Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives peršo vakeraha pale grupa Andre peste the pal oda, so kerel e grupa
Bengas. Džana amenca tiž Plzňate, kaj amenca vakerelas o fotografos Chad
Waett, savo kerďža sľiki the e genďi Roma rising. Tiž adadžives šunena, so
kerenas amare čhavore andre škola Citiliby ko Louny.
Nejdříve vám představíme novou kapelu Andre peste a dozvíte se, jak si vede
kapela Bengas. Vydáme se také na výstavu Roma Rising, která probíhá v Plzni,
a do základní školy v Cítolibech u Loun.
Tiž tumenge phenaha, palo nevo zakonos palo khera, pale Miss Roma, savi ela
Prahate u amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pre akcia savi kerel tajsa
jekhetaniben Athinganoi.
Ve druhé polovině O Roma vakeren si povíme o novele občanského zákoníku
týkající se nájmu bytu. Pozveme vás na Miss Roma a na akci, kterou pořádá
sdružení Athinganoi. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám
nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Kapela Andre peste dobývá pražská pódia
Kapela Andre peste se právě v těchto měsících snaží dobýt pražská pódia.
Kapelu založil Milan Šenki, kterého k mikrofonu pozval Richard Samko.
Milan Šenki u mikrofonu. Milane, řekni nám, proč zrovna Andre peste?
"Byl to takový výmysl našeho manažera, který je ne-Rom. On
mi říkal český slovíčka, já mu je překládal do romštiny a tohle se mu
zalíbilo."
Pro ty, co nerozumí, co to znamená?
"Znamená to V sobě, pro sebe, do sebe."
Milane, ty jsi stál u zrodu několika kapel za poslední rok, Black
chocolate a dalších. Nefunguje to, nebo nevíš, kde je ta správná hladina,
kde je ten správný styl?
"Ty kapely fungují, nebo se dala do hromady jen parta, aby si
zahrála, že si chtěla zahrát, jako kamarádi a jsou to výborní muzikanti.
Všichni jsou tak zaneprázdnění, že nemohou fungovat neustále."
Jak je to s hraním, jak to máte teď? Kde Andre peste můžeme slyšet,
vidět?
"Nejbližší termín, kdy bude v Praze, bude 17. května v Rock Café
na Národní třídě."
Jaký styl muziky? Co hrajete za písničky?
"My se soustřeďujeme na středoevropskou muziku, máme v repertoáru
ovlivněné písničky Španělskem, latinou, francouzskými Romy, ruskými Romy,
ale nechceme už zacházet dál."
To znamená, že si vás můžeme splést s Bengas?
"Určitě v některých písničkách, fázích asi ano, protože Bengas je
také výborná kapela. Sám v ní hraji, i Miguel tam hraje, takže ten styl je
určitě podobný."
Kdo vlastně v Andre peste hraje?
"Já tam hraji perkuse, Miguel hraje doprovodnou kytaru, mám tam
výborného bubeníka Honzu Ježka, který je na konzervatoři. Mám tam výborného
sólového kytaristu. Je to francojaponec, žijící v České republice, také
student Ježkovy konzervatoře. Jarda Kulička, známý muzikant, který bavil
Romy na Spartě po zábavách. Kristýna Gunarová zpívá, zpívá odmalička a měla
by ji znát celá Praha."
Kristýno, co nejraději zpíváš s kapelou Andre peste?
"O mě se říká, že jsem taková spíše čardášová, na tradiční romskou
hudbu a asi je to pravda, protože nejlépe se mi zpívá a nejraději zpívám
čardáše."
V kapele hrají samí muži, jak to máš ty se svým mužem? Povolí ti
vystupování?
"Povolí mi vystupování. Zná všechny kluky z kapely a chodí se mnou
na koncerty, takže není problém."
Milan Horvát alias Miguel. Migueli, proč ty jsi přijal angažmá v kapele
Andre peste?
"Já jsem si sem přišel trochu odpočinout v téhle kapele.
Koncertujeme dál, samozřejmě s Bengas, hrajeme třeba v sobotu na
Staroměstském náměstí, velký koncert. Pak nás čeká velké turné. Tohle je
takové, že mi chyběla zpěvačka. Tady Kristýna Gunárová s námi zpívá. Takže
je to tak, že si odpočinu, natáhnu tu kapelu a jen si tam přezpívávám druhé,
třetí hlasy. Je to pro mne takový odpočinek."
Odpočinek od Bengas? Je to tam náročné? Jak je to, někteří členové již
odešli. Před dvěma lety Vladimír Demeter. Teď nedávno Milan Demeter Bingáč.
Jak je to? Bengas se nerozpadá?
"Ne, vůbec ne. Máme hodně práce před sebou."
Co vás čeká v nejbližších měsících, týdnech?
"Tak v nejbližších týdnech: teď to bude ten koncert na 13., pak
hrajeme 24. na Slapech, 27. významný festival v Praze Mezi ploty a od září
začínáme šňůru po českých městech, po České republice. A jak jsem pořád
říkal, ta Amerika, tak se to už nějak rýsuje."
To znamená, že to máte připravené k tomu, že byste mohli koncertovat i v
Americe? Kde všude?
"Mělo by to být v New Yorku, Los Angeles a Chicagu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Plzeňští studenti diskutovali s autorem projektu Romské obrození
V Plzni byla zahájena výstava fotografií s názvem Romské obrození, která
představuje umělecké portréty českých Romů patřících ke střední a vyšší
třídě obyvatelstva. Podle jejího autora, amerického fotografa Chada Evanse
Wyatta, tito Romové svým vzděláním, prací, profesionalitou, posláním a
životním stylem odporují zaběhnutému stereotypu o nenapravitelnosti této
etnické skupiny. Více - Jana Šustová.
Fotograf Chad Evans Wyatt portrétoval v rámci v projektu Romské obrození
více než sto Romů z České republiky. 38 fotografií z této série je možné od
soboty vidět na výstavě v centru Plzně v Univerzitní galerii v Jungmannově
ulici číslo 1. Výstavu pořádá Ústav umění a designu Západočeské univerzity v
Plzni, jehož pracovnici, magistru Lenku Bryndovou, jsem pozvala k mikrofonu.
"Je to kolekce, kterou vystavujeme v rámci naší nově započaté
tradice, kdy zveme do univerzitní galerie, v době oslav výročí osvobození
Plzně americkou armádou, americké umělce. Jejich specifikem není jen to, že
jsou Američané, ale také to, že mají něco společného s Českou republikou a
něco pro ni dělají. Tato tradice byla započata v loňském roce manželkou
amerického velvyslance paní Catherine Cabaniss, která je velvyslankyní
americké kultury v České republice. V letošním roce jsme pokračovali
fotografiemi pana Chada Wyatta, který pro českou kulturu a pro české Romy
udělal možná více, než jakýkoliv jiný český umělec."
Kolik lidí se zúčastnilo vernisáže? A kteří z nich byli nejvýznamnější
hosté?
"Účast na vernisáži nám udělala velikou radost. Odhaduji na 200
lidí. Měli jsme radost, že jsme mohli přivítat předsedu senátu, ministra
zahraničních věcí, amerického velvyslance s manželkou, ale také primátora
města Plzně a mnoho dalších zajímavých a významných hostů."
Jelikož výstava probíhá na půdě Západočeské univerzity, byla její součástí
také zajímavá beseda Chada Wyatta se studenty. Přítomen byl také jeden z
portrétovaných Romů - pravoslavný kněz David Dudáš z Rokycan. Po
skončení besedy jsem zastavila dvě studentky a zeptala se, co je nejvíce
zaujalo.
"Asi nejvíce mě zaujalo setkání s romským reverendem, protože jsem
nikdy o podobném člověku neslyšela."
"Musím říci, že to bylo velice zajímavé. Hlavně mne hodně
překvapilo, v kolika profesích se Romové vyskytují. Neboť na příklad tady v
Plzni jsem ještě neměla možnost se s nimi na živo setkat."
Výstava Romské obrození bude v Plzni k vidění do 17. června. A kam poputuje
potom? Na to jsem se zeptala Chada Evanse Wyatta.
"Máme možnost, že v srpnu roku 2006 bude k vystavena v Osvětimi.
Určitě bude v září v Kaunasu v Litvě a máme naději, že v říjnu také ve
Vilniusu."
Na jakém projektu teď pracujete?
"Můj současný projekt je portrétování anesteziologů, členů
americké anesteziologické společnosti. Tato společnost letos slaví své sté
výročí. Je úžasné a zároveň legrační, že to jsou velmi chytří lidé, ale
přitom to má podtext, kterého jsem si předtím nevšiml. Barva vaší pleti,
vaše pohlaví nebo váš věk nejsou důležité. Buď jste dobrý lékař nebo nejste
dobrý lékař. Pokud nejste dobrý lékař, nemůžete být členem odborné
společnosti. Pokud jste dobrý lékař a jste černoška anebo pocházíte z Indie,
Taiwanu nebo z Anglie, pokud jste třeba mladá dívka nebo starý muž -
pokud jste dobrý lékař, jste anesteziolog. Je důležité ukázat na tomto
projektu lidem, že mají brát v potaz to, že inteligence není výlučnou
vlastností nějaké etnické skupiny obyvatelstva."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Základní škola v Cítolibech u Loun
Následující reportáž ze základní školy v Cítolibech u Loun připravila
Marie Vrábelová.
Základní škola v Cítolibech učí děti praktickému životu a v méně početných
třídách se vyučují předepsané předměty. Učitelky mají možnost více se dětem
věnovat a individuálně přistupovat. Školu navštěvují romské i neromské děti.
Každý měsíc mají možnost si užít jeden zajímavý den, tak zvaný projektový
den, který končí tím, že děti přespí ve spacáku ve svých třídách a ještě
dlouho do noci si mohou špitat své bohaté zážitky. A jak byl tento den
tematicky zaměřen, mi pověděla ředitelka školy v Cítolibech Jana Vurpsová.
"Jeho přesný název zněl Pohádka, inspirace v životě dětí. Pohádka
jako taková, klasický příběh, dětem v životě strašně chybí, proto jsme se
rozhodli, že pro ně uspořádáme den, kdy budou s pohádkou pracovat od začátku
vyučování až do závěru dne, který bude završen společným spaním ve škole,
společnou četbou a dramatizací pohádky."
Vy učíte alternativnější metodou.
"Myslím si, že tuto metodu jsme si zvolili, protože naším školním
logem je Příprava, neboli škola pro život. Aby věděly, jak ty vědomosti
uplatnit v praxi."
Máte tady hodně romských dětí, jak vycházejí s těmi ostatními?
"Ten problém tady vůbec není nějakým způsobem registrován. Romské
děti jsou zařazovány mezi ostatní žáky a ostatní žáci rozdíly nedělají,
naopak se snaží pomáhat. Jsou na to tak zvykl9, že vůbec rozdíl už
nevnímají."
Děti jsou výukou a činností ve škole nadšeny.
"Tato škola je nejhezčí, protože je tu zábava. Projektový den,
výlet do Prahy."
"Mě se líbí, jak tady máme vyzdobenou celou školu a že tu máme
hodné paní učitelky. My jsme vyráběly támhle přírodní obrazy. Na kůru jsme
to lepili."
Co třeba ty jsi sám vyrobil?
"Já jsem vyrobil s paní učitelkou venku dvě sovy."
Já jsem ale i četla, že jste sbírali dukáty.
"Cítolibské dukáty, to jsou takové malinkaté hodnoty. Na konci je
jarmark a za ty dukáty si kupujeme různé pomůcky do školy."
Budete tady mít truhlářskou dílnu, těšíš se na to?
"Ano."
Co bude první, co vyrobíš?
"Nevím, už jsem vyráběl různé lodičky. Teď nevím, co budu
vyrábět."
Základní škola v Cítolibech je ale v ohrožení. Ani vynikající výsledky a
úspěchy u dětí nepřesvědčí rodiče, aby své děti zapsali právě ve své obci.
Raději je dovážejí do Loun, kde si myslí, že výuka je kvalitnější. Původní
devítiletka je v současné době pouze do páté třídy. Ukončení výuky na škole
se obává i místostarosta Cítolib Josef Neudert.
"Budeme moc rádi, pokud se nám podaří udržet i ten první stupeň,
protože dětí je nedostatek."
Je možné školu nějakým způsobem podržet, aby fungovala tak, jak funguje?
"Snažíme se udělat maximum pro to, aby jsme školu u nás v
Cítolibech udrželi, protože ty děti, které tu školu navštěvují, mají určitě
k obci pozitivnější vztah a chovají se k ní jakoby ke své, než ty, které
dojíždějí do škol jinam."
Neměli jste snahu rodiče přesvědčit, aby své dítě nechali tady u vás ve
škole?
"Letošního roku jsme k tomuto kroku přistoupili a chtěli jsme o
tomto problému promluvit, ale žel zájem rodičů byl mizivý."
Co proto chcete v budoucnu udělat, aby se to změnilo?
"Snažíme se ve spolupráci s místní mateřskou školou, aby ta
provázanost mateřské školy a základní školy byla větší. Zatím ta spolupráce
je teoretická, nebo praktická. Teď před prázdninami už asi ne, ale v novém
školním roce se ta spolupráce rozhodně nastartuje a bude se rozvíjet. Je to
jediná možnost, která nám připadá motivující pro rodiče, aby poznali, že
tato škola je na vysoké úrovni."
Asi hodně záleží, co radnice pro školu udělá a jak rodiče přesvědčí. Určitě
by byla veliká škoda přijít o školu, která má tak dobré výsledky a je
uváděna za příkladnou pro ostatní v okrese.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Město Kostelec nad Orlicí na Rychnovsku dokončilo rekonstrukci bývalé
ubytovny, z níž loni v dubnu za dramatických okolností vystěhovalo několik
desítek Romů. V opraveném domě v bývalých kasárnách vzniklo nákladem 11
miliónů korun 13 nových bytů. Romové se však už do nich nevrátí, ale mají
podle radnice bydlení zajištěno.
Romská střední škola, která nyní sídlí v Čáslavi, se bude s největší
pravděpodobností opět stěhovat. Nájemní smlouva se Středočeským krajem jí
končí 30. června a kraj o jejím prodloužení neuvažuje. Škola mu dluží za
nájem a další služby. Vedení školy se nařčení brání. Její zástupkyně Marta
Tulejová uvedla, že do rekonstrukce budovy investovali nemalou částku a
jednají s krajem o finanční kompenzaci.
Maďarsko chce do roku 2008 výrazně snížit počet romských žáků ve zvláštních
školách. Ústavy pro děti s poruchami učení navštěvuje pětina ze 138 tisíc
malých Romů, zatímco u dětí maďarského původu jsou to zhruba dvě procenta.
Situaci by měly změnit dotace, jejichž cílem je lepší začlenění romských
žáků do normálních škol.
Víkendový tábor ve Skalici u Litoměřic připravili pro děti z Ústecké Matiční
ulice a okolí pracovníci tamního nízkoprahového klubu Nový svět. Děti odjely
dnes a stráví víkend plný her, výletů a na programu je i karneval. Už v
pondělí se děti sejdou znovu a to při brigádě na úklidu celé ulice.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O vystěhování neplatičů z bytů už nemusejí rozhodovat soudy
Podle novelizace občanského zákoníku už nemusejí o vystěhování neplatičů z
bytu rozhodovat soudy. Tuto moc mají nyní majitelé bytů. Je pak na
obyvatelích samotných, zda svá případná práva obhájí u soudu a v bytě dál
zůstanou žít. Ne vždy se totiž stávají neplatiči lidé svým vlastním
přičiněním. I ztráta zaměstnání anebo rodinné a osobní problémy mohou vést k
neodvádění poplatků za užívání bytu. Jak Janu Mišurcovi řekla advokátní
koncipientka z advokátní kanceláře Kláry Veselé-Samkové, magistra
Zuzana Navrátilová, nájemníci ale musejí řešit problém okamžitě, aby dluhy
nenarůstaly.
"Ta změna spočívá v tom, že dosavadní nutnost přivolení soudu k
výpovědi z nájmu bytu byla nahrazena nutností toliko v některých případech.
V ostatních případech, v zákoně stanovených, se výpověď podává přímo nájemci
bytu a až po té, pokud on s tím nesouhlasí a obrátí se na soud, tak to
řízení probíhá u soudu."
Jakých bytů se tato změna týká?
"Rozsah bytů je stanoven v zákoně. Týká se v podstatě všech bytů,
kromě bytů družstevních, kde platí speciální úprava. Záleží především na
stanovách družstva."
Je vymezena částka, nebo výše dluhu, kdy může být nájemník vystěhován z
bytu?
"Ano, tato částka je v zákoně stanovena. Jedná se o částku
odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného."
Kdyby nájemník chtěl situaci řešit, na koho se má obrátit? Jakým
způsobem? Ta částka může být vyšší než jsou tři nájmy, jaké řešení byste
navrhla?
"Já bych mu doporučovala, aby se obrátil na příslušného
pronajímatele bytu s tím, že chce požádat o splátkový kalendář. Každopádně
obrátit se na pronajímatele a řešit tu situaci přímo s ním."
Jak případně probíhá vystěhování?
"Musí být doručena výpověď tomu konkrétnímu nájemníkovi. Poté, co
se on do šedesáti dnů neobrátí na soud, tak uběhne tříměsíční výpovědní doba
a po této době je on do patnácti dnů povinen byt vyklidit. Pokud tak
neučiní, může podat pronajímatel návrh na soud, týkající se výkonu
rozhodnutí. To znamená, že poté by došlo k vyklizení pomocí soudního
vykonavatele či exekutora."
Je možné, aby člověk, pokud bude vystěhován, získal nové ubytování?
Pamatuje na to zákon?
"Ano, zákon na toto pamatuje. Je možné poskytnout náhradní byt
nebo přístřeší. Podle toho, jaký výpovědní důvod vedl k výpovědi z nájmu
bytu."
Řeší vaše advokátní kancelář případy, které se týkají této novely zákona?
"Zatím to neřešíme. Je to platné a účinné od 1. 4. 2006, takže
zatím nevíme o žádných konkrétních případech."
Tato novelizace se netýká jen nezaplacení nájemného jako takového, ale i
jiných provinění ze strany nájemníka.
"Ano, samozřejmě. Jedná se o další hrubé porušení dobrých mravů v
domě. Jedná se také o to, že nájemník má dva nebo více bytů, nebo o to, že
neoznámí změnu v počtu osob, které byt užívají."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme Roberta Stojku - studenta pedagogické fakulty
Stále se mluví o tom, že by se Romové měli vzdělávat. Přitom je už celá řada
romských středoškoláků i vysokoškoláků, ale moc se o nich neví. Jedním z
nich je i Robert Stojka, který studuje pedagogickou fakultu na Masarykově
univerzitě v Brně. Jan Mišurec jej oslovil na nedávné rokycanské konferenci,
která se týkala života Romů u nás, jejich uplatnění na trhu práce i
politické angažovanosti.
"Studuji sociální pedagogiku. A co ze mě bude? Určitě ze mě nebude
sociální pedagog, to asi ne. Spíše bych chtěl dělat sociální politiku. Spíš
tím směrem sociálním."
Jsi v prvním ročníku?
"V prvním ročníku."
Jak hodnotíš tu školu? Jsi jediný Rom na této škole?
"Na této škole nás je asi pět Romů a myslím si, že má velice dobrý
kredit v republice a celkově v Evropě."
Trápí Tě také nezaměstnanost? Do jisté míry hledáš práci, znamená to, že
by jsi chtěl teď při škole ještě pracovat?
"Určitě je nezaměstnanost strašně těžká otázka a hlavně trh práce
vyžaduje takovou kvalifikaci, kterou si myslím, že teď, v této době současní
Romové nejsou schopni splnit."
Přijel jsi na konferenci sem do Rokycan, co Tě sem přivedlo?
"Jednak mě přivedlo, že to byla konference a všichni říkali, že to
bude něco velkého. Už jsem dlouho nikde na konferenci nebyl. Hlavně mě
zajímalo, jaký má názory pan europoslanec. To byl asi takový hlavní
důvod."
Budou volby, koho budeš volit? Máš už jasno?
"Díval jsem se na programy, co napsali na internetu. Mám už asi
tak, přibližně, koho budu volit, ale to si nechám pro sebe."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Soutěž Miss Roma Praha proběhne v Praze počtvrté
Už čtvrtým rokem organizuje městský úřad Prahy 7 volbu Miss Roma Praha 2006.
Jaká bude ta letošní Miss, řekla Marii Vrábelové asistentka pro národnostní
menšiny tohoto úřadu Markéta Nejedlá.
"To je projekt, který je zaměřen nejen na městskou část Praha 7,
ale vyhledávali jsme dívky ze všech městských částí."
Kolik dívek se tedy zúčastní? A jaké disciplíny jste pro ně vybrali?
"Máme dvanáct finalistek a oproti loňskému roku bych řekla, že
jsme navýšili možná trochu profesionalitu naší soutěže, protože jsme zvolili
novou disciplínu - promenáda ve svatebních šatech. Podařili se mi
díky sponzorům, díky různým agenturám a půjčovnám svatebních oděvů zajistit
svatební šaty. Takže si myslím, že o to bude mít akce větší, společenštější
dosah a slečny si po prvé vyzkouší, jak budou vypadat jako
nevěstinky."
Kromě této změny ještě připomeňme jaké disciplíny tam budou.
"Celá soutěž je zaměřena na velmi kvalitní a profesionální
přípravu, aby se děvčata nějakým způsobem dostala do prostředí, které jim
není úplně tak blízké. To znamená, že prošly fotografickým ateliérem,
projdou vizážistkou, projdou kadeřnicí a dostanou se do situací, které třeba
ještě nepoznaly, nesetkaly se s nimi. Samozřejmě je to také o tom, že mají v
rámci přípravy možnost za asistence naší paní choreografky nacvičovat celou
soutěž, všechny nástupy."
Mají dívky připravenou i svou vlastní prezentaci? Recitují, zpívají?
"Určitě. V rámci soutěže jsou tři základní disciplíny. Osvědčení
určitých komunikativních znalostí, dovednosti, to je disciplína rozhovoru.
Druhá věc je, že každá dívka má šanci se svým vlastním způsobem prezentovat,
to znamená zpěv, tanec."
Loni jedna z vítězek Miss Roma jela do Makedonie a tam získala druhou
cenu. Jak to bude letos? Bude vítězka mít možnost jet se prezentovat do
zahraničí?
"Určitě. Úspěch v minulém roce byl pro nás velmi motivující a
počítáme s tím, že jedna z vítězek bude vyslána na tuto soutěž zase do
Skopje v Makedonii."
Na letošní Miss bude hrát živě kapela, nebo kdo se ještě Miss zúčastní?
"Budeme tam mít hudební doprovod. V letošním roce jsme vybrali
skupinu Quatro z Jablonce nad Nisou a dále jsme si pozvali pana Gejzu
Horvátha, velmi známého romského hudebníka z Brna a také Milana Demetera,
zvaného Bingáče, který nám zazpívá a bude tam vystupovat jako
host."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pravá romská zábava v Kulturním domě Ládví
V sobotu si můžete jít zatancovat na pravou romskou zábavu. Koná se v
pražském Kulturním domě Ládví a začátek je v 19.30 hodin. Pozvánku se
spolupořadatelkou Gabrielou Hrabaňovou, která je ředitelkou společnosti
Athinganoi, natočil Marek Polák.
Občanské sdružení Athinganoi pořádá romskou zábavu, kde bude k poslechu
tradiční romská hudba. Řeknete nám program?
"V sobotu 13. 5. budeme v Kulturním domě Ládví po prvé za naší
historii organizovat romskou zábavu. Tuto zábavu organizujeme ještě společně
s občanským sdružením Romea a Amare Dromeha. K tanci a poslechu nám budou
hrát Gipsy Tutsi, což je kapela z Kolína, ale také by se nám měli představit
nějaké mladé taneční soubory, aby nám zpestřily večer."
Co vás vedlo k tomu, že pořádáte romskou zábavu?
"Tím že občanské sdružení Athinganoi už několik let organizuje
Mezinárodní den Romů, tak letos jsme chtěli tento svátek přiblížit lidem co
nejvíce. Romům, kteří žijí v Praze také umožnit to, že za malý peníz se
mohou jít pobavit a připomenout, že už před měsícem byl Mezinárodní den
Romů, ale že další bude příští rok.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 12. května už téměř patří minulosti. Ale naladit
si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|