Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Občanské sdružení Aranka už pět let pomáhá ve výchovně vzdělávací práci s dětmi a mládeží ze sociálně slabých rodin. Sdružení sídlí nedaleko Zlonic v historickém areálu bývalého panského dvora Kinských. Činnost dětí a mládeže je doplňována rekreačním a rehabilitačním jezdectvím. A ne jen to, jak mi řekla organizátorka a majitelka Alena Karafiátová.

"Děti se tady hlavně věnují volnočasovým aktivitám, mohou pobýt v přírodě, chodíme do lesa. Zaměřujeme se na přírodovědu, ekologické aktivity. Vysazujeme stromečky. Děti mají možnost sledovat volně žijící domácí zvířata. Jsou tady jalovice na dvoře, volně běhající koně, slepice a veškerá domácí zvířata, která jsou běžná na českém dvoře. Děti přijímají tuto možnost velice spontánně. Rády si hrají a rády nám i pomáhají."

Projekt je zaměřen na malé děti až do dospívání. Je to neoddělitelná součást, protože Alena Karafiátová si myslí, že je třeba začít u těch nejmenších a doprovázet je k dospělosti. Pro starší jsou určeny dílny, kde se učí řemeslu, aby lépe našly zaměstnání.

"Jde o program dílen pro nezaměstnané od patnácti let a o podpůrný vzdělávací program, který je paralelně realizován na půdě základní školy ve Zlonicích. A je zaměřen na děti, které mají problém s dokončení povinné školní docházky, propadají a potom mají zúžený prostor k tomu, aby se vyučily a normálně se zařadily do pracovního procesu v dospělosti.

Celý projekt je ohrožen, protože závisí na dotacích z grantů.

"Program Phare v tomto roce končí, protože jde o předvstupní program a Česká republika je už členem Evropské unie, ale následují další programy z evropských fondů, které, jak jsme se domnívali, budou na tento program navazovat i v té šíři, kterou potřebujeme, abychom mohli realizovat oba dva směry toho našeho projektu. To je jednak pro dospělé a jednak pro děti. Domníváme se, že oba tyto programy jsou natolik provázané a výsledek celého našeho působení je závislí na tom, aby programy šly oba dva zároveň. Domnívali jsme se, že když požádáme Ministerstvo práce a sociálních věcí o podporu z Operačního programu rozvoje lidských zdrojů, protože je to stejný zadavatel jako u programu Phare, tak že bude zohledněno to, že už tady nějakou dobu v tomto směru působíme a že pokračování má logickou návaznost."

Dvůr Vyšínek navštívil vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek, aby se na vlastní oči přesvědčil o činnosti sdružení.

"Obdivuji majitele, ty dva, je to příkladné, když si někdo vezme takový úkol, který vykonává pro ty nejpotřebnější v obci. Je to výborné. Klade se důraz na to, aby se romské děti co nejdříve naučily češtinu, aby splynuly s okolím. Aby nebyly vylučované. Je to teoreticky v koncepcích a když to někdo uskutečňuje, snaží se to konkrétně dělat, tak se vidí, že to není tak jednoduché. Myslím si, že je to velice potřebné a kdyby takových projektů mělo být více a všude, kde Romové žijí, měly by se jim nabízet od nejútlejšího věku různé možnosti integrace."

V oblasti, kde je velká nezaměstnanost a velká komunita Romů je to jediné sdružení, které pracuje pro děti až k dospělosti. Pokud stát tuto organizaci v grantovém řízení finančně nepodpoří, zanikne a děti zůstanou bez pomoci.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Pane Balogu, řekněte nám něco o sobě a svých svěřencích.

"Mohu vám říci, že s boxem jsme začali na Vinohradech před sedmi lety a jsme nejen boxerský klub, jsme i nízkoprahové centrum, máme širší záběr. Snažíme se dělat s dětmi volnočasové aktivity, různým způsobem je zaujmout, aby navštěvovaly náš klub. Aby se zajímaly o to, jak se společnost vyvíjí a tak."

Před nedávnem byl v Sazka Areně večer boxu, nazvaný Eurofighters, poslechněte si, jaké hlasy tam také zazněly.

Jak dlouho trénuješ box?

"Tři roky boxuju."

U koho trénuješ?

"U Baloga a u pana Hauera. Mám 31 zápasů a z toho 28 vyhraných. A nějaké remízy tam jsou."

Co všechno musíš podstoupit k tomu, abys byl dobrý boxer, který může reprezentovat třeba Českou republiku?

"Trénovat, poslouchat trenéry, to je základ. A když se poslouchají trenéři a trénuje, jak se patří, tak jsi dobrý a plníš výsledky."

"Já trénuji od šestnácti let, je mi dvacet čtyři, nějakých osm let. Také u Honzy Baloga, tam jsem začal a tam pořád trénuji."

Jak dlouho se věnujete boxu?

"Dva roky, necelé. Mám kamarády, kteří to trénují již dlouho, tak mě k tomu navedli a už jsem tam takhle dlouho."

Co byste doporučil těm, kteří by chtěli začít s boxem?

"Asi dobrého trenéra a věnovat se tomu, hodně dlouho."

Tak pane Balogu, co tomu říkáte?

"Já jsem mile překvapen, tam zaznělo dobrého trenéra a věnovat se tomu. To je to, co těm klukům mnohdy schází - opravdová vůle."

Pro zajímavost, kolik romských sportovců k vám do Palestry chodí a jak se vám daří zajišťovat chod boxerského klubu?

"Je to poměrně zajímavá otázka. Já si nedělám žádné poznámky o tom, jestli to jsou Romové, nebo ne-Romové, ale dá se říci, že je to mnohdy padesát na padesát. Těch je malinko více, těch malinko méně. Je to otevřená záležitost, takže to více nesleduji. Co se týče toho, jak lze ufinancovat ten program, je to otevřená záležitost, jsme součástí výběrových dotačních komisí, musíme do toho chodit a žádat o granty."

Jakým způsobem potom dofinancováváte ten rozdíl?

"To je mnohdy z vlastního, mnohdy je to tak, že se vybere od kamarádů, kteří k nám chodí, protože je to baví. Nějakým způsobem to musíme vždycky zaplatit."

Vy jste už ale poměrně známý klub. Už působíte celou řadu let, řadu úspěchů máte. Nepomůže vám to v něčem, že byste třeba měli trošku takové...

"Samozřejmě, to že fungujeme jako občanské sdružení, to je jedna věc. Druhá věc, je jak jste schopni finanční prostředky nějakým způsobem sehnat. To, že fungujeme dlouho, je pravda. Nicméně musíme neustále chodit do grantových schémat a neustále o tom, co děláme, hovořit. Je to vždycky na tom, jak komise rozhodne. My to nemůžeme nijak ovlivnit. Nás to trošku mrzí, jsme stabilní organizace, která má dlouhodobě výsledky, ale bohužel, nedá se s tím nic dělat, je to tak."

Vraťme se ale k vašemu sportu. O Vás víme, že se boxu věnujete už od dětství. Měl jste v rodině nějaký vzor?

"Mě k tomu dostal můj bratr, který je o sedm let starší. Na základě toho jsem začal boxovat, on mě trošku přinutil, pak mě metodicky vedl a já jsem za to dneska strašně vděčný a šťastný, že to tak bylo. Protože dnes jsem ten, který to může zase předávat dále."

A co vy, Tomáši? Jak jste se dostal k tomuto sportu?

"Mě donutili kamarádi, úplně snadno. Ze začátku mi to nějak nešlo. Potom jsem přišel po prázdninách, pak jsem se trošku snažil. Tam je to o té vůli."

Podporuje Vás nějakým způsobem rodina?

"Maminka ze začátku nechtěla, ale pak táta říkal, že box je pro tvrdé lidi, ať to zkusím. Tak jsem to zkusil a šlo mi to."

Pane Balogu, co myslíte, co vede romské děti ke sportu? Dá se to přirovnat nějak třeba k Vašemu dětství?

"Já, když se na to tak dívám, tak je to především taková hravost, taková hyperaktivní část toho člověka. Ty děti jsou takové hravější, mají rádi pohyb, tanec, tu vůli něco dokázat hned. Ty děti mají takové potřeby. Je to tak, v jistém smyslu."

Jakých výsledků dosahují Vaši svěřenci v soutěžích?

"My teď naposledy můžeme říci, že jsme byli hodně úspěšní. Ono to bude znít tak jako samolibě, ale je to tak. My jsme minulý rok vyhráli Středočeskou oblast, to je soutěž, kde se zúčastňuje čtyřicet oddílu z více jak poloviny Čech. Ono to má širší rozměry, ta naše liga. A my jsme jí prostě vyhráli v kategorii přípravky i v kategorii kadeti. A letos, tím jak nám to jde a jak nám to roste, tak jsme měli deset kadetů, kteří se zúčastnili mistrovství republiky a šest z nich přineslo medaili, což je nevídaný úspěch, který se nedá jinak hodnotit, než pozitivně."

Jestli se nepletu, tak tento úspěch také Vám osobně přinesl osobní ohodnocení. Stali jste se reprezentačními trenéry mládeže.

"Ano, já i můj kolega, Antonín Hauer, který tady žel dnes není, tak jsme se stali reprezentačními trenéry. A je to také právě proto, že mi hodně pracujeme s dětmi, s malými dětmi v kategorii Přípravka a doufáme v to, nebo vsadili jsme na to, že nám vyrostou, z přípravky do Kadetů a posléze do Juniorů. Tomáš je toho příkladem. V podstatě, když se dělá ta práce dlouhodobě, pak to má ty výsledky. Já i můj kolega jsme na základě toho dostali to ohodnocení, nicméně, to ohodnocení je nulové, to vám nedává žádné peníze. Prostě se musíte dále starat o klub. My to máme rozdělené, já spíše dělám administrativní část projektu a kolega dělá ten sport fakticky. A je to pořád stejné, pořád člověk musí dělat dál a dál. Pro nás je to zadostiučinění, že jsme to dokázali, že jsme tak dobří v té práci s dětmi. Ale žel, to nenese žádné jiné aspekty, jako finanční ohodnocení."

Takže ani když se řekne, v tomhle klubu pracují dva reprezentační trenéři, tak ani to vám nepomůže?

"No, v tom sportu ne, protože na box vám peníze skoro nikdo nedá. To je prostě realita, ten sport je jenom sport a je to takhle kruté. Ale co se týče dalších našich aktivit a v tom jsme právě my výjimeční, že dokážeme dělat s těmi dětmi dál. Ať už je to v sociální oblasti, nebo v poradenské části, nebo vzdělávací části projektu. To jsou další a další věci, které s těmi lidmi člověk dál dělá. Ale i na základě toho všeho jsme právě my úspěšní, protože to máme takto hluboce provázané a děláme s klienty jakoby osobně."

Ale nejenom romská mládež, nebo neromská mládež navštěvuje Palestru. Dokonce i dospělí, kteří mají zájem o box a další aktivity.

"Ti dospělí jsou spíše naši kamarádi, kteří nám nějakým způsobem pomáhají dál s těmi lidmi pracovat, protože pořád je to o tom, že my ty naše děti vidíme spíše jako klienty a snažíme se pracovat s rodinou, anebo jim zprostředkovávat další možnosti, hlavně vzdělávání. To je to, na co hodně dbáme, aby ty děti měly ve škole všechno v pořádku. Pak jsou sportovní a sociální aspekty těch problémů. Ti dospělí nám prostě jenom pomáhají s tím."

Dokonce prý i ženské osazenstvo se vám teď sbíhá mezi provazy.

"Ano, je to tak. Já mám mnoho známých, kteří nám spolu s Tondou fandí a tak k nám chodí. Ale spíše dělají boxaerobik, nebo boxgymnastiku. A my se tím bavíme, ale jsme za ně vděční, protože, když děláme třeba na konec sezóny nějakou rozlučkové setkání a zveme tam děti nebo spoustu jiných lidí, tak ony nám uvaří nebo upečou. A to je to, co je pro nás důležité."

Pánové, děkuji vám mockrát, za čas, který jste nám věnovali. To byli naši hosté, Jan Balog a jeho svěřenec Tomáš Polák z pražského klubu Palaestra.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.11.2014	Boxerský klub Palaestra oslavil své patnácté narozeniny	O Roma Vakeren
09.11.2013	Jan Balog a jeho boxerský klub Palaestra	O Roma Vakeren
06.02.2011	Palaestra - boxem proti sociálnímu vyloučení	Zprávy ze života Romů
11.04.2008	Boxerský klub Palaestra	O Roma Vakeren
29.09.2006	Boxéři z klubu Palaestra byli nominováni na trenéry reprezentace mládeže	O Roma Vakeren
07.01.2005	Romové byli v boxu vždy úspěšní	O Roma Vakeren
20.08.2004	Boxerský oddíl Palestra	O Roma Vakeren
12.03.2004	Jan Balog vede boxerský klub Palaestra	O Roma Vakeren

Na značnou diskriminaci romských žen v Evropské unii, zvláště pak v nových a v přistupujících členských státech, poukazuje se znepokojením Evropský parlament. Konstatuje, že romské ženy patří mezi nejohroženější skupiny a jednotlivce v Evropské unii a vypočítává řadu příkladů jejich nerovnoprávného postavení. Parlament ve schválené zprávě vyzval členské státy, aby romským ženám zajistily adekvátní zdravotní péči a rovnoprávný přístup ke vzdělání, aby účinněji snižovaly příliš vysokou nezaměstnanost a staraly se o zlepšení bytových podmínek Romů.

Město Žďár nad Sázavou chce zlepšit možnosti využití volného času dětí ze sociálně slabých rodin. Denní centrum v Okružní ulici, které denně navštěvuje kolem třiceti dětí, by mělo dostat lepší vybavení a peníze na odborné lektory. Městská organizace Sociální služby připravila projekt, který počítá s náklady kolem půl druhého miliónu korun.

Festival Colour Meeting uvidí mezi 21. a 24. červnem Polička. Je to mezinárodní multikulturní festival, který si klade za cíl přispět ke vzájemnému poznávání české společnosti a příslušníků jiných kultur, národností a etnik a také k nalézání vzájemného pochopení a tolerance. Colour Meeting 2006, který se koná pod záštitou vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska, je jednou z cest od násilného řešení konfliktů ke všestranně prospěšnému soužití.

Městská knihovna v Blansku pořádá od 9. června výstavu fotografií doktorky Hany Šebkové in memoriam "Štěstí a vítr jedno jsou", s podtitulem Co viděla sedmá dcera Romů. Vernisáž výstavy se uskuteční ve výstavní síni Městské knihovny a při kulturním programu zahraje a zazpívá skupina Devla Drom.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Lidé jsou všude stejní, ale jsou odlišní tím, jak se chovají, jaké mají tradice, jak žijí. Podle toho, jak já jsem je tam poznal, tak si myslím, že lidé by se měli hlavně dorozumívat jazykem a to je romský jazyk."

Jak jsi se tam ty dorozumíval?

"Já jsem se tam dorozumíval romsky a trochu anglicky."

Byla ta romština stejná, jako tady v České republice, nebo byla jiná?

"Byla mezinárodní, byla to mezinárodní romština a musím říci, že jsem na to nebyl připraven, ale nějak s pomocí mimiky a pomocí neverbální komunikace jsem poznával, co mi chtějí říci, takže jsem pokaždé odpověděl."

Když bude šance jet na další takovýto seminář, jel bys znovu?

"Ano, jel bych, ale určitě bych se na to připravil. Člověk musí rozumět jazyku. Nebo musí mít něco v hlavě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Dneska stačí to, aby majitel nemovitosti měl určité zákonné důvody a podal jenom informativním dopisem nájemci sdělení, že neplní náležitosti podle novely Občanského zákoníku a tím mu dává výpověď z bytu."

Tam ale musí být konkrétní důvod, to znamená neplacení nájmu?

"Musí tam být konkrétní důvod, ale touto novelou se navýšily i jiné důvody, než byly ty klasické, to znamená tři měsíce neplacení atd. Dneska tam přibyl další důvod, třeba včasné neohlášení počtu osob, které přebývají v bytě. Ale prioritní a zásadní změna je v tom, že stačí, aby nájemce dostal dopis s informací, že mu je dána výpověď. A již to není tak jako dříve o tom, že se musí čekat na rozhodnutí soudu a soud náležitě přivolí k výpovědi, či ne. Dnes je to tak, že opravdu stačí tento informativní dopis s tím, že tam musí být uveden opravný prostředek, že do 60 dní musí sám nájemce poddat k soudu návrh žaloby na neoprávněné uvedení výpovědi z bytu. Vzhledem k tomu, že - teď to budu vztahovat na naše klienty, kteří nejsou příliš právně vzdělaní a neorientují se v této novele - když jim přijde od nějakého majitele dopis, řeknou si, ano, budeme čekat, až ten soud... a není to tak. Oni opravdu musí do 60 dnů právní formou podat návrh na nepřípustnost této výpovědi k soudu."

To se samozřejmě platí tak, že si to platí nájemce?

"Určitě, je to hlavně o tom, že každý si to musí sám sledovat a hlavně dodržet lhůtu 60dnů pro opravný prostředek."

Týká se to i bytů městské části?

"Samozřejmě, pro všechny. To znamená, ať je majitelem městská část, soukromý majitel, jakýkoli majitel, pro všechny..."

Jsou již třeba konkrétně tady na Praze 7 případy, kdy lidé přišli o střechu nad hlavou?

"Ano, konkrétní klienti již dostali informativní dopis, že jim byla dána výpověď, protože nesplňovali určitá kritéria. A vzhledem k tomu, že klienti nebyli příliš informováni, přišli a ptali se, co to znamená atd. atd."

Myslíte si, že budou lidé, kteří tomu nebudou rozumět, a o byt přijdou?

"Bohužel, musím konstatovat, že budou. A obávám se, že to je tak významná změna a osvěta nebude velká. Bojím se toho a vnímám to jako stresující faktor, mnoho klientů na tuto novelizaci doplatí a obávám se, že to postihne i jejich sociální a životní situaci v rámci bydlení."

Tolik řekla Markéta Nejedlá a my se k tomuto tématu vrátíme příště s právníkem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.01.2016	Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouva	O Roma Vakeren
28.03.2015	Nová koncepce sociálního bydlení	O Roma Vakeren
28.03.2015	Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostí	O Roma Vakeren
04.04.2013	Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydlení	Zprávy ze života Romů
06.08.2012	Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů	O Roma Vakeren
27.08.2011	Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?	O Roma Vakeren
23.04.2011	Prodlení při placení nájmu	O Roma Vakeren
12.02.2011	Konference o zlepšování přístupu Romů k bydlení	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Naše sdružení nabízí sociální služby sociálně slabším občanům. Jednak provozujeme Občanskou poradnu Mladá Boleslav, tam nabízíme zejména sociálně-právní poradenství, ale i doprovod na úřady, pomoc s vyřizováním různých písemností, vyplňování různých žádostí, formulářů, odvolání atd. Potom ještě provozujeme pracovní agenturu Luma, kde pomáháme našim klientům jednak získat zaměstnání a jednak si toto zaměstnání udržet."

S jakými problémy se na vás klienti nejčastěji obrací?

"Vznikne jim nějaký životní problém a oni neví, jak by tento problém měli řešit, kam by měli jít, co by měli udělat, jestli mají něco napsat, někam to poslat, nebo jít někam osobně. My to s nimi sepíšeme, uděláme takový harmonogram. Zjistíme, jestli to ti lidé zvládnou sami, nebo jestli potřebují naší asistenci, nebo osobní doprovod. A potom s nimi sledujeme řešení toho případu až do konce, pokud má klient zájem."

Daří se řešit, nebo vyřešit problémy?

"Můžu říci, že v poslední době se daří řešit čím dál tím více případů, protože se nám podařilo navázat už celkem dobré vztahy se sociálním odborem magistrátu města Mladá Boleslav a s dalšími úřady, kupříkladu s úřadem práce. Takže ty rutinní případy řešíme již celkem běžně, ale občas se vyskytne nějaký případ, který je komplikovaný, nebo tam jde o rasovou diskriminaci, a tam je to již obtížnější, protože to jsou záležitosti, které se velmi obtížně dokazují."

Lidé se na Mladoboleslavsku také potýkají s novodobým jevem, což je vystěhovávání Romů za město. Jak situace vypadá právě u vás?

"Vypadá to tak, že v podstatě většina Romů byla z Mladé Boleslavi vystěhována. Ti, co zůstali, ale i ti, co byli vystěhováni, se do Mladé Boleslavi vrací, protože tam mají svoje kořeny, svoje rodiny, jezdí si tam vyřizovat různé záležitosti na úřady, nebo tam navštěvují lékaře. Takže Mladá Boleslav stále funguje jako centrum Romů, a to i těch, co byli vystěhováni. Na nás se obrací s problémy hlavně s bydlením. Většina z nich byla vystěhována do objektů, které nebyly určeny k bydlení, byly nezkolaudované, jsou vedeny na katastrálním úřadu jako průmyslové objekty, a to přináší spoustu dalších problémů."

Jak se na tuto problematiku dívá město, popřípadě kdo celou tuto stěhovací akci organizuje?

"Tuto akci zorganizovalo bývalé vedení města společně s jedním podnikatelem, což byl paradoxně Rom. Nyní nové vedení se k tomu snaží přistupovat jinak, ale bohužel musí řešit dopady bývalých rozhodnutí. Takže občas se objeví případ člověka, který před několika lety byl vystěhován, něco tam není právně v pořádku, a přesto to musí řešit současné vedení města."

Stránka poradny: www.poradnamb.wz.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.07.2011	V Mladé Boleslavi startuje projekt Nová šance pro romské děti	O Roma Vakeren
28.05.2011	Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních škol	O Roma Vakeren
12.11.2010	V Mladé Boleslavi je nový projekt pro romské předškoláky	O Roma Vakeren
09.07.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren

Je to poprvé, co jste zorganizovali takovouto akci pro Romy?

"Úplně poprvé to není, je to poprvé, co organizujeme výtvarnou akci. Doposud jsme organizovali akce, které byly založeny spíše na té hudební, pěvecké a taneční bázi. Naše sdružení již 6 let organizuje romský festival na hradě Svojanov, dětské tábory pro romské i neromské děti, kde mixujeme děti z různých sociálních skupin i z různých států, a ony procesem tvořivé práce k sobě nachází cestu."

Kdo zadal témata?

"Nepřišlo nám důležité mít nějaké konkrétní téma, přišlo nám důležité, aby se děti zamyslely, jak mohou svou tvorbou pomoci jiným dětem. Proto to bylo nazváno Děti dětem v několika jazycích."

Jsou obrazy prodejné?

"Obrazy jsou prodejné a budou se dražit. V Písecké bráně to bude v sobotu 3. června, kde je to spojeno s programem. Dražbu povede Ester Kočičková a Petr Budko, vystoupí tam různé pěvecké a taneční soubory, Ida Kelarová se svým sborem Apsora, budou tam hostovat také Iva Bittová, Kale a další umělci."

Kam půjde výtěžek?

"Výtěžek z této dražby půjde na náš dětský tábor, který letos pořádáme pro talentované romské děti, které se budou nejen veselit a letně se rekreovat, ale hlavně na sobě budou pracovat, protože celý rok jsme hledali, vybírali v různých osadách a organizacích pro Romy děti, které mají talent, ať již taneční, pěvecký, herecký nebo jakýkoli jiný. Chtěli bychom ho rozvíjet, protože tyto děti takovou příležitost nemají."

Kdo vystoupí na benefičním koncertě?

"Benefiční koncert je taková tečka za touto velkou akcí, která je rozložena do 3 dnů. Na benefičním koncertu vystoupí Ida Kelarová jako iniciátor koncertu, Desiderius Dužda, soubor Apsora, který bude čítat asi 80 členů, protože přijedou členové z různých koutů světa. Jako host vystoupí Iva Bittová, taková perlička, nebo taková zvláštnost koncertu bude Matěj Ruppert. Nebude zpívat své oblíbené funky písničky, ale romské písničky. Dále vstoupí Kale bez Věry Bílé a také umělci slovenského divadla Romathan."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.09.2015	Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturou	Zprávy ze života Romů
15.08.2015	Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitků	O Roma Vakeren
08.08.2015	Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmonici	O Roma Vakeren
30.07.2015	Letní škola Romano drom je v plném proudu	Zprávy ze života Romů
25.07.2015	Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej Kiska	O Roma Vakeren
04.07.2015	Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival Romale	O Roma Vakeren
28.06.2015	Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival Romale	Zprávy ze života Romů
13.06.2015	Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v Praze	O Roma Vakeren
28.03.2015	Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy Celebration	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Po jakých částech Slovenska Kolarčík cestoval, když portrétoval Romy?

"Kolarčík nebyl velký cestovatel, fotografie jsou z blízkého okolí, z vesnic, které nebyly daleko a zřejmě to jsou všechno snímky jeho informátorů, kteří mu zpívali a tancovali. Takže jsou z Fintic, z Drienova, z Lomničky, z Jarovnic, z Chmiňan, z blízkých vesnic, které se nachází nedaleko Prešova."

Jaká témata se objevují na jeho fotografiích?

"My jsme pro tuto výstavu užili etnografické členění. Fotografie jsme rozdělili na portréty, na fotografie, které dokumentují tradiční zaměstnání, tradiční způsob bydlení a fotografie, které zaznamenávají hudbu a tanec. V zásadě lze všechny fotografie takto rozdělit a i sám Kolarčík je měl v albech takto tematicky uložené. Možná bych jen upozornila na portréty. Jsou specifické tím, že zachycují lidi v časových úsecích, jsou na nich i některé opakující se postavy a my vidíme, jak stárly. Zajímavé jsou i fotografie, které se týkají dokumentace života kočovných Romů. Usedlí Romové zřejmě nepřitahovali takovou pozornost jako kočovní Romové, takže fotografií kočovných Romů je více, přestože ve vesnicích Fintice, Drienov, Chmiňany, Jarovnice v Kolarčíkově době žili Romové již několik století usedlým způsobem života."

Kolik je celkem fotografií a kolik jich je vystaveno zde v Praze?

"Celkem jich je přibližně 230, sem jsme přivezli asi 70 fotografií, těch nejlepších, těch, které nám připadali, že je lze zreprodukovat."

Výstavu fotografií Josefa Kolarčíka-Fintického ve Slovenském institutu v Praze můžete navštívit do 16. června.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.05.2006	"Doufám, že jednou v Americe uvidíme takovýto romský festival", říká o Khamoru zpěvačka Margarita Saian	O Roma Vakeren