Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela o Ali Amiri, savo sas andre dujto Superstar. Tiž amenca džana pro etnicko sgejľipen u te kamen te sikľon te vakeren anglickones - amen tumenge phenaha jak.

Úvodem se vydáme do Liberce kde se minulý týden uskutečnil festival národnostních menšin s názvem Žijeme tady, kde vystoupil i finalista soutěže SuperStar Ali Amiri, kterého jsme pozvali k mikrofonu. Dále jsme se také zúčastnili oslav, které pořádala obecně prospěšná společnost Nová škola.

Vakeraha tiž palo projektos, pal oda te tumen dareko diskrimininel, ta šaj vičinen pro telefonos, jak tumenge pomožinena. Tiž amenca vakerela terno Rom, so sikľol te vakeren anglickones.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o diskriminační lince, kterou provozuje sdružení Romea. Vrátíme se na festival národností do Liberce, kde jsme vyzpovídali Ivetu Kováčovou a další účinkující a představíme vám studenta angličtiny Tomáše Zajace. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

V následujících minutách se vypravíme do Liberce, kde se minulý týden uskutečnil festival národnostních menšin s názvem Žijeme tady. Na festivalu účinkovala řada hudebních i tanečních skupin, většinou romských, ale nechyběly ani židovské tance a ukrajinská hudba. Na závěr festivalu vystoupil finalista soutěže SuperStar Ali Amiri, který se narodil v Íránu, posléze žil v Dubaji, v Kuvajtu a momentálně dokončil studium medicíny v České republice. Více zjišťovala Jana Šustová.

Ali Amiri na festivalu Žijeme tady (Foto: Jana Šustová)

Vystupoval už jste někdy na nějakém festivalu pro menšiny nebo o menšinách? Nebo je to poprvé dnes?

"Já jsem tady podruhé, já jsem tady byl vloni na stejném festivalu a myslím, že už jsem vystupoval třikrát pro Romy v různých městech. Docela mám dobrý pocit, když jsme spolu, oni jsou takoví upřímní lidé, kteří si na nic většinou nehrají."

Chcete se i v budoucnu angažovat v otázkách menšin, na romských, nebo jiných menšinových festivalech?

"Já si myslím, že určitě, protože já jsem vždy byl mezi menšinami, protože když jsem žil v Kuvajtu 14 let, tak my jsem tam byli taky mezi menšinou. Mezi Peršany, kteří žili v Kuvajtu, a když jsem přijel sem, tak jsem byl také mezi menšinou, proto menšiny určitým způsobem chápu."

"Já už jsem tady 8 let, vlastně 7 a půl a myslím si, že v každé zemi jsou nějací lidé, kteří nejsou tolerantní k jiným rasám, určitě i v Iránu, v některých zemích se to projevuje více, v některých méně, ale určitě jsem občas někoho potkal, kdo na mě byl nepříjemný jen kvůli mému vzhledu, ale naopak jsem viděl moc krásných věcí, kdy mi někdo třeba přinesl kytky, nebo o vánocích jsem našel přede dveřmi sladkosti. Vůbec už to neberu jako nespravedlnost. V každé zemi se najdou lidé, kteří nejsou až tak inteligentní, aby pochopili, že je to úplně jedno, jakou máme barvu, a když dokážeme respektovat práva ostatních lidí, tak to bude úžasné, protože pak se naučíme od nich něco a oni se naučí něco od nás."

Vy jste vystudoval medicínu, chcete se do budoucna věnovat vašemu oboru nebo se spíš budete věnovat hudbě?

"Já jsem se vždy chtěl věnovat medicíně, pro mě zpěv byl vždy jen koníček, ale koníček, který nemůžu nechat, který nemůžu zapomenout. Zrovna dneska jsem dělal aprobační zkoušky v češtině, abych mohl pracovat v nemocnici. Já myslím, že to už je jen otázka týdnů, kdy začnu pracovat v nemocnici, a vždy budu pracovat jako doktor, ale zpěv bude vždy můj koníček."

"Tak to bylo takové, že když jsme sem přijeli, tak já jsem většinou byl pohromadě s kamarády, kteří také byli cizinci. My jsme nemluvili česky a mluvili jsme anglicky, nějakou dobu to trvalo, než jsem začal komunikovat s Čechy, ale potom to se to změnilo, že jsme kamarádili s Čechy, kteří mluvili anglicky a od nich jsem se trošku naučil česky. Já jsem neměl českou přítelkyni, když jsem přijel, chodil jsem s Kypřankou, a docela dlouho jsme spolu byli - možná to mě trošku omezovalo, abych víc šel mimo tu komunitu. Mně to trvalo asi rok a půl než jsem začal komunikovat s Čechy."

Myslíte si, že byli otevření pro cizince? Nebo jste pozoroval nějaké zábrany?

"Já se myslím, že proto, že byly hranice dlouhou dobu uzavřené, tak starší generace je trošku taková uzavřená, ale mladá generace, která sama i cestuje, která jede pryč a kouká kolem sebe, je ochotná se učit krásné věci. Když si s nimi povídáte, tak oni mají rádi třeba španělskou hudbu, hudbu Jižní Ameriky, a to je takové, že oni se rádi naučí nové věci. A ta nová generace vůbec nemá zábrany, jsou strašně příjemní a otevření."

Obecně prospěšná společnost Nová škola už 10 let podporuje vzdělávání menšin, především Romů, dospělých i dětí v celé republice. V pátek byl pražský Libeňský zámeček dějištěm oslav výročí založení Nové školy. S mikrofonem se tam vydal i Marek Polák a oslovil ředitelku Nové školy Kamilu Murphy.

"Naším posláním je zmenšovat znevýhodnění a poskytovat rovné šance při vzdělávání dětí především, ale i dospělých. Věnujeme se nejen romské komunitě, ale i dětem cizinců."

"Nová škola vznikla v roce 1996 jako nadace a v roce 1999 se stala obecně prospěšnou společností."

"Jednak chceme připomenout naše desáté výročí vzniku, a jednak my ten etno večer pořádáme každoročně, protože každoročně chceme představit naše klienty, jejich kultury, jejich země. Takže jsme spojili dva důvody."

"Tak kromě již zmíněné romské menšiny zde můžete potkat Ukrajince, můžete zde potkat Vietnamce, Číňany, máme tu i italské děti, pakistánské."

"Děti si připravují takové pásmo, ve kterém popisují svoje země, svoje kultury, pochlubí se tím, co považují za nejlepší ve svých zemích a končíme to vždycky ochutnávkou jídel, protože přes žaludek se přeci jen ty kultury nejlépe poznávají."

Děti ze ZŠ Grafická připravili představení Cigáni jdou do nebe, diváci viděli i tanec a dramatizaci. V závěru večera byl dán prostor na ochutnávku tradičních jídel jednotlivých zemí. Cílem akce bylo připomenutí 10 let činnosti organizace Nová škola a představit cílovou skupinu, se kterou několik let pracuje. A jak se líbil program přítomným?

"No, tady je to dobrý, nejvíc se mi líbí, že tady tancujeme, že jsou tady všelijaká jídla, že mě to tady bavilo vystupovat."

"Jo, je to tady dobrý, takový multikulturní večer. Jsem poprvé na takovéto akci, je to pěkné, i to jídlo z různých zemí."

"Já jsem teda na takovéhle akci poprvé, a mám výborný dojem. Je to tady přirozené, hodně dobrého jídla, dobré muziky, lidi v kostýmech, je to nápadité, žádné výhrady k tomu nemám. Myslím, že by se to mělo dělat častěji."

"Já jsem tady byla i předtím, je to tak dva roky. Vyprávělo se tam o různých zemích."

Slovo 21 pořádá pro romské ženy kurzy anglického jazyka. Více informací získala Marie Vrábelová od koordinátory projektu Martiny Horváthové.

"To jsou kurzy angličtiny určené romským ženám, které organizujeme v rámci projektu Equal - podpora Romů v Praze. V letošním roce, v roce 2006, již probíhá druhé kolo kurzů, první se uskutečnilo během jara."

"Výsledky byly určitě dobré. Ženy, které se zúčastnily, byly velmi spokojeny s výukou a protože to byly začátečnice, tak získaly nějaký základní vhled do problematiky angličtiny a naučili se základní fráze. Většina z těch, které absolvovaly první kurz, chtěly pokračovat dál, proto od letošního podzimu pokračují dále."

To znamená, že máte kurz pro ty pokročilejší, ale zároveň i pro začínající?

"Ano, kromě tohoto kurzu, který navazuje na ten jarní, jsme, díky tomu, že byl obrovský zájem o tyto kurzy mezi romskými ženami v Praze, otevřeli další kurz, který je určen úplným začátečnicím."

"V rámci projektu ještě plánujeme organizovat další kurzy, takže do roku 2008 mohou pražské Romky počítat s tím, že bude příležitost přihlásit do bezplatných kurzů angličtiny."

"Kurz je tříměsíční a uskutečňuje ho renomovaná jazyková škola Caledonian School."

Vsetínští Romové, kteří skončili po vystěhování z města ve třech malých obcích na Jesenicku, podali na vedení vsetínské radnice trestní oznámení. Starostu a senátora Jiřího Čunka s jeho spolupracovníky viní z pěti trestných činů. Podle sdružení Roma Vidnava se pod oznámení podepsali zástupci všech rodin, které se na Jesenicku ocitly.

Švédští a maďarští úředníci si lámou hlavu nad tím, jak vyvrátit fámu, která vyvolala náhlý příliv Maďarů do Skandinávie. Údajně je ve Švédsku čeká štědrá státní podpora. Háček je však v tom, že Maďaři jako členové Evropské unie nemají nárok na příspěvky pro utečence z jiných částí světa. O azyl ve Švédsku už zažádala víc než stovka Maďarů, úřad zatím vyřídil 27 případů, ale žádný kladně. Většina cestovatelů jsou Romové a situace připomíná migrační vlny slovenských a českých Romů v 90. letech minulého století.

Trojice romských organizací kritizuje Evropské centrum pro práva Romů, na které se před dvěma měsíci obrátila se žádostí o právní pomoc. Podle ní jim středisko na jejich prosbu ani neodpovědělo. Sdělil to předseda sdružení Roma Realia Václav Miko a pod prohlášení je podepsána také rokycanská Romani Aliance a berounské sdružení Futurum Roma. Evropské centrum pro práva Romů je mezinárodní právní organizace, sídlící v Budapešti, která se zaměřuje na boj proti rasismu vůči Romům a měla by hájit jejich práva.

Pro děti ze sociálně slabých rodin z Liberce by už vzdělání nemělo být tak nedostupné, jako dosud. Přispět k tomu má program Rozlety obecně prospěšné společnosti Nová škola. Jeho cílem je připravit v příštím roce asi dvacítku dětí, převážně Romů, ke studiu na střední škole. Projekt Rozlety je určen nejen pro Romy, ale i pro cizince, které brzdí ve vzdělání sociální nebo kulturní překážky, špatná situace v rodině, nebo jazykové zábrany.

Liberecký festival národnostních menšin Žijeme tady byl letos určen především publiku z řad žáků základních a středních škol. Na festivalu účinkovalo několik hudebních i tanečních skupin, většinou romských, ale nechyběly ani židovské tance a ukrajinská hudba. Už podruhé na festivalu vystoupila Iveta Kováčová se skupinou Triny a Jana Šustová se jí zeptala, jak tuto akci hodnotí.

Iveta Kováčová na festivalu Žijeme tady (Foto: Jana Šustová)

"Jsou tu děti ze základních škol a já bych přivítala daleko větší prostor, daleko více dětí a mohly by dělat ještě cokoli jiného. Ale to setkávání, to fyzické setkávání se s jinými lidmi, i s jejich hudbou, kulturou a čímkoli, i když tomu třeba nevěnují 100% pozornost, to je fantastická věc, tohle je akce, která má smysl."

Největší úspěch u obecenstva měly dětské skupiny, které se schází při romském komunitním centru v Liberci. Jedna ze skupin jménem Roma dance se věnuje hip hopu a vede ji sedmnáctiletá Romana Gujdová. Zeptala jsem se jí, kolik má soubor členů a kdy vznikl.

Roma dance na festivalu Žijeme tady (Foto: Jana Šustová)

"Asi kolem dvaceti členů. A vzniklo to tak, že lidé, co přišli na hip hop, chtěli něco udělat pro romskou otázku. A tak začali dělat ten hip hop a my jsme tam začali chodit."

"Potkali jsme se, viděli jsme, jak tancují čtyři lidi a začalo nás chodit víc a víc."

Kdy jsi sama začala tančit, nebo začala jsi hip hopem, nebo něčím ještě úplně jiným?

"Začínala jsem aerobikem, to bylo ve škole, a nevím jak, nějak jsem přešla na ten hip hop, začal se mi líbit, tak jsem to začala tancovat."

Další romská skupina byla také z Liberce, je to taneční soubor, který vede Dana Demeterová.

Amare čhave na festivalu Žijeme tady (Foto: Jana Šustová)

"Taneční soubor Amare čhave, naše děti v překladu do češtiny, funguje již sedmý rok. Do Rochlic, do Romského komunitního centra děti docházejí od 6 až do 15 let. Scházíme se jednou týdně, jenom dvě nebo tři hodinky trénujeme a vystupujeme většinou po festivalech anebo, když si nás někdo pozve, na jakékoli akce. Děti mají kroje, které nám dotuje město, které nám šijí. Takže vše mají zdarma, výuku i oblečení."

Jednou z členek souboru je třináctiletá Katka, kterou do souboru přivedla před rokem kamarádka.

"Kamarádka tam byla a hrozně se jí to líbilo. Když jsem sem chodila a viděla, jak tancuje, líbilo se mi to, tak jsem se tam šla podívat."

Pražské občanské sdružení Romea provozuje antidiskriminační linku, na kterou se mohou obrátit občané z celé naší republiky. Marii Vrábelové k tomu více řekl Vojtěch Lavička z tohoto sdružení.

"My bychom chtěli, aby se ty případy konečně řešily, aby lidé také měli zájem o to je řešit. Zřídili jsme bezplatnou antidiskriminační linku, která funguje od 9 do 5 hodin, naši pracovníci jsou zde na telefonním čísle 800 220 800 připraveni poradit, co dál.

"Linku se snažíme propagovat. Zatím telefonátů není moc, je jich asi 5 až 6 denně a poměrně často, asi polovina z těch telefonátů, se ani netýká případů diskriminace, ale různých jiných problémů. My se samozřejmě pokoušíme pomoci i těmto lidem, ale samozřejmě budeme raději, když nám budou volat lidé s případy diskriminace."

Volají vám, nebo nám mohou asi volat i lidé mimopražští, to znamená z celé České republiky?

"Ano, samozřejmě mohou volat z celé České republiky. Náš právník je samozřejmě schopen pomoci i jim. Jsme schopni pomoci jim napsat odvolání, trestní oznámení, cokoli z takových potřebných dokumentů. Takže klidně může volat kdokoli."

To je takový ten první kontakt s lidmi, kteří se setkají s diskriminací, budete řešit i některé případy, které se vám tam objeví?

"My jsme samozřejmě připraveni nejdříve těm lidem poradit, jak postupovat a některé ty případy, kde bude i dobrá důkazní síla, to znamená bude šance je vyřešit, chceme společně s partnerem našeho projektu, což je Liga lidských práv, dotáhnou až do konce."

Je poté možné, třeba i po roce, vyhodnotit linku a někam to přeposlat dál, aby lidé věděli, jaká diskriminace u nás je a že zde je?

"Každopádně my máme připravený kvalitní software, který dokáže rozfiltrovat hovory, takže jsme schopni připravit nějaká výstupní data, kolik bylo telefonátu z oblasti diskriminace, jak se nám povedlo případy vyřešit, které se nepovedly vyřešit a proč. Samozřejmě výstupy projektu pošleme Radě pro národnosti, pošleme je i na další místa, zveřejníme i výsledky na našich webových stránkách, takže si myslím, že uděláme vše proto, aby ty výsledky byly přístupné co nejširšímu spektru lidí."

Lidé, kteří se na vás obrátili měli, většinou problém se zaměstnáním, nebo jak byste to shrnul?

"Největší problémy, bych řekl, že byly se zaměstnáním, s nevpuštěním například na diskotéku nebo do restaurace. Měli jsme i zajímavý případ, kdy paní se cítí diskriminována tím,že má příliš vysoké vzdělání a nechtějí ji nikde zaměstnat."

"Linka samozřejmě není určena pouze těm, kdo jsou diskriminováni z rasových důvodů, ale všem, kdo jsou diskriminováni kvůli věku, pohlaví, zdravotnímu postižení. Takže samozřejmě může volat kdokoli, kdo se cítí diskriminován."

V následujících minutách vám představíme Tomáše Zajace z Prahy, který odmaturoval a nyní pokračuje ve studiu anglického jazyka. Jeho snem je stát se hercem. Jak řekl Marku Polákovi, zatím sbírá zkušenosti v mediální oblasti a moderuje také různé akce.

"Já bych teď měl moderovat tento večer a provést historií a vlastně i budoucností této organizace."

"Já už jsem pár akcí moderoval a moderování mě hodně baví, ale řekl bych, že víc herectví."

"Už jako malý kluk jsem se hodně díval na televizi a vždycky jsem obdivoval ty lidi, co tam ze sebe dokázali udělat. A od té doby to ve mně nějak zůstalo a já, když je příležitost, rád si zahraju a je to můj sen, chtěl bych se stát hercem."

"Já jsem hrál v Divadle ABC pro studenty, měl jsem možnost hrát ve Studiu Y, ale to jsem musel odmítnout, protože jsem v té době maturoval. Na DAMU jsem se nedostal, ale tento rok věřím... no je to hodně o kontaktech."

"Já navštěvuji kurz romského žurnalistického minima, po ukončení studia bych měl získat tuto kvalifikaci a mělo by mi to pomoct do budoucího života."

"Určitě, určitě mě čeká praxe, ještě nevím která, ale buď by to mělo být v televizi, nebo v rádiu, a já jsem za to rád."

"Určitě televizi, protože herectví má k tomu blízko, takže určitě televizi."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 17. listopadu je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.