Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana pro Romano telentos, savo sas Prahate. Vakeraha tiž pale
konferenci, savo sikadža savo kamende hin nalačho školsko systemos, predalo
amare čhavore.
Úvodem se společně vydáme do pražského kulturního domu Vltavská na Romský
talent a do hotelu Krystal na konferenci Pozice romské minority ve
vzdělávacím systému ČR.
Tiž palo sikľiben andre amare školi vakeraha amare ternenca the tumenge
phenaha palo nevo projektos, savo keren o Roma Olomouciste.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se ke vzdělávání Romů v ČR vyjádří také
mladí Romové. Dále Vám přiblížíme nový projekt, který realizují Romové z
Olomouce. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
O soutěž Romský talent byl velký zájem
V následujících minutách se společně vydáme do pražského kulturního domu
Vltavská na Romský talent. Už podruhé se do této soutěže přihlásili zástupci
romských sdružení z celé České republiky. Mladí umělci zpívali, tancovali a
hráli na hudební nástroje. Nejdříve Anna Poláková k mikrofonu pozvala
organizátorku Julii Vodrážkovou.
"Sál byl úplně našlapaný, soutěžících bylo počítám tak 180, ještě
to nemám sečtené. Ale atmosféra byla úžasná."
Kolik kapel vystoupilo?
"Bylo tady mnoho souborů, 17 jednotlivců bylo přihlášených, 7
tanečníků a 4 hudebníci. Žel se všichni nedostavili, ale i tak to bylo v
hojném počtu."
Co se vám nejvíce líbilo?
"Mně se líbilo absolutně všechno. Atmosféra, výzdoba, to jak se
nám to všechno vydařilo."
A kdo Vám pomohl s touto akcí?
"Pomáhal, kdo mohl, kdo měl ruce nohy, spolužáci ze školy,
kolegové z úřadu. Bylo to fantastické."
Vy sama jste dlouho takto aktivní, pomáháte i v sociální oblasti. Jak
byste to zhodnotila? Je pro Vás přínosem to, že rodiče už sami začínají
podporovat své děti a vést je k těmto aktivitám?
"Je to pro mne moc velkým přínosem. Protože ty děti opravdu vedou
k tomu, aby si tu cestičku vyšlapaly a možná to tak bude, že je dovedou tam,
kam chtějí a že nezanevřou v určitém stádiu věku, že by se ty děti dál
nedostaly. To by byla škoda."
První místo v soutěži Romský talent za zpěv získala Andrea Hauerová z
pražského Smíchova. Její maminka nám řekla:
Vaše dcera Andrejka vyhrála kategorii zpěv, jak začala?
"Už jako malinká ve dvou ve třech letech si popěvovala, hned si
všechny písničky zapamatovala."
Už se připravuje pravděpodobně na profesionální dráhu.
"Ano, určitě. Už půl roku chodí k profesorce na zpěv. Učí jí
základy opery a techniku zpěvu."
Doneslo se mi, že také studuje na umělecké škole.
"Zatím ještě nestuduje, ale připravuje se, proto máme tu
profesorku, která jí učí a dává jí tu přípravu, aby uspěla u přijímacích
zkoušek na konzervatoř."
Na Romském talentu se dále umístil soubor Mersi z Brna. Ten vede paní
Balogová z občanského sdružení Ratolest.
"Náš největší zážitek je Svojanov s Idou Kelarovou, na který
jezdíme už druhým rokem. A jinak býváme na všech různých romských akcích,
ale i s Ondráškem, kde jsou valašské tance a takové věci. To všechno
absolvujeme s menšinami, s dětmi z dětských domovů, býváme na různých
akcích. Všude kde se dá a kde nám dovolí tancovat."
Jaký máte tanec? Jaký styl? Mně to připadalo jako olašský. Máte tam i
olašské prvky.
"Maďarsko-olašský. Já jsem mívala ze začátku v souborech
olašské děti a začali jsme s tímto pracovat a strašně se nám líbí jejich
temperament a jejich hudba, takže jsme začali pracovat v tomhle. A strašně
to dětem sedne a o nic jiného nám nejde."
Kolik dětí máte v souboru?
"Dvacet osm."
Nádherné kroje. Jak to zvládáte? Jak to financujete?
"Strašně špatně. Většinou pomáhají rodiče. Něco si šijí sami na
vlastní náklady. Zbytek z fondu, co nám kdo dá."
Jak jste přišli na název Mersi?
"Mersi to byl můj nápad, protože mersi olašsky znamená růže a
merci je hlavně děkuji, takže to mluví za vše."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
"Evropa je dnes domem pro všechny", říká poslankyně Evropského Parlamentu
Jana Hybášková
Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů. To je hlavní
závěr třídenní romské mezinárodní konference, kterou organizovalo občanské
sdružení Dženo ve spolupráci se sdružením Athinganoi a Romodrom. Záštitu nad
konferencí převzala poslankyně Evropského Parlamentu Jana Hybášková.
"Já se věnuji problematice etnických menšin a jejich postavení v
celkovém evropském rámci. Je o mě známo, že se především starám o muslimské
menšiny, ale já vám musím říci, Evropa je dnes domem pro všechny. Pro Romy,
pro Sinty, pro muslimy. A právě schopnost vzdělat všechny tak, aby jejich
evropská budoucnost, budoucnost našich dětí a všech dětí byla společná.
Abychom společně dokázali říci, Evropa není jenom to staré evropanství nás
bílých tradičních křesťanů, ale je domem pro všechny, kteří v Evropě chtějí
žít a kteří se chtějí vzdělávat v našich jazycích, v našem vzdělávacím
systému. Právě proto si této konference velmi vážím, protože to jsou všechno
velká slova, která říkáme na půdě evropského parlamentu. Ale tato slova
zůstanou jenom slovy, pakliže nebudeme mít partnery v místních školách, v
místních základních školách, v malých obcích, ve středních obcích. Velikým
přínosem dnešní konference je, že jsou zde lidé z praxe, kteří vědí, co to
je segregace Romů, lidé kteří vědí, že Rom má dvacet sedmkrát větší šanci
být vyloučen na zvláštní školu, než má bílé dítě. A já musím říct jako
poslanec Evropského parlamentu, který buduje společnou Evropu: Toto se mi
nelíbí! V takové zemi já nechci žít! Chci žít v zemi, kde moje děti a romské
děti budou mít stejnou vzdělávací šanci."
Teď byl poslední výzkum pana Gabala, který uvedl, že jedna třetina Romů
je vyloučených a žije v oddělených lokalitách.
"Je to strašlivý problém, v Čechách a na Moravě jsou to skutečně
Romové. Nevšimli jsme si v devadesátých letech, co se děje s evropskou
společností. V Německu jsou to Turci, v Belgii jsou to Maročané, ve Francii
jsou to Alžířané. Myslím si, že problém má dva základní výchozí momenty.
Nedostatek sociálního bydlení, který vede k tomu, že lidé z nižších
sociálních vrstev žijí v podmínkách, které jsou lidskému životu nedůstojné.
A k tomu se přidává naše evropská neschopnost děti těchto lidí z nízkých
sociálních vrstev vzdělávat. Samozřejmě problém je také v jejich motivaci.
Dokud rodiny, ať jsou to rodiny Turků, ať jsou to rodiny Romů, ať jsou to
rodiny Sintů, neřeknou vlastním dětem: Musíš se vzdělávat, musíš chodit do
školy!, tak všechen tlak, včetně státních opatření, bude marný."
Co myslíte, co mohou sami Romové udělat pro to, aby se ta situace
zlepšila? Vzdělání samozřejmě...
"Já si myslím, že to vzdělání je klíčové. V momentě, kdy řeknou
svým patnáctiletým mladým mužům, že je lepší být na podpoře, než se jít dále
vzdělávat a než jít pracovat, tak to je asi ten největší průšvih, který se
děje. A druhý průšvih, který se v České republice děje, je - a teď
to řeknu natvrdo - lichva spojená s bydlením. Dokud ti, kteří
zneužívají nevědomosti Romů, budou tlačit na to, aby získávali neuvěřitelné
finanční prostředky, tím, že jim zajistí to nejzákladnější bydlení a nebude
to státně postihováno a stát nebude tuto lichvu postihovat, tak budeme ty
problémy mít do budoucna."
Řeší se něco konkrétně v Bruselu ohledně Romů?
"V Bruselu se tematice Romů velmi věnujeme. Dokonce jsem tady dnes
říkala, že jediná romská poslankyně, které říkám, že zastupuje
patnáctimilionových evropský národ, paní Lívia Járóka, byla navržena na
poslankyni roku 2006. V Evropském parlamentu máme řadu výborů a podvýborů.
Jak pro lidská práva, tak pro integraci národnostních menšin a velmi a velmi
se těmito otázkami zabýváme. Je to otázka nejen jakési kultivace našeho
života, ale natvrdo řečeno, ve 21. století je to otázka přežití."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romský vzdělávací fond usiluje o lepší vzdělávání romských dětí
Vzdělávání romských dětí je v České republice stále víc než nedostačující. O
změnu usiluje mimo jiné i Romský vzdělávací fond se sídlem v Maďarsku. Více
o tom Janu Mišurcovi řekla Beata Olahová.
"Podporujeme vzdělávací projekty, které vedou k integraci romských
dětí. Chtěli bychom co nejvíce romských dětí dostat do běžné školy, aby
mohly skončit školu, jako všechny ostatní děti, přihlásit se na střední
školu a potom třeba i na vysokou školu. A hlavně bychom chtěli dělat nějaké
projekty, které vedou ke spolupráci Ministerstva školství nebo samosprávy s
romskými nevládními organizacemi, protože nevládní organizace sami všechno
nevyřeší a potřebujeme k tomu také účast státu. Co se týká našeho fondu,
všechny informace o dostupných projektech i grantových výzvách jsou vedeny
na naší webové stránce."
Jak se vůbec díváte na segregaci romských dětí? Případně vydali jste pro
ministerstvo nějaký apel?
"V každé oblasti navštěvujeme úřady, které jsou spojeny se
vzděláváním. V České republice jsme ještě neměli návštěvu, ale velmi se
chystáme. Protože jsme čekali, kdy už budete mít vládu, až se to už zaběhne,
tak určitě přijdeme oficiálně. A chceme spolupracovat. My nekritizujeme
vládu. V tomto stádiu chceme vytvořit dialog a chceme pomoci vládě, jak
zlepšit vzdělávání Romů. Ve Slovenské republice jsme měli už takovou
oficiální návštěvu a s ministerstvem školství jsme rozběhli jeden projekt.
To znamená, že my podporujeme finančně, i ministerstva i státní instituce,
pokud přijdou s inovačním integračním nápadem. Pro každou krajinu je určitá
strategie, jak postupovat v té dané oblasti ve vzdělávání. Uděláme si
analýzu, co se dělalo, jaké jsou zákony, jaká je legislativa a podle toho si
vypracujeme analýzu a postup, jak tam budeme postupovat. Tuto strategie
budeme prezentovat jak ministerstvu, tak i nevládním organizacím. Tato
strategie je nyní v přípravě pro Českou republiku a když se dokončí, tak
určitě přijdeme s touto strategií. Také bychom pozvali lidi z ministerstva
jako partnery, aby se účastnili na této diskusi."
Možná ta situace nebude tak ožehavá jako v jiných zemích dál na východ.
Jaké vy máte postřehy v rámci toho vašeho monitoringu?
"Problém vzdělávání je problém i v ostatních oblastech, to je
pravda. Některé nemají problém se speciálními školami, protože je nemají.
Speciální školy jsou záležitostí většinou Slovenska a České republiky. Potom
máme problém čistě romských škol, které jsou segregované. Na těchto školách
je nízká kvalita. Ale výhradně co se týká speciálních škol, tak víme, že
speciální školy mají velmi vysoké normativy na jednoho žáka a pokud
standardní škola dostane dvacet tisíc českých korun na jednoho žáka na rok,
tak speciálka dostane padesát tisíc na jednoho žáka na rok. Je to finanční
pozadí toho, proč je tolik dětí ve speciálce. Já si myslím, že by se mělo
začít s těmi normativy a vyrovnat všechny normativy na jednu
rovinu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Chudí lidé v Česku bývají někdy vystaveni diskriminaci. Projevuje se to
například při hledání bydlení, či práce. Vyplývá to z výzkumu, který včera
novinářům na konferenci o nerovném přístupu k chudým představili jeho
autoři. Uspořádalo ho Fórum pro integraci, které sdružuje organizace
Otevřená společnost, Člověk v tísni a Poradna pro občanství, občanská a
lidská práva. Autoři výzkumu připravili také návod pro obce, sociální
pracovníky a další odborníky, podle něhož mohou nerovné zacházení rozpoznat
a zabránit mu.
Diskriminace Romů je vážný problém v České republice, na Slovensku a na
Ukrajině. OSN musí více usilovat o ochranu práv Romů a na jejich
diskriminaci upozorňovat Prohlásil to v sídle OSN zástupce jedné z
největších menšin v Evropě, předseda Ústřední rady německých Romů a Sinti
Romani Rose. Zpráva Evropského monitorovacího střediska pro antisemitismus a
rasismus za rok 2005 ukazuje, že nejzranitelnější menšinou v Evropě jsou
Romové.
Vsetínská radnice dokončila v městské části Poschla nové montované domy. Do
bytů na okraji města se postupně přestěhují především Romové, kteří v
současnosti žijí v pavlačovém domě v centru města. Podle odborných posudků
je dům životu nebezpečný a radnice už nehodlá do oprav elektroinstalace a
dalších rozvodů investovat ani korunu.
Vrchní soud v Olomouci odročil na neurčito případ provozovatele baru v
Ostravě, který čelí žalobě na ochranu osobnosti. Podali ji tři Romové, které
personál v baru odmítl obsloužit. Odvolací soud zjistil chybu v písemném
vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně. Vrátí proto spis Krajskému soudu v
Ostravě, který musí vadu odstranit.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Závěry konference o vzdělávání Romů v České republice
V následujících minutách se ještě vracíme ke konferenci o vzdělávání Romů v
České republice. Její závěry Marii Vrábelové shrnula Gabriela Hrabaňová ze
sdružení Athinganoi.
"Velice důležité pro nás je, že se tři romské organizace dohodly a
společně uspořádaly konferenci o pozici romské minority ve vzdělávacím
systému. Hlavními body bylo najít jednotlivé kroky, které by zlepšily pozici
romských žáku a žaček ve vzdělávacím systému. V prvé řadě to je posílení
pozice asistenta, učitele ve třídách s vyšším počtem romských žáků, takového
který by podporoval romský jazyk, romskou kulturu. Zasazujeme se o zvýšení
počtu přípravných ročníků a také o to, aby žádosti o tyto nástroje byly
jednoduché a zkrátila se jejich doba. Kolikrát školy musí dlouho čekat, než
asistent může do jejich tříd přijít. Ale pro nás je samozřejmě důležité
implementace nového školského zákona a kurikulární reforma. Chtěli bychom,
aby školy byly otevřené jinakosti, multikultuře a aby se zaměřovaly na
klíčové kompetence, jako je učit se učit, což případně může romským žákům
pomoci v prospěchu."
K jakým závěrům jste došli v zaměstnávání Romů?
"Jediným závěrem, který vyplývá z této konference, je, že při
zvýšení kvalifikace a vzdělaností úrovně Romů zvýšíme jejich uplatnění na
trhu práce v budoucnu."
Mluvili jste o rozpočtu, kolik by se na to muselo vyhradit financí, kde
byste sehnali tento obnos?
"V této chvíli se mluví o ročním rozpočtu 600 až 700 milionů
korun, tato částka se zdá být velice vysoká a budeme požadovat, aby vláda ve
svém rozpočtu vytvořila kapitolu, ze které by tyto věci financovala. S tím,
že když se na to podíváme z dlouhodobějšího hlediska, nynější investice
pomůže ušetřit daňovým poplatníkům investice v budoucnu, protože budeme mít
lidi, kteří budou mít vzdělání, budou se moci uplatnit na trhu práce, tím
pádem platit daně a nepobírat dávky v nezaměstnanosti."
Jak dlouhodobý program by to měl být, kdy by se to mohlo promítnout v
reálu?
"Ta analýza se týká 30 let, s tím, že s 15. rokem by se to mělo
změnit."
Tolik slova Gabriely Hrabaňové ze sdružení Athinganoi. Na vyjádření zástupců
Ministerstva školství jsme ovšem my i účastníci konference čekali marně.
Jakmile se nám postoj ministerstva podaří zjistit, určitě vás s ním
seznámíme.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme účastníky mediálního kurzu pro Romy
Na konferenci o vzdělávání do pražského hotelu Krystal přijel také Radek
Telvák, absolvent obchodní akademie, který nyní studuje mediální kurz
pořádaný sdružením Dženo.
"Myslím si, že je velmi důležité se zúčastnit, abychom věděli, v
jakém stavu je naše školství, co se děje nového a samozřejmě jsem chtěl
vědět, co se děje v romské komunitě, protože jsem sám Rom, tak mě to
zajímá."
Co byste vy sám změnil na našem školství?
"Já bych změnil přístup k romské populaci tím způsobem, že by se
děti již od odmalička neměly dávat do zvláštních škol automaticky, protože
nikdo neví, co v tom určitém dítěti je. V každém je určitě něco a je
hloupost dávat někoho do zvláštní školy, jako se to automaticky děje. Chce
ho to dát do základní školy a tam zjistit, jak je na tom, jestli má nějaké
schopnosti, nebo ne."
Jak byste popsal situaci teď a před deseti lety, kdy vy jste sám chodil
na základní školu a systém byl jiný, je zde podle Vás nějaká změna?
"Změna tam určitě je, přístup se podle mne hodně změnil, jsou
větší možnosti, jak jazyků, tak výuky počítačů, různé další kroužky. Takže
si myslím, že školství vyspělo, ale ještě to není to, co by to mělo být,
jako třeba v USA."
Takže podle Vás segregace ve školách stále existuje?
"Podle mě určitě ano."
Anna Poláková dále pozvala k mikrofonu Dušana Cendelína, který se rozhodl
rozšířit své vzdělání v mediální oblasti.
"Chci určitě v životě něco dokázat a tohle byla pro mě velká
výzva. A hlavně si myslím, že i do budoucna, protože bych chtěl něco dělat
pro Romy a bez vzdělání to nejde."
Jaký je Váš názor na to, jak média informují o Romech, jaký obraz mají
Romové v médiích?
"Jaký obraz mají, rozhodně ne moc dobrý, a právě proto mě těší, že
mladí Romové se jdou učit, snaží se něco se sebou dělat a určitě bude
skvělé, když tací mladí lidé budou potom pracovat v médiích a to světlo
nastaví trošičku lépe pro Romy."
Mátě nějakou představu o práci v médiích?
"Asi bych chtěl zkusit psát, to si myslím, že by mě bavilo, psát
do novin, ale nebránil bych se ničemu, myslím si, že to je práce
perspektivní, práce zábavná, myslím si, že o tom to také je. Člověka to také
musí bavit, aby to mohl dělat."
Ten kurz začíná teď, co si od toho slibujete, zjišťoval jste si, jaké
budete mít předměty?
"Malinko jsem si zjišťoval, co bude. Pro mě je to taková jedna
velká neznámá, to se musím přiznat, ale mám obrovskou chuť do toho jít,
naučit se něčemu novému, poznat nové lidi. Je to pro mě veliká výzva a mám
obrovskou chuť do toho jít."
Do kurzu se přihlásilo dalších 10 Romů, byl jste někdy v nějakém
vzdělávacím projektu s Romy?
"Nikdy jsem nebyl, tohle je taková moje premiéra."
Jakou vy sám máte představu o mladých Romech?
"Abych řekl pravdu, tak docela mám z toho radost, protože to jsou
mladí lidé a vědí, co chtějí, a určitě to do budoucna bude dobrý."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Do základních škol přicházejí Výukové záložky a skládačky
Nový školní pilotní projekt s názvem Výukové záložky a skládačky spustili na
několika základních školách. Projekt zaštítilo sdružení Athinganoi a
financuje ho Romský vzdělávací fond v Budapešti. Více řekla Marii Vrábelové
lektorka Lubomíra Oláhová.
"Je to projekt, který je určený pedagogickým pracovníkům s námětem
jak pracovat s národnostní menšinou v datech, v informacích. Jak předávat
dětem informace, jak s těmi informacemi dále pracovat a podobně."
Jak konkrétně budou ty informace předávány?
"Pro pedagogy formou víkendových workshopů, které jsou zaměřeny
přímo na humanitní předměty v daných tématech, ve kterých se mají možnost
dovědět, například proč romské děti dělají gramatické chyby v jazyce českém.
V dějepise a v občance se příjemnou formou doví, že máme svou historii a
svoje události, o kterých by měly vědět. Třetí workshop je pak zaměřen na
výtvarnou a hudební výchovu."
Jak budou tyto informace předávány dětem?
"Informace budou předávány formou metodického materiálu, který
obdrží každý pedagog a tím posléze i celá škola. Aby se dobře pracovalo s
dětmi a aby děti dobře přijímaly informace od svých učitelů, kteří jsou pro
ně vždy velkou autoritou, je připraven metodický materiál, kdy učitel bude
předávat informace a děti je budou zpracovávat výtvarně ve formě záložek.
Záložky budou sloužit jako informace pro potřeby pedagogům s tím, že na
víkendovém workshopu by se měly naučit s tímto materiálem pracovat. To
znamená vědět, jaká záložka patří do jakého století, kam to zapadá, jak
využít tyto informace a podobně."
Bude to určeno pouze romským dětem nebo i dětem z jiných menšin?
"Určitě to není pouze pro romské děti, je to pro všechny děti a
obzvláště pro národností menšiny. Ale to už bude záležet na šikovnosti a
dovednosti pedagogů, jak s daným - jak my říkáme -
metodickým klíčem budou posléze pracovat."
Určitě nebudou zapojeny všechny školy, to ani nejde.
"Tento projekt začíná jako pilotní projekt, tudíž jsme oslovili 10
škol v republice, které se do projektu přihlásily. Po dokončení pilotního
programu, určitého počtu workshopů, se bude oslovovat celoplošně celá
republika, nejdříve formou evaluačních dotazníků. Co vlastně říkají na
nabídku takového projektu, zda by jej přijaly do své metodiky. A pokud
budou, jak věřím, kladné výsledky, bude se pracovat s celým
materiálem."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 6. října je u konce. Ale naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec
a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|