Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Kdy a proč jste se rozhodl spolupracovat s romskou kapelou Harri Stojka?

"To bylo už v 80. letech, kdy jsem dělal v divadle v Rakousku a Harri vystupoval vedle zase v Andimu, to je taková latinsko americká hospoda, kde pravidelně hrál právě s legendárním Harri Stojka Express. My jsme spolu dělali i divadlo u Švandy, tady na Smíchově, asi před dvěma roky. Bylo to Carmen, flamengo a Gitancoeur a dělali jsme jenom jedno představení. Co bych chtěl hlavně říci o Harrim: Jako hudební génius se, nějakým způsobem, už začal chovat jako malé dítě. Otec ho začal motivovat již v šesti letech, dal mu plastikovou kytaru a řekl mu: 'Pokus se hrát na tu kytaru tak, až se ti bude z prstů kouřit, a já všechno ostatní už za tebe zařídím.' To si Harri osvojil a hrál a hrál a když v jedenácti letech byl schopný dělat vlastní koncerty, otec se mu už samozřejmě více věnoval. Věnovali se mu i jíní. Od třinácti let už byl velice známý mezi rakouskými i evropskými kytaristy. Když v roce 1981 hrál vedle kytaristů jmen jako je Carlos Santana, Jimmy Cliff nebo Van Morrison, pak ho pozvali do Mekky jazzmanů do Montreux ve Švýcarsku. To už měl Harri svoji kariéru předurčenou a nějakým způsobem se již dostal do jazzového nebe."

Vy sám, hrál jste někdy v nějaké romské kapele?

"Já jsem sám hrál s několika Romy dohromady, ale v opravdové romské kapele jsem nehrál. Hrál jsem naopak s kapelou, která založila historii českého undergroundu. S kapelou Aktual. Pak jsem hrál jako kytarista pro Sváťu Karáska, nebo později pro Editu Adlerovou, jednu operní zpěvačku, která teď zpívá výhradně komerci. Chtěl bych ještě říci, že Harri byl pak vzat do výběru rakouských muzikantů, kteří nějakým způsobem získávají mecenáše, jak ze své rodiny, nebo ze svého okolí, i stát se o ně nějakým způsobem začíná starat. Proto Khamoro je dnes spolu s rakouským Kulturním fórem jedním z mecenášů pro Harriho Stojku. Ten koncert se koná 23. 5. v Redutě ve 20:00. Všechny vřele zvu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.08.2006	Angelo Debarre - kočovný Rom a vynikající kytarista	O Roma Vakeren
02.06.2006	Fotografie Jozefa Kolarčíka-Fintického jsou nejstarším souborem s romskou tematikou na Slovensku	O Roma Vakeren
26.05.2006	"Doufám, že jednou v Americe uvidíme takovýto romský festival", říká o Khamoru zpěvačka Margarita Saian	O Roma Vakeren
23.05.2006	V Praze začal světový romský festival Khamoro	Zprávy ze života Romů
15.05.2006	Světový romský festival Khamoro začíná již příští pondělí	Zprávy ze života Romů
27.08.2004	Harri Stojka vydává sólové album	O Roma Vakeren

V rámci festivalu Khamoro u nás příští týden vystoupí soubor Kesaj čhave, který přijede ze Slovenska a Vy jste ten, který se jim snaží pomáhat, který je i doprovodí. Jak jste s nimi začal spolupracovat a jaká je vůbec spolupráce se slovenskými Romy?

"Ten soubor se jmenuje Kesaj čhave, neboli Děti Kesaj. Kesaj je z pohádek dobrá romská víla, která dává dobro a chce také dobro zpátky. Soubor vznikl před šesti lety. Má asi dvacet členů a pod vedením profesionálních hudebníků, to je především Ivan Akimo, balalajka a kytara a dvou kytaristů a lavutáry, to je hráč na housle romsky. Hrají a zpívají už, dá se říci, po celé Evropě. Měli velký úspěch ve Francii. Tentokrát po prvé vystoupí v Praze. Ve středu ve Slovenském institutu, na Slovenském dni slovenských Romů a potom dvakrát v Roxy a ve velkém sále Lucerny 27. května. K tomuto souboru mám dost blízký vztah, protože znám z blízka pár lidí, kteří ho vedou, máme blízký vztah a také děti, kteří v něm hrají. Jsou to všichni vynikající hudebníci. Hrají, zpívají, tančí zcela spontánně, bez jakýchkoliv příprav. Je to výraz autentický a musím říci, že mě také inspirují. Rád bych v tom i něco podnikl dál, dělám to rád. Zprostředkoval jsem jim koncert na festivalu Khamoro a budu pro ně pracovat i dále."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.05.2016	Ivan Akimov v souboru Kesaj čhave motivuje mladé Romy	O Roma Vakeren
30.05.2015	Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé Romy	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Soubor Kesaj čhave pracuje s dětmi z východoslovenských romských osad	O Roma Vakeren
06.05.2015	Během Brněnské muzejní noci 2015 vystoupí před budovou Muzea romské kultury skupina Kesaj čhave	Zprávy ze života Romů
10.04.2015	Komiksy a fotografie představí příběhy dětí víly Kesaj	Zprávy ze života Romů
08.04.2015	Kesaj čhave - výstava komiksů a fotografií v Muzeu romské kultury	Zprávy ze života Romů
19.05.2009	Děti ze skupiny Kesaj čhave vystoupí v Praze	Zprávy ze života Romů
23.03.2007	Děti Kesaj krásně zpívají, tancují a hrají na hudební nástroje	O Roma Vakeren
25.08.2006	Angelo Debarre - kočovný Rom a vynikající kytarista	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vyřešení žádá například slovenský velvyslanec v České republice Ladislav Balek, podle něhož v táboře zemřeli tehdejší českoslovenští občané a to jen na základě toho, že byli Romové. Kauza Lety u písku je ostudná pro českou zahraniční politiku a dotýká se navíc také slovenského státu, zdůraznil Balek.

"Mám sklon takovou věc hájit, věci české i slovenské a československé, než kritizovat jakékoli dílo společnosti české i slovenské na těchto místech. Ale přiznám se, rád bych se dožil, aby ti, kteří zde zahynuli jen proto, že nepatřili k rase vyvolených, měli důstojné místo a pamětník. To si velmi přeji. Je až nepochopitelné, co se stalo, že člověk zemřel pro to, že nepatřil k vyvolené rase. Pro naší generaci to je již nepochopitelné, ale nesmíme zapomenout na to, že i to se mezi lidmi stává a stalo se."

Podle eurokomisaře Milana Horáčka je důležité napravit dobré jméno našeho státu a vybudovat důstojný památník. Odstranění vepřína v sobě ale nese mnoho problémů a stále se neví, za jakou částku jej stát vykoupí a kdy se to vůbec podaří.

"Já mám po rozhovorech s předsedou vlády a s komisaři Fíglem a Špidlou dobrý dojem, že se na tom pracuje. Ono je to složitější, než si člověk umí představit. Je tam řada detailů, které jsou nejen právního a ekonomického rázu. Prostě je to složitější. Česká republika bude v budoucnosti jednou mít předsednictvo v Evropské unii a byla by úžasná ostuda, kdyby to do té doby nezvládla. Protože pak se bude muset zodpovídat na evropské úrovni a já myslím, že si to žádná vláda nedovolí."

Po desáté do Let u Písku na místo bývalého koncentračního tábora přijel předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička, jehož velká část rodiny v letském táboře zahynula. Přítomné ujistil, že bude vyhlášena veřejná finanční sbírka a každý tak bude moci přispět na vykoupení zmíněného vepřína.

"Jeden z pozůstalých, který přicestoval až z Brna sám od sebe, aniž bych ho na to upozorňoval, říkal, že by bylo dobré, když se vláda rozhodne nějaké finanční prostředky na to věnovat, že my Romové na to přispějeme také. Samozřejmě to bude veřejná věc a kdo bude chtít přispět na to konto, které bude přísně určeno na kauzu Lety, bude moci.

Po prvé prezident republiky Václav Klaus poslal oficiální věnec do Let. Potěšilo Vás to alespoň letos?

"Trochu, protože znát názory pana prezidenta, veřejně je prezentoval, takže nemohu být nadšený více, ale samozřejmě, je před volbami, tak možná proto."

V Letech lidé zemřeli ale někteří se i narodili. Pobyt v táboře přežil Jan Vrba, se kterým si povídal Jan Mišurec.

Vyprávěli Vám rodiče něco?

"Vyprávěli, maminka i tatínek, ale nejvíce maminka, tatínek ten o tom nechtěl mluvit. Oni mě chránili do osmnácti let, se o mě bála, jak mi umřela tady ta sestra. Narodila se v Plavsku a tady zemřela, byla to první oběť."

Takže Vám z rodiny zemřela jenom sestra?

"Sestra a děda."

Rodiče přežili pobyt v Letech, jak se to vlastně podařilo?

"Když bylo vždycky vyřazování, tak je dávali na stranu. Tatínek říkal, že tam přišli nějaký gestapáci, pozorovali obličeje, měřili a vybírali a je už dávali stranou. Protože já nemám v rodném listě ani národnost, nic. Protože nevěděli jaká je to národnost. Potom si uvědomili, že umějí číst, psát a nekočovali. Měli trvalý pobyt v tom Plavsku pořád."

Jak Vy se díváte na přítomnost toho vepřína? Měl by být odstraněn?

"Samozřejmě, že ano. To víte, to je zneuctění těch mrtvých. Protože ty základy, všechno to tam mělo zůstat, kde byly ty boudy."

Točíme před Mirovickým hřbitovem. Tady leží Vaše sestra. Kdy jste se to dozvěděl, že je tady pohřbená?

"To mi říkal tatínek i maminka, že je hned za vraty. Tak jsme to akorát objevili, ale nevím jestli určitě. Děda je pochovaný v tom lese tam. Když jsem tam byl s otcem, tak se roztřásl a říkal, že musí jít pryč, jeho vzpomínky na to byly špatné."

Dnes už je toto místo na hřbitově zpietněno. Je to lepší než to bylo?

"To víte, že je to o hodně lepší, než to bylo."

Paní Vrbová, dcera pana Vrby. Kdy jste se dozvěděla, že Váš tatínek se narodil v koncentračním táboře? Jak to celé vnímáte, tu situaci?

"Já jsem se to dozvěděla jako malá holka z vyprávění dědečka. Já jsem velice ráda poslouchala, když děda vyprávěl, jeho vyprávění, už od malinka. A předávala jsem ho dál, děda vyprávěl, dokud žil, tak vyprávěl i mým dětem, co se odehrávalo. Vepřín mi připadá jako neúcta k lidskému životu vůbec, nejen ať jsou to Romové, Češi, Slováci, Maďaři, Židé, kdokoliv. Přece se musí uctívat život sám. Pro mě je to něco, co si nedokážu představit a doufám, že v životě moje děti nebo děti mých dětí děti nikdy nepoznají to, co prožili oni. Muselo to být hrozné, tam nebyla voda, nebylo tam nic. Můj dědeček říkával: .Važ si toho, že máš teplou vodu, otočíš kohoutkem a teče ti teplá voda, můžeš se umýt. Važte si toho, že máte co jíst., protože ty děti tam prý jedli zelené listy z pole. Tak kde to jsme, když dneska není nikdo, kdo bych se jich zastal? Proto obdivuji pana Růžičku, že je ochoten přijít a říci: .Já to vím, tak to bylo, zastávám se a dělám pro ně něco.."

Takže odstranit vepřín?

"Já si myslím odstranit vepřín, je to neúcta k lidskému životu."

Jak Marii Vrábelové potvrdil sociolog Fedor Gál, s veřejnou finanční sbírkou ve prospěch Letů u Písku souhlasí.

"Ptal jsem se Čeňka Růžičky a řekl mi, že ten nápad se nezrodil v jeho hlavě, ale v hlavě těch několika málo stařičkých přeživších letského koncentráku. Mně se to hrozně líbí, protože už více jak deset let trvá spor o vepřín v Letech a nestalo se vůbec nic. Mám pocit, že kauza Lety je kartou ve hře o politické zájmy, volební preference a vůbec se mi to nelíbí."

Jak myslíte, že lidé k tomu přistoupí? Myslíte si, že budou přispívat?

To samozřejmě neumím říci, ale co vím, je, že výsledek sbírky na řešení pietního místa na bývalém místě koncentračního tábora v Letech u Písku bude indikátorem, bude signálem o tom, jak na tom jsme. Možná, že budu velice mile překvapen a zjistím, že lidé dávají peníze a že jich je dost, a že umožňují, aby se přemístil vepřín a postavilo se tam důstojné místo. A možná, že zjistím, že přispívají lidé, kteří až tolik peněz nemají, že dávají ze svých posledních zbytků a těch peněz bude jenom tolik, aby to místo bylo důstojnější, než je teď. Podstatné je, že to už nebude akt milosrdenství nebo korupce ze strany vlády. Že to bude dobrá vůle lidí, kterým na tom záleží. A to je prostě to podstatné."

Myslíte si, že by ta sbírka měla být časově omezena?

"Každá veřejná sbírka musí být časově obmezena, jinak to nemá smysl. Každá veřejná sbírka musí mít otevřený transparentní účet. To znamená, že každý, kdo bude chtít, by se měl možnost podívat na internet a zjistit, kolik peněz tam je, kdo je poslal a jestli je tam i on a jeho peníze. A úplně klíčové je, aby ta akce začala co nejdříve."

Není v tom zase to, že lidé by měli suplovat něco, co vláda nedokáže vyřešit, že za ní v jistém smyslu přebíráte zodpovědnost?

"Lidé by si měli především zvyknout na to, že o své problémy se mají starat. Když si lidé zvyknou, že tady je nějaká vláda, která řeší jejich problémy, tak z nich vyrábí za jejich souhlasu sociální invalidy. Místo utrpení lidí za války je místo, kde jsem svým způsobem trpěl i já a nepotřebuji, aby mě nějaký politik v rámci své volební kampaně zalepil oči nebo ústa tím, že mi tam přihodí peníze a řekne: 'Já vám dal peníze na řešení tohoto problému'. On žádné peníze nemá, pokud je nevytáhne ze své vlastní peněženky a ze své vlastní výplaty a pak ať se účastní. Ať já vidím na internetu, jak hluboko sáhli do své vlastní kapsy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Skupina tří mladých neonacistů koncem minulého týdne vnikla do budovy s holobyty v Neratovicích na Mělnicku, tloukla na byty tamějších romských nájemníků a hrozila jim zabitím. Policie útočníky z řad příslušníků hnutí Národní odpor zadržela na místě a hrozí jim až tři roky vězení. Podle policistů je podobný případ s rasovým podtextem na Mělnicku výjimečný a loni tam nic podobného nezaznamenali.

Město Mladá Boleslav nesmí kupovat ani prodávat majetek. Soud mu jej zablokoval, protože radnice nezajistila náhradní bydlení sedmdesátileté Romce, která se musela vystěhovat po prodeji městského bytu. Navíc městu uložil pokutu 80 tisíc korun. Radnice se proti rozsudku odvolala a bude se snažit vyřešení celé kauzy urychlit.

Město Ústí nad Labem si neví rady s černou skládkou komunálního odpadu, která se stále obnovuje v ulici Boženy Němcové ve čtvrti Předlice. Nepomohl ani projekt kanadské jízdní policie, který měl přispět ke snížení kriminality a zlepšení životních podmínek v této části krajského města, kde žije početná komunita. Náměstek ústeckého primátora Tomáš Jelínek řekl, že jednou z možností řešení problému by mohl být prodej volných ploch z majetku města soukromým vlastníkům přilehlých nemovitostí.

V neděli 4. června bude kostel svatého Šimona a Judy v pražské Dušní ulici dějištěm benefičního koncertu Idy Kelarové. Jako hosté na něm vystoupí Iva Bittová, Matěj Ruppert a skupina Kale. Koncert se koná na podporu letní tvůrčí dílny pro talentované romské děti ze sociálně slabých rodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Projekt se nazývá Romové Romům a je to projekt, na který pozveme romské aktivisty ze západní Evropy, to je ze starších členských států unie, aby se podělili o své zkušenosti se zlepšováním života Romů v jejich zemích, zejména užitím evropských fondů."

Jakým způsobem se Romové do projektu zapojí?

"V této souvislosti bych rád na úvod řekl, že tento projekt je projekt Evropské komise a je to projekt financovaný Generálním ředitelstvím pro rozšíření. V rámci toho projektu CPA spolupracujeme s Výborem pro odškodnění holocaustu, s panem Čeňkem Růžičkou jsme se zavázali připravit 14 diskusních setkání ve všech krajích České republiky. V rámci každé debaty, která se koná v každém krajském městě, jsou pozváni převážně romští občané, kteří přichází debatovat s Romy ze starších členských států. Tito aktivisté sem přináší informace o práci jejich občanských sdružení o spolupráci s vládou, o tvorbě politiky sociální, zdravotnické, školské, aby mohli místním Romům poskytnout návod na základě vlastní zkušenosti, jak nejlépe a nejsmysluplněji pracovat s vládou v jejich zemi."

Kde všude se podařilo tento projekt zrealizovat?

"Právě teď jsme v závěrečné části tohoto projektu, navštívili jsme již 12 krajů."

Plánujete nějaký výjezd do zahraničí?

"V této chvíli není žádný výjezd naplánovaný. V současné době jsme začali zpracovávat závěrečné zprávy o projektu a na základě informací, které jsme sbírali v rámci místních debat, bychom chtěli závěry zformulovat do podoby jakýchsi doporučení pro českou vládu. Zároveň bychom to rádi poskytli krajským úřadům v České republice a rádi bychom zdůraznili některé nedostatky v oblasti politiky bydlení, zdravotnictví, vzdělání atd. v Evropské komisi, aby existoval tlak z obou stran na zlepšení životních podmínek Romů v České republice. Navíc to poskytneme zejména romským občanským sdružením v České republice, aby věděly, jak projekty připravit, jak smysluplně využít evropské strukturální fondy, aby se Romové mohli zapojovat do zlepšení vlastní životní situace."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.11.2005	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů

Věděli jste o holocaustu Romů, že Romové trpěli v koncentračních táborech?

"No, trochu to sleduji. Myslím si, že holocaust, ať je to holocaust Židů, Romů, homosexuálů, jakékoli menšiny, je strašná věc a neměl by se nikdy opakovat a neměl by se popírat."

Věděla jste, že existoval holocaust Romů?

"Ano, během 2.světové války jsem věděla, že i Romové byli mezi těmi v uvozovkách utlačovanými."

"Ne, nevěděla."

Protože se o to nezajímáte?

"Protože asi nestíhám, takhle v rádiu a tak, opravdu ne. Je toho hodně."

"No, věděla jsem. No jestli jsem věděla, že holocaust Romů, tak vím to asi dejme tomu 4, 5 let. Předtím, než se to začalo medializovat jsem nevěděla ani ň."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
30.01.2016	Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidy	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Hlavním smyslem této výstavy je informovat neinformovanou českou veřejnost, zejména mladou českou generaci, o genocidě Romů za 2.světové války. Osobně si myslím, že je to taková zlomová událost v České republice a měla by nastartovat trošku jiný přístup české veřejnosti k nám, Romům."

Z čeho se skládá výstava?

"Výstava se skládá z 90 panelů, na kterých jsou vyobrazeny ty události genocidy a výstava je pojata v širším kontextu, vyobrazuje genocidu Romů v jednotlivých státech tak, jak se odehrála za 2.světové války."

Jak se vám podařilo nashromáždit materiály?

"Autorem výstavy je Dokumentační a kulturní středisko evropských Sinthů a Romů se sídlem v německém Heidelbergu. My jsme samozřejmě s výstavou pomáhali, poskytli jsme některé historické materiály a v České republice ji prezentujeme."

Kdy a kde akce začíná a kdy končí?

"Začíná ve Veletržním paláci 25. května a trvání bude mít přibližně dvouměsíční, skončí 16. července."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
30.01.2016	Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidy	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

První akcí, která v rámci Roku s židovskou kulturou proběhla v Muzeu romské kultury, byla beseda s rabínem Karolem Sidonem. Její účastníci se mohli dozvědět o paralelách a souvislostech židovské a romské kultury na našem území, o Cikánově synagoze v Praze a o dalších tématech. Ředitelka Muzea romské kultury doktorka Jana Horváthová nám prozradila zajímavost o původu příjmení rabína Sidona:

"Lidé, kteří se zajímají o romskou kulturu, to budou možná vědět z časopisu romistických studií Romano džaniben, že Karol Sidon to své příjmení Sidon odvozuje ze slova Cikán."

Rabín Karol Sidon je totiž potomkem Šalamouna Salkida-Cikána, který přibližně roku 1613 v Praze založil ranně barokní Cikánovu synagogu. Přezdívku "Cikán" získal tento muž pravděpodobně pro svůj snědý vzhled. Cikánova synagoga v Praze byla zničena roku 1906, ale jak vypadala, můžeme uvidět na výstavě Pražské ghetto obrazech, která do 28. srpna probíhá v Muzeu hlavního města Prahy. Ale vraťme se zpět do Brna, kde Muzeum romské kultury v červnu uspořádá židovsko-romský koncert.

"7. června v Brně na nádvoří Staré radnice nabízíme židovsko-romský koncert. Vystoupí 2 kapely, za židovskou menšinu to bude kapela Létající rabín, za romskou menšinu to bude už vyhlášená kapela Gulo čar. Začátek je v 19:30 hodin."

Třetí akce, kterou Muzeum romské kultury uspořádá u příležitosti Roku s židovskou kulturou, se zaměří na tematiku holocaustu.

"Na podzim chystáme besedu, kde by se měli sejít romští a židovští pamětníci holocaustu, kteří by vzpomínali na to, jak vzájemně židovská a romská menšina se ve válce setkávala a jak si pomáhala."

Můžete uvést nějaké příklady tohoto vzájemného pomáhání si?

"My jsme se nijak cíleně nevěnovali tomuto tématu, a přesto jsme na to museli při dokumentaci vzpomínek pamětníků narazit, zejména v osvětimském koncentračním táboře Auschwitz II.-Birkenau, kde existoval cikánský tábor, Zigeunerlager. Romové zde věznění se běžně setkávali s Židy, kteří sem byli přiváženi a bohužel většina z nich šla ihned k likvidaci do plynových komor. Toto Romům samozřejmě neuniklo, ale někteří Židé, kteří byli ponecháni na práci a v táboře zůstali, se s Romy setkávali, komunikovali spolu. Další takové vzpomínky máme ze Slovenska, když se ukrývali Romové a když ukrývali Židé, tak si vzájemně pomáhali, takže některé vzpomínky jsou opravdu vzácné, protože pro Židy nebylo příliš příležitostí se skrývat. Tak něco z toho i máme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)