Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Kniha Milena Hübschmannová ve vzpomínkách byla vytvořena jejími kolegy, jejími rodinnými příslušníky, bratrem a sestrou. Když říkám vytvořena, tak my jsme se na tom podíleli redaktorsky, ale příspěvky jsme právě nechali napsat povolanějšími lidmi. Jsou to vzpomínky na její dětství, na její dospívání, právě od Jiřiny Šístkové a Antonína Hübschmanna. A jsou to potom profesní zážitky, které třeba autory, kteří psali ty příspěvky, ovlivnily v jejich počinech, takže to jsou zástupci různých evropských zemí a tím jsme chtěli demonstrovat, jaký měla Milena Hübschmannová rozsah, jak profesní, tak i zájmový."

Kniha má velni bohatou obrazovou přílohu.

"Získali jsme právě fotky od sestry a od bratra a od novinářů, od přátel."

K uctění památky docentky Mileny Hübschmannové pořádá občanské sdružení Romea také dvě výstavy.

"My pořádáme dvě paralelní výstavy. Jedna se odehrává v galerii U Zlatého kohouta, v Michalské 3 na Starém městě, a druhá ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze v Maiselově ulici."

Výstava v galerii U Zlatého kohouta má název Milena Hübschmannová - život a dílo.

"Jsou v ní obsaženy fotografie Mileny Hübschmannové z různých období jejího života. To byl velký oříšek je získat, protože ona se nerada fotografovala. A potom jsou to výňatky z jejího díla."

Výstava s názvem Můžeme se domluvit, která je k vidění ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze, představuje ukázky z práce Mileny Hübschmannové.

"Na panelech budou vyobrazeny její knihy, ale i například knihy těch romských autorů, které ona dovedla k vlastní tvorbě, takže kdokoliv si bude moci přečíst výňatek z romské pohádky, které ona sbírala atd."

Do kdy budou tyto výstavy probíhat?

"V Galerii U zlatého kohouta výstava začínala 8.12. a končí 14. 1., ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea výstava potrvá od 15. 12. do konce ledna."

Poslední prosincovou akcí k uctění památky Mileny Hübschmannové bude přednáška.

"Ve Vzdělávací a kulturním centru Židovského muzea v Praze ještě pořádáme právě ve spolupráci s tímto centrem přednášku Romský a židovský holocaust očima třetí generace, kde vystoupí Jana Horváthová, která přednese přednášku na téma romského holocaustu, jako host se bude účastnit ing. Viktor Schwartz, který zažil sám holocaust, a potom máme pozvané mladé lidi, Romy i Židy, aby právě oni ze svých pozic třetí generace promluvili o tom, jak oni to cítí, odkaz svých předků."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2014	Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
14.09.2013	Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádek	O Roma Vakeren
07.09.2013	Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrou	O Roma Vakeren
15.09.2012	Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let	O Roma Vakeren
13.09.2012	Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu Hübschmannovou	Zprávy ze života Romů
09.06.2012	Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
20.08.2011	V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
30.10.2009	O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem Goralem	O Roma Vakeren
02.03.2008	Romové zapsali, co vidí, cítí, myslí	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vzpomínám na to, jak jsme se ještě v době, kdy byl prezidentem Václav Havel, zúčastnily mezinárodní konference o rasismu ve Švédsku. Jedním z požadavků, který tenkrát zazněl z řad našich zástupců byl na to, aby se v našich učebnicích objevovaly údaje o Romech. Pro zajímavost, oni účastníci, to byli středoškoláci z řad romské a české mládeže. Léta plynou, ale v učebnicích se nic nového neobjevilo. A tu je objevil nápad Líby Oláhové z Olomouce - záložky a skládačky.

"Záložky a skládačky byly pojaty jako metodický materiál pro pedagogické pracovníky a to za účelem snazšího předávání informací o národnostních menšinách."

Tak takto nějak je potřeba vysvětlit problém třeba na ministerstvu, pro nás obyčejné lidi stačí, když si představíme, že třeba učitel dějepisu dostane soubor kartiček s historickými údaji a tyto kartičky si založí do svých příprav na hodiny.

"Záložky, ty jsou vlastně takovým klíčem pedagogického pracovníka, na kterých má v jednoduché formě a podobě sestavené informace ve staletích, v humanitních předmětech, jako je jazyk, gramatika, dějepis, občanská nauka, výtvarná a hudební výchova."

Záložky samotné vznikají dvojí cestou. Líba Oláhová kolem sebe shromáždila tým odborníků z jednotlivých oborů, a každý z nich vypracoval své téma.

"Záložku dostanou hotovou, s tím, že není nikde psáno, že sám učitel, pedagog, pokud se mu tato forma předávání informací líbí a má snahu předávat dětem daleko více informací, může si záložky vytvářet třeba s dětmi, nebo s lidmi, kteří jsou na dané téma odbornými pracovníky."

A to je další výhoda nápadu. I když už jsou záložky hotové, nikde není psáno, že nemohou vznikat další podle potřeby a navíc projekt jde ještě dál. Systémem seminářů a pracovních setkání učitele vtahuje do jednotlivých témat a umožňuje jim setkání s odborníky. Jedním z nich je třeba romský básník a spisovatel Emil Cina.

"Romský jazyk se nám pomalu ztrácí a nikdy nebyl psaný. Po roce 1989 jsme mohli konečně romštinu nějak zviditelnit. Když jsem viděl, jak kdo píše, tak jsem zkusil, jestli to dokážu a šlo to nějak. Pak šla jedna báseň za druhou. Píši nějaké ty povídečky, tak hlavně ze života a snad nejraději dělám pro děti, protože děti by měly ještě ten romský jazyk uchovat."

Když takovýto člověk povídá o romštině a navíc v tomto jazyce přednese několik svých básní nebo říkanek pro děti, dá to učitelům mnohem víc, než studium stohů materiálů.

"Z reakcí učitelů vidím, že zájem mají. Že mají zájem spolupracovat s romskými dětmi a že chtějí něco pro ně udělat. Je to velmi záslužná věc a vážím si toho."

"Záložky jsou kdykoli po ruce, třeba i jako pomůcka ve škole, je to dobrý nápad."

Tak toto už je hodnocení některých učitelů, kteří přijali pozvání na seminář.

"Tvoříme nový školní vzdělávací program, a když jsme se tady dozvěděli, že je k dispozici spousta nových věcí, a tyto záložky by se nám právě hodily, že je můžeme do toho našeho vzdělávacího školního programu zakomponovat, což je velice důležité a tím pádem i je využít pro nás, protože máme hodně romských dětí. A díky tomu programu to bude pro nás závazné."

Podobný nápadem jako záložky jsou i skládačky. Tady jde ale o práci, kterou dělají samy děti při hodinách. A nejde zdaleka jen o výtvarnou výchovu nebo o ruční práce.

"Skládačka, to je vlastně výstup práce učitele přímo s dětmi v učebním procesu. To znamená informace, která je předávaná dítěti, slouží k tomu, aby dítě tuhle informaci zpracovávalo i jinými metodami než jenom poslechovým vnímáním a vlastně tvořivou prací vytvářely a zpracovávaly dané informace."

Vysvětluje autorka nápadu Líba Oláhová.

"Výstupem by měli být tzv. skládačky nebo leporela, záleží zase na práci a možnostech učitele, kde dále s dětmi může rozebírat například děj pohádky, hlavního hrdinu z jakéhokoli děje, ať už je to z literatury nebo z historie."

A takhle vidí nápad učitelky, které pracují na škole s většinou romských dětí.

"Jsou dobré v tom, že si to děti mohou vyrobit, takže nápad, když budou samy na tom pracovat, tak to bude v podstatě interaktivní. Tu pohádku nebo příběh si lépe zapamatují, mohou lépe reprezentovat, mohou ji kdykoli vytáhnout, ukázat doma."

"Romské děti mají problémy s písemným textem a daleko spíše jim něco řekne kresba, ilustrace, má to daleko větší vypovídající hodnotu pro to malé romské dítě, takže kombinace těchto dvou technik je pro děti, podle mého názoru, daleko přínosnější. Víc obohatí to dítě a je to pro dítě lépe stravitelné."

Pracovní semináře romských odborníků s učitely mají ještě jeden obrovský efekt.

"Pro nás je to úžasné, setkávat se s těmito lidmi, s Romy, kteří jsou inteligentní, sečtělí, sjezdili toho spoustu, pracují s dětmi na školách, pracují s námi."

Hodnotí jedna z učitelek.

"Jsou to lidé úžasní v tom, že mají perfektní češtinu, dokáží se perfektně vyjadřovat, na druhé straně nám zprostředkují kontakty s těmi umělci, já moc děkuji za kontakt s panem Cinou, ten byl tedy úžasný pro nás, a navíc pro nás je to takový balzám na duši, že se setkáváme s Romy, kteří s námi chtějí pracovat, kteří s námi pracují rádi a strašně bychom tedy potřebovali, aby oni přišli mezi ty naše rodiče, mezi ty Romy, kteří tohle neznají a prostě neví, že existuje romská inteligence, že to jde někam dotáhnout, že ty děti mohou studovat, že můžou něco být, že můžou něco znamenat a to by bylo asi důležité těm školám zprostředkovat. Aby tito lidé mohli do škol."

V současné době se do projektu záložek a skládaček zapojila desítka škol z celé republiky. Projekt se už ale v samém začátku jeví jako velice účinný a tak nezbývá než doufat, že k těm prvním deseti školám přibudou další.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Projekt má takové 4 moduly, jedním z nich je podpora vzdělávání, které se snaží o pedagogizaci prostředí přímo v rodinách. Je to dobrovolnický program, většinou jsou to středoškolští nebo vysokoškolští studenti, kteří chodí do námi vytypovaných a kontaktovaných rodin a ta rodina má možnost vidět, jak je potřeba se s těmi dětmi učit, jak je motivovat, probíhá tam i přímo doučování, komunikace se školou a s vyučujícími těch dětí. Pak takovou páteří toho projektu je terénní práce, přímo na ulici, v rodinách klientů, v přirozeném prostředí klientů, kdy naši terénní pracovníci chodí do rodin. Dalším je pracovní poradenství, v rámci tohoto projektu vzniklo specializované pracovní místo, pracovní poradce, který kontaktuje zaměstnavatele a doporučuje jim klienty, kteří se hodí pro ty práce, které hledají."

Společnost Člověk v tísni působí v Ústí nad Labem, působí v Matiční ulici, tam žijí převážně romské rodiny. Jakým způsobem vůbec přijímají tuto pomoc, jakým způsobem nechají zasahovat do chodu té své domácnosti?

"Ti lidé z našeho pohledu žijí jakoby v trošku jiném světě, jsou nekvalifikovaní, dlouhodobě nezaměstnaní, závislí na sociálních dávkách. Tento vzorec se přenáší mezigeneračně na děti, které v tom prostředí vyrůstají, vstřebávají ho v rámci socializace za svoje vlastní. My jim nabízíme jiný pohled na ty věci, snažíme se jim dodat kompetence, které jim právě chybí - jak těm dospělím, tak těm mladým lidem."

Přijímají váš pohled, přijímají vaši pomoc?

"Samozřejmě každá sociální změna je velmi obtížná a velmi dlouhodobá. Ty naše aktivity jsou takovým kamínkem do mozaiky života těch lidí, ale věříme tomu, že své výsledky mají."

Za ten půlrok, co ty projekty v Ústí nad Labem probíhají, už bylo nějaké zlepšení? Podařilo se vám například pomoci někomu najít zaměstnání, myslím těm romským rodinám?

"Ti lidé jsou většinou nekvalifikovaní a poptávka po nekvalifikované práci na severu postupně ubývá a samozřejmě jsou tam nějaké bariéry, obavy ze strany zaměstnavatelů zaměstnat naše klienty. My, tím že ty klienty doporučujeme, tak to zaměstnavatelé berou trošku jinak, než když přijde člověk z ulice přímo. Součástí toho je i doporučování další kvalifikace, dalších rekvalifikačních programů, velkou bariérou je, že většina našich klientů pracuje na černo. Velké stavební firmy je na tuto práci na černo akceptují, tudíž pro ty lidi není výhodné se třeba dál vzdělávat v té krátkodobé perspektivě, protože více vydělají na černém trhu."

V Ústí nad Labem se do těchto projektů zapojilo také dobrovolnické centrum, které pomáhá hlavně dětem z Matiční ulice, ale i dětem z jiných lokalit, jak mi potvrdila koordinátorka projektu Andrea Haková.

"Momentálně lokalita Matiční je obšancovaná, ale zároveň jsme se dostali i do Předlic a do Trmic, kde teď momentálně máme i jednu rodinu v Jílovišti, což je lokalita také obtížná a odstrčená."

Jaký je zájem o tento projekt? Teď myslím z řad těch rodin.

"Každý čeká velká čísla, ale vzhledem k tomu, že je obtížné se k nim dostat, tak momentálně máme rodin zapojeným 11, z toho 16 dětí prošlo doučováním. Odezva ze školy je veliká, máme výsledky v minulém školním roce, všechny děti, co jsou zapojené v Polisu, tak se ve škole zlepšily, myslím, že tam jsou 3, které nepropadly a měly propadnout. Výborně to dopadá.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2011	Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných prací	Zprávy ze života Romů
30.04.2011	Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturou	O Roma Vakeren
16.04.2011	Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na život	O Roma Vakeren
29.03.2011	Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace	Zprávy ze života Romů
26.02.2011	Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendia	O Roma Vakeren
11.02.2011	Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí	Zprávy ze života Romů
09.04.2010	Jirkov a Člověk v tísni	O Roma Vakeren
31.10.2008	Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni	O Roma Vakeren
22.08.2008	Člověk v tísni představil výsledky projektu POLIS	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kriminalisté zlikvidovali v uplynulých dnech v Brně tříčlenný vietnamský gang, který podle nich dodával heroin mladým Romům. U cizinců objevili 256 takzvaných psaníček s touto tvrdou drogou a také 130 tisíc korun, pocházejících patrně z obchodů s návykovými látkami. Pachatelům hrozí až osm let vězení.

V Evropě narůstá vlna násilí proti romské menšině. Řekl to předseda Sdružení Romů v Polsku Roman Kwiatkowski. Podle tiskového prohlášení, které vydal, se protiromské nálady projevují ve Slovinsku, v České republice, v Rumunsku, ale také ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Itálii a v Polsku. Pokud jde o Česko, kritizoval nedávný vsetínský případ vystěhování převážně romských neplatičů nájemného na kraj města.

Nový personální poradce pomáhá ve Šternberku na Olomoucku zejména dlouhodobě nezaměstnaným Romům najít práci. Tamní občanské sdružení Společenství Romů na Moravě se připojilo k pilotnímu projektu Mikrobus, který se snaží na řadě míst v Česku zlepšit zaměstnatelnost osob znevýhodněných na trhu práce.

Evangelický kostel U Salvátora v Praze 1 bude v neděli 17. prosince dějištěm benefičního koncertu Idy Kelarové. Výtěžek půjde občanskému sdružení Miret na organizaci letního workshopu a tábora pro třicet talentovaných mladých romských umělců.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Já myslím, že co se týká třeba vzdělávání, tak jsem se setkala s tím, že když jsem byla na semináři ve Francii ohledně vzdělávání romských dětí v Evropě, tak jsem zjistila, jak je Česká republika oproti například Francii vepředu. My tady neustále nadáváme, neustále si stěžujeme, ať už Romové nebo gadžové na Romy, stále se tady řeší takzvaná zaostalost podle majoritní společnosti a já nevím co dalšího, ale oproti té Francii jsme velice dopředu. Vlastně už máme rozjeté programy, nulté ročníky, specializované školy pro tyto děti, volnočasové aktivity jsou tady velmi dobře vytvořené, takže si myslím, že po této stránce, když už dojde k tomu srovnání, že to sama na vlastní oči poznáte, tak musím já osobně za sebe říct, i když si třeba člověk řekne, že Francie je přeci západní stát, tak tam na tom společnost musí být velice dobře, musí být vyspělá, že už tam přeci žádný problém být nemůže, ale je."

Ve Francii mají tedy také problém s tím, že Romové nejsou integrovaní?

"Já si myslím, že toto všechno vyplívá právě z toho, že tam Romové nejsou uznáváni jako menšina, naopak v České republice jak menšina jsou, i formálně, oficiálně jsou nazváni jako národnostní menšina, ale ve Francii to takhle není. Ve Francii je každý obyvatel považován za příslušníka francouzského státu a tak je i s ním zacházeno."

Jaké tam mají Romové problémy? V čem jsou rozdílné než u těch našich?

"Já si právě myslím, že ohledně vzdělání, to ti Romové také hlavně vnímají."

Pociťují to, vadí jim to při tom jejich kočovném způsobu života? K čemu potřebují vzdělání?

"Samozřejmě ne všichni, ti tradiční, kočovní, těm to až tak příliš nevadí, přeci jenom oni mají trošku jiné priority, hlavně chtějí, aby to dítě samozřejmě umělo číst a psát, to je pro ně nejdůležitější. Ale stejně pak v té tradiční komunitě to dítě je vedeno k tomu, že se musí starat o rodinu a musí převzít řemeslo té rodiny, takže když je to třeba prodej nějakých látek, textilií, tak to dítě ví, že se tomu bude v budoucnu věnovat - podomnímu obchodu, nebo vůbec obchodování. Takže bych neřekla, že by toto byl takový problém, spíše se tam potýkají s rasismem, skutečně se potýkají s rasismem, že na těch úřadech se s nimi nechce nikdo bavit, není tam žádná snaha a tím, že oni jsou potom uzavřeni vůči okolnímu obyvatelstvu, tak jednak si na to stěžují sami mezi sebou a jedna i ta společnost se nesnaží je nějak integrovat do společnosti, protože je pořád chápe jako Francouze a ne jako Romy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.02.2005	Představujeme Helenu Danielovou, pracovnici Muzea romské kultury	O Roma Vakeren
24.05.2002	Dokumentaristka Helena Danielová hraje na housle ve skupině B Nikol	O Roma Vakeren
07.12.2001	Muzeum romské kultury pomáhá žadatelům o finanční odškodnění za útrapy 2. světové války	O Roma Vakeren
29.06.2001	Finanční odškodnění nuceně nasazených	O Roma Vakeren

"Zde ve věznici jsem 17 měsíců za loupežné přepadení."

Jak dlouho tu budete? Nebo jaký je trest?

"Já jsem dostal celkově 3 roky, ale už za 46 dní jdu domů."

Jak to tady prožíváte? Co děláte? Pracujete?

"Ano. Jsem zařazen do práce, chodíme dělat ven, asi 15 km odsud, do Rakovníku, děláme takové menší zednické práce, chodníky, dlažbu."

Takže si vyděláte peníze?

"Ano. Ale ono ani nejde o ty peníze, ale ono jde o to, aby utíkal trest. Tady na nákup mám asi 500 Kč měsíčně, jinak tam si vydělám nějaké peníze, ale oni my z toho strhávají na výkon trestu, na splátky, za advokáty, za soudy, prostě za dluhy, co mám."

Jste poměrně mladý člověk, prozradíte věk a případně jestli máte rodinu?

"Je mi 21 let a svojí vlastní rodinu nemám."

Přesto, jak se vaši rodiče dívají na to, že jste ve věznici?

"Tak rodiče to určitě nesou psychicky špatně, já to taky nesu špatně, udělal jsem hloupost a to se trestá."

Jak tady vypadá den, když vstanete?

"Tak budíček je o půl šesté, pak máme čas na svojí osobní hygienu, potom v 7 hodin ráno je sčítací prověrka, potom jsou různé kroužky, aktivity, tělocvična, vzdělávací činnosti, potom ve 12 hodin odcházíme na oběd, potom máme polední pauzu, kdy si ve svém osobním volnu můžeme psát dopisy, v 5 hodin máme večeři a opět v 7 hodin večer máme sčítací prověrku, o půl desáté večer je večerka a jdeme spát."

Možná si někteří lidé myslí, že věznice je jako pobyt v hotelu. Jak vy se na to díváte?

"Tak to určitě ne, ano, oni ukazují v televizi, že se tady opalujeme, že je tady vedro, ale už neukazují, co tady dostáváme jíst, jak se k nám chovají dozorci, co musíme a co nesmíme dělat, musíme tady šlapat jako hodinky. Když odmítneme příkaz, tak skončíme na díře na x dní, podle toho, kolik nám udělí. To zase není jen tak, jak si lidé myslí."

A když si chcete zavolat, tak jak to probíhá?

"Musíme si podat žádost vychovateli a ten s námi zajde tam, kde je příslušný telefon, kde nás nechají zavolat. Musíte mít svojí kartu a musíte si dát žádost."

Jak tady prožijete Vánoce? Co budete dělat, jaký bude program?

"Já už jsem na předvýstupním oddělení, kde se k vám chovají už trošku jinak, pečeme si tam cukroví v tom oddílu, prožíváme to tak podle možností. Něco si necháme poslat z domova, něco málo nám dají vychovatelé, jinak, že bychom si tady nějak užívali jako venku, to se tedy říci nedá."

Dnes je tady předvánoční besídka a přijela romská kapela Bengas. Znáte tuto kapelu?

"Ano. Znám ji z venku, kde jsem je poslouchal, mám jejich cd doma. Jsem za to moc vděčný, že se můžu zúčastnit takového koncertu tady, že taková kapela, takových kvalit jako je Bengas, je zde ve věznici."

Chtěl byste něco vzkázat prostřednictvím vysílání, třeba rodičům, známým?

"Chtěl bych vzkázat rodičům, že je moc zdravím, že už se na ně moc těším domů a chtěl bych dát radu mladým lidem, ať venku nedělají hlouposti, ať se nedostanou sem, protože být zde a promarnit tady nějaký čas, to si myslí, že je úplně zbytečné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Už 15 let hraje svým příznivcům kapela Bengas	O Roma Vakeren
15.06.2011	Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmi	Zprávy ze života Romů
25.06.2010	Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu	O Roma Vakeren
23.04.2010	Skupina Bengas připravuje své třetí album	O Roma Vakeren
09.04.2010	Kriminál na vlastní kůži	O Roma Vakeren
20.02.2009	Zprávy	O Roma Vakeren
09.01.2009	O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albu	O Roma Vakeren
23.12.2008	Skupina Bengas nahrála vánoční píseň	Zprávy ze života Romů
22.08.2008	Pozvánka na pietní akt a na koncert	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jak se vám líbila dnešní besídka?

"Dobrá."

Odkud jste?

"Z Mostu."

Co byste vzkázal domů?

"Aby byli všichni zdraví a měli hodně štěstí a lásky do nového roku 2007."

"Já bych chtěl pozdravit svojí rodinu, svou mámu a tátu a svou dceru, i svou neteř, prostě celou rodinu, ať mají veselé Vánoce."

Co byste vzkázal domů?

"Že je mám moc rád a že mi strašně moc chybí, že je moc pozdravuji a ať si užijí Vánoce."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Už 15 let hraje svým příznivcům kapela Bengas	O Roma Vakeren
15.06.2011	Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmi	Zprávy ze života Romů
25.06.2010	Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu	O Roma Vakeren
23.04.2010	Skupina Bengas připravuje své třetí album	O Roma Vakeren
09.04.2010	Kriminál na vlastní kůži	O Roma Vakeren
20.02.2009	Zprávy	O Roma Vakeren
09.01.2009	O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albu	O Roma Vakeren
23.12.2008	Skupina Bengas nahrála vánoční píseň	Zprávy ze života Romů
22.08.2008	Pozvánka na pietní akt a na koncert	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Jezdíme do dvou věznic, do Vinařic a do Oráčova a nejčastěji pomáháme klientům s přípravou na život po propuštění. To nejčastěji obnáší přípravu bydlení, zázemí, shánění zaměstnání, případně řešení nějakých dluhů, komunikace s rodinou, blízkými a tak podobně."

Jak na vás působí vězni?

"Vězni jsou hodně různorodá skupina, ale určitě je poznat, že ten život ve vězení člověka změní, nějak se to na tom člověku podepíše a je podle mě samozřejmé, že po několika měsících nebo letech v prostředí, kde člověk nerozhoduje o svém denním režimu, kde jsou ty vztahy naprosto specifické, pro něj musí být šok přechod do normálního prostředí, na svobodu. Tak to je vlastně taky důvod té naší služby, té naší pomoci."

Jak se cítíte jako žena ve věznici?

"Já si to po pravdě řečeno moc nepřipouštím, ačkoliv musím počítat s tím, že když navštěvujeme mužské věznice, že taky hraje roli to, že vězni málokdy vidí ženy, a už vůbec ne mladé ženy, také kvůli tomu vlastně pracujeme ve dvojicích, vždy mám s sebou mužského kolegu."

Škála problému je velká, podaří se přesto něco vyřešit?

"Určitě se podaří vyřešit dílčí problémy, na kterých pracujeme. Samozřejmě celkovou úspěšnost je velmi těžké posoudit u této cílové skupiny, protože mnoho lidí mizí z dosahu, mají bydliště různě po republice a my se často nedozvídáme konce těch příběhů. Přesto věřím, že pomoc tu je a minimálně to, že ty lidi nasměrujeme na jiné služby, že se dá a jak pracovat na řešení toho problému, je pro ně přínosné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.06.2011	Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmi	Zprávy ze života Romů
25.06.2010	Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu	O Roma Vakeren
09.04.2010	Kriminál na vlastní kůži	O Roma Vakeren
05.10.2007	Díky sdružení Romodrom mohou vězni pracovat v truhlářské dílně	O Roma Vakeren
08.12.2006	Kapela Bengas podpoří sociální práci ve věznici Oráčov	Zprávy ze života Romů
27.10.2006	Terénní sociální pracovníci sdružení Romodrom pomáhají vězňům	O Roma Vakeren
17.12.2004	Ve věznicích nejsou Vánoce příliš veselé	O Roma Vakeren
19.03.2004	Zpěváci Ladislav Boldy a Daniel Landa si s vězni povídali o drogách	O Roma Vakeren
20.12.2002	Skupina Bengas hrála ve věznici	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Vězňů máme řádově 500 až 520. Samozřejmě nejsme výjimkou ve vězeňské službě, že ubytovací kapacitu máme překročenou v řádu do 10-ti procent, protože ubytovací kapacita je kolem necelých 460-ti odsouzených."

Jak se to projevuje v praxi?

"Vliv to má určitě na kvalitu zacházení s odsouzenými, vliv to má na podmínky odsouzených, vliv to má samozřejmě i na práci zaměstnanců věznice, ale po pravdě řečeno je situace v současné době, i když opět dochází k postupnému nárůstu vězněných osob, tak nemusí být člověk až zas tak velkým pamětníkem, aby si pamatoval, že situace bývala daleko horší."

Kolik je lidí na jedné cele?

"My nemáme klasický celový systém, takové ty cely, co můžete znát z televize, tak takové u nás nenajdete, ty můžete najít v oddělení kázeňských trestů, ale pro přiblížení, jedná se o nejspíš vojenský způsob ubytování, kdy si tedy představte jednu chodbu, na této chodbě jsou ložnice, je tam společné sociální zařízení, společná koupelna a jedna nebo dvě kulturní místnosti a počet odsouzených na ložnici se pohybuje od 4 až 6ti do 16ti odsouzených na jedné ložnici."

Jak se daří zajistit práci?

"Za poslední dva roky se nám podařilo udělat velký kus práce, kdy jsme se se zaměstnaností odsouzených přiblížili k 50-ti procentům, je to samozřejmě zase na úkor jiných věcí, protože výrobní prostory jsme získali způsobem, že jsme vyklidili prostory na zájmové činnosti odsouzených, ale zaměstnanost je prvotní, takže pokud si můžu vybrat, jestli odsouzení budou hrát stolní tenis nebo tam budou pracovat, tak prvořadá je práce."

Budou Vánoce, jaké budou Vánoce tady, ve věznici?

"Věznice není vyjímkou, atmosféra doléhá všude asi na každého, Vánoce určitě dolehnou i na odsouzené, dolehnou i na zaměstnance, samozřejmě v tom pozitivním slova smyslu. To znamená ta atmosféra nechci říct, že bude uvolněnější, ale bude taková přátelštější a přál bych si, aby tomu tak bylo na obou stranách."

A štědrovečerní večeře bude?

"Štědrovečerní večeře je jako každá večeře, samozřejmě tím, že bude štědrovečerní, bude trošku jiná, v duchu našich národních tradic, to znamená ryba, případně řízek, brambory, bramborový salát."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.06.2011	Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmi	Zprávy ze života Romů
25.06.2010	Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu	O Roma Vakeren
09.04.2010	Kriminál na vlastní kůži	O Roma Vakeren
05.10.2007	Díky sdružení Romodrom mohou vězni pracovat v truhlářské dílně	O Roma Vakeren
08.12.2006	Kapela Bengas podpoří sociální práci ve věznici Oráčov	Zprávy ze života Romů
27.10.2006	Terénní sociální pracovníci sdružení Romodrom pomáhají vězňům	O Roma Vakeren
17.12.2004	Ve věznicích nejsou Vánoce příliš veselé	O Roma Vakeren
19.03.2004	Zpěváci Ladislav Boldy a Daniel Landa si s vězni povídali o drogách	O Roma Vakeren
20.12.2002	Skupina Bengas hrála ve věznici	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)