Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives tumenge phenaha, so o Roma keren pro Romano temutno džives, savo
peske o Roma leperen tajsa. Vakerela amenca o doktorka Emil Ščuka, o Anrej
Giňa, the e etnografa Eva Davidovo.
Zítra, 8. dubna, se slaví na celém světě Mezinárodní den Romů. Romové v
České republice si tento významný svátek připomínají také a nejrůznějšími
akcemi. My vás těmito oslavami provedeme dnešním O Roma vakeren. Nejdříve se
ohlédneme za historií Mezinárodního dne Romů s doktorem Emilem Ščukou,
Ondřejem Giňou a etnografkou Evou Davidovou.
Tiž amenca džana pro akcii, save kerde o Rome ke ada romengero inepis.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme na akce, které se váží k
Mezinárodnímu dni Romů. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám
nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Mezinárodní den Romů se slaví od roku 1971
Na zítřek, 8. dubna, připadá Mezinárodní den Romů, který oficiálně slavíme
od roku 1990. Historie tohoto dne se ale datuje už od roku 1971. Více řekla
Marii Vrábelové etnografka Eva Davidová, která se zúčastnila semináře
věnovanému k 35. výročí založení Mezinárodní romské unie.
"Duben 1971, to je to první setkání, první pak nazývané Pracovní
kongres Mezinárodní romské unie Irů a tím začala historie Mezinárodního
romského hnutí. Bylo to v Chelsfieldu u Londýna. To setkání se konalo,
protože to byl kongres v malém počtu nadšených lidí z různých zemí, kteří to
připravili. Konal se od 8. do 12. dubna. Připravili to zástupci několika
západoevropských zemí, hlavně z Francie, z Velké Británie, z Německa, ze
zemí bývalé Jugoslávie. Od nás tam byla malá delegace Svazu cikánů a Romů,
který v té době již fungoval. Hlavně se tam poprvé zpívala romská hymna a
vztyčila se poprvé vlajka, ta kterou dneska již známe. Dole se zeleným
pruhem, jako matka země s trávou, nahoře nebe modré a to červené kolo z
indické čakry."
Ale u nás se potom od roku 1971 vůbec neslavil. Až teprve po revoluci
1989 se začal slavit Mezinárodní den Romů.
"Začal se konkrétně slavit od roku 1990, právě na čtvrtém kongresu
Mezinárodní romské unie, kde už mohli zástupci našich Romů přijet. Před tím
na druhý a třetí nebylo povoleno vůbec vycestovat. A tam byl oficiálně
vyhlášen, od té doby se slaví mezinárodně. Dnes když se podíváte na
internet, tak ho slaví Romové z různých zemí. Myslím, že by se měl určitě
slavit, protože je to jedním z impulsů, aby si Romové uvědomili jak své
romství, tak příslušnost k Romům ostatních zemí světa. Je to hrozně důležité
právě pro mladou romskou generaci. Jenomže to se nedá přikázat, to se nedá
jen vyhlásit. Musí o tom mluvit a souvisí to s pocitem romství, který by se
měl opravdu zlepšit."
Co byste popřála Romům k jejich svátku?
"To aby se svým způsobem vrátili ke svému romství, aby ho cítili,
aby se za něj nikdo nestyděl, aby se nebáli, že když to veřejně řeknou, že
za to budou nějakým způsobem zařazeni do nějaké negativní škatulky. Aby se
přihlásili a byli Romy se vším všudy. Aby poznali své kořeny a tradice. To
bych přála já, která jsem po celý život bojovala o to, aby byli Romové
uznáni jako etnikum ve svém romství, aby toto všichni pocítili a byli
skutečně Romy a tím skutečně rovnocennými lidmi."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Seminář o romských mezinárodních aktivitách k 35. výročí založení Mezinárodní romské unie
V rámci oslav Mezinárodního dne Romů v České republice připravila romská
občanská sdružení Romea, Athinganoi, Amare dromeha a další řadu akcí. Na
Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se mluvilo o historii a to i
s bývalým prezidentem Mezinárodní romské unie Emilem Ščukou.
"To je strašně krátký svátek, Mezinárodní den Romů. Má sedmnáct
let. Musíme si říct na začátku, že ne všichni Romové vědí, že Mezinárodní
den Romů je a že je 8. dubna. Ale kde to dost Romů ví, jsou balkánské země.
Tam jsou Romové hrdí na svůj původ, na svůj národ. Já jsem jeden krásný
svátek prožil v Indii, kde o našem svátku věděli. A vyvrcholení bylo, že
jsme se setkali s romskými básníky z Indie, kteří na tento svátek napsali
nespočet krásných básní. Vůbec pro nás, pro všechny Romy, bylo důležité, že
tuto pocty nám dal i indický premiér a indický prezident, který nás u
příležitosti tohoto svátku přijal a věděl o tomto svátku."
Takže myslíte si, že i u nás by měl být tento den takový důstojnější?
"V Čechách ještě přežívá ve většině společnosti, nebudeme si
namlouvat, vše, co je cikánské, je špatné. Když vyrůstá mladá generace, děti
ve školách, v základních, středních, žijí v této společnosti a to je
ovlivňuje, říkají si, že vše, co je romské, je špatné, nemůžeme se zatím k
tomu hlásit. Skrývají to, nechtějí se k tomu hlásit. Žel s tím budeme mít
hodně práce, ale dokázal bych si představit, že 8. dubna, na Mezinárodní den
Romů, by třeba prezident republiky nebo vláda mohla ocenit Romy i
ne-Romy, kteří se zasloužili v uplynulém roce nebo v uplynulých
letech o nejlepší projekt, nebo kteří se zasloužili o rozvoj romských
komunit nebo romského života. Toto by mělo být, když se nám takové pocty
dostalo v Indii, od vysokých státních představitelů, kde Romů nežije tolik
jako v České republice. Nevím, proč to není tady."
Co byste popřál Romům k tomuto dni?
"Všem nám přeji všechno to, co člověk potřebuje k životu. K životu
především potřebuje bezpečí a ochranu. Myslím si, že to je pro nás
nejdůležitější, abychom se v zemích, kde žijeme, cítili bezpečně, abychom se
necítili, jako cizí, kteří jsou na návštěvě a pouze na určitou dobu. Pak
musí tu návštěvu opustit, to bych nechtěl. Chtěl bych, abychom se jednou
tady cítili jako doma, protože tento stát je i náš stát. A ať se to někomu
líbí nebo ne, je to naše rodná země a náš stát. A nikdo s tím nic nenadělá,
i když se to někomu nelíbí, že by Cikáni měli mít stát v České republice. Je
to tak a tak to bude. Je to náš stát a jde o to, abychom se nejenom my
Romové, ale všichni, tady cítili bezpečně a abychom jeden druhému tak moc
nevadili. Abychom dokázali spolu mluvit a komunikovat, to je to
nejdůležitější."
To byla slova bývalého prezidenta Mezinárodní romské unie doktora Emila
Ščuky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Semináře k Mezinárodnímu dni Romů se zúčastnil i Ondřej Giňa
Semináře věnovanému historii Mezinárodního dne Romů se zúčastnil také Ondřej
Giňa z Grémia romských regionálních představitelů, který byl po revoluci
poslancem parlamentu.
"Samozřejmě v době devadesátých letech nebo bezprostředně po
Sametové revoluci tomu bylo trochu jinak, než je tomu dneska. Byla cesta do
parlamentu pro Romskou občanskou iniciativu, to byla politická strana, která
v rámci Občanského fóra kandidovala, takže ta situace byla trochu jiná,
nejen pro Romy, ale byla to historická událost vůbec pro celou společnost.
Byla to totiž první skupina jedenácti romských poslanců, kteří zasedli do
České Národní rady, Slovenské Národní rady a Federálního shromáždění. To, že
v následujících letech se již takový politický úspěch Romské občanské
iniciativy a Romům obecně, nepodařil, to byla otázka vývoje, která postupně
směřovala až k dnešku. Prošli jsme mnoha událostmi."
Vy jste byl jeden z vůdců a lídrů u Romů. Proč není v současné době nikdo
v žádné straně, která kandiduje do parlamentu?
"Já si myslím, že to není pouze otázka toho, že by Romové chtěli,
ale je to otázka také těch politických stran. Když se podíváme na jejich
programy, tak národnostní politice, ne specielně Romů, politické strany
věnují minimální pozornost. On je to takový politický kalkul. Mít Roma na
kandidátce se politickým stranám nevyplatí, protože pro ně hrozí riziko, že
by ztratili voliče většinové společnosti. A navíc, kdyby měli Roma na své
kandidátce a uspěl by, dostal by se do parlamentu, tak ta politická strana
by se musela nějakým způsobem angažovat v záležitostech týkajících se Romů a
to není dnes příliš populární, jak si myslím."
Myslíte si, že v budoucnu se najde nějaký romský zástupce, který tam
bude? Věříte tomu?
"Já věřím tomu, že politické strany v budoucnu zmoudří a že snad
přijdou politici do těchto stran, kteří budou schopni vidět a vnímat
záležitosti Romu z jiného pohledu, ale skutečně ze společenského tématu,
který pro společnost má význam. Úspěšné řešení bude úspěchem celé
společnosti."
Jak je pro vás důležitý Mezinárodní den Romů?
"Připomenout záležitosti Romů obecně veřejnosti a ukázat obsah
toho, co tvoří život Romů z těch zajímavých pohledů, co se týká tradice a
kultury atd. Ale i z pohledu komplikovaných, složitých mezilidských vztahů,
které prožíváme ve společnosti. To, že Mezinárodní den Romů má tak široký
záběr, ukazuje, že to téma má obrovský význam. Všichni by se měli snažit,
aby ten den byl maximálně využit k vzájemnému poznávání a cestě k
porozumění."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Brněnský nadační fond Verda podpořil více než 110 tisíci korun 30 romských
studentů na vysokých školách, středních školách a učilištích v celé
republice. Peníze jsou určeny na úhradu stipendií, školného a školních
potřeb. Žádost letos podalo rekordních 107 žadatelů, což je dvakrát více než
loni. Základním kritériem pro výběr mezi zájemci je prospěch a zájem o
studium mezi Romy roste.
Na předsudky vůči Romům se chystá zítra na jejich mezinárodní den upozornit
sdružení Romea. Chce nabourat zažité představy o tom, že většina příslušníků
tohoto etnika krade. Sdružení o akci, kterou uspořádá v nákupním centru v
pražských Štěrboholech, informovalo na svých webových stránkách.
Kapela Gulo čar vystoupí zítra od 21 hodin v Pogobaru v Moravských
Budějovicích s tour Likviduj česká ghetta. Součástí vystoupení, se kterým
společnost Člověk v tísni a kapela Gulo čar navštíví dvacet českých měst,
budou koncerty a klipy, ale také informace o ghettech a sociálním vyloučení.
Společnost Člověk v tísni a skupina Gulo čar se spojily proto, aby na ghetta
upozornily a pomohly s jejich likvidací.
Ministr obrany a pražský primátor rozdávali vyznamenání za záchranářský čin
roku. Jedno dostala i padesátiletá Růžena Cínová, která při březnovém požáru
v pražském Zličíně vyrazila mříže z okna ve zvýšeném přízemí a pomohla před
plameny utéct pěti lidem. S cenou za mimořádnou záchranářskou činnost na
území Prahy se pojí také odměna - šek na 20 tisíc korun.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V rámci oslav Mezinárodního dne Romů se také diskutovalo o rasismu v ČR
V rámci oslav Mezinárodního dne Romů se také diskutovalo o rasismu v České
republice. Semináře se zúčastnili státní zástupci z Úřadu vlády a Magistrátu
hlavního města Prahy a také zástupci neziskových sektorů zaměřených na
dodržování lidských práv. Více už Marie Vrábelová.
Málokdy se stane, že některý z veřejných činitelů oficiálně přizná rasismus
v české společnosti. Nyní se to ale stalo na semináři, který byl věnován
postavení Romů u nás. Pro úřad vlády neexistuje způsob, jak formám rasismu
čelit, protože i na vzdory stále se opakujícím vládním kampaním diskriminace
Romů přetrvává. Žel ani ředitelka Odboru pro lidská práva Úřadu vlády Andrea
Baršová nám nedokázala říci, jak proti rasismu bojovat.
"Všichni víme, že určitá míra rasismu v české společnosti existuje
a jako v každé jiné společnosti je tu rasismus, xenofobie, jiné negativní
postoje. Ale ta otázka, o které se bavíme, to je za prvé míra, jak rasismus
poznat a za druhé - to nejdůležitější, co s tím dělat. A s tím
končím."
Organizace, které monitorují formy násilí a také skrytý rasismus, si stěžují
na špatný přístup ze strany státních orgánů. Úřad vlády nespolupracuje ani s
odborníky ze sdružení Tolerance a občanské společnosti. Přitom právě oni
jsou často první, kdo na rasistické útoky a jejich formy upozorní. Více už
Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance.
"Rasismus určitě je ve společnosti. S Úřadem vlády jsme v
minulosti spolupracovali, nebo jsme minimálně vytvářeli nějakou správu
týkající se právě této problematiky a v následujících letech nám bylo
řečeno, že nebude obnovena spolupráce. Především od Úřadu pro lidská práva
očekáváme, že informace a data z nich půjdou logicky a ne na základě tlaku
nebo nějaké žádosti. To je náplň toho úřadu. Je povinností tohoto úřadu tyto
informace a data zveřejňovat a pravidelně je publikovat."
Také další úředník Jaroslav Balvín nám nedokázal říci, jak proti rasismu
bojovat. Smutné na tom je to, že se jedná o specialistu pro národnostní
menšiny pražského magistrátu. Přitom právě tento člověk se o Romy zajímá
řadu let a jejich život zdokumentoval ve stovkách fotografií a následných
výstavách a přednáškách. Ty jsou žel zaměřeny k romskému folklóru, ale ne k
boji proti rasismu a diskriminaci.
"Já myslím, že je třeba zvažovat obě dvě stránky věci. Jak se říká
okřídleně, není kouře bez ohně a že mnohé projevy rasismu mají své reálné
důvody. Ovlivňuje to veřejné mínění a podobně. Na druhé straně bych chtěl
absolutně odmítnout jakoukoliv rasovou diskriminaci, nepřistupovat k tomu
jenom černobíle."
Otázkou tedy zůstává, zda-li aktivisté bojující proti rasismu nejsou
jakýmsi osamoceným vojákem v poli.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mnozí Romové nevědí, že mají svůj mezinárodní den
Bohužel mnozí Romové ani nevědí, že mají svůj svátek. Ani v Česku není
tomuto dni věnována příliš velká pozornost. Dokládá to anketa, kterou
natočil kolega Jan Mišurec na náměstí Míru v Praze, kde byl informační stan,
podávala se romská jídla a také se tancovalo.
Můžu se tě zeptat: Víš jaký se slaví svátek?
"Romský."
A jsi tady na akci na náměstí, líbí se ti tady?
"Ano."
Co vy holky, slavíte svátek Romů"
"Nikolo nestyď se. Ano."
"Ano."
Líbí se vám tady na náměstí?
"Ano."
Víte jaký se slaví svátek?
"To nevím."
A vy víte?
"Svátek Romů, ne?"
Mezinárodní den Romů, co vám to říká?
"Nic, to slyším poprvé. Protože, kde jsem byl já, tak se to
nedělalo. Je to hezké, líbí se mi to."
Co vy říkáte na Mezinárodní den Romů? Jste ráda, že se slaví?
"Ano, to jsem ráda. Nikdy se to nedělalo. Ne."
Doma, oslavíte to?
"To ne."
Tradice romské dodržujete nějaké?
"Nějaké ano, takové na Vánoce, na Velikonoce a tak, to
ano."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na pražském náměstí Míru proběhla prezentace Mezinárodního dne Romů
Zmíněnou prezentaci na náměstí Míru v Praze připravily Romské organizace.
Ředitelku sdružení Athinganoi pozval k mikrofonu opět Jan Mišurec.
Co jste všechno připravili pro veřejnost tady na náměstí?
"Snažili jsme se přiblížit romskou kulturu, co nejvíce to šlo.
Takže od rána jsme zde měli k dispozici informace o Mezinárodním dni Romů,
měli jsme specielně vytištěné letáčky, romskou vlajku. Dokonce jsme romskou
vlajku nechali udělat na odznáčky, takže každý kdo prošel kolem, dostal
romskou vlajku a bylo mu vysvětleno, co to znamená. Tím si myslím, že se
lidé hodně přiblížili, protože každému se to líbilo a rádi si jí vzali s
sebou. V odpoledních hodinách nám tu potom zahráli Vojta Lavička se Žabákem,
s Vladimírem Demeterem a potom nám ještě zatancovaly holčičky ze základní
školy na Havlíčkově náměstí."
Byl zájem u lidí o tento svátek? O informace?
"Ti, co procházeli kolem, tak většinou se všichni zastavili, takže
myslím, co se týká toho, když se dostanou do bezprostřední blízkosti, takže
se začnou zajímat. Že i ty barvy, nebo muzika je přinutila přijít do vnitř.
Dokonce jsme měli ochutnávku jídel, tak i co se neodvážili přijít přímo k
nám až sem, tak jsme chodili okolo náměstí a nabízeli jsme to přímo i těm
vzdálenějším."
Na co se lidé ptali, nebo co je nejvíce zajímalo? Věděli vůbec, že je
svátek Romů?
"Musím říci, že nevěděli. Nevěděli ani, že je nějaká vlajka.
Jediní, kdo to věděli, tak to byli ti, kteří i věděli, že tu dnes budeme.
Ti, kteří si přečetli nějaké informace, že se chystá tato propagace. Přišli
se záměrem buď nás pozdravit anebo podpořit, ti to většinou
věděli."
Budete tento svátek slavit tímto způsobem už tradičně, třeba i příští rok
zase?
"My jako sdružení Athinganoi organizujeme oslavy Mezinárodního dne
Romů již od roku 2001, takže bychom určitě chtěli pokračovat v započaté
tradici. Pokaždé přibližujeme romskou kulturu všem, jak nejvíce to jde.
Letos jsme měli tři dny na univerzitě, teď jsme tady venku, večer budeme mít
koncert. Myslím si, že je zde ještě hodně prostoru, jak dosáhnout na lidi,
které by to mohlo oslovit a kteří o tom ještě nevědí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 7. dubna už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Irinďa amence o Jan Šidelka. E Helena te e cikňi Sofia leske
bičaven jek giľi. Adi giľi the predal tumende Romale. Ada šuniben predal
tumende.
Mějte se moc pěkně!
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
"Duben 1971, to je to první setkání, první pak nazývané Pracovní
kongres Mezinárodní romské unie Irů a tím začala historie Mezinárodního
romského hnutí. Bylo to v Chelsfieldu u Londýna. To setkání se konalo,
protože to byl kongres v malém počtu nadšených lidí z různých zemí, kteří to
připravili. Konal se od 8. do 12. dubna. Připravili to zástupci několika
západoevropských zemí, hlavně z Francie, z Velké Británie, z Německa, ze
zemí bývalé Jugoslávie. Od nás tam byla malá delegace Svazu cikánů a Romů,
který v té době již fungoval. Hlavně se tam poprvé zpívala romská hymna a
vztyčila se poprvé vlajka, ta kterou dneska již známe. Dole se zeleným
pruhem, jako matka země s trávou, nahoře nebe modré a to červené kolo z
indické čakry."
Poslech:
Související články
"To je strašně krátký svátek, Mezinárodní den Romů. Má sedmnáct
let. Musíme si říct na začátku, že ne všichni Romové vědí, že Mezinárodní
den Romů je a že je 8. dubna. Ale kde to dost Romů ví, jsou balkánské země.
Tam jsou Romové hrdí na svůj původ, na svůj národ. Já jsem jeden krásný
svátek prožil v Indii, kde o našem svátku věděli. A vyvrcholení bylo, že
jsme se setkali s romskými básníky z Indie, kteří na tento svátek napsali
nespočet krásných básní. Vůbec pro nás, pro všechny Romy, bylo důležité, že
tuto pocty nám dal i indický premiér a indický prezident, který nás u
příležitosti tohoto svátku přijal a věděl o tomto svátku."
"Samozřejmě v době devadesátých letech nebo bezprostředně po
Sametové revoluci tomu bylo trochu jinak, než je tomu dneska. Byla cesta do
parlamentu pro Romskou občanskou iniciativu, to byla politická strana, která
v rámci Občanského fóra kandidovala, takže ta situace byla trochu jiná,
nejen pro Romy, ale byla to historická událost vůbec pro celou společnost.
Byla to totiž první skupina jedenácti romských poslanců, kteří zasedli do
České Národní rady, Slovenské Národní rady a Federálního shromáždění. To, že
v následujících letech se již takový politický úspěch Romské občanské
iniciativy a Romům obecně, nepodařil, to byla otázka vývoje, která postupně
směřovala až k dnešku. Prošli jsme mnoha událostmi."
Na předsudky vůči Romům se chystá zítra na jejich mezinárodní den upozornit
sdružení Romea. Chce nabourat zažité představy o tom, že většina příslušníků
tohoto etnika krade. Sdružení o akci, kterou uspořádá v nákupním centru v
pražských Štěrboholech, informovalo na svých webových stránkách.
Málokdy se stane, že některý z veřejných činitelů oficiálně přizná rasismus
v české společnosti. Nyní se to ale stalo na semináři, který byl věnován
postavení Romů u nás. Pro úřad vlády neexistuje způsob, jak formám rasismu
čelit, protože i na vzdory stále se opakujícím vládním kampaním diskriminace
Romů přetrvává. Žel ani ředitelka Odboru pro lidská práva Úřadu vlády Andrea
Baršová nám nedokázala říci, jak proti rasismu bojovat.
Můžu se tě zeptat: Víš jaký se slaví svátek?
Co jste všechno připravili pro veřejnost tady na náměstí?
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články