Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana pro Liberecko, kaj daj the lakeri čhajori phiren andre maškarutni škola u pro aver čhon soduj džeňa keren maturita. Tiž tumenge phenaha, so kerel organizaci Adra predalo nipi saven dochudľa baro pani.

Nejdříve se vydáme na Liberecko a představíme vám matku a dceru, které studují na střední škole a připravují se na maturitní zkoušku. Dozvíte se, jak organizace ADRA pomáhá při povodních, a řekneme vám o Nadačním fondu obětem holocaustu.

Tiž adaďives vakereha palo patraďakere inepi. Vakerela amenca e Olga Fečovo, the o biskup Ladislav Hučko.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme na velikonoční karneval do jedné pražské základní školy, kde jsme k mikrofonu pozvali děti i jejich romskou asistentku. A protože vysíláme na Velký pátek, tak nebude chybět rozhovor s biskupem Ladislavem Hučkem. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romové na celém světě oslavili 8. dubna Mezinárodní den Romů. Pro Romku Táňu Pálovou z libereckého Machnína, která pracuje v nedaleké Chrastavě jako terénní pracovnice společnosti Člověk v tísni, tento sváteční den znamenal mimo jiné i to, že se musela učit. Rozhodla se totiž, jak sama říká "na stará kolena", vystudovat střední sociálně-právní školu v Čáslavi, kterou pro svou práci s Romy potřebuje, a za pár týdnů maturuje. Shodou okolností dokončuje střední školu i její dcera a jak konstatuje redaktorka Ivana Bernáthová, obě ženy vlastně kráčejí k cíli, který si vytyčují všechny romské organizace - zvýšit vzdělanost Romů.

Tatiana Pálová (Foto: www.ceskaghetta.cz)

Jak často se na maturitu učíte? Věřím, že neposlouchá žádná Vaše třídní učitelka, přiznejte se.

"Přiznávám, že maximum a to ať může poslouchat nebo nemůže, ale většinou na to koukám, než jdu do práce, koukám na to samozřejmě, než jdu spát. Řeknu vám, že přijdu z práce, dělám doma úkoly s klukem a když to vše udělám, aby domácnost fungovala, tak mi to dává zabrat.

Vy jste studovala celkem pět let. Dojížděla jste do Kolína a potom do Čáslavi. Jaké to bylo, když zhodnotíte těch pět let života?

"Je pravdou, že chlapy to mají v životě lehčí. Vše stojí na ženě. Ať domácnost, děti, úplně všechno a když se má člověk při tom učit, to mi dalo zabrat, těch pět let. Je to strašně moc úsilí, jak v práci, tak ve škole, mám toho spoustu v hlavě."

Vám také maturuje dcera. Takže ve Vaší rodině jsou dvě maturantky. Jak to zvládáte? Pomáháte si?

"Pomáháme si navzájem, když jsem na konci sil já sama, tak do mě, lidově řečeno, kopne dcera a zase obráceně. Jelikož dceři je dvacet let a mně bude padesát, takže mi to do té hlavy tak neleze, takže, když něco nevím, ona mi pomůže."

"Nemůžu to zhodnotit, protože dcera je na internátu v Turnově. Přijde domů, akorát mi vynadá, že mám doma nepořádek, protože to v týdnu nestíhám. Uklidí i někdy navaří, abych já měla chvilku čas se učit. To mi strašně pomáhá."

"Ještě ne, ale doufám, že to všechno bude. Ale řeknu Vám po pravdě, že bych byla radši, kdyby to bylo až po maturitě, protože teď momentálně jsem na tom tak, že bych ani neměla chuť se nějakým způsobem bavit."

Vy chcete maturitu oslavit se svými spolužáky a také s dcerou. To bude velká sláva, když to vše dokončíte, co?

"Dcera naštěstí maturitní ples už měla. Toho jsme se zúčastnili, bylo to super. Samozřejmě plánuji i se spolužáky, protože jsme tam bezvadná parta. Ta mě tam i drží. Ráda do té školy chodím. Možná, že nás sbližuje i to romství. Chystáme se určitě udělat velký ples, až po maturitě a s tím, že bychom pozvali všechny lidičky, kteří prošli touto školou. A kdyby se nám toto podařilo, tak si myslím, že by to bylo úplně super."

Velikonoce neprožívají všichni lidé šťastně. Ti, kteří jsou postiženi povodněmi, mají nyní plné ruce práce. Uklízejí následky velké vody, vyvážejí bahno z budov. Mnohým pomáhají dobrovolníci a humanitární organizace. V zasažených oblastech jižních Čech byl s mikrofonem Jan Mišurec.

Pomoc v Jižních Čechách nabízí obcím humanitární organizace ADRA. Důležité jsou nyní podle kněze Josefa Dvořáka hlavně vysoušeče.

"Pomoc se týká poradenství, možnost nabídnout vysoušeče a potom konkrétní pomoc při vyklízení, sanacích."

Když těch vysoušečů bude málo, koho požádáte o pomoc, nebo s kým spolupracujete?

Povodně zasáhli velké množství jinak velmi malebných městeček a vesnic. Starostové jsou vyčerpaní. Mnozí už několik dnů nespali. Jeden z nich, František Chramosta, nás přivítal a věnoval nám více času, než jsme očekávali. Také jeho obec, Planá nad Lužnicí, byla zasažena velkou vodou.

"Škody po povodni v celém toku Lužnice, jsou veliké. Rodinných domků, kde trvale bydlí obyvatelé, je vyplavených 26. Z Městského majetku byla vytopena základní škola a plynová kotelna, která zajišťuje dodávku tepla do pečovatelského domu, na městský úřad a do školy."

"V současné době přistavujeme kontejnery, aby vytopený materiál se odvážel na skládku. Ty kontejnery zaplatí kraj, to už je domluvené smlouvou. Pochopitelně bude uložení materiálu na skládku do Želče."

"V Suchdole, to už jsme utíkali pryč, protože jsme to znali, co to dělá, takže jsme utekli hned. Kdybychom tam byli zůstali, tak je to hrozné."

Máte tady provizorní lůžko, takovou skládací postel. Jak se Vám na ní spí?

Pro vás, kteří potřebujete vysoušeče, či konkrétní pomoc, uvádíme ještě kontakt na organizaci ADRA: tel.: 776 254 595, e-mail: tabor@adra.cz.

V následujícím příspěvku Vám přiblížíme činnost Nadačního fondu obětem holocaustu, který mimo jiné pomáhá obětem nacistické perzekuce a věnuje se vzdělávání o holocaustu. Některé z jeho aktivit se týkají i Romů. Jana Šustová nám nejprve řekne informace o programu Odškodnění, který před nedávnem skončil.

Odškodnění bylo určeno lidem, kterým byl v důsledku rasové perzekuce odňat nemovitý majetek v době okupace území dnešní České republiky nacistickým Německem a kterým tento majetek nebyl kompenzován jinou cestou. Jak vysokou částku fond rozdělil a kolik lidí dostalo odškodnění nám sdělila jeho ředitelka Mgr. Jarmila Neumannová.

"My jsme v průběhu pěti let rozdělili sto milionů korun mezi žadatele z 27 zemí světa. Měli jsme po kontrole všech žádostí, kterých přišlo 1200, možnost odškodnit 516."

Jednou z odškodněných byla Zdenka Fantlová, která prošla šesti koncentračními tábory a je autorkou pozoruhodné knihy "Klid je síla, řek' tatínek":

Od Romů však Nadační fond obětem holocaustu žádnou žádost o odškodnění nedostal. Je to nejspíš dáno tím, že z českých Romů perzekuovaných za války přežilo jen 580 osob. Ale podle ředitelky fondu Jarmily Neumannové jsou pravděpodobně ještě další dva důvody:

"Romové se dožívají poměrně nízkého věku, takže té možnosti odškodnění po šedesáti letech se vlastně nikdo nedožil. Druhá věc je, že Romové neměli tolik nemovitého majetku, to znamená, nevlastnili tolik domů, polí, zemědělských usedlostí, jako Židé."

Jarmila Neumannová, Michal Hrona a Zdenka Fantlová (Foto: Jana Šustová)

"Program Odškodnění je jeden z pěti našich účelů. My máme ještě za úkol podporovat sociální a zdravotní péči o ty, co přežili holocaust. Takže podporujeme domácí péči o ně v jejich domácnostech. Podporujeme i psychologickou pomoc těm, kteří přežili holocaust a jejich rodinám. V programu, který je zaměřen na důstojnou připomínku obětí holocaustu, podporujeme pietní akty, které se týkají nejen židovského holocaustu, ale i romského holocaustu. Tam jsme podpořili knihy a filmy. Například projekt Muzea romské kultury v Brně. Považuji to za velmi důležité, protože romský holocaust byl desítky let tabu a je potřeba tyto informace dostat do škol a dostat k veřejnosti blíž."

"Podpořili jsme například sborník romistických studií o romském holocaustu Romano džaniben. Podpořili jsme i přípravu publikace Vzpomínky romských pamětníků na druhou světovou válku. A, myslím si, unikátní dvousvazkovou publikaci o historii Romů během druhé světové války, Po židoch Cigáni. Co se mi velmi líbilo, i když v tomto kontextu to není úplně ideální výraz, je film, který se jmenoval Nezapomeňme a dokumentoval nacistickou genocidu Romů."

Podmínky Romů by se měly do roku 2025 výrazně zlepšit a srovnat s životními podmínkami většiny obyvatel České republiky. Příslušníci menšiny by měli mít například stejný přístup ke vzdělání, měla by znatelně klesnout jejich nezaměstnanost a měli by mít zastoupení ve všech vrstvách společnosti. Počítá s tím návrh zásad, kterými by se měli v příštích 20 letech při integraci Romů řídit.

Bohumín na Karvinsku chce v létě začít s rekonstrukcí hotelového domu, ve kterém by mělo vzniknout přes 80 bytů. Po více než devíti měsících se městu definitivně podařilo vyřešit problém s několika obyvateli, kteří objekt odmítali opustit. Ostravský krajský soud v těchto dnech ukončil i poslední odvolací řízení a ve všech čtyřech žalobách potvrdil rozhodnutí karvinského okresního soudu, podle něhož nemají bývalí nájemníci nárok na náhradní ubytování.

V pořadí už pátý památník, připomínající tragické osudy Romů na Slovensku za druhé světové války, odhalili na židovském hřbitově ve Zvolenu. Autory památníku jsou akademičtí sochaři Jaroslava Šicková a Ján Šicko a při jeho realizaci spolupracoval i romský kovář Róbert Rigo z Dunajské Lužné.

V pondělí 24. dubna od 15.00 hodin je Den otevřených dveří občanského sdružení IQ Roma servis. Zároveň bude v sídle sdružení v brněnské Hybešově ulici prezentace aktivit Evropské sítě proti chudobě. Účast je nutno potvrdit na telefonním čísle 608 151 029.

Spoustu problémů přinese nájemníkům novela občanského zákoníku, která umožňuje výpověď z nájemního bytu bez toho, aby o ní rozhodoval soud. Jak řekla kolegyni Ivaně Bernáthové terénní sociální pracovnice ze společnosti Člověk v tísni Barbora Šolková, která pomáhá zejména romským rodinám v libereckém Františkově, nájemníci mají nyní jen 60 dní na to, aby se proti takovéto výpovědi obrátili na soud. Proto nyní čeká sociální pracovníky hodně práce, aby vysvětlili rodinám, ohroženým vystěhováním z bytu, jejich práva. Podle Barbory Šolkové hrozí nyní vystěhování do stále se rozrůstajících ghett mnoha rodinám.

"Převážně jsou to rodiny lidí, kteří jsou nezaměstnaní, na sociálních dávkách, často jsou málo vzdělaní, nemají uplatnění na trhu práce."

"Toto je hodně složitá záležitost, protože je málo soukromých majitelů, kteří jsou ochotní ubytovat romskou rodinu s dětmi. Vytváří se komunita, já tomu říkám podnikatelů, kteří skoupí neopravené domy, které jsou v havarijním stavu a potom tam nastěhovávají romské rodiny. Tím se uměle vytváří komunity, kde se hromadí problémy, kriminalita a podobně. Většinou to jsou typické domy, činžovní baráky s oprýskanou omítkou, jsou tam špatné hygienické podmínky, zatéká ze střechy, chybí okapy, jsou vymlácená okna, nefunkční dveře, takže se do domu dostane téměř kdokoliv."

"Je to hodně individuální, někteří majitelé jsou ochotni poslouchat, jsou ochotni se domluvit, ale mnohdy narážíme na to, že soukromého majitele nikdo nenutí opravovat dům, který má ve vlastnictví. Není povinen udržovat ho v nějakém stavu, není povinen do něj investovat. Je to opravdu na individuální úrovni."

Už se podařilo některým lidem, díky Vám a Vaší pomoci z takovéhoto prostředí uniknout do něčeho lepšího?

"Podařilo. Je to většinou dlouhodobá práce. Je to komplikované sehnat bydlení na takové úrovni, aby klienti byli schopni uplatit nájem a překonat předsudky různých majitelů. Ale daří se to."

"Ta rodina, jedna konkrétní, kterou mám na mysli, se podařila přestěhovat do panelového domu, 3+1, s docela přijatelným nájemným. Je tam vytvořen institut zvláštního příjemce, takže nájem se platí přímo ze sociálních dávek. Tím odpadá problém mimořádného nezaplacení nájemného, kterým by se kumulovaly další problémy."

"Snaží se. Myslím si, že většina našich klientů si prošla nejrůznějším úskalím při hledání práce a když už práci mají, tak se snaží si ji udržet. Nedá se to říci obecně o všech. To je samozřejmé, člověk je individualita, ale většina našich klientů jsou motivovaní a snaží se."

"Jsou to hlavně dělnické profese, protože naši klienti jsou často pouze se základním vzděláním, nebo s učebním oborem, takže to jsou hodně továrny v průmyslové zóně nebo i v někde Liberci."

Velikonoce jsou svátkem křesťanským, ale někteří lidé ho také vnímají jako svátek jara. S velikonocemi se pojí mnoho tradic, které se dědí z generace na generaci. Děti z pražské základní školy v Boleslavově ulici oslavily Velikonoce karnevalem. Více už Marie Vrábelová.

A řekněte mi, co jste připravovaly k Velikonocům. Už jste také namalovaly vajíčka?

"Já jsem měla ještě začátek, tanec cikánský. To bylo asi po prvé v životě, co jsem měla takovou trému."

"Na keramice něco vyrobím a domů to přinesu, jinak se o všechno ostatní stará máma."

"My na Velikonoce doma děláme vajíčka, barvíme, tak mámě pomáhám, aby to nedělala sama."

A ty se jmenuješ David. Ty jsi měl krásnou masku motýla. To sis vyráběl a maloval sám?

"Jsme od nultého až po devátý. První i druhý ročník. Kde je potřeba, tam s těmi dětmi pracujeme, trochu výchovu. Korigujeme to, tak nějak. Je to opravdu dobré."

"Nechtěli jsme dělat tradiční velikonoční besídku, tak jsme to udělali takhle. A bylo to pěkné, protože ta příprava byla perfektní. Děti se na to těšily, připravovaly se."

Paní Fečová, Vy udržujete doma nějakou velikonoční tradici? Co třeba jíte? Jak probíhá Velikonoční pondělí?

"V pondělí, to se poléváme. Kdyby nás kluci nepolili, tak by to nebylo ono. Nebyly bychom svěží. Ale v neděli udělám sýrek, to se zahřeje vajíčko a mléko. Tím se udělá taková vaječní hrudka. To se dá vykapat a do trouby dožluta zapéct. Toto, červenou řepu, vařená vajíčka, tam musí být vajíčka na všechny způsoby, šunka, klobáska. Peču kulatý vyšší chleba, sladký, z těsta zdobím věnečky, dělám na to kolečka. Dáme to všechno v neděli do košíku a jdeme do kostela světit. U stolu je pak přípitek, pomodlíme se a jíme to, co bylo posvěcené. Hlavní základ je k snídani smažená vajíčka, ty tam musí být."

"No jasně, bez toho by to vůbec nešlo. To si vezmu všechny děti dokola, co jsou naše a nejsou naše a malujeme. Voskem je dělám, pak je nabarvíme. Správně bychom se měli každý pátek postit. Zelený čtvrtek je od toho, abyste šla pod vrbu česat se. Prostě každý den má svou hodnotu a posvátnost."

"U nás je to odjakživa, Vánoce, Velikonoce, velké narozeniny, kulaté. Člověk bere ze života tohle všechno. Když toto ponecháme, pak už není na co se těšit. A toto je základ rodinného života a udržování rodiny."

Jak už jsme se dnes zmínili, Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, a tak dáme slovo biskupovi Řeckokatolické církve Ladislavu Hučkovi, kterého Česká biskupská konference pověřila péčí o menšiny. Česká biskupská konference je sborem biskupů Římskokatolické a Řeckokatolické církve České republiky a péče o menšiny byla svěřena řeckokatolickému biskupovi z toho důvodu, že v této církvi je řada cizinců. Rozhovor s Ladislavem Hučkem připravila Jana Šustová.

Biskup Ladislav Hučko (Foto: Jana Šustová)

Právě dnes, na Velký pátek, si křesťané připomínají umučení a smrt Ježíše Krista, který zemřel na kříži jako oběť za viny hříšných lidí. Zítřejší noc a velikonoční neděle už bude patřit radosti z Kristova zmrtvýchvstání.

"Veliká noc, to není pouze připomínání si něčeho, co se stalo, nějakého výročí nebo nějaké historické události. Je to událost, která se koná, která se děje a která se nás dotýká životně i dnes."

Dále biskup Hučko uvedl, že během Velikonoc se zamýšlíme nad svým vykoupením, nad tím, že sami bychom si z vlastních hříchů a marasmu nedokázali pomoci, ale pomohl nám z nich Kristus.

"A analogicky i my si musíme vzájemně pomáhat, abychom podali pomocnou ruku tomu, kdo se sám nedokáže dostat z těžké situace, například alkoholik, nebo narkoman. Jsme povinni si vzájemně pomáhat. To je křesťanství, tak jako Bůh, jako Ježíš nám pomohl, tak si musíme i my pomáhat."

"Při biskupské konferenci máme subkomisi pro pastoraci Romů, která se pravidelně setkává dvakrát, příležitostně i třikrát, do roka. Tam spolu mluvíme o plánech, akcích. Pak se podávají i informace, co kde se podařilo. Před pár týdny byl zveřejněn dokument Papežské rady pro pastoraci migrantů, itinerantů, kam patří i pastorace Romů. Je to celkem obsáhlý dokument, má více než padesát stran. Dává nám určitou celosvětovou zkušenost v této oblasti, jak přistupovat k této skupině obyvatelstva, aby se necítila na pokraji společnost. Aby byli vtáhnuti i do centra, aby se cítili v církvi protagonisty. Aby cítili, že je tam jejich místo a že nejsou jen trpěni, jako problematická skupina lidí, ale právě naopak. I dokument, i moje vlastní zkušenost říká, že Romové mohou, a v mnoha případech to dělají, obohacovat způsob a bohatství křesťanského života u nás. Přeji si, aby se to co nejvíce rozvíjelo a prohlubovalo. Někdy jsou bílí křesťané, gádžové, trochu maloměšťáci. Romové do toho vnesou trochu jiný vzruch a jiný pohled."

Katolická církev každoročně v září pořádá romskou pouť na Svatý kopeček u Olomouce. Ale biskup Ladislav Hučko má pro nás ještě pozvánku na pouť, která proběhne už v květnu.

"Letos poprvé připravujeme náboženskou pouť v severních Čechách v Bohosudově. Bude 8. května, začne kolem 10 hodiny. Počítáme s účastí Romů, nebo farností, kde jsou součástí Romové především ze severních Čech."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 14. dubna už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.