Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana pre Mikulaško, jak sas romane čhavore u vakerela amenca
tiž o sociolog Ivan Gabal.
Úvodem se vydáme do pražského klubu Radost FX na Mikulášskou nadílku a
sociolog Ivan Gabal ná představí výsledky analýzy, kterou zadalo
Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Vakeraha tiž pal oda, so te keren, kaj o Roma te nadživen andro odcirdne
lokality.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se opět společně vydáme do pražské Langhans
Galerie na debatu Cesta z města s podtitulem -starostové, stát
romská ghetta - možnosti řešení. Hosty besedy byli senátor a
starosta Vsetína Jiří Čunek, sociolog Ivan Gabal, předseda sdružení Romů na
Moravě inženýr Karel Holomek a další osobnosti, které jsme pozvali k
mikrofonu. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom připravilo bohatou mikulášskou nadílku s pestrým programem
pro romské děti a děti uprchlíků
V následujících minutách se společně vydáme do pražského klubu Radost FX,
který byl v úterý zcela zaplněn. Pobavit se sem přišli Romové se svými dětmi
z celé Prahy. Občanské sdružení Romodrom pro všechny připravilo bohatou
mikulášskou nadílku s pestrým programem. Nechyběli ani čerti, Mikuláši i
andělé. Marek Polák pozval k mikrofonu jednu koordinátorek akce Michaelu
Cinnovou.
"Já jsem z občanského sdružení Romodrom, kde mám na starosti
volnočasové aktivity. Jednak vedu klub, který funguje v Domě dětí a mládeže
v Karlíně a jednak různě organizuji volnočasové akce pro děti. Na svatého
Mikuláše jsme na děti také mysleli a uspořádali jsme za účasti Radosti FX,
která nám poskytla prostory, mikulášskou akci, kde vystoupil dětský soubor
paní Fečové, potom to byl dále dětský boxerský soubor a potom to byly kapely
Bengas a Gothart."
Kdo akci sponzoroval?
"Akci sponzorovali různí sponzoři, jednalo se především o
materiální pomoc, která se týkala hlavně nadílky."
Jakým dětem je to hlavně určené?
"Tato akce je určena dětem ze sociokulturně znevýhodněného
prostředí, jednak jsou to děti z dětských domovů, jsou to děti uprchlíků
atd."
Co jiného pořádáte pro tyto děti?
"Pro tyto děti, co se týče společných akcí, máme například
velikonoční akci, vyhledávání vajíček a naší hlavní společnou aktivitou je
letní tábor, který se nám například vloni za spoluúčasti sponzorů podařilo
zorganizovat v Chorvatsku, takže jsme děti odvezli k moři."
Výtěžek jde kam?
"Tato akce je po děti zdarma, platí pouze dospělí a výtěžek ze
vstupného je věnován právě na realizaci tohoto letního tábora."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sociolog Ivan Gabal zdůrazňuje potřebu práce s jednotlivými rodinami
a diferencovaný přístup k Romům
Pražská galerie Langhans se včera stala dějištěm debaty Cesta z města.
Pořadatelem bylo sdružení Agora Central Europe a Lidové noviny. Akce byla
podpořena z grantu nadace VIA. Účastníci diskutovali o tom, co se vlastně
stalo ve Vsetíně a hovořilo se také o možnostech řešení podobných situací z
pohledu starostů, státu a Romů. Akce se zúčastnil i sociolog Ivan Gabal,
jehož agentura zpracovala a představila výsledky projektu Analýza sociálně
vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční
kapacity subjektů působících v této oblasti. Výsledky nám přiblíží sociolog
Ivan Gabal.
"My jsme od loňského října do letošního července pracovali na
zmapování sociálně odloučených romských lokalit, kolik jich je, kde jsou,
jak jsou veliké, v jaké jsou situaci a podobně, za druhé jsme se zabývali i
sledováním toho, čemu se říká absorpční kapacita organizace, veřejná správa,
která je v okolí těchto lokalit, která se má zabývat a bude zabývat programy
integrace a brzdění sociálního vyloučení, za třetí jsme hledali možnosti
změny, jak to dělat jinak, aby se u nás zastavil segregační a izolační
proces a nastartovala se integrace. To jsme dali dohromady a dnes víme, že
máme zhruba 320 sociálně vyloučených lokalit, v nichž žije asi 60 až 80
tisíc lidí, kteří především a v převaze jsou na sociálních dávkách, nemají
práci, že vyrůstá první generace dětí, které nepoznaly práci ve své rodině,
které to budou mít v životě velmi obtížné, aby se vrátily do majoritní
společnosti. Nastínili jsme hlavní strategie změny, to jak na úrovni státu a
systému, tak na úrovni obcí. Vzhledem k tomu, že se vynoří poměrně velké
peníze z Evropského sociálního fondu na tyto integrační programy, tak si
myslím, že jsou všechny předpoklady k tomu, aby po deseti letech nečinnosti
se konečně začaly věci hýbat k lepšímu. Jsem v tom optimistou."
Vy jste řekl 10 let, už 10 let poukazují samotní Romové, lídři romští, že
ta situace se zhoršuje, zhoršovala se postupně, bylo to takové plíživé. Na
tento problém poukázaly výsledky analýzy a teď kauza Vsetín. Kdo za tím vším
je? Kdo může za tu situaci? Jak s tou situací naložit?
"Česká společnost a politika byla hodně zaměstnaná v období
minulých 15-ti, 17-ti let sama sebou, privatizací, budováním
demokratických institucí, reformou, odstraňováním komunismu a zejména také
transformací pracovního trhu a ekonomiky. A v tomto procesu nejenom skončila
povinnost zaměstnání, ale také šance na pracovní místa pro nekvalifikované
pracovní síly. Mnoho průmyslových podniků zbankrotovalo nebo bylo
privatizováno, restrukturalizováno a naopak se vytvořil sociální systém,
který vyplácí dávky, které dávají větší příjmy, než dává nekvalifikovaná
práce. To znamená, že se vytvořily jakoby systémové okolnosti, v nichž
nekvalifikovaná část populace bez silného zájmu měnit svůj život, hledat
nové příležitosti, hledat nové vzdělání, začít podnikat, snažit se, propadla
ke dnu. A stalo se to podstatné části romské populace. To, že to vládní
orgány včas nezachytily, že se kolem toho spíš hodně mluvilo, a to i ze
strany romských lídrů a málo dělalo. Já jsem nezachytil jasně formulovaný
program změny ze strany romských lídrů, to je prostě fakt, že se hodně
mluvilo o multikulturalismu a toleranci a reálně šlo o toleranci sociálního
vyloučení. To si myslím, že byla veliká chyba. Takže bych řekl, že
odpovědnost je jak na politice české, tak na okolnostech cesty k demokracii
a k trhu, kterým jsme prošli a tak na konec do určité míry i na samotných
Romech, kteří se nechali do té situace propadnout a nevyvinuli úsilí, v těch
velmi tvrdých podmínkách hledat nové příležitosti a nový zdroj
obživy."
Analýzu si objednalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jsou
připraveny nějaké programy pro to, aby se ta situace začala měnit?
"My jsme ji dělali na kontrakt, to znamená, my jsem byli najati,
vyhráli jsme výběrové řízení. Analýzu jsme dodělali, odevzdali jsme ji,
prezentujeme ji všude, vykládáme ji všude a hádáme se, diskutujeme a řekl
bych, že jsem navrhli tu reálnou politiku a co by se mělo dělat. Teď je na
příslušných orgánech, zejména na vládě, aby ty kroky začala realizovat. To
už musí právě politici. My jsme do toho vkládali určitou výzkumnou a
odbornou znalost."
Říkáte, že to prezentujete, s jakými názory, nebo vůbec s čím se
setkáváte ze strany politiků? Přijímají tu vaši analýzu?
"Já musím říct, že jsem velice příjemně překvapený jejím přijetím
jak ze strany Romů, s kterými mluvím, tak ze strany řady politiků. I dnes
starosta Čunek řekl, že to četl a že v podstatných rysech s tím souhlasí a
to znamená a je předpoklad, že to vyvolává jakýsi konsensus, ale ten program
je nesmírně náročný, nákladný a pracný. To, k čemu se například vsetínská
radnice rozhodla, bylo krátké, rychlé, velmi nákladné, přechodné řešení a
nikoliv ta útrpná cesta do kopce, práce s jednotlivými rodinami, práce s
jednotlivými dětmi a diferencovaný přístup k Romům, kdy rozlišuji, co kdo je
vlastně schopen a má ambici dělat. To bude dlouhá cesta. Já uvádím neustále
ten příklad, že Spojené státy začaly Afroameričany pobízet pozitivními
diskriminačními programy někdy v roce 1964, kdy si to vlastně mohutný
černošský pochod ve Washingtonu vynutil. Dnes už dvě třetiny těchto lidí
jsou ve středních a vyšších vrstvách, třetina je ještě stále v té
devastující situaci, ale je třeba vidět, že uběhlo 40 let. My prostě buď
během 6-ti měsíců postavíme z kontejnerů byty první kategorie a tam
nastěhujeme lidi, kteří nám nevyhovují, neboť je nemůžeme mít ve městě, a
pak za 3 roky to uděláme znovu a pak zase znovu a tím budeme pokaždé utrácet
40, 50 milionů. A nebo se vydáme tou klopotnou cestou, na níž budeme po těch
lidech vyžadovat a vytvářet předpoklady, aby si na své bydlení sami vydělali
jako každý druhý v této zemi."
Říká se, že s vámi nechtělo spolupracovat Ministerstvo školství.
"Já bych neřekl, že nechtěli spolupracovat. Oni měli velké
výhrady, tehdejší vedení ministerstva, vůči tomuto projektu, zejména právě v
tom, že chtěli pokračovat v té politice 'My žádné romské děti
nerozlišujeme a nevidíme a my jsme dnes v situaci, kdy nevíme, kolik
romských dětí vůbec dokončí základní školu, kolik jich je s neukončeným
základním vzděláním, kolik jich máme v učňácích, kolik jich máme na
středních školách, my prostě nevíme nic a jenom zaznamenáváme, že vzápětí po
ukončení základní školy, ze 7., z 8. třídy, okamžitě jdou na pracovní úřad
pro dávky, mnozí y nich končí na drogách, v prostituci, a v těchto hrozných
věcech a nedokážeme je rozlišit.' My si myslíme, že není žádný problém
rozlišit romské kluky a holky a nastavit ty programy tak, aby měli větší
šanci, když pocházejí z rodin, kde samozřejmě ta úroveň zvládnutí jazyka,
češtiny, matematiky a všeho není na takovém standardu jako u ostatních dětí.
To není nic ošklivého, nic proti nikomu, je potřeba tu faktickou situaci
znát a pak ji můžu řešit a jestliže právě resort školství odmítne poznání
situace, pak mluvil sám proti sobě a ty výsledky dneska vidíme. Já si
myslím, že ten resort školství opravdu musí v tomto ohledu zásadně obrátit a
změnit politiku a nastavit jí moderně, podle problémů, které máme, podle
současných standardů západoevropských školských systémů. To, co bylo na
školství, byla prehistorie."
Jak by se měly tyto problémy, vůbec tato situace řešit v obcích?
"Na obcích bude ležet velká zodpovědnost. Jakmile se podaří
nějakým způsobem odstranit bariéry v oblasti sociální politiky a
vzdělanosti, protože obce budou muset koncipovat podle své vlastní situace
integrační programy pro Romy, kteří žijí v této obci, a pro životní situaci,
v které se nachází. To znamená, budou muset být podporovány odbornou
kapacitou, nemůžou rozumět všemu, financemi, ale budou muset vyjádřit
politickou vůli. My jsme tady dnes diskutovali s panem starostou Čunkem, kdo
vlastně rozhodl, a jestli vlastně vůbec měli nějakou alternativní koncepci,
a ukázalo se, že neměli. Že oni neměli žádnou představu, jak jít jinak než
cestou, kterou zvolili a to si myslím, že je ta chyba. To si myslím, že je
potřeba, aby obce začaly reálně posuzovat svojí politickou odpovědnost a
vůli situaci změnit a ne ji jenom odtlačit dál od svých hranic. Pan starosta
Pávek právem dnes poukazoval, že je nepřijatelné, aby taková města jako
Vsetín vystěhovávala svoje dlouhodobě nezaměstnané a sociálně vyloučené
do menších obcí, kde je to už neřešitelný problém."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Mladí lidé bez kvalifikace mají opět šanci. Nabízí jim ji druhé kolo
projektu při oblastní charitě Jihlava Park in park. Letos už ji využilo
několik desítek dnešních zahradníků, malířů, natěračů a údržbářů. Nabízí
vzdělání mladým lidem z Vysočiny ve věku do 26 let, kteří obtížně hledají
uplatnění na trhu práce pro nedostatečnou kvalifikaci. Zdaleka přitom nejde
jen o Romy - lidí se základním vzděláním bez kvalifikace a s
problematickým rodinným prostředím je mnoho i mezi majoritou.
V doporučeních Výboru pro práva dítěte při OSN se konstatuje, že romské
děti na Slovensku potřebují větší pomoc a podporu státu, aby mohly využít
stejné právo na rozvoj, jako ostatní děti. Také z těchto důvodů navštívila v
těchto dnech Slovensko doktorka Rima Salah, náměstkyně výkonné ředitelky
UNICEF.
Známí i nadějní romští spisovatelé a básníci převzali v Praze poprvé cenu
Mileny Hübschmannové, která má podpořit romsky psanou literaturu. Památku
známé romistky, která loni v září zahynula na jihu Afriky při autonehodě,
kromě literárního ocenění v prosinci připomenou i dvě výstavy, přednáška a
křest knihy. Literární soutěž před rokem vyhlásilo sdružení Romea.
Pražské Divadlo Na Prádle v Besední ulici na Újezdě bude 18. prosince
dějištěm diskusního večera pod názvem Být Romem, být Židem, být autorem.
Hosty akce, která začne v 19 hodin, budou autor, vydavatel a sociolog Fedor
Gál a romský autor, zpěvák a kytarista Gejza Horvát.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Starostu a senátora Jiřího Čunka protesty proti vystěhování romských
rodin netrápí
Jak už jsme vám řekli v první polovině O Roma vakeren, Pražská galerie
Langhans se včera stala dějištěm debaty Cesta z města. Diskuse se zúčastnil
také vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek. Vsetín v říjnu vystěhoval
romské rodiny ze zchátralého pavlačového domu v centru do kontejnerových
bytů na okraji města. Část rodin pak radnice přesunula na Jesenicko, kde jim
pořídila rozpadající se domy. Starostu a senátora Jiřího Čunka protesty Romů
a různých organizací netrápí a postup považuje za správný.
"Tak určitě nelituji spousty kroků, možná jedinou věc, co jsme
neudělali dobře v té rychlosti, protože jsme museli ten dům zbourat, a to,
že jsme dali nařízení, nebo kancelář realitní, aby ti, kteří měli být
vystěhováni na ulici, ale dostali na výběr, že se přestěhují do nějakých
domů jinam, tak aby ty domy, které pro ně vybírá, tak aby nebyly v obcích,
kde už Romové jsou, kde je problém s touto komunitou, což se ve třech
případech nestalo."
Problém s Romy ve Vsetíně není včerejší, je už několik let. Proč se
neřešil během té doby?
"Ten problém je asi od roku 1975. Proč se neřešil do té doby, než
jsem nastoupil před 8 lety, nevím, ale ve chvíli, kdy jsem nastoupil jsme ho
začali řešit, což dokládá to, že hned ten rok po mém nástupu jsme začali
rekonstruovat domy a vracet do nich jejich obyvatele a samozřejmě
rozmisťovat je už podle kritérií, která i tady jsou uznávaná, to jest zhruba
těch 10 procent problémových nebo nepřizpůsobivých skupin jsme vraceli mezi
ty zcela normální obyvatele."
To je bydlení. Jak to bylo třeba s prací, sociální práce jako taková.
Mluví se o těch lidech, jako že nechtějí pracovat, řešili jste tuto situaci
komplexně?
"Samozřejmě jsme spolupracovali s úřadem práce a využívali jsme
maximálně dodací, které jsme dostávali na jednoho pracovníka, což s naším
úřadem práce bylo celkem dobré, ale bohužel jestli máte 600 těchto lidí a
dostanete dotaci na 25, protože jinak by všechno ostatní muselo zaplatit
město, tak my jsem maximálně využili všechny dotace, které jsme mohli a
dotační tituly. Posléze jsme zřídili romské koordinátory a dnes je situace
taková, že u nás pracuje v plném pracovním režimu19 lidí, z toho je několik
Romů, kteří pomáhají této komunitě."
Ivan Gabal tady řekl, že jste se vrátil o několik let zpátky k nacismu a
ke komunismu, lidé se vlastně shlukovali na určité jedno místo. Co si o
tomto tvrzení myslíte?
"Já se k tomu nechci vyjádřit, protože tady ta přehnaná a úplně
nesmyslná tvrzení nevedou ke komunikaci, ale samozřejmě je to tak. My jsme
ty lidi drtivou většinou mohli vystěhovat na ulici. My jsme to neudělali a
přijde mi, že je nejlépe nedělat nic, nebo je vystěhovat na ulici, nechat je
tam mrznout, nechat je řešit své problémy sami a pak se na vás společnost
neoboří. Ale já toho, co jsme udělali, nelituji a to už jenom kvůli těm
lidem, protože my jsme projevili minimální milosrdenství, ale my chceme
projevit ještě víc, my je chceme vrátit do společnosti a proto s nimi dál
pracujeme."
Nebojíte se izolace jednoho etnika na jedno místo? Viz třeba Francie v
minulém roce, nebojíte se takových problémů?
"To si myslím, že ne. Právě proto, že s nimi pracujeme. Mohli jsme
tam dát víc rodin, ještě o 18 víc jsme tam mohli postavit bytů, jenže ta
lokalita, to už bylo neúnosné, takže my jsme postavili 36, což se domníváme,
že ještě ta lokalita snese tou celou prací s těmi 19ti lidmi, o kterých
mluvím."
Nebojíte se situace, že by se mohla zhoršit, vyostřit, že by tam mohlo
dojít k radikalizaci?
"K největší radikalizaci dochází, když tam dochází ty
pseudohumanisté a říkají jim: "Podívejte se jak hrozně žijete, jak
jste sociálně vyloučení, protože žijete téměř 800 metrů od bytové
zástavby" a vůbec jim nevadí, že o 2 kilometry dál bydlí spousta
lidí ve Vsetíně. A druhá věc je, že my jsme neměli kde jinde ty byty ve
Vsetíně postavit. Dům nám padal před očima, tedy doslova, měl statické
trhliny a na základě statického posudku jsme museli dům zbourat, bylo v
zásadě zdraví i životu nebezpečné, aby v něm lidé bydleli dál. Takže my jsme
to řešili takto."
V sobotu budete kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Zaznělo tady, že
žádná politická strana se ve svém programu nezaměřuje na Romy, na řešení
romské problematiky. Budete toto řešit, budete to navrhovat, budete se
snažit do programu toto dostat?
"Ano. Já mluvím o tzv. sociální spravedlnosti, to jest zásadní
změna celého systému, který dnes je naprosto demotivační, protože sype lidem
peníze a oni nemusí nic dělat, nemusí za ně nic dělat. Takže my teď chceme
změnit systém tak, aby byl motivační, a já pevně věřím, že pokud se bude
sestavovat vláda a my v ním budeme, že to v programu vlády bude."
Bude tam vysloveně zakotven romský problém, vyloženě řešení romského
problému?
"Já bych určitě byl pro, ale on se romský problém z velké části,
samozřejmě ne z celé, řeší už v sociální spravedlnosti."
Jak na Vás působila debata tady?
"Někteří lpěli na některých intelektuálních termínech a v zásadě
se mi zdálo, že o řešení až tolik nestojí, ale bylo tam spousta lidí, kteří
cítí, že řešení je potřeba a kdy ten náš vsetínský systém, nebo ten problém,
který řešíme, měl za úkol jenom ukázat na to, že tady je neřešené pole
velkého problému do budoucna a ten se začal řešit. Tak i to stálo za
to."
Vy jste si tady pletl asimilaci a integraci. Bylo to schválně?
"Já jsem si jí nepletl, protože část studií mluví o asimilaci,
část o integraci, ale my máme hlavně řešit problém. Mnoho lidí ani tento
pojem nezná a vykládá si ho tak, že asimilovat znamená asi někoho milovat,
ale to v žádném případě."
Tady se strašně spekuluje o tom, že Romové mají problém. Vy znáte Romy:
Můžete mi říct, jak znáte Romy, vcítil jste se někdy do jejich problémů,
snažil jste se vůbec někdy vcítit do jejich problémů? Jde to vůbec, vcítit
se do jejich problémů?
"Tak určitě ne, protože Romem nejsem, ale určitě jsme se o to
poctivě snažili."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mnozí lidé nesouhlasí s vystěhováním vsetínských rodin do zchátralých domů
na Jesenicko
Mnozí lidé nesouhlasí s vystěhováním vsetínských rodin do zchátralých domů
na Jesenicko. Situace je zoufalá právě nyní, kdy je ohlášen příchod
předvánočních mrazů. Budovy nemají topení, chybí kanalizace a teplá voda.
Rodiny navíc nemají finance na rekonstrukce těchto příbytků. Několik Pražanů
oslovil Jan Mišurec.
Co si myslíte o vystěhováni vsetínským Romů?
"Hrozné. Co to je? Romové nemůžou bydlet s ostatními
lidmi?"
"Pláč, pláč a jenom pláč, duše pláče a jestli to vidí Pán Bůh, tak
pláče i on zřejmě."
"Můj názor je ten, že je to věc, která by se neměla stávat v
dnešní době, kdy existuje nějaká koncepce romské integrace, existuje zde
Gabalova zpráva, je to holý nesmysl."
Můžu se Vás taky zeptat, co si myslíte o vsetínských Romech, o jejich
vystěhování? Jak se na to díváte?
"Já doufám, že přijdou na demonstraci, kterou plánujeme s dalšími
romskými neziskovými organizacemi. My jsme ze Zvůle práva to je nové
občanské sdružení, které se rozhodlo nahlásit protestní shromáždění v
sobotu. Náš postoj je jasný, je to kontejner, není to byt první
kategorie."
"Doufám, že Romové z Vidnavy a Romové z Jesenicka, kteří byli
deportováni v noci, že přijdou vyjádřit svůj názor a řeknou, co si
myslí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kauzou vsetínských Romů je pohoršeno Společenství Romů na Moravě
S vystěhováním obyvatel do vesniček na Jesenicku nesouhlasí ani zástupci
romské elity. Pohoršeno celou kauzou je Společenství Romů na Moravě.
Organizace vyzývá českou společnost, aby rovněž zavrhla praktiky úředníků,
které jsou charakteristické pro komunistický režim. V demokratické
společnosti nemůže nikdo přestěhovat člověka do nevyhovujících podmínek,
nesmí zpřetrhat rodinné vazby a musí respektovat především práva a potřeby
dětí. S předsedou Společenství Romů na Moravě Karlem Holomkem hovořil Jan
Mišurec.
"Deportace Romů mimo Vsetín, do vzdálených rozvalin v Jeseníkách,
to je mimo jakoukoliv pochybnost řešení naprosto nepřípustné."
Nepochybil v tomto případě i nějakým způsobem stát?
"Nemyslím si, že to je vyloženě chyba státu. Já si myslím, že toto
řešení, které radnice ve Vsetíně provedla, bylo řešením nedostatků, na
kterých radnice sama pracovala dlouhou dobu. To je vlastně neschopnost
podívat se na sociální situaci neplatičů, včas zarazit ten jejich propad,
například zavedením náhradního příjemce plateb za nájmy a vůbec prací s těmi
lidmi. Takže oni už řešili vlastně svoje vlastní nedostatky. Zásadní
nedostatek, který já vidím, spočívá v tom, že stát nemá žádné nástroje, jak
by mohl v určité politice ovlivňovat obce, což může klidně někdy vést k
vystěhovávání na ulici a není to proti zákonu. Čili v tomto směru bych tu
potíž kladl na bedra parlamentu, který takovou situaci připouští, když už
tedy ta reforma státní správy dopadla takto špatně."
Vaše sdružení na problematiku sociálně vyloučených lokalit upozorňuje již
několik let, přesto vaše výzvy nikdo neslyšel. Protože zatím se mluvilo
hlavně o slovenských osadách, i přesto, že ty osady už vznikají, nebo už
jsou tady.
"Tam. Kde existuje nějaké občanské sdružení, které je partnerem
obcí, tak tam ty problémy jsou menší. My v Brně vedeme, zdá se nám, marný
boj, ale takové excesy, jako vznikly třeba v Čechách, v Písku, na Kladně,
takové v Brně nenajdete. Samozřejmě s tou situací spokojení být nemůžeme. I
svým způsobem to řešení, které proběhlo ve Vsetíně, je pořád lepší, než
prostě vystěhovávat ty lidi úplně na ulici. Zatím se nenašel soudce, který
posuzuje vystěhovávání neplatičů soudním rozhodnutím, tak se řídí jen podle
občanského zákoníku, třeba 3 měsíce, 6 měsíců, nebo rok neplatíš, tak tě
prostě vystěhujeme. Vůbec neberou v potaz třeba zákon o sociální péči, který
naopak přikazuje obcím, aby nenechali klienta padnout úplně na nevratné
dno."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jednatelka Komunitního centra Chanov Iveta Millerová klade v případě neplatičů nájemného
důraz na vytváření splátkového kalendáře
Hostem besedy byla také Iveta Millerová, která pochází z Chanova, od roku
1991 se profesně zabývá řešením situace Romů ve městě Most a v současné době
je jednatelkou Komunitního centra Chanov. Iveta Millerová nepokládá řešení
situace romských rodin ve Vsetíně za nejšťastnější, a tak se jí Jana Šustová
zeptala, co konkrétně panu Čunkovi v jeho zacházení s romskými rodinami
vytýká.
"Především převoz těch rodin ve večerních hodinách, vzhledem k
tomu, že jsou tam poměrně malé děti, to zaprvé a zadruhé, že až tak nebyla
vedená zřejmě individuální konzultace s konkrétními rodinami, jak se bude v
jejich případě postupovat. Ale to je jen opravdu moje domněnka, vzhledem k
tomu, že na Vsetínsku nežiji a tu problematiku znám jen z médií, která mohou
celou situaci značně zkreslovat."
Máte nějaké zkušenosti z jiných lokalit, kde byly podobné problémy, kde
byly romské rodiny v nějakém domě v havarijním stavu, které neplatily
nájemné, kde se ta situace vyřešila nějakým šťastnějším způsobem?
"Například konkrétně na Mostecku je poměrně velká romská komunita
a tam se například dluhy na nájemném řeší především tak, že magistrát si
pořídil terénní sociální práci, prostřednictvím státní dotace a díky této
terénní práci lze individuálně konzultovat dlužné na nájemném na splátkovém
kalendáři a další prakticky vzájemné spolupráci a individuálním přístupu k
jednotlivým rodinám. Tím vůbec nechci říct, že ten problém kolem dlužného na
nájemném není obrovský, protože s tím souvisí další existenční záležitosti
jakékoliv rodiny, ale je to jeden z nástrojů, který lze použít, a myslím, že
alespoň tam ta efektivita bude lépe vidět než v tom radikálním
řešení."
Co se týká vystěhovávání - když už je dům, kde rodiny bydlí, v
takovém stavu, že je potřeba rodiny odtamtud odstěhovat, co si myslíte, že
by bylo ideálním řešením? Jak jim najít další ubytování?
"Já si myslím, že každopádně je důležité si připravit určitý
individuální plán, do toho plánu zakomponovat všechny osoby, ať odborného
charakteru, nebo samotné Romy a domluvit se na konkrétním programu, jak
postupovat, právě proto, aby veřejnost nebyla zaskočena, jako v tomto
případě."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Názory studentek romistiky na situaci ve Vsetíně
Po skončení besedy se senátorem Jiřím Čunkem zastavila Jana Šustová tři
studentky romistiky, které se akce zúčastnily.
"Říkáte řešení. Já toto určitě nepovažuji za řešení, nebo to
nenazývám řešením. Možná to v tu chvíli bylo řešení, nebo se mu to jevilo
jako jediné řešení. Řešení bylo určitě mnohem více, to řešení přišlo
samozřejmě pozdě, z tohoto důvodu se tomu nedá říkat řešení. V každém
případě souhlasím s tím, co řekl pan Holomek, rozhodně je deportace těch
několika rodin do naprosto vzdálených obcí od Vsetína odsouzeníhodná a
řešení sestěhováním zbylých rodin do lokality Poschla, je také naprosto
nicnepřinášející. Je to destruktivní řešení."
Co se myslíte Vy?
"Debata dnes byla politického rázu, nějaké řešení nehledala, spíš
tady každý prezentoval sebe a svojí práci, to, co si myslí, že dělá skvěle a
dobře, ale je to vytržené z kontextu. Byla to jedna jednorázová akce, která
je zmedializovaná, ale nesvědčí to o ničem, než o nějaké té atmosféře, že
takováto pseudořešení mají podporu mezi veřejností a že pan senátor takto
politicky uspěl, díky tomuto řešení, což je smutné. Myslím si, že se
nesnažil nic řešit, že to byla politická akce."
Máte třeba nějaký názor na to, jak by bylo možné tuto situaci romských
rodin z pavlačového domu řešit jinak?
"Pan senátor popisoval situaci, jaká je ve Vsetíně, že tam podle
něj není dostatek volných bytů pro většinu rodin, které by o ně měly zájem,
ale určitě nějaké sestěhovávání na jedno místo mimo město do nějaké
odloučené zóny je nesmyslné. To spíš ty problémy zhorší a nehledě na to, že
ty rodiny stejně nebudou mít dlouhodobě prostředky na to tam ty nájmy
platit, takže zase vznikne ten problém neplatičství, takže se ten problém
vlastně jen přesunul, ale nezmenšil."
Můžu se zeptat i Vás na Váš názor?
"Já si myslím, že pan Čunek prokázal, že je politik staré gardy.
Zaměňuje takové základní termíny, jako je asimilace a integrace. Nechci si
hrát na puntičkářku, ale myslím si, že člověk, který je senátorem, by v roce
2006 tyto termíny rozlišovat měl. Ale pokud je nerozlišuje, tak potom se od
toho odvíjí celá jeho politika."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 8. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|
|