Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Bylo nám jasné, že název se musí zrodit z naší romské půlky a z české. Přemýšleli jsme, pomáhala nám spoustu přátel, proto se zrodilo Just nevo."

Justýno, jakou hrajete hudbu v kapele?

"Řekla bych, že hrajeme výrazovou, pocitovou hudbu. Jde o to ji cítit. Je to napůl cikánské, napůl jsou to převzaté písničky, ale předělané do jiné harmonie a tak různě experimentujeme."

A jak se vám zpívají romské texty nebo romské písničky?

"Mně se zpívají dobře, právě protože je to pocitová muzika. Dělá mi dobře i to, že nerozumím textu slovo od slova. Protože potom se mohu zaměřit na ten pocit. Když rozumím textu, když zpívám česky, pak jen to již jen o slovech. Alespoň u mě."

Jak byste skupinu charakterizoval? Jako romskou kapelu, nebo jak to může člověk pochopit?

"Nechci právě, aby to byla jenom romská skupina. Chci, aby lidi, kteří si to poslechnou, poznali, že jsou to Just nevo. Že je to takový podpisový vzor, jako třeba Wonder, nebo mnoho jiných slavných interpretů. Řekl bych, že je to takové world etno music."

Kdo skládá texty?

"Romské texty a romskou hudbu skládám já, ale snažíme se o to, aby to nebylo z jedné hlavy. Justýna teď složila písničku, ona to měla v hlavě a já jsem to dal pouze do harmonie a to bylo celé."

Justýno, kde může člověk kapelu vidět nebo slyšet? Kde se objevujete na koncertech?

"Protože jsme z Rokycan a blízko je Plzeň, tak většinou na plzeňském kraji. Teď máme pauzu, protože po změnách spíše zkoušíme, než hrajeme. Teď je to taková výjimka, jinak začneme až bude léto a zatím nevím, kde to bude."

Jaké publikum je lepší? To romské, nebo to české?

"Nejlepší je opravdu smíšené. Líbí se mi, že bílí muziku ocení, protože jí cítí, nerozumí slovům, jak říkala Justýna, ale cítí ji. Dokáží vstát a začít tancovat, nebo blbnout. Ukáží, že jsou pozorní. Zatímco u romských posluchačů vidíte analýzy: "Ten je dobrý, ten nestojí za nic apod." Ale také jsou výjimky. Nejlepší je to smíšené."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
13.01.2006	Na benefičním hudebním večeru pro děti s autismem zahrají i romské kapely	O Roma Vakeren
12.01.2006	Romské kapely vystoupí na benefičním koncertu pro děti s autismem	Zprávy ze života Romů
30.12.2005	Kapela Just Nevo	O Roma Vakeren

Česká republika patří mezi země s příznivou situací v tuberkulóze, kterou dokáže dobře kontrolovat. To potvrzuje i profesor MUDr. Jiří Homolka.

"Situace je stabilizovaná. V roce 2005 jsme měli lehce pod jeden tisíc nově zjištěných případů tuberkulózy."

Od 50. do 90. let počet onemocnění u nás ročně klesal minimálně o 7 %. Ale rozhodně nesmíme usnout na vavřínech, jak říká MUDr. Stanislav Kos.

"Na tuberkulózu se zapomíná, díky tomu, že je jí relativně málo. A hlavně jsme otevřeli hranice směrem na východ. Z té strany k nám přichází imigranti, kteří pocházejí ze zemí, kde je podstatně větší výskyt tuberkulózy."

A kdo u nás patří mezi rizikové skupiny obyvatelstva? To nám prozradí MUDr. František Krejbich.

"Jsou to za prvé bezdomovci, imigranti ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy, dále jsou to drogově závislí, osoby v nápravných zařízeních, zvláště, pokud vstupují do těchto nápravných zařízení."

Doktora Stanislava Kosa jsem se zeptala, zda u nás k rizikové skupině obyvatelstva patří také Romové.

"Romská populace v naší republice nesplňuje kritérium pro stanovení rizikové skupiny. To znamená, že nemá pětkrát vyšší výskyt tuberkulózních onemocnění než ostatní populace. Dá se říci, že o něco vyšší výskyt v České republice je u Romů, ale není to tak statisticky významné, aby byli vyhlášeni rizikovou skupinou. Úplně jiná je situace na Slovensku, v tamějších oblastech, odkud se nám nyní Romové začínají přesunovat do Čech, tam je to významná riziková skupina."

A jakým způsobem na to budete reagovat? Romové ze Slovenska přicházejí, máte již nějaké plány?

"Prakticky u nás bylo odbouráno preventivní vyšetřování rentgenem při zjišťování tuberkulózy. Musíme věnovat zvýšenou pozornost této populaci. Jakmile přijde s některými potížemi, které by mohli svědčit pro to, že by tam tuberkulóza mohla být, musí se udělat rentgen hrudníku a musí se odebrat vykašlávané hleny, aby se infekce prokázala."

Jaké jsou základní příznaky tuberkulózy?

"Dá se říci, že příznaky tuberkulózy se velmi podobají příznakům chřipky. Člověk se cítí unavený, mívá mírně zvýšené teploty, dráždivý kašel, v noci se potí, hubne, nemá chuť k jídlu. Jsou to podobné příznaky jako jsou při chřipce, pouze déle trvají. A právě pokud trvají déle, pak by ho to mělo varovat a jít k lékaři co nejdříve."

Nemocnost na tuberkulózu je tedy u Romů vyšší než v běžné populaci České republiky. Na Slovensku dokonce Romové patří mezi rizikové skupiny. Doktora Krejbicha jsem se zeptala, čím je to způsobeno.

"Jednak charakterem jejich výživy, dále je to jejich sociálně ekonomickými podmínkami, ve kterých žijí, jejich touhou sdružovat se dohromady. To vytváří dobré podmínky k šíření tohoto onemocnění."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.09.2012	V Osečné se otevírá nová školka. I díky rozšířené předškolní výchově bude méně dětí přerazeno do speciální nebo praktické školy	O Roma Vakeren
21.04.2012	V největší sociálně vyloučené lokalitě v Pardubickém kraji vznikla přípravná třída pro předškoláky	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
19.10.2011	Děčínské centrum Vilík pomáhá Romům se začleňováním do běžného života	Zprávy ze života Romů
02.04.2010	Liberecká přípravná třída pro děti ze sociálně slabých rodin	O Roma Vakeren
18.11.2006	Vsetínská Charita se snaží připravit romské děti do školy po stránce dovedností a návyků	Zprávy ze života Romů
04.10.2006	Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů	Zprávy ze života Romů
16.04.2004	Pražská zvláštní škola Záběhlice bude připravovat děti s jazykovou bariérou ke vstupu do základní školy	O Roma Vakeren
13.04.2004	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů

"Mělo by dojít ke zřízení dalších pěti přípravných tříd při některých základních školách a dochází k tomu zejména z toho důvodu, že rok od roku je stoupající trend odkladu dětí při vstupu do první třídy. Bohužel tento trend navyšujícího se odkládání školní docházky se nám projevuje již několik let a obávám se, že bude ještě vzrůstat."

Asi nejdéle fungují přípravné třídy v chánovské základní škole. Mají efekt? Je to znát na dětech, že jimi projdou?

"Chánovská přípravná škola byla první vlaštovka a byla vyvolána akutní potřebou, protože tamní děti ne vždy mají nejzákladnější návyky a znalosti, které jsou naprosto nutné při započetí školní docházky. Osvědčila se nám, návštěvnost byla velice dobrá, byly dobré i výsledky. Pak k tomu přistoupily i další školy na vlastním území města Mostu."

V chánovské základní škole, kterou navštěvují převážně romské děti, se jim v přípravných třídách věnuje Věra Balážová. Jak potvrdila, péče, kterou jim ve škole věnuje, se v dalších letech vrací.

"Musí se k nim přistupovat, že pracuji většinou s těmi, co jsou šikovné a pracují samostatně a s jedním se dvěma pracuji ve dvou skupinkách a pracuji s nimi samostatně."

Máte zkušenosti, že by byly děti připravované z rodiny? Nebo přijdou do školy úplně nepřipravené a koukají, co po nich chcete?

"Většinou nepřipravené, tak jedno, dvě děti jsou připravené, že ví už co mají dělat. Většinou je to skupinka, že ne."

Dostávají domů nějaké úkoly, aby nevypadly z tempa?

"Ne, nedostávají domů úkoly."

O tom, že se dětem ve škole líbí svědčí i nadšení, s jakým tam chodí šestiletá Jana Gabčová a pětiletý Erik Gaži. Co tam děláte?

"Hrajeme si."

A učíte se?

"Ano, třeba jak bude teplo, budeme dělat vajíčka."

Dostáváte známky nebo ne?

"Ne."

A co dostáváte od paní učitelky?

"Bonbóny."

Líbí se ti ve škole?

"Ano."

Těšíš se, až půjdeš do další třídy?

"Ano."

Co bys chtěla, jednou až vyrosteš, čím by si chtěla být?

"Já bych chtěla být uklízečkou."

Tobě se také líbí ve škole?

"Ano."

Co tobě se nejvíce líbí ve škole?

"Hračky, obrázky, kreslení a pastelky."

Učíš se už počítat?

"Ano."

A jde ti to?

"Ano."

Co se tobě líbí nejvíce ve škole?

"Celá třída."

Těšíš se, až budeš dostávat známky, nebo se ti líbí, že dostáváte bonbónky?

"Až budu dostávat známky."

Jaké známky bys chtěl dostávat?

"Třeba jedničky."

V chánovské základní škole fungují přípravné třídy již více než deset let. Proč vůbec vznikly vysvětlila ředitelka školy Monika Laurychová.

"Protože se ukázalo, že děti jsou nepřipravené, že pocházejí ze znevýhodněného prostředí a ten handicap byl tak veliký, že bylo nutné ho nějakým způsobem odstranit, takže proto se už v roce 1993 zřídily přípravné třídy."

Přístup k dětem, které navštěvují přípravné třídy, je úplně jiný, než u běžných prvních tříd. V čem se liší?

"Je to takové rodinnější, celá škola je rodinná, protože se děti všechny znají. Známe se všichni navzájem. Hlavně to chce obětavost a nebrat to jen jako zdroj peněz. Je to úplně jiné poslání u těchto dětí."

Jak je hodnotíte za jejich činnost, za to, co se naučí?

"Dostávají malé vysvědčení, takové ohodnocení v pololetí a na konci roku. A vím, že paní učitelky jim velmi často kupují odměny, pamlsky a takové věci."

Jak jim to jde už v běžné základní škole? Stíhají, nebo jsou naopak děti, které musí navštěvovat zvláštní nebo speciální školy?

"Stíhají a stíhají velmi dobře. Zrovna nyní se nám to ukázalo, protože v jedné první třídě, kde je 16 dětí, je většina těch, které prošly přípravnou třídou, a jedenáct z nich má vyznamenání. Takže se to ukázalo, že je to úplně skvělá věc."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Přerovská radnice se rozhodla prodat 80 bytů ze Škodovy ulice, které obývají převážně tamní Romové. Zástupci města se shodují, že tato zanedbaná lokalita je ostudou města a že je nejvyšší čas, aby přešla do rukou soukromého majitele. Tamní obyvatele tak čeká kvůli rozsáhlým opravám domů stěhování. Romové s postupem města nesouhlasí a vůbec netuší, co s nimi bude.

Mostecký magistrát neuzavře proti původním předpokladům smlouvu o spolupráci s exekutorským úřadem, který ve městě v únoru zahájil činnost. Exekutor totiž dodatečně požadoval, aby město hradilo náklady v případě neúspěšného vymáhání pohledávek. Vedení města očekávalo, že by se prostřednictvím exekutora mohlo podařit účinněji vymáhat poplatky za nájemné a služby spojené s bydlením v sídlišti Chanov, kde žijí převážně Romové.

Ve čtvrtek 30. března se ve zlínském hotelu Moskva uskuteční debata s Romy o jejich životě v Evropské unii. Akce se zúčastní romský aktivista Peter Mercer, předseda britské organizace Východoanglická rada Romů. S českými Romy pohovoří o tom, jak se mohou sami zapojit do práce na zlepšení svých životních podmínek.

Romové v Náchodě si mohou vydělat úklidem města. Radnice se totiž stejně jako loni rozhodla přispět tamním romským sdružením na činnost, pokud se postarají o úklid v těch ulicích města, kde bydlí většina romských obyvatel. Pokud budou veřejná prostranství do června čistá, dostane náchodském komunitní centrum bezmála 50 tisíc korun.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Občanské sdružení Athinganoi spolu s ženskou skupinou Manushe, což je skupina sekce Slova 21, jsme se rozhodli navázat na tradici Athinganoi. To je právě politický výcvik, kde jsme v roce 2000-2001 vytrénovali dohromady 20 mladých romských aktivistů k tomu, aby se zapojili do politiky. Tentokrát právě proto, že to je s Manushema, jsme se rozhodli věnovat ženám."

Jak se absolventům podařilo umístit v politice?

"Přímé umístění z těchto kurzů není. Ale když se koukám na výstupy, vidím, jak to každému z nás - já jsem se takovéhoto výcviku účastnila - pomohlo v orientaci v politickém systému. Abychom věděli, jak využívat informace při diskusi, při jednání s politiky, na koho se obrátit, když něco potřebujeme, kam se obrátit, a hlavně si uvědomit, že politici jsou lidé jako my a že se jich nemáme bát na nic zeptat. To bylo něco, co mi konkrétně dal výcvik organizovaný v roce 2001. Já jsem tenkrát kandidovala na magistrát hlavního města Prahy a máme tam například pana Horvátha z Lysé nad Labem, který je členem zastupitelstva, Cyril Koky je koordinátor ve Středočeském kraji a ten, si myslím, je jeden z těch, kteří nejvíce využívají znalosti získané v tomto kurzu."

Kdo se do kurzu přihlásil?

"V této chvíli máme přijato 20 přihlášek, jsou to ženy z celé České republiky a jsou to ženy, které se už v romské otázce nějak pohybují. Buď pracují v neziskových organizacích, nebo jsou terénními sociálními pracovnicemi, anebo asistentkami na školách. Myslím tím, že to jsou ženy, kterým není opravdu jedno, jak žijeme, jak se nám tady daří a chtějí s tím něco udělat. Ta motivace je velmi silná."

Jaký program jste pro ně připravili?

"Připravili jsme program, který začneme všeobecnými informaci o politickém systému, o tom, jak je to rozděleno na lokální úrovni, na národní úrovni. Budeme se ale také zabývat speciálními politikami zaměstnanosti, sociálními, ale i vzděláváním. Velký důraz bychom chtěli klást na vytvoření týmu, na to, aby se ženy naučily spolupracovat mezi sebou, aby využily toho, že se společně něco naučí, aby dokázaly předat svoje argumenty, svoje názory právě v jednání s někým jiným. Vzhledem k tomu, že máme dekádu romské inkluze 2005-2015, tak si myslím, že tohle je jeden z úžasných nástrojů, které by se v té dekádě daly využít. A to je umět prezentovat své názory a vědět, komu ta doporučení předat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
10.10.2008	Studenti získali informace o životě a možnostech mladých Romů v EU	O Roma Vakeren
29.03.2007	Program oslav Mezinárodního dne Romů 2007 v Praze	Zprávy ze života Romů
07.01.2007	Sdružení Athinganoi se zaměřuje na vzdělávání	O Roma Vakeren
06.10.2006	Do základních škol přicházejí Výukové záložky a skládačky	O Roma Vakeren
01.09.2006	Sdružení Athinganoi připravilo kurzy angličtiny a práce na počítači	O Roma Vakeren
16.06.2006	Pražské sdružení Athinganoi nabídne bezplatné kurzy romštiny	O Roma Vakeren
09.09.2005	Romští studenti by uvítali antidiskriminační zákon	O Roma Vakeren
22.04.2005	Představujeme Gabrielu Hrabaňovou a Ivetu Kenety ze sdružení Athinganoi	O Roma Vakeren
06.04.2005	Festival seznamuje s romskou kulturou i historií	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Asi kolem 300, což mě velice překvapilo, protože je skutečně obdivuhodné, že děti se zabývají touto problematikou a že s takovým zájmem přistoupily k úkolu, který dostaly."

Mgr. Hany Tonzarové z husitské církve jsem se zeptala, jak vypadají vítězná výtvarná díla.

"V té nejmladší kategorii do 7 let zvítězily na 1. a 2. místě obrázky, kde pod obrovským žlutým krásným sluncem jsou spojeny za ruce děti různých národů a národností. Obrázky na 1. a 2. místě jsou si podobné, mají stejnou myšlenku, na 3. místě zvítězil obrázek rodina, linoryt, kde je také znázorněno toto společenství v rodině."

Co se týče skupin, v kategorii nejmladších dětí do 7 let se na prvním místě umístil obrázek vláčku, který veze děti různých národností. Na druhém místě je plastika, na které jsou figurky lidí z různých částí země. A jaké dílo se umístilo na 3. místě?

"Byl to velice zajímavý projekt, kdy třída 1 A vyvedla plasticky a na tabuli "Přejeme ti všechno nejlepší Lindo Nyguen", což je vietnamská spolužačka, které přichází přát spolužáci z 1 A. Takže si myslím, že toto je velice dobrá ukázka toho, že děti již v tomto útlém věku jsou schopny tuto myšlenku nějakým způsobem přijímat a jsou schopny toto téma zcela bez předsudků zpracovat."

Kromě prezentace výtvarných děl proběhla také beseda se zástupci africké, romské, vietnamské a ázerbajdžánské komunity. Sara Nazarová pochází z Ázerbajdžánu a v České republice žije 8 let. Co pro ní bylo na začátku nejtěžší?

"Nejtěžší pro mě byl jazyk, musela jsem úplně zapomenout ruštinu, protože se mi to pletlo, hrozně, a nejtěžší byly ty vztahy, než jsem našla někoho, než jsem začala komunikovat s nějakým Čechem, našla nějakou cestičku k nim."

Jak dlouho trvalo, než jste našla cestičku k lidem?

"Hodně dlouho než nás přijali, 4 roky určitě"

Co k tomu pomohlo, že se tu cestu podařilo najít?

"Já si myslím, že jazyk, protože jsme se tady snažili nemluvit rusky, když jsme viděli ten jejich vražedný vztah k ruštině, báli jsme se něco říct normálně v ruštině."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Letošní ples navazuje na minulé ročníky, vycházíme ze zkušeností, které máme a které jsme získali. Prvotně jsme tyto plesy pořádali s občanským sdružením, nicméně naše městská část si uvědomila zásadnost tohoto projektu, takže převzala celkovou iniciativu a celkovou organizaci sama. Uskutečňováním této akce se posiluje romská emancipace, posiluje se romská kultura, romské uvědomění. A hlavně je to ze strany městské části Prahy 7 výraz respektu k romství a vůbec k romským občanům, kteří žijí v naší městské části."

Vy ale nepořádáte jenom romský ples, ale pořádáte i jiné akce, můžete nám říci, co v nejbližší době chystáte?

"Samozřejmě romský ples je taková třešnička na dortu a je to opravdu jeden z programů, které se zaměřují na okruh udržování romských tradic a romské kultury. K těmto projektům bych samozřejmě také přiřadila soutěž Miss Roma Praha. Tato akce se uskuteční v květnu a je to soutěž o nejkrásnější romskou slečnu z Prahy."

V minulých letech vítězka cestovala do zahraničí.

"Je to tak, protože vždy je to o tom, že se nepořádá jenom soutěž, aby se slečny zúčastnily, ale aby to mělo nějakou kontinuální návaznost. Ono už v předstihu soutěže, nebo respektive v rámci organizování, se snažíme, aby děvčata prošla jednak samozřejmě přípravou organizačně technickou, aby si uvědomila určité náležitosti, vystupování atd. Ale hlavně aby to mělo alespoň nějaký přínos pro jejich další život, což se nám potvrzuje, proto také děláme tyto soutěže. To opravdu není soutěž pro soutěž, ale je to proto, že má velký vklad pro svůj další život v rámci zkušeností, které získala. A jak jste uvedla, samozřejmě jsme poslali jednu z vítězek na soutěž Miss Makedonia. Byla to romská evropská soutěž, kde naše slečna velmi úspěšně zabodovala, protože získala 2. místo po jedné Němce. Takže určitě bychom rádi, pokud tato soutěž bude, stoprocentně jednu z vítězek poslali na tuto soutěž."

Chystáte také něco ke dni Romů?

"Samozřejmě, tento významný den jako Mezinárodní den Romů vnímáme jako důležitý moment. V letošním roce jsme to pojali tak, že všichni poradci z jednotlivých městských částí se dohodli, že se uskuteční taková celková, koncepční oslava tohoto dne. A připravujeme tady v naší městské části, v Kulturním domě Vltavská, prezentaci dětských souborů, jak tanečních, tak hudebních, v rámci spolupráce s neziskovými organizacemi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.03.2006	Přijďte si zatančit na Celostátní romský reprezentační ples do Lysé nad Labem!	O Roma Vakeren
26.02.2005	Lysá nad Labem patřila plesu Romů, přijela i Livia Klausová	Zprávy ze života Romů
12.03.2004	Zhruba pět set Romů si přijelo zatančit do Lysé nad Labem	O Roma Vakeren
05.03.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
05.03.2004	V Praze 7 proběhne romský ples	O Roma Vakeren
15.03.2002	Návštěva na plese v Lysé nad Labem	O Roma Vakeren
01.03.2002	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
07.05.2001	Mezinárodní den Romů vyvrcholil plesem na Smíchově	Zprávy ze života Romů
13.04.2001	Reprezentační ples u příležitosti Mezinárodního dne Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)