Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo phenaha palo nevo projektos savo kerel o jekhetaniben Romodrom. Tiž
tumenge pheneha palo internetos pensionos u pale akcia Bílá pastelka.
Úvodem vám řekneme o novém projektu, který odstartovalo sdružení Romodrom.
O zneužívání dětí přes internet se dozvíme ředitelky nadace Naše dítě.
Vydáme se společně do pražských ulic za sbírkou Bílá pastelka.
Džana amenca tiž andre organizacia R - Mosty, kaj keren biči
predalo romane čhavore. Vakeraha tiž pale jekh romaňo čhaj so phirel pre
bari škola u daha duma tiž palo romane čačipena.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme co dělá sdružení
R-Mosty, představíme vám studentku vysoké politických a
společenských věd a právník z organizace Liga lidských práv nám řekne, jakým
případům se věnují. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám
nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Internet bývá zneužíván pro dětskou pornografii a násilí
Rychlejší internet, nové mobily a další vývoj počítačové techniky nabízejí
stále nové možnosti a nové šance. S tím ale také přichází hrozba a
nebezpečí, zejména pro děti. Praxe potvrzuje, že internetová síť vytváří
anonymní prostor pro komerční zneužívání dětí, dětskou pornografii a násilí.
A této hrozbě je nutné čelit. O to se snaží ve své kampani i nadace Naše
Dítě, jak potvrdila Marii Vrábelové ředitelka Zuzana Baudyšová.
"Šíření dětské pornografie prostřednictvím internetu je bohužel
stále častější skutečností a trochu nás zaskočilo, že forem pedofilů, kteří
šíří a vyrábí pornografické materiály prostřednictvím internetu, je stále
více. Děti by měly být velice dobře informovány o všech rizicích, které
internet přináší."
Rozšiřuje se síť pedofilů. Máte nějaké informace, jste propojení třeba s
policií, vyměňujete si nějakým způsobem své zkušenosti?
"My bychom velice rádi vytvořili horkou linku neboli hotline, na
kterou by se oznamovaly všechny případy dětské pornografie na webu, na
internetové síti, což znamená, že všechny tyto materiály, které tato linka
přijme, by měly být předávány právě speciálnímu oddělení policie ČR, které
je určené pro internetovou kriminalitu."
Jak se dají zneužít naivní dívky, téměř děti?
"Začíná to většinou chatováním, kdy by děti měly vědět, že by
určitě nikdy neměly dávat jméno a adresu. Prostřednictvím chatu jdou dětem
nejrůznější nabídky, ať už modelingu nebo nafotit se prostřednictvím systému
icq, to znamená počítače, které jsou vybaveny skypem a mají děti i kameru u
počítače, tak děti mohou být navedeny velmi klidným hlasem a i tou intimní
atmosférou, že je to jenom mezi ní a mužem, který se vydává za gynekologa a
dá jasné pokyny, že si chce zkontrolovat zdravotní stav, aby děvče ukázalo
prsa, aby eventuálně ukázalo i další druhotné pohlavní znaky, to se
prostřednictvím webové kamery automaticky přenáší na druhou stranu sítě,
čímž pachatel získá velice snadno pornografický materiál, s nímž může velice
snadno obchodovat nebo ho distribuovat. Čili těch technik je skutečně
nekonečně mnoho, je třeba, abychom byli připraveni. To byl nakonec i důvod,
proč nadace Naše Dítě spustila velkou kampaň o bezpečném internetu, kdy jsme
do všech škol rozeslali plakáty a samolepky, kde bylo deset jednoduchých
pokynů, jak se ochránit před různými pachateli internetové
kriminality."
Jaké jsou u nás postihy těchto pedofilů? Neměly by být změněny zákony
tak, aby to zmírnilo ten obchod?
"V České republice je distribuce pornografie trestná, ale nikoli
už držení pornografie. Čekáme na změnu trestního zákoníku, která bude nově
definovat trestní zodpovědnost právnických osob a až po tomto vydefinování
budeme schopni přijmout držení dětské pornografie jako trestné."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V pražských ulicích proběhla sbírka Bílá pastelka pro nevidomé
V ulicích Prahy jste mohli přispět do sbírky Bílá pastelka. Realizátorem
této tradiční charitativní akce je Sjednocená organizace nevidomých a
slabozrakých ČR. Jednu z
prodejkyň bílých pastelek - symbolu nevidomých a slabozrakých
- paní Hanu Palátovou oslovil Jan Mišurec.
Mohu se zeptat, jak už tu dlouho stojíte, jak dlouho prodáváte?
"Už od rána, tak od osmi hodin. A tato sbírka je na podporu práce
pro nevidomé, hlavně výukových programů, to znamená práce na počítači,
prostorová orientace, sebeobsluha. Pro ty nevidomé, kde peněz je málo a tito
lidé je potřebují, tak je potřeba, aby nějaké peníze pro nevidomé byly.
Protože, kdo ztratí zrak, tak nejlépe ví, že když zůstává sám doma osamocen,
a je to v mladším věku, okolo třiceti let, tak na rekvalifikaci,
rehabilitaci, na to jsou potřeba peníze. Já to vím podle toho, že mám otce,
který ve třiceti letech přišel od zrak a také nevěděl, co bude dělat.
Nakonec si udělal kurz maséra, teď je mu osmdesát a dělal to řadu let. A
právě na toto jsou potřeba ty peníze."
Vy lidem nabízíte letáček a bílou pastelku. Je zájem o tuto sbírku?
Přispívají lidé?
"Ano, tato sbírka probíhá už řadu let. A je o to zájem, protože
máme letáčky někde vyvěšené, takže lidé o této sbírce vědí a rádi
přispějí."
Co Vás vedlo k tomu, že jste se zapojila do této sbírky?
"Jelikož mám v rodině otce postiženého, tak si myslím, že těch
lidí je spousta a člověk vidí, že je nelehké sehnat nějaké prostředky a ráda
tuto práci dělám pro postižené, protože výsledek, když se lidé naučí chodit
s holí, nebo nějakou sebeobsluhu, máme rehabilitační středisko na Dědině,
kde se ti lidé učí na počítači, keramiku, košíkářství, takže je to opravdu
práce záslužná a náročná."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V rámci projektu Romodrom pro regiony bude poskytována terénní sociální
práce ve čtyřech krajích
Občanské sdružení Romodrom zahajuje nový projekt Romodrom pro regiony. Ten
je zaměřený na poskytování terénní sociální práce ve čtyřech krajích. Více
Janu Mišurcovi prozradil jeden z hlavních koordinátorů Milan Horvát.
"My jsme najali pracovníky z řad Romů, zkušených terénních
pracovníků. V každém regionu jsme si vybrali sdružení, které už nějak
fungovalo, které už má své zkušenosti. Ale s tím, že naše sdružení získalo
grant a my pro ty regiony budeme poskytovat pomoc právní, materiální,
technickou a tak dále."
Ví se už, kolik terénních pracovníků bude pracovat a přibližně, co
všechno budou v tom terénu dělat?
"Myslím, že 25 terénních pracovníků a sedm koordinátorů, ti vedou
týmy. Někdo má sedm lidí v týmu, někdo čtyři, někdo je na plný úvazek. Co
všechno budou dělat: budou chodit do romských rodin, což bude trvat do
června 2008 a my z toho jako Romodrom sepíšeme výtahy a potom napíšeme
zprávu pro Evropský sociální fond."
Která lokalita z těch jmenovaných krajů je na tom nejhůře?
"Abych řekl pravdu, tak jsou na tom špatně docela všechny kraje,
protože spolupráce s městskými úřady, co se týče Romů, není v pořádku.
Zakládají se sociálně vyloučené komunity, romská ghetta, kam normální bílý
terénní pracovník, ta paní z úřadu, nezajde, jak je rok dlouhý. Naše hlavní
pomoc bude, když mají třeba ti Romové dluhy, zařídíme splátkový kalendář,
nějaké právní služby, a řekneme jim, na co mají nárok."
Vy už máte několikaleté zkušenosti z terénu. Co Vás třeba nejvíce
šokovalo v rámci Vaší práce?
"Je to hodně věcí, ale mě šokuje vlastně pořád, že Romové nejsou
motivovaní k žádné změně. I když jsou zde různé granty, různé projekty, tak
oni ničemu nevěří, ale myslím, že v tomto projektu se to změní, protože my
jsme převážně Romové a Romové chtějí pomáhat Romům a to je, myslím si,
důležité."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Olomoucký kraj nesouhlasí s postupem vsetínské radnice, která vystěhovala
desítky Romů na Jesenicko. V usnesení, které krajská rada přijala na svém
posledním zasedání, označuje čin za mimořádně nevhodný a neetický, a to jak
k romským rodinám, tak k obyvatelům olomouckého kraje. Vsetínská radnice na
Jesenicko přestěhovala Romy, s nimiž měla problémy při placení nájemného v
pavlačovém domě v centru města. Starostové obcí Vidnava, Vlčice a Staré
Červené Vody však o přesunů Romů nebyli předem informováni.
Romům, kteří žijí na okraji společnosti, se začnou v pěti městech
Libereckého kraje věnovat noví terénní pracovníci. Do problémových romských
kolonií zamíří v listopadu. Od začátku října se školí, aby uměli s Romy
mluvit o drogové hrozbě, o šanci získat zaměstnání, o nárocích na sociální
dávky a o dalších důležitých věcech.
Čtyřiatřicet členů institucí, které se Ostravsku věnují mladým Romům, se
bude v následujících dvou letech odborně vzdělávat. Bude to v projektu Terne
čhave - Mladí lidé, který představili jeho autoři -
zaměstnanci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Pětičlenný vzdělávací
tým od letošního května oslovil vybrané neziskové organizace a základní
školy, které pracují s romskou mládeží a sestavil z nich sedm týmů.
Severočeskému Mostu svitla naděje, že za státní peníze vyřeší, nebo alespoň
zmírní jeden z nejpalčivějších problémů města. Je jím zdevastované sídliště
Chanov, v němž žijí převážně Romové. Vláda totiž vyhlásila dotační titul
Odstranění havarijních situací v sociálně vyloučených romských lokalitách.
Pravděpodobnost, že město podporu získá, zvyšuje účast samotných Romů na
opravách.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení R-Mosty usiluje o zvyšování kvalifikace Romů
Zvyšování kvalifikace Romů a tím i zrovnoprávnění na trhu práce je cílem
občanského sdružení R-Mosty. Zaměřují se především na práci s
romskými dětmi a mládeží, ale i na ženy v domácnosti. Více už pověděl Marii
Vrábelové Jakub Čermák.
"R-Mosty se podílejí v rámci dvou skupin, které si vybraly
jakožto skupiny, kterým se nejdéle věnují. První skupina jsou romské děti a
mládež a tou druhou skupinou jsou romské ženy, respektive romské ženy v
domácnosti. U té mládeže se R-Mosty snaží využívat vzdělávací a
motivační aktivity k tomu, aby děti a mládež pozdního školního věku byla
motivována k tomu dobře studovat, pokusit se dostat na střední školu,
posléze na vysokou školu a tím si zajistit dosažitelnost profese, kterou si
v tomhle věku už nějakým způsobem pomalu tříbí. My se snažíme využívat
nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, to znamená, že je u nás neomezený
vstup, nikoho neregistrujeme, všechny naše služby jsou anonymní. A z toho
potenciálu nízkoprahového zařízení nabízíme dětem ty motivační workshopy,
exkurze na pracoviště, další vzdělávání, doučování, rozvoj sociálních
dovedností."
Říkal jste, že se věnujete i ženám, které jsou v domácnosti, to znamená
konkrétně jak?
"Původní idea byla, abychom se pokusily odstranit tu jejich dvojí
diskriminaci, jednak jako Romek, tak i jako žen, že nabídneme prostor, kde
by se mohly společně scházet, zdokonalovat se v nějakých činnostech, ať už
vzdělávacích nebo kvalifikačních, tak i v obyčejných věcech, jako je šití
pro rodinu, vaření, základy práce v gastronomii, vše okolo rodiny, ale aby
to bylo zároveň použitelné na trhu práce. Postupně ta poptávka žen vyústila
v tom, že jsme začali připravovat rekvalifikační kurzy s úřadem práce,
protože těm ambicióznějším šlo samozřejmě o to, aby z toho kurzu nebo z těch
workshopů získaly certifikát, který bude mít nějakou platnost. Takže jsme se
domluvili s hlavním úřadem práce v Praze a teď připravujeme první běh
rekvalifikačního kurzu s tím, že nám různé úřady práce dodávají adeptky a my
sami si vybíráme další adeptky, které nejsou registrované na úřadu práce,
tedy zejména ženy na mateřské, těm ty rekvalifikační kurzy hradíme my, těm
ostatním to hradí úřady práce.
Na co budou konkrétně rekvalifikační kurzy zaměřeny? Říkáte gastronomie,
šití...
"Chtěli bychom využít takové ty klasické ženské profese, jako je
kadeřnice, kosmetička, plánujeme i tu gastronomii. Teď začínáme s kurzem
manikúry a modeláže nehtů, což je nenáročný kurz a pokud se to osvědčí a
budeme mít dostatek absolventek, protože samozřejmě ty podmínky jsou poměrně
přísné, tak půjdeme dál a zvolíme náročnější kurzy, tuším, že se chystáme na
kadeřnici a potom bychom se pustili i do té práce v gastronomii, to znamená
číšnice, kuchařka, servírka."
Budete ještě zdokonalovat profese po dohodě s Hlavním městem Prahou?
"My budeme postupovat krok za krokem, uvidíme, jak se ty
jednotlivé věci osvědčí. Protože 'vyrobíme' nějaký počet
absolventek rekvalifikačního kurzu manikúry, ale samozřejmě budeme sledovat,
zda se uživí. Podmínka před tím rekvalifikačním kurzem bude, aby měly
nějakého garanta své práce nebo příslib zaměstnání. My se pokusíme, aby i
byly schopné se sami zaměstnat jako osoby samostatně výdělečně činné.
Uvidíme, jak to bude fungovat. Můžeme vzdělávat, můžeme akreditovat, ale
nemůžeme změnit vnímání lidí. Pokud se bílé ženy nenaučí chodit k romské
manikérce nebo kadeřnici, tak s tím nic moc nenaděláme. Tohle budeme
sledovat a podle toho se zařídíme dál."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme Annu Pechovou, romskou studentku vysoké školy
V následujících minutách vám představíme Annu Pechovou z Kolína. Patří mezi
mladé Romy, kteří studují na vysokých školách. Jak řekla Anně Polákové,
největší podporu má v rodině.
"Studuji soukromou vysokou školu Politických a společenských
věd."
Proč jste se zaměřila právě na tento obor, na toto odvětví?
"Abych řekla pravdu, tak různě, jak jsem poslouchala média a jak
taťka a strýc v tom různě dělají, tak jsem se na to přihlásila, zajímalo mě
to."
Dá se to nějakým způsobem využít v praxi?
"Určitě se to dá využít, protože můžu pomoci Romům. Zatím nemám
moc zkušeností, ale určitě se to dá využít a při různých kampaních a
konferencích, když jezdím, tak tam zatím s tím pomáhám."
Jaký je vztah vaší rodiny ke vzdělání? Všechny sestry mají středoškolské
vzdělání, další studují už na vysoké škole.
"Můj taťka je vyučený. On nám vždycky odmalička říkal: Pokud
nebudeš mít školu, tak budeš poslouchat. Tak se dá říci, že nás do toho
nutí, ale já jsem za to ráda. Rodiče k tomu mají dobrý vztah, takže: Studuj
dokud můžeš. Rodiče mě v tom podporují a vždycky budou."
Jak to vidíte třeba u dalších rodin?
"Já vím, že alespoň tady v Kolíně to jde hodně špatně. Protože se
říká: Vyjdeš základní školu, ano půjdeš do učiliště a co z toho? Akorát do
tebe budu cpát peníze, běž do práce. Vyděláš a budeš se mít dobře. Budeš se
mít lépe. Stejně vyučíš se a nikam tě nevezmou."
Jak si myslíte, že by se to dalo změnit? Jakým způsobem podpořit tyto
mladé lidi, kteří nemají tyto zkušenosti, nevidí ty možnosti, tu motivaci.
"Určitě se tomu musí věnovat ve škole, aby šli studovat. Nebo
různě od známých, ale já nevím. Určitě by chtěli studovat, ale nevědí jak,
když nemají podporu od rodičů. Takže jim nic jiného nezbývá, než jít do
práce a ne studovat."
Co byste poradila těm ostatním, kteří by chtěli studovat, existují nějaké
aktivity, nebo nějaká občanská sdružení, nebo někdo, kdo by jim s tím
pomohl? Máte nějaké zkušenosti? Obrátil se na Vás někdy někdo?
"Tady zatím ne. I když vlastně ano. Chtěli pomoci, tak sestra šla
do té rodiny a vysvětlila jim to, jak by to mohlo být, jak by to fungovalo.
A pak jim pomohla dostat se do školy tady v Kolíně na učiliště
středoškolské, jako prodavačka a tam se dostala."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Stát se neustále dopouští chyb ve vzdělávání romských dětí
Stát se neustále dopouští chyb ve vzdělávání romských dětí. Dnes již
základní školy speciální, dříve zvláštní, které jsou výhradně určeny dětem s
tělesným anebo duševním postižením, ve většině vyučují jinak zcela zdravé
romské děti. Situací se v současné době zabývá Liga lidských práv, která
chce také vyvodit patřičné důsledky. Více Janu Mišurcovi řekl právník zmíněné
ligy Michal Čermák.
"Tak ta chyba, mám-li mluvit jako zástupce ligy, je
legislativní, ale je i politická, to znamená, že by se o tom mělo více
mluvit, měl by být tlak, z vlády, z parlamentu, aby se situace změnila.
Protože tím jsme skutečně dosáhli jenom toho, že se změnily názvy a nic
dalšího se nijak podstatně nezměnilo."
Jaké názvy se tedy nyní užívají?
"To lze jen velmi těžko říci, ministerstvo na to, jaké názvy
užívat, vydalo metodiku. Můžete užívat čestné názvy, Základní škola
Vladimíra Menšíka kupříkladu, můžete užívat základní škola speciální,
základní škola pomocná, nebo pouze základní škola. Ten problém je teď
nastaven tak, že je tak těžko uchopitelný, že nejsme schopni říci, která
škola je speciální a která nikoli. Některá má kupříkladu jen speciální třídy
apod."
Jaké aktivity vyvíjí vaše organizace, aby se situace zlepšila?
"Samozřejmě celou situaci důkladně monitorujeme, zpracováváme si
analýzy, jednak samozřejmě z právní stránky, to je pro nás prioritní,
neodmítáme ani jiné analýzy. To znamená pozorně situaci sledujeme a snažíme
se pomáhat při řešení akutních problémů. Například nějaké dítě je nesprávně
zařazeno do dnes již speciálního vzdělávání."
Stále se hovoří o tom, že jsou romské děti neprávem zařazovány do těch
speciálních škol, dříve zvláštních, je ta situace stejná, popřípadě máte
nějaké poznatky o tom, že by děti byly neprávem zařazovány?
"Ano poznatky pro to máme. Samozřejmě někdo může říci: .Tak to
dokažte!. My na tom pracujeme. Nezměnilo se skutečně vůbec nic. Uvažujeme o
tom, že je možná chybně nastaven diagnostický systém, že jsou špatně
nastavena kritéria. Skutečně v lize trváme na tom, že romské děti jsou ve
speciálním školství mnohdy a často zařazeny neprávem. A z toho, pokud už
nějaké děti v té speciální škole jsou, z této výseče je potom 90 % dětí
romských. Procento úspěšnosti uchazečů, nebo absolventů základních škol
speciálních je velmi mizivá a na střední vzdělávání se dostane velice malé
procento romských dětí jako výsledek právě tohoto systému."
Asi je to běh na delší trať, přesto kdy budou nějaké změny v rámci
romských dětí a jejich vzdělávání k lepšímu, je nějaká naděje?
"Já samozřejmě naději mám, protože jsem mladý a optimistický a
věřím ve smysl své práce. Musí tady být společenský tlak, ten je
nejdůležitější a v současné době není tato otázka pro společnost prioritní a
my všichni bychom se měli snažit to změnit. A pak to jsou samozřejmě
legislativní změny, které jako právník musím připomenout."
Kdyby rodiče měli pocit, že jejich dítě je neprávem na škole a mělo by
být zařazeno na základní školu, co mají dělat rodiče?
"Rodiče se samozřejmě mohou obrátiti na nás, na ligu, a my jim
pomůžeme. Nastupuje zde správně-právní postup, což nevím, jestli je
úplně vhodné tady rozebírat v rozhlasovém pořadu."
Jaký je Váš názor, zda by měly vůbec dál fungovat školy jiné než
základní?
"Já říkám integrovat, integrovat, integrovat, ne slepě. Ten kdo
speciální péčí skutečně potřebuje, a tady je poznat, že ten zákon byl veden
dobrou vůli, ať tu speciální péči má, ale na té úrovni, na které ji
potřebuje. To znamená, pokud Romové potřebují jinou péči než péči pro
mentálně postižené děti, tak ať ji dostanou a ať ji dostanou v rámci
integrace na zvláštních školách, ve třídách, pomocí individuálních
studijních asistentů a podobně."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
| 13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
| 06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
| 25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
| 16.11.2013 | Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v
případu D. H. | O Roma Vakeren |
| 08.11.2013 | Mami, tati, já chci do školy | Zprávy ze života Romů |
| 13.10.2013 | Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve
školách a na šikanu | O Roma Vakeren |
| 07.10.2013 | Výstava v jihlavské knihovně upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách | Zprávy ze života Romů |
| 05.10.2013 | Ředitele praktických škol sčítání romských žáků pobouřilo | Zprávy ze života Romů |
| 05.10.2013 | Proč sčítat romské žáky na praktických školách? | O Roma Vakeren |
| 27.09.2013 | Dotazník ohledně romských školáků odevzdalo přes 95 procent škol | Zprávy ze života Romů |
| 27.09.2013 | Monika Šimůnková: Potřebujeme znát počty romských žáků vzdělávaných podle
programu pro žáky s lehkým mentálním postižením | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
| 16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
| 12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
| 01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
| 27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
| 17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
| 08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
| 08.08.2012 | Počet romských žáků v bývalých zvláštních školách klesl skoro o 9 procent | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
| 16.06.2012 | Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvodu | O Roma Vakeren |
| 14.12.2011 | Z Pardubic se šiří petice za zachování praktických škol | Zprávy ze života Romů |
| 08.06.2011 | Neúspěšní žáci budou moci být na čas přeřazeni do speciálních škol | Zprávy ze života Romů |
| 30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
| 29.03.2011 | Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace | Zprávy ze života Romů |
| 10.03.2011 | Česko stále sbírá kritiku za diskriminaci romských žáků | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
| 24.11.2010 | První zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se zaměřilo
na otázky vzdělávání a zaměstnanosti Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.11.2010 | Rasová segregace na českých školách pokračuje | Zprávy ze života Romů |
| 19.11.2010 | Znepokojení nad novým vedením ministerstva školství | O Roma Vakeren |
| 19.11.2010 | O práci na MŠMT a o situaci Romů ve školách | O Roma Vakeren |
| 18.11.2010 | ČR i přes rozsudek ze Štrasburku stále diskriminuje | Zprávy ze života Romů |
| 11.11.2010 | Český školský systém je stále diskriminační a nepružný | Zprávy ze života Romů |
| 10.11.2010 | Vyhlášky proti diskriminaci romských žáků budou nejdříve v lednu | Zprávy ze života Romů |
| 10.11.2010 | Vláda vyslechne zprávu o nápravě diskriminace Romů ve vzdělávání | Zprávy ze života Romů |
| 09.11.2010 | Romští školáci jsou podle nevládních organizací diskriminováni | Zprávy ze života Romů |
| 21.05.2010 | V dodržování lidských práv máme rezervy | Zprávy ze života Romů |
| 23.04.2010 | Měla jít do zvláštní školy, dnes má vysokoškolský titul | O Roma Vakeren |
| 02.04.2010 | Více než 30 speciálním školám hrozí zánik. Učí zdravé děti | Zprávy ze života Romů |
| 02.04.2010 | Do speciálních škol se podle ČŠI posílají děti z chudých rodin | Zprávy ze života Romů |
| 02.04.2010 | Šup do zvláštní školy! | O Roma Vakeren |
| 24.02.2010 | Ministerstvo školství chce podpořit romské žáky | Zprávy ze života Romů |
| 23.02.2010 | Ministerstvo vyčlení desítky milionů na podporu romských žáků | Zprávy ze života Romů |
| 15.01.2010 | Neúměrné množství romských dětí se vzdělává v základních školách praktických | O Roma Vakeren |
| 13.01.2010 | Romští žáci v Česku stále čelí překážkám ve vzdělávání | Zprávy ze života Romů |
| 13.01.2010 | Základní školy praktické by podle AI letos neměly přijímat nové prvňáčky | Zprávy ze života Romů |
| 25.11.2009 | Ministerstvo školství představí opatření proti diskriminaci romských žáků | Zprávy ze života Romů |
| 25.11.2009 | Ministerstvo chce Romům zajistit rovný přístup ke vzdělání | Zprávy ze života Romů |
| 13.11.2009 | Pokračující segregace v českých školách devastuje životy romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 04.09.2009 | Jak pokračuje odstraňování diskriminace ve vzdělávání dětí? | O Roma Vakeren |
| 28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
| 10.07.2009 | Romské děti jsou často zařazovány do speciálních škol | O Roma Vakeren |
| 23.04.2009 | Chodil jsem do zvláštní školy, teď plaťte | Zprávy ze života Romů |
| 28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
| 28.11.2007 | Diskuse o existenci zvláštních škol | Zprávy ze života Romů |
| 23.11.2007 | Segregace ve školství je také určitá forma rasismu | O Roma Vakeren |
| 23.11.2007 | Je důležité vybrat dětem dobrou školu | O Roma Vakeren |
| 23.11.2007 | Názor Kumara Vishwanathana na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 23.11.2007 | Rozhovor s matkami, které uspěly u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 23.11.2007 | Podle Evropského soudu pro lidská práva byly romské děti v českém školství diskriminovány | O Roma Vakeren |
| 16.11.2007 | Česká republika porušila právo romských dětí z Ostravska na vzdělání | O Roma Vakeren |
| 14.11.2007 | Romové porazili stát | Zprávy ze života Romů |
| 14.11.2007 | Zahraniční tisk o soudním sporu mladých Romů s ČR | Zprávy ze života Romů |
| 14.11.2007 | Nejvyšší soudní instance v Evropě shledala existenci diskriminace na českých školách | Zprávy ze života Romů |
| 13.11.2007 | Česká republika prohrála ve Štrasburku spor s mladými Romy | Zprávy ze života Romů |
| 04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
| 03.03.2005 | Zvláštní školy budou učit jen mentálně postižené a změní název | Zprávy ze života Romů |
| 01.03.2005 | Evropský soud se zabývá údajnou diskriminací romských dětí v ČR | Zprávy ze života Romů |
| 03.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 05.09.2003 | Broumovské děti se připravují na vstup do první třídy v předškolním nultém ročníku | O Roma Vakeren |
| 29.08.2003 | Sociolog Fedor Gál: zvláštní školy jsou odkladištěm minorit | O Roma Vakeren |
| 27.06.2003 | Konec školního roku v základní škole na Havlíčkově náměstí | O Roma Vakeren |
| 25.04.2003 | Problematické zvláštní školy | O Roma Vakeren |
| 28.02.2003 | Psycholog Slavomil Hubálek | O Roma Vakeren |
| 25.01.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 26.10.2001 | Více než polovina romských dětí do zvláštních škol nepatří | O Roma Vakeren |
| 09.06.1999 | Ostravští Romové budou žalovat ministerstvo školství | Zprávy ze života Romů |
=[ Reportáž ]=
Škola pro sluchově postižené v Praze-Radlicích slaví své 80. výročí
Škola pro sluchově postižené v Praze-Radlicích slaví tento týden 80.
výročí od svého založení. Při této příležitosti v ní bylo ve středu otevřeno
nové Jazykové centrum Ulita a také keramická dílna. Oslavy vrcholí v sobotu
21. října plesem v Kulturním domě Vltavská, na kterém vystoupí také romská
skupina Bengas. O současnosti i minulosti školy hovořila Jana Šustová s její
ředitelkou Věrou Pavlíčkovou.
Kolik je současně ve vaší třídě současně žáků a studentů?
"V letošním školním roce máme 74 žáků celkem, do toho patří děti z
mateřské školy, základní školy i střední školy. Ono na první pohled se to
zdá poměrně málo, ale naše třídy se na základní škole obsazují již při
počátečním stavu 4 dětí a na střední škole je maximální počet studentů ve
třídě 10."
Máte tady taky střední školu, je nějak zaměřena na nějaký speciální obor?
"Máme odbornou střední zdravotnickou školu, kde se studenti
vzdělávají v dobíhajícím oboru zubní technik a v novém oboru asistent
zubního technika."
Letos vaše škola slaví své velké 80. výročí, můžete něco říci o historii
této školy?
"První aktivity byly aktivity profesora Výmoly a jeho spolku,
který získal od města Prahy pozemek a postupně i nějakými sbírkami se tady
vybudoval ten ústav. Byl to první český ústav pro hluchoněmé. Hlavní důraz
se kladl na orální metodu a později se v průběhu 80. let a začátkem 90. let
začalo i s jinými progresivnějšími metodami. Orální metoda je vhodná pro
nedoslýchavé, nebo nejvhodnější, ale pro neslyšící je potřeba hlavně český
znakový jazyk."
U příležitosti výročí jste otevřeli jazykové centrum Ulita. Jakým
způsobem učíte sluchově postižené cizímu jazyku, nebo jakým způsobem se
naučí českému jazyku a jak to potom pokračuje v cizích jazycích?
"Český jazyk je opravdu u sluchově postižených problém, protože
pro neslyšícího je český jazyk cizí jazyk a je pro něj velmi obtížné
postihnout gramatiku a vůbec význam jednotlivých celých slov, vět a potom
celých článků. A vedle toho by měl postihnout i nějaký cizí jazyk,
povětšinou anglický jazyk, takže pokud se týká nedoslýchavých, ti se učí
orální metodou, a u neslyšících učí lektor, který ovládá český znakový jazyk
i cizí znakový jazyk, my v centru pro neslyšící budeme mít rodilého
mluvčího, Američana, je to tlumočník amerického znakového jazyka a ovládá
český znakový jazyk. Tam se neslyšící učí psanou formou jazyka."
Na vaší škole studují také romské děti, kolik jich je a jsou nějaká
specifika při jejich vzdělávání?
"My nemáme vůbec žádné problémy s romskými dětmi. Je jich tady asi
20."
Pochází tyto děti spíše z dětských domovů, nebo přicházejí z rodin?
"U nás je to hlavně z dětských domovů a potom výjimečně z
jednotlivých rodin a většinou jsou to rodiny, které jsou mimopražské, takže
děti jsou přes týden v internátě."
U romských dětí obecně i u zdravých bývá problém s češtinou, ve škole,
při výuce, pozorujete tento problém i tady?
"Ne tady mají problémy s českých jazykem všichni, takže si myslím,
že žádné rozdíly nepozorujeme, ty problémy jsou úplně stejné jak u romských
dětí, tak u ostatních."
Fotogalerii ze školy najdete zde.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 20. října je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
"Začíná to většinou chatováním, kdy by děti měly vědět, že by
určitě nikdy neměly dávat jméno a adresu. Prostřednictvím chatu jdou dětem
nejrůznější nabídky, ať už modelingu nebo nafotit se prostřednictvím systému
icq, to znamená počítače, které jsou vybaveny skypem a mají děti i kameru u
počítače, tak děti mohou být navedeny velmi klidným hlasem a i tou intimní
atmosférou, že je to jenom mezi ní a mužem, který se vydává za gynekologa a
dá jasné pokyny, že si chce zkontrolovat zdravotní stav, aby děvče ukázalo
prsa, aby eventuálně ukázalo i další druhotné pohlavní znaky, to se
prostřednictvím webové kamery automaticky přenáší na druhou stranu sítě,
čímž pachatel získá velice snadno pornografický materiál, s nímž může velice
snadno obchodovat nebo ho distribuovat. Čili těch technik je skutečně
nekonečně mnoho, je třeba, abychom byli připraveni. To byl nakonec i důvod,
proč nadace Naše Dítě spustila velkou kampaň o bezpečném internetu, kdy jsme
do všech škol rozeslali plakáty a samolepky, kde bylo deset jednoduchých
pokynů, jak se ochránit před různými pachateli internetové
kriminality."
Poslech:
Mohu se zeptat, jak už tu dlouho stojíte, jak dlouho prodáváte?
"My jsme najali pracovníky z řad Romů, zkušených terénních
pracovníků. V každém regionu jsme si vybrali sdružení, které už nějak
fungovalo, které už má své zkušenosti. Ale s tím, že naše sdružení získalo
grant a my pro ty regiony budeme poskytovat pomoc právní, materiální,
technickou a tak dále."
"Tak ta chyba, mám-li mluvit jako zástupce ligy, je
legislativní, ale je i politická, to znamená, že by se o tom mělo více
mluvit, měl by být tlak, z vlády, z parlamentu, aby se situace změnila.
Protože tím jsme skutečně dosáhli jenom toho, že se změnily názvy a nic
dalšího se nijak podstatně nezměnilo."
Kolik je současně ve vaší třídě současně žáků a studentů?
"Máme odbornou střední zdravotnickou školu, kde se studenti
vzdělávají v dobíhajícím oboru zubní technik a v novém oboru asistent
zubního technika."
U příležitosti výročí jste otevřeli jazykové centrum Ulita. Jakým
způsobem učíte sluchově postižené cizímu jazyku, nebo jakým způsobem se
naučí českému jazyku a jak to potom pokračuje v cizích jazycích?
"My nemáme vůbec žádné problémy s romskými dětmi. Je jich tady asi
20."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články