Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo vakereha palo jekhetaniben Aranka, savo kerel buči ko Slaný. Tiž
vakereha palo sportos, savo pes kerel andro klubos Palaestra. Vakeraha palo
box. Andro amaro studio avena Murša, save ada sikaven amare čhave.
Nejdříve se vydáme do sdružení Aranka, které sídlí nedaleko Slaného. Poté se
zaměříme na sport, protože právě v tom jsou v mnoha případech Romové
úspěšní. Do studia jsme pozvali trenéry z klubu Palaestra.
Tiž tumen dodžanena palo nevo zakonos palo Khmera, andro savo tumen šaj
čhivem andalo kher te trival napočinena o najmos. Džana amenca andre poradňa
predalo nipi andre Mlada Boleslav u vičinaha tumen pre kultura.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o novele zákoníku týkající se
výpovědi z nájmu bytu. Vydáme se do Mladé Boleslavi do sdružení Jekhetaňi
Luma - společný svět a v závěru vysílání vás ještě pozveme na
výstavu a koncert. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený
poslech přejí Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Sdružení Aranka pomáhá dětem a mládeži ze sociálně slabých rodin
V následujících minutách se společně vydáme na statek Vyšínek u Slaného,
který jeho původní majitelé získali zpět v restituci. Více už Marie
Vrábelová.
Občanské sdružení Aranka už pět let pomáhá ve výchovně vzdělávací práci s
dětmi a mládeží ze sociálně slabých rodin. Sdružení sídlí nedaleko Zlonic v
historickém areálu bývalého panského dvora Kinských. Činnost dětí a mládeže
je doplňována rekreačním a rehabilitačním jezdectvím. A ne jen to, jak mi
řekla organizátorka a majitelka Alena Karafiátová.
"Děti se tady hlavně věnují volnočasovým aktivitám, mohou pobýt v
přírodě, chodíme do lesa. Zaměřujeme se na přírodovědu, ekologické aktivity.
Vysazujeme stromečky. Děti mají možnost sledovat volně žijící domácí
zvířata. Jsou tady jalovice na dvoře, volně běhající koně, slepice a veškerá
domácí zvířata, která jsou běžná na českém dvoře. Děti přijímají tuto
možnost velice spontánně. Rády si hrají a rády nám i pomáhají."
Projekt je zaměřen na malé děti až do dospívání. Je to neoddělitelná
součást, protože Alena Karafiátová si myslí, že je třeba začít u těch
nejmenších a doprovázet je k dospělosti. Pro starší jsou určeny dílny, kde
se učí řemeslu, aby lépe našly zaměstnání.
"Jde o program dílen pro nezaměstnané od patnácti let a o podpůrný
vzdělávací program, který je paralelně realizován na půdě základní školy ve
Zlonicích. A je zaměřen na děti, které mají problém s dokončení povinné
školní docházky, propadají a potom mají zúžený prostor k tomu, aby se
vyučily a normálně se zařadily do pracovního procesu v dospělosti.
Celý projekt je ohrožen, protože závisí na dotacích z grantů.
"Program Phare v tomto roce končí, protože jde o předvstupní
program a Česká republika je už členem Evropské unie, ale následují další
programy z evropských fondů, které, jak jsme se domnívali, budou na tento
program navazovat i v té šíři, kterou potřebujeme, abychom mohli realizovat
oba dva směry toho našeho projektu. To je jednak pro dospělé a jednak pro
děti. Domníváme se, že oba tyto programy jsou natolik provázané a výsledek
celého našeho působení je závislí na tom, aby programy šly oba dva zároveň.
Domnívali jsme se, že když požádáme Ministerstvo práce a sociálních věcí o
podporu z Operačního programu rozvoje lidských zdrojů, protože je to stejný
zadavatel jako u programu Phare, tak že bude zohledněno to, že už tady
nějakou dobu v tomto směru působíme a že pokračování má logickou
návaznost."
Dvůr Vyšínek navštívil vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek,
aby se na vlastní oči přesvědčil o činnosti sdružení.
"Obdivuji majitele, ty dva, je to příkladné, když si někdo vezme
takový úkol, který vykonává pro ty nejpotřebnější v obci. Je to výborné.
Klade se důraz na to, aby se romské děti co nejdříve naučily češtinu, aby
splynuly s okolím. Aby nebyly vylučované. Je to teoreticky v koncepcích a
když to někdo uskutečňuje, snaží se to konkrétně dělat, tak se vidí, že to
není tak jednoduché. Myslím si, že je to velice potřebné a kdyby takových
projektů mělo být více a všude, kde Romové žijí, měly by se jim nabízet od
nejútlejšího věku různé možnosti integrace."
V oblasti, kde je velká nezaměstnanost a velká komunita Romů je to jediné
sdružení, které pracuje pro děti až k dospělosti. Pokud stát tuto organizaci
v grantovém řízení finančně nepodpoří, zanikne a děti zůstanou bez pomoci.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Svěřenci boxerského klubu Palaestra mají řadu úspěchů
Na pražských Vinohradech už několik let působí boxerský klub Palaestra, jehož
svěřenci sklízí řadu úspěchů, a tak jsme si do studia pozvali trenéry Jana
Baloga a Antonína Hauera.
Pane Balogu, řekněte nám něco o sobě a svých svěřencích.
"Mohu vám říci, že s boxem jsme začali na Vinohradech před sedmi
lety a jsme nejen boxerský klub, jsme i nízkoprahové centrum, máme širší
záběr. Snažíme se dělat s dětmi volnočasové aktivity, různým způsobem je
zaujmout, aby navštěvovaly náš klub. Aby se zajímaly o to, jak se společnost
vyvíjí a tak."
Před nedávnem byl v Sazka Areně večer boxu, nazvaný Eurofighters,
poslechněte si, jaké hlasy tam také zazněly.
Jak dlouho trénuješ box?
"Tři roky boxuju."
U koho trénuješ?
"U Baloga a u pana Hauera. Mám 31 zápasů a z toho 28 vyhraných. A
nějaké remízy tam jsou."
Co všechno musíš podstoupit k tomu, abys byl dobrý boxer, který může
reprezentovat třeba Českou republiku?
"Trénovat, poslouchat trenéry, to je základ. A když se poslouchají
trenéři a trénuje, jak se patří, tak jsi dobrý a plníš výsledky."
"Já trénuji od šestnácti let, je mi dvacet čtyři, nějakých osm
let. Také u Honzy Baloga, tam jsem začal a tam pořád trénuji."
Jak dlouho se věnujete boxu?
"Dva roky, necelé. Mám kamarády, kteří to trénují již dlouho, tak
mě k tomu navedli a už jsem tam takhle dlouho."
Co byste doporučil těm, kteří by chtěli začít s boxem?
"Asi dobrého trenéra a věnovat se tomu, hodně dlouho."
Tak pane Balogu, co tomu říkáte?
"Já jsem mile překvapen, tam zaznělo dobrého trenéra a věnovat se
tomu. To je to, co těm klukům mnohdy schází - opravdová
vůle."
Pro zajímavost, kolik romských sportovců k vám do Palestry chodí a jak se
vám daří zajišťovat chod boxerského klubu?
"Je to poměrně zajímavá otázka. Já si nedělám žádné poznámky o
tom, jestli to jsou Romové, nebo ne-Romové, ale dá se říci, že je to
mnohdy padesát na padesát. Těch je malinko více, těch malinko méně. Je to
otevřená záležitost, takže to více nesleduji. Co se týče toho, jak lze
ufinancovat ten program, je to otevřená záležitost, jsme součástí výběrových
dotačních komisí, musíme do toho chodit a žádat o granty."
Jakým způsobem potom dofinancováváte ten rozdíl?
"To je mnohdy z vlastního, mnohdy je to tak, že se vybere od
kamarádů, kteří k nám chodí, protože je to baví. Nějakým způsobem to musíme
vždycky zaplatit."
Vy jste už ale poměrně známý klub. Už působíte celou řadu let, řadu
úspěchů máte. Nepomůže vám to v něčem, že byste třeba měli trošku takové...
"Samozřejmě, to že fungujeme jako občanské sdružení, to je jedna
věc. Druhá věc, je jak jste schopni finanční prostředky nějakým způsobem
sehnat. To, že fungujeme dlouho, je pravda. Nicméně musíme neustále chodit
do grantových schémat a neustále o tom, co děláme, hovořit. Je to vždycky na
tom, jak komise rozhodne. My to nemůžeme nijak ovlivnit. Nás to trošku mrzí,
jsme stabilní organizace, která má dlouhodobě výsledky, ale bohužel, nedá se
s tím nic dělat, je to tak."
Vraťme se ale k vašemu sportu. O Vás víme, že se boxu věnujete už od
dětství. Měl jste v rodině nějaký vzor?
"Mě k tomu dostal můj bratr, který je o sedm let starší. Na
základě toho jsem začal boxovat, on mě trošku přinutil, pak mě metodicky
vedl a já jsem za to dneska strašně vděčný a šťastný, že to tak bylo.
Protože dnes jsem ten, který to může zase předávat dále."
A co vy, Tomáši? Jak jste se dostal k tomuto sportu?
"Mě donutili kamarádi, úplně snadno. Ze začátku mi to nějak nešlo.
Potom jsem přišel po prázdninách, pak jsem se trošku snažil. Tam je to o té
vůli."
Podporuje Vás nějakým způsobem rodina?
"Maminka ze začátku nechtěla, ale pak táta říkal, že box je pro
tvrdé lidi, ať to zkusím. Tak jsem to zkusil a šlo mi to."
Pane Balogu, co myslíte, co vede romské děti ke sportu? Dá se to
přirovnat nějak třeba k Vašemu dětství?
"Já, když se na to tak dívám, tak je to především taková hravost,
taková hyperaktivní část toho člověka. Ty děti jsou takové hravější, mají
rádi pohyb, tanec, tu vůli něco dokázat hned. Ty děti mají takové potřeby.
Je to tak, v jistém smyslu."
Jakých výsledků dosahují Vaši svěřenci v soutěžích?
"My teď naposledy můžeme říci, že jsme byli hodně úspěšní. Ono to
bude znít tak jako samolibě, ale je to tak. My jsme minulý rok vyhráli
Středočeskou oblast, to je soutěž, kde se zúčastňuje čtyřicet oddílu z více
jak poloviny Čech. Ono to má širší rozměry, ta naše liga. A my jsme jí
prostě vyhráli v kategorii přípravky i v kategorii kadeti. A letos, tím jak
nám to jde a jak nám to roste, tak jsme měli deset kadetů, kteří se
zúčastnili mistrovství republiky a šest z nich přineslo medaili, což je
nevídaný úspěch, který se nedá jinak hodnotit, než pozitivně."
Jestli se nepletu, tak tento úspěch také Vám osobně přinesl osobní
ohodnocení. Stali jste se reprezentačními trenéry mládeže.
"Ano, já i můj kolega, Antonín Hauer, který tady žel dnes není,
tak jsme se stali reprezentačními trenéry. A je to také právě proto, že mi
hodně pracujeme s dětmi, s malými dětmi v kategorii Přípravka a doufáme v
to, nebo vsadili jsme na to, že nám vyrostou, z přípravky do Kadetů a
posléze do Juniorů. Tomáš je toho příkladem. V podstatě, když se dělá ta
práce dlouhodobě, pak to má ty výsledky. Já i můj kolega jsme na základě
toho dostali to ohodnocení, nicméně, to ohodnocení je nulové, to vám nedává
žádné peníze. Prostě se musíte dále starat o klub. My to máme rozdělené, já
spíše dělám administrativní část projektu a kolega dělá ten sport fakticky.
A je to pořád stejné, pořád člověk musí dělat dál a dál. Pro nás je to
zadostiučinění, že jsme to dokázali, že jsme tak dobří v té práci s dětmi.
Ale žel, to nenese žádné jiné aspekty, jako finanční ohodnocení."
Takže ani když se řekne, v tomhle klubu pracují dva reprezentační
trenéři, tak ani to vám nepomůže?
"No, v tom sportu ne, protože na box vám peníze skoro nikdo nedá.
To je prostě realita, ten sport je jenom sport a je to takhle kruté. Ale co
se týče dalších našich aktivit a v tom jsme právě my výjimeční, že dokážeme
dělat s těmi dětmi dál. Ať už je to v sociální oblasti, nebo v poradenské
části, nebo vzdělávací části projektu. To jsou další a další věci, které s
těmi lidmi člověk dál dělá. Ale i na základě toho všeho jsme právě my
úspěšní, protože to máme takto hluboce provázané a děláme s klienty jakoby
osobně."
Ale nejenom romská mládež, nebo neromská mládež navštěvuje Palestru.
Dokonce i dospělí, kteří mají zájem o box a další aktivity.
"Ti dospělí jsou spíše naši kamarádi, kteří nám nějakým způsobem
pomáhají dál s těmi lidmi pracovat, protože pořád je to o tom, že my ty naše
děti vidíme spíše jako klienty a snažíme se pracovat s rodinou, anebo jim
zprostředkovávat další možnosti, hlavně vzdělávání. To je to, na co hodně
dbáme, aby ty děti měly ve škole všechno v pořádku. Pak jsou sportovní a
sociální aspekty těch problémů. Ti dospělí nám prostě jenom pomáhají s
tím."
Dokonce prý i ženské osazenstvo se vám teď sbíhá mezi provazy.
"Ano, je to tak. Já mám mnoho známých, kteří nám spolu s Tondou
fandí a tak k nám chodí. Ale spíše dělají boxaerobik, nebo boxgymnastiku. A
my se tím bavíme, ale jsme za ně vděční, protože, když děláme třeba na konec
sezóny nějakou rozlučkové setkání a zveme tam děti nebo spoustu jiných lidí,
tak ony nám uvaří nebo upečou. A to je to, co je pro nás
důležité."
Pánové, děkuji vám mockrát, za čas, který jste nám věnovali. To byli naši
hosté, Jan Balog a jeho svěřenec Tomáš Polák z pražského klubu Palaestra.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Na značnou diskriminaci romských žen v Evropské unii, zvláště pak v nových a
v přistupujících členských státech, poukazuje se znepokojením Evropský
parlament. Konstatuje, že romské ženy patří mezi nejohroženější skupiny a
jednotlivce v Evropské unii a vypočítává řadu příkladů jejich
nerovnoprávného postavení. Parlament ve schválené zprávě vyzval členské
státy, aby romským ženám zajistily adekvátní zdravotní péči a rovnoprávný
přístup ke vzdělání, aby účinněji snižovaly příliš vysokou nezaměstnanost a
staraly se o zlepšení bytových podmínek Romů.
Město Žďár nad Sázavou chce zlepšit možnosti využití volného času dětí ze
sociálně slabých rodin. Denní centrum v Okružní ulici, které denně
navštěvuje kolem třiceti dětí, by mělo dostat lepší vybavení a peníze na
odborné lektory. Městská organizace Sociální služby připravila projekt,
který počítá s náklady kolem půl druhého miliónu korun.
Festival Colour Meeting uvidí mezi 21. a 24. červnem Polička. Je to
mezinárodní multikulturní festival, který si klade za cíl přispět ke
vzájemnému poznávání české společnosti a příslušníků jiných kultur,
národností a etnik a také k nalézání vzájemného pochopení a tolerance.
Colour Meeting 2006, který se koná pod záštitou vládního zmocněnce pro
lidská práva Svatopluka Karáska, je jednou z cest od násilného řešení
konfliktů ke všestranně prospěšnému soužití.
Městská knihovna v Blansku pořádá od 9. června výstavu fotografií doktorky
Hany Šebkové in memoriam "Štěstí a vítr jedno jsou", s
podtitulem Co viděla sedmá dcera Romů. Vernisáž výstavy se uskuteční ve
výstavní síni Městské knihovny a při kulturním programu zahraje a zazpívá
skupina Devla Drom.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Organizace European Roma Rights Centre připravila setkání pro Romy
Organizace Roma Rights Centre, která má své sídlo v Budapešti, připravila
pro Romy ze střední a východní Evropy týdenní setkání. Mladí Romové se tam
zdokonalovali v praktickém využití právních norem. Marek Polák se účastníka
konference Ludovíta Tuleje zeptal, zda si všiml odlišností mezi Romy z
různých zemí.
"Lidé jsou všude stejní, ale jsou odlišní tím, jak se chovají,
jaké mají tradice, jak žijí. Podle toho, jak já jsem je tam poznal, tak si
myslím, že lidé by se měli hlavně dorozumívat jazykem a to je romský
jazyk."
Jak jsi se tam ty dorozumíval?
"Já jsem se tam dorozumíval romsky a trochu anglicky."
Byla ta romština stejná, jako tady v České republice, nebo byla jiná?
"Byla mezinárodní, byla to mezinárodní romština a musím říci, že
jsem na to nebyl připraven, ale nějak s pomocí mimiky a pomocí neverbální
komunikace jsem poznával, co mi chtějí říci, takže jsem pokaždé
odpověděl."
Když bude šance jet na další takovýto seminář, jel bys znovu?
"Ano, jel bych, ale určitě bych se na to připravil. Člověk musí
rozumět jazyku. Nebo musí mít něco v hlavě."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Novela Občanského zákoníku mění podmínky výpovědi z bytu
Následujícímu příspěvku věnujte, prosím, náležitou pozornost. Od dubna totiž
platí novela Občanského zákoníku, která mění podmínky výpovědi z bytu. Marie
Vrábelová se na podrobnosti zeptala Markéty Nejedlé - asistentky pro
činnost národnostních menšin Městské části Praha 7.
"Dneska stačí to, aby majitel nemovitosti měl určité zákonné
důvody a podal jenom informativním dopisem nájemci sdělení, že neplní
náležitosti podle novely Občanského zákoníku a tím mu dává výpověď z
bytu."
Tam ale musí být konkrétní důvod, to znamená neplacení nájmu?
"Musí tam být konkrétní důvod, ale touto novelou se navýšily i
jiné důvody, než byly ty klasické, to znamená tři měsíce neplacení atd.
Dneska tam přibyl další důvod, třeba včasné neohlášení počtu osob, které
přebývají v bytě. Ale prioritní a zásadní změna je v tom, že stačí, aby
nájemce dostal dopis s informací, že mu je dána výpověď. A již to není tak
jako dříve o tom, že se musí čekat na rozhodnutí soudu a soud náležitě
přivolí k výpovědi, či ne. Dnes je to tak, že opravdu stačí tento
informativní dopis s tím, že tam musí být uveden opravný prostředek, že do
60 dní musí sám nájemce poddat k soudu návrh žaloby na neoprávněné uvedení
výpovědi z bytu. Vzhledem k tomu, že - teď to budu vztahovat na naše
klienty, kteří nejsou příliš právně vzdělaní a neorientují se v této novele
- když jim přijde od nějakého majitele dopis, řeknou si, ano, budeme
čekat, až ten soud... a není to tak. Oni opravdu musí do 60 dnů právní
formou podat návrh na nepřípustnost této výpovědi k soudu."
To se samozřejmě platí tak, že si to platí nájemce?
"Určitě, je to hlavně o tom, že každý si to musí sám sledovat a
hlavně dodržet lhůtu 60dnů pro opravný prostředek."
Týká se to i bytů městské části?
"Samozřejmě, pro všechny. To znamená, ať je majitelem městská
část, soukromý majitel, jakýkoli majitel, pro všechny..."
Jsou již třeba konkrétně tady na Praze 7 případy, kdy lidé přišli o
střechu nad hlavou?
"Ano, konkrétní klienti již dostali informativní dopis, že jim
byla dána výpověď, protože nesplňovali určitá kritéria. A vzhledem k tomu,
že klienti nebyli příliš informováni, přišli a ptali se, co to znamená atd.
atd."
Myslíte si, že budou lidé, kteří tomu nebudou rozumět, a o byt přijdou?
"Bohužel, musím konstatovat, že budou. A obávám se, že to je tak
významná změna a osvěta nebude velká. Bojím se toho a vnímám to jako
stresující faktor, mnoho klientů na tuto novelizaci doplatí a obávám se, že
to postihne i jejich sociální a životní situaci v rámci bydlení."
Tolik řekla Markéta Nejedlá a my se k tomuto tématu vrátíme příště s
právníkem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Občanskou poradnu v Mladé Boleslavi provozuje sdružení Jekhetani Luma
Stále více lidí vyhledává právní pomoc, která je zdarma. Souvisí to s
různými problémy, jako je třeba zadluženost, bytové a jiné negativní
sociální změny. Příkladem může být Občanská poradna Mladá Boleslav, kterou
provozuje sdružení Jekhetani Luma - Společný svět. Více už Janu
Mišurcovi řekla vedoucí této poradny Martina Brzobohatá.
"Naše sdružení nabízí sociální služby sociálně slabším občanům.
Jednak provozujeme Občanskou poradnu Mladá Boleslav, tam nabízíme zejména
sociálně-právní poradenství, ale i doprovod na úřady, pomoc s
vyřizováním různých písemností, vyplňování různých žádostí, formulářů,
odvolání atd. Potom ještě provozujeme pracovní agenturu Luma, kde pomáháme
našim klientům jednak získat zaměstnání a jednak si toto zaměstnání
udržet."
S jakými problémy se na vás klienti nejčastěji obrací?
"Vznikne jim nějaký životní problém a oni neví, jak by tento
problém měli řešit, kam by měli jít, co by měli udělat, jestli mají něco
napsat, někam to poslat, nebo jít někam osobně. My to s nimi sepíšeme,
uděláme takový harmonogram. Zjistíme, jestli to ti lidé zvládnou sami, nebo
jestli potřebují naší asistenci, nebo osobní doprovod. A potom s nimi
sledujeme řešení toho případu až do konce, pokud má klient zájem."
Daří se řešit, nebo vyřešit problémy?
"Můžu říci, že v poslední době se daří řešit čím dál tím více
případů, protože se nám podařilo navázat už celkem dobré vztahy se sociálním
odborem magistrátu města Mladá Boleslav a s dalšími úřady, kupříkladu s
úřadem práce. Takže ty rutinní případy řešíme již celkem běžně, ale občas se
vyskytne nějaký případ, který je komplikovaný, nebo tam jde o rasovou
diskriminaci, a tam je to již obtížnější, protože to jsou záležitosti, které
se velmi obtížně dokazují."
Lidé se na Mladoboleslavsku také potýkají s novodobým jevem, což je
vystěhovávání Romů za město. Jak situace vypadá právě u vás?
"Vypadá to tak, že v podstatě většina Romů byla z Mladé Boleslavi
vystěhována. Ti, co zůstali, ale i ti, co byli vystěhováni, se do Mladé
Boleslavi vrací, protože tam mají svoje kořeny, svoje rodiny, jezdí si tam
vyřizovat různé záležitosti na úřady, nebo tam navštěvují lékaře. Takže
Mladá Boleslav stále funguje jako centrum Romů, a to i těch, co byli
vystěhováni. Na nás se obrací s problémy hlavně s bydlením. Většina z nich
byla vystěhována do objektů, které nebyly určeny k bydlení, byly
nezkolaudované, jsou vedeny na katastrálním úřadu jako průmyslové objekty, a
to přináší spoustu dalších problémů."
Jak se na tuto problematiku dívá město, popřípadě kdo celou tuto
stěhovací akci organizuje?
"Tuto akci zorganizovalo bývalé vedení města společně s jedním
podnikatelem, což byl paradoxně Rom. Nyní nové vedení se k tomu snaží
přistupovat jinak, ale bohužel musí řešit dopady bývalých rozhodnutí. Takže
občas se objeví případ člověka, který před několika lety byl vystěhován,
něco tam není právně v pořádku, a přesto to musí řešit současné vedení
města."
Stránka poradny:
www.poradnamb.wz.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Miret pořádá dražbu dětských kreseb
V následujících minutách tu pro vás máme pozvánku do pražského Muzea dětské
kresby v Domě U zelené žáby na výstavu a dražbu dětských kreseb. Marek Polák
si pozval k mikrofonu Kateřinu Kelarovou ze sdružení Miret.
Je to poprvé, co jste zorganizovali takovouto akci pro Romy?
"Úplně poprvé to není, je to poprvé, co organizujeme výtvarnou
akci. Doposud jsme organizovali akce, které byly založeny spíše na té
hudební, pěvecké a taneční bázi. Naše sdružení již 6 let organizuje romský
festival na hradě Svojanov, dětské tábory pro romské i neromské děti, kde
mixujeme děti z různých sociálních skupin i z různých států, a ony procesem
tvořivé práce k sobě nachází cestu."
Kdo zadal témata?
"Nepřišlo nám důležité mít nějaké konkrétní téma, přišlo nám
důležité, aby se děti zamyslely, jak mohou svou tvorbou pomoci jiným dětem.
Proto to bylo nazváno Děti dětem v několika jazycích."
Jsou obrazy prodejné?
"Obrazy jsou prodejné a budou se dražit. V Písecké bráně to bude v
sobotu 3. června, kde je to spojeno s programem. Dražbu povede Ester
Kočičková a Petr Budko, vystoupí tam různé pěvecké a taneční soubory, Ida
Kelarová se svým sborem Apsora, budou tam hostovat také Iva Bittová, Kale a
další umělci."
Kam půjde výtěžek?
"Výtěžek z této dražby půjde na náš dětský tábor, který letos
pořádáme pro talentované romské děti, které se budou nejen veselit a letně
se rekreovat, ale hlavně na sobě budou pracovat, protože celý rok jsme
hledali, vybírali v různých osadách a organizacích pro Romy děti, které mají
talent, ať již taneční, pěvecký, herecký nebo jakýkoli jiný. Chtěli bychom
ho rozvíjet, protože tyto děti takovou příležitost nemají."
Kdo vystoupí na benefičním koncertě?
"Benefiční koncert je taková tečka za touto velkou akcí, která je
rozložena do 3 dnů. Na benefičním koncertu vystoupí Ida Kelarová jako
iniciátor koncertu, Desiderius Dužda, soubor Apsora, který bude čítat asi 80
členů, protože přijedou členové z různých koutů světa. Jako host vystoupí
Iva Bittová, taková perlička, nebo taková zvláštnost koncertu bude Matěj
Ruppert. Nebude zpívat své oblíbené funky písničky, ale romské písničky.
Dále vstoupí Kale bez Věry Bílé a také umělci slovenského divadla
Romathan."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Fotografie Jozefa Kolarčíka-Fintického jsou nejstarším souborem s romskou
tematikou na Slovensku
A na úplný závěr ještě jedna pozvánka. Je do Slovenského institutu v Praze
na výstavu fotografií Jozefa Kolarčíka-Fintického, které dokumentují
život Romů na Slovensku v letech 1930-1960. Tyto fotografie jsou
nejstarším souborem s romskou tematikou na Slovensku. Podrobnosti zjišťovala
Jana Šustová u kurátorky výstavy PhDr. Zuzy Kumanové.
Po jakých částech Slovenska Kolarčík cestoval, když portrétoval Romy?
"Kolarčík nebyl velký cestovatel, fotografie jsou z blízkého
okolí, z vesnic, které nebyly daleko a zřejmě to jsou všechno snímky jeho
informátorů, kteří mu zpívali a tancovali. Takže jsou z Fintic, z Drienova,
z Lomničky, z Jarovnic, z Chmiňan, z blízkých vesnic, které se nachází
nedaleko Prešova."
Jaká témata se objevují na jeho fotografiích?
"My jsme pro tuto výstavu užili etnografické členění. Fotografie
jsme rozdělili na portréty, na fotografie, které dokumentují tradiční
zaměstnání, tradiční způsob bydlení a fotografie, které zaznamenávají hudbu
a tanec. V zásadě lze všechny fotografie takto rozdělit a i sám Kolarčík je
měl v albech takto tematicky uložené. Možná bych jen upozornila na portréty.
Jsou specifické tím, že zachycují lidi v časových úsecích, jsou na nich i
některé opakující se postavy a my vidíme, jak stárly. Zajímavé jsou i
fotografie, které se týkají dokumentace života kočovných Romů. Usedlí Romové
zřejmě nepřitahovali takovou pozornost jako kočovní Romové, takže fotografií
kočovných Romů je více, přestože ve vesnicích Fintice, Drienov, Chmiňany,
Jarovnice v Kolarčíkově době žili Romové již několik století usedlým
způsobem života."
Kolik je celkem fotografií a kolik jich je vystaveno zde v Praze?
"Celkem jich je přibližně 230, sem jsme přivezli asi 70
fotografií, těch nejlepších, těch, které nám připadali, že je lze
zreprodukovat."
Výstavu fotografií Josefa Kolarčíka-Fintického ve Slovenském
institutu v Praze můžete navštívit do 16. června.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 2. června už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec
a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|