Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives peršo vakeraha pale grupa Dela Dap, adoj giľavel e Simona Šenkiovo Prahatar. Palo giľa amenca vakerelas the o Bohuš Matuš u andro O Roma vakeren tumenge mek phenaha, kaj peske šaj džan te khelen.

Nejdříve vám představíme nové album skupiny Dela Dap, kde zpívá i Simona Šenkiová z Prahy. O romské hudbě si popovídáme i se zpěvákem Bohušem Matušem a pokud máte chuť zazpívat si a zatancovat na romském plese, tak tu pro vás máme informace, kde a kdy.

Tiž tumenge phenaha, hoj o jekhetaniben Step by step, sikľol le romen, kaj te dochuden predal peste buči, vakerha tiž palo humanitarno jekhetaniben Adra u džana amenca pro inepos Purim, savo keren sako berš o čhinde.

V O Roma vakeren si povíme o rekvalifikačních kurzech společnosti Step by step, tentokrát pro práci s dětmi. Dozvíte se, že společnost ADRA pořádá mezinárodní výtvarnou soutěž pro děti s názvem Doma je doma, aneb Kam patřím. V závěru O Roma vakeren se vydáme na oslavy židovského svátku Purim. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Rakouská kapela Dela dap právě objíždí Evropu s velkým turné a také s novou zpěvačkou. Zpívá s nimi Simona Šenkiová z Prahy, kterou si můžete pamatovat z vystupování s kapelou Álom a s Khetane Arpáda Čugy. Richarda Samka zajímalo, jak dlouho už Simona se skupinou Dela Dap zpívá.

"Já jsem zpívala s Vojtou Lavičkou v Jugoslávské vinárně a přišel tam manažer z Rakouska, ze skupiny DelaDap, viděl mě, jak zpívám, líbilo se mu to, pozval si mě do Rakouska. Tam probíhal konkurs, hledali zpěvačku, no a líbilo se jim to, tak jsem tam zůstala."

"Když jsem poprvé jela do Rakouska, tak jsem muzikanty neviděla, jenom manažera, který to se mnou natočil, jednu písničku. A podruhé když jsem jela za týden do Rakouska, tak jsem se setkala s celou kapelou a bylo to dobrý."

Jak by se dala charakterizovat kapela DelaDap, je to tradiční romská muzika, nebo je to takový již modernější styl?

"Oni zpívají tradiční písničky a trošku je předělávají, ale ta tradice tam pořád ještě je."

"První vystoupení bylo v Rakousku, byl to přímý přenos do rádia, druhé vystoupení bylo v klubu, také v Rakousku. A protože již zpívám dlouho, tak jsem s nimi vůbec neměla trému zpívat, takže se mi to moc líbí."

Již deset let zpíváš, působila jsi na českých pódiích, můžeš srovnat rakouské publikum a české?

"V Rakousku má DelaDap velký úspěch, lidé tam jsou úplně jiní, odvázaní, nestydí se tancovat."

"Já necvičím, ale chvilku jsem chodila k paní učitelce Nopové, ale ta pak říkala, že se nemusím učit zpívat, takže tam nemusím chodit."

"No s dechem mě učil strašně na zkouškách Arpád Čuga ve skupině Khetane a tam opravdu nás naučil, aby jsme věděli, jak se nadechnout, jak s tím dechem pracovat,"

Kapela DelaDap teď vyráží na světové turné, kolik zemí projedete, kde všude budete vystupovat?

Jsi matka od rodiny, vyrážíš na čtrnáctidenní turné, jak to bude doma?

"Já mám strašně hodného manžela, který mi věří, takže on se o děti postará."

A jak se líbí romská hudba zpěvákovi Bohuši Matušovi?

"Mně se líbí strašně moc romská hudba, hrozně rád i hraji některé písničky, které jsem se naučil v ozdravovně od jedné holčičky, která uměla i romské texty. A zpívám je docela rád i někdy na svých vystoupeních,"

"Mě vždy na tom zaujme ta živočišnost, ty akordy, spojení akordů, které nic nehrají, které jsou naprosto poctivé, protože já si myslím, že většina těchto lidí je čistá v tom smyslu, že jsou v hudbě jedni z nejtalentovanějších."

"Nevím, koho bych tak řekl, Věra Bílá se mi líbí, to určitě, ale slyšel jsem teď novou kapelu, ale nevím, nevím, jak se jmenuje, bohužel."

V úterý 21. března můžete navštívit koncert také v pražském klubu Roxy, začátek je v 18 hodin. Uslyšíte hned několik romských kapel, jmenovitě: JUST NEVO, ANDRE PESTE, jako host vystoupí jazzová americká kapela PHISHBACHER. Se skupinou BENGAS se také představí zpěvačka Stefanie Ruso, se kterou si povídal Jan Mišurec.

"Tak na úvod mě samozřejmě přivedla škola, rodina. Rodiče samozřejmě, maminka harmonikářka, takže tam to bylo už z rodiny, odmalinka, tak tři čtyři roky, doma už se zpívalo. Pak přišla základní škola, školka, tam se také zpívalo, a pak hudební škola, takže lidovka."

"Já jsem samozřejmě začala u těch lidových, což bylo od maminky, a pak to přecházelo dál. Začala jsem se poznávat různé styly, jako bylo disko, po tom disku to začalo víc, že jsem chtěla soul a už jsem věděla, co je americká muzika. A pak jsem se dostala až k jazzu, to už je vrchol v muzice, co mě momentálně bere."

"To je docela široké, řekla bych, že po celé republice. No a zahraničí, abych k tomu ještě přidala, první zem, která mě úplně vzala, že jsem se dostala z České republiky, tak to bylo Švýcarsko. A jedna dobrá švýcarská agentura mi otevřela dveře do dalších zemí, jako bylo Slovinsko, Švédsko, Itálie, Francie. No a nakonec potom zase domů."

"Už jenom ten název, to je jedna věc. A pak ještě k tomu, jaké je to těleso. Zjistila jsem, že to je sedmičlenné těleso, že určitě mají v sobě dost dobrý muziky, takže jsem se napojila na pana Ivana Veselého a ten mě k nim dostal a doporučil. Takže tam vzniklo přátelství a pak tedy spolupráce."

"Já tomu říkám, já se snažím, protože jsem z toho na pár let vypadla, ale tím, že jsem se vrátila domů a zjistila, že romská hudba se tady rozmohla, že už má prostor, jak v rádiích, tak média už je berou dobře a líbí se, takže jsem se do toho také pustila a natočila jednu krásnou písničku. Jmenuje se to Besame mucho, je to takový světový hit, který přezpívala spousta interpretů a já jsem si k tomu udělala svůj vlastní český text, a samozřejmě jsem nezapomněla na romštinu, a tak ten kousek tam proplyne krásně tou jadernou řečí, kterou je romština."

Pokud rádi tančíte, máme pro Vás pozvánku na 9. Celostátní romský reprezentační ples v Lysé nad Labem. Jana Šustová se zeptala Jindry Pařízkové z občanského sdružení Romodrom, kdy a kde se přesně ples uskuteční.

"Ples se koná v sobotu 25. března od 19 hodin v Lysé nad Labem a bude to v prostorách Výstaviště, které je nedaleko autobusového i vlakového nádraží."

Ples byl v minulých letech proslulý tím, že se ho zúčastnila paní Livie Klausová, která si tam i zatančila, pod jejíž záštitou se konal. Kdo převzal letos záštitu nad plesem?

"Letošní rok převzala záštitu, jsme za to velice rádi, paní Dagmar Havlová, manželka bývalého prezidenta Václava Havla."

"K tanci i poslechu bude hrát nymburská kapela Gypsy Billy, ta už také na plese několikrát hrála a je minimálně ve středočeském kraji velmi známá. Dále po hudební stránce tam vystoupí, a to je docela novinka, Stefanie Ruso, to je zpěvačka, která působí po celé Evropě, sklízí velký úspěch. A co se týče tanečního vystoupení, na úvod zatančí taneční skupina dětí z Lysé nad Labem, jmenují se Mirikle. Ty předvedou ukázky tradičního romského tance, a potom vystoupí uskupení Street Gang, kteří předvedou ukázky moderního tance, to je hip hop a break dance. Chystáme pro návštěvníky ještě nějaká překvapení, myslím si, že to určitě bude zajímavé, ale v tuto chvíli nebudu prozrazovat."

"Tak ples v Lysé nad Labem má za prvé velkou tradici, jak jste již řekla, devítiletou, také je to známý ples, většinou v médiích poměrně dostatečně prezentovaný. Takže počty návštěvníků bývají až přes 400. Letos také rozhodně neočekáváme menší účast, než tomu bylo v minulých letech."

Kdyby měl někdo zájem o vstupenky, je možné je koupit až na místě, nebo je lepší si je zarezervovat předem, a pokud ano, tak kde?

"Na místě nějaké vstupenky budou, ale jak jsem již řekla, hlásí se hodně lidí, protože o tomto plese ví, ví, že to je ples kvalitní. Takže na plese bude možné je koupit, ale samozřejmě je lepší si je zarezervovat, nebo zajistit po telefonu nebo emailu. Je to na telefonním čísle 604 113 592, nebo prostřednictvím emailu na info@romodrom.cz."

"V letošním roce tento ples pořádají dvě organizace, a je to občanské sdružení Romodrom a sdružení Dženo ve vzájemné spolupráci. Podílejí se na tom stejnou měrou stejně jako na mnoha různých akcích, které v minulosti pořádaly."

Existují také nějaké webové stránky, na kterých by se lidé mohli dozvědět informace o plesu?

"Jistěže, na webových stránkách obou organizací se rozhodně dozví aktuality o plesu, dozví se také popřípadě nějaké další kontakty, pokud posluchači nestačili zachytit telefonní číslo a e-mail, který jsem diktovala. Takže kdokoli se podívá na stránky www.romodrom.cz nebo www.dzeno.cz, dozví se všechno, co bude hledat.

Lídři nejsilnějších politických stran na jihu Čech s výjimkou Strany zelených se ve včerejším diskusním souboji Otázky Václava Moravce speciál shodli, že kvůli vybudování romského památníku v Letech u Písku není třeba bourat tamní vepřín. Pouze Dana Kuchtová ze Strany zelených uvedla, že vepřín stojící na místě lidského utrpení je nepřípustný a za jeho odstranění navrhuje dát firmě patřičné náhrady.

Deseti problémovým romským rodinám s 35 dětmi v Chomutově pomáhá terénní sociální pracovnice. Vzhledem k neutěšeným poměrům v rodinách dětem hrozilo odebrání do náhradní péče. Díky výchovnému dohledu romské asistentky neskončily v dětském domově, ale mohou zůstat doma. Úkolem sociální terénní pracovnice je neustálý kontakt s místní komunitou Romů a zaměřuje se zejména na zlepšení sociální situace v jednotlivých rodinách.

Vsetínští radní usilují o posunutí termínu zápisu dětí do prvních tříd v tamní základní škole se speciálním výukovým programem. Zápis do této školy by se podle nich měl konat nejdříve týden po zápisech do ostatních škol. Radnice si od toho slibuje, že se zvýší počet romských dětí zapsaných do základních škol, což je podle ní základní předpoklad pro integraci Romů mezi majoritní společnost.

Krnovský klub Zvídálek, který provozuje místní charita, chce motivovat romské děti k většímu zájmu o školu. Nejlepší žáci pojedou za odměnu na dvoudenní poznávací zájezd. Projekt podpořila grantem také čeká pobočka americké nadace Czech Partners. Charita Krnov tak získala 200 tisíc korun, z nichž polovinu použije na nový projekt a zbývající část na nový počítač a mzdy pedagogů.

Příležitost k získání pracovního uplatnění nabízí rekvalifikační kurs občanského sdružení Step by Step. Zbývají ještě poslední místa, která můžete využít. Na podrobnosti se zeptala Marie Vrábelová Davida Švarce z tohoto sdružení.

"Rekvalifikační kurz Lektor volného času začne probíhat od 19. dubna a v tuto chvíli již probíhají pracovní diagnostiky pro zájemce, kteří se chtějí přihlásit do tohoto kurzu a chtějí být následně zaměstnáni."

Kolik máte v současné době zájemců? Jsou tam ještě nějaká volná místa?

"Ano, v tuto chvíli máme 38 zájemců, takže máme ještě 12 volných míst."

"Je to test na počítači, kdy ti zájemci o zaměstnání odpovídají na různě kladené otázky a výsledkem toho je, že my budeme vědět, jaké mají předpoklady pro práci s dětmi."

"Uchazeč musí být obyvatelem hlavního města Prahy, nebo se zdržovat v Praze minimálně polovinu roku. Dále musí patřit do skupiny znevýhodněných na trhu práce, což jsou nezaměstnaní Romové, matky s dětmi, samoživitelky, cizinci, lidé nad padesát let."

"Kurzem projde dvacet lidí, přičemž my zaměstnáme 15 lidí. Takže šance je velká. Může se stát, že během kurzu někdo onemocní, nebo ze závažných důvodů kurz opustí a cílem projektu je zaměstnat 15 lidí."

"V tuto chvíli jednáme se zaměstnavateli, se zařízeními neziskových organizací, to znamená nízkoprahové kluby, různé kluby volného času. Tak stejně jednáme se základními školami, domy dětí a mládeže, plus také jednáme s komerční sférou, kde budou lektoři zaměstnáni, pokud se domluvíme, v dětských koutcích."

"Všechny aktivity, které jsou v rámci projektu Prací za integrací, jsou pro účastníky zdarma."

Z těch, co se už přihlásili a prošli vaším testem, byli někteří, kteří byli na základě testu vyloučeni?

"My výsledky budeme mít až 29. března. Nicméně, již při vyplňování testu byly zřejmé nedostatky uchazečů."

"Zájemci, kteří se chtějí přihlásit do pracovní diagnostiky, se mohou přihlásit do 22. března, kdy 24. března proběhne poslední kolo pracovní diagnostiky. Zájemci se mohou přihlásit na adrese Step by Step Česká republika, občanské sdružení. Mohou kontaktovat přímo mě na telefonu 724 375 288 nebo na pevné lince 266 106 232."

Teď by měly napnout sluch všechny děti a pracovníci družin. Humanitární organizace ADRA vyhlásila mezinárodní výtvarnou soutěž pro děti s názvem Doma je doma, aneb Kam patřím. Obrázky domova mohou malovat sedmileté až jedenáctileté děti z celého světa. Organizátoři chtějí touto nenásilnou formou připomenout, jak je důležité mít domov a někam patřit. Více už Janu Mišurcovi řekla v rozhovoru mluvčí ADRA Šárka Pražáková.

"My přijímáme obrázky nejen od dětí z České republiky, ale přijímáme i obrázky na příklad od dětí z Indonésie, Thajska, Srí Lanky, Bosny, Hercegoviny, Pákistánu a podobně, kde už to - doma - není úplně takovou samozřejmostí. Jak víme, někde byly živelné katastrofy, v některých zemích je krizová situace, takže smyslem této soutěže je dát veřejnosti najevo, že domov je věc velmi vzácná a ukázat, jak to je po celém světě."

Dostali jste už nějaké obrázky? Co děti nakreslily a jak se jim daří malovat?

"Obrázky dostáváme průběžně. Také naši lidé z ADRA, kteří jsou v jednotlivých destinacích, přivážejí obrázky od dětí. Počítáme s tím, že získáme obrázky z celého světa i z České republiky. Bude následovat nejen vyhlášení soutěže, to znamená těch nejlepších obrázků, předsedkyní komise se uvolila být paní Veronika Freimannová, ale i putovní výstava těchto obrázků. Originály vybraných prací budou vydraženy a budou použity na financovány projektu s názvem Pod stan jenom o prázdninách, protože děti v Pákistánu se učí v provizorních podmínkách. Většinu škol v Pákistánu zbouralo zemětřesení v minulém roce. Chtěli bychom tyto peníze použít na financování části projektu stavby škol v Pákistánu. Bude to takové "děti dětem" zase v jiné rovině, ale zároveň tato soutěž by měla ukázat, jaké to je doma, u nás i ve světě."

Kam mají děti posílat obrázky, na jakou adresu? A kdy je konečný termín?

"Mohou to posílat na adresu Humanitární organizace ADRA, Klikatá 90c, Praha 5 - Jinonice, 158 00 a uzávěrka je 31. května. Tímto do soutěže zveme všechny děti nejen jednotlivě, ale samozřejmě školy, kroužky, družiny, prostě všude, kde děti něco tvoří a kde mají chuť něco tvořit."

Tento týden oslavovali Židé svůj nejveselejší svátek, který se jmenuje Purim. Kromě bohoslužeb k němu patří veselé hostiny, maškarní průvody, divadelní hry, obdarovávání chudých a posílání dárků přátelům. Na veselých oslavách letos vystoupili i romští hudebníci v čele s Michalem Marcinem, který hraje na akordeon v romské skupině Do konce a v židovské skupině Chesed. Reportáž z oslav svátku Purim na Židovské radnici v Praze připravila Jana Šustová.

Achašveroš si vybral Ester za ženu (Foto: Jana Šustová)

Neodmyslitelnou součástí oslav svátku Purim jsou divadelní hry zvané Purim Spiel. Většinou vyprávějí o událostech, ke kterým došlo v perské říši za vlády krále Achašveroše ve 4. století před naším letopočtem. Tehdy se králův proradný ministr Haman pokusil vyhladit všechny Židy v říši, ale nakonec se vše v dobré obrátilo a na památku vítězství se slaví Purim. A co se tehdy konkrétně odehrálo? Perský král Achašveroš, který kdysi v opilosti zapudil svou ženu, si po čase začal hledat novou královnu. Nakonec se mu ze všech dívek v Persii nejvíce zalíbila Ester, dívka židovského původu.

Píseň z divadelní hry:
Král vybral si Ester za ženu,
to zpívá celý sál.
Já ostatní dívky zaženu,
ať jdou zase o dům dál.
Vždyť krásná je a líbezná,
jako z pohádky je princezna
to je Ester, její jméno každý zná.

Haman nutí Mordechaje, aby se mu poklonil (Foto: Jana Šustová)

Královna Ester na radu svého strýce Mordechaje králi neprozradila, že patří k židovskému lidu. Po čase se královým prvním ministrem stal Haman, který nenáviděl Židy a chtěl je vyhubit. Zvlášť nenáviděl Mordechaje, který se mu odmítal klanět jako lidskému bohu.

Ukázka z divadla:
Haman: Tak, teď ty, Mordechaji, pokloň se mi!
Zereš: Až k zemi! Tak bude to?
Mordechaj: No, nějak mě bolí v zádech...
Haman: No, já tě varuji: dnes se mi nepokloníš...
Zereš: ... zítra na šibenici visíš!

Haman splnil svou hrozbu a získal od krále souhlas, že 13. dne měsíce adaru mají být všichni Židé v Perské říši vyhlazeni.

Ukázka z divadla:
"13. adaru pověsí se Mordechaj a ostatní Židé, taky dodýchaj!"

Ester se vydala za králem, aby se za svůj lid přimluvila. To bylo odvážné, protože ke králi nesměl nikdo vstoupit bez vyzvání. Za to mu hrozil trest smrti. Král však Ester přijal a vyslechl její prosbu. Proradného Hamana dal pověsit na šibenici a i když se 13. adaru Hamanovi příznivci pokusili Židy vyhubit, byli poraženi. Tento den vítězství se bouřlivě oslavuje, jak vypráví Helena Divecká z pražské židovské obce.

"Protože na Purim se nakonec stalo přesně to opačné, než se mělo stát, než bylo tím zlým Hamanem zamýšleno, tak je i tradicí dělat různé divné věci. A jedna z těchto tradičních věcí je karneval, což je velice lákavé pro děti, a pokračuje to soutěží masek."

Ale na své si přijdou i dospělí, jak vypráví publicista a novinář Jefim Fištejn:

"Je to nejveselejší židovský svátek z celoročního cyklu židovských svátků. Je to svátek, kdy je dovoleno takřka všechno. Je to svátek hlučný, protože čím více hluku, tím lépe, děti si mohou vyhrát a dospělí si mohou dát do nosu."

Skupina Do konce na pražské Židovské radnici (Foto: Jana Šustová)

K Purimu patří alkohol, hudba a tanec. Na bouřlivých oslavách letos vystupoval také romský hudebník Michal Marcin. V neděli hrál na Purimu v Karlových Varech a v pondělí vystupoval s romskou skupinou Do konce na oslavách svátku v Praze.

"Tady byla o něco lepší atmosféra, protože jsme byli čtyři a byli jsme ozvučení. Tady je větší sál a tam to bylo trochu menší, ale takové útulné. Mně se líbí, kde se hraje, kde je veselo, tak tam je všude dobře. A ty dojmy jsou velice dobré, protože jsou všude přívětiví lidé. A Židé jsou přívětiví, protože my Romové, myslím si, s nimi máme hodně společného - například (nerad to připomínám) válku."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 24. února už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.