Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana ko Svojanov, jak sas taboris pradalo romane čhavore the baro festivaľis, savo kerdža e Ida Kelarovo. Tiž tumenge phenaha, hoj šaj džan pro Romano telantos Prahate.

Nejdříve se společně vydáme na hrad Svojanov, kde byl letní tábor pro romské talentované děti a festival Gypsy Celebration, který připravila Ida Kelarová a sdružení Miret. Pokud máte chuť změřit si své síly, můžete tak učinit v soutěži Romský talent, o které se dozvíte právě dnes.

Tiž vakereha palo draba, džana amenca tiž andro Syrovice, kej amare čhavore giľavenas, the andro amaro muzeum, kaj gejľa avri nevi genďi palo maľišagos.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám opět přiblížíme nebezpečí drogové závislosti, vydáme se do Sýrovic, kde se soutěžilo ve zpěvu, a řekneme vám o výtvarném katalogu, který vydalo Muzeum romské kultury. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Hrad Svojanov u Poličky ve východních Čechách minulý týden hostil nejen festival romské kultury Gypsy celebration, ale také tábor pro romské děti. Od 17. do 30. července tu své prázdniny trávily talentované děti, které tu vylepšovaly své pěvecké a taneční umění. Tábor, přímo na hradě pořádaný už popáté, připravily Ida a Kateřina Kelarovy společně s občanským sdružením Miret. A na Svojanov se vypravila také Tereza Brázdová.

Dětský tábor na hradě Svojanov (Foto: www.kelarova.com)

Teď mám u mikrofonu Katku Kelarovou, organizátorku mezinárodního romského tábora.

"Na romský tábor přijelo 32 dětí a jsou z několika míst České republiky a ze Slovenska. Například z Ostravy, Brna, Rokycan, Lučence. A potom se k táboru připojily děti participantů workshopu Idy Kelarové a tyto děti jsou z Izraele, Švýcarska, Německa."

Lukášku, já vím, že ty jsi přijel z Brna. Co ses sem na tábor přijel naučit?

Michaela Kováczová je táborovou vedoucí. Jak byla pyšná na své svěřence?

"Můj výraz a slzy mluvily za vše. Asi se rozpláču, když mě budete ještě..."

"Křičela, to jinak nejde, ale hlavně jsem s nimi zpívala, a to je ten pravý důvod, proč jsem o něj přišla. Tady se pořád jenom zpívá. Děti vstanou, jdou na záchod, čistí si zuby a přitom zpívají, při snídani zpívají, jdeme na výlet, zpíváme a tančíme, vrátíme se na oběd, zpíváme a tančíme. To je asi tak nejčastější činnost tohoto tábora."

"I v lese jsme zpívali, v autobuse jsme zpívali, ve vláčku jsme zpívali, zpívali jsme i v Macoše. Oni zpívají neustále."

"Dobrá hudba a Ida Kelarová. To je tak úžasná žena, že takovou jsem nikdy neviděl. Je moc hodná."

A tančíš čardáš nebo po slovensky čapáš, jak říkáš, odmalička?

Tábor pomalu končí, vzpomenete si na nějaký největší, nejsilnější zážitek s dětmi?

"Těch je strašně moc. A hlavně: nikdo vůbec netuší, že mám v úmyslu si je ukrást domů. Takže to je taková moje tajná akce, kterou hodlám uskutečnit. Silný zážitek? Těch je opravdu tak moc, že nejde říct jen jeden."

Poslední červencové dny na hradě Svojanov u Poličky patřily oslavě romství. Zpěvačka Ida Kelarová tam už po šesté pořádala festival romské kultury Gypsy celebration. Na nádvoří hradu se vystřídalo na šest stovek muzikantů, nejznámějších romských kapel z Česka a Slovenska. Návštěvníkům po čtyři festivalové večery hrály například skupiny Terne Čhave, Čilágos, Kale, Romano Rat, Bartošovci anebo Kokavakere Lavutara. Atmosféru festivalu vám teď opět přiblíží Tereza Brázdová.

Festival Gypsy celebration (Foto: www.kelarova.com)

Kdo přijel na hrad Svojanov, tak si opravdu mohl vybrat z pestré nabídky hudebních žánrů. V rámci festivalu se ale také konaly přednášky a taneční nebo hudební dílny. První festivalový den hrad patřil mladým romským muzikantům a tanečníkům. Poslední červencový pátek byl věnovaný současné romské hudbě. V sobotu se na hradě hrál romský jazz a pop a závěr festivalu se odehrával v rytmech tradiční romské hudby. Festival Gypsy Celebration založila zpěvačka Ida Kelarová.

"Podtitul je Romové gádžům. Je to vlastně opravdu předávání romské kultury. Ne-Romové mají možnost sem jednou za rok zajet a záleží mi na tom, abychom si společně uvědomili, že se nemůžeme soudit podle toho, jakou máme barvu, ale podle toho, jací jsme lidé. Takže ten podtitul zůstává už šest let stejný. Lidé neví, co to je romství, co to obnáší, co se za tím všechno skrývá. Takže já si myslím, že tímto otvíráme tu cestu poznání a porozumění. Na co jsem hrdá je, že každý, kdo sem přijde, tak se sem vrací."

"Je to možnost, kde vidět nové věci. A o té kapele se dozvíte vždycky něco nového."

"Ta hudba je živá, krásná, je plná energie. Není to žádný vystavěný pop. Je to prostě krásná hudba."

A já se s mikrofonem blížím ke skupince s velkými batohy. Odkud jste k nám dorazily, dámy?

"My jsme z různých míst. Jedna z Olomouce, jedna z Pardubic, jedna ze Svitav."

"Těším se na zajímavou hudbu, kterou neslyším běžně, setkáme se tady určitě se zajímavými lidmi."

"Líbí se mi tu a prostě to sdružuje lidi. A myslím, že tady je taková atmosféra, která tomu hodně přispívá. Teď se těším na Gondolánovi, jestli tady dnes budou."

U mikrofonu mám teď zpěváka, skvělého muzikanta, Antonína Gondolána. Pane Gondoláne, je Gypsy celebration blízký vašemu srdci?

"Musím říct, že ano. A jsem rád, že tomu tak je. Myslím, že takových setkání by mělo být umožněno mnohem víc, protože kultura, hudba a setkávání, to lidi sbližuje. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby se takový festival konal v zahraničí, spousta kapel, která dnes uslyšíme, by zaznamenaly veliký obdiv, možná i uznání. Proč by si takové setkání nezasloužilo přímý přenos v televizi? Určitě by lidé viděli, že tady jsou skvělí hudebníci, kteří se věnují i vážné hudbě, zpívají výborně, jsou vzdělaní, jsou inteligentní, to se nedá jen říct, že jsou to Romové."

Jste talentovaní zpěváci či tanečníci? A chtěli byste změřit své schopnosti s další podobně nadanou mládeží? Máte možnost - sdružení Cikne čhave chystá soutěž Romský talent. Více řekla Marku Polákovi spolupořadatelka Juliana Vodrážková.

Romský talent 2005 (Foto: http://ciknechave.webzdarma.cz)

V letošním roce navazujeme na soutěž z minulého roku, takže pořádáme druhý ročník soutěže Romský talent.

Minulý rok se nám soutěž podařila, přišlo spoustu souborů, sdružení z celé republiky. Zúčastnilo se celkem 140 dětí a úspěch byl, myslím, velký.

V tomto roce chystáme stejný program, bude soutěžit ve stejných disciplínách a přidali jsme ještě recitaci a divadelní přednes.

Zpěv sólový, zpěv sborový, hra na hudební nástroj jednotlivec nebo skupina, tanec sólový nebo tanec jako soubor.

Věková kategorie, tu jsme udělali do 18 let, aby nebyly ty malé děti ošizené, do 26 let se nám to zdá být nefér vůči těm malým. Hudební doprovod pro soutěžící máme zajištěný skupinou Bengas. Do poroty chceme pozvat zajímavé lidi, pokud nás neodmítnou, jako se nám stává. Začali jsme minulý rok, letos tedy pořádáme druhý ročník, a pokud bude úspěch i v tomto roce, tak navážeme dalším ročníkem. Chtěli bychom ho rozšířit na spolupráci i s ostatními, sousedními zeměmi, pokud nám to finanční prostředky dovolí.

Dětem se soutěž strašně líbila. Hlavně ty jejich rozzářené oči, to byla naše odměna.

Tento rok by se soutěž měla konat opět v kulturním domě Vltavská v Praze 7, ve spolupráci s městkou částí Praha 7, ve spolupráci s městskou částí Praha 14, která převezme záštitu nad akcí, ve spolupráci s magistrátem, zejména s koordinátorkou hlavního města Prahy pro romské záležitosti, spolupráci nabídlo internetové rádio Rota a mediální partnerství nabídl také Český rozhlas.

Na 200 lidí si tento týden v někdejším nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim - Březinka na jihu Polska připomnělo 62. výročí likvidace tamního romského rodinného tábora. Zemřelo v něm 21 tisíc Romů, včetně těch z bývalého protektorátu Čechy a Morava. Poslední tři tisíce Romů byly při likvidaci tábora otráveny v plynových komorách.

Poslední červencový den na mladoboleslavsku skončil projekt Pracovní agentury Luma. Jeho cílem bylo vybudování agentury podporovaného zaměstnávání, pomáhající najít a udržet si práci sociálně handicapovaným lidem z regionu. Na končící projekt plynule navazuje další, s názvem Komplexní podpora dlouhodobě nezaměstnaných Romů na Mladoboleslavsku. Občanské sdružení Jekhetani Luma - Společný svět je jediným poskytovatelem sociálních služeb v tomto kraji, zaměřeným na práci s Romy.

Informační a poradenské centrum Romů ve slovenské Rimavské Sobotě uskutečňuje týdenní tábor pro 35 dětí z romské komunity, které pocházejí z rodin ve hmotné nouzi. Projekt financuje Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky, které na tábor přispělo finanční částkou 100 tisíc Slovenských korun.

Policie České republiky má v plánu získat v příštím roce do svých řad více lidí romského, vietnamského a ukrajinského původu. Připravilo kvůli tomu na podzim informační kampaň a od roku 2007 chce přejít do druhé fáze, tedy k náboru. Pro cizince budou platit stejná kritéria pro přijetí k policii jako u lidí narozených v Česku. Základní podmínkou je české státní občanství, znalosti češtiny a středoškolské vzdělání zakončené maturitou.

Už popáté se v našem vysílání věnujeme drogové závislosti a také dnes jsme k mikrofonu pozvali terénního pracovníka Josefa Wünsche z organizace Drop-in. Otázky si pro něj opět připravila Anna Poláková.

"Závislost je nekontrolovatelná a neodkladná potřeba něco činit nebo mít, je to stav, kdy se život jedince zcela podřizuje objektu této závislosti. A tento objekt závislosti své oběti vládne až do úplného pozbytí svobody. Ve zkratce se dá říct, že čím víc se člověk věnuje objektu své závislosti, tím míň je schopen věnovat se běžným dalším činnostem."

"Objektem závislosti může být úplně cokoli. Může to být vztah k člověku, objektem může být člověk, peníze, někdo může být závislý na jídle, známe z každodenních zpráv, že člověk může být závislý na moci, člověk může být závislý na práci. Vlastně může být závislý na čemkoli."

"Závislost nepřijde najednou, sama, hned teď, ona přichází postupně a předcházejí jí určité varovné signály. Člověk s tím objektem, a je jedno jestli jde o drogy, jídlo nebo hrací automat, nejdřív jen tak laškuje, experimentuje s ním. Zalíbilo se mu to, tak si občas dojde zahrát, občas si tím objektem udělá radost, třeba i těmi drogami, pak je užívá častěji, pravidelně, a najednou přicházejí problémy. V okamžiku, kdy přicházejí ty problémy a on potlačí ostatní běžný činnosti a objekt závislosti tyto běžné činnosti vytlačí, tak se dá mluvit o závislosti."

Jaké typy závislosti jsou nejčastější? S čím se například vy nejčastěji setkáváte?

"Určitě můžeme mluvit o závislosti fyzické. V případě, že člověk nedostane tu kterou látku, na které je závislý, je to provázeno vysloveně fyzickými projevy, tělo si o dostatek té které látky, na které je závislé, říká nějakými bolestivými projevy. Druhým nejčastějším typem je tzv. psychická závislost, což je takové spíš ulpívání nebo nutkavá potřeba to mít."

Setkáváme se i se závislostí na hracích automatech. Jak se projevuje tato závislost?

"Opět je to nutkavá potřeba, naprostá nezdrženlivost, neumění, neschopnost toho jedince si tento objekt odříct, jako u každé jiné."

Jak se proti tomu chránit, co s tím má člověk dělat, když cítí, že začíná být na něčem závislý, že mu hrozí závislost?

"Tady je jediná možnost, tady musí každý sám za sebe, když to člověk vidí u druhého, může ho varovat, ale nejlepší ze všeho je, když si toho člověk všimne sám u sebe. Mít dostatek nějaké sebereflexe, uvědomit si, jestli stále ještě experimentuji, nebo jestli beru občas. Jestli beru občas, anebo jestli už beru pravidelně. Jestli beru pravidelně a jestli ještě vůbec jsem pánem té situace."

Pokud se člověk stane závislým a nedokáže to zvládnout sám, kde má hledat pomoc?

"Nejsilnějším bojovníkem je vždy on sám. Samozřejmě, závislost je pěkná mrcha, a že to člověk sám nezvládne je naprosto běžná záležitost, takže já doporučuji obrátit se na odborníky v dané oblasti. Úplně jiného odborníka vyhledám při závislosti na drogách, úplně jiného odborníka budu hledat v okamžiku, kdy si uvědomím, že jsem chorobně žárlivý."

V malé vesnici Sýrovice u Podbořan se stále něco děje. Manželé Emílie a Miroslav Milenkovi pořádají pro děti a mládež různé kulturní akce, mezi které patří třeba soutěž ve zpěvu. Jaká panovala v Sýrovicích atmosféra, se přesvědčila Marie Vrábelová.

Teď tady bylo hodně lidí, myslím si, že ze všeho asi nejvíc. To znamená, že i v okolí o tom lidé vědí.

"Všude v okolí o tom lidé vědí. Hlavně děláme všechno možné pro mladé lidi. Aby z toho měli radost."

"Tak pro děti děláme Mikuláše, dětský den, miss Roma. Všelijaké akce pro děti."

V Sýrovicích zas není tolik obyvatel, neříkáte si někdy, že je to zbytečná práce?

"No teď máme naplánováno něco jako je teď. Hlavně pro děti. Doremi pro děti.-

Sháníte určitě i sponzory, abyste to mohli uskutečnit. Jak se s nimi dá domluvit?

"My jdeme do Podbořan a nikdy nám nikdy v životě neodpověděl, že nedá. My jsme Romové, to je pravda a lidé říkají, že je rasismus. To není pravda. To u nás na Podbořansku neexistuje. Když jdeme do krámu, všechno nám dají. Sponzory máme výborné."

Petra Samková, vítězka letošní Doremi. Je Vám 19 let, odkud jste přijela?

"No dřív jsem zpívala s naším panem učitelem Vrjavikem. Společně s mojí sestrou jsme vystupovaly v Lounech u rozsvíceného stromku na náměstí. Tady to byl taky úspěch."

"Kdyby byla příležitost, tak určitě ano. Určitě bych neváhala. To znamená dobrá nabídka."

"No když nepřijde, tak se postarám o to, aby přišla. Budu to zkoušet, pořád."

Romské výtvarné umělce zejména z bývalé československé federace představuje katalog Výtvarné umění - Romští autoři, který letos vydalo Muzeum romské kultury v Brně. Jedná se o první a jediný přehled o výtvarném umění Romů. Ředitelky muzea doktorky Jany Horváthové se na podrobnosti o katalogu zeptala Jana Šustová.

"No sami jsme byli překvapeni, my jsme teprve při tvorbě tohoto katalogu zjistili, kolik naše sbírka výtvarného umění, tedy části romských autorů, obsahuje děl. Zjistili jsme, že od roku 1991 do roku 2005, které roky pojímá ten katalog, je to přesně 971 výtvarných děl. Autorů, kolik prezentujeme v katalogu je více než 40."

Ernest Dančo: Egypťanky (z katalogu MRK)

"Ten katalog má přes 190 stran, každé dílo je uvedeno barevnou fotografií a základním, především technickým popisem toho díla samotného. A katalog je členěn do tří kapitol. Po úvodních textech následují tři kapitoly. První kapitola nese název Lidové umění a obsahuje, jak už název napovídá, díla především z oblasti lidového umění, což jsou tvůrci kolikrát i bezejmenní, anonymní, kteří výtvarné dílo nevytvořili proto, aby něco vyjádřili, ale zejména aby si vyzdobili prostředí, ve kterém žijí. Ty další dvě kapitoly už pojednávají o díle výtvarníků, kteří výtvarníky opravdu chtějí být, kteří tvoří proto, aby vyjádřili svoji myšlenku, svůj názor. Druhá a třetí kapitola se liší v tom, že druhá kapitola prezentuje především obrazy, tedy díla dvojrozměrná, třetí kapitola sochy nebo objekty trojrozměrné. Tyto kapitoly, druhá a třetí, už jsou vytvořeny na základě autorů, kteří jsou řazeni abecedně. Za každým z autorů, který je uveden medailonem o jeho životě a díle a barevnou fotografií, následuje výčet jeho výtvarných děl v našich sbírkách."

"K nejvýraznějším a možná i nejznámějším asi patří Rudolf Dzurko, kterého už řadu let před námi prezentovala veřejnosti zejména Milena Hübschmannová, které se podařila dostat ho na veřejnost. Ale dneska těch autorů je mnohem víc a řada z nich opravdu zasluhuje pozornost. Já třeba mám ve veliké oblibě Jána Berkyho z Detvy, ale také Dušana Oláha. Velice zajímavý autor je Alexander Bohó, který patří už k těm profesionálním, který vystavuje svá díla velmi často v zahraničí, je členem svazu Slovenských výtvarných umělců i řady zahraničních uměleckých organizací. Mezi sochaři jsou velice zajímavá jména. Je to například Jaroslav Cicko, ale také Daniel Kováč z malinké osady u Zborova u Bardějova. Nebo také Ondrej Gadžor od Košic."

Alexander Bohó: Voda a hora. 1992 (z katalogu MRK)

"Tak především my tu sbírku budujeme od začátku muzea, od roku 1991. I když ten sběr zpočátku neprobíhal systematicky, protože jsme nepředpokládali, že tady budeme budovat sbírku výtvarného umění. Naše muzeum se mělo orientovat především na dějiny a na oblast antropologickou, etnologickou. Ale když jsme potom jezdili do terénu a zjistili jsme, že Romové tvoří a nikdo o nich neví, tak to nebylo možné pominout. Od roku 1997-98 tu sbírku budujeme systematicky. A nejlépe tak, že vyrážíme do terénu a tam už se vždycky od Romů dozvíme, kdo kde tvoří. Ono opravdu i těch 40, 50 autorů, které my uvádíme v našem katalogu, je stejně jen vrcholek ledovce, protože tvoří mnohem více Romů. Prakticky v každé osadě si někdo maluje, vyřezává ze dřeva a tak podobně.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 4. srpna už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.