Brněnský soud uznal, že ženy byly diskriminovány
Krajský soud v Brně vynesl v pondělí 11. září 2006 rozsudek, v němž uznal nárok dvou žalobkyň a rozhodl, že provozovatel prodejny pleteného a textilního zboží, kam bylo ženám pod různými záminkami bráněno ve vstupu z důvodu předpokládané sociální a etnické příslušnosti, je povinen adresovat jim písemnou omluvu a zaplatit každé 30.000,- Kč za způsobení značné újmy na osobnostních právech.
V červnu 2005 v dopoledních hodinách byly Jana B. a Hana V. - žena romského příslušnosti a žena, u níž bylo možné romskou příslušnost předpokládat - zastaveny ve vstupu do malé brněnské prodejny, v jejíž výloze se jim líbily šaty a chtěly si je vyzkoušet a případně koupit. Prodávající je do prodejny odmítla vpustit pod záminkou, že je prodejna zavřena z důvodu příjmu zboží a provozních potřeb a snažila se je odkázat na odpolední hodinu. Po svém odchodu ovšem ženy viděly, že do prodejny vstupují zákazníci a prodejna je nadále otevřena. Jelikož jim bylo v nákupu v prodejně bráněno již dříve, rozhodly se tentokrát situaci řešit a kontaktovaly o.s. IQ Roma servis, s jehož pracovníky a terenní sociální pracovnicí ze Společenství Romů na Moravě odpoledne společně provedly testing za účelem potvrzení diskriminace a opatření důkazů. Ženám bylo opět pod různými záminkami ve vstupu bráněno, zatímco ostatní byli vpuštěni. K řešení situace byla přivolána policie. Prodávající se hájily údajnými špatnými zkušenostmi s Romy i pokyny provozovatele prodejny. Padly i osobní slovní urážky vůči ženám. Ženy následně podaly ke Krajskému soudu v Brně žalobu na ochranu osobnosti.
Jednání žalovaného, provozovatele prodejny odpovědného za jednání osob vystupujících jako prodávající, bylo přímou diskriminací žalobkyň, když k nim bylo přistupováno odlišně od ostatních zákazníků z důvodu jejich předpokládané sociální a etnické příslušnosti. Jelikož se v případech diskriminace přesouvá důkazní břemeno, žalovaný musí prokázat svá tvrzení, že k diskriminaci nedošlo. Odepření vstupu do prodejny žalobkyním žalovaná strana nepopírala.
Po dvou soudních jednáních, při nichž byli vyslýcháni svědci obou stran, JUDr. Miloš Holeček vydal rozsudek, v němž rozhodl, že žalovaný M.K. je povinen adresovat Janě B. a Haně V. omluvný dopis a zaplatit každé 30.000,- Kč jako finanční satisfakci za způsobenou nemajetkovou újmu.
Jednáním provozovatele prodejny a prodávajících bylo zasaženo do hned několika základních lidských práv žalobkyň, bylo s nimi jednáno diskriminačně a bylo k nim přistupováno jako k osobám, které nejsou hodny poskytnutí služeb a nákupu v obchodě. Bylo omezeno jejich svobodné autonomní jednání vlastní každému člověku a porušeno právo na osobní svobodu, jehož předpokladem je rovnost lidí. Ženy byly jednáním poníženy a byla snížena jejich lidská důstojnost, jedna z nejzákladnější hodnot osobnosti člověka vůbec.
Ženám byla způsobena závažná újma na jejich právech a hodnotách lidské osobnosti. Zadostiučinění omluvou zde nelze považovat za postačující a dostatečné vzhledem k významu zasažených hodnot a okolnostem případu. Samotná omluva také nemohla splnit požadavek účinnosti, kdy má být dosaženo skutečné satisfakce poškozených a na druhé straně nápravného i preventivního účinku.
Obecně je třeba podotknout, že preventivní působení podobných rozhodnutí má v naší společnosti, stále ovládané předsudky i nenávistí i k velmi schopným a slušným lidem, velký význam.
|