Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Náplní toho školení je naučit deset zájemců, aby mohli pomáhat dlouhodobě nezaměstnaným při hledání zaměstnání. Učíme je základům terénní práce, práce s počítačem, historii Romů, samozřejmě českému jazyku. Takovým, dá se říci, základním věcem. Základním cílem je zprostředkovat práci nezaměstnaným."

To bude dělat kdokoli, nejen Romové?

"Na školení jsme vzali deset vybraných romských zájemců, protože ten projekt je zaměřen na podporu romské zaměstnanosti. Ta práce potom bude v praxi vypadat tak, že náš zprostředkovatel práce přijde do rodiny, udělá vstupní prohlídku, zjistí, co ten člověk umí, jestli má čistý trestní rejstřík, jak dlouho je nezaměstnaný, všechny údaje potřebné pro získání zaměstnání. A poté se bude samozřejmě pokoušet prostřednictvím pracovních agentur, internetových serverů práce a dalších zdrojů sehnat tomu člověku zaměstnání."

Jak budete cíleně vyhledávat rodiny? Máte už zprávy o tom, kde je to nutné, nebo vybrané lokality?

"Ono je to nutné téměř všude. Projekt je zaměřen na Prahu, takže zřejmě to bude probíhat na Žižkově a Smíchově, kde těch rodin žije veliké množství a my kvůli finančním prostředkům můžeme teď od ledna zaměstnat jen jednoho člověka a to jen na půl roku. Uvidíme, jak to bude s finančními prostředky dál, zažádáme si samozřejmě o pomoc Ministerstva práce a sociálních věcí, uvidíme, jak se zachová. Dá se říci, že je to zatím velmi pilotní projekt, nikde neozkoušený, nikdo neví, jak úspěšný bude. Předpokládáme, že zatím bude jeden člověk pomáhat několika rodinám z lokalit Žižkova a Smíchova."

Proškolíte deset lidí, ale pouze jednoho můžete zaměstnat. Co bude s těmi ostatními? Neztratí třeba motivaci?

"Motivace těch lidí je velmi obtížná, kurz je dlouhý, probíhá tři víkendy ze čtyř v měsíci, takže je i časově náročný, zabírá volný čas. Nám se naštěstí podařilo získat akreditaci ministerstva školství, takže dostanou certifikát, který mohou použít při shánění jakékoli práce z oblasti terénní sociální intervence. Mohou dělat terénní sociální pracovníky, mohou pracovat v drogové prevenci, mohou dělat spoustu jiných prací. Samozřejmě předpokládáme, že během roku seženeme prostředky a ty lidi stejně zaměstnáme."

S kým máte dohodnuto, že by se ti lidé dali uplatnit v zaměstnání?

"My vlastně máme několik dalších navazujících projektů, máme internetovou burzu práce, která začíná úžasně fungovat. Sami zaměstnavatelé se registrují, nabízejí práci Romům, vědí, že nabízejí práci Romům. Takže to bude jeden z podstatných zdrojů práce pro klienty zprostředkovatelů. My věříme, že zaměstnavatelé budou mít zájem o Romy, samozřejmě jich nebude tolik, ale myslím, že jich bude pro tento projekt dostatečný počet. Máme samozřejmě nějakou spolupráci s magistrátem, který je partnerem té podpory, teď se teprve domlouvají konkrétní aktivity, které můžeme ohledně zaměstnávání Romů společně dělat. Takže nemohu dát nějakou další konkrétnější odpověď. Drtivá část těch nezaměstnaných má malou vzdělanostní úroveň, mají základní školy, takže si nemohou moc vybírat, ale mně přijde hlavně důležité, aby po dvou či třech letech nezaměstnanosti vůbec začali pracovat, to je ten nejpodstatnější krok, a poté, aby si práci udrželi. Většinou jde o dělnické profese."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.06.2016	Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská duše	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
03.01.2015	Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce	O Roma Vakeren
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
16.08.2014	Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
09.12.2013	Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci	Zprávy ze života Romů
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
05.10.2013	Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen Romům	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Já vím, že jste pracovala ve školství...

"Ano, pracovala jsem ve školství, po revoluci jsem šla na ministerstvo školství, kde jsem se snažila, aby vznikly také církevní školy, rovnoprávné se školami státními, protože církevní školství u nás mělo velkou tradici. Pracovala jsem zejména na vyhláškách pro církevní a soukromé školství, tím jsem se dostala k tomu, že jsem měla velmi úzký kontakt s církevními a soukromými školami. V roce 1996 jsem byla jmenována ředitelkou Evangelické akademie, kterou jsem také pomáhala zakládat."

Řeknete nám něco o projektu dálkového studia pro romské studenty na Evangelické akademii?

"To mohu, protože jsem jeho spoluautorkou a iniciátorkou. V roce 1996 jsme do Evangelické akademie přijímali některé romské žáky a viděli jsme, že je potřeba jim trošičku pomáhat. Tak jsme se zamysleli nad tím, jak to vlastně s romskými dětmi je. Napojila jsem se zejména na paní doktorku Havrdovou z katedry sociální práce a Emila Ščuku, který byl tehdy předsedou ROI-ky. Vytvořili jsme kolektiv, který měl zájem poskytnout vzdělávání zejména dospělým Romům, protože jsme si uvědomili, že dospělí Romové mají velmi často nedostatečné vzdělání a to ne proto, že by nechtěli být vzdělaní. Takže jsme vytvořili projekt dálkového studia, není to studium jen pro Romy, ale pro všechny, kteří chtějí pracovat v prostředí etnických minorit."

Dálkové studium je dvoustupňové. Proč zrovna dvoustupňové a kdo přišel s tímto nápadem?

"To byl můj nápad, využila jsem možnosti ve školském zákoně. Věděla jsem, že Romové nemají se studiem příliš zkušeností, dálkové studium je pro dospělého člověka, který má rodinu, zaměstnání a dojíždí z velké dálky, náročné, mít navíc před sebou vidinu pětiletého studia je obrovská psychická zátěž. Proto jsem se snažila vytvořit dvoustupňové studium, kdy po prvním roce získají střední odborné vzdělání a po pěti letech úplné střední odborné vzdělání. Myslela jsem si, že tak, jak je to běžné v jiných třídách dálkového studia, po prvním roce odpadne velká část a k maturitě dojde jen malý zlomek třídy. Tento předpoklad se mi ovšem v romských třídách nenaplnil, což pro mě bylo ohromným překvapením, protože Romové, kteří dostali šanci studovat, byli velmi zapálení a zodpovědní, přistupovali ke studiu s velkým entuziasmem."

Jak jste prožívala jako studentka střední školu? Co se od té doby změnilo?

"Jestli se mám vrátit k tomu, proč jsem došla k romským projektům a práci s Romy, tak to opravdu vzniklo v dobách mé školní docházky, a to zejména v prvních letech školní docházky. Ačkoli jsem v dětství žádné zkušenosti s Romy neměla a trpěla jsem obvyklými předsudky, které má člověk, který se s nimi na běžné přátelské úrovni příliš nesetkává, stalo se mi to, že jsem byla ve škole dost šikanovaná, obdobně jako bývají Romové v běžných školách. To jsem si uvědomila až v dospělosti. Moji rodiče byli zemědělci a byli proto v té době, v padesátých letech, těžce pronásledovaní jako tzv. kulaci. My děti, přestože jsme měly dobré známky, jsme nemohly ve škole nijak prorazit, protože jsme měly takovou neviditelnou nálepku. Byly jsme odsunuty na okraj, neměly jsme právo jít studovat, neměly jsme právo vstoupit do Pionýra a dalších organizací, které byly tehdy velmi protěžované. Cítili jsme se odstrčení a nevěděly jsme proč, děti tohle nevnímají. Postupně jsem došla k tomu, že Romové cítí podobnou bariéru, ne že by byli všichni špatní, ale jsou tu ohromné bariéry z obou stran, které se velmi těžko překonávají. To byla moje velká zkušenost, kterou jsem si však uvědomila až jako dospělá. Jinak ze školství jsem měla jen špatné zkušenosti, protože ta škola dávala důraz na věci a měla režim, který většině dětí příliš nevyhovuje. Ani mým dětem nevyhovoval. Přestože jsme všichni tak průměrně inteligentní, jsme měli se školou problémy."

Má vaše práce nějaký smysl?

"To jsem chtěla, aby tím projektem měla moje práce nějaký smysl. Aby byl ten projekt vstřícný k těm, kteří už se školou mají nějakou špatnou zkušenost. Nezačít přímo přísné teorie, zkoušení, protože to hned člověku naskočí myšlenky, že tohle už někdy prožil a že to vedlo k neúspěchu. Proto jsme ten projekt začali úplně jinak, vstup do projektu byl pouze na základě praktických dovedností, práce s počítačem, vytváření dokumentů, dopisů, hodně bylo v prvním ročníku komunikace a zkušeností psychologických a sociologických, aby si studenti nejprve osahali to, co budou v profesi potřebovat, potom, pokud se rozhodnou se opravdu věnovat teorii, teprve zařadit matematiku a teoretické předměty. Češtinu samozřejmě měli od začátku, protože čeština je zejména pro Romy, u nichž není vždy mateřským jazykem, velice důležitá."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.06.2009	O studiu na pražské Evangelické akademii	O Roma Vakeren
29.06.2007	Úspěšní romští absolventi pražské Evangelické akademie převzali maturitní vysvědčení	O Roma Vakeren
19.03.2004	Na Evangelické akademii je možné studovat obor Sociální činnost v prostředí etnických minorit	O Roma Vakeren
05.09.2003	Evangelická akademie přijme nové studenty pro obor Sociální činnost v prostředí etnických minorit	O Roma Vakeren
28.06.2002	První absolventi Evangelické akademie v Praze dostali maturitní vysvědčení	O Roma Vakeren
11.09.1997	Romske aktuality	Zprávy ze života Romů

V Česku by se už brzy mohla zrodit agentura, která by měla bránit vzniku chudinských ghet a sociálnímu vyloučení. Nová ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková, která má na starosti problematiku menšin a lidských práv, považuje vznik této instituce za svou prioritu. Jak dále řekla ČTK, za velký dluh České republiky považuje chybějící antidiskriminační zákon.

Pracovníci sociální poradny v Mladé Boleslavi začali tento měsíc objíždět vytypované problematické lokality na Mladoboleslavsku obývané Romy. Už první zkušenosti z těchto návštěv potvrzují, že někteří z klientů jsou finančně i psychicky úplně na dně. Pracovníci poradny při svých návštěvách seznamují Romy s nabídkou sociálních služeb a s podmínkami jejich poskytování.

Romové z Bulharska a Rumunska se nechystají po vstupu svých zemí do EU hromadně vypravit do Česka. ČTK to řekli představitelé některých institucí a romských organizací. Podle nich není pravděpodobné, že by lidé z Balkánu směřovali za lepším životem právě do České republiky. Stejně jako čeští Romové, by se za výdělkem vypravili spíš do Británie nebo Irska. Rodinné vazby navíc mají ve Španělsku, Portugalsku, nebo ve Francii.

Knihovna města Ostravy připravila pro letošek celoroční multikulturní projekt pro ostravské děti s názvem "Všichni jsme tady doma. Ve všech 26 pobočkách knihovny, včetně té ústřední, budou tvůrčí volnočasové akce zaměřené na pět národnostních menšin, které mají v severomoravské metropoli početné zastoupení. Minority romská, vietnamská, řecká, polská a slovenská, které mají v severomoravské metropoli početné zastoupení, budou prezentovány v pěti dvouměsíčních tematických blocích.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.02.2007	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
11.01.2007	Knihovna města Ostravy připravila pro děti projekt Všichni jsme tady doma	Zprávy ze života Romů
25.09.2006	V Ostravě bude otevřena knihovna se zaměřením na romské obyvatelstvo	Zprávy ze života Romů

Jak byste zhodnotila rok 2006?

"Myslím, že jsme jako občanské sdružení udělali několik věcí, které se nám docela povedly. Samozřejmě, všechno může být ještě lepší, ale myslím si, že některé projekty, které už děláme několik let, jsme dotáhli do konce, jako je projekt Světový romský festival Khamoro, nebo projekt Rodina od vedle, kde se scházejí cizinci a české rodiny, který se dělal už po třetí. Největší projekt, který jsme dělali, je projekt z programu Equal - podpora Romů v Praze, je to vzdělávání, zaměstnávání Romů na území hlavního města. A další větší projekt, to je taky pokračování aktivit z minulých let, je příprava romských středoškoláků na vysoké školy. Jestli bude rok 2007 jako byl rok 2006, tak to bude průměr, jsme spokojeni, ale mohlo by to být lepší. Jako každé nevládní sdružení bojujeme s financemi, ale to je takový náš způsob života, to je normální."

Co nového připravujete do nového roku? Na co se můžou posluchači těšit?

"Festival Khamoro samozřejmě bude, už po deváté, v roce 2008 se chystá desáté výročí tohoto festivalu. Byli bychom šťastní, kdyby se nám povedlo udělat výjimečný program, v rámci kterého bude zvláštní část věnována výhradně českým Romům ve všech různých oblastech."

Příprava studentů na vysoké školy - kolik se přihlásilo studentů?

"Co se týká projektu, který pokračuje v roce 2007, tak zatím nemáme konečný počet studentů. Přihlášek je podaných asi 40, ale mělo by jich být mnohem více, protože jsme v minulém roce měli přípravné kurzy v Plzni, v Ostravě, Olomouci a Ústí na Labem. Teď to chceme rozšířit na Karlovy Vary a na Liberec. To, z čeho máme radost, je, že v loňském roce jsme začali tuto přípravu teprve v březnu, tak jsme pomohli 15-ti studentům, neříkám, že je to jen naše zásluha, aby se dostali na vysoké školy, aby zvládli přijímačky. Máme z toho radost, doufám, že se ten projekt bude dále rozšiřovat, že bude dále pokračovat, protože si myslíme, že to je jeden ze způsobů, jak pomoci studentům středoškolákům k tomu, aby se dostali na vysoké školy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Máme spoustu a spoustu plánů, chtěli bychom, realizovat motivační kurz pro ženy, to doufám, že se nám podaří a chtěli bychom zrealizovat něco obdobného jako vloni konferenci pro ženy."

Jaký smysl měla tato konference?

"Já si myslím, že docela důležitý, a nejenom tím, že se zpracovaly různé výstupy pro důležité orgány, ale už i to, že účastnice mohly vyjádřit svoje pocity, to, co je trápí a to, s čím se potýkají každý den. Mohly to říct veřejně a nezůstalo to jenom u slov, ale i u skutků."

Uplatnily se ženy, které se zúčastnily vzdělávacích programů?

"Mám a myslím si, že nejenom já, radost z toho, že ano. Jsou tady hmatatelné výsledky těchto vzdělávacích programů a už jenom to, že ženy, které načerpaly vědomosti v našich kurzech, se přihlásily na střední školy, kde nyní studují."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.10.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
05.01.2013	Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismu	O Roma Vakeren
16.07.2011	Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech Romů	O Roma Vakeren
26.11.2010	Politický program skupiny Manushe	O Roma Vakeren
26.11.2010	Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politiky	O Roma Vakeren
02.02.2007	Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženy	O Roma Vakeren
14.07.2006	Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém ráji	O Roma Vakeren
21.02.2006	Závěry z konference romských žen v České republice	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Pro romskou ženskou skupinu Manushe byl rok 2006 určitě úspěšný. Hned na začátku se nám podařilo zorganizovat celostátní konferenci romských žen, první svého druhu vůbec, a vytvořit tam výstupy, které jsme pak zaslali státním orgánům a samosprávě. Tyto výstupy jsme potom prezentovali v Evropském parlamentu v Bruselu na semináři, který byl pořádán nadací Heinricha Bölla. V létě se nám tradičně podařilo zorganizovat letní školu Manushí, která byla velice povedená, a zapojili jsme členky ženské romské skupiny Manushe do projektu Díky, že se ptáte, kde působily jako tazatelky v rámci dotazníkového šetření, z jehož výsledků bude v současné době vycházet knížka, kterou si budou moci všichni přečíst. Tento projekt je zaměřen na diskriminaci Romů. Je to vlastně poprvé, kdy se někdo samotných Romů zeptal na to, jak se oni cítí, jak vnímají diskriminaci, takže knížka by měla vyjít teď v lednu nebo v únoru."

Kolik se podílelo na těchto projektech aktivně žen?

"Pokud vezmeme, že konference se zúčastnilo 100 romských žen a to dotazníkové šetření se dotklo asi pěti set osob, myslím si, že několik stovek to určitě bylo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
29.03.2014	Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských žen	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Společnost Člověk v tísni pracuje v Kladně pátým rokem. Je tady jedno z největších vyloučených společenství v České republice. V lokalitě Kladno - masokombinát, myslím, že se dá dohledat tak 300 lidí, kteří jsou prostorově a sociálně zcela vyloučeni, většinou jsou závislí na sociálních dávkách v místě, které je naprosto odříznuto od běžného instituciálního života. A kromě Kladna - masokombinátu je tady celá řada dalších lokalit, kde se dá mluvit o sociálním vyloučení, např. Vevarská ulice, teď jsme nově vstoupili do lokality v Dubí na Vysokém. To jsou také desítky až stovky lidí, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením a třeba bez práce, nebo bez šance uplatnit se na trhu práce."

Jaká je vaše konkrétní pomoc, jak můžete pomoci vy?

"Úplně nejzákladnější nástroj, který používáme, je terénní sociální práce. Tu dělají lidé, kteří jsou vzděláni v oboru sociální práce, a ti chodí za těmi lidmi, zjišťují jejich základní problémy a s těmi lidmi spolupracují na tom, aby ty problémy byly řešeny. V první fázi je to pomoc při oddlužení, hledání způsobu, jak splatit dluhy, jak začít pravidelně uhrazovat služby, aby v té další fázi jsme mohli přijít s další službou, kterou je hledání zaměstnání pro ty lidi. Na druhou stranu, co si budeme povídat, ti lidé jsou komplexně v tak špatné situaci, v tak špatném, např. psychickém, stavu, že to není jen o práci a vyrovnání dluhů. Je tam potřeba velká podpora, dodání sebevědomí těm lidem, že také mohou uspět ve společnosti, že je pro ně místo ve společnosti, ne někde na okraji, někde ve zbořeništi typu masokombinátu, kde jsou naprosto odříznuti od světa."

Když hovoříte o masokombinátu, jaká je tam situace? Jak se tamní situace změnila za ta léta?

"Situace se zhoršuje, to je evidentní. Někdy v 90. letech, kdy Kladno trošku neuváženě přispělo ke vzniku této lokality a začalo tam vystěhovávat lidi, o kterých se mluví obecně jako o neplatičích, byť mnoho z nich pravidelně uhrazuje služby a nájemné, anebo nemají dostatek financí, aby to zvládali pravidelně, takže tam je nutno přistupovat k nějakým splátkovým kalendářům. Tak ta situace se samozřejmě zhoršuje. U těch lidí dlouhodobě je to takový začarovaný kruh, ze kterého nejde snadno vystoupit, prostě jen splácíte dluhy, jen zkoušíte přežít z ruky do úst. Takových lidí samozřejmě přibývá, stěhují se tam na základě různých soudních výpovědí další lidé, vznikají tam nebo se rozšiřují patologické jevy, jako je lichva. Ti lidé jsou stiženi tím, že jsou neustále odíráni o svoje základní životní prostředky, bují tam drogy, spousta dealerů tam přiváží drogy, které se snaží lidem vnutit, prodat. Bují tam samozřejmě další kriminální jevy, někteří lidé využívají toho, že je to tam tak odříznuté od světa a situace se zhoršuje. Bez pomoci Kladna a různých sociálních služeb to nepůjde."

Jsou tam lidé, kteří se mohou dostat z této situace a zařadit se zpátky do společnosti?

"Určitě. Je to tak, že my jsme třeba teď zaznamenali dva případy lidí, kteří si za pomoci buď terénního pracovníka nebo dokonce samostatně dokázali vyřídit hypotéku, najít bydlení mimo masokombinát. Ale je to strašně těžké, je to neuvěřitelně těžké a ti lidé musí zařídit třeba novou školní docházku pro děti, musí zkusit najít práci pro sebe, musí zcela změnit ty poměry, v kterých žili. Je to úkol, o kterém si málokdo dokáže představit, jak je složitý a těm lidem se to samostatně řeší složitě. Je potřeba, aby jim někdo pomohl. Ti lidé vždy žijí jen v těch daných podmínkách, a je dobré zkusit pracovat na tom, aby se ty podmínky zlepšily, aby i oni sami mohli tomu zlepšení pomoci z té vlastní situace. Zdaleka ne všichni jsou spokojeni v tom masokombinátu, spíš naopak, většina by si přála se odtamtud dostat. Já jsem přesvědčený, že i jenom z těch lidí, co jsou teď v masokombinátu, je možné spoustu z nich běžně integrovat do společnosti, bezproblémově a jenom na část z nich se budou muset použít nějaká opatření, řekněme, částečně represivní."

Myslíte si, že sociálně vyloučených lokalit bude přibývat?

"Bude jich přibývat, pokud dál budeme nedostatečně uplatňovat integrační politiky, pokud nebudeme těm lidem nabízet kvalitní sociální služby a pokud se k nim budeme stavět zády, cpát je do té škatulky nepřizpůsobiví neplatiči a nebudeme je rozlišovat podle jednotlivců, nebudeme se zabývat každým tím jednotlivým osudem. Mnohokrát jsme už spočítali, že je mnohem levnější každému jednotlivci pomoct se z té zpackané situace vybabrat, pomoct mu třeba najít práci a ten člověk potom nestojí daňové poplatníky tolik peněz, než když je uklizený někde stranou v domě, který jen polyká spoustu peněz. Jiná věc je, že například sociální dávky v tuto chvíli v České republice nemotivují lidi k hledání zaměstnání, že trh práce je diskriminuje. To jsou všechno věci, které je třeba překonat, ke kterým můžou přispět jednak města, ale i stát svojí sociální politikou. Když se to stane, sociálně slabých lidí může ubývat."

Proč jste si třeba vybrali zrovna Kladno?

"Bohužel nepůsobíme všude tak, kde bychom působit chtěli, ani si nemůžeme klást takové cíle. Na druhou stranu, jak už jsem řekl, Kladno - masokombinát je jedno z největších sociálně vyloučených ghett v České republice. Když bychom si třeba zkusili najít dvacítku takových, tak tam masokombinát určitě bude patřit. A jak už jsem řekl, není to jediná lokalita v Kladně. Kladno má pře 70 tisíc obyvatel a řekněme, že potenciálně ohrožených sociálním vyloučením může být třeba desetina."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
27.05.2015	Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí	Zprávy ze života Romů
28.11.2013	30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách	Zprávy ze života Romů
21.04.2013	Studentský recept proti chudobě	Zprávy ze života Romů
10.12.2011	Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita	O Roma Vakeren
05.11.2011	Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji	O Roma Vakeren
21.09.2011	Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Těsně před Vánoci byl dokončen působivý pětiminutový videoklip s názvem Nedovedu pochopit, který upozorňuje na nebezpečí neonacismu. Je určen zejména mladým lidem ve věku od 14 do 35 let. Více se o něm dozvíte z příspěvku Jany Šustové.

Videoklip Nedovedu pochopit vznikl na zadání Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze jako doplnění ke stejnojmenné hudební skladbě, jejíž jádro tvoří úryvky rozhovoru s pamětnicí holocaustu. V klipu se prolínají historické záběry z nacistických koncentračních táborů se současnými záznamy z koncertů a demonstrací neonacistických skupin, na kterých lze pozorovat zcela nezastírané hajlování, pasivní policejní asistenci či záběry z ničení židovského hřbitova.

To, jak vznikla myšlenka udělat takovýto videoklip, nám přiblíží autor hudby Dan Walter ze skupiny The Tchendos.

"My jsme nejdříve udělali písničku, která běžela na Rádiu 1, ta písnička zaujala zástupce Židovského muzea v Praze, kteří nás oslovili s tím, jestli bychom jim tu písničku neposkytli pro výuku a na přednášky o holocaustu. Samozřejmě jsme souhlasili, brali jsme to jako zadostiučinění a asi největší ocenění, jaké jsme s touto písní mohli získat. Oni ji asi dvakrát až třikrát pustili mladým lidem a zjistili, že by měla větší výpovědní hodnotu, kdyby byla ještě doplněna nějakým obrazovým materiálem. Na základě toho jsme se tedy rozhodli, že se pokusíme něco dát dohromady."

Režisérem videoklipu je Bořek Hořínek.

"Já jsem byl osloven jako režisér a připadalo mi zajímavé nebo dokonce logické spojit záběry z koncentračních táborů z 2. světové války se současnými záběry ze současných projevů neonacismu, z demonstrací, z neonacistických akcí, protože ta souvislost je, aniž by si třeba současní neonacisté uvědomovali, k čemu se hlásí a co vlastně znamenají ty myšlenky, které bezhlavě propagují. A jak se říká v textu, že sami současní čeští a vůbec slovanští neonacisté by byli jedni z prvních vyhlazeni, kdyby Hitler vyhrál válku. Tak toto je základní myšlenka videoklipu, který tyto dva světy logicky spojuje."

Ondřeje Cakla z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost jsem se zeptala, jak vznikly záběry dokumentující koncerty a demonstrace neonacistických skupin.

"Záběry jsou od mnoha lidí a kameramanů, nejsou to jenom záběry z našeho sdružení, ale jsou tam i záběry z archivů České televize a od lidí, které některé materiály tvůrcům videoklipu poskytli. Jsou tam zároveň záběry i samotných neonacistů, kteří si své akce natáčí. Nejnovější záběry jsou z 1. máje 2006, kdy přes 400 českých neonacistů demonstrovalo v centru Prahy a prošlo od Palackého náměstí až na Smíchov, na Újezd."

Průvodní text k písni říká žena. Od hudebníka Dana Waltera jsem se pokusila dozvědět se o ní více.

"Je to dáma, která poskytla rozhovor do Rádia 1. Vlastně na základě toho rozhovoru pro pražské Rádio 1 pro pořad Zátiší, který moderuje Jeroným Janíček, vznikla ta písnička. Jediné, co o té ženě vím, je, že byla přímou účastnicí války, že prošla několika koncentračními tábory. A pro mě osobně důvod toho, proč jsem videoklip začal dělat s kolegy, byl ten, že žena, která je již ve vysokém věku, musí řešit věci, které již měly být dávno vyřešeny a které v roce 2006 už podle mě vůbec nepatří do civilizované společnosti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.10.2013	Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestu	Zprávy ze života Romů
19.10.2013	Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidí	Zprávy ze života Romů
02.09.2013	Stop předsudkům! Stop Čechům!	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policisty	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dál	Zprávy ze života Romů
25.08.2013	Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemusela	Zprávy ze života Romů
05.08.2013	Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismu	Zprávy ze života Romů
15.03.2012	Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČR	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)