Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives amenca peršo džana pro koncertos, savo sas ftorkone Prahate.
Vakereha tiž palo nasvaľipen, pale tuberkuloza, the palo školi.
Nejdříve se vydáme na koncert do pražského klubu Roxy, kde hrály romské
kapely. Na dnešek připadá Světový den boje proti tuberkulóze a tak jsme
zjišťovali, jaká je situace v tomto onemocnění v České republice a jak jsou
na tom Romové.
Tiž tumenge phenaha, palo političko sikľiben, džana amenca palo nipi, save
kerde multikulturno projektor u phenaha tumenge palo plesos, savo hin
adaďives Prahate.
Ve druhé polovině O Roma vakeren si povíme o politickém školení, které
pořádá sdružení Athinganoi a řekneme vám, jak se Praha 7 připravuje na
Mezinárodní den Romů, který oslavíme 8. dubna. Tolik namátkou z programové
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav
Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Kapela Just nevo sklízí stále větší úspěch
Rokycanská kapela Just nevo sklízí mezi posluchači stále větší úspěch. Tento
týden jste mohli skupinu slyšet v pražském klubu Roxy, zítra vystoupí také v
divadle Rubín. Výrazová kapela s obsazením mladých hudebníků používá
klasickou kytaru, baskytaru, beatbox a perkuse. Nejen o tom si Jan Mišurec
povídal se zpěvačkou Justýnou Mastnou a Janem Duždou, který nám také řekl,
jak vznikl název Just nevo.
"Bylo nám jasné, že název se musí zrodit z naší romské půlky a z
české. Přemýšleli jsme, pomáhala nám spoustu přátel, proto se zrodilo Just
nevo."
Justýno, jakou hrajete hudbu v kapele?
"Řekla bych, že hrajeme výrazovou, pocitovou hudbu. Jde o to ji
cítit. Je to napůl cikánské, napůl jsou to převzaté písničky, ale předělané
do jiné harmonie a tak různě experimentujeme."
A jak se vám zpívají romské texty nebo romské písničky?
"Mně se zpívají dobře, právě protože je to pocitová muzika. Dělá
mi dobře i to, že nerozumím textu slovo od slova. Protože potom se mohu
zaměřit na ten pocit. Když rozumím textu, když zpívám česky, pak jen to již
jen o slovech. Alespoň u mě."
Jak byste skupinu charakterizoval? Jako romskou kapelu, nebo jak to může
člověk pochopit?
"Nechci právě, aby to byla jenom romská skupina. Chci, aby lidi,
kteří si to poslechnou, poznali, že jsou to Just nevo. Že je to takový
podpisový vzor, jako třeba Wonder, nebo mnoho jiných slavných interpretů.
Řekl bych, že je to takové world etno music."
Kdo skládá texty?
"Romské texty a romskou hudbu skládám já, ale snažíme se o to, aby
to nebylo z jedné hlavy. Justýna teď složila písničku, ona to měla v hlavě a
já jsem to dal pouze do harmonie a to bylo celé."
Justýno, kde může člověk kapelu vidět nebo slyšet? Kde se objevujete na
koncertech?
"Protože jsme z Rokycan a blízko je Plzeň, tak většinou na
plzeňském kraji. Teď máme pauzu, protože po změnách spíše zkoušíme, než
hrajeme. Teď je to taková výjimka, jinak začneme až bude léto a zatím nevím,
kde to bude."
Jaké publikum je lepší? To romské, nebo to české?
"Nejlepší je opravdu smíšené. Líbí se mi, že bílí muziku ocení,
protože jí cítí, nerozumí slovům, jak říkala Justýna, ale cítí ji. Dokáží
vstát a začít tancovat, nebo blbnout. Ukáží, že jsou pozorní. Zatímco u
romských posluchačů vidíte analýzy: "Ten je dobrý, ten nestojí za
nic apod." Ale také jsou výjimky. Nejlepší je to
smíšené."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Světový den boje proti tuberkulóze
Na dnešek připadá Světový den boje proti tuberkulóze. 24. března roku 1882
německý profesor Robert Koch zveřejnil objev původce této nemoci. Jana
Šustová se vypravila na 1. kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí první
Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde zjišťovala, jaká je situace
v onemocnění tuberkulózou u nás a jak jsou na tom Romové.
Česká republika patří mezi země s příznivou situací v tuberkulóze, kterou
dokáže dobře kontrolovat. To potvrzuje i profesor MUDr. Jiří Homolka.
"Situace je stabilizovaná. V roce 2005 jsme měli lehce pod jeden
tisíc nově zjištěných případů tuberkulózy."
Od 50. do 90. let počet onemocnění u nás ročně klesal minimálně o 7 %.
Ale rozhodně nesmíme usnout na vavřínech, jak říká MUDr. Stanislav Kos.
"Na tuberkulózu se zapomíná, díky tomu, že je jí relativně málo. A
hlavně jsme otevřeli hranice směrem na východ. Z té strany k nám přichází
imigranti, kteří pocházejí ze zemí, kde je podstatně větší výskyt
tuberkulózy."
A kdo u nás patří mezi rizikové skupiny obyvatelstva? To nám prozradí
MUDr. František Krejbich.
"Jsou to za prvé bezdomovci, imigranti ze zemí s vysokým výskytem
tuberkulózy, dále jsou to drogově závislí, osoby v nápravných zařízeních,
zvláště, pokud vstupují do těchto nápravných zařízení."
Doktora Stanislava Kosa jsem se zeptala, zda u nás k rizikové skupině
obyvatelstva patří také Romové.
"Romská populace v naší republice nesplňuje kritérium pro
stanovení rizikové skupiny. To znamená, že nemá pětkrát vyšší výskyt
tuberkulózních onemocnění než ostatní populace. Dá se říci, že o něco vyšší
výskyt v České republice je u Romů, ale není to tak statisticky významné,
aby byli vyhlášeni rizikovou skupinou. Úplně jiná je situace na Slovensku, v
tamějších oblastech, odkud se nám nyní Romové začínají přesunovat do Čech,
tam je to významná riziková skupina."
A jakým způsobem na to budete reagovat? Romové ze Slovenska přicházejí,
máte již nějaké plány?
"Prakticky u nás bylo odbouráno preventivní vyšetřování rentgenem
při zjišťování tuberkulózy. Musíme věnovat zvýšenou pozornost této populaci.
Jakmile přijde s některými potížemi, které by mohli svědčit pro to, že by
tam tuberkulóza mohla být, musí se udělat rentgen hrudníku a musí se odebrat
vykašlávané hleny, aby se infekce prokázala."
Jaké jsou základní příznaky tuberkulózy?
"Dá se říci, že příznaky tuberkulózy se velmi podobají příznakům
chřipky. Člověk se cítí unavený, mívá mírně zvýšené teploty, dráždivý kašel,
v noci se potí, hubne, nemá chuť k jídlu. Jsou to podobné příznaky jako jsou
při chřipce, pouze déle trvají. A právě pokud trvají déle, pak by ho to mělo
varovat a jít k lékaři co nejdříve."
Nemocnost na tuberkulózu je tedy u Romů vyšší než v běžné populaci České
republiky. Na Slovensku dokonce Romové patří mezi rizikové skupiny. Doktora
Krejbicha jsem se zeptala, čím je to způsobeno.
"Jednak charakterem jejich výživy, dále je to jejich sociálně
ekonomickými podmínkami, ve kterých žijí, jejich touhou sdružovat se
dohromady. To vytváří dobré podmínky k šíření tohoto onemocnění."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V několika mosteckých základních školách začnou fungovat příspravné třídy
Od příštího školního roku budou v několika základních školách v severočeském
Mostě zřízené přípravné třídy. Zatím totiž fungovaly dvě přípravné třídy jen
v chanovské základní škole, kterou navštěvují převážně romské děti z
místního sídliště. Kolik přípravných tříd bude v Mostě k dispozici, řekla
Evě Holé náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková.
"Mělo by dojít ke zřízení dalších pěti přípravných tříd při
některých základních školách a dochází k tomu zejména z toho důvodu, že rok
od roku je stoupající trend odkladu dětí při vstupu do první třídy. Bohužel
tento trend navyšujícího se odkládání školní docházky se nám projevuje již
několik let a obávám se, že bude ještě vzrůstat."
Asi nejdéle fungují přípravné třídy v chánovské základní škole. Mají
efekt? Je to znát na dětech, že jimi projdou?
"Chánovská přípravná škola byla první vlaštovka a byla vyvolána
akutní potřebou, protože tamní děti ne vždy mají nejzákladnější návyky a
znalosti, které jsou naprosto nutné při započetí školní docházky. Osvědčila
se nám, návštěvnost byla velice dobrá, byly dobré i výsledky. Pak k tomu
přistoupily i další školy na vlastním území města Mostu."
V chánovské základní škole, kterou navštěvují převážně romské děti, se
jim v přípravných třídách věnuje Věra Balážová. Jak potvrdila, péče, kterou
jim ve škole věnuje, se v dalších letech vrací.
"Musí se k nim přistupovat, že pracuji většinou s těmi, co jsou
šikovné a pracují samostatně a s jedním se dvěma pracuji ve dvou skupinkách
a pracuji s nimi samostatně."
Máte zkušenosti, že by byly děti připravované z rodiny? Nebo přijdou do
školy úplně nepřipravené a koukají, co po nich chcete?
"Většinou nepřipravené, tak jedno, dvě děti jsou připravené, že ví
už co mají dělat. Většinou je to skupinka, že ne."
Dostávají domů nějaké úkoly, aby nevypadly z tempa?
"Ne, nedostávají domů úkoly."
O tom, že se dětem ve škole líbí svědčí i nadšení, s jakým tam chodí
šestiletá Jana Gabčová a pětiletý Erik Gaži. Co tam děláte?
"Hrajeme si."
A učíte se?
"Ano, třeba jak bude teplo, budeme dělat vajíčka."
Dostáváte známky nebo ne?
"Ne."
A co dostáváte od paní učitelky?
"Bonbóny."
Líbí se ti ve škole?
"Ano."
Těšíš se, až půjdeš do další třídy?
"Ano."
Co bys chtěla, jednou až vyrosteš, čím by si chtěla být?
"Já bych chtěla být uklízečkou."
Tobě se také líbí ve škole?
"Ano."
Co tobě se nejvíce líbí ve škole?
"Hračky, obrázky, kreslení a pastelky."
Učíš se už počítat?
"Ano."
A jde ti to?
"Ano."
Co se tobě líbí nejvíce ve škole?
"Celá třída."
Těšíš se, až budeš dostávat známky, nebo se ti líbí, že dostáváte
bonbónky?
"Až budu dostávat známky."
Jaké známky bys chtěl dostávat?
"Třeba jedničky."
V chánovské základní škole fungují přípravné třídy již více než deset
let. Proč vůbec vznikly vysvětlila ředitelka školy Monika Laurychová.
"Protože se ukázalo, že děti jsou nepřipravené, že pocházejí ze
znevýhodněného prostředí a ten handicap byl tak veliký, že bylo nutné ho
nějakým způsobem odstranit, takže proto se už v roce 1993 zřídily přípravné
třídy."
Přístup k dětem, které navštěvují přípravné třídy, je úplně jiný, než u
běžných prvních tříd. V čem se liší?
"Je to takové rodinnější, celá škola je rodinná, protože se děti
všechny znají. Známe se všichni navzájem. Hlavně to chce obětavost a nebrat
to jen jako zdroj peněz. Je to úplně jiné poslání u těchto dětí."
Jak je hodnotíte za jejich činnost, za to, co se naučí?
"Dostávají malé vysvědčení, takové ohodnocení v pololetí a na
konci roku. A vím, že paní učitelky jim velmi často kupují odměny, pamlsky a
takové věci."
Jak jim to jde už v běžné základní škole? Stíhají, nebo jsou naopak děti,
které musí navštěvovat zvláštní nebo speciální školy?
"Stíhají a stíhají velmi dobře. Zrovna nyní se nám to ukázalo,
protože v jedné první třídě, kde je 16 dětí, je většina těch, které prošly
přípravnou třídou, a jedenáct z nich má vyznamenání. Takže se to ukázalo, že
je to úplně skvělá věc."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Přerovská radnice se rozhodla prodat 80 bytů ze Škodovy ulice, které obývají
převážně tamní Romové. Zástupci města se shodují, že tato zanedbaná lokalita
je ostudou města a že je nejvyšší čas, aby přešla do rukou soukromého
majitele. Tamní obyvatele tak čeká kvůli rozsáhlým opravám domů stěhování.
Romové s postupem města nesouhlasí a vůbec netuší, co s nimi bude.
Mostecký magistrát neuzavře proti původním předpokladům smlouvu o spolupráci
s exekutorským úřadem, který ve městě v únoru zahájil činnost. Exekutor
totiž dodatečně požadoval, aby město hradilo náklady v případě neúspěšného
vymáhání pohledávek. Vedení města očekávalo, že by se prostřednictvím
exekutora mohlo podařit účinněji vymáhat poplatky za nájemné a služby
spojené s bydlením v sídlišti Chanov, kde žijí převážně Romové.
Ve čtvrtek 30. března se ve zlínském hotelu Moskva uskuteční debata s Romy o
jejich životě v Evropské unii. Akce se zúčastní romský aktivista Peter
Mercer, předseda britské organizace Východoanglická rada Romů. S českými
Romy pohovoří o tom, jak se mohou sami zapojit do práce na zlepšení svých
životních podmínek.
Romové v Náchodě si mohou vydělat úklidem města. Radnice se totiž stejně
jako loni rozhodla přispět tamním romským sdružením na činnost, pokud se
postarají o úklid v těch ulicích města, kde bydlí většina romských obyvatel.
Pokud budou veřejná prostranství do června čistá, dostane náchodském
komunitní centrum bezmála 50 tisíc korun.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Athinganoi realizovalo projekt Politický výcvik
Občanské sdružení Athinganoi se už několik let věnuje romským studentům
středních a vysokých škol. Mezi úspěšné projekty, které realizovali, se řadí
i Politický výcvik, který před několika lety absolvovala řada Romů. Jak nám
řekla předsedkyně sdružení Gabriela Hrabaňová, do tohoto projektu se zapojí
další zájemci...
"Občanské sdružení Athinganoi spolu s ženskou skupinou Manushe,
což je skupina sekce Slova 21, jsme se rozhodli navázat na tradici
Athinganoi. To je právě politický výcvik, kde jsme v roce 2000-2001
vytrénovali dohromady 20 mladých romských aktivistů k tomu, aby se zapojili
do politiky. Tentokrát právě proto, že to je s Manushema, jsme se rozhodli
věnovat ženám."
Jak se absolventům podařilo umístit v politice?
"Přímé umístění z těchto kurzů není. Ale když se koukám na
výstupy, vidím, jak to každému z nás - já jsem se takovéhoto výcviku
účastnila - pomohlo v orientaci v politickém systému. Abychom
věděli, jak využívat informace při diskusi, při jednání s politiky, na koho
se obrátit, když něco potřebujeme, kam se obrátit, a hlavně si uvědomit, že
politici jsou lidé jako my a že se jich nemáme bát na nic zeptat. To bylo
něco, co mi konkrétně dal výcvik organizovaný v roce 2001. Já jsem tenkrát
kandidovala na magistrát hlavního města Prahy a máme tam například pana
Horvátha z Lysé nad Labem, který je členem zastupitelstva, Cyril Koky je
koordinátor ve Středočeském kraji a ten, si myslím, je jeden z těch, kteří
nejvíce využívají znalosti získané v tomto kurzu."
Kdo se do kurzu přihlásil?
"V této chvíli máme přijato 20 přihlášek, jsou to ženy z celé
České republiky a jsou to ženy, které se už v romské otázce nějak pohybují.
Buď pracují v neziskových organizacích, nebo jsou terénními sociálními
pracovnicemi, anebo asistentkami na školách. Myslím tím, že to jsou ženy,
kterým není opravdu jedno, jak žijeme, jak se nám tady daří a chtějí s tím
něco udělat. Ta motivace je velmi silná."
Jaký program jste pro ně připravili?
"Připravili jsme program, který začneme všeobecnými informaci o
politickém systému, o tom, jak je to rozděleno na lokální úrovni, na národní
úrovni. Budeme se ale také zabývat speciálními politikami zaměstnanosti,
sociálními, ale i vzděláváním. Velký důraz bychom chtěli klást na vytvoření
týmu, na to, aby se ženy naučily spolupracovat mezi sebou, aby využily toho,
že se společně něco naučí, aby dokázaly předat svoje argumenty, svoje názory
právě v jednání s někým jiným. Vzhledem k tomu, že máme dekádu romské
inkluze 2005-2015, tak si myslím, že tohle je jeden z úžasných
nástrojů, které by se v té dekádě daly využít. A to je umět prezentovat své
názory a vědět, komu ta doporučení předat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Husitská církev uspořádala výtvarnou soutěž a besedu na téma Žijeme všichni na jedné zemi
V úterý uplynulo 40 let od vyhlášení Mezinárodního dne za odstranění rasové
diskriminace. Vpředvečer tohoto výročí ocenila Církev československá
husitská v Městské knihovně v Praze vítěze celorepublikové dětské výtvarné
soutěže "Žijeme všichni na jedné zemi". Jana Šustová se
nejprve zeptala biskupa husitské církve Karla Bicana, kolik výtvarných prací
do soutěže přišlo.
"Asi kolem 300, což mě velice překvapilo, protože je skutečně
obdivuhodné, že děti se zabývají touto problematikou a že s takovým zájmem
přistoupily k úkolu, který dostaly."
Mgr. Hany Tonzarové z husitské církve jsem se zeptala, jak vypadají vítězná
výtvarná díla.
"V té nejmladší kategorii do 7 let zvítězily na 1. a 2. místě
obrázky, kde pod obrovským žlutým krásným sluncem jsou spojeny za ruce děti
různých národů a národností. Obrázky na 1. a 2. místě jsou si podobné, mají
stejnou myšlenku, na 3. místě zvítězil obrázek rodina, linoryt, kde je také
znázorněno toto společenství v rodině."
Co se týče skupin, v kategorii nejmladších dětí do 7 let se na prvním místě
umístil obrázek vláčku, který veze děti různých národností. Na druhém místě
je plastika, na které jsou figurky lidí z různých částí země. A jaké dílo se
umístilo na 3. místě?
"Byl to velice zajímavý projekt, kdy třída 1 A vyvedla plasticky a
na tabuli "Přejeme ti všechno nejlepší Lindo Nyguen",
což je vietnamská spolužačka, které přichází přát spolužáci z 1 A. Takže si
myslím, že toto je velice dobrá ukázka toho, že děti již v tomto útlém věku
jsou schopny tuto myšlenku nějakým způsobem přijímat a jsou schopny toto
téma zcela bez předsudků zpracovat."
Kromě prezentace výtvarných děl proběhla také beseda se zástupci africké,
romské, vietnamské a ázerbajdžánské komunity. Sara Nazarová pochází z
Ázerbajdžánu a v České republice žije 8 let. Co pro ní bylo na začátku
nejtěžší?
"Nejtěžší pro mě byl jazyk, musela jsem úplně zapomenout ruštinu,
protože se mi to pletlo, hrozně, a nejtěžší byly ty vztahy, než jsem našla
někoho, než jsem začala komunikovat s nějakým Čechem, našla nějakou cestičku
k nim."
Jak dlouho trvalo, než jste našla cestičku k lidem?
"Hodně dlouho než nás přijali, 4 roky určitě"
Co k tomu pomohlo, že se tu cestu podařilo najít?
"Já si myslím, že jazyk, protože jsme se tady snažili nemluvit
rusky, když jsme viděli ten jejich vražedný vztah k ruštině, báli jsme se
něco říct normálně v ruštině."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Úřad městské části Prahy 7 každoročně pořádá Romský ples
Úřad městské části Prahy 7 se může pochlubit svou činností a komunikací s
Romy. Připravují každoročně nejrůznější akce, ke kterým patří i Romský ples.
Ten právě v tuto chvíli nabírá obrátky v Kulturním domě Vltavská. Více
podrobností prozradila Marii Vrábelové asistentka pro činnost národnostních
menšin Markéta Nejedlá.
"Letošní ples navazuje na minulé ročníky, vycházíme ze zkušeností,
které máme a které jsme získali. Prvotně jsme tyto plesy pořádali s
občanským sdružením, nicméně naše městská část si uvědomila zásadnost tohoto
projektu, takže převzala celkovou iniciativu a celkovou organizaci sama.
Uskutečňováním této akce se posiluje romská emancipace, posiluje se romská
kultura, romské uvědomění. A hlavně je to ze strany městské části Prahy 7
výraz respektu k romství a vůbec k romským občanům, kteří žijí v naší
městské části."
Vy ale nepořádáte jenom romský ples, ale pořádáte i jiné akce, můžete nám
říci, co v nejbližší době chystáte?
"Samozřejmě romský ples je taková třešnička na dortu a je to
opravdu jeden z programů, které se zaměřují na okruh udržování romských
tradic a romské kultury. K těmto projektům bych samozřejmě také přiřadila
soutěž Miss Roma Praha. Tato akce se uskuteční v květnu a je to soutěž o
nejkrásnější romskou slečnu z Prahy."
V minulých letech vítězka cestovala do zahraničí.
"Je to tak, protože vždy je to o tom, že se nepořádá jenom soutěž,
aby se slečny zúčastnily, ale aby to mělo nějakou kontinuální návaznost. Ono
už v předstihu soutěže, nebo respektive v rámci organizování, se snažíme,
aby děvčata prošla jednak samozřejmě přípravou organizačně technickou, aby
si uvědomila určité náležitosti, vystupování atd. Ale hlavně aby to mělo
alespoň nějaký přínos pro jejich další život, což se nám potvrzuje, proto
také děláme tyto soutěže. To opravdu není soutěž pro soutěž, ale je to
proto, že má velký vklad pro svůj další život v rámci zkušeností, které
získala. A jak jste uvedla, samozřejmě jsme poslali jednu z vítězek na
soutěž Miss Makedonia. Byla to romská evropská soutěž, kde naše slečna velmi
úspěšně zabodovala, protože získala 2. místo po jedné Němce. Takže určitě
bychom rádi, pokud tato soutěž bude, stoprocentně jednu z vítězek poslali na
tuto soutěž."
Chystáte také něco ke dni Romů?
"Samozřejmě, tento významný den jako Mezinárodní den Romů vnímáme
jako důležitý moment. V letošním roce jsme to pojali tak, že všichni poradci
z jednotlivých městských částí se dohodli, že se uskuteční taková celková,
koncepční oslava tohoto dne. A připravujeme tady v naší městské části, v
Kulturním domě Vltavská, prezentaci dětských souborů, jak tanečních, tak
hudebních, v rámci spolupráce s neziskovými organizacemi."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 24. března už téměř patří minulosti. Ale naladit
si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|