Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana ke Lysá nad Labem, kaj sas baro festivaľis. Dodžanena tumen, sar odoj o Roma dživen u so keren.

Nejdříve se společně vydáme na romský hudební festival do Lysé nad Labem. K mikrofonu jsme pozvali zástupce Sdružení romských občanů a řadu dalších zajímavých osobností.

Tiž pale vakereha palo draba. Dodžaneha tumen, hoj amare terne Roma kamen te džan pro školi u pheneha tumenge palo projektos Mentor.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se v našem seriálu zaměříme na léčebny pro drogově závislé, představíme vám romského studenta Jana Hudečka a řekneme vám o projektu Mentor, kde můžete i vy najít uplatnění.

Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Už pošesté byl o minulém víkendu zámecký park v Lysé nad Labem dějištěm hudebního a tanečního Romského festivalu. Organizátorem bylo Sdružení romských občanů tohoto města a Marie Vrábelová si k mikrofonu pozvala právě jeho předsedu Milana Horvátha.

Romský festival v Lysé nad Labem (Foto: Anna Poláková)

"Je tady víc lidu, víc souborů. Vybírali jsme směs lidovky, vybírali jsme moderní a chtěli jsme vyhovět všem lidem."

Jsou tady převážně Romové. Očekával jste, že přijde i někdo z většinové společnosti? Chodí na festivaly?

"Já si myslím, že jsou tady a nejsou v tak velkém davu vidět. A myslím si, že pořád ještě otevřenost není. Když je nějaká romská akce, tak každý Čech - ale nechci diskriminovat zase obráceně - se bojí přijít mezi nás. A já si myslím, že by se neměli bát a měli by vidět naši kulturu, která je v nás. Já bych ale řekl, že je tady nějaké procento Čechů."

"Já si myslím, že je vynikající. Ta spolupráce byla ke konci velice dobrá, uklízeli jsme prostory, protože tady se téměř nic nekoná. A oni jsou zase rádi, že se to tady oživilo a že jsem to dali společně dohromady."

"Já si myslím, že bylo ze širokých krajů, byli tady z Chomutova, jsou tady ještě z Liberce, Jablonce, z Benátek, z Kolína, pomalu z celé České republiky. A myslím, že jsme umožnili nejenom lidovce, ale umožnili jsme i breaku, modernímu tanci a uspokojili jsme a nechtěli jsme to, co loni, kdy tři čtyři kapely hrály za sebou to samé. Teď jsem chtěli něco pestrého, od všeho kousek a to se nám povedlo."

"Nevím, protože to je hrozně náročné. Když mi dá Pán Bůh zdraví a dá mi sílu, tak ano. Ale to je strašně velká práce a námaha, ale vidíte, že to stojí za to. Stojí to za to, protože i když tři měsíce na tom pracujeme, tak výsledek tady vidíte."

Na Romském festivalu v Lysé nad Labem si kolegyně Vrábelová povídala i s frontmenem kapely Grosmos z Chomutova - Kristiánem Drapákem.

"Začali jsme sem jezdit od roku 2001 a stali jsme se stálými hosty tohoto festivalu. Je to tady moc hezké, setkávám se tady s lidmi, které mám rád. A nehledě na to jsou tady i známí muzikanti, takže tu probíhá předávání informací, předávání životních vzpomínek, vztahů, co se změnilo, co je nového a tak."

"Je vidět, že lidi potřebují trošku povzbudit a že tento festival má takovou trošku jinou nótu, takovou že lidi se spíše baví a že poslouchají svoji hudbu, protože nemají jinou možnost než z magnetofonu, ale tady to slyší živě a můžou si to poslechnout. Je tady hodně lidí a je tady vidět opravdová nálada, temperament v hustší podobě."

Letošní Romský festival v Lysé shlédl rekordní počet návštěvníků - přes 1600. Jak můžete slyšet sami - byli spokojeni.

Romský festival v Lysé nad Labem podporuje i tamní radnice. A starosta Václav Houštecký v rozhovoru s Marií Vrábelovou nešetřil slovy chvály.

"Já vám k tomu mohu říci pouze to, že je tady veliká spolupráce s romským centrem a podporujeme tuto záležitost, protože se tady i místní, kterých je tady dost, i z širokého okolí, scházejí a baví a celkem průběh tohoto festivalu je vždy v absolutním klidu a pohodě, bez jakýchkoli násilností. Nedochází tady a ještě nikdy nedošlo k nějakým extrémním podmínkám, nebo k nějakým mimořádným událostem."

Kolik tady zhruba žije Romů? Přistěhovávají se a jsou tady pro ně nějaké programy?

"Romů tady žije okolo 200, ti jsou stálí. Celkem se to nijak nestřídá, řekl bych, že to je takový stabilní stav místních občanů, kteří tady žijí. A žijí v pohodě a ve shodě, i když většina jich je nezaměstnaných. Je tady krásné spojení vlakem do Prahy, je tady poklidný život a pohoda. Život tu není drahý, protože nejsme v hlavním městě, kde jsou ceny jiné a řekl bych že i nějaká kultura, i když jí není přehršle. Lysá je dost kulturně založená, pořádá se tady hodně koncertů a hodně kulturních záležitostí v této oblasti. Jinak je tady jenom kino, není tady žádný jiný kulturní dům. O tom do budoucna uvažujeme, ale zatím na to nedosáhneme finančně."

Zhruba tři desítky romských žen protestovaly včera před Městskou nemocnicí v Ostravě proti sterilizaci. Ženy, které zákrok nechtěně podstoupily, shodně tvrdí, že byly nemocnicí špatně informovány o jeho významu. Žádají především omluvu a také případnou finanční náhradu. Zástupci nevládní organizace Ligy lidských práv a některých dalších institucí tvrdí, že sterilizace Romek byla za komunistického režimu programová.

Zastupitelé Přerova na Olomoucku odmítli návrh radních odpustit Romskému sdružení mládeže jejich prohřešky a nepožadovat po nich smluvní pokuty. Pokud sdružení nebude ochotno peníze vrátit, obrátí se radnice na soud. Dluh činí 24 tisíc korun. Mladí Romové před třemi roky žádali po magistrátu peníze na pořádání kulturních akcí a bylo jejich povinností provést vyúčtování. To ale neučinili a na výzvy města nereagovali.

Radnice ve Slezské Ostravě prodala byty, ve kterých žije 15 romských rodin. Z bytů se musejí vystěhovat, i když řádně platily nájem. Starosta Miroslav Vojkovský tvrdí, že jim obvod pomůže, ale musejí si najít alespoň sezónní práci. S jeho postojem ale nesouhlasí náměstek ostravského primátora pro sociální oblast Zbyněk Pražák, podle něhož není možné podmiňovat přidělení bytu tím, že si někdo najde práci.

Starosta slovenské obce Letanovce, který rozhodl o výstavbě nové osady pro Romy, dostal výhrůžku smrtí. Na staveništi nájemných domů pro Romy byla včera nalezena část lebky na níž byla nábojnice, kolem lebky kosti a výhružný dopis adresovaný starostovi. Policejní vyšetřovatel už zahájil trestní stíhání neznámého pachatele podezřelého z vydírání a šíření poplašné zprávy. Pachateli hrozí trest až šestiletého vězení.

V další části našeho seriálu o drogách se tentokrát zaměříme na léčebny. Otázky si pro terénního pracovníka Dropiinu Josefa Wünsche připravila opět Anna Poláková.

Psychofarmaka (Foto: www.drogovaporadna.cz)

Pokud se člověk rozhodne léčit svou drogovou závislost, co pro to musí udělat nejdříve?

"Já bych doporučoval jako první krok vyhledat nějakého odborníka, nejlépe v nějakém centru sociální pomoci nebo v kontaktním centru nějakého protidrogového zařízení, aby si tam s terapeutem sám určil akutnost jednotlivých problémů a potom spolu zvolili nějakou reálnou následnou cestu."

"Nabídka je poměrně široká, ale v žádné z těch, když se již člověk rozhodne léčit, nemůže chybět detox. Je to zařízení, které si klade za cíl absolutní odabstinování, čili zbavení těla drogy. V žádném případě to ještě není zaměřeno na psychoterapii."

Pokud člověk neprojde tzv. detoxem, je možné dostat se do léčebny, je to důležité?

"Ten detox dnes ve většině léčeben vyžadují, patří mezi základní vstupní podmínky. Samozřejmě je možné si detox odabstinovat doma individuálně, akorát že potom jsou skutečně problémy při přijímacím řízení do jednotlivých léčeben, nebo i komunit."

Pokud projde detoxem, jaké typy léčeben se mu poté nabízejí, kam může jít?

"V České republice je mnoho léčeben, po celé republice. Většinou jsou to zařízení pod nějakou psychiatrickou léčebnou, vyžadují tam většinou doporučení od nějakého lékaře, psychologa, někde stačí pouze z kontaktního centra. Doba trvání je zhruba od 2 měsíců do 6 měsíců. Někde to mají ještě delší."

"Ne, ještě jsou tu různé terapeutické komunity. Zde povětšinou vyžadují určitou finanční spoluúčast. Finanční spoluúčast má význam, že zvyšuje motivaci klienta ."

"Ano, právě na rozdíl od léčeb, které jsou povětšinou bezplatné, respektive hradí je zdravotní pojišťovna. Z toho samozřejmě plyne, že klient by měl mít uhrazené pojištění."

"Dalším rozdílem mezi komunitami a psychiatrickou léčebnou je to, že je zde více psychoterapie a léky jsou zde poměrně výjimečné. Klienti se aktivně učí žít v nějakém společenství, a tudíž i aktivně využívat čas a být prospěšní druhým."

Péče se nenabízí pouze klientům, kteří jsou drogově závislí, ale i jejich rodinám, co konkrétně se dělá pro rodiny?

"Docela se tady rozmáhá síť programů následné péče, která je zaměřena jednak na rodinné příslušníky, kteří drogy neberou, ale ze strany drogy ohrožení jsou, a jednak se zaměřuje na klienty, kteří již absolvovali všechny procedury a celou tu dlouho cestu, drogy neberou, již mají jasno, ale stále ještě vůči rizikovému chování nejsou dostatečně vymezeni. Stále tam cítí oni sami nějaké ohrožení."

"Nabídka zařízení je opravdu široká a většinou ta komunita nebo to zařízení bývá specializováno na nějakou užší konkrétní cílovou skupinu. Čili jako máme léčebny a komunity pro mladistvé, tak máme i pro matky s dětmi."

Lze říci, že tyto programy jsou úspěšné, že se klientům daří zvládat tyto obtížně situace?

"Procento úspěšnosti je povětšinou spíše odhadováno. Samozřejmě že jednotlivá zařízení si do svých výkazů píší vyšší procento, než jak to vidí ostatní. Je to dáno tím, že jím projde klient, bezproblémově absolvuje, a to, že se později objeví v jiném zařízení, oni vůbec nevědí. Takže těžko se dobíráme již jenom pojmu, co to je úspěšnost. To, že to ten člověk absolvuje, ještě neznamená, že má vyhráno."

Klišé, že jsou Romové nevzdělaní, už často neplatí. V mnoha romských rodinách je samozřejmostí kvalitní vzdělání. Příkladem, může být rodina Hudečkových z Brna. Jak řekl Marku Polákovi její nejmladší člen, Jan Hudeček, studuje nyní Evangelickou akademii v Praze.

"Moje máma je zaměstnankyní také v neziskové organizaci a jinak přednáší psychologii."

"K té psychologii určitě. Je to člověk, na kterého nedám dopustit, a to co dokázala, to málokdo."

"Ano sestru, moje sestra je na mateřské dovolené. Studovala romistiku na UK a pracovala v neziskové organizaci, poté dělala pro jednu soukromou společnost. Měla na starost produkci různých akcí. Mám podporu jak do mámy, tak od sestry. Strašně si toho vážím a pomáhají mi všichni."

"Pracuji v neziskové organizaci. Pracuji na mezinárodní konferenci, dělám administrativní práci, přípravu."

"Chtěl bych se věnovat právu. A kdyby vyšla psychologie, tak bych si chtěl otevřít psychologickou poradnu pro děti, mluvit s dětmi, nebo pracovat s dětmi."

Provinilci ne vždy musejí do vězení. Některé tresty si mohou odpykat na svobodě. Pomáhají jim v tom mentoři a probační služba. Bohužel se ale o těchto alternativních možnostech stále ještě mezi pachateli neví. Více Anně Polákové řekla Barbora Křižanová ze Sdružení pro probaci a mediaci v justici.

"Projekt mentor je určen romským klientům probační a mediační služby, což jsou lidé, kteří jsou odsouzeni k alternativním trestům, tedy k těm, které se vykonávají na svobodě. Pilotně tento projekt běží od roku 2004, právě v září 2005 na něj navázal nový projekt systém mentoringu v trestní justici, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Díky tomuto projektu dochází k rozšiřování této služby mentor do dalších měst v České republice."

"Je to taková služba, kdy my hledáme v jednotlivých městech v romských komunitách lidi, kteří pracují, kteří mají své zázemí a zároveň chtějí své komunitě pomoci. Tyto lidi my vyškolíme v základním kurzu, to je kurz zaměřený hlavně na základy trestního práva. A tyto lidé pak pomáhají klientům probační služby, aby dobře pochopili, jaké jsou jejich povinnosti při výkonu trestu, jak mají trest vykonat, aniž by si situaci zhoršili, aby nemuseli jít do vězení atd. Spolupracují se středisky probační služby."

"V tuto chvíli proběhly 4 kurzy. Probíhaly celé jaro a léto letošního roku a vyškolili jsme celkem 29 nových mentorů, s tím, že nám ještě pracuje 6 vyškolených z pilotního projektu, z pilotního ověřování. Takže v tuto chvíli spolupracujeme s 35 mentory v 16 městech."

Hledáte další Romy, kteří by se mohli zapojit do tohoto projektu. Jaké jsou podmínky?

"V tuto chvíli hledáme romské mentory pro Prahu, a to do října letošního roku, kdy bychom chtěli zrealizovat další školení na území hlavního města Prahy. Podmínky jsou poměrně jednoduché, je to věk minimálně 18 let, příslušnost k romské komunitě a alespoň 5 let čistý trestní rejstřík. Naši mentoři spolupracují s pracovníky probační a mediační služby, což jsou lidé, kteří mají kontrolu nad výkonem alternativních trestů a i dohody mezi poškozeným a pachatelem. Je to služba, která spadá pod Ministerstvo spravedlnosti. Střediska ve městech si spolupráci s mentory velice chválí a ty informace máme i naopak, to znamená, že i mentoři cítí spolupráci velmi dobře. My to vnímáme tak, že to je velmi důležité, protože samozřejmě každá komunita, každé město má svá specifika a myslím si, že i romští mentoři vnímají pozitivně otevřenost pracovníků probační služby získávat informace, zjišťovat si ta specifika, a mít individuální přístup ke klientům."

Jak se daří plnit plán mezi mentorem a klientem, aby splnil to, co splnit měl?

"Máme statistiku úspěšnosti za celý loňský rok, to znamená od ledna do prosince 2005, kde jsme se dotazovali probační služby, jak vnímá pomoc mentorů klientům. Probační služba v průměru hodnotila intervence, nebo službu a jejich činnost, mentorů až ze 70 % jako úspěšnou."

V případě vašeho zájmu o bližší informace kontaktujte: Sdružení pro probaci a mediaci v justici, Sokolská 26, Praha 2, www.spj.cz.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří"s datem 18. srpna už téměř patří minulosti.Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.