Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha pale čhavorikaňi banka, savi kherde andro
jekhetaniben Khamoro. Tiž vakeraha le nipenca, save predižidžile holokaustos
u sgejle pes maškar peste u leperenas peske ada kotor dživipen.
Úvodem se vydáme do Chodova na Karlovarsko, kde mají romské děti svou banku
a poté do Muzea romské kultury v Brně na besedu s romskými a židovskými
pamětníky holocaustu.
Vakeraha tiž palo Roma andela Lysá nad Labem, džana amenca tiž palo nipi, so
lenge zlabile o Khera, u vakereha tiž palo nevo fimos.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme, jak žijí Romové v Lysé nad
Labem, vydáme se do Rožďalovic na Nymbursko, kde vyhořel dům a jeho
nájemníci zůstali bez přístřeší. Dále vám řekneme o novém filmu režiséra
Roberta Sedláčka, který se věnuje drogově závislým lidem.
Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí
Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
V Chodově na Karlovarsku mají romské děti svou vlastní banku
V Chodově na Karlovarsku mají romské děti svou vlastní banku. To, co by ale
mohlo na první pohled vypadat jako pouhá hra, má mnohem hlubší smysl. I
dětem z těch nejchudších rodin totiž umožňuje zúčastňovat se spousty akcí,
které pro ně pořádá zdejší sdružení Khamoro. Právě s jeho předsedou Emilem
Voráčem si povídal Zdeněk Hejkrlík.
Občanské sdružení Khamoro pořádá pro děti celou řadu akcí od nejrůznějších
kroužků, přes doučování, až po výlety. Vrcholem pak je letní tábor.
"Pořádáme spoustu akcí a naše děti se nemohly zúčastňovat těch
akcí, i když zájem o ty akce měly", říká Emil Voráč, předseda
sdružení.
"U nás je podmínka finanční spoluúčast rodičů."
K povinné spoluúčasti se v Khamoru dopracovali před časem. Pokud totiž někdo
něco dostane zadarmo, a to platí obecně, většinou si toho neváží a tak je
potřeba sina každou akci, třeba jen nepatrným dílem, ale přesto, připlatit.
A i když jde mnohdy o částky vysloveně symbolické, některé děti na to
neměly.
"Protože se toho zúčastňovat chtěly a nemohly, tak jsme přemýšleli
a vyzvali jsme všechny naše zaměstnance, že za týden se sejdeme a každý
přijdeme s nějakým nápadem. Nakonec jsme přišli na to, že založíme dětskou
banku a vyzvali jsme děti, že si mohou ukládat, i když budou mít jen korunu,
cokoli budou mít, že můžou přijít a uložit si to do banky."
Takže je to jakási spořitelna, to ale zdaleka není jediný zdroj peněz. Děti
samy jsou totiž schopny, tím co dovedou, docela pěkné peníze vydělat.
"Jezdíme na různé akce, prezentujeme se s divadlem, s tancem, se
zpěvem a když za to získáme nějaký honorář, tak ty honoráře taky rozdělujeme
dětem, do té dětské banky."
A pak se Khamoru podařilo získat další zdroj příjmů.
"Pak tedy jsme my sami podepsali s městem smlouvu, dostali jsme
přidělený rajon od města a za ten rajon dostáváme ročně 20 tisíc. Děti si
ten rajon udržují, hlídají si to tam, jde o pořádek, děti tam vlastně chodí,
i když nemusí, samy si to hlídají. Když vidí, že tam někdo odhodí papírek,
tak ho upozorní, že je tam popelnice, a že se to vyhazuje tam."
S výsledkem nápadu na utvoření dětské banky je Emil Voráč velice spokojen.
"Děti už dnes nemají ten problém, že by se nemohly zúčastňovat
akcí, protože ony si samy na to vydělají a jsou na to hodně hrdé a dokonce i
jejich rodiče jsou hrdí na to, že si dokážou samy vydělat."
A kolik si dítě do dětské banky dokáže vydělat?
"Co si pamatuji, tak nejvíc tam bylo 790 korun u jednoho dítěte,
ale právě že těch akcí máme dost za rok, takže vlastně se z toho pořád
vybírá a doplňuje, kdyby se to třeba rok nevybralo, tak si myslím, že by tam
dokázalo jedno dítě uspořit i dva tisíce."
Tak to už je částka, o které je možno uvažovat. Pokud se vám tento nápad
líbí, určitě vám v chodovském Khamoru rádi poradí, jak na to.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kultury
Muzeum Romské kultury v Brně uspořádalo besedu s romskými a židovskými
pamětníky holocaustu. Své příběhy tam přišli vyprávět čtyři lidé, kteří
ztratili v koncentračních táborech téměř celou rodinu. Kolegyně Saskia
Mišová si k mikrofonu pozvala dva z nich - Emílii Machálkovou a
Viktora Schwarcze.
Emílie Machálková:
Dva lidské osudy se společným jmenovatelem holocaust. I když přežili
pronásledování, otrockou nucenou práci a následné uvěznění v koncentračních
táborech, neztratili víru v lepší život.
"Když mi bylo sedm, bratrovi osm, tak jsme se přestěhovali do
Nesovic u Bučovic a to nás, dá se říct, prakticky zachránilo od
koncentračního tábora, protože když přišel ten strašný rok, kdy začali
napřed sbírat Židy a pak Cikány, tak první opravdu celá rodina Holomků z
Kyjovska byla sebrána do koncentračních táborů. Můj dědeček, my jsme říkali
stařeček, na Slovácku, maminčiny tři bratři, čtvrtý, který studoval v Praze
na Karlově Univerzitě, Tomáš, toho schovávali před gestapem jeho kamarádi a
spolužáci, protože v roce 1939 se zavřely vysoké školy, takže ten unikl
tímto způsobem koncentračnímu táboru.
Když začala okupace v roce 1939, tak můj bratr chodil do druhé třídy
gymnázia a já do první, okamžitě nás ze školy vyhodili a ještě mi nebylo 14
a už mě nasadili totálně pracovat do továrny do Slavkova. Já jsem vstávala
ve 4 ráno, ani ne 14-ti letá, ale dalo se to vydržet a když přišlo
to, že jsme se dozvěděli, že ráno mají odvážet celou naši rodinu, tak já
jsem se v noci vydala do těch Svatobořic, kde jsem měla bratrance,
sestřenice, a nejmladší sestřeničku Růženku. Já jsem jí měla strašně ráda,
já jsem se pro ní rozjela, tajně jsem jí v noci odvezla k nám a tím jsem jí
taky zachránila život, že do koncentráku nešla.
Potom asi za 14 dní přišli do Nesovic z brněnského gestapa, že se máme
připravit, že pojedeme i my, ale my jsme měli tak úžasného starostu, který
jel na gestapo a vrátil se za tři dny. Potom nám říkal, že se nechal
vykopávat na gestapu ze dveří do dveří. Z toho transportu nás dostal, ale
byla to těžká doba, protože my jsme nedostávali potravinové lístky. Byli
jsme silně perzekuovaní velkým dozorem gestapa. Když jsme se vzdalovali více
jak 20 kilometrů od obce, a nejméně jednou za 14 dní přijelo gestapo ke
starostovi a nás zkontrolovat. To byla strašně těžká doba, to se vůbec nedá
vyjádřit, jak to na nás působilo.
Pořád jsem jezdila do té továrny. Tam jsem byla poměrně skrytá, schovaná,
bylo mi tam docela dobře. Když mi bylo 18 let, tak jsem dostala z gestapa
příkaz, to bylo v roce 1944, že se mám připravit, že budu sterilizována, aby
se nerodilo více méněcenné cikánské rasy. Já jsem brečela, už jsem chodila
asi půl roku s mým manželem, s mým spolužákem, mým budoucím manželem a
plakala jsem, plakala jsem celou noc. Ráno jsem plakala i v továrně, až si
mě ředitel zavolal a říkal, co se děje, zase koncentrák? Tak jsem mu to dala
přečíst a řekl: "Víš co, jeď domů a schovej se. Němci už stejně
pomalu utíkají a ty si přece nenecháš toto udělat, schovej se
někam." Já měla jednu tetu, ta zrovna ten večer přijela k nám,
vzala mě a odvezla do Olomouce, kde měla starou maminku, která bydlela v
pavlačovém domě ve dvoře v přízemí a ona mě tam měla od srpna až do konce
ledna ve sklepě.
Přísahala jsem Bohu, že když jsem se z toho tak dostala, že nechci jedno
dítě, ale že chci víc dětí. Mám 4 děti, 8 vnoučat a 6 pravnoučat a jsem
spokojená, strašně spokojená. Nestudovala jsem, protože po válce jsem se
musela vdávat velmi mladá a v lednu máme s manželem diamantovou svatbu, 60
let jsme spolu. Vydrželi jsem to, i když nám bylo 20, byli jsme mladí, ale
tolik let jsem to vydrželi. Takže na tu dobu se strašně vzpomíná, přišli
jsme o 33 lidí z rodiny v koncentračním táboře Osvětim, ani jeden se nám
nevrátil. Je to 60 let, ale zapomenout se to nedá."
Viktor Schwarcz:
"V holocaustu bylo zavražděno mnoho mých rodinných příslušníků v
různých koncentračních táborech, počínaje polskými až po Osvětim. Největší
část mých příbuzných byla zavražděna s tou velkou skupinou maďarských Židů,
tedy byli deportováni v roce 1944, v květnu a v červnu. Bylo jich 437 tisíc,
Eichmann to řídil. Z těch 437 tisíc za 54 dní bylo 400 tisíc hned zplynováno
a spáleno a 37 tisíc bylo určeno k úmrtí otrockou prací.
Takže jsem ztratil celou rodinu, v Polsku, v Osvětimi i jinde a zbyl mi
jediný bratr, který prodělal koncentrák Mauthausen a vrátil se. Setkali jsme
se v Budapešti, já jsem seděl u strýce, on vešel v nějaké opuštěné esesácké
uniformě, já myslel, že je to esesák. Šahal jsem po pistoli, protože jsem
byl po demobilizaci z Rudé armády, on mi ale padl kolem krku a říkal:
"Viktore, ty nepoznáváš bratra vlastního?" On byl tak
hubený, jako nějaká kostra.
Zůstal mi ten jediný bratr, žije v Izraeli, v kibucu Šomrat, to jsou komuny
zemědělské, bývaly tedy, už nejsou, ale je to největší překladatel české
poezie v Izraeli. Přeložil Seiferta, Nezvala, Ortena, Holuba, koho chcete a
teď začíná překládat slovenskou literaturu, básníky.
Jsme velice úzce svázáni, Židé i Romové, vždy budeme, protože nás honí celý
svět, nevíme proč, nevíme zač, krev je stejná, to dokázal můj přítel Rudolf
Vrba, velký antropolog, který teď zemřel a který poukázal na to, že se dá
přelévat romská krev do židovské, židovská do černošské, takže celé lidstvo
je jedno. To, co vynašel Hitler, to je svinstvo, rasové svinstvo, které
vynašel ten maniak a zavraždil milióny lidí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
12.03.2016 | Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna | O Roma Vakeren |
16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického
tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
15.08.2015 | Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
01.08.2015 | Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válku | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt | O Roma Vakeren |
14.03.2015 | Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let | O Roma Vakeren |
07.03.2015 | Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport
protektorátních Romů z Brna do Osvětimi | O Roma Vakeren |
14.02.2015 | Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v
rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních škol | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
31.01.2015 | V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací
může být např. vyprávění Čeňka Růžičky | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | O hrůzách továrny na smrt | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
03.01.2015 | Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
30.08.2014 | Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů | O Roma Vakeren |
04.08.2014 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
02.08.2014 | Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
02.08.2014 | Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu | O Roma Vakeren |
31.05.2014 | Den romského odboje | O Roma Vakeren |
10.05.2014 | V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
03.05.2014 | Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské | O Roma Vakeren |
23.11.2013 | Nositelkou ceny Muzea romské kultury ze letošní rok se stala Emílie
Machálková | O Roma Vakeren |
09.03.2013 | Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
30.01.2013 | Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu
rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectví | Zprávy ze života Romů |
26.01.2013 | Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do
koncentračního tábora | O Roma Vakeren |
03.11.2012 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
25.08.2012 | Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob | O Roma Vakeren |
19.05.2012 | Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
17.10.2011 | Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghetta | Zprávy ze života Romů |
06.08.2011 | Vzpomínky Emílie Machálkové na dobu holocaustu | O Roma Vakeren |
14.06.2011 | Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustu | Zprávy ze života Romů |
13.06.2011 | 81 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
07.05.2011 | Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu? | O Roma Vakeren |
05.02.2011 | Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytné | O Roma Vakeren |
27.01.2011 | Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustu | Zprávy ze života Romů |
23.08.2010 | Výstava o romském holokaustu poputuje za žáky | Zprávy ze života Romů |
13.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.07.2010 | V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět | O Roma Vakeren |
28.05.2010 | Výstava Genocida Romů v době druhé světové války | O Roma Vakeren |
21.05.2010 | Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně | O Roma Vakeren |
26.04.2010 | U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismem | Zprávy ze života Romů |
16.04.2010 | Pochod živých je odpovědí na pochody smrti | O Roma Vakeren |
12.03.2010 | Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
03.03.2010 | Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního
tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
17.02.2010 | Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem
otevřen veřejnosti | Zprávy ze života Romů |
05.02.2010 | Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století | O Roma Vakeren |
29.01.2010 | Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti | O Roma Vakeren |
27.01.2010 | Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
26.01.2010 | Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobození | Zprávy ze života Romů |
21.01.2010 | V Srbsku si připomněli fašistické pogromy | Zprávy ze života Romů |
13.01.2010 | Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacena | Zprávy ze života Romů |
10.01.2010 | Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzea | Zprávy ze života Romů |
11.12.2009 | Vánoce ve vzpomínkách zpěvačky Eliny Machálkové | O Roma Vakeren |
10.11.2009 | Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
06.11.2009 | Holocaust Romů a Sintů ve výuce | O Roma Vakeren |
05.07.2009 | Konference v Evianu a špatné svědomí světa | Zprávy ze života Romů |
06.03.2009 | Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů
do Osvětimi | O Roma Vakeren |
30.01.2009 | Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
30.01.2009 | Den památky obětí holocaustu v Brně | O Roma Vakeren |
05.12.2008 | Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů | O Roma Vakeren |
18.07.2008 | Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismu | O Roma Vakeren |
06.06.2008 | Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa | O Roma Vakeren |
14.03.2008 | Uplynulo 65 let od prvního masového transportu českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
01.02.2008 | V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
07.09.2007 | O zaniklém světe českých Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
31.08.2007 | Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích | O Roma Vakeren |
17.08.2007 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů | O Roma Vakeren |
15.08.2007 | Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
18.05.2007 | V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
23.04.2007 | Mezinárodní seminář o holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
06.04.2007 | Vláda pro nový památník v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
26.01.2007 | Zdenka Fantlová o holocaustu | O Roma Vakeren |
28.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.07.2006 | Povídání s Věrou Maisels | O Roma Vakeren |
26.05.2006 | Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy | Zprávy ze života Romů |
26.05.2006 | V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě | O Roma Vakeren |
22.04.2006 | Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál | Zprávy ze života Romů |
14.04.2006 | Nadační fond obětem holocaustu ukončil program Odškodnění | O Roma Vakeren |
23.01.2006 | Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
20.01.2006 | Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památník | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunity | O Roma Vakeren |
13.01.2006 | Nové spory kolem památníku v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
04.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
12.08.2005 | Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rok | O Roma Vakeren |
12.08.2005 | V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní akt | O Roma Vakeren |
05.08.2005 | Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
13.05.2005 | V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů | O Roma Vakeren |
10.03.2005 | V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
07.03.2005 | Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za války | Zprávy ze života Romů |
04.03.2005 | Autorky Memoárů romských žen představily svou novou knihu v Muzeu romské kultury | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcí | O Roma Vakeren |
23.02.2005 | Brněnské muzeum vydalo knihu vzpomínek romských žen | Zprávy ze života Romů |
23.02.2005 | Představení dvojknihy Memoáry romských žen | Fotoaktuality |
17.02.2005 | Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z Brna | Zprávy ze života Romů |
28.01.2005 | Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi | O Roma Vakeren |
28.01.2005 | Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.01.2005 | Historie | Historie |
21.01.2005 | Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim | O Roma Vakeren |
21.01.2005 | Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu | O Roma Vakeren |
17.01.2005 | Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisi | Zprávy ze života Romů |
17.01.2005 | Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
10.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.08.2004 | Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře Hodonín | Zprávy ze života Romů |
19.08.2004 | Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčky | Zprávy ze života Romů |
06.08.2004 | Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
06.08.2004 | Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězních | O Roma Vakeren |
04.08.2004 | Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi | Historie |
03.08.2004 | 60. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | Zprávy ze života Romů |
02.08.2004 | Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
01.08.2004 | Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria | Zprávy ze života Romů |
27.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
26.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
16.07.2004 | Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty | O Roma Vakeren |
13.07.2004 | Historie | Historie |
09.07.2004 | Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety | O Roma Vakeren |
30.06.2004 | Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárek | Zprávy ze života Romů |
30.06.2004 | Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaust | Zprávy ze života Romů |
25.06.2004 | Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustu | Fotoaktuality |
25.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
25.06.2004 | Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové války | O Roma Vakeren |
21.06.2004 | Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi | Historie |
20.06.2004 | Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi | Historie |
14.05.2004 | Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR" | O Roma Vakeren |
12.03.2004 | Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaust | O Roma Vakeren |
09.03.2004 | V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-Březinka | Fotoaktuality |
05.03.2004 | Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v Brně | O Roma Vakeren |
22.08.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
03.08.2003 | Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové války | Fotoaktuality |
20.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
06.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
30.05.2003 | Seminář o holocaustu Romů | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
04.04.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
24.01.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
29.11.2002 | Romské manželství | O Roma Vakeren |
26.07.2002 | Ostrava | O Roma Vakeren |
17.05.2002 | V Letech u Písku byl odhalen nový památník | O Roma Vakeren |
03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
21.12.2001 | Emilie Machálková vypráví o Vánocích | O Roma Vakeren |
21.09.2001 | Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předků | Zprávy ze života Romů |
20.09.2001 | Prezident republiky se setkal s romskými dětmi | Zprávy ze života Romů |
25.05.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Po tři dny Romové vartovali v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Vepřín tam stále stojí | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobností | O Roma Vakeren |
07.05.2001 | Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
07.05.2001 | Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
20.04.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
13.04.2001 | Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
05.04.2001 | Prosinec | Historie |
05.04.2001 | Leden | Historie |
05.04.2001 | Listopad | Historie |
07.03.2001 | Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
28.07.2000 | Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běh | Zprávy ze života Romů |
26.07.2000 | V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unie | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán | Zprávy ze života Romů |
05.05.2000 | V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování Romů | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
23.02.2000 | Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
28.01.2000 | Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustu | Zprávy ze života Romů |
15.05.1999 | Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v Letech | Zprávy ze života Romů |
14.05.1999 | Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
05.02.1999 | Brusel | Zprávy ze života Romů |
04.09.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
07.08.1998 | Osvětim | Zprávy ze života Romů |
08.05.1998 | Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
05.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
27.02.1998 | Odškodnění rumunských Romů | Aktuality |
13.02.1998 | Vatikan | Aktuality |
05.12.1997 | Londyn | Zprávy ze života Romů |
07.08.1997 | Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| Knihy Romů a o Romech: Holocaust | Knihy |
| Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu | Historie |
=[ Zprávy ]=
Členské státy Evropské unie nedělají dost pro to, aby zamezily rasistickým
incidentům a diskriminaci menšin. Podle Evropského monitorovacího centra pro
rasismus a xenofobii se nerovný přístup k menšinám a přistěhovalcům
projevuje hlavně v práci, bydlení a školství. Centrum ve své výroční zprávě
kritizovalo Česko spolu se Slovenskem a Maďarskem za segregaci Romů,
převážně ve vzdělávání.
Společnost Člověk v tísni chce v Libereckém kraji nasadit dalšího terénního
pracovníka, který by pomáhal lidem v odloučených chudých lokalitách. Žijí
tam především Romové bez práce a s nízkým vzděláním. V Libereckém kraji jich
je kolem 16-ti tisíc a jen velmi málo jich vystudovalo alespoň
střední školu. Na sever Čech romské rodiny přicházely převážně jako pomocná
síla do textilních továren a ostatních průmyslových závodů.
Karlovy Vary vypověděly Romské občanské sdružení z prostor, které užívá v
objektu města od roku 2001. Důvodem pro podání výpovědi je stále narůstající
dlužná částka za nájemné, která se už blíží 66 tisícům korun. Romští
aktivisté ale nemusejí opustit prostory okamžitě, výpověď poběží patrně tři
měsíce. Po tu dobu mohou svůj závazek vůči městu urovnat.
5. prosince pořádá sdružení Romodrom v pražské klubu Radost FX od 16.30
hodin Mikulášskou besídku. Je určena romským dětem a dětem uprchlíků, kteří
u nás žádají o politický azyl. Na akci vystoupí skupina Bengas a nebude
chybět ani kouzelník, čert, Mikuláš a anděl. Besídku můžete podpořit i vy a
to balíčkem s čokoládou, cukrovinkami, sešitem, nebo pastelkami, který
můžete přinést nebo poslat do kanceláře sdružení do pražské Mezibranské
ulice číslo 3.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení romských občanů v Lysé pomáhá Romům začlenit se do běžného života
Nedávno byl na Pražském Hradě vyznamenán předseda Sdružení romských občanů v
Lysé nad Labem Milan Horvát. Medaili za zásluhy obdržel za svou dlouholetou
činnost ve prospěch romské komunity ve městě. Milana Horváta navštívila s
mikrofonem Gabriela Božilovová, aby se poptala, co konkrétně Sdružení
romských občanů v Lysé dělá.
Milan Horvát žije v Lysé nad Labem už 34 let, původem je z východního
Slovenska a do Čech přišel za manželkou. V Roce 1998 založil v Lysé
sdružení, které pomáhá Romům začlenit se do běžného života a přispívá také k
bezproblémovému soužití všech občanů ve městě. Jaké jsou hlavní cíle
sdružení romských občanů?
"Hlavně děti, mládež, výchova, vzdělání a přemýšleli jsme, že když
tady bude takové sdružení, tak budeme mít větší páky jednak s městem, jednak
se školami."
Začátky nebyly lehké, ale výsledky začaly být vidět už po pár letech.
Většina romských dětí v Lysé dnes bez problémů zvládne školní docházku a
nekončí v pomocných školách jako dříve.
"Když jsme začali, tak jsme chodili skoro každý měsíc do školy,
pořád bylo něco, buď někdo nechodil do školy, nebo nebyl připravený, pořád
nás volali. Dá se říci, že teď je to tak jednou za měsíc, jednou za tři
měsíce, že už ti rodiče vědí, co mají dělat. Už i ty děti vědí, co mají
dělat, ta cestička už je vyšlapaná."
Vedle dětí se sdružení věnuje také dospělým. Milan Horvát podniká ve
stavebnictví a jeho firma zaměstnává z 99 % právě Romy. I tady překonával
řadu problémů spojenou s kvalifikací či s pracovním tempem.
"Dnes už můžu říct nahlas, že bych je nedal. Protože člověk, který
přijde do party, tak je mezi nejlepší partou a tam dostane takovou naši
školu i pracovní morálku. Myslím si, že málokterý ode mě odejde, málokterý
se nepřizpůsobí."
V posledních dvou letech sdružení provozuje také sociální ubytovnu, která
podává záchranou ruku těm, kdo se ocitli na ulici. Jedním z obyvatel
skromných prostor je i paní Darina, která tu žije se svým druhem.
"Vyhodili nás z bytu, že jsme měli dluhy, pak jsme byli v
Milovicích na ubytovně a pak nás pan Horvát vzal sem."
Tím, že přišli o byt, přišli i o svých pět dětí, které putovaly do dětského
domova. Oba se teď snaží splatit dluhy, získat nové bydlení a tím i zpět své
děti.
Jak snášíte odloučení o vašich dětí?
"Je to hrozné, bez těch dětí."
Jak často se můžete vídat?
"Jezdíme tam a pan Horvát nám umožňuje, že si je sem můžeme vzít
na svátky, o víkendech."
Právě každodenní pomoc v nejrůznějších situacích je mottem lyského romského
sdružení. Milan Horvát si státního vyznamenání neobyčejně cení, ale zároveň
je pro něj i velkým závazkem.
"To už je moje já, víc se tomu věnovat, víc prokazovat, že jsem si
to zasloužil za těch 9 roků mojí práce, za práci, kterou dělám dobrovolně,
bezplatně a rád, asi proto jsem to tak dostal a pak musím ukázat lidem, že
to nebyla náhoda."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom pomohlo rodinám z vyhořelého domu v Rožďalovicích
Rodiny z vyhořelého domu v Rožďalovicích stále nemají kde bydlet. Mnozí se
uchýlili k příbuzným a známým. Na obyvatelích je znát psychická vyčerpanost.
Mnozí jsou bezradní. Oblečení, obuv, hračky a jídlo jim přivezlo sdružení
Romodrom. Pro věci si přišla také paní Irena Šaryšská, se kterou hovořil Jan
Mišurec.
O co všechno jste přišla?
"O nábytek, polštáře, deky, věci, oblečení..."
Kde teď bydlíte?
"Kde se dá. Spím u sestry, přes den chodím sem a tam a večer zase
zpátky."
Kde pracujete?
"Pro obec, uklízím a tak. Až do konce roku."
Dal vám úřad nějakou finanční pomoc?
"Dali mi zatím dva tisíce, včera jsem dostala taky dvojku, víc
nic."
Jak si seženete bydlení, co vás čeká?
"Já nevím, jak to bude dál. Ale chtěla bych zůstat tady, protože
mám českou národnost. Aspoň jedna plus jedna, co se dá, ale dneska se to
vyřizuje těžko."
Nabídlo vám pomoc vedení úřadu?
"Zatím mi řekli, že mám jít do Boleslavi, jedno lůžko tam prý mám,
nebo do Lysé, tam mám také jedno lůžko. Ale věci a tak podobně...
Nevím."
Podařilo se vám něco z bytu zachránit?
"Letiště, skříň, koberce, televize, lednička, to je pryč.
Zachránila jsem sedačku, ale je také vlhká, nevím, jestli bude ještě dobrá.
Tolik litrů vody tam bylo, všechno smrdí, je to zničené."
Jak to zvládáte po té psychické stránce?
"Těžko říct. Člověk, když to nezažil, tak každý den brečím. Večer
jdu spát a brečím."
Jste sama nebo máte příbuzné?
"Mám rodinu, ale to víte. Každý chce mít soukromí, nechci nikomu
zasahovat do života, nejlepší je být samostatná."
Takže chcete zůstat v obci, budete hledat bydlení tady?
"Chtěla bych zůstat v obci, protože jsem trvale tady a budu se
snažit, aby to dopadlo, co nejlépe."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S rozdělováním humanitární pomoci občanům pomohl také starosta obce Rožďalovice Josef Nešněra
S rozdělováním humanitární pomoci občanům pomáhal kde kdo. Ruce k dílu
přiložil také starosta obce Rožďalovice Josef Nešněra. Na rozhovor neměl moc
času, přesto si chvilku udělal.
"Podle informací vyšetřovatele sdělil majitel domu, že oheň
zapálil jeho syn, když si hrál se zápalkami nebo zapalovačem, a když
zjistili, že hoří, bylo na uhašení požáru už pozdě. Potom se vznítily lehce
zápalné látky, které byly uskladněny v objektu. Objekt dopadl tak, jak
dopadl, tedy prakticky lehl popelem."
Kolik žilo rodin v objektu a co s nimi bude?
"V objektu máme trvale hlášeno 29 lidí. Na rodiny je to zhruba pět
nebo šest. Několik rodin si už našlo náhradní ubytování u příbuzných či
známých, něco přislíbil pan majitel, jedné rodině jsme našli prozatímní
ubytování a zatím zbývá jedna rodina, u které je situace poměrně vážná,
která zatím nemá kam jít, bydlí tady u příbuzných, ale situace s počtem lidí
v domácnosti je dost kritická, takže se bude muset nějakým způsobem
řešit."
Co konkrétně může těmto lidem nabídnout obec?
"Bohužel obec nemá momentálně už žádný volný bytový prostor, který
by mohla nabídnout, jsme na tom v tomto směru celkem špatně. Doufáme, že pan
majitel, protože je vlastníkem dalších nemovitostí, projeví nějakou snahu a
pomůže svým bývalým nájemníkům nebo že se podaří sehnat něco přes okresní
úřad, nějaké nouzové bydlení."
Jaké příspěvky dostaly rodiny a na co ještě mají nárok?
"Rodiny dostaly od nás počáteční příspěvek na nákup základních
potravin, od sociálky mají zažádáno o krizový příspěvek, který už někteří
dostali, ostatní ho v nejbližší době dostanou, vyřídí se jim náhradní
doklady, teď se schází nějaká pomoc humanitárního charakteru od neziskových
organizací a něco se posbíralo mezi občany. Takže nějaká malá pomoc se přeci
jen sešla."
Výše finančního příspěvku v zákoně je, že mají nárok až na 30 000 korun.
Dostanou je?
"Netuším, záleží to na rozhodnutí úřadu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Cyril Koky vyjednal jeden sociální byt v Nymburce pro rodinu Balogových
Čas na rozhovor si ve vypjaté situaci udělal také koordinátor pro romské
záležitosti a integraci cizinců Středočeského kraje Cyril Koky, který
vyjednal jeden sociální byt v Nymburce pro rodinu Balogových. Je to ale
pořád málo, většina rodin stále nemá vlastní domov a jsou navíc bez
finančních prostředků.
Jak se rodiny vůbec dostaly na samém počátku do tak zchátralého domu, kde
už starosta několikrát upozorňoval na to, že žijí v nevhodných bytových
podmínkách?
"Jednalo se o soukromý majetek, majitel objektu ho zrestituoval v
tomto stavu a jednalo se o nájemníky, kteří si nemohli svépomocí svou
bytovou situaci vyřešit. Normálně se přihlásili na nájemní smlouvu, platili
dva a půl tisíce korun nájemné a žili normálním způsobem. Jsou to lidé,
kteří dlouhodobě nepracují, nemají dostatek finančních prostředků, aby tu
situaci řešili a pak jsou města a obce, které taky nemají dostatek bytového
fondu, aby uspokojily všechny žadatele. To ani nelze, nejhůře jsou na tom
malé obce, v porovnání s těmi velkými mají obrovský problém, protože když se
stane, co se stalo, tak ty malé obce nejsou schopny tu situaci vůbec
vyřešit, nemají na to možnosti. Ti nájemníci jsou také bez pomoci státu nebo
obce bezradní."
Přesto, kdo tyto lidi vytipoval? Nepocházejí z této vesnice, jak se
dostali do tohoto zchátralého objektu? Kdo je vyhledal?
"Někteří se ozvali přímo jemu, protože on pochází z tohoto
regionu. Já jsem tady dělal skoro pět let, tak jsem věděl, že jsou případy,
kdy bez tohoto řešení by ty děti musely být odebrány, a to jsme nechtěli.
Některé jsem mu navrhnul a doporučil, jiní ho sami oslovili, protože chtěli
řešit svou bytovou situaci a to byl jediný způsob řešení. Já jsem rád, že on
tu byl, protože tu situaci vyřešil. Chápu, že to nebyl luxus, ale tu
složitou situaci rodin to vyřešilo."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
07.08.2012 | Režisér Petr Václav natáčí nový film o Romech | O Roma Vakeren |
22.06.2011 | Čeští studenti získali od USA grant na dokumentární tvorbu o menšinách | Zprávy ze života Romů |
23.03.2011 | V Brně se uskuteční přehlídka filmů s romskou tematikou | Zprávy ze života Romů |
31.12.2008 | Guča! (Gucha!, Srbsko a Černá Hora, Bulharsko, Rakousko, Německo, 2006) | Filmy |
30.12.2008 | Rom (Cygan, SSSR, 1979) / Návrat Budulaje (Vozvraščenie Budulaja, SSSR,
1985) | Filmy |
20.10.2008 | Filmový cyklus „Kdo jsou Romové“ nabízí další zajímavé projekce | Zprávy ze života Romů |
02.04.2008 | Romové a film | Filmy |
23.03.2008 | Zbehovia a pútnici (1968) | Filmy |
22.03.2008 | Tulakóna (1986) | Filmy |
20.03.2008 | Ružové sny (1976) | Filmy |
17.03.2008 | Romance - povídka z filmu Perličky na dně (1965) | Filmy |
16.03.2008 | Radikální řez (1983) | Filmy |
15.03.2008 | Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (2000) | Filmy |
11.03.2008 | Nahota na prodej (1993) | Filmy |
10.03.2008 | Můj přítel Fabián (1953) | Filmy |
08.03.2008 | Marian (1996) | Filmy |
07.03.2008 | Kdo se bojí, utíká | Filmy |
06.03.2008 | Indián a sestřička (2005) | Filmy |
05.03.2008 | Černý slzy (2002) | Filmy |
18.01.2008 | Romové ve filmu | O Roma Vakeren |
18.05.2007 | Film "Díky, že se ptáte" hovoří o diskriminací Romů v ČR | O Roma Vakeren |
20.04.2007 | Nový film Ghetto No. 1 dokumentuje život na sídlišti Chanov | O Roma Vakeren |
29.03.2007 | Romy z Dobré Vody nadchl "romský dokument" Houslový rytíř | Zprávy ze života Romů |
28.07.2006 | Letní kino v Karlíně | O Roma Vakeren |
09.07.2006 | Indián a sestřička - polodokument s romskými neherci | Zprávy ze života Romů |
02.12.2005 | Ve filmu Indián a sestřička hraje Angelika Lakatošová | O Roma Vakeren |
25.03.2005 | Hledá se romská dívka do filmu Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou | O Roma Vakeren |
10.03.2004 | Dokumentární filmy o Romech (Evropa) | Filmy |
05.09.2003 | Výtěžek z předpremiéry filmu Želary získalo dětské zařízení Klokánek | O Roma Vakeren |
27.06.2003 | Pozvánka na film Emira Kusturici | O Roma Vakeren |
05.03.2003 | Náraz (2001) | Filmy |
31.01.2003 | Vznikl jedinečný dokumentární film o životě Romů v britské emigraci | O Roma Vakeren |
14.12.2001 | Nový dokumentární film České televize se zabývá lichvou | O Roma Vakeren |
16.11.2001 | O dvou nových dokumentárních filmech Být Romem, Být Romkou | O Roma Vakeren |
28.09.2001 | Ostrava | O Roma Vakeren |
07.09.2001 | Film Náraz se zabývá romskou tematikou | O Roma Vakeren |
04.06.2001 | Dokument Roberta Sedláčka Sága Romů | O Roma Vakeren |
05.05.2000 | V New Yorku se konala konference o českých Romech | Zprávy ze života Romů |
04.12.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
18.09.1998 | Film Černá kočka, bílá kočka získal cenu na filmovém festivalu v Benátkách | Zprávy ze života Romů |
07.11.1997 | Pariz | Zprávy ze života Romů |
| Yul Brynner | Filmy |
| Tony Gatlif | Filmy |
| Romové a hudba | Filmy |
| Ava Gardnerová | Filmy |
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 1. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|
|