Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana pro Libercoste, kaj vakerahas romane artistova, savo
bajjinel akana andro mózi Indianos the e pheňori. Džna amenca tiž Brnate
andro amaro Muzeum, the tumenge phenaha palo koncertos savo ela prahate
andre Lucerna.
Nejdříve se vydáme do Liberce za Miroslavem Kotlárem, který si zahrál ve
filmu Indián a sestřička a poté do brněnského Muzea romské kultury. Také vás
pozveme na koncert kapely Earth, Wind and Fire, která vystoupí pražské
Lucerně.
Tiž adaďives vakereha palo romane gheti, save pes keren andre zmaru them,
ala gheta nakájen savore Roma, so odoj dživen, the e grupa Gulo čar, savi
kerel koncerti, jak te naen o gheta.
Ve druhé polovině O Roma vakeren nám sociolog Ivan Gabal řekne, jak se
zvyšuje počet romských ghett. Na tento jev poukazuje také kapela Gulo čar,
která je na turné Likviduj česká ghetta a nebude chybět ani blok romské
historie a zvyků. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený
poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Ve filmu Indián a sestřička hraje i Mirek Kotlár z Romského komunitního centra
Do kin přišel nový český film režiséra Dana Wlodarczyka Indián a sestřička.
Jednu z hlavní rolí - Roma Martina - hraje Mirek Kotlár z
Liberce, občanským povoláním terénní pracovník libereckého Romského
komunitního centra. Kolegyně Ivana Bernáthová se na premiéře filmu 2006
Mirka Kotlára zeptala, jaká atmosféra vládla při natáčení tohoto snímku a
zda v milostném filmovém trojúhelníku, v němž figuroval, zažil i okamžiky
napětí.
"Jsou tam takové scény hádavé, nebo hodně emočně vypjaté, z nich
jsem měl strach. Všichni jsme z nich měli strach. Ale dobré, myslím si, že
se to zvládlo úplně skvěle."
Je to Vaše první role?
"První."
Jak jste se k ní dostal?
"Opravdu náhodou, Dan hledal herce, nemohl dlouho obsadit moji
roli. Já jsem byl v romské škole v Kolíně a on mě tam objevil."
Když Vás tam objevil. Co jste si sám v sobě řekl? Já nejsem herec, jak to
zvládnu?
"Bral jsem to spíše jako legraci, nemyslel jsem si, že to může
vyjít. Dan tam přišel s kamerou, ať se postavím, ať řeknu telefonní číslo,
kolik měřím, kolik vážím, ať nadiktuji do kamery email. Já jsem u toho začal
trochu šaškovat, protože mi to přišlo vtipné. Ani jsem nevěděl, proč se to
točí, kdo to je, na co to je. Pak přišel email, jestli bych přijel na
kamerové zkoušky a najednou to bylo."
Když jste začal točit, šlo to dobře hned?
"Šlo to, opravdu ano. Překvapilo mě, že emoční scény my šly lépe,
než ty klidnější. Tam jsem se do toho položil. Je to jiný svět a člověk,
když do toho vpluje... Také musím říci, že Dan je režisér toho typu, kdy ze
mě dostal věci, o kterých jsem ani nevěděl, že ve mě jsou. Klidným způsobem
řekl: 'Takhle a takhle, hotovo, natočeno'."
Řekl to klidně, nebo Vás tak trochu provokoval, aby jste reagoval
intuitivně, tak jak potřeboval?
"Úplně klidně. To bylo na tom zajímavé, že v klidu. Vysvětlil mi
situaci, jak to má vypadat. Často jeho věta byla: 'Vciť se do toho, jak by
ses zachoval, kdyby se to opravdu stalo', což mi pomáhalo, protože, jsem se
zamyslel nad tím, kdyby to opravdu tak bylo, jak bych se zachoval. Jeho věta
byla, když mě pozoroval na takovém tom 'jako kamera', tak vždycky říkal:
'Ano, to ti věřím, teď můžeme točit'."
Tady zaznělo, že druhá klapka se točila většinou jen tak pro jistotu.
Takže Vám to vycházelo na tu první klapku?
"Já myslím, že ano. Opravdu, byly tam scény, kdy jsem měl dojem,
že se to pokazilo, že se to bude muset točit znovu. A oni, že ne, že jedem
dál."
Určitě máte nějaký zajímavý zážitek z natáčení.
"Nejvíce mě dostávalo, že jsme vždycky zapomínali na to, že máme
zapnuté mikrofonové porty. Dojela scéna, ten film je o čekání, kdy se čeká,
než se postaví světla a takové ty věci. Takže se čekalo třeba hodinu a půl
na to, aby se natočil dvouminutový záběr. Potom jsme to komentovali různým
způsobem a dělali jsme si legraci a vtípky. Často jsme zapomněli na to, že
nás slyší celý štáb."
Jak se krátil čas při tom čekání? Jenom jste si povídali?
"Určitě, byl tam výborný tým. Skvělý tým, kde nálada byla
perfektní, atmosféra skvělá, takže ten čas ubíhal."
Uměl byste si představit, že ještě půjdete na herecké kurzy a stane se z
Vás herec?
"Určitě ano, ten svět je trochu jiný a velice zábavný. Přestal
jsem se toho bát, v životě mě to nenapadlo, že by něco takového mohlo být.
Ale když do toho člověk pronikne, tak zjistí: .Ano, jde to, funguje
to.."
Další informace o filmu jsou na stránkách
http://www.indianasestricka.cz.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O Muzeum romské kultury v Brně mají návštěvníci zájem
Do brněnského Muzea romské kultury přichází stále více návštěvníků. Nové
expozice, které hýří barvami a věcmi všeho druhu už uchvátily také mnoho
turistů. Po telefonickém objednání můžete do muzea přijít kdykoli. Do
budoucna se počítá také s otevřením kavárny. Jak Janu Mišurcovi řekla Jana
Poláková, nyní směřují do muzea hlavně učitelé se svými žáky.
"Ze začátku o nás mnoho lidí nevědělo, ale postupně přichází čím
dál více návštěvníků. Nejvyšší procento návštěvníků je ze základních a
středních škol. Učitelé si prohlídkou našich expozic doplňují vyučování
především Občanské nauky a také Dějepisu. Ale přichází k nám i jednotlivci,
přichází k nám i organizované skupiny dospělých lidí. Přijíždí k nám Romové
ze Slovenska. A myslím si, že většina z nich odchází spokojená a
překvapená."
Výstava je poměrně rozsáhlá. Mapuje různá období dějin Romů.
"Chtěla bych říci, že tato stálá expozice je otevřená pouze z
části. Je to část týkající se období od roku 1945 do současnosti, takže lidé
se zde seznámí s jednotlivými romskými skupinami, které na území České
republiky žijí v současnosti. S jejich kulturou. Nikoliv úplně tradiční, ale
s kulturou, která se v průběhu posledních šedesáti let, zhruba, proměňovala.
Jsou zde předměty řemeslníků, košíky, hudební nástroje, kovářské výrobky.
Jsou zde také oděvy doplňující celou expozici, šperky. Jsou zde dvě vitríny
věnované romské hudbě, ale také tanci a divadlu. Je zde jedna trochu
speciální vitrína, která se věnuje vlivu romské kultury na kulturu
majoritní."
Máte tu třeba i fotografie, které jsou hodně staré, je na nich vidět, že
se již v té době Romové dobře oblékali. Jak jste vlastně získávali, nejenom
fotografie, ale vůbec ty předměty, které tu máte?
"Většina fotografií je z archivu soukromého, čili ze soukromých
alb. Dost často se nám nepodařilo získat originály, pouze jsme si je
přefotili, protože to jsou rodinné památky. Ti lidé k nim mají velice
blízký, úzký vztah. Dost často se nám podařilo získat fotografie z různých
archivů, z různých muzeí. Co se týče předmětů, tak většina z nich je získaná
přímo v terénu. Třeba košíky, kovářské výrobky, oděvy, šperky jsou
nakupované od bývalých majitelů. Potom zde máme archivní materiály, jako
písemnosti, plakáty. Myslím si, že expozice je poklad sám o sobě. Každý si
zde najde něco, co se mu líbí, co se mu zdá vzácné. Jsou zde krásné obrazy,
krásné loutky. Opravdu, je zde spoustu co k vidění."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Poprvé u nás vystoupí EARTH, WIND & FIRE experience featuring Al Mckay Allstars
V České republice poprvé vystoupí legendární černošská kapela EARTH, WIND &
FIRE experience featuring Al Mckay Allstars. Koncert proběhne tuto neděli od
20 hodin v prostorech Lucerna Music Baru ve Vodičkově ulici v Praze 1. Jana
Šustová se na podrobnosti o koncertu zeptala Kamila Šíra z Lucerna Music
Baru.
"Jelikož v současné době nelze spatřit Earth, Wind & Fire, jako
takové, koncertovat v Evropě, tak i v Lucerna Music Baru se představí
formace Earth, Wind & Fire experience featuring Al McKay Allstars, což je
parta muzikantů kolem zakládajícího člena původních Earth, Wind & Fire Al
McKaye. Tato kapela bude prezentovat průřez veškerou tvorbou Earth, Wind &
Fire za celou dobu jejich působení, což je již pěkné řádka let. Určitě
muzikanti sdružení kolem Al McKaye jsou zkušenými muzikanty, kteří hráli s
takovými hvězdami, jako jsou Michel Jackson, Madona a tak dále."
Kolik muzikantů teď tuto skupinu tvoří?
"Je to čtrnáct muzikantů, takže je určitě se na co těšit. Bude to
na živo. Určitě velká událost."
Kdo vystoupí jako předkapela?
"Jako předkapela Earth, Wind & Fire vystoupí česká formace
Navigators, což je příjemná směsice funku, hiphopu, RMB. Je to mladá parta,
ale určitě má co říci. Je velmi kvalitní a věřím, že tady před diváky ukáže,
co umí."
Kolik návštěvníků počítáte, že na tento koncert přijde?
"Kapacita sálu tady v Lucerna Music Baru je přibližně tisíc lidí.
V současné době si myslím, že minimálně ještě dvě stě vstupenek je na tento
koncert v prodeji. Určitě, kdo nemá, měl by si ho jít rychle
koupit."
A kde je možné si lístek zakoupit?
"Lístky jsou možné zakoupit ve všech běžných předprodejích, což je
TicketPro, Ticket Stream, kde jsou k dispozici za 550,-Kč a nebo u
nás na pokladně v klubu, kde je možné lístek zakoupit za 500,-Kč,
bez poplatku prodejních sítí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Střední odborná škola sociálně - právní chce od září otevřít pobočku
v Sokolově. Škola, která sídlí v Čáslavi, se zaměřuje zejména na vzdělávání
romských studentů. S městem si už dojednala pronájem prostor v jedné ze
sokolovských základních škol. Zaplatí obvyklé nájemné 500 korun za metr
čtvereční a rok a pokud půjde vše bez problému, bude později roční smlouvu
prodlužovat.
V Mostě se zvyšuje počet rodičů, kteří žádají pro své děti odklad nástupu
školní docházky. Mostečtí radní proto už dříve odsouhlasili rozšíření
přípravných tříd na základních školách ze dvou na pět. Nyní podali žádost
ředitelé dalších dvou škol, celkem jich tak od září bude ve městě devět.
V Kuzněcovce na severozápadě Ruska byli zavražděni další dva Romové. Po
útoku byl zatčen třiadvacetiletý majitel lovecké pušky, který svou zbraní
způsobil romským bratrům ve věku 26 a 27 let zranění, kterým v nemocnici
podlehli. Vyšetřovatelé uvedli, že střelec byl v době zločinu opilý. Dodali
také, že v oblasti v poslední době sílí nacionalistické a rasistické výzvy.
Beroun má od tohoto týdne jako první středočeské město Komunitní centrum. Za
více než 25 miliónů korun ho postavili v jedné z budov areálu bývalých
nových kasáren. Do centra se do tří měsíců nastěhují všechny nestátní
neziskové organizace, které v Berouně působí - například Český
červený kříž, Farní charita Beroun, Sdružení Romano Dživipen nebo Mateřské
centrum Slunečnice.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romských ghett u nás stále přibývá
Romských ghett stále u nás přibývá a zřejmě přibývat bude. To potvrzuje
sociologický výzkum společnosti GAC, která na zadání Ministerstva práce a
sociálních věcí provádí "výzkum lokalit ohrožených sociálním
vyloučením." Více informací řekl Marii Vrábelové ředitel této
společnosti Ivan Gabal.
"Dáváme dohromady kvalifikované, konkrétní informace a poznatky o
situaci, počtu a charakteristikách romských lokalit, které jsou vyloučené, k
tomu, aby se mohla kvalifikovaně nastavit politika a programy změn, které
budou financovány z evropského sociálního fondu."
Překvapilo vás něco z toho, co jste doposud prozkoumali?
"Já bych řekl, že my jsme se před tím pohybovali v jakési mlze, že
jsme nejenom nevěděli, kolik zhruba těch lokalit může být, ale také jsme
nevěděli, a to byl ten hlavní motiv, proč jsme k tomu přistoupili, jaké jsou
mezi těmi lokalitami podstatné rozdíly. Protože ta základní myšlenka našeho
projektu byla, že programy je třeba nastavit adekvátně charakteristikám dané
lokality. Protože si myslím, že dosavadní politika se pohybovala na
nedostatku konkrétních poznatků, a výsledkem je, že ghetta se v posledních
letech tvoří s mnohem větší dynamikou a intenzitou."
Jak se vznikající ghetta od sebe liší?
"Těch lokalit je asi 330, z nichž jsme nyní analýzou vybrali 20
velmi kontrastních, kde začínáme kvalitativní, trošku hlubší výzkum, který
bude zaměřen právě na možnosti programu ve specifických typech. Já
předpokládám, že pokud se nám podaří kvalifikovanou informaci přinést, dát
ji na stůl, což bude někdy asi v červenci, respektive v září, tak se vytvoří
báze k tomu, aby jak vláda, tak komunální, respektive regionální, samosprávy
začaly ty programy realizovat."
Podle vašich dosavadních výsledků ale zjišťujete, že romských ghett je více,
než se předpokládalo. Jsou místa, kde jich je více a stále tam vznikají?
"My můžeme v současné době říci, že se potvrdilo, že těch zhruba
330 lokalit je třeba pozorovat, vnímat a posuzovat jako sociálně vyloučené
nebo ohrožené sociálním vyloučením. Pozorujeme, že těch lokalit reálně může
být ještě o něco více, že jsme je všechny neodkryli, jsme také v tom
dynamickém pohybu, kdy lokality dokonce nově provizorně vznikají nebo
zanikají. To znamená, že to bude potřeba znovu a znovu ověřovat, ale bude
nyní velmi záležet na místních a krajských samosprávách, jakmile dostanou na
stůl informace a mapu, kde ty lokality mají, aby se tím začaly aktivněji
zabývat. A to nejenom tím, že budou tyto lokality potlačovat, nebo ty lidi
vytlačovat, ale že jim především otevřou prostor ke změně trendu k
sociálnímu vyloučení směrem k sociální inkluzi.
Jak na to pohlížejí starostové, je to pro ně velké překvapení, komunikujete
již s nimi, nebo se teprve chystáte k nějaké domluvě?
"Tam, kde má se místní samospráva snaží, má terénní
pracovníky,vykazuje aktivitu, je situace příznivější, tam, kde je tomu
naopak, tam je to těžší, je to sociální vyloučení hlubší. A tento problém si
uvědomujeme jak my, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, že bez toho,
aniž by informace, znalost a programy uchopily regionální a místní
samospráva a jejich partneři v neziskovém sektoru, se dopředu nedostaneme.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kapela Gulo čar pokřtí své nové CD Gipsy goes to Hollywood
Kapela Gulo čar - Sladká tráva pokřtí 27. dubna své nové CD v Praze
v paláci Akropolis. Album nese název Gipsy goes to Hollywood. Skupinu můžete
vidět a slyšet na turné, které pořádá společnost Člověk v tísni na protest
proti rostoucímu počtu romských ghett. Za muzikanty z Gulo čar se vydal Jan
Mišurec, prvním osloveným je Drupi neboli Ladislav Richter.
"Je nás devět, ale teď jsme přibrali jednu saxofonistku a hraje s
námi ještě jeden saxofonista, který se jmenuje Štěpán Markovič. Obsazení
kapely kytara, baskytara Vladimír Dirda, klávesové nástroje Pavel Dirda,
trumpeta Jiří Majzlík a zpěv Benedikt Mihok, Irena Horváthová a Koloman
Baláž, bicí hraje Libor Dirda a perkuse Radek Baláž."
Jaké vůbec byly začátky?
"Začátky byly těžké, ale dalo se to přežít. Hráli jsme všude, kde
bylo možné."
Jak bys vaši skupinu charakterizoval?
"Součástí muziky, kterou děláme, tvoříme, je mišung mezi funkem,
jazzem, je to uděláno takovým romským vstupem různými prvky. Není to čistý
funk, není to čistý pop."
V zásadě se neobjevujete na romských akcích...
"Není to záměr, není to image, je to o tom, že romské publikum
ještě není na takový styl muziky připravené.Mluvím spíš o těch starších
lidech, u těch mladších je to jiné."
Jak vás jako romskou kapelu chápou Romové tady v Brně?
"Já si myslím, že kladně, myslím si, že nám i fandí. Zpíváme
většinou v romštině a texty skládáme celá kapela."
Jezdíte po celé republice, máte poměrně hodně koncertů, uživí vás již
toto řemeslo?
"Určitě nás to neuživí, ale teď máme šňůru, která se jmenuje
Likviduj Tour, je to také Likviduj ghetta a máme již za sebou celý měsíc. A
ty honoráře nejsou nijak vysoké, abychom se tím živili.To ještě
ne."
Jaké má kapela plány do budoucna?
"Všichni máme takovou vizi, mohu to říct i za ostatní kluky,
abychom měli co nejvíc hraní, aby to bylo co nejlepší."
Jiří Majzlík, další člen skupiny Gulo čar. Jak dlouho již s Gulo čar
hrajete?
"Co skupina existuje pod názvem Gulo čar, jsem tam do začátku,
ale s některými členy, konkrétně s Drupim a poté ještě s Pavlem Dirdou a
Irenou Horváthovou, jsem se poznal ještě ve skupině Synergy, to bylo koncem
roku 1996. Od té doby s Pavlíkem Dirdou hraju, pak jsme udělali Gulo čar.
Takže tam jsem furt.
Hrajete na trubku, hrajete ještě na jiné nástroje?
"Jenom na trubku, ve volném čase se ještě věnuji
rapování."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romská řemesla - 10. díl: Jak si vydělávaly na obživu romské ženy
V dnešní části seriálu o romských řemeslech a profesích se zaměříme na to,
jak si vydělávaly na obživu romské ženy. Některé se zabývaly věštěním nebo
zábavní produkcí, ale o tom jsme si už povídali v předcházejících dílech. S
dalšími pracovními činnostmi romských žen vás seznámí Jana Šustová.
Romské ženy pomáhaly v práci svým mužům, například žena kováře rozdmýchávala
oheň, ale nezřídka znala samotné kovářské řemeslo. Ženy se také zabývaly
prodejem výrobků. Pokud nepomáhaly přímo svým mužům, dělaly jiné práce, jak
uvádí magistra Jana Poláková z Muzea romské kultury v Brně.
"V tradiční romské komunitě žena měla za úkol uživit rodinu, a to
jakýmkoliv způsobem. Takže kupříkladu na Slovensku ženy velmi často chodily
pomáhat sedlákům. Ony tam dělaly úplně všechno, byla to taková nádenická
práce.Uklízely, umývaly podlahy, štípaly dříví, když se selo, sely, když
byly sklizně, pomáhaly sklízet. Na Moravě také sbíraly po sklizni klásky,
což pro ně byla velmi výhodná práce, protože si mohly určité množství
posbíraných klásků nechat."
Až do 2. světové války fungovala na Slovensku spolupráce mezi Romy a sedláky
velmi dobře, jak dodává Jana Poláková.
"Byla to taková symbióza, protože sedláci potřebovali pomocnou
práci, a naopak byli rádi, že jim pomáhají. A naopak Romové byli rádi, že
jim pomáhají a získávali za to určité naturálie, jak jsem se již zmiňovala.
Bylo zvykem, že když se kupříkladu sbírali brambory, deset pytlů se sbíralo
pro sedláka, jedenáctý získala rodina, takže to pro ně byla opravdu výhodná
práce. A musím říci, že podle vzpomínek pamětníků, oni si opravdu té práce
vážili, opravdu na ní chodili velice rádi. Myslím si, že ta práce, obzvláště
pro ženy, nebyla úplně jednoduchá. V návaznosti na to, že ženy chodily
pomáhat sedlákům, byly celé dne pryč, tak v rodině, protože tam bylo
většinou mnoho dětí, se o děti starali nejstarší sourozenci."
Romové vždy hodně využívali přírodní zdroje, protože jsou zdarma dostupné.
Ženy sbíraly a prodávaly lesní plody, houby a léčivé byliny. Z přírodních
materiálů využívaly ženy například hlínu. Ještě v poválečném období se na
Slovensku živily vymazáváním stěn interiérů a pecí.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 21. dubna už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|