíc ještě tento rok budeme určitě dělat něco s
Dougem Wimbishem, protože dokončoval desku, na které s ním spolupracuje můj
bratr. Bude to sólová deska a chtěl, aby ji kapela Gulo Čar provázela na
evropském turné. Takže bonus pro kapelu, že se na to moc těšíme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 19. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|