Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha, jak šaj džan andre mózi. Džana amenca tiž Břeclavate,
jak keren predalo Roma buči o romane poradci a dodžanena tumen tiž palo
rekvalifikaci, save kerel o paržsko magistratos.
Nejdříve vás pozveme společně s režisérem Danem Wlodarczykem na film Indián
a sestřička. Dozvíte se také, jak pracují romští poradci v Břeclavi a o
rekvalifikačních kurzech, který pořádá pražský Magistrát.
Tiž amenca džana Ostravane, jak sas o Peter Mercer, so kerel buči le Romenca
andre Anglia u phenaha tumenge, save akcii ena pro temutno romano džives,
savo ela pre aver kurko.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Ostravy na akci Romové Romům,
kde o vzdělání, práci, bydlení a možnostech v Evropské unii hovořili s
britským aktivistou Peterem Mercerem. Také vás pozveme na oslavy
Mezinárodního dne Romů, který si připomeneme 8.dubna. Tolik namátkou z
programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Na Febiofestu se představil film Indián a sestřička
V rámci Febifestu můžete vidět celou řadu kvalitních českých i zahraničních
filmů. Divákům se představuje také snímek režiséra Dana Wlodarczyka s názvem
Indián a sestřička. Vypráví obyčejný lidský příběh o lásce romské dívky a
českého kluka. Slovo má Jan Mišurec.
Film Indián a sestřička je film, který se může stát komukoliv z nás. Je o
nenaplněné lásce. Někteří budou brečet, někteří se budou smát. Je to Romeo a
Julie v moderním podání říká režisér Dan Vlodarčik.
"Je to spíše film, co víme předem, zaměřený na klubovou distribuci
a je to tak trochu film pro kritiky. Film je o vztahu gádže a Romky, když to
řeknu hodně stručně. Je to Romeo a Julie převedená do 21. století do české
kotliny na malé místo. Také by to mohla být West Side Story, ale protože je
to východní Evropa, tak tomu říkáme East Side Story. Je to o tom, jak to
nefunguje mezi dvěma lidmi, když si o tom druhým udělají iluze. Je to film,
ve kterém do určité míry hrají roli rasové předsudky."
Hlavní roli, Marii, zdravotní sestřičku, ztvárnila mladá a talentovaná
Denisa Demeterová, která si vás získá svou upřímností a neobvyklou
skromností.
"Ve filmu Marie v podstatě neví, co chce, a nedokáže věci řešit
rozumně. Do všeho jde po hlavě."
Natáčelo se i v nemocnici. Jak jste se tam cítila?
"Ze začátku to bylo zvláštní, všude krabičky a sterilní prostředí.
My jsme měli vyhrazeno jedno patro, kde jsme nepřišli do kontaktu s pacienty
ani s personálem. Bylo to o zvyku."
Vznikla tam nějaká přátelství během natáčení?
"Určitě. Moje největší přátelství vzniklo s uměleckou maskérkou
Janou Dopitovou. Do dneška si voláme a scházíme se. Pan Godal, táta, navždy,
pořád."
Kdybyste si mohla napsat roli, nebo vybrat si sama pro sebe roli, co byste
si chtěla zahrát?
"Chtěla bych hrát v nějaké mafiánské gangsterce."
Ve vedlejší roli se ve filmu objeví i Rozita Mertová, která hraje přísnou a
svéráznou matku Marie. Právě ona a zbytek rodiny si nepřeje, aby se Marie
stýkala se svým českým přítelem. Předsudky nejsou jen ze strany Čechů k
Romům, ale i na opak. A to platí i v této romské rodině.
"Znovu jsem si sáhla na to, co bylo pro mne kdysi smyslem života.
Ale tentokrát už v jiné životní poloze. A měla jsem z toho velkou radost.
Film má v podtitulu otázku Komu vadí láska? Z mého pohledu je to film o
strachu z jinakosti. O strachu, který je silnější než láska. Je to pro mne
film o bídě lidských vztahů, které se podřizují tomu, co je vidět, tomu, na
co se dá sáhnout. Není to komerční film, nutí diváka přemýšlet. A já bych si
moc přála, kdyby diváci cestou z kina opravdu vážně přemýšleli o té otázce,
která je v podtitulu: Komu vadí láska? A aby při tom přemýšlení objevili
toho, kdo je láska. Láska s velkým L."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Břeclavi by měla začít působit dvojice romských terénních pracovníků
V Břeclavi žije početná romská komunita. Některé z rodin však velmi špatně
zvládají výchovu svých dětí: v poslední době se množí případy záškoláctví,
několik romských dětí se dokonce sdružilo do jakéhosi gangu. To vše jsou
problémy, které by měla časem pomoci vyřešit dvojice romských terénních
pracovníků. Hana Ondryášová zjistila na místě další podrobnosti.
Potíží si je dobře vědoma i zdejší radnice. Proto se rozhodla obnovit kdysi
poměrně dobře fungující funkci romského terénního poradce. Ba co víc. Této
role by se mělo zhostit více pracovníků, vysvětluje Zdeněk Janíček, vedoucí
sociálního odboru břeclavského úřadu.
"Seděli jsme spolu, již jsme si nastínili některé okruhy, takže
největší váhu nyní klademe na vzdělání. Čili jakýmkoliv způsobem odbourat
záškoláctví, které je ve velkém rozsahu u břeclavských rodin. Doučování s
nimi, vytipování problému v rodině ze strany rodiny, pomoci vyřizovat úřední
záležitosti tady, odhalovat různé negativní jevy včetně pomoci prosazujícímu
se trendu drogové závislosti, nebudeme si nic nalhávat, i v této oblasti. V
naší lokalitě i u romské mládeže tato oblast je, takže i tam bude okruh
problémů, které budou řešit. Vytipovávat rodiny i se zdravotními problémy,
lékaři, hygienou. Těch okruhů je strašně moc."
Jeden z dvojice budoucích terénních pracovníků je mladý Rom Roman Gabčo. S
podobnou prací už má své zkušenosti. Kdysi působil v jedné z místních škol.
I teď se chce soustředit nejen na práci s dospělými, ale znovu právě i na
děti.
"Rodiny, kde děti chodí za školu místo do školy, začneme těmi
dětmi, aby řádně navštěvovaly školu. Budeme se snažit pro ně udělat všechno.
Pro dospělé bych chtěl udělat rekvalifikační kurzy, domluvit se s úřadem
práce, s panem ředitelem. Pro děti bych chtěl udělat v létě tábory, letní
výlety. Budu se snažit, aby to bylo co nejdříve dobré, hlavně pro děti. Aby
se vyučily, aby něčím byly, aby měly základní a střední vzdělání."
V 27 tisícové Břeclavy žije dnes nejméně tisícovka Romů. Dva elánu
plní terénní pracovníci by se měli mezi nimi začít pohybovat ještě letos v
létě.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Praha pořádá pro Romy kurzy práce na počítači
Hlavní město pořádá pro Romy kurzy práce na počítači. A nejen to. Připravuje
ještě další rekvalifikace, které umožní Romům najít uplatnění na trhu práce.
Více informací řekla Marii Vrábelové radní Hana Halová.
"Hlavní město Praha je partnerskou organizací Slovo 21 a my jsme
spustili kurz počítačové gramatiky. Z 12 absolventů máme již tři Romy
zaměstnané. Ti potom ještě pokračují v dalších kurzech, prohloubení MS Wordu
a následně Excelu."
Co máte v nejbližší době připravené pro Romy? Budou to kurzy nebo
rekvalifikační kurzy?
"V dubnu máme připraveno další výběrové řízení na dodavatele
rekvalifikačních kurzů. Řidičského kurzu, skupinu C pro nákladní automobily,
dále na svářeče, kadeřnice, vizážistky. Zejména u řidičského kurzu bude
nutné udělat výběrové řízení i mezi samotnými Romy, z důvodu velkého zájmu a
omezených finančních prostředků z projektu IQEL. Tyto kurzy jsou pro
účastníky zdarma. Již se nám podařilo zajistit pracovní místa v Pražských
službách a dokonce i na magistrátu. Samozřejmě budeme dále spolupracovat jak
s úřadem práce tak i s městskými částmi a s romskými občanskými sdruženími a
sháníme pracovní místa pro tyto Romy."
Je o tyto kurzy mezi Romy zájem? Kde se mohou přihlásit, nebo kde se to
dozví?
"Máme zde poradní sbor, přes který jdou veškeré informace. Každá
městská část, těch dvaadvacet správních obvodů, má svého romského poradce,
nebo jiného pracovníka v sociálním odboru, který s Romy spolupracuje a
upozorňuje je na tuto možnost. Je pravda, že Romové mají ohromný zájem, až
jsme sami byli překvapeni."
Máte informace o tom, že Romové jsou zaměstnaní? Je zpětná vazba?
"Samozřejmě, zpětná vazba je. Je to podmínka IQELu, my musíme
vyhodnocovat veškeré dopady kurzu, takže s každým absolventem kurzu se
pracuje. Jakmile je zaměstnán, tak se vyhodnocuje vliv, dopady
rekvalifikačního kurzu."
Plánujete i do budoucna, že budete pořádat kurzy?
"Projekt je do roku 2008. Máme to i podle finančních prostředků.
Začali jsme v roce 2005, až 2008. Takže budeme postupně další kurzy
realizovat až tohoto roku. Neumím nyní předjímat, co bude v roce 2008,
protože fakt je to, že tento projekt je hodnocen vysoce kvalitně. Hlavní
město Praha patří mezi nejlepší kraje, kterým se podařilo nastartovat
princip vzdělávání nebo prohlubování kvalifikace Romů a následně uvádění je
na trh práce."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zacházení s Romy v nových členských zemích Evropské unie Česku, Slovensku a
Maďarsku se lepší jen pomalu a v kandidátských zemích Rumunsku a Bulharsku
čelí Romové výrazné diskriminaci. Uvádí to zpráva komisaře Rady Evropy pro
lidská práva Álvara Gila - Roblese zveřejněná ve Štrasburku. V
Česku, Slovensku a Maďarsku Romům podle komisaře nadále hrozí sociální
vylučování ze společnosti a to nehledě na vládní programy zaměřené na jejich
integraci do většinové společnosti.
Dubnové dny Romské kultury chtějí většinové společnosti v Ostravě přiblížit
zvyky a život tohoto etnika. Hlavním smyslem akce je přimět lidi k zamyšlení
a pochopení odlišné romské kultury. Neinformovanost a nepochopení jsou často
příčinou nenávisti. Sami organizátoři akce, která se letos koná třetím
rokem, přiznali, že nejprve museli s vlastní kulturou seznámit řadu Romů a
teprve letos se rozhodli, že se více otevřou většinové společnosti.
Brněnským Romům v minulém roce podle občanského sdružení IQ Roma servis
přestaly narůstat dluhy spojené s bydlením. Důvodem je přísnější a hlavně
rychlejší postup úřadů, které zasáhnou dřív, než dluhy kvůli úrokům dosáhnou
vysokých částek. Na druhé straně ale přibývá rodin, kterým tak hrozí
vystěhování.
Chebská komise pro romské záležitosti navrhla, aby z města do poloviny roku
zmizela více než třetina hracích automatů. Další by měly skončit do půl
roku. Romové tak chtějí bojovat s návykovým hráčstvím. Vedení města ale chce
počet automatů snižovat pozvolna. Představitelé chebských romských
organizací upozorňují na to, že zejména mladí Romové, nadprůměrně postižení
nezaměstnaností, ve velké míře podléhají gamblerské závislosti.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové hovořili s britským aktivistou o vzdělání, práci, bydlení a možnostech v EU
Mezi dospělými Romy je stále mnoho negramotných. Naopak děti už si
uvědomují, že vzdělání je důležité. Je to zásluhou hlavně neziskových
organizací - shodují se Romové v Moravskoslezském kraji. O vzdělání,
práci, bydlení a možnostech v Evropské unii hovořili s britským aktivistou
Peterem Mercerem na akci Romové Romům. Na místě byla Gabriela Všolková.
Romové stále stojí na okraji zájmu většinové společnosti. Dokladem je
skutečnost, že česká republika nečerpá peníze na romské projekty z
evropských fondů, říká Čeněk Řůžička z Výboru pro odškodnění romského
holocaustu. Na druhou stranu přiznává, že sami příslušníci menšinové
společnosti by se měli začít starat sami o sebe. Vzít na sebe odpovědnost,
ale také na příklad udržovat tradice.
"Takovéto setkání, jaké je tady, děláme po celé republice, ve
všech krajích. Můžu vám říci, že kolikrát se setkávám, když se dotazuji
rodičů na takové zásadní věci, jako je romská vlajka, nebo romská hymna,
nebo některé z těchto zásadních věcí, které by měl každý příslušník národa
znát, tak oni nevědí. Potom hrdost samozřejmě trpí."
Čeněk Růžička připomněl, že bez vzdělání se nic nepohne dopředu.
"Skoro 75 % našich dětí je na, teď už, Speciálních školách. Tady
se to kouše. Myslet si o tom můžeme cokoliv, ale holý fakt zůstává. Jsem
přesvědčen, že dokud nezačnou naše děti chodit na normální základní školy,
mezi děti většinové, tak se tato situace lepšit nebude. Ve vzdělání je
základ."
Romská pedagogická asistentka z Krnova Petra Kotlárová pracuje ve školství
šest let a je přesvědčena, že zájem o vzdělání roste.
"Nezáleží tak na učitelích, ani na vzdělávání, ale záleží opravdu
na tom, že Romové se mění. Mění svůj přístup k životu a k životu zde. Záleží
jim na vzdělání, pochopili, že je lepší mít výuční list, než nemít nic,
zvlášť v dnešní době. Neziskové organizace nám hodně pomohly, abychom
nastartovali vše, co jsme chtěli ve školství dokázat a dnes si myslím, že
romských dětí, které odcházejí na střední učiliště, je daleko více, než v
minulých letech. Budou to děti o něco málo jiné než rodiče. Již budou mít
jiný smysl života."
Největší změnu vidí v uvažování. Romové již nežijí jen ze dne na den, ale
myslí na to, že přijde nějaké zítra. Začínají plánovat budoucnost. Prezident
východoanglické Rady kočovných Romů Peter Mercer souhlasí s tím, že vzdělání
je důležité.
"Největší problémy jsou spojeny se vzděláním romských dětí. Hodně
dobrého už se pro ně udělalo. Například už nás v různých organizacích a také
ve školách v Anglii navštívili lidé, kteří se chtěli seznámit s naším
vzdělávacím systémem. Teď zaměstnávají pedagogické asistenty. V Anglii jsme
pro společné vzdělávání. Všichni jsou na stejné úrovni, nezávisle na tom, z
jaké společnosti pocházejí. Chodí do stejných škol, mají stejné učitele i
asistenty."
Mercer vyprávěl o tom, jak v Anglii žijí kočovní Romové. Sám žije v karavanu
a nedovede si jiný způsob života představit. Návštěvníky povzbuzoval k
hájení vlastních práv. Podnětné ale byly i diskuse na chodbě.
"My zde nejsme proto, abychom si řešili každý svůj problém. My,
kteří zde jsme, to musíme vidět z nadhledu. Za všechny Romy, nejen za sebe.
Protože ten samý problém, který máte třeba vy s bydlením, nebo s jinými
záležitostmi, má tisíce dalších Romů. Když budete mluvit, jenom za sebe, tak
toho moc nedokážete."
"Za všechny, jasné že za všechny."
Brady Clough z Centra politických analýz potvrdil, že podobný program již
viděli lidé v dalších krajích České republiky. Největší ohlas měl tam, kde
jsou Romové aktivní.
"Diskuse byla velmi zajímavá například v Českých Budějovicích,
nebo v Karlových Varech, kde jsou aktivnější romská sdružení. Tím pádem
člověk uvidí, jak mají Romové větší zájem se starat o svou budoucnost a více
na sobě pracovat."
Romové měli na akci možnost seznámit se s lidmi z neziskových organizací a
dozvědět se na koho se mají obrátit se svými problémy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ondřej Merta se zajímá o natáčení krátkých filmů, za které už i v minulosti byl oceněn
Mezi mladými lidmi je hodně talentovaných Romů. Většinou se o nich neví,
protože sami netouží po publicitě. Příkladem může být Ondřej Merta, který
studuje třetím rokem Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor
uměnovědná studia. Jak řekl Marii Vrábelové, teď se tento student zajímá
především o natáčení krátkých filmů, za které už i v minulosti byl oceněn.
"Zabýváme se od estetiky a dějin umění po to, co my sami chceme.
Můžeme se vyprofilovat v tom, co nás zajímá."
A vás zajímá?
"Mě zajímá film, video."
Na škole se tomu můžete věnovat?
"Teoreticky, všem praktickým věcem se můžu věnovat na výtvarné
výchově, popřípadě na Fakultě sociálních studií. Tam něco točíme"
Co točíte, kde točíte, s kým?
" Někdy v prvním ročníku jsme se dali dohromady s pár spolužáky a
udělali jsme několik krátkých filmů. Teď již děláme spíš každý
sám."
Těch prvních pár krátkých filmů bylo o čem?
"Byl to hraný film, natočili jsme jednu povídku od Sartra. Mám rád
Nezvala, tak jsme točili jednu z jeho próz."
Říkal jste, že teď točíte sám, co točíte, co vás baví?
"Vytvářím nějaké krátké věci, spíš vizuální, než narativní. To
znamená, že se snažím spíše o estetickou stránku než o vyprávění příběhu. Ta
moje videa jsou hodně abstraktní, popřípadě tam využívám různé motivy.
Vzniká to tak, že chodím s kamerou a točím různé věci, které mě zajímají,
které dobře vypadají, a potom z toho skládám nějakou koláž. Většinou se
snažím, aby z toho byl nějaký pocit, který je většinou spíše negativní, spíš
chci rozrušit toho člověka, upozornit na nějaké věci, které jsou aktuální,
ale aby to vypadlo zajímavě."
Jak se k Vám chovají spolužáci? Vy jste asi jediný romský student na
škole.
"Je pravda, že jsem se tam ještě s žádným nesetkal. A studenti se
ke mně chovají velmi mile."
Koukáte se na život prostřednictvím obrázků a dokážete vytáhnout ty
nejdůležitější věci z života?
"Myslím si, že ne, protože pro každého je důležité něco jiného. Je
to hrozně subjektivní a moje vidění je to nejsubjektivnější, jaké může být.
Je to moje oko, moje kamera. Hrozně bych chtěl najít to krásné ve světě, ale
zatím se mi to moc nedaří."
Už máte jasno v tom, co byste chtěl dělat v budoucnosti? Podívat se do
světa a začít tam, nebo začít u nás a udat si svůj směr?
"Já bych možná chtěl ještě studovat, chtěl bych se dostat na
FAMU. To je další krok, který bych chtěl udělat. Jinak v tom, co bych chtěl
dělat v budoucnu za zaměstnání, vůbec nemám žádnou představu. Chtěl bych
dělat něco, co by mi bylo hodně příjemné dělat, a nevím, jestli tím, co je
pro mě příjemné dělat, je možné se živit."
Kdybyste jednou byl úspěšný, známý, hlásil byste se k Romům?
"Hlásil, ale asi ne jako Rom Ondřej Merta, ale Ondřej Merta, Rom.
Je to přirozená věc, tak jako je každý člověk, tak stejně tak přirozené je,
že člověk je Rom nebo Čech."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Oslavy Mezinárodního dne Romů začnou v Praze už v pondělí
Jak jistě víte, 8. duben byl vyhlášen Mezinárodním dnem Romů. Oslavy v Praze
začínají už příští týden v pondělí odbornými semináři, které jsou přístupné
široké veřejnosti. Více informací poskytl Janu Mišurcovi spolupořadatel
Zdeněk Horváth ze sdružení Athinganoi.
"První část oslav Mezinárodního dne Romů se bude věnovat
teoretické části, budou to semináře. Po tomto segmentu bude následovat
taková trošku veselejší část, bude tvořena dvěma koncerty. Úplné ukončení
oslav bude setkání u stromu na Letenské pláni. Tento strom byl zasazen roku
2004 a má reprezentovat zapuštění kořenů národnostních menšin v
Praze."
Kde budou semináře probíhat, od kolika do kolika hodin?
"Semináře budou probíhat od 3. do 5. dubna v hlavní budově
Filosofické fakulty UK na Palachově náměstí. První, který se bude konat v
pondělí 3. dubna od 15:50 do 17:30, se bude věnovat romským mezinárodním
aktivitám k 35. výročí založení Mezinárodní romské unie. Jako panelisté
vystoupí Emil Ščuka, Eva Davidová a Ondřej Gdyňa. Druhý seminář se bude
konat v úterý 4. dubna na tom samém místě ve stejný čas a bude se věnovat
studiu romistiky. Jako panelisté vystoupí Jiří Pos, Zbyňěk Andreje a Eva
Davidová. Poslední seminář proběhne 5. dubna ve středu od 16:40 do 18:40 na
stejném místě a bude se věnovat otázce anticiganismu, romofobii a rasismu v
České republice. Jako panelisté vystoupí Kateřina Žak, David Strupek,
Gabriela Hrabaňová a Jaroslav Palvín."
Kdybychom se vrátili k těm koncertům, kde přesně, od kolika hodin ty
koncerty budou?
"V úterý 4. dubna vystoupí skupina Kale, od 9 hodin ve Švandově
divadle. Budou křtít nové CD, které vyvdávají poprvé bez Věry Bílé. Druhý
koncert se bude konat v čtvrtek 6. dubna, v klubu Matrix v Koněvově ulici na
Žižkově a vystoupí zde skupiny Le Čhavendar, Andre Peste, Vojta Lavička and
Demeter Trio a skupina Bengas. A tento koncert se bude konat od půl
deváté."
Co Vám říká Den Romů, co to pro Vás znamená?
"Pro mě to donedávna nebyl úplně známý pojem. Ale v současnosti
jako jeden z pořadatelů jsem si pomalu uvědomil důležitost tohoto dne jak
pro Romy, tak i pro většinovou veřejnost, a beru ho jako jeden z nástrojů,
který můžeme použít k upevnění tzv. romipen, našeho romství."
Kompletní informace ke dni Romů jsou na internetové adrese:
www.athinganoi.cz.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V divadlech nechybí ani hry s romskou tematikou
V pondělí si mezinárodní divadelní obec připomněla Světový den divadla,
který byl ustanoven v roce 1961 Mezinárodním divadelním institutem a připadá
na 27. března. Příspěvek k tomuto tématu připravila Jana Šustová.
Cílem Světového dne divadla je vést divadelníky i obecenstvo k zamyšlení nad
posláním a úlohou divadla, vyjádřit solidaritu divadelníků celého světa,
podpořit jejich úsilí o prosazování základních morálních a společenských
vlastností uměleckými prostředky a napomáhat myšlenkám vzájemného porozumění
mezi národy. K tomu mohou přispět i divadelní hry s romskou tematikou, které
naštěstí na českých divadelních jevištích nechybí. Zrovna včera vystoupili
herci brněnského divadla Líšeň s pohádkou Paramisa - Chytrý hloupý Rom na
scéně HaDivadla v Brně. Děj této hry nám přiblíží režisérka Pavla
Dombrovská.
"Mladý Rom se kamarádí s princeznou, která ho má ráda, ale v
momentu, kdy se o tom dozví král, Roma vyžene. Cikán jde do světa. Později
se vrátí a v rodině se dozví, že: ,v tom království byl takový strom, kořeny
měl v zemi a korunu v nebi. Králi se jednou ve snu zdálo, že na tom stromě
jsou tři jablka. Kdo ta tři jablka sní, z toho se stane čtyřiadvacetiletý
frajer. Zafaxoval po všech hrdinech, že kdo mu ta tři jablka přinese, tomu,
že dá svou dceru za ženu. Chodilo tam spousta lidí, nevylezli ani do půlky,
spadli, polámali se nohy.....
A cikán řekne královi, že mu to jablko přinese, takže jde zase do světa,
dostane se na druhý svět a tam potká čarodějnici, která má krásnou dceru. Do
té dcery se zamiluje, vykašle se na jablka, žije tam s tou dcerou. Nicméně
tam objeví 24. komnatu a v ní draka, kterého vysvobodí, protože neví, jaké
nebezpečí mu hrozí. Vysvobozený drak mu odnese jeho milovanou ženu. Rom se
vydává ji hledat, honí se s drakem, ženu vysvobodí, drak ho dožene, poprvé
ho dožene, podruhé, potřetí ho už roztrhá, hodí ho do pytle, pošle tchyni.
Ta ho opět obživne a Rom se zase vydává do světa hledat radu k
čarodějniciným sestrám. Nakonec mu jedna půjčí svého kouzelného koně, který
je kouzelný, protože je to bratr drakova koně a v podstatě se s drakovým
koněm domluví, že kůň shodí draka na zem, a tím oba zachrání a zachrání
celou situaci.
Takže v podstatě to není tak, že by se hlavní hrdina o něco přičinil svým
hrdinstvím a svými schopnosti, spíše má takové zatracené štěstí, že z toho
nakonec vyvázne a odvede si svou ženu, čarodějnicinu dceru, se kterou jde
potom domů, protože se mu zasteskne po rodině. Králi nakonec přinese i tři
jablka, dostane od něho nový dům a vše, co si přeje, a král ho
obdivuje."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 31. března už téměř patří minulosti. Ale naladit
si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|