Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u romského pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Akana šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Dnešní pořad bude o něco kratší, ale vy se - už teď můžete těšit na
aktuality a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě i romskou hudbu.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha nevimata. Dodžanena tumen pal oda so pes kerel, kaj te
nael rasismus ka mende, the mek vakeraha, sar dživen o Roma, the pal oda hoj
ka mende hin romane gheta.
V našem dnešním O Roma vakeren Vám přiblížíme protirasistickou kampaň a
výsledky výzkumu sociálně vyloučených romských lokalit. Taková je naše
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.
=[ Reportáž ]=
"Otevřenost menšinám obohacuje" je heslem nové vládní kampaně proti rasismu
Český rozhlas se zapojil do kampaně proti rasismu. Brzy se už začnou vysílat
spoty, které upozorní na tento společenský problém. Více už Janu Mišurcovi
řekl Filip Smoljak, ředitel společnosti Creative Bazaar, která je
spolurealizátorem zmíněného mediálního projektu.
"Ty kampaně se začaly pravidelně realizovat od konce devadesátých
let. V prvním ročníku, to bylo v roce 2004, jsme měli heslo Všichni jsme
oběti rasismu a v kampani vystupovaly největší oběti ať už rasisticky
motivovaných fyzických útoků nebo rasové diskriminace. V dalším ročníku jsme
pokročili trošku dál a začali jsme ten problém vidět z hlediska spíše těch
pozitivních příkladů "nerasismu". To znamená, že jsme se
snažili ukázat osobnosti, které reprezentují úspěšné začlenění do
společnosti z řad menšiny, to byli Romové nebo cizinci. Tentokrát jsou to
osobnosti z takzvané majority, které něco dělají proto, aby se ve
společnosti menšinám dobře žilo. Letos máme heslo Otevřenost menšinám
obohacuje a chceme na příkladech konkrétních společenství, institucí nebo
obcí ukázat, že to vlastně funguje."
Koho chcete touto kampaní oslovit a jakou formou?
"Oslovit bychom chtěli co nejširší veřejnost, ale my se každý rok
trošku specializujeme na nějakou užší skupinu. Letos se zaměřujeme na
skupinu řekněme mládeže s nižším vzděláním mimo velká města. Součástí
kampaně jsou i aktivity divadla Archa a dalších realizátorů, které se
zaměřují vysloveně na učňovskou mládež. Takže oproti minulým ročníkům bude
ta kampaň hodně vidět v menších městech a v prostředí středně a méně
příjmových skupin obyvatelstva."
Každou takovou akci doprovázejí plakáty a inzeráty v novinách, jak je to
letos v rámci té vaší kampaně?
"Zejména jsou to takové ty velké plakáty velikosti postavy na
zastávkách městské hromadné dopravy. Pak jde inzerce křížem krážem přes
celostátní, regionální tisk, ať už jsou to deníky, týdeníky, měsíčníky všeho
druhu. Pak budeme také hodně slyšet v rádiu na přelomu září a října, ať už
to zase budou regionální rádia nebo i celoplošné stanice Českého rozhlasu.
Chceme také připravit zajímavé internetové stránky, kde by se měla letos i
objevit počítačová hra, takže i moderní technologie bude bojovat proti
rasismu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V České republice je přes tři sta sociálně vyloučených romských lokalit
V Česku existují více než tři stovky chudinských romských lokalit, které se
ocitly na okraji společnosti. Podle odhadů v nich žije až 80.000 lidí a
stále jich přibývá. To je stručný závěr rozsáhlé analýzy, kterou pro
Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovala společnost sociologa Ivana
Gabala. Je to vůbec první podrobnější výzkum situace v romských lokalitách.
Výsledek má přispět ke zlepšení situace Romů, k jejich začlenění do
společnosti a lepšímu využití peněz z Evropského sociálního fondu. Marie
Vrábelová se zeptala manažerky projektu Evy Holečkové, jak se jednotlivé
lokality od sebe liší.
"My se domníváme, že ten rozdíl lokalit je dán především jejich
velikostí, druhým faktorem je velikost obce v níž nebo u níž se ta lokalita
nachází. Potom samozřejmě můžeme mít sociálně vyloučenou lokalitu, která je
tvořena jedním starým mlýnem nebo rodinným domkem, který je relativně ve
slušném stavu, můžeme mít lokalitu, která je tvořena kravínem, který ani
nebyl přestavěn na bytové jednotky. Zaznamenali jsme lokality třeba v
bývalých průmyslových stavbách, které ale byly přestavěny na bytové
jednotky, známe samozřejmě všichni činžáky, části sídlišť, ulice. Toto také
do jisté míry zajišťuje rozdíl mezi lokalitami. To jsou asi nejzákladnější
zdroje těch rozdílů."
Jaký je základní problém těch lidi?
"Nezaměstnanost. A to nezaměstnanost v úrovni, kdy ti obyvatelé už
ztrácí nebo dokonce už ztratili pracovní návyky, to znamená že jsou téměř
bez šance začít pracovat, což se samozřejmě odráží i ve schopnostech jejich
dětí najít si práci. Pochopitelně toto velmi úzce souvisí s úrovní vzdělání
obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Ta vzdělanostní úroveň je velmi
špatná, většina dětí v současné době dochází zatím na základní školy
speciální, což je samozřejmě znevýhodňuje následně na trhu práce. Děti v
rodině často nemají možnost vytvořit si jakési základní komunikační pracovní
návyky, takže bohužel v řadě případů hned po ukončení základní školy
odcházejí na úřady práce, ani se nepokusí pokračovat dál nebo zapojit se do
hledání zaměstnání nějakou aktivnější formou. V podstatě můžeme hovořit o
tom, že v České republice na některých místech vyrůstá už druhá generace
dětí, která nezná jiné životní podmínky než jsou podmínky v sociálním
vyloučení. To je samozřejmě jeden ze základních problémů, které tento výzkum
identifikoval."
Řekněte mi, jaká je situace těch lokalit nejhorší?
"Pokud bychom to měřili počtem lokalit nebo řekněme množstvím
lidí, kteří pravděpodobně žijí v sociálním vyloučení, potom musíme zamířit
do severních částí České republiky, to znamená části kraje Karlovarského,
především Ústecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, kde se při
pohledu na mapu na první pohled možná nemusí zdát dramatická, ale například
v Ostravě jsou četné lokality, kde žije velké množství lidi v opravdu
špatných podmínkách, takže měřeno velikostí a množstvím, potom ta severní
část České republiky."
Co obce a co kraje, když zjistily, že tam lokality jsou? Věděli o nich nebo
byli překvapeni, že tam vůbec jsou?
"Je řada obcí i řada reprezentantů krajů, kteří tuší, že tento
problém existuje, je řada obcí, které se snaží tento problém ve větší či
menší míře řešit, úspěšnost je samozřejmě diskutabilní. Pokud bych to měla
shrnout, tak bych ale řekla, že v podvědomí většina reprezentantů těchto
subjektů tuší, že tady ten problém je. Překvapující pro ně možná byla ta
míra a to, že se vůbec podařilo ty informace nějakým způsobem více či méně
utřídit a uchopit do jednoho zdroje."
Nebyl tam i náznak toho, že lidé, kteří žijí v takto vyloučených lokalitách,
si nesou takovou nálepku na čele při vyhledávání zaměstnání?
"Samozřejmě, pokud bydlím na takzvaně špatné adrese, tak se to
musí zákonitě projevit, ať už na tom, jak se na mě jako konkrétní osobu dívá
moje okolí nebo jak se dívá na moje děti. Život v sociálním vyloučení je v
podstatě takovou spirálou, ti obyvatelé v zásadě téměř nemají šanci se bez
pomoci svého okolí z toho začarovaného kruhu dostat. A je to i z důvodu
jakési stigmatizace, kterou způsobuje právě to, kde bydlím, v jakých
podmínkách."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Násilnosti mezi Romy a příslušníky hnutí skinhead v Orlové na Karvinsku
vyvrcholily v těchto dnech vzájemnými potyčkami. První se stala ve středu na
sídlišti v městské části Lutyně. Skupina dvaceti ozbrojených mladých skinů
přišla k domu, kde žijí romské rodiny. Romy napadli a čtyři z nich lehce
zranili. Následující den dva Romové ve věku 29 a 25 let útok oplatili
napadením dvou dívek a na veřejném prostranství vykřikovali rasistické
nadávky, v rukou drželi baseballovou pálku a sekeru. Policisté oba Romy
zadrželi a nyní jim hrozí obvinění. Vzájemné střety a násilnosti by mohly
pokračovat, proto Policie posílila v Lutyni hlídkovou službu. Jakékoliv
porušení veřejného pořádku bude eliminovat a sankcionovat.
Ostravský krajský soud zamítl žalobu tří Romů, kteří požadovali po
provozovatelích klubu Helax ve Stodolní ulici 90.000 korun a omluvu za to,
že nebyli do podniku vpuštěni. Podle soudu se neprokázalo , že by ochranka
klubu mladíky diskriminovala kvůli barvě jejich kůže. Právní zástupce Romů
předpokládá, že se odvolá. Incident se odehrál v rámci testů, které v
Ostravě provádělo občanské sdružení Vzájemné soužití a Poradna pro občanství
, občanská a lidská práva. Podle nich jde o projev diskriminace a v
podobných testech budou v Ostravě pokračovat, protože podobné případy se
stále objevují.
Část peněz, které bude Česko v letech 2007 až 2013 čerpat z Evropského
sociálního fondu, bude vyčleněna na integraci Romů. Hlavním cílem podpory je
zvýšení zaměstnanosti a kvalifikace. Financování projektů pro Romy se dosud
nevěnovala speciální pozornost. Zkušenosti ukázaly , že je nutný
systematičtější přístup a lepší koordinace činností jednotlivých
ministerstev. Podle ředitele odboru sociálních služeb ministerstva práce a
sociálních věcí je nutné lidi z vyloučených lokalit vytahovat zpět do
společnosti a tyto zanedbané oblasti sanovat a umožnit v nich normální
život.
Přerovská radnice se chce vypořádat s nechvalně proslulou Škodovou ulicí,
kde žijí převážně Romové. Kdysi výstavní čtvrť u nádraží město hodlá i s
domy a jejich obyvateli prodat soukromé firmě. Ta činžáky srovná se zemí a
na jejich místě postaví nové bytové domy a obchody. Proti tomu se bouří
nejen pětistovka romských obyvatel, ale i odborníci kteří varují radnici.
Pokud ta nestanoví pravidla, kam obyvatele a za jakých podmínek vystěhuje,
může se to obrátit proti městu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 8. září už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Richard Samko.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|