Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakereha pale grupa Kale, savo thoďa avri nevo CD, bijal e Věra Bílá. Tiž amenca pal amaro dživipen, the pal o Roma andro medii vakerela o Orhan Galjus, savo kerel buči andro integračno programos.

Nejdříve vám řekneme, jak si vede kapela Kale, která vydala své první CD a to bez Věry Bílé. Dále vám Orhan Galjus řekne, jaký význam má pro Romy mezinárodní program integrace, který u nás realizuje organizace Partners Czech.

Tiž tumen dodžanena palo nevo zakonos palo khera, andro savo tumen šaj čhivem andalo kher te trival napočinena o najmos. Adaďives amenca vakerela o fiškaľis. Palo Roma amenca vakerela tiž o Romani Rose, andalo Němciko.

Ve druhé polovině O Roma vakeren si povíme o novele občanského zákona, týkajícího se výpovědi z nájmu bytu. Tentokrát nám jsme pro vás připravili rady právníka. Romani Rose, předseda ústřední rady německých Sintů a Romů, nám také řekne o výstavě Romský holokaust, ale i o Letech u Písku a o památníku romským obětem holocaustu, který chtějí postavit v Berlíně.

Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Kale mají nové obsazení, nyní bez Věry Bílé. Vydali nové CD a Česko budou reprezentovat v rámci Mistrovství světa ve fotbale v Německu jako doprovodná skupina našeho týmu. S Emilem Mikem a Deziderem Lučkou si nejen o tom povídal Jan Mišurec.

"Máme, ano. Udělali jsme teď nové cédéčko. A něco tam máme nového a něco staršího"?

Převzal jste štafetu po Věře Bílé? Nemáte strach, že budete srovnáván s Věrou Bílou?

Proč Věra Bílá odešla z kapely? Hovoří se o tom, že odjela na Slovensko. Že tam byly rozbroje s muzikanty. Tak, kde je ta pravda, o Věře Bílé, o tom, že opustila Kale?

"Tak ta pravda. No, tak Věra Bílá se rozhodla sama prostě, že opustí kapelu. My jsme ji z kapely nevyhodili. Ona se prostě rozhodla sama. Ona si chtěla jít svojí cestou a my jsme jí v tom nebránili. Rozešli jsme se, že prostě ona si jde svojí cestou a mz si jdeme taky svojí cestou?"

"Tady to nešlo, protože Věra Bílá si postavila svojí hlavu a už dál to kapele nešlo poslední dobou tak0 kvůli jejím zdravotním důvodům, protože jsme dělali nové věci, zkoušeli jsme a ona zjistila a i my jsme zjistili, že už na to prostě nemá, s tím hlasem už na to nemá a nestačila."

"Ano. Každý. My jsme teď udělali novou desku. Jmenuje se Kale. Náš manažér Jiří Smetana chtěl, aby tam byly starší věci, aby ti posluchači, co si koupili předešlý desky, aby porovnali, že prakticky, jako kapele Kale nechybí zpěvavě. A to je jedna věc. Druhá věc je to, že teď jsme dodělali tu desku a už teď máme šest nových písniček, že můžeme třeba za dalších čtyři měsíce udělat novou desku."

"Zatím chodí koncerty pořád na Věru Bílou a všechno jsme odříkali, každý koncert. A teď jdeme svojí vlastní cestou. A teď bychom měli jít na Mistrovství světa v Německu, až bude ve fotbale. Tam bychom měli zahrát turné. Teď tam dělají festival, velkoněmecký a každý stát, který bude hrát fotbal, si přinese svojí kapelu. Takže my tam teď jedeme za Českou republiku."

Tak to nám řekli Emil Miko a Dezider Mučka, se kterými si povídal Jan Mišurec.

V následujících minutách vám představíme Orhana Galjuse koordinátora programu romské integrace. Tento projekt je jednou ze tří částí mezinárodního programu USAID, zaměřeného na zlepšení soužití mezi romskou menšinou a většinovou společností. Jde o čtyřletý program, který byl odstartován v roce 2003 a realizuje jej organizace Partners for Democratic Change ve spolupráci se svými lokálními centry v Maďarsku, na Slovensku a v České republice. Více Richard Samko.

Orhan Galjus je profesní novinář. Žurnalistice se věnuje víc jak 20 let. Když ho organizace Partners for Democratic Change oslovila, aby s nimi spolupracoval, měl pro ně hned nabídku. Tehdy jim řekl: 'Pojďte se zaměřit na Romy v médiích. Oni jsou vidět, lidé o nich vědí a pro Romy jsou vzorem. A uvidíte, že to bude mít vliv na ne-Romy.' Ti se na jejich pracích zamyslí.

V České republice je projekt rozdělen do tří částí. O reprezentaci Romů v médiích Orhan Galjus už mluvil. Realizován už byl i filmový festival Diskusní fórum v Chomutově, Pardubicích a Krnově. Tam podle Orhana Galjuse lidé velmi bouřlivě, ale věcně diskutovali o romských problémech. Účastnili se i představitelé Krnova. Teď se připravují televizní spoty, které mají upozornit na stereotypní pohled společnosti na Romy. Orhan Galjus doslova říká: 'Chceme dát některým lidem diagnózu, že nás Romy zbytečně odsuzují jen pohledem, že jsou zbytečně nakažení rasismem a diskriminací.'

Stereotypní pohled na Romy Orhan Galjus přirovnal k muslimům. Podle něj si totiž lidé myslí, že každý muslim je terorista. To považuje za nesmysl. Problém vidí v tom, že se lidé málo zajímají o to, kdo je jejich soused, natož se něco dozvědět o Romech či jiných minoritách. Pozadu ale podle něj zůstávají i samotní Romové.

Orhan Galjus oceňuje českou, slovenskou a maďarskou vládu, které se snaží Romům pomoci. Ale stále je to podle něj pomoc o nás bez nás. Vlády by měly respektovat romské organizace, které se snaží o řešení problému a měly by jasně deklarovat romské zastoupení na nejvyšších úrovních, dodává Orhan Galjus. To se podle něj zatím neděje. Romy pak vyzývá, aby se spojili a jasně řekli: 'Ne. Situace se nelepší. Chceme jí řešit důkladně.'

Romové podle Orhana Galjuse potřebují mít jistotu, že o svém osudu můžou rozhodovat sami. Potřebují mít ale jasné informace, v čem jim pomůže vláda, neziskové organizace a jakou měnou se mohou podílet oni sami. Budoucnost vidí v mladých lidech. Ti začali chápat slovo emancipace. Ta je teď pro ně hybnou silou.

Už dvacet let se pohybují v mediální sféře, říká Orhan Galjus. V současné době podle něj v Evropě je tak 600 romských novinářů. Oni se snaží prolamovat ledy ve společnosti, ale jen s obtížemi se jim daří najít práci. Možná polovina z nich pracuje v neromských médiích. Orhan Galjus dodává, že velký dík za to patří těm, kteří jim to umožnili.

'Je mi strašně líto, že si Romové neplní svoje sny', tak Orhan Galjus začal odpovídat na otázku, z čeho má největší radost. Mrzí ho to, že Romové mají těžký život. Na druhou stránku má radost z toho, že se potkává s Romy, kteří se uplatnili v neromských médiích a lidé si jich váží. Před 20-ti lety by podle něj něco podobného nebylo možné.

Město Mladá Boleslav opět smí prodávat či kupovat svůj majetek. Soud mu jej 10. května zablokoval kvůli tomu, že radnice nezajistila náhradní bydlení sedmdesátileté Romce. Ta se musela vystěhovat po prodeji městského bytu. Dříve, než soud odvolání města vyřešil, žena žalobu stáhla. Podle náměstka primátora Mladé Boleslavi se zřejmě dohodla na řešení s podnikatelem, který ji kdysi z domu vystěhoval.

Romové z Nového Boru na Českolipsku tvrdí, že je místní policisté zbili kvůli tomu, že u sebe neměli osobní doklady. Policisté to popírají a uvedli, že je Romové napadli. Jak informovala televize Prima, případem se zabývá státní zastupitelství.

Motivačními kurzy se snaží odborníci v Sokolově naučit základním pracovním i osobním návykům mladé lidi z problematických rodin. Město ve spolupráci se Vzdělávacím centrem uspořádalo už dva běhy kurzu, do kterého prošlo 24 studentů, dokončilo je ale jen 19. Cílem bylo mladé lidi, většinou Romy, seznámit s běžnými pracovními návyky, pracovat ve skutečném pracovním kolektivu a naučit je věci, které mohou potřebovat při hledání zaměstnání.

Občanské sdružení Romů Severní Moravy za pomoci Moravskoslezského kraje, Ministerstva kultury a Statutárního města Karviná uspořádá další ročník přehlídky romské hudby a tance s názvem Karvinský Romský festival 2OO6. Tato významná kulturní akce se uskuteční 1. července v amfiteátru parku Boženy Němcové pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského a primátora města Karviné Antonína Petráše.

Od dubna platí novela Občanského zákona, která mění podmínky výpovědi z bytu. Dnes už stačí jen to, aby majitel nemovitosti měl určité zákonné důvody a podal pouze informativním dopisem nájemci sdělení, že neplní náležitosti podle novely Občanského zákona a tím mu dává výpověď z bytu. Touto novelou se navýšily i jiné důvody, než byly ty klasické, to znamená tři měsíce neplacení atd. Přibyly i další důvody, třeba včasné neohlášení počtu osob, které v bytě přebývají. Úplně zásadní změna je v tom, že stačí, aby nájemce dostal dopis s informací, že mu je dána výpověď. V současnosti to není jako dříve, že se musí čekat na rozhodnutí soudu, který náležitě přivolí k výpovědi, či ne. Dnes opravdu stačí tento informativní dopis s tím, že tam musí být uveden opravný prostředek. To znamená, že do 60 dní musí sám nájemce podat k soudu návrh žaloby na neoprávněné uvedení výpovědi z bytu. Jak je o této novele informována veřejnost nám napoví anketa.

Věděl jste o tom, že platí novela občanského zákonku, která říká, že pokud nezaplatíte třikrát nájem, že Vás majitel může vyhodit?

"Setkal, ne u sebe, ale u jiných lidí, které znám, mají s tím teď velikánské problémy."

"Lidé, kterým jsem pomáhal, vlastně ani nevěděli tady toto, že se můžou odvolat do těch šedesáti dnů. Taky na to přišlo penále, asi kolem dvaceti tisíc, takže s tím mají velikánské problémy."

"Ano, slyšela jsem o tom, že za tři nezaplacené nájmy, můžou dát výpověď z bytu."

"Myslím, že je šance na odvolání, ale to by museli myslím do 60-ti nebo do 30-ti dnů podat sami."

"Ne. Nevím vůbec. Nevím od koho bych se to dozvěděla, ani v novinách to nebylo."

Do této situace se dostala rodina z Prahy a teď si poslechněte, jak jednali po tom, kdy se dozvěděli, že mají výpověď z nájmu bytu.

"Dostala jsem teda výpověď z nájmu, tak jsem brečela. Nevěděla jsem, co mám dělat. Tak jsem všecko vyrovnala, všecko jsem zaplatila, vypůjčila jsem si peníze od každého, abych to mohla zaplatit."

"Ano. Vodňanský je kurátor pro Romy, který nám i poradí, co máme dělat."

"Hotelové ubytování, kde by bylo 220 Kč na osobu, na jeden den. Když dva, tak to znamená, že my bychom platili 440 Kč, což dělá přes 13.000 Kč měsíčně. My tady platíme 7.000. A dali by nám přístřeší, hotelový, kde je 13.000. Jak můžeme, my staří lidé, bydlet v takovém hotelovém přístřeší? Když my se snažíme na staré kolena ještě jít do práce, založili jsme si sporožiro, aby nás důchod uživil a ještě jsme šli dělat, kde máme nějaký výdělek, abychom se snažili si udržet tenhle byt? Proč nám tohle berou?"

"Ano. Ano. Byla tam. Do šedesáti dnů bychom se měli odvolat. A když na to člověk nebude mít, tak bude na ulici. Bezdomovec. Já myslím, že jsem tady odpracovala nějaký ten pátek. Že jsem se nadřela na té Praze. Teď jsem se tady narodila a neměla jsem to věčně. Poprvé to mám."

"My jsme zaplatili veškerou částku, která byla 32.000. Ale my jsme to všechno vyrovnali. Žádali bychom o to, aby nám to, jako starým lidem, odpustili. My řádně budeme platit jindy. Prosím. Budete tak laskavý a umožněte nám to. Dejte nám ještě poslední možnost."

Následujícímu příspěvku věnujte, prosím, náležitou pozornost. Od dubna, jak už jsme se zmiňovali v předchozích příspěvcích, platí novela Občanského zákona, která mění podmínky výpovědi z bytu. Marie Vrábelová se na podrobnosti zeptala právníka doktora Filipa Seiferta.

"Hlavní novinkou je to, že výpověď z nájmu není nadále vázána na přivolení soudu."

Znamená to, že dříve dostali lidé obsílku od soudu, teď dostanou pouze nějaký oznamovací dopis?

"Nájemce dostane od pronajímatele dopis, který si řádně převezme a potom se rozhodne, co se bude dělat dál."

"Předně, ta výpověď musí být doručena tomu nájemci, to znamená, že pronajímatel musí mít potvrzeno, že nájemce tu výpověď převzal. V té výpovědi musí být uvedeny výpovědní důvody. Dále tam musí být stanovena výpovědní lhůta, která nesmí být kratší než tři měsíce a musí končit ke konci kalendářního měsíce. A potom bych chtěl velice upozornit, že v té písemné výpovědi musí být poučení nájemce. A to sice poučení, že nájemce má možnost do šedesáti dnů od doručení této písemné výpovědi podat k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Nájemce, pokud není znalí práva, nebo nemá s tímto zkušenosti, tak rozhodně doporučuji obrátit se na některého z kolegů advokátů, protože jde o poměrně závažnou věc. Pokud nájemce nemá žádné prostředky a je schopen to doložit, tak může požádat Českou advokátní komoru a pokud doloží, že nemá prostředky na to, aby si mohl právního zástupce hradit, tak mu Česká advokátní komora advokáta přidělí."

Když je tam důvod neplacení nájemného a já dostanu tento oznamovací dopis, všechno řádně doplatím, je důvod k tomu, abych ten soud vyhrála?

"V tuto chvíli už pronajímatel by měl mít na své vůli, jestli chce s tímto nájemcem dále spolupracovat nebo respektive, jestli ho chce mít jako nájemce ve svém domě. Vždycky záleží na dohodě s pronajímatelem to znamená, že s pronajímatelem se dá dohodnout, že ta výpověď může být stažena a ty účinky nemusí nastat. Je tam lhůta šedesáti dnů, to znamená, že nájemce v té lhůtě šedesáti dnů musí podat k soudu žalobu. Pokud si je jistý, že si tu žalobu ustojí, tak je to v pořádku a po tuto dobu může zůstat v bytě a nemusí jej vyklizovat, do doby pravomocného rozhodnutí soudu."

Když mám nájem na dobu neurčitou, tak to vůbec nemá vliv a já samozřejmě ani nedostanu náhradní bydlení, nebo co v takovém případě?

"Nájem na dobu určitou nebo neurčitou se tohoto netýká. Nájemce má právo pouze na přístřeší. Přístřeší je pouze určité provizorium, to znamená do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování, není to náhradní byt."

"Výdaje kolem soudu hradí ten, kdo je ve sporu neúspěšný. To znamená, pokud nájemce soud vyhraje, tak soud shledá z tohoto důvodu výpověď za neplatnou a nájemní vztah zůstává tak, jak byl, a pronajímatel je povinen mu uhradit náklady. Nicméně je potřeba upozornit, aby si nájemci, před tím, než podají žalobu, důsledně zvážili, jestli tuto žalobu mohou vyhrát. Protože v případě, pokud by žalobu prohráli, tedy že by neunesli důkazní břemeno, v tom směru, že by neprokázali, že neporušili zákon, tak budou muset hradit náklady pronajímateli."

"V případě, že nájemce do šedesáti dnů nepodá žalobu k soudu, tak je povinen byt vyklidit. Pronajímatel v této chvíli má povinnost, nebo respektive, pokud chce nájemce vyklidit, podat k soudu novou žalobu na vyklizení, která už bude exekučním titulem a na základě ní půjde vyklizení provést. Nicméně je potřeba upozornit, že v tomto novém řízení už soud nebude posuzovat důvody, pro které došlo k výpovědi z nájmu a bude pouze posuzovat procesní podmínky, to znamená jestli byla výpověď učiněna pronajímatelem správně, nic jiného."

Příběhy Romů zavražděných za druhé světové války přibližuje výstava Romský holocaust, která do poloviny července probíhá v Národní galerii v Praze - v přízemí Veletržního paláce. Jana Šustová se na podrobnosti zeptala Romani Roseho, předsedy Ústřední rady německých Sintů a Romů.

"Výstava vznikla v Německu v našem Dokumentačním centru německých Sintů a Romů, když jsme připravovali výstavu pro bývalý koncentrační tábor Osvětim, kde je stálá expozice o nacistické genocidě Romů a Sintů v okupované Evropě. Výstava, kterou jsme otevřeli v Praze, je kopií výstavy z Osvětimi. Je vybavena moderní technikou s audiosystémem v mnoha jazycích a nechybí ani čeština."

Můžete, prosím, představit Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů? Kdy vzniklo a jaké činnosti se věnuje?

"Dokumentační centrum německých Sintů a Romů bylo otevřeno v roce 1997. Jeho úkolem je informovat o historii naší menšiny v Německu a v Evropě. Ta historie je stará několik století, těžiště klademe na nacistické pronásledování a genocidu pětiset tisíců Romů a Sintů v okupované Evropě. Ale kromě toho by Dokumentační centrum mělo informovat také o kulturních přínosech této menšiny během její několik set let staré evropské historie."

Jaké cílové skupině je výstava Romský holocaust především určena? Byly sem pozvány mnohé školy, je to hlavní cílová skupina?

"Samozřejmě je důležité zasáhnout především mladší generaci. Je důležité informovat o jedné potlačované kapitole evropských dějin. Holocaust znamená také vyhlazení půl milionu Sintů a Romů. Lidé toho hodně vědí o šoa - o holocaustu šesti milionů Židů. K tomu se už mezitím v evropských státech vypěstovala jistá forma senzibility. Antisemitismu si lidé všímají, ale anticiganismus se ještě těší jisté míře svobody v mnoha zemích, které jsou dnes demokratické."

Závěrečná část výstavy se věnuje projevům rasismu v současné době. Z jakého důvodu jste tam tuto část zařadili?

"My nechceme srovnávat. To, co bylo nacistické Německo, bylo jedinečné, něco takového se hned tak neopakuje a tyto zločiny nemají srovnání. Ale my jsme v této výstavě poukázali také na to, že přes tyto zločiny existuje v mnoha zemích rasismus, diskriminace, a jde to až k nucené sterilizaci romských žen. Když nechceme dopustit, aby se historie opakovala, musíme se postavit proti jakékoliv formě rasismu a antisemitismu."

V České republice se nedůstojně zachází s bývalými romskými koncentračními tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Je obdobná situace v jiných zemích?

"Ne, situace v Letech a v Hodoníně je jedinečná. Ta situace v Letech je tak nelidská, že se člověk stydí vůbec mluvit o tom, co dopouští a akceptuje politika v této zemi, která je právním státem. Tato ostuda a toto ponížení dopadá zpátky na ty, kteří jsou za ně odpovědní. V Evropě neexistuje nic podobného. Jsou sice země, kde lidé nic nevědí o dějinách naší menšiny, ale v České republice jsou Lety místem, které je vzpomínkou na zločin proti mnoha dětem a dospělých, zahynulo jich tam více než 300. A že česká vláda nechá stát velkovýkrmu vepřů na místě bývalého koncentračního tábora, to je skandální! A tato ostuda a toto pokoření nepatří obětem, ale padá na hlavy těch, kdo jsou za ně odpovědní."

V Berlíně bude vybudován památník romských obětem holocaustu. Kde bude stát?

"Německá vláda vyčlenila 2 miliony Euro z rozpočtu na vybudování památníku. Podle posledních výpočtů to bude dokonce dražší. Tento památník bude v blízkosti Říšského sněmu, tedy 10 kroků od parlamentu a 10 kroků od Braniborské brány. Odhalen bude v příštím roce. To je čestné zacházení s dějinami. A teď jsme zase u otázky České republiky: Prosím, skončete tento neudržitelný stav!"

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 9. června už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.