Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana ko Svojanov, jak sas taboris pradalo romane čhavore the
baro festivaľis, savo kerdža e Ida Kelarovo. Tiž tumenge phenaha, hoj šaj
džan pro Romano telantos Prahate.
Nejdříve se společně vydáme na hrad Svojanov, kde byl letní tábor pro romské
talentované děti a festival Gypsy Celebration, který připravila Ida Kelarová a
sdružení Miret. Pokud máte chuť změřit si své síly, můžete tak učinit v
soutěži Romský talent, o které se dozvíte právě dnes.
Tiž vakereha palo draba, džana amenca tiž andro Syrovice, kej amare čhavore
giľavenas, the andro amaro muzeum, kaj gejľa avri nevi genďi palo maľišagos.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám opět přiblížíme nebezpečí drogové
závislosti, vydáme se do Sýrovic, kde se soutěžilo ve zpěvu, a řekneme vám o
výtvarném katalogu, který vydalo Muzeum romské kultury. Tolik namátkou z
programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Hrad Svojanov hostil tábor pro romské děti
Hrad Svojanov u Poličky ve východních Čechách minulý týden hostil nejen
festival romské kultury Gypsy celebration, ale také tábor pro romské děti.
Od 17. do 30. července tu své prázdniny trávily talentované děti, které tu
vylepšovaly své pěvecké a taneční umění. Tábor, přímo na hradě pořádaný už
popáté, připravily Ida a Kateřina Kelarovy společně s občanským sdružením
Miret. A na Svojanov se vypravila také Tereza Brázdová.
Teď mám u mikrofonu Katku Kelarovou, organizátorku mezinárodního romského
tábora.
Kolik dětí na romský tábor přijelo a odkud?
"Na romský tábor přijelo 32 dětí a jsou z několika míst České republiky a ze
Slovenska. Například z Ostravy, Brna, Rokycan, Lučence. A potom se k táboru
připojily děti participantů workshopu Idy Kelarové a tyto děti jsou z
Izraele, Švýcarska, Německa."
Lukášku, já vím, že ty jsi přijel z Brna. Co ses sem na tábor přijel
naučit?
"Tanec, zpěv, hip-hop, street."
Co se ti nejvíc líbilo?
"Když tady tancujeme, vystupujeme na festivalech."
Máš pocit, že ti to tancování teď půjde lépe?
"Ano."
Michaela Kováczová je táborovou vedoucí. Jak byla pyšná na své svěřence?
"Můj výraz a slzy mluvily za vše. Asi se rozpláču, když mě
budete ještě..."
Podle hlasu, doufám, že jste na ně moc nekřičela?
"Křičela, to jinak nejde, ale hlavně jsem s nimi zpívala, a to je ten pravý
důvod, proč jsem o něj přišla. Tady se pořád jenom zpívá. Děti vstanou, jdou
na záchod, čistí si zuby a přitom zpívají, při snídani zpívají, jdeme na
výlet, zpíváme a tančíme, vrátíme se na oběd, zpíváme a tančíme. To je asi
tak nejčastější činnost tohoto tábora."
V lese jste také zpívali?
"I v lese jsme zpívali, v autobuse jsme zpívali, ve vláčku jsme
zpívali, zpívali jsme i v Macoše. Oni zpívají neustále."
Adriana Gáborová: Odkud jsi Adriano?
"Já jsem z Lučince"
A jak dlouho zpíváš?
"Začala jsem zpívat ve čtyřech letech."
Tak kluci, jaké máte největší zážitky z tábora?
"Dobrá hudba a Ida Kelarová. To je tak úžasná žena, že takovou
jsem nikdy neviděl. Je moc hodná."
"Hudba, tanec."
A tančíš čardáš nebo po slovensky čapáš, jak říkáš, odmalička?
"Teprve jsem začal."
"Já tančím čardáš od osmi roků, cigánský."
Tábor pomalu končí, vzpomenete si na nějaký největší, nejsilnější zážitek
s dětmi?
"Těch je strašně moc. A hlavně: nikdo vůbec netuší, že mám v
úmyslu si je ukrást domů. Takže to je taková moje tajná akce, kterou hodlám
uskutečnit. Silný zážitek? Těch je opravdu tak moc, že nejde říct jen
jeden."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Konec července patřil na Svojanově oslavě romství
Poslední červencové dny na hradě Svojanov u Poličky patřily oslavě romství.
Zpěvačka Ida Kelarová tam už po šesté pořádala festival romské kultury Gypsy
celebration. Na nádvoří hradu se vystřídalo na šest stovek muzikantů,
nejznámějších romských kapel z Česka a Slovenska. Návštěvníkům po čtyři
festivalové večery hrály například skupiny Terne Čhave, Čilágos, Kale,
Romano Rat, Bartošovci anebo Kokavakere Lavutara. Atmosféru festivalu vám
teď opět přiblíží Tereza Brázdová.
Kdo přijel na hrad Svojanov, tak si opravdu mohl vybrat z pestré nabídky
hudebních žánrů. V rámci festivalu se ale také konaly přednášky a taneční
nebo hudební dílny. První festivalový den hrad patřil mladým romským
muzikantům a tanečníkům. Poslední červencový pátek byl věnovaný současné
romské hudbě. V sobotu se na hradě hrál romský jazz a pop a závěr festivalu
se odehrával v rytmech tradiční romské hudby. Festival Gypsy Celebration
založila zpěvačka Ida Kelarová.
"Podtitul je Romové gádžům. Je to vlastně opravdu předávání romské
kultury. Ne-Romové mají možnost sem jednou za rok zajet a záleží mi
na tom, abychom si společně uvědomili, že se nemůžeme soudit podle toho,
jakou máme barvu, ale podle toho, jací jsme lidé. Takže ten podtitul zůstává
už šest let stejný. Lidé neví, co to je romství, co to obnáší, co se za tím
všechno skrývá. Takže já si myslím, že tímto otvíráme tu cestu poznání a
porozumění. Na co jsem hrdá je, že každý, kdo sem přijde, tak se sem
vrací."
"Je to možnost, kde vidět nové věci. A o té kapele se dozvíte
vždycky něco nového."
"Setkávání s lidmi, radost, zábava, odreagování."
"Ta hudba je živá, krásná, je plná energie. Není to žádný
vystavěný pop. Je to prostě krásná hudba."
A já se s mikrofonem blížím ke skupince s velkými batohy. Odkud jste k
nám dorazily, dámy?
"My jsme z různých míst. Jedna z Olomouce, jedna z Pardubic, jedna
ze Svitav."
Co vás na romské hudbě láká?
"Těším se na zajímavou hudbu, kterou neslyším běžně, setkáme se
tady určitě se zajímavými lidmi."
Pokolikáté tady jste?
"Asi už počtvrté"
Proč sem jezdíte pravidelně?
"Líbí se mi tu a prostě to sdružuje lidi. A myslím, že tady je
taková atmosféra, která tomu hodně přispívá. Teď se těším na Gondolánovi,
jestli tady dnes budou."
U mikrofonu mám teď zpěváka, skvělého muzikanta, Antonína Gondolána. Pane
Gondoláne, je Gypsy celebration blízký vašemu srdci?
"Musím říct, že ano. A jsem rád, že tomu tak je. Myslím, že
takových setkání by mělo být umožněno mnohem víc, protože kultura, hudba a
setkávání, to lidi sbližuje. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby se takový
festival konal v zahraničí, spousta kapel, která dnes uslyšíme, by
zaznamenaly veliký obdiv, možná i uznání. Proč by si takové setkání
nezasloužilo přímý přenos v televizi? Určitě by lidé viděli, že tady jsou
skvělí hudebníci, kteří se věnují i vážné hudbě, zpívají výborně, jsou
vzdělaní, jsou inteligentní, to se nedá jen říct, že jsou to
Romové."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Cikne čhave chystá soutěž Romský talent
Jste talentovaní zpěváci či tanečníci? A chtěli byste změřit své schopnosti
s další podobně nadanou mládeží? Máte možnost - sdružení Cikne čhave
chystá soutěž Romský talent. Více řekla Marku Polákovi spolupořadatelka
Juliana Vodrážková.
V letošním roce navazujeme na soutěž z minulého roku, takže pořádáme druhý
ročník soutěže Romský talent.
Jaká byla úspěšnost v minulém roce?
Minulý rok se nám soutěž podařila, přišlo spoustu souborů, sdružení z celé
republiky. Zúčastnilo se celkem 140 dětí a úspěch byl, myslím, velký.
Jaký máte tento rok program?
V tomto roce chystáme stejný program, bude soutěžit ve stejných disciplínách
a přidali jsme ještě recitaci a divadelní přednes.
Můžete mi říct, jaké jsou to disciplíny?
Zpěv sólový, zpěv sborový, hra na hudební nástroj jednotlivec nebo skupina,
tanec sólový nebo tanec jako soubor.
Děti, které účinkují?
Věková kategorie, tu jsme udělali do 18 let, aby nebyly ty malé děti
ošizené, do 26 let se nám to zdá být nefér vůči těm malým. Hudební doprovod
pro soutěžící máme zajištěný skupinou Bengas. Do poroty chceme pozvat
zajímavé lidi, pokud nás neodmítnou, jako se nám stává. Začali jsme minulý
rok, letos tedy pořádáme druhý ročník, a pokud bude úspěch i v tomto roce,
tak navážeme dalším ročníkem. Chtěli bychom ho rozšířit na spolupráci i s
ostatními, sousedními zeměmi, pokud nám to finanční prostředky dovolí.
Co děti, byly spokojené?
Dětem se soutěž strašně líbila. Hlavně ty jejich rozzářené oči, to byla naše
odměna.
Kde by se to mělo konat tento rok?
Tento rok by se soutěž měla konat opět v kulturním domě Vltavská v Praze 7,
ve spolupráci s městkou částí Praha 7, ve spolupráci s městskou částí Praha
14, která převezme záštitu nad akcí, ve spolupráci s magistrátem, zejména s
koordinátorkou hlavního města Prahy pro romské záležitosti, spolupráci
nabídlo internetové rádio Rota a mediální partnerství nabídl také Český
rozhlas.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Na 200 lidí si tento týden v někdejším nacistickém vyhlazovacím táboře
Osvětim - Březinka na jihu Polska připomnělo 62. výročí likvidace
tamního romského rodinného tábora. Zemřelo v něm 21 tisíc Romů, včetně těch
z bývalého protektorátu Čechy a Morava. Poslední tři tisíce Romů byly při
likvidaci tábora otráveny v plynových komorách.
Poslední červencový den na mladoboleslavsku skončil projekt Pracovní
agentury Luma. Jeho cílem bylo vybudování agentury podporovaného
zaměstnávání, pomáhající najít a udržet si práci sociálně handicapovaným
lidem z regionu. Na končící projekt plynule navazuje další, s názvem
Komplexní podpora dlouhodobě nezaměstnaných Romů na Mladoboleslavsku.
Občanské sdružení Jekhetani Luma - Společný svět je jediným
poskytovatelem sociálních služeb v tomto kraji, zaměřeným na práci s Romy.
Informační a poradenské centrum Romů ve slovenské Rimavské Sobotě
uskutečňuje týdenní tábor pro 35 dětí z romské komunity, které pocházejí z
rodin ve hmotné nouzi. Projekt financuje Ministerstvo práce, sociálních věcí
a rodiny Slovenské republiky, které na tábor přispělo finanční částkou 100
tisíc Slovenských korun.
Policie České republiky má v plánu získat v příštím roce do svých řad více
lidí romského, vietnamského a ukrajinského původu. Připravilo kvůli tomu na
podzim informační kampaň a od roku 2007 chce přejít do druhé fáze, tedy k
náboru. Pro cizince budou platit stejná kritéria pro přijetí k policii jako
u lidí narozených v Česku. Základní podmínkou je české státní občanství,
znalosti češtiny a středoškolské vzdělání zakončené maturitou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Seriál o drogách ]=
Co je to závislost?
Už popáté se v našem vysílání věnujeme drogové závislosti a také dnes jsme k
mikrofonu pozvali terénního pracovníka Josefa Wünsche z organizace
Drop-in. Otázky si pro něj opět připravila Anna Poláková.
Co je závislost?
"Závislost je nekontrolovatelná a neodkladná potřeba něco činit
nebo mít, je to stav, kdy se život jedince zcela podřizuje objektu této
závislosti. A tento objekt závislosti své oběti vládne až do úplného pozbytí
svobody. Ve zkratce se dá říct, že čím víc se člověk věnuje objektu své
závislosti, tím míň je schopen věnovat se běžným dalším
činnostem."
A na čem se člověk může stát závislým?
"Objektem závislosti může být úplně cokoli. Může to být vztah k
člověku, objektem může být člověk, peníze, někdo může být závislý na jídle,
známe z každodenních zpráv, že člověk může být závislý na moci, člověk může
být závislý na práci. Vlastně může být závislý na čemkoli."
Jak se člověk stane závislým?
"Závislost nepřijde najednou, sama, hned teď, ona přichází
postupně a předcházejí jí určité varovné signály. Člověk s tím objektem, a
je jedno jestli jde o drogy, jídlo nebo hrací automat, nejdřív jen tak
laškuje, experimentuje s ním. Zalíbilo se mu to, tak si občas dojde zahrát,
občas si tím objektem udělá radost, třeba i těmi drogami, pak je užívá
častěji, pravidelně, a najednou přicházejí problémy. V okamžiku, kdy
přicházejí ty problémy a on potlačí ostatní běžný činnosti a objekt
závislosti tyto běžné činnosti vytlačí, tak se dá mluvit o
závislosti."
Jaké typy závislosti jsou nejčastější? S čím se například vy nejčastěji
setkáváte?
"Určitě můžeme mluvit o závislosti fyzické. V případě, že člověk
nedostane tu kterou látku, na které je závislý, je to provázeno vysloveně
fyzickými projevy, tělo si o dostatek té které látky, na které je závislé,
říká nějakými bolestivými projevy. Druhým nejčastějším typem je tzv.
psychická závislost, což je takové spíš ulpívání nebo nutkavá potřeba to
mít."
Setkáváme se i se závislostí na hracích automatech. Jak se projevuje tato
závislost?
"Opět je to nutkavá potřeba, naprostá nezdrženlivost, neumění,
neschopnost toho jedince si tento objekt odříct, jako u každé
jiné."
Jak se proti tomu chránit, co s tím má člověk dělat, když cítí, že začíná
být na něčem závislý, že mu hrozí závislost?
"Tady je jediná možnost, tady musí každý sám za sebe, když to
člověk vidí u druhého, může ho varovat, ale nejlepší ze všeho je, když si
toho člověk všimne sám u sebe. Mít dostatek nějaké sebereflexe, uvědomit si,
jestli stále ještě experimentuji, nebo jestli beru občas. Jestli beru občas,
anebo jestli už beru pravidelně. Jestli beru pravidelně a jestli ještě vůbec
jsem pánem té situace."
Pokud se člověk stane závislým a nedokáže to zvládnout sám, kde má hledat
pomoc?
"Nejsilnějším bojovníkem je vždy on sám. Samozřejmě, závislost je
pěkná mrcha, a že to člověk sám nezvládne je naprosto běžná záležitost,
takže já doporučuji obrátit se na odborníky v dané oblasti. Úplně jiného
odborníka vyhledám při závislosti na drogách, úplně jiného odborníka budu
hledat v okamžiku, kdy si uvědomím, že jsem chorobně žárlivý."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Syrovicích u Podbořan probíhají kulturní akce pro děti a mládež
V malé vesnici Sýrovice u Podbořan se stále něco děje. Manželé Emílie a
Miroslav Milenkovi pořádají pro děti a mládež různé kulturní akce, mezi
které patří třeba soutěž ve zpěvu. Jaká panovala v Sýrovicích atmosféra, se
přesvědčila Marie Vrábelová.
Každým rokem uskutečňujete soutěž Doremi...
"Asi čtvrtým rokem."
Teď tady bylo hodně lidí, myslím si, že ze všeho asi nejvíc. To znamená,
že i v okolí o tom lidé vědí.
"Všude v okolí o tom lidé vědí. Hlavně děláme všechno možné pro
mladé lidi. Aby z toho měli radost."
Takže už jste celkem vyhlášení, ne?
"No ano, jsme."
Kromě Doremi připravujete i miss. Co všechno tady děláte?
"Tak pro děti děláme Mikuláše, dětský den, miss Roma. Všelijaké
akce pro děti."
V Sýrovicích zas není tolik obyvatel, neříkáte si někdy, že je to
zbytečná práce?
"Ne, nikdy v životě. To neříkáme."
"Zbytečné to není, člověk má radost když ty děti
přijdou."
Co chystáte teď v dohledné době?
"No teď máme naplánováno něco jako je teď. Hlavně pro děti. Doremi
pro děti.-
Sháníte určitě i sponzory, abyste to mohli uskutečnit. Jak se s nimi dá
domluvit?
"My jdeme do Podbořan a nikdy nám nikdy v životě neodpověděl, že
nedá. My jsme Romové, to je pravda a lidé říkají, že je rasismus. To není
pravda. To u nás na Podbořansku neexistuje. Když jdeme do krámu, všechno nám
dají. Sponzory máme výborné."
Petra Samková, vítězka letošní Doremi. Je Vám 19 let, odkud jste přijela?
Z Kryr, to je tady kousek od Sýrovic.
Zpíváte někde nebo je tohle Vaše premiéra?
"No dřív jsem zpívala s naším panem učitelem Vrjavikem. Společně s
mojí sestrou jsme vystupovaly v Lounech u rozsvíceného stromku na náměstí.
Tady to byl taky úspěch."
Dostala jste i dary. Z čeho máte největší radost?
"Určitě ze všeho."
Kdo Vás přihlásil?
"Teď jsem se přihlásila sama."
Chcete někde zpívat, vydáte se na dráhu zpěvačky?
"Kdyby byla příležitost, tak určitě ano. Určitě bych neváhala. To
znamená dobrá nabídka."
Myslíte, že přijde, nebo se trošku postaráte o to, aby přišla?
"No když nepřijde, tak se postarám o to, aby přišla. Budu to
zkoušet, pořád."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury vyšla kniha o výtvarném umění Romů
Romské výtvarné umělce zejména z bývalé československé federace představuje
katalog Výtvarné umění - Romští autoři, který letos vydalo Muzeum
romské kultury v Brně. Jedná se o první a jediný přehled o výtvarném umění
Romů. Ředitelky muzea doktorky Jany Horváthové se na podrobnosti o katalogu
zeptala Jana Šustová.
Kolik děl a kolik autorů ten katalog zahrnuje?
"No sami jsme byli překvapeni, my jsme teprve při tvorbě tohoto
katalogu zjistili, kolik naše sbírka výtvarného umění, tedy části romských
autorů, obsahuje děl. Zjistili jsme, že od roku 1991 do roku 2005, které
roky pojímá ten katalog, je to přesně 971 výtvarných děl. Autorů, kolik
prezentujeme v katalogu je více než 40."
Jak je ten katalog členěn?
"Ten katalog má přes 190 stran, každé dílo je uvedeno barevnou
fotografií a základním, především technickým popisem toho díla samotného. A
katalog je členěn do tří kapitol. Po úvodních textech následují tři
kapitoly. První kapitola nese název Lidové umění a obsahuje, jak už název
napovídá, díla především z oblasti lidového umění, což jsou tvůrci kolikrát
i bezejmenní, anonymní, kteří výtvarné dílo nevytvořili proto, aby něco
vyjádřili, ale zejména aby si vyzdobili prostředí, ve kterém žijí. Ty další
dvě kapitoly už pojednávají o díle výtvarníků, kteří výtvarníky opravdu
chtějí být, kteří tvoří proto, aby vyjádřili svoji myšlenku, svůj názor.
Druhá a třetí kapitola se liší v tom, že druhá kapitola prezentuje především
obrazy, tedy díla dvojrozměrná, třetí kapitola sochy nebo objekty
trojrozměrné. Tyto kapitoly, druhá a třetí, už jsou vytvořeny na základě
autorů, kteří jsou řazeni abecedně. Za každým z autorů, který je uveden
medailonem o jeho životě a díle a barevnou fotografií, následuje výčet jeho
výtvarných děl v našich sbírkách."
Kdo patří k nejvýraznějším romským umělcům u nás?
"K nejvýraznějším a možná i nejznámějším asi patří Rudolf Dzurko,
kterého už řadu let před námi prezentovala veřejnosti zejména Milena
Hübschmannová, které se podařila dostat ho na veřejnost. Ale dneska těch
autorů je mnohem víc a řada z nich opravdu zasluhuje pozornost. Já třeba mám
ve veliké oblibě Jána Berkyho z Detvy, ale také Dušana Oláha. Velice
zajímavý autor je Alexander Bohó, který patří už k těm profesionálním, který
vystavuje svá díla velmi často v zahraničí, je členem svazu Slovenských
výtvarných umělců i řady zahraničních uměleckých organizací. Mezi sochaři
jsou velice zajímavá jména. Je to například Jaroslav Cicko, ale také Daniel
Kováč z malinké osady u Zborova u Bardějova. Nebo také Ondrej Gadžor od
Košic."
Jakým způsobem jste přišli na tyto umělce?
"Tak především my tu sbírku budujeme od začátku muzea, od roku
1991. I když ten sběr zpočátku neprobíhal systematicky, protože jsme
nepředpokládali, že tady budeme budovat sbírku výtvarného umění. Naše muzeum
se mělo orientovat především na dějiny a na oblast antropologickou,
etnologickou. Ale když jsme potom jezdili do terénu a zjistili jsme, že
Romové tvoří a nikdo o nich neví, tak to nebylo možné pominout. Od roku
1997-98 tu sbírku budujeme systematicky. A nejlépe tak, že vyrážíme
do terénu a tam už se vždycky od Romů dozvíme, kdo kde tvoří. Ono opravdu i
těch 40, 50 autorů, které my uvádíme v našem katalogu, je stejně jen
vrcholek ledovce, protože tvoří mnohem více Romů. Prakticky v každé osadě si
někdo maluje, vyřezává ze dřeva a tak podobně.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 4. srpna už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|