Zástupci menšin v Policii České republiky
Následujících padesát minut, milí posluchači, pro nás bude zásadní informace týkající se Policie České republiky. Ta do svých řad hodlá přijímat zástupce menšin.
Proč toto rozhodnutí vůbec padlo, kdy a jak hodlá uspořádat ministerstvo vnitra náborovou kampaň, jaká očekávání jsou vůbec reálná a lze motivovat menšiny při jejich nedůvěře v policii k nástupu k ní? To jsou dotazy, které jistě padnou a na něž dostanete také odpověď. Ještě jednou nerušený a klidný poslech Českého rozhlasu 6, rádia, které ví, co říká. Podle plánu ministerstva vnitra se má na podzim uskutečnit náborová kampaň, která by k policii přivedla Romy, Vietnamce či Ukrajince. V obou letech by měla stát jedna celá šest desetin milionů korun. Podle předpokladu ministerstva vnitra se tímto krokem může zlepšit komunikace mezi menšinami a policií a také kvalita policejní práce s ohledem na kriminalitu těchto minoritních skupin. Případní zájemci například z řad Ukrajinců či Vietnamců musí získat české občanství, také musí splnit další podmínky - středoškolské vzdělání, čistý trestní rejstřík, absolvování fyzických a psychických testů. Jak bude nábor příslušníků menšin k policii vypadat? Má šanci na úspěch? Bude česká policie za pět let barevnější a přinese to očekávané pozitivní změny? O tom všem budeme diskutovat s mými hosty. Vítám Kateřinu Pospíšilovou z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Dobrý večer, Kateřino.
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Dobrý večer.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Díky, že jste si udělala čas a přišla. Také Marka Veselého, koordinátora policejního programu obecně prospěšné společnosti s názvem Otevřená společnost. Dobrý večer.
Marek VESELÝ, koordinátor policejního programu obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost
Dobrý večer.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
A poslední je Jiří KOPAL, právník Ligy lidských práv, která
kromě jiného též sleduje dodržování lidských práv policií a pomáhá obětem
policejního násilí. I vám, Jiří, dobrý večer.
Jiří KOPAL, právník Ligy lidských práv
Dobrý večer.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Děkuji za čas vás všech. První dotaz: Proč se ministerstvo vnitro, vnitra rozhodlo uspořádat náborovou kampaň, jejímž cílem je, jak jsme již prozradili, přivést k policii příslušníky menšin, Kateřino?
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Tak důvodů pro uskutečnění téhle té kampaně je hned několik. Jednak jsme vázáni základním koncepčním materiálem, který se jmenuje Strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k menšinám. Tahle ta strategie v podstatě platí už tři roky od roku 2003, letos byla aktualizovaná a ta letošní verze nám bylo uloženo uspořádat informační kampaň, která by se zaměřovala na přijímání příslušníků menšin k policii. Tím druhým důvodem, vy jste to už zmiňovala v úvodu, proč vlastně potřebujeme barevnou policii. Já si myslím, že potřebujeme hlavně důvěryhodnou policii. A ta kampaň vlastně má ambici zvýšit důvěru mezi, mezi policií a příslušníky menšin. To programové přijímání příslušníků menšin k policii se zatím v podstatě týká několika, několika okresů nebo krajů policejních. Zpravidla jsou to ty, které se nějakým způsobem tou problematikou policejní práce ve vztahu k menšinám více zabývají. Ale jinak vlastně policejní sbor zůstává v tomhle tom ohledu výrazně homogenní, takže my chceme docílit i toho, aby policie daleko víc zohledňovala to aktuální složení společnosti v České republice.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Děkuju, Kateřino. Budeme mít samozřejmě čas mnohem podrobněji se zabývat i tím, jak by ten nábor měl vypadat, co by měla ta kampaň přinést, jestli je vůbec v současné době možné rovnou nabírat příslušníky menšin do policie nebo je musíme nějak nejdříve připravit. Ale teď otázka na oba pány. Připomínám, že jimi jsou Marek Veselý a Jiří Kopal. Z vašich zkušeností, protože oba máte zkušenosti ze zahraničí, Marek z Velké Británie, kde studoval tu policejní práci, myslíte, že potřebujeme, když zůstaneme u toho termínu, barevnou policii a proč? Jaké jsou její výhody případné? Marek Veselý.
Marek VESELÝ, koordinátor policejního programu obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost
Já jsem přesvědčený o tom, že je zapotřebí, aby menšiny, které v České republice žijí, ať už dlouhodobě jako Romové nebo krátkodobě, řekněme, jako třeba Vietnamci, i když mezi Vietnamci je mnoho lidí, kteří mají české občanství a jsou vietnamského původu. A je zapotřebí, aby ta policie reflektovala stejně jako ostatní státní instituce rozložení té společnosti. A Británie se s touto situací nepotýká zas až tak dlouho, jak by se, jak by se mohlo zdát. Ten, ten vývoj k multikulturní Británii nebo k barevné Británii je v podstatě intenzivní až od druhé poloviny šedesátých let, začátku sedmdesátých let, kdy nastaly masové vlny přistěhovalectví z bývalých britských kolonií. A v současné době britská policie je již velmi daleko, respektive budu hovořit zejména o metropolitní policii londýnské, protože Británie nemá celostátní policejní sbor, takže londýnská policie...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Hodně daleko ... Co to znamená, Marku?
Marek VESELÝ, koordinátor policejního programu obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost
Hodně daleko znamená, že když se podíváme na čísla, tak nemůžeme říct, že by policie, že by rozložení té policie z hlediska etnického odpovídalo tomu, jak, jak je to rozložení ve společnosti, respektive jak to rozložení vypadá v Londýně. Ale když se podíváme na nábor, to znamená poměr lidí, kteří se hlásí k policii a jsou jiného etnického původu než etničtí Briti, Angličani, tak tam už to číslo dosahuje v samotném Londýně kolem třiceti procent, což je odpovídající a poměrná částka. Samozřejmě nemůžou nabrat víc lidí, protože ten policejní sbor má taky nějaká omezení. Ale důležité je, že za těch čtyřicet padesát let se vypořádali s takovými zásadními otázkami, jako je například vůbec zjišťování etnicity, přihlášení se k etnicitě a dělání, fungování nějakým jiným způsobem trošičku vzhledem k etnicitě, ať už policistů nebo těch občanů, kterým ta policie v tom místě slouží.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ano, to je velmi zajímavé, co říkáte, protože v případě, že přijde Rom, který nevypadá jako Rom, tak bude se zjišťovat, jestli má tu příslušnost, má v tom případě přednostní právo nebo ne. To jsou určitě dotazy na Kateřinu, ale chviličku ještě. Já bych ráda dala slovo Jiřímu Kopalovi. Jiří, vaše organizace se kromě jiného zabývá tím, že zastupuje oběti policejního násilí, někdy taky romské. Vy máte jistě zkušenost s tím, jaká je vůbec schopnost důvěřovat v policii ze strany minimálně této menšiny. A to je možná další zajímavé, zajímavý pohled, kterým může být obohacen ten ..., nebo mohou být obohaceny ty důvody, proč by policie měla být eventuelně barevnější.
Jiří KOPAL, právník Ligy lidských práv
Určitě. My tuhle koncepci ministerstva vnitra od počátku vítáme a myslíme si zejména z pohledu obětí násilí, ale jakéhokoli arbitrárního postupu policie, že je důležité, aby se nebály se obracet na určité příslušníky, kterým důvěřují. Takže je důležité, aby tento nábor byl spojen i s tím, aby lidi na místní úrovni věděli, že se mohou obracet na určité osoby, které budou lépe rozumět i třeba s jejich komunikací. A také považujeme za důležité, aby těch lidí v těch okrscích, kde se bude zkoušet, bylo vždycky více, aby si navzájem pomohli. To vidím jako takové dva nejdůležitější body. A pak se může zvýšit jak důvěra občanů, kteří potřebují podat stížnost, nebo se setkali s nějakým nezdvořilým přístupem policie nebo i tedy násilím a na druhé straně i důvěra těch lidí hlásit se do policie, že uvidí, že tam někdo z jejich etnika vydrží nějakou dobu a nebude takzvaně vypovězen po určitém období, že to tam nelze vydržet.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Občanská společnost je obecně postavena na rovných principech, takže na jedné straně bychom asi neměli zdůrazňovat něčí etnicitu či národnost, na druhé straně bylo by to slepé přivírání očí před skutečností. Takže podržme se toho, jestli dalším z důvodů, proč nabírat příslušníky menšin a jak to vůbec dělat do policejních řad, není také to, aby se mohla účinněji řešit kriminalita některých minoritních skupin, Kateřino?
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Tak jak jsem říkala, ten, tahle ta kampaň, která vlastně náborovou bude teprve v tom dlouhodobém horizontu, to znamená v horizontu několika let, v letošním roce je to spíše tedy ta první fáze, ta informativní nebo informační, tak je součástí toho, toho většího materiálu té strategie, kterou jsem uváděla. A v té strategii je uvedeno nebo uloženo policii i ministerstvu daleko víc opatření, které mají zvyšovat důvěru příslušníků menšin v policii. Takže my se snažíme propojit tuhle tu kampaň s těmi dalšími aktivitami. V letošním roce ta kampaň probíhá v Praze, v Ústí nad Labem a v Brně. A například třeba brněnská policie v poslední době i ústecká se snaží být aktivní v tom, co zmiňoval třeba pan Kopal. To znamená, to znamená v takových těch jakoby adresnějších nebo konkrétnějších jako přístupech těch konkrétních policistů k těm lidem, kteří, kteří to nějakým způsobem v tu danou chvíli potřebují.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Asi je na místě právě teď se zeptat na minulé kroky ministerstva vnitra, které souvisejí s přístupem k minoritám. Můžeme některé jmenovat?
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Takže my od toho roku 2003 vlastně ten první rok a půl, to znamená zhruba do poloviny roku 2004, jsme některá ta opatření zkoušeli formou pilotních projektů. Mezi ty patří například institut styčného důstojníka pro menšiny a potom mechanismus asistenta policie pro práci v sociálně vyloučených lokalitách. Ten styčný důstojník ..., v současné době tedy už existují plošně v policii, byly tyto funkce zřízeny na všech krajských správách policie. Ten styčný důstojník je vlastně takovým specializovaným policistou pro tuto problematiku, má vlastně usnadňovat kontakt a komunikaci mezi příslušníky menšin a policií. Ten styčný důstojník samozřejmě nemůže obsáhnout celý ten, celý ten kraj, takže má k sobě takovou pracovní skupinu z okresních ředitelství nebo i z obvodů. Do těch skupin patří jak policisté kriminalisté, tak i uniformovaní policisté právě i z těch úplně základních útvarů, to znamená ti, kteří jsou v terénu, a ti, kteří se s těmi lidmi nejvíc potkávají. Jsou tam zařazeni i pracovníci preventivně-informačních skupin, to znamená ti, kteří mají na starosti preventivní projekty. Pracovníci cizinecké policie, to znamená všichni, kterých se tahle ta problematika nějak dotýká, kteří společně vlastně každý rok si sestavují takový plán činnosti, stanovují si priority, co je potřeba v tom daném roce udělat, na co se zaměřit. Samozřejmě záleží na, na daných podmínkách v tom, vždycky v tom konkrétním regionu. Samozřejmě jiná situace je třeba v Jihočeském kraji a jiná v Severočeském, takže ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vy určitě máte ale už zkušenosti dané tím, kde se to skutečně daří, protože nikdo nezpochybňuje ten váš přístup, ty vaše inovativní postupy. Na druhé straně záleží skutečně na schopnosti té policie se rychle přizpůsobit těm novým inovativním postupům. Kde se to daří a kde ne?
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Tak můžu říct, že nejvíc se to daří v Severomoravském kraji a v Západočeském určitě. Ten Severomoravský a vlastně i ten Západočeský kraj byly jedny z prvních, kdo se, kdo se této problematice začaly věnovat. Vyplynulo to v podstatě jakoby z jejich tamějších problémů a podmínek, takže oni samy, samy, samotná ta policie v těch krajích nebo městech viděla, že je velmi jakoby výhodné a efektivní mít třeba pro komunikaci s menšinami nějakého jednoho konkrétního člověka, který má třeba dobré komunikativní schopnosti, dokáže zvládat nějaké problémovější situace, takže si sama už třeba ty styčné důstojníky vytipovala a zřídila. Pak jsou určité i okresy, které ..., jako konkrétní okresy nebo města, které se tomu věnují, které třeba využívají toho institutu styčného důstojníka. To je třeba Ostrava, Cheb, Brno, Ústí nad Labem. Samozřejmě jsou i další města, které by o to měly zájem. Takže doufáme, že se to bude postupně rozšiřovat a zlepšovat.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Doufejme všichni. Marek Veselý si tady pilně něco poznamenává a já doufám, že to bude moci využít ihned při odpovědi na můj další dotaz. Ten se týká programu, který společnost, v níž pracuje tedy Otevřená společnost, zavádí. A to je zavádění prvků Comunity Police Policie České republiky. Kdybychom měli velmi stručně říci, o čem ten program je, on se obecně týká policejní práce jako služby občanů, není samozřejmě zaměřen na příslušníky menšin, v každém případě to, jak se policie snaží zavádět, ať už prostřednictvím těch asistentů policie, styčných důstojníků, jde mi teď o ten postup, o ten mechanismus, odpovídá to skutečně tomu, co vy sledujete, jak by měla policie fungovat, ať už v Čechách nebo v jiných zemích?
Marek VESELÝ, koordinátor policejního programu obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost
Já ten program jenom kratičce uvedu. Je to program, který běží tři roky, na kterém spolupracujeme jak koncepčně s ministerstvem vnitra, policejním prezidiem, tak v konkrétních pilotních lokalitách. A důležité pro nás bylo zejména to, abysme byli schopni spojit informace ze zahraničí, abysme byli schopni spojit teoretické informace o policejní práci s tím, jak vypadá ta policejní praxe. Obecně Comunity Policing nebo policejní práce jako služba veřejnosti, Democratic Policing, ty názvy jsou různé a vlastně na obsahu se těžko, těžko shodují i experti ze zahraničí, dokonce i experti v rámci jedné země. Ale zásadní součástí je, že policie je schopna reagovat na poptávku, na lokální poptávku od občanů, kterým slouží na úrovni, řekněme, u nás by to bylo obvodní oddělení, na úrovni jedné policejní stanice. A to se daří nejlépe zejména tam, kde existuje policie decentralizovaná, kde je několik regionálních policejních sborů, ale může to fungovat i v situaci centralizované policie, tak jako je Policie České republiky, která má zase na druhou stranu výhody jako rychlejší šíření informací například po celé republice. A to, co jsme zjistili...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vy máte, vy máte, vy máte dva pilotní projekty...
Marek VESELÝ, koordinátor policejního programu obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost
Ano.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
... takže můžeme konkrétně hovořit o tom, jestli tam v těch dvou městech je policie připravena třeba i na takové aktivity směřující k přístupu k menšinám.
Marek VESELÝ, koordinátor policejního programu obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost
V těch dvou pilotních lokalitách, kterými jsou Tišnov a Zruč nad Sázavou, tam ten konkrétní problém s menšinami ani v jedné z těch lokalit zásadním způsobem sice neřeší, nicméně odpovídá to, o co se snažíme, odpovídá tomu, co tady prezentovala paní Pospíšilová z ministerstva vnitra. To znamená, že ta policie na místní úrovni by měla umět moci využívat nějakých mechanismů, které jsou standardem v rámci republiky, ale nemusí je využívat všude stejně. Je tam velký prostor pro kreativitu, je tam velký prostor pro individuální jednání a často je to jen o dobré vůli těch lidí. A já teďka trošku, abych nemluvil jenom tak obecně, to dovedu k jednomu závěru, kde se právě střetává ta dobrá vůle s těmi problémy, které uvnitř policie jsou. Existují policisté, kteří to chtějí dělat jinak, kteří chtějí mít dobré vztahy s občany, dobré vztahy s radnicí, kteří chtějí jednat a navrhovat dlouhodobá řešení, ale vzhledem například k motivačnímu systému policie nebo k systému odměn policie tuto práci, kterou dělají, dělají navíc a nikdo jim to nezaplatí. Oni jsou hodnoceni podle úplně něčeho jiného. Mají, jsou na ně úplně jiné požadavky. Takže z takové drobné věci, tedy zajdu za starostou a domluvím to s ním, se najednou stane to, že ten policista stráví tři hodiny nad něčím, co mu nikdo nezaplatí, a to prostě...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ano, mluvíme o systému včetně motivačních prvků, včetně kontrolních mechanismů a tak dále. Určitě se k tomu bude chtít vyjádřit i Kateřina, teď však Jiří Kopal.
Jiří KOPAL, právník Ligy lidských práv
Já jsem chtěl jenom podpořit zavádění prvků Comunity Policing i právě v tom, že nábor policistů z menšin je důležitým prvkem. Ale důležité je, aby ten člověk nebo i když jich bude více lidí na místní úrovni z nějaké menšiny, tak aby nebyl tím bodem, u kterého se střetávají všechny problémy a aby nebyl viděn jako jediný člověk nebo dva, kteří vyřeší všechny problémy a budou muset odrážet jak útoky menšiny, tak jejich kolegů ve sboru. Takže co já považuju za důležité, a mohl jsem to vidět například v Atlantě, kde se ten prvek Comunity Policing používá, i když jinak samozřejmě policie USA v různých státech nemá příliš dobrou pověst, tak oni se tam setkávají dneska už s hispánskou a zejména tedy afroamerickou menšinou pravidelně. Vysvětlují jim svou práci, vědí, že bude často problematické vysvětlit všechny bezpečnostní prvky těm lidem, ale oni komunikací na tý, na té místní úrovni a to je strašně důležité nenechat to ... Teď bude mít zvláštní funkci styčného důstojníka a on všechno vyřeší, ale aby všichni se naučili více komunikovat v určitých dobách, ne aby to narušovalo jejich práci, ale že tenhle prvek té Comunity Policing i té komunikace vidím jako velmi důležitý a to propojení se mi velice líbí.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Kateřino, máte možnost reagovat. Tak, jak to vidím já, rozdělme si, prosím, teď tu tematiku do dvou rovin. Jedna ta rovina je, jak vzbudit v příslušnících menšin motivaci a důvěru, aby se k Policii České republiky hlásili, a jak jim následně zajistit, že v řadách té policie budou rovnocennými partnery a nebudou vystaveni nějaké výjimečnosti, diskriminaci a podobně nebo třeba nutnosti zabývat se pouze kriminálními delikty menšin, z nichž pocházejí. To je jedna rovina. A druhá, jak česká policie v současnosti je a jak v budoucnosti může být a zda je to také součástí toho, co vy připravujete, připravena na vstup příslušníků menšin do svých řad.
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Takže pokud jde o tu motivaci příslušníků menšin pro, pro vstup do policie, tak si myslím, že je to poměrně dlouhodobá záležitost. Jak už jsem říkala, snažíme se, snažíme se toho docílit různými způsoby. Jednak teda tou transparentnější komunikací, kterou tedy v tuto chvíli, jak jsem říkala, by měli obstarávat jednak ti policejní specialisté, jednak i touhu realizací projektů asistentů policie a i dalších projektů, ale snažíme se i, aby se do tohohle toho problému prostě dostala celá policie, aby celá policie chápala, přesně tak, jak říkal pan Kopal, že nestačí mít jednoho specialistu na menšiny, jak se obecně říká nebo zjednodušeně říká, ale že, že je potřeba, aby každý policista, který přichází do kontaktu s veřejností, což je de facto devadesát devět procent policistů u sboru, aby uměl jakoby komunikovat s příslušníky menšin, aby věděl třeba něco o kulturních specifikách těchto lidí, těchto komunit a tak dále, takže...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jak se to konkrétně mohou naučit? Nabízíte jim školení?
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Mohou se to, mohou se to naučit v podstatě v kursech, které pro ně připravujeme. Jsou to kursy pro policisty, kteří nově nastoupí k policii v rámci takzvané základní odborné přípravy a pak jsou to také kursy pro policisty, kteří už několik let slouží. Ti styční důstojníci také v rámci těch svých krajů připravují specializovaná školení, na které si zvou externí lektory k různým tématům, takže takovýmhle způsobem se snažíme vlastně se všemi těmi policisty pracovat. Další věc, kterou bych ráda zmínila a která s tím také souvisí, je jako obecná, obecná v podstatě příprava, nejenom pokud jde o to vzdělávání, ale celkovou vlastně služební přípravu těch policistů. To znamená, my se snažíme v letošním a v příštím roce testovat mechanismus supervize u policie. To znamená zkusit, jak by u policie mohl pracovat někdo, kdo těm policistům pomůže se zpracováním, zpracováváním stresu, předsudků a vlastně všech jakoby negativních věcí, které potom mohou, mohou ovlivňovat vystupování policistů na veřejnosti.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Děkuju. Marek Veselý, poprosím stručně, pak pro vás mám natočený jeden příspěvek.
Marek VESELÝ, koordinátor policejního programu obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost
Já bych se chtěl vyjádřit k té motivaci, ale nejen k motivaci menšin, ale zejména k motivaci policie. My tady hovoříme o situaci, kdy vlastně chceme, kdy potřebujeme, ale nepadla tady otázka, proč chceme a potřebujeme. Ve všech zemích, kde existují intenzivní programy, jak tu policii musíme obarevnit, jak tam dostat víc menšin, tak se potýkali se zásadními problémy rozsahu, který si u nás těžko dovedeme představit. Ten vstup menšin do policie v Británii, to nebyla nějaká jako mírumilovná záležitost "tak teď se pojďme bratřit", to bylo vlastně začátkem osmdesátých let nebo v roce 81 probíhaly nepokoje po celé Británii známé jako Brixton. Začaly tedy v Brixtonu, což je londýnská černošská čtvrť, a to byla několikatýdenní v podstatě válka mezi, mezi černochy a policisty. A ta, tu v podstatě vzbudila jedna jiskřička nějakého, nějakého lokálního konfliktu v tom Brixtonu. A až teprve tady po téhle zkušenosti ta policie se začala tímhle problémem vážně, vážně zabývat. My se tady snažíme takovýmto problémům předejít, ale já mám občas takovou obavu, že prostě dokud si to nezažijeme, tak asi celá ta policie nebude mít tu silnou vůli, která je zapotřebí k tomu, aby ty menšiny skutečně v té policii každý policista chtěl, protože bude vědět, že mu to usnadní, že mu to usnadní práci, že prostě von potřebuje toho romského kolegu pro, i pro zachování svého bezpečí a pro efektivitu celé policejní práce. Takže ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Otázka na vás dva, čili Kateřinu a Jiřího. Máte pocit, že ještě v české společnosti nenastal ten stav, kdy si uvědomujeme, že je to skutečná potřeba, že nedocházelo v minulých letech například k některým incidentům, které by měly tak významný charakter, že by nasvědčovaly tomu, o čem mluvil Marek Veselý?
Jiří KOPAL, právník Ligy lidských práv
Tak z našeho pohledu ty incidenty, které se týkaly obětí romských policejního násilí, tak většinou se to označí za exces a nemělo to takovou skupinovou formu, jak nepokoje v některých městech USA nebo v Brixtonu, jak říkal pan kolega. A dá se říct, že možná teď s novými průzkumy o romských ghetech a dalších lokalitách si právě víc, aby tam docházelo k tomu, že policisti taky budou více v kontaktu i v rámci těchto ghett s osobami, které nemají problémy jen s dodržováním svých lidských práv ze strany policie, ale i s jinými věcmi, který naopak policie musí řešit. Takže je důležité, aby tam ti romští policisté byli, a může to i některým těm lidem v těch ghettech nastavit určitou životní cestu, že můžou něco udělat pro to, aby se z nich dostali a právě byli užiteční jak pro svou komunitu, tak pro policii.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Takže je potřeba, Kateřino, aby česká policie měla skutečně nějaký velký významný třesk, významný střet s příslušníky menšin, aby byla už připravena na to?
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
No, já jsem si v téhle souvislosti vzpomněla na to, že vlastně v určitém smyslu se tohle to už jednou stalo. Nebyl to tedy střet mezi policií a příslušníky menšin, ale byla to taková jako hodně vyhrocená situace, dokonce i jako nějaké pouliční boje mezi Romy a Skinheady v Ostravě. A to bylo někdy v roce 2001. A tenkrát vlastně policie, aby tuhle tu situaci uklidnila, protože to bylo údajně tedy skutečně na ostří nože, tak, tak si uvědomila, že potřebuje daleko víc komunikovat s příslušníky romských komunit, romských rodin. A proto se téhle té problematice začala věnovat, a proto je v ní teďka tak úspěšná, protože ona sama viděla, že je pro policii, pro ní samotnou užitečné, aby, aby se na tohle to nějakým způsobem zaměřila. Takže to je, to je jeden z příkladů. Myslím si ale, že jako to snad úplně tak jako nutné není, aby v každém větším městě v Čechách k něčemu takovému došlo, že jinde ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Situace se opakuje. Nedávný případ střetu skinů s Romy v Orlové. A pro mě by byl rozhodně zásadním signálem, proč by česká policie se měla zabývat nějakým náborem příslušníků z menšin. Třeba ten z devadesátých let, kdy se jedním průzkumem na střední policejní škole zjistilo, že devadesát procent tehdy studujících českých policistů má xenofobní sklony, že nejsou schopni pomoci holčičce jiné národnosti na ulici. To je pro mě třeba zásadní informace, kdy nejenom směrem k těm menšinám, ale také směrem k té většinové společnosti a její toleranci by to mělo být záhodno. Já bych vám teď ráda pustila jeden příspěvek s tím, že v Praze desátého a v Ústí sedmnáctého září proběhly dny s policií. Vy nám jistě o nich řeknete něco více. Já jsem hovořila s tiskovou mluvčí ústecké policie Veronikou Beranovou o tom, jak ten den v Ústí nad Labem probíhal. A je nasnadě, že právě těmito akcemi se snaží Policie České republiky přiblížit a odtabuizovat svoji práci veřejnosti.
Veronika BERANOVÁ, mluvčí ústecké policie
Hlavním cílem bylo vlastně přilákat co největší počet občanů, hlavně Ústečanů, s tím, že jsme jim chtěli představit, co vůbec policie v jejich lokalitě dělá, seznámit je s bezpečnostní situací a co vlastně vůbec policisté mají za práci v našem okrese.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Já jsem byla na podobném dni s českou policií o týden dříve v Praze, abych se také připravila na tento pořad. Viděla jsem, že policisté připravili spousty stánků, někdo si mohl vyzkoušet třeba policejní čepici, prohlídnout si policejní auto nebo motocykl, nechat se na něm vyfotografovat. Ale také byly k vidění zásahy. Jak to vypadalo v Ústí nad Labem? Co jste nabízeli?
Veronika BERANOVÁ, mluvčí ústecké policie
Tato akce se velice podobala akci, která proběhla v Praze, s tím, že my jsme vlastně připravili jakýsi akční blok, který probíhal zhruba tak hodinu a půl, kde vlastně policisté z řady, říkáme jim bojařů, představili vlastně sebeobranu, představili to, že vlastně policisté se na ulici dennodenně setkávají s útoky, který musí teda odvrátit. Posléze byla ukázka výcviku služebních psů, pořádkové jednotky a perličkou na dortu byla zásahová jednotka, která slanila z vrtulníku.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Co skutečně ještě má ten den s policií ještě nabídnout? Samozřejmě to, jak policie pracuje, to jste řekla, ale teď mi jde o to, jestli chcete třeba polidštit před veřejností práci té policie, působit tak na důvěryhodnost. Tyto věci mám na mysli.
Veronika BERANOVÁ, mluvčí ústecké policie
Přesně tak, jak říkáte. Samozřejmě takovým tím hlavním cílem bylo to, aby vlastně se policie k lidem přiblížila, aby lidi pochopili, že policie vlastně tou službou tý veřejnosti, že je to nejenom represivní složka, ale je to i preventivní složka, kdy policisté vlastně jsou naprosto normální lidi, kteří se dennodenně mezi nimi pohybují, aniž by třeba měli uniformu, aniž by byli rozpoznatelní, ale jsou to ti policisté, kteří jsou také občany České republiky. Chceme prostě nějakým způsobem působit, aby opravdu image policie, aby obrázek policie se změnil.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jaký byl zájem o tu poslední akci sedmnáctého září?
Veronika BERANOVÁ, mluvčí ústecké policie
Byli jsme tedy velmi překvapeni, protože zájem byl obrovský. Samozřejmě bylo to způsobeno i tím, že ta kampaň i ze strany ministerstva vnitra, kdy vlastně v průběhu se rozlepovaly letáky po celé lokalitě Ústí nad Labem, ale i v jiných okresech, zaznamenali jsme velkou účast a právě že i účast lidí i z jiných měst.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
My dnes v pořadu Studio STOP hovoříme o náboru příslušníků menšin do řad Policie České republiky. Zaznamenali jste i jejich zájem? Přišli se podívat i oni?
Veronika BERANOVÁ, mluvčí ústecké policie
Samozřejmě my jsme velké plakáty a letáky nabídli občanským sdružením, které působí v Ústí nad Labem, obešli jsme i školy, coby vlastně náš preventista z preventivní informační skupiny, obešli jsme střední školy, učiliště, gymnázia, kde teda jsme tyto plakáty vyvěsili, s tím, že zájem byl velký. Vždy to probíhalo tak, že ten zájemce kontaktoval policistu, jakéhokoli policistu. Kdy den s policií probíhal, tak se pohyboval. Tento policista zájemce dovedl na místo, kde mohl získat mnohem více informací a kde mu mohla bejt policie nějakým způsobem přiblížena a co tomu uchazeči může nabídnout.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jaké byly nejčastější dotazy návštěvníků?
Veronika BERANOVÁ, mluvčí ústecké policie
Co obsahuje třeba psychologický test, co obsahuje test fyzické zdatnosti, zda postačí vzdělání, které uchazeč má, nebo zda je nutnost jiného vzdělání. A vlastně co policie může do budoucna tomuto uchazeči nabídnout.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Souviselo to tedy s potenciálním zájmem toho, kdo se tázal o vstup do policie nebo ucházení se?
Veronika BERANOVÁ, mluvčí ústecké policie
Určitě. Určitě to souviselo s potenciálním zájmem, ale překvapilo mě i to, že vlastně se dotazovaly děti ze základních škol, který vlastně měly zájem i třeba si vystudovat nějakou střední policejní školu a posléze vlastně nastoupit k policii s tím, že dále si doplňovat policejní vzdělání. Takže už vopravdu děti s tím zájmem přišly, že by tím policistou chtěly být.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Tak děti chtějí být policisty. Doufejme, že jim to zůstane. Hovořila Veronika Beranová z Ústí nad Labem. My pokračujeme v diskusi. Kateřino, otázka na vás, možná v tuhle chvíli nejzásadnější, jak ta náborová kampaň vypadá a vypadat by měla?
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Takže jak už jsem zmiňovala v úvodu, ta kampaň bude určitě pokračovat i příští rok a možná i následující léta. Letos jsme začali s tou vlastně úvodní fází. To znamená, naší snahou je informovat příslušníky menšin o tom, že existuje možnost přijetí k policii, nějakým způsobem je zaujmout pro tu práci u policie a také je informovat o podmínkách, které musejí splňovat, pokud chtějí k policii vstoupit. Ta informační kampaň letos vypadá tak, že byly vytvořeny tři základní komunikační prostředky, a to je leták, plakát a rozhlasový spot. Ta kampaň je propojena s akcemi pro veřejnost, to znamená, plakát a rozhlasová spoty zvou na tyto akce pro veřejnost, například dny s policií, a tam vlastně mají uchazeči, potencionální uchazeči nebo zájemci o práci u policie možnost dozvědět se víc o tom, jak policie pracuje, jaké jsou podmínky pro přijetí k policii. No, a potom existuje ještě letáček. Tam je takové základní desatero o přijímání k policii, základní podmínky a je tam také kontakt na středisko personálních informací v Praze. Na to středisko je možné zavolat a zjistit si ještě, ještě další konkrétnější údaje.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
V čem je ta kampaň jiná od předchozích aktivit, které se taky snažily o nějaký nábor příslušníků menšin do řad policie? Mám teď na mysli ty brněnské aktivity a další, které bohužel příliš úspěšné nebyly.
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Liší se v tom, že letos jsme zvolili tu cestu kvalitně připravené propagace a snažíme se oslovit ty "správné" cílové skupiny. To znamená ty, u nichž jakoby předem předpokládáme, že budou splňovat podmínky pro přijetí k policii. Důležité totiž je to, že všichni uchazeči, kteří v rámci té kampaně jsou osloveni a projeví zájem o práci u policie, potom prochází standardním přijímacím řízením v podstatě jako kterýkoli jiný uchazeč.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
My máme teď na telefonu Václava Šarocha, což je jeden ze styčných důstojníků, který působí v Ostravě. Tak snad se to spojení skutečně zadaří tentokrát. Dobrý večer, slyšíme se?
Václav ŠAROCH, styčný důstojník, Ostrava
No, dobrý večer. Slyšíme se.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jak dlouho pracujete coby styčný důstojník v Ostravě a skutečně vám ta pozice a ta už několikaletá zkušenost a pohybování se v oblasti té romské menšiny speciálně napomohla?
Václav ŠAROCH, styčný důstojník, Ostrava
No, takže ty první kroky, které vlastně vedly k ustanovení vůbec té funkce styčného důstojníka, začaly u nás už někdy v roce 2000, 2001. To znamená, ty zkušenosti se nabalovaly tak, že vlastně sloužily svým způsobem jako podklad pro vznik funkce styčných důstojníků v rámci jednotlivých krajských správ. Přínos určitě, to umožňuje jiný pohled na věc. Když začnete vnímat některé problémy, které v těch komunitách jsou, začnete si všímat rozdílů, začnete vnímat, proč se některé věci dějí, je to přínosné nejenom teda pro váš osobní, nějaké osobní poznání, ale i pro tu profesionální policejní práci.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Můžete být konkrétnější a říci, co vám přineslo to fungování na této pozici konkrétně?
Václav ŠAROCH, styčný důstojník, Ostrava
Tak zaprvé přineslo mi spoustu kontaktů lidí, kteří v komunitě pracují, seznámil jsem se se spoustou /nesrozumitelné/ lidí, kteří z komunity pochází. Takže člověk začíná vnímat rozdílnost, jo, že ne všichni, kteří jsou označováni jako Romové, jsou lidé, kteří by měli problémy třeba se zákonem nebo se způsobem života. Naopak, setkal jsem se se spoustou kultivovaných vzdělaných lidí, které bych asi před tím ve své policejní praxi nepotkal.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vy se společně s občanským sdružením Vzájemné soužití vlastně podílíte také na organizaci táborů pro děti. Myslím, že už sedmkrát proběhly takové běhy, kdy se snažíte i těmto malým dětem přiblížit policejní práci. S jakým výsledkem?
Václav ŠAROCH, styčný důstojník, Ostrava
No, výsledek je podle mě velmi dobrý, protože my jsme začínali takhle pomaličku, zúčastnili jsme se jednoho turnusu. V letošním roce proběhlo sedm turnusů, ve kterých byli policisté přítomni jako vlastně lidé, kteří pomáhali při práci s dětmi, vysvětlovali jim ... Mění to názor policistů na především teda romskou komunitu a mění to názor dětí z romské komunity na policisty. Dochází tam k neformálním přátelstvím, dochází tam k poznávání rozdílnosti jednotlivých dětí a myslím si, tak jak to vnímám i od policistů, kteří se toho zúčastnili, tak je to pro ně velkým přínosem a často i velkým poznáním.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jak vy vnímáte náborovou kampaň, jejímž cílem je přibrat do policejních řad také příslušníky menšin?
Václav ŠAROCH, styčný důstojník, Ostrava
Myslím si, že letošní nebo ta současná náborová kampaň je pozitivní především v tom směru, že skutečně nevytváří nějaké speciální povídky, nevytváří nějakou, bych řekl, pozitivní diskriminaci. Naopak, ty, to přijetí je naprosto standardní. Já v tom vidím velký, velký přínos do budoucnosti v jedné věci. Tam jsou tři aspekty. Prvním aspektem je, že pokud máte policistu, který je z nějaké menšiny, tak obohacuje i kolegy kolem sebe. To znamená, oni najednou nemůžou posuzovat tu komunitu negativní jako celek, vidí, že jsou mezi nimi lidi z té komunity, kteří jsou na dobré úrovni, jsou schopni dělat stejnou práci jako oni, takže to je ten pohled dovnitř do té policie, kdy ta policie začíná získávat jinou pozitivní zkušenost, protože bohužel často policie má jenom negativní zkušenosti s některými komunitami a ta pozitivní zkušenost jim chybí. To je první aspekt. Druhý aspekt je, že i ta společnost kolem začíná vnímat tu komunitu jinak, protože vidí, že ano, tohle to je policista nebo ať už je to městský strážník nebo v jakékoli jiné funkci, třeba ve státní správě, tak říká "ano, nemůžeme tuhle tu komunitu posuzovat jako všechny dohromady". Musíme taky říct: "Ano, jsou mezi nimi lidi, kteří jsou velmi dobří a pracují na nějakém odpovědném místě." To je třetí možnost, třetí aspekt. A čtvrtý aspekt nebo ten třetí aspekt poslední je velice důležitý i pro tu komunitu samou. Mně jde o to, že v řadě těch komunit chybí pozitivní vzor. Lidé, kteří v té komunitě žijí a dostanou se na nějakou úroveň, tak z té komunity odejdou. Nevrací se s tím platonovským světlem zpátky do té jeskyně. Když budou policisté, kteří budou z národnostních menšin a budou se potkávat s lidma z té své národnostní menšiny, tak hlavně ti mladí lidi budou vidět, že když se budou snažit, budou studovat, budou se připravovat do toho života, tak můžou zastávat i takové zodpovědné místo, jak má někdo jiný, který v té komunitě před tím shromáždil. To je pro mě velmi důležité.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Děkuju mnohokrát za váš čas. Přeji hodně úspěchů a také štěstí. Mějte se hezky. To byl Václav Šaroch. Zbývá nám zhruba osm minut. Můžete samozřejmě reagovat nejen na to, co říkal Václav Šaroch, ale také, co říkala Kateřina. To téma posledního bloku by mělo znít, jak by taková kampaň měla vypadat náborová a zda je dobře postavená. Chce někdo reagovat? Marek Veselý.
Marek VESELÝ, koordinátor policejního programu obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost
Já jsem si tady udělal několik poznámek jak k tomu, co říkal, co říkal pan Šaroch, tak k tomu, co říkala paní Pospíšilová. Jedna, jedna z důležitých věcí je přístup k té kampani jako k něčemu, co mnoho lidí vnímá jako pozitivní diskriminaci nebo vnímá a nazývá pozitivní diskriminací. Podle mě je důležité se k tomu postavit tak, že máme nějaký problém nebo existuje nějaký problém a existují možnosti, jak ten problém účinně řešit za použití třeba menších finančních prostředků, než by bylo řešení jeho důsledku. To znamená řešení třeba nějakých případných konfliktů. Z tohoto titulu k tomu přistupují v podstatě všechny policie, které ty speciální kampaně třeba pro menšiny vytvářejí. A proto mně přijde taky důležité říct, že ty kampaně jsou sice na začátku jako něčím zvláštním a specifickým, ale často se při nich objeví prvky, které ta policie zařazuje do svého fungování jako prvky standardní. Takže při hovorech nebo když jsem zjišťoval, jak fungovala náborová kampaň ve Velké Británii, tak tam taky říkali, to bylo vlastně poprvé po dlouhé době, kdy se udělala veliká revize. Ano, bylo to kvůli černochům, ale byla prostě veliká revize náborového systému. Trošku jsme ho předělali tak, že vlastně jsme zavedli nebo posílili a dále posilujeme takzvaný /nesrozumitelné/, že ti lidi se snaží, jakoby ta policie se snaží vystrkovat tykadýlka, hledat už dopředu, předhledávat vhodné lidi pro vstup, pro vstup do policie. Nenechává to na těch informacích "přijďte nás oslovit". Což je poté, co jsem se tyto informace snažil sehnat i o české policii, to je třeba věc, která by byla velmi důležitá pro českou policii jako celek. Nábor policistů je v současné době velmi těžkopádný, řekněme mediálně nebo komerčně jakoby nezvládnutý. Je spousta věcí, na které jde upozornit tak, aby ta policie prostě skutečně byla prezentována jako velmi zajímavý zaměstnavatel. A tady ty informace v současné době nejsou. Takže tady vidím, pokud se ta kampaň vydá tím směrem cíleného oslovování vhodných skupin, tak to je přesně mechanismus, který můžeme využít i ve standardním náborovém procesu. Těch věcí jistě bude víc.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Říká Marek Veselý. Posledních pět minut. Kateřina Pospíšilová, pokud chce reagovat, ještě jeden dotaz: Ta kampaň bude trvat dva roky, jistě je tam také někde plocha. Kdy vy sami pro sebe si chcete zhodnotit dosavadní úspěšnost a to, zda se má nějakým směrem třeba změnit ten, ten způsob té kampaně? Prosím.
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
No, já bych v téhle souvislosti chtěla zmínit to, že jsme často dotazováni na to, kolik vlastně příslušníků menšin dnes u policie pracuje. S tím souvisí to, to vyhodnocování úspěšnosti, jestli třeba se toto číslo zvedlo, o kolik, jestli teda ta kampaň byla úspěšná a tak dále. My počty příslušníků menšin u policie neevidujeme, zapovídá nám to zákon o právech příslušníků národnostních menšin, který stanoví, že orgány veřejné správy nevedou evidenci příslušníků národnostních menšin, nicméně ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Samozřejmě a jak také zjišťovat tu etnicitu, že jo, to je další věc.
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
No, nicméně ... Tak je to možné takovým způsobem, že by ten konkrétní policista mohl být dotázán na to, jaké je národnosti, ovšem toto, jak jsem říkala, tak se nedělá. Může to proběhnout třeba formou, pokud bysme do budoucna o to měli zájem, samozřejmě může to proběhnout formou například nějakého anonymního dotazování, anonymního průzkumu, ale v tuto chvíli se to prostě neděje. Takový, takový jako mechanismus, který my můžeme použít při vyhodnocování úspěšnosti té kampaně, je to, že naši personalisté mohou evidovat zájemce, kteří se na ně obrátí a kteří vlastně byli osloveni touto kampaní, protože oni ti personalisté se obvykle dotazují těch lidí, jak nebo proč uvažujete o tom vstoupit k policii, jak jste se o této možnosti dozvěděl, a tak dále. Takže tohle to je cesta, jak vyhodnotit úspěšnost té kampaně.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Budou se menšinoví policisté, to je poslední dotaz, zabývat jen kriminalitou menšin? Nezastíráte totiž, že jeden z důvodů, proč ty menšinové policisty v řadách Policie České republiky chcete, je také to, že Policie České republiky bude více připravena na kriminalitu některých menšinových skupin.
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
No, pokud se tomu budou chtít věnovat, tak si myslím, že jim v tom nikdo nebude bránit, naopak. Ale pokud se tomu nebudou chtít věnovat, budou mít zájem o nějakou úplně jinou oblast policejní práce, tak je do toho samozřejmě nikdo nebude nutit. Je to, jak jsem říkala, jeden z důvodů, proč tu kampaň děláme. Nicméně není to ten důvod úplně hlavní.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Doufáte, že za dva tři roky se skutečně podaří doplnit stavy policie o ty, které teď hledáte?
Kateřina POSPÍŠILOVÁ, odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra
Já tomu pevně věřím.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Tak nezbývá, než popřát hodně štěstí. A v každém případě Kateřina Pospíšilová z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, stejně jako Marek Veselý z obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost a Jiří Kopal z Ligy lidských práv nebyli jistě hosty Českého rozhlasu 6 naposledy. Jarmila Balážová ze studia, děkuje za vaši pozornost a těší se na slyšenou.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je MEDIASEARCH. Texty neprocházejí korekturou.
Český rozhlas 6, pořad: Studio STOP - Po - Pá: 22:10
|
|
Následujících padesát minut, milí posluchači, pro nás bude zásadní informace týkající se Policie České republiky. Ta do svých řad hodlá přijímat zástupce menšin.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Veronika BERANOVÁ, mluvčí ústecké policie
Václav ŠAROCH, styčný důstojník, Ostrava
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články