Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravené zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská
hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Savo sas oka berš amenge peršo phenela o Karel Holomek. Džana amenca tiž
andro jekhetanibem Athinganoi u džana amenca tiž palo Roma Rokycanende.
Úvodem nám Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě zbilancuje uplynulý
rok. Vydáme se do Sdružení Athinganoi a také mezi pravoslavné Romy do
Rokycan.
Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí
Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Zprávy ]=
Část Romů z městské části Brno - sever, kteří dlouhodobě neplatí
nájemné, by mohla být přestěhována do jiných městských částí. Podle dnešního
vydání jihomoravské přílohy deníku Právo to navrhuje starosta Leo Venclík.
Rozptýlení Romů mezi většinové obyvatelstvo by prý přispělo k jejich větší
kázni. Souhlasí s ním i brněnský IQ Roma servis a ředitel rady vlády pro
záležitosti romské komunity, proti jsou naopak starostové některých jiných
městských částí.
Mladý řidič David Skalkoš, který na přechodu pro chodce v Kladně tři dny
před koncem loňského roku smrtelně zranil čtrnáctiletou dívku, skončí patrně
ve vazební věznici. Jedním z důvodů je fakt, že jedenadvacetiletý Skalkoš od
nehody ujel a tři hodiny poté už letadlem prchl do Velké Británie. Odtud se
v úterý sám dobrovolně vrátil. Policisté jej zadrželi na ruzyňském letišti a
obvinili z ublížení na zdraví a neposkytnutí pomoci.
Krejčovská dílna ve slovenské Družstevné při Hornádě v okrese Košice
- venkov získala koncem roku sponzorský dar od společnosti U.S.Steel
Košice. Dílna, kterou provozuje Občanské sdružení Budoucnost mladých,
dostala 300 tisíc slovenských korun na nákup materiálu. Kromě finanční
pomoci získala také od společnosti U.S.Steel Košice zakázku na šití
postelových plachet pro nemocnice.
Na sklonku loňského roku vydalo občanské sdružení Athinganoi knihu Aleny
Scheinostové "Romipen - Literaturou k moderní
identitě". Kniha je založena na diplomové práci, kterou autorka
obhájila na katedře českého jazyka a literatury Filozofické fakulty
Univerzity Karlovy. Zaměřila se v ní na rozbor prací rokycanské prozaičky
Ilony Ferkové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rok 2006 pohledem Karla Holomka
Jaký byl rok 2006 z pohledu předsedy Společenství Romů na Moravě Karla
Holomka? Jeho názory na zásadní body, které se týkaly romských občanů,
zjišťovala Gabiela Grmolcová.
Jak hodnotíte rok 2006 z pohledu řešení romské problematiky v České
republice?
"Chceme-li se zabývat romskou problematikou, tak bychom se
měli zabývat celkovou situací ve společnosti, takže měl-li bych
odpovědět na vaši otázku, tak ten tok nevidím příliš úspěšný a koneckonců ty
dohady, které teď probíhají ve vládě a ty potíže, tak z toho nemám příliš
dobrý dojem."
Můžete vypíchnout nějaké body, které byly v roce 2006 pro vás důležité?
"Já vidím jeden takový moment, který pak má samozřejmě odraz na
celou romskou menšinu, a to je to, že tato menšina je stále nazírána
pohledem celé společnosti jako nejvíce nenáviděná nebo neakceptovaná a
všechny děje, které se tu dějí, více méně probíhají na tomto základě. A
konkrétně, když to uvedeme na konkrétním případu, tak to je sociální
politika bydlení, která se samozřejmě nedotýká jenom Romů, dotýká se všech
sociálně slabých. Tady vidím určité selhání a například způsob řešení, který
dostál v celé společnosti velkého aplausu a velikého ocenění, to je ten
známý případ starosty ve Vsetíně pana Čunka, který je jenom výsledkem těch
celkových potíží, které ve společnosti existují, ten pokládám za velmi
nešťastný a jestliže by se měl stát precedentem, čili příkladem pro další
řešení, tak je to velice špatná situace."
To jsem se právě chtěla zeptat, protože ta otázka bydlení pro sociálně
slabé občany je velmi ožehavá v poslední době. Jaké to byly ty body, které
se podle vás měly uskutečnit a neuskutečnily se v rámci tohoto tématu?
"To základní selhání je v tom, že nebyly stanoveny žádné regule
pro sociálně slabé. Žádný z romských představitelů to neřekl, že nájmy
nemají být placeny, naopak, ale jestliže někdo není schopen platit, tak musí
prostě stát, nebo radnice vytvořit podmínky, aby takový systém byl nastolen,
a takové způsoby řešení existují. Celková nevzdělanost, nekulturnost
politiky a nízké právní vědomí, to jsou tři základní problémy, které já ve
společnosti vidím a které poté samozřejmě nejvíc dopadají na romskou
menšinu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Athinganoi se zaměřuje na vzdělávání
V následujících minutách se společně vydáme do pražského sdružení
Athinganoi, které své aktivity směřuje zejména na vzdělávání. Marek Polák
pozval k mikrofonu jeho ředitelku Gabrielu Hrabaňovou.
"Občanskému sdružení Athinganoi se povedlo získat v roce 2006
velký projekt v rámci strukturálních fondů EU, který se zaměřuje na studenty
středních a vysokých škol. Povedlo se nám získat finance na podporu, abychom
mohli dále konzultovat jejich další rozvoj. Budeme mít takovou službu, která
začne až v roce 2007, tutoring pro studenty. To, že se studenti na školy
dostanou, neznamená, že je tam necháme na holičkách, ale budeme jim pomáhat
dále, aby se na té škole udrželi. Z čeho mám ještě velkou radost, to, co se
nám povedlo také v roce 2006, je politický výcvik pro romské ženy, který
jsme dělali společně s Manushemi za podpory Henrich Böll Stiftung, a ten
projekt vytrénoval 9 žen s motivací jít do politiky a povedlo se nám, že 3 z
projektu kandidovaly a jedna se do zastupitelstva dostala."
Jaké další projekty jste zrealizovali?
"Záložky a skládačky "Jak na to", tento
projekt je zajímavý tím, že se snažíme spolupracovat s učiteli základních
škol a ukázat jim, jak využít informace o Romech v každodenním vyučování.
Věřím, že tento projekt bude velice užitečný a že informace, které těmto
učitelům předáme, jednou dostaneme dokonce do učebnic a budou dostupné úplně
všem. Jako každý rok jsme oslavovali Mezinárodní den Romů, dále jsme
navázali hodně spolupráci s různými organizacemi, neziskovými organizacemi a
institucemi a rozšiřujeme tak dále informovanost o romské otázce, o nás. Moc
bych si přála, aby to, co jsme v roce 2006 začali, pokračovalo dále, abychom
dále mohli rozvíjet naši organizaci, abychom mohli působit nejen na studenty
českých vysokých škol v České republice."
Je zde něco, co se za dok 2006 nepovedlo?
"Jsou tady určitě nějaké nedostatky. Samozřejmě jsme podali víc
projektů, než ty, které nám byly schválené, ale na druhou stranu jsme se z
každé této nezdařené aktivity poučili pro další roky, hlavně, co se nám
nepovedlo, bylo, že jsme nedostali finance na vše, co bychom si přáli
dělat."
Co říkáte na kauzu Vsetín?
"Nejenom tato kauza Vsetín, ale i další kauzy ukazují na to, jak
to v těchto oblastech vypadá, na to, jak samosprávy a kraje řeší otázky. Co
vše můžou a musí udělat, aby ty otázky vyřešili. Mně se samozřejmě tento
postup vůbec nelíbí a myslím si, že by měl být odstrašujícím případem pro
všechna ostatní města. My jsme se už na počátku roku zapojili do vyřešení
otázky romských rodin ve městě Bohumíně, kde Romové měli být vystěhováni z
ubytovny, všichni platili svůj nájem, nebyli to žádní neplatiči, což byl
případ i některých těch vsetínských. Myslím si, že všechny tyto akce, které
vedou proti Romům, i třeba kauzy Lety u Písku nebo Kunštát u Hodonína, tak
celá společnost by se měla nad tím zamyslet a v následujících letech by to
měla zanalyzovat a uvědomit si, že jsme plnohodnotnou součástí české
společnosti, a že řešení dát nás někam na okraj, nebo nám nevyjít vstříc s
postavením nějakého památníku bude znamenat, že nebudeme mít informace o
našem národě, že nebudou žádné informace v učebnicích, které by byly
dostupné všem, že to může v budoucnosti udělat spíše více negativního, než
aby nám to bylo prospěšné."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Co se událo v roce 2006 v pravoslavné farnosti v Rokycanech?
Začátek nového roku je dobrou příležitostí k zhodnocení roku uplynulého.
Jana Šustová o takovou bilanci požádala romského kněze Davida Dudáše a
zeptala se ho, co se za rok 2006 událo v jeho pravoslavné farnosti v
Rokycanech.
"Hrozně moc věcí. S Boží pomocí jsme opravili chrám, což ne že
jsme zakončily opravy, ale udělali jsme alespoň polovinu fasády, to jsme
plánovali 5 let, že se k tomu jednou dopracujeme. Takže na jednu stranu jsme
udělali fasádu, opravovali jsme chrám a na druhou stranu jsem se snažil, aby
se to společenství víc utužilo a krásné je to, že v dnešní době, při svaté
liturgii, a nejenom při svaté liturgii, při jakémkoli setkání lidí, tak už
tam jsou nejen Romové, ale i Češi, Ukrajinci, Slováci, Rumuni a neuvidíte
tam, že by se jeden od druhého odtahoval, je tam společná modlitba, společná
snaha. Když je nějaký problém, tak ti lidé si navzájem pomáhají, navzájem se
podpoří, jeden za druhého se dokáží modlit."
Další novinkou je, že pravoslavná obec v Rokycanech má konečně faru.
"Opravovali jsme i dům, který jsme zakoupili, doopravili,
vysvětili, takže máme v Rokycanech už nejen chrám, ale i farní
dům."
Velmi radostné je, že v loňském roce vznikla pobočka farnosti v Příbrami.
"Vytvořili jsme v Příbrami filiálku, která funguje, dostali jsme
chrám od města."
Co se týče vzniku filiálky v Příbrami, zajímalo mě, jak se tam podařilo
získat věřící lidi.
"Ti lidé sami přišli, přišli za mnou do Rokycan, že tam jsou a
abychom přijeli do Příbrami, abychom se tam s nimi modlili, takže jsem
splnil samozřejmě svojí povinnost a v Příbrami jsme skutečně dali lidi
dohromady. Jsou tam Ukrajinci, Češi, Slováci, jsou tam Romové, srbští
Romové, takže je to také takové pestrobarevné a ti lidé to opravdu chtějí,
chtějí se modlit, chtějí se scházet, takže je to tam velice dynamické a pro
mě to nebylo tak těžké jako v Rokycanech, kde jsme začínali od nuly. Tady ti
lidé skutečně jsou a chtějí pracovat. Pomohlo nám město, získali jsme chrám
od města, takže to tam opravdu funguje, bylo to také trošku těžké zpočátku,
protože byly problémy s bohoslužebným místem, ale v tuto chvíli to tam
opravdu funguje a já bych řekl, že je to dobré, že se vzájemně podporujeme:
Rokycany - Příbram, Příbram - Rokycany, ta podpora je
vzájemná a je to opravdu dobré."
A jak David Dudáš celkově hodnotí práci ve farnosti v loňském roce?
"Já si myslím, že ne my, ale skrze nás a s Boží pomocí jsme
udělali strašně moc práce, není třeba se chlubit, ale je třeba především
poděkovat Bohu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 5. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu, tentokrát už v obvyklém časovém rozsahu. V úterý a
ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na
internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám opět nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani
romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|