Slovenský premiér Fico odhalil první památník romského holocaustu
Předseda slovenské vlády Robert Fico odhalil 4. srpna v Dunajské Stredě památník, který jako první na Slovensku připomíná holocaust Romů. Akci připravily nevládní organizace, které si odhalením památníku chtěly připomenout oběti druhé světové války. V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo totiž vyvražděno téměř 3000 vězňů tzv. "cikánského tábora" v koncentračním táboře Osvětim - Březinka.
"Dunajskou Stredu jsme pro památník vybrali proto, že se jedná o národnostně smíšené území", vysvětlil organizátor Jozef Ravasz z jedné instituce zabývající se výzkumem romských otázek. Po Slovenském národním povstání navíc právě nedaleko tohoto města jednotky SS usmrtily 60 Romů.
Památník je umístěn v Hlavnej ulici v parku při Rybnom trhu. Organizátory akce byly Inštitút pre romologický výskum, metodiku a praktické aplikácie se sídlem v Dunajské Strede, Rada mimovládnych organizácií rómskych komunít na Slovensku (RMORK) a Európska rómska pracovná agentúra (ERPA) se sídlem v Bratislavě.
Odhalení památníku romského holocaustu v Dunajské Strede navazovalo na pietní akt v Osvětimi, jehož účastníci si připomněli osud odhadovaných 300 - 500 tisíc romských obětí holocaustu. Památník, který je vůbec prvním monumentem věnovaným obětem romského holocaustu na Slovensku, je dílem slovenských romských umělců a na jeho tvorbě se podíleli také kováři z Dunajskej Lužnej.
Pracovní střediska pro "asociály", zvláště pro Romy, vznikala na území
Slovenska v době prvního slovenského státu od dubna 1941 v Očovej,
Hanušovciach nad Topľou, Jarabej, Ilave, Revúcej či Dubnici nad Váhom. Právě
tábor v Dubnici nad Váhom se v roce 1944 změnil na zajišťovací a následně v
něm byly internovány celé romské rodiny. Pronásledování se během války
promítlo i do každodenního života Romů. Romové nesměli cestovat veřejnými
prostředky, měli zakázaný vstup do veřejných parků, veřejných budov a do
mnohých obchodů, měli vyhrazené dny a hodiny, kdy mohli vstoupit do měst a
obcí. Po potlačení SNP následovala nejkrutější fáze pronásledování Romů za
války. Dodnes nemáme přesné informace o tom, kolik osad bylo násilně
přemístěno. V tomto období zvláště na území středního Slovenska docházelo k
masovému vyvražďování Romů jednotkami SS. V Žiaru nad Hronom bylo zaživa
upáleno 23 Romů, 111 jich bylo popraveno v Kremničce. Z oblasti jižního
Slovenska, tehdy horthvovského Maďarska, byly mnohé romské rodiny
deportovány do koncentračních táborů Osvětim, Dachau či Jasenovac.
Zdroj:
Rómska tlačová agentúra (RPA) a ČTK
| 
Předseda slovenské vlády Robert Fico odhalil 4. srpna v Dunajské Stredě památník, který jako první na Slovensku připomíná holocaust Romů. Akci připravily nevládní organizace, které si odhalením památníku chtěly připomenout oběti druhé světové války. V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo totiž vyvražděno téměř 3000 vězňů tzv. "cikánského tábora" v koncentračním táboře Osvětim - Březinka.
Památník je umístěn v Hlavnej ulici v parku při Rybnom trhu. Organizátory akce byly Inštitút pre romologický výskum, metodiku a praktické aplikácie se sídlem v Dunajské Strede, Rada mimovládnych organizácií rómskych komunít na Slovensku (RMORK) a Európska rómska pracovná agentúra (ERPA) se sídlem v Bratislavě.
Odhalení památníku romského holocaustu v Dunajské Strede navazovalo na pietní akt v Osvětimi, jehož účastníci si připomněli osud odhadovaných 300 - 500 tisíc romských obětí holocaustu. Památník, který je vůbec prvním monumentem věnovaným obětem romského holocaustu na Slovensku, je dílem slovenských romských umělců a na jeho tvorbě se podíleli také kováři z Dunajskej Lužnej.
Pracovní střediska pro "asociály", zvláště pro Romy, vznikala na území
Slovenska v době prvního slovenského státu od dubna 1941 v Očovej,
Hanušovciach nad Topľou, Jarabej, Ilave, Revúcej či Dubnici nad Váhom. Právě
tábor v Dubnici nad Váhom se v roce 1944 změnil na zajišťovací a následně v
něm byly internovány celé romské rodiny. Pronásledování se během války
promítlo i do každodenního života Romů. Romové nesměli cestovat veřejnými
prostředky, měli zakázaný vstup do veřejných parků, veřejných budov a do
mnohých obchodů, měli vyhrazené dny a hodiny, kdy mohli vstoupit do měst a
obcí. Po potlačení SNP následovala nejkrutější fáze pronásledování Romů za
války. Dodnes nemáme přesné informace o tom, kolik osad bylo násilně
přemístěno. V tomto období zvláště na území středního Slovenska docházelo k
masovému vyvražďování Romů jednotkami SS. V Žiaru nad Hronom bylo zaživa
upáleno 23 Romů, 111 jich bylo popraveno v Kremničce. Z oblasti jižního
Slovenska, tehdy horthvovského Maďarska, byly mnohé romské rodiny
deportovány do koncentračních táborů Osvětim, Dachau či Jasenovac.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články