Obce si s řešením chudinských romských lokalit často neví rady
Obce si často neví rady s řešením špatné situace chudinských romských
lokalit, chybí také finance na projekty integrace. V Česku jsou
takových míst, kde se Romové ocitli na okraji společnosti, asi tři
stovky. Podle analýzy, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo práce a
sociálních věcí, v nich žije zhruba 80.000 lidí. Některé radnice ale se
závěry analýzy nesouhlasí. Řada uvedených lokalit je podle nich
bezproblémová, odmítají také, že by se snažily o cílené vystěhovávání
příslušníků romského etnika. Jinde zástupci obcí přiznávají, že jim na
řešení problematiky nezbývají peníze a v oblastech se angažují zejména
obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení.
Ke vzniku čtvrtí, v nichž se lidé dostávají až na samé sociální dno,
přispívá hlavně vysoká nezaměstnanost a nízká vzdělanost Romů. Rozmáhá
se užívání drog, krádeže, lichva i prostituce. Na projekty, které by to
změnily, ale nejsou peníze. Podle sociologa Ivana Gabala by však
problémy lokalit mohly pomoci řešit peníze z Evropského sociálního
fondu. Podle Heleny Balabánové, která se romské problematice dlouhodobě
věnuje na severu Moravy, tkví největší problém ghett v tom, že se v
nich lidé velmi snadno ocitnou, ale i když mají zájem svůj život
změnit, velmi těžko se z těchto lokalit dostávají ven. Přístup
samospráv se ale podle ní v posledních letech zlepšuje. Příkladem je
Bruntál, kde už několik let funguje projekt, v jehož rámci Romové
pomáhali s odklízením sněhu, opravou chodníků a nyní se podílejí i na
stavebních pracích. K nejznámějším českým ghettům patří sídliště Chanov
v Mostě. Nyní tu žije izolovaně od ostatních obyvatel města na 1600
Romů.
|
|
Související články
Poslech článku
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články