Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Myšlenka se zrodila v Aktualne.cz, kteří mě oslovili s touto nabídkou. Já jsem z počátku váhala, ale pak jsem pochopila, že je to příležitost prezentovat touto formou i naší instituci, což se myslím podařilo. To byla samozřejmě velmi cenná zkušenost. Zejména bych řekla přímo ten on-line rozhovor, který následoval po té mojí jakési šéfredaktorské práci. Tam jsem dostala skoro sto otázek a byly to otázky velmi náročné. Většinou se týkaly jednoho jediného problému: Problematického soužití s Romy. Ale zase pro mne to mělo ten význam, že jsem si mohla uvědomit úplně jednoznačně, co veřejnost vnímá jako největší problém. Protože, já když v tom dělám od toho roku 1990, tak už jsem v tom tak hluboce ponořená, že nemohu úplně přesně vidět, co širokou veřejnost tíží, a toto byla pro mě taková zpětná vazba."

Co se Vám podařilo během té praxe v redakci prezentovat? Nebo jaké články jste vypustila?

"Ještě předtím, než nastal ten den, kdy jsem tam měla šéfredaktorovat, tak mě redaktoři požádali, abych jim dala nějaký výběr témat, na který by zpracovali příspěvky, takže my jsme na tom byli domluveni. Prezentovala jsem především téma, které se mi zdá ožehavé a to je, že sice český stát a česká vláda se snaží udělat vše pro integraci Romů, ale obce jdou proti této snaze tím, že Romy vylučují do ghett a holobytů. Další článek se týkal už letitého problému s letským vepřínem a další článek, který byl také na tu mojí objednávku, byl o tom, jaké jsou ještě rezervy v integraci Romů ze strany státu a zejména v oblasti školství, školního vzdělávání."

Kdybyste se měla znovu vrátit k práci v novinách, bavilo by Vás to? Nebo Vás spíše naplňuje ta práce v muzeu?

"Novinářská práce je samozřejmě úplně jiná, než práce kurátora v muzeu a práce se sbírkou. Je to taková práce, řekla bych, kdy člověk musí velice rychle reagovat na věci a druhý den jsou ty věci staré, už je to pryč a musí se zase hledat nová témata. Pro mne by to úplně nebylo, protože já jsem takový člověk, který se stále obrací do minulosti a minulost mě zajímá, připadá mi důležitá. Takže pro mne by novinářská práce nebyla. Já vidím opravdu svoji roli v muzeu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.11.2007	Identita jako jedno z romských traumat	O Roma Vakeren
26.10.2007	Identita jako jedno z romských traumat	Historie
05.09.2006	Na Slovensku vyšla kniha představující staré pohlednice s romskou tematikou	Zprávy ze života Romů
10.03.2005	V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi	Zprávy ze života Romů
17.12.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
19.12.2003	Vánoce v rodině ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové	O Roma Vakeren
11.04.2003	Také historička Jana Horváthová slavila Mezinárodní den Romů	O Roma Vakeren
19.07.2002	Vyšla nová kniha o historii Romů	O Roma Vakeren
30.11.2001	Muzeum romské kultury v Brně oslavilo 10. narozeniny	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Když se řekne droga, co se ti vybaví?

"Cigarety."
"Alkohol."
"Kafe."
"Tráva."
"Kokain."

No, hromada drog. A co myslíš, že taková droga přináší?

"Smrt."
"Potěšení."
"Zábavu."
"Nemoc."
"Následky."
"Různé nemoci."

A co naopak taková droga bere?

"Ničí to rodinu."
"Život."
"Mozkové buňky a tak všechno, v těle, co se potřebuje."
"Přátelství."
"Peníze."

A teď bych chtěl slyšet, jestli vy konkrétně ve svém okolí jste se už s drogou setkali, jestli znáte někoho, kdo bere, nebo dokonce někoho, kdo s tím má problémy?

"No, cigarety. Maminka kouří."
"Moje kamarádka má bratra a on také nějak na těch drogách je."
"Já mám tetu, která strašně moc kouří a prostě bez cigarety nemůže být. A když cigarety nemá, tak je strašně agresivní."
"Můj brácha dřív kouřil trávu."
"Moje maminka kouří."
"Měl jsem strýce, který umřel na ty fety."

Takže, když se vás zeptám: Jsou drogy normální?

"Nejsou."
"Myslím si, že je to zbytečné."
"Nejsou."

Říkáme, že někoho známe, kdo drogy bere, bral, dokonce s tím měl vážné problémy, říkáš umřel. Vždyť jsou tady okolo nás a to, co je okolo nás, dělá společenskou normu."

"Není to potřebné k životu."
"Můžeme se bez toho obejít."
"Když ty malé děti vidí dospělé, jak fetují, tak pak když vyrostou, tak to pak také mohou dělat, fetovat. Jak to vidí ve svém okolí."

Tak to byly některé názory dětí. Potom přednášejícího Josefa Wünsche pozvala k mikrofonu kolegyně Anna Poláková.

Kam směřují tyto informace, které předáváte dětem při přednáškách?

"Informace o drogách jsou potřeba, je třeba varovat před riziky a před nebezpečími. Je to o tom, že, čím více budu mít informací, tím se výrazně zmenšuje riziko problému v pozdějších letech."

Máte pocit, že věková hranice dětí, které začínají s drogami, ty názory jsme slyšeli, že se snižuje?

"Věková hranice lidí, kteří experimentuje s drogami, se ani tak nesnižuje, ale rozšiřuje se jejich povědomí o tom. Čili je zde jasná tendence, že mezi dětmi je čím dál více informací a to i těch informacích o rizicích, které je mohou následně varovat. Jejich povědomí je může varovat před nějakými problémy."

Působíte na Praze 3. Jeli jsme na tábor, který pořádá městská část Prahy 3. Myslíte si, že ty děti Vám nějakým způsobem důvěřují, nebo že se na Vás někdy obrátí?

"Mě v mé práci tyto primární besedy již s maličkými dětmi hrozně pomáhají v tom, že ty děti potom, když se dostanou do těch problémových let, krizových situacích, že se na mě obrací s naprostou důvěrou, že už mě znají, stejně jako já znám je. A tak zvaně je mám předkousané a mají předkousaného i ony mne."

Na letní tábor do Nesvačil u Rožmitálu pod Třemšínem mezi romské děti přijel také Ladislav Goral, který na školách přednáší historii Romů.

"Já vám trošku řeknu historii Romů, co bydlí v Harmaně, Stropkově a vůbec tam na Slovensku. V roce 1720 přišli tři bráchové a říkali se Medúzovci. To není k smíchu, to se poučte, to je pro vás důležité. A z těchto třech bratrů je dnes skoro 40 tisíc Romů. To znamená, jeden velikánský velkorod Sidorovci. A ten jeden velkorod se dnes počítá skoro 40 tisíc Romů. To je jeden velkorod, to je jedna velká rodina. Když jsme říkali, že v Marhaně bydleli kdysi, řeknu příklad 150, 300 Romů, tak to je také jedna velkorodina, protože ty osady, kde bydleli ti Romové, nebydleli jenom jeden, ale vždy se tam nastěhovali bratři, bratranci, sestřenice a tak, a z toho se počítá jedna celá velká rodina. Takže dnes, když budeme počítat ty velkorody, těch 13 velkorodů dnes čítá dohromady, budeme asi tak říkat, mezi Slovenskem a Českem, 650 tisíc Romů."

Děti pozorně poslouchaly asi dvě hodiny a zajímaly je nejrůznější věci. Ostatně, ptala jsem se i já.

Jak často přednášíte dětem o romské historii?

"Chodím po školách, ale nejenom romským, ale hlavně neromským dětem, protože ty to potřebují nejvíce. Tak nejméně pětkrát, šestkrát do měsíce."

A s jakou reakcí se u dětí setkáváte? Tady se to dětem líbilo...

"No, tak tady byly opravdu malinké děti a ty větší, na to byla dobrá reakce. Ale mám dobrý pocit, protože každá informace, i když se zdá, že to děti nezajímá, tak něco jim v hlavě zůstane a někdy to možná použijí."

Kdybyste mohl zhodnotit to, jaké informace mají romské děti o své historii a vůbec o jazyku?

"Skoro žádné, protože romská literatura se málokde sežene, jedině někde na vysokých školách, nebo v knihovnách vysokých škol. Takže nemají skoro žádnou. S tím jazykem to je to samé jako ta historie."

Co si myslíte, že se dá proto udělat, nebo vy konkrétně, co můžete doporučit školám?

"Vysílat romštinu, jako jsme to dělali my spolu v televizi. Překládali jsme z romštiny do češtiny a obráceně a je potřebovat, aby se s nimi opravdu mluvilo romsky, více ten jazyk propagovat."

Účastnicí tábora je i Sára Kaliášová, která mezi dětmi vyniká svým zpěvem. Chodí do šesté třídy základní školy Jaroslava Ježka pro zrakově postižené.

Sáro, ty krásně zpíváš. Věnuješ se nějak tomu zpěvu?

"Ano, věnuji. Hraji na klavír a na příčnou flétnu. A ve škole chodím do pěveckého kroužku."

Jak tě v tomto podporují rodiče?

"Rodiče moc ne, ale spíše dědeček. Dědeček je hudebník, hraje na akordeon."

Říkala jsi, že ti v tomto pomohla i nadace. Jaká nadace?

"Světluška a Český rozhlas."

Kdo požádal o tento grant?

"Začalo to soutěží Bílé hole, která se už pořádá třetím rokem a já jsem nastoupila na druhý ročník. Čili jsem měla strašnou radost, když jsem se dozvěděla, že jsem dostala deset tisíc už po druhé. Je to na rozvoj hudebního talentu."

Jsi jediná romská dívenka, která získala tento grant?

"Ano, jsem."

K mikrofonu jsem pozvala také jednoho z organizátorů Jiřího Gorola, který s dětmi pracuje už několik let.

Tento tábor není Váš první, na kterém jste s romskými dětmi.

"Na tomto táboře určitě nejsem poprvé. Já jezdím od devíti let a už jsem zde po několikáté a jezdí s námi děti, které vlastně neznáme. Dělám oddílového vedoucího, což je docela náročná práce."

Jaký program jste pro děti připravili?

"Máme vymyšlený dětský karneval, kde si děti musí vymyslet masky, což bude problém, takže to budeme vymýšlet i my vedoucí. Ono to většinou vypadá tak, že ty děti mají opravdu z toho radost a prožívají to."

Měli jste tu i loutkové divadlo, jak spolupracovaly děti? Nebo co vlastně dělaly?

"Pravidlem bylo, že tu loutku si mohly vyrobit loutku sami. Což asi pravděpodobně v rodinách v našich romských také není pravidlem. Takže, ne všichni, ale někteří si to vyrobili, mají to do dneška u sebe a mají z toho velkou radost."

Co ještě dalšího chystáte?

"My to ukončujeme běžně, jako každý tábor, čili závěrečné hodnocení. Takže bodování pokojů, olympiády, soutěže, které jsme tady dělali, Zlatý slavík, dělali jsme tady miss, missák, všechno toto se bude bodovat. Odměny máme připravené a závěrečná diskotéka, která bude bouřlivá určitě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.07.2015	Už devítileté děti mají zkušenosti s drogami	O Roma Vakeren
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
31.08.2013	Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské děti	O Roma Vakeren
26.01.2013	Když dítě propadne drogám	O Roma Vakeren
19.01.2013	O projektu Drogy k životu nepotřebujeme	O Roma Vakeren
13.01.2013	Míra užívání drog u mládeže klesá	O Roma Vakeren
05.01.2013	Jaká je současná drogová scéna	O Roma Vakeren
05.02.2011	Od třinácti let na drogách...	O Roma Vakeren
19.11.2010	Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanům	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Rozsáhlý požár zachvátil ve středu v noci střechu pavlačového domu v centru Vsetína, který obývají především romští nájemníci. Hasiči z budovy evakuovali na 300 osob a nikdo nebyl zraněn. Pravděpodobnou příčinou požáru mohla být nedbalost, nebo úmysl neznámé osoby. Budovu, v níž hořelo už několikrát a která je v havarijním stavu, čeká v říjnu demolice. Většina jejích nájemníků proto nalezne nový domov na okraji Vsetína v části Poschlá.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo dotační program "Podpora romských žáků středních škol". Převzalo jej administrativně od Rady vlády České republiky pro záležitosti Romské komunity. Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny právnickým osobám, popřípadě organizačním složkám státu vykonávajícím činnost školy na podporu vzdělávání romských žáků a studentů.

Základní škola v Praze 3 na Havlíčkově náměstí otvírá v letošním září v rámci programu Iniciativy společnosti EQUAL bezplatný kurz pro uchazeče o ukončení základního vzdělání. Dálková forma studia trvá 1 školní rok a umožňuje účast i pracujícím uchazečům. Absolventi získají doklad o ukončení základního vzdělání.

Palác Akropolis bude 9. září dějištěm koncertu maďarské kapely Besh o´droM. Soubor bývá řazen k dechovkám z Balkánu, které mají podobný zvuk. Liší se však od nich inspirací v punku i například v židovských hudebních tradicích. Do Akropole se skupinou přijede jako host romská zpěvačka Monika Juhazsová - Mitsoura.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Děti, které nemají problémy ani v kolektivu dětí ani prospěchové, se na školu těší. Děti, které jsou naopak bojácné, mají prospěchové problémy, mají své neoblíbené předměty a někdy i neoblíbené pedagogy, mají již v průběhu srpna velké obavy. Co bude, jak bude, jak školu zvládnou a velice často je doprovází i strach z jejich ambiciózních rodičů, kteří jsou schopni jim za každou špatnou známku vyčinit. Žel nejsou v České republice výjimkou ani fyzické tresty a dokonce někdy i hrubé násilí."

Co mohou rodiče pro dítě udělat? Určitě je rozdíl mezi prvňáčkem anebo potom už mezi těmi staršími dětmi.

"Máte pravdu. Prvňáček se teprve bude se školou seznamovat. Měl by si zvyknout na určitý řád, na určité změny. Rodič by měl být pravou rukou, měl by s ním o všech těch jeho prvních pocitech komunikovat a pomoci mu i překonat určité bariéry obav. Co se týká těch starších dětí, tak se domnívám, že rodiče už ví, se kterým předmětem zápasí. A pokud skutečně dítě v některém předmětu pokulhává, je dobré zajistit doučování a dítě v tom nenechat samotné a pomoci mu. Na druhou stranu bych chtěla říci, že dítě, které je méně talentované a nemá výborné známky, a přitom víme, že se snaží a zkrátka na více nemá a má dobrou povahu, je přátelské, dobrosrdečné, ochotné... já se ptám, zda tyto vlastnosti nejsou větší devizou, než výborné vysvědčení. Ptám se, zda dobrý řemeslník nemá stejnou lidskou hodnotu jako právník nebo lékař. Čili proč nejsme vůči dětem velkorysejší?"

Je začátek roku, děti byly zvyklé na volnost a téměř na žádnou organizaci dne. Co by si měli rodiče ohlídat, aby předešli nějakým nepříjemnostem?

"Určitě nastavit na začátku školního roku určitá pravidla, určitý časový program. Sladit i školní rozvrh s dalšími zájmovými činnostmi. Dbát na naplnění volného času. Sledovat, s kým se děti stýkají. Naslouchat dětem. Ale jsou tu i děti rodičů, kde je třeba, aby bylo dětem pomoženo, jsou tu dokonce i rodiny, kde rodiče děti do školy neposílají. To je skupina dětí, které potřebují naléhavě, abychom jim podali pomocnou ruku a aby dostaly stejnou šanci jako ostatní děti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Podmínek pro zařazení na místo strážníka k Městské policii Hlavního města Prahy je několik. Je to občanství České republiky, potom ten dotyčný musí být starší 21 let, to je podle zákona, vzdělání: minimálně vyučen, samozřejmě nikdy netrestán, žádná podmínka, amnestie, nic. Nesmí mít zdravotní omezení, to se týká i brýlí. Bydliště může mít na celém území republiky."

Veřejnost ví, že se uchazeč musí podrobit také testům. Jaké jsou tyto testy?

"Pokud splňuje všechny tyto podmínky, může být uchazeč zařazen do výběrového přijímacího řízení, které se skládá z fyzického testu, psychologického testu a z lékařské prohlídky. Pak je personální část, ta konečná, kde se lidé vybírají a předkládají doklady nutné k přijetí do pracovního poměru."

Uchazeče bude také zajímat plat.

"Od nástupu do získání osvědčení, to znamená po dobu tříměsíčního kurzu, strážníci čekatelé pobírají plat ve výši 11.410,- korun hrubého. Po získání osvědčení, podle zákona, se plat pohybuje už od 14 do 18 tisíc hrubého, dle započitatelné praxe."

Kdybychom měli zmínit práci samotnou, co vše obnáší tato práce?

"Práce strážníka je náročná již z toho důvodu, že musí absolvovat v kurzu desítku zákonů, naučit se je. Ne samozřejmě všechny úplně, ale zvládá se to. Musí získat zbrojní průkaz. Ta činnost v kurzu je naplněna tak, aby ten strážník věděl, co může a co nemůže na ulici vykonávat, protože se stává veřejným činitelem. Je to hlavně pochůzková činnost, kontrolní, pořádková. Tím, že jsme hlavní město Praha, jsou tu určitá specifika. Něco jiného je v centru, něco jiného je někde na okraji Prahy. Tady probíhá nebo existuje spolupráce s Policií České republiky a spolupráce se starosty jednotlivých městských částí. Ti si dávají i požadavky, co by chtěli kde zlepšit v té části Prahy."

Nabízíte uchazečům ubytování?

"Ubytování uchazečům poskytujeme ode dne nástupu, ne tedy při výběrovém řízení. Je to jenom pro ně, není to pro rodinné příslušníky. A po dobu kurzu, kdy je nižší plat, si hradí tisíc korun měsíčně a potom po získání osvědčení 2500 Kč měsíčně. Ta ubytovna stojí téměř čtyři a půl tisíce, takže zbytek doplácí Městská policie."

Nabízíte možnost třeba dodělat si maturitu a podobně?

"Přijímáme i vyučené uchazeče. Ti mají možnost si udělat maturitu, ale školné si hradí. A pokud jim to jejich velitel nebo nadřízený doporučí, tak jsou uvolňováni na to studium."

Jak je to se ženami? Jsou ty podmínky stejné?

"Samozřejmě, ty podmínky jsou úplně stejné, jak pro muže, tak pro ženy. Ženy se nám průběžné hlásí a je to v pohodě."

Jak je to s příslušníky menšin? Romové, Poláci a další? Má policie zájem o tyto lidi?

"My můžeme podle zákona brát uchazeče, kteří mají českou státní příslušnost a jestli má národnost polskou, nebo slovenskou je jedno, ale musí mít českou státní příslušnost. Týká se to i Romů, takže pokud úspěšně absolvuje celé výběrové řízení, není problém ho přijmout."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.04.2014	Romský strážník se v Sokolově osvědčil, městská policie chce zaměstnat dalšího	O Roma Vakeren
25.02.2012	Tomáš Ščuka si splnil svůj sen: vystudoval Policejní akademii	O Roma Vakeren
20.09.2006	Zástupci menšin v Policii České republiky	Zprávy ze života Romů
15.09.2006	Policie ČR chce mít ve svých řadách příslušníky menšin	O Roma Vakeren
19.07.2004	Budoucí romští policisté se připravují na střední škole ministerstva vnitra na maturitní zkoušky	Fotoaktuality
15.07.2004	Romům bez maturity se od ledna uzavře možnost práce u policie	Zprávy ze života Romů

"Tyto kurzy začínají od září 2006 a budou probíhat v pravidelných intervalech jednou týdně dvě vyučovací hodiny po dobu dvou let."

Pro koho jsou určeny tyto kurzy?

"Tyto kurzy jsou určeny pro etnické minority, konkrétně pro příslušníky romské komunity, pro žadatele o azyl v České republice a pro cizince žijící trvale v České republice."

Jsou tyto kurzy věkově omezeny?

"Nejsou vůbec věkově omezeny. Více méně jsou naší hlavní cílovou skupinou studenti středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol, ale samozřejmě se může přihlásit kdokoliv, kdo bude mít zájem."

Obdrží certifikáty?

"Ano, samozřejmě obdrží certifikáty. Vyučovat budou lektoři, kteří mají kvalifikaci k vyučování."

Kdo bude učit anglický jazyk?

"Bude to rodilý mluvčí. Pochází z Indonézie a má svůj specifický postup, který spočívá hlavně v aktivním přístupu k jazyku. Není to pasivní učení se gramatice, ale opravdu jde o to, aby ten jazyk uměl člověk používat."

Na jak dlouho je tento kurz?

"Dohodli jsme se, že anglický kurz bude na rok, aby byl intenzivnější. To znamená, že bude probíhat dvakrát týdně právě po dvou vyučovacích hodinách. Ale co se týče kurzů PC, tak ty bychom chtěli zachovat v původní podobě a to je po dobu dvou let, jednou týdně, zase dvě vyučovací hodiny."

Kde se bude vyučovat?

"O tomto zázemí ještě jednáme, ale s velkou pravděpodobností budeme chtít mít kurzy anglického jazyka někde v prostorách třeba na základní škole. A co se týče kurzu PC, tak bychom je rádi pořádali u nás v kanceláři v Athinganoi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
10.10.2008	Studenti získali informace o životě a možnostech mladých Romů v EU	O Roma Vakeren
29.03.2007	Program oslav Mezinárodního dne Romů 2007 v Praze	Zprávy ze života Romů
07.01.2007	Sdružení Athinganoi se zaměřuje na vzdělávání	O Roma Vakeren
06.10.2006	Do základních škol přicházejí Výukové záložky a skládačky	O Roma Vakeren
16.06.2006	Pražské sdružení Athinganoi nabídne bezplatné kurzy romštiny	O Roma Vakeren
24.03.2006	Sdružení Athinganoi realizovalo projekt Politický výcvik	O Roma Vakeren
09.09.2005	Romští studenti by uvítali antidiskriminační zákon	O Roma Vakeren
22.04.2005	Představujeme Gabrielu Hrabaňovou a Ivetu Kenety ze sdružení Athinganoi	O Roma Vakeren
06.04.2005	Festival seznamuje s romskou kulturou i historií	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)