Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives peršo vakeraha pale grupa Dela Dap, adoj giľavel e Simona Šenkiovo
Prahatar. Palo giľa amenca vakerelas the o Bohuš Matuš u andro O Roma
vakeren tumenge mek phenaha, kaj peske šaj džan te khelen.
Nejdříve vám představíme nové album skupiny Dela Dap, kde zpívá i Simona
Šenkiová z Prahy. O romské hudbě si popovídáme i se zpěvákem Bohušem Matušem
a pokud máte chuť zazpívat si a zatancovat na romském plese, tak tu pro vás
máme informace, kde a kdy.
Tiž tumenge phenaha, hoj o jekhetaniben Step by step, sikľol le romen, kaj
te dochuden predal peste buči, vakerha tiž palo humanitarno jekhetaniben
Adra u džana amenca pro inepos Purim, savo keren sako berš o čhinde.
V O Roma vakeren si povíme o rekvalifikačních kurzech společnosti Step by
step, tentokrát pro práci s dětmi. Dozvíte se, že společnost ADRA pořádá
mezinárodní výtvarnou soutěž pro děti s názvem Doma je doma, aneb Kam
patřím. V závěru O Roma vakeren se vydáme na oslavy židovského svátku Purim.
Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí
Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
Ve skupině !DelaDap působí i česká zpěvačka Simona Šenkiová
Rakouská kapela Dela dap právě objíždí Evropu s velkým turné a také s novou
zpěvačkou. Zpívá s nimi Simona Šenkiová z Prahy, kterou si můžete pamatovat
z vystupování s kapelou Álom a s Khetane Arpáda Čugy. Richarda Samka
zajímalo, jak dlouho už Simona se skupinou Dela Dap zpívá.
"Já s nimi zpívám již pět měsíců."
Jak jste navázali spolupráci?
"Já jsem zpívala s Vojtou Lavičkou v Jugoslávské vinárně a přišel
tam manažer z Rakouska, ze skupiny DelaDap, viděl mě, jak zpívám, líbilo se
mu to, pozval si mě do Rakouska. Tam probíhal konkurs, hledali zpěvačku, no
a líbilo se jim to, tak jsem tam zůstala."
Jaké to bylo, když jsi poprvé jela do Rakouska, do studia?
"Když jsem poprvé jela do Rakouska, tak jsem muzikanty neviděla,
jenom manažera, který to se mnou natočil, jednu písničku. A podruhé když
jsem jela za týden do Rakouska, tak jsem se setkala s celou kapelou a bylo
to dobrý."
Členové kapely DelaDap jsou Romové?
"Jsou to Romové, Maďaři, je tam Srb a Rakušan."
Jak se dorozumíváte?
"Já mluvím česky, tři mluví slovensky a ostatní
německy."
Jak by se dala charakterizovat kapela DelaDap, je to tradiční romská muzika,
nebo je to takový již modernější styl?
"Oni zpívají tradiční písničky a trošku je předělávají, ale ta
tradice tam pořád ještě je."
Vystupovala jsi již s nimi, s muzikanty, jaké to bylo?
"První vystoupení bylo v Rakousku, byl to přímý přenos do rádia,
druhé vystoupení bylo v klubu, také v Rakousku. A protože již zpívám dlouho,
tak jsem s nimi vůbec neměla trému zpívat, takže se mi to moc
líbí."
Zpíváš s nimi v romštině?
"Zpíváme v romštině, ale je to olašská řeč a maďarská."
Máš s tím problémy?
"Teď už ne, ale musela jsem se učit asi měsíc texty."
Již deset let zpíváš, působila jsi na českých pódiích, můžeš srovnat
rakouské publikum a české?
"V Rakousku má DelaDap velký úspěch, lidé tam jsou úplně jiní,
odvázaní, nestydí se tancovat."
Jak je to se zpěvem, cvičíš?
"Já necvičím, ale chvilku jsem chodila k paní učitelce Nopové, ale
ta pak říkala, že se nemusím učit zpívat, takže tam nemusím
chodit."
U zpěvu je důležitý dech, jak je to s dýcháním?
"No s dechem mě učil strašně na zkouškách Arpád Čuga ve skupině
Khetane a tam opravdu nás naučil, aby jsme věděli, jak se nadechnout, jak s
tím dechem pracovat,"
Kapela DelaDap teď vyráží na světové turné, kolik zemí projedete, kde
všude budete vystupovat?
"Letíme do Turecka, pak je Polsko, Německo, Francie,
Holandsko."
Co Česká republika?
"Česká republika, tam nás zase nikdo nechce."
Zkoušeli jste to?
"Chtěli jsme se protlačit na Khamoro, ale nevíme, jestli to
vyjde."
Jsi matka od rodiny, vyrážíš na čtrnáctidenní turné, jak to bude doma?
"Já mám strašně hodného manžela, který mi věří, takže on se o děti
postará."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak se líbí romská hudba zpěvákovi Bohuši Matušovi?
A jak se líbí romská hudba zpěvákovi Bohuši Matušovi?
"Mně se líbí strašně moc romská hudba, hrozně rád i hraji některé
písničky, které jsem se naučil v ozdravovně od jedné holčičky, která uměla i
romské texty. A zpívám je docela rád i někdy na svých
vystoupeních,"
Co Vás na romské muzice zajímá především?
"Mě vždy na tom zaujme ta živočišnost, ty akordy, spojení akordů,
které nic nehrají, které jsou naprosto poctivé, protože já si myslím, že
většina těchto lidí je čistá v tom smyslu, že jsou v hudbě jedni z
nejtalentovanějších."
Koho z romských hudebníků obdivujete?
"Nevím, koho bych tak řekl, Věra Bílá se mi líbí, to určitě, ale
slyšel jsem teď novou kapelu, ale nevím, nevím, jak se jmenuje,
bohužel."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V pražském klubu Roxy vystoupí několik romských kapel, představí se i zpěvačka Stefanie Ruso
V úterý 21. března můžete navštívit koncert také v pražském klubu Roxy,
začátek je v 18 hodin. Uslyšíte hned několik romských kapel, jmenovitě:
JUST NEVO, ANDRE PESTE, jako host vystoupí jazzová americká kapela
PHISHBACHER. Se skupinou BENGAS se také představí zpěvačka Stefanie Ruso, se
kterou si povídal Jan Mišurec.
Kdo Vás přivedl ke zpěvu?
"Tak na úvod mě samozřejmě přivedla škola, rodina. Rodiče
samozřejmě, maminka harmonikářka, takže tam to bylo už z rodiny, odmalinka,
tak tři čtyři roky, doma už se zpívalo. Pak přišla základní škola, školka,
tam se také zpívalo, a pak hudební škola, takže lidovka."
Jaké písničky zpíváte?
"Já jsem samozřejmě začala u těch lidových, což bylo od maminky, a
pak to přecházelo dál. Začala jsem se poznávat různé styly, jako bylo disko,
po tom disku to začalo víc, že jsem chtěla soul a už jsem věděla, co je
americká muzika. A pak jsem se dostala až k jazzu, to už je vrchol v muzice,
co mě momentálně bere."
Kde jste všude vystupovala?
"To je docela široké, řekla bych, že po celé republice. No a
zahraničí, abych k tomu ještě přidala, první zem, která mě úplně vzala, že
jsem se dostala z České republiky, tak to bylo Švýcarsko. A jedna dobrá
švýcarská agentura mi otevřela dveře do dalších zemí, jako bylo Slovinsko,
Švédsko, Itálie, Francie. No a nakonec potom zase domů."
Nyní spolupracujete s kapelou Bengas. Co Vás přivedlo k Bengas?
"Už jenom ten název, to je jedna věc. A pak ještě k tomu, jaké je
to těleso. Zjistila jsem, že to je sedmičlenné těleso, že určitě mají v sobě
dost dobrý muziky, takže jsem se napojila na pana Ivana Veselého a ten mě k
nim dostal a doporučil. Takže tam vzniklo přátelství a pak tedy
spolupráce."
Romská hudba, romské písničky, jak je vnímáte, zpíváte?
"Já tomu říkám, já se snažím, protože jsem z toho na pár let
vypadla, ale tím, že jsem se vrátila domů a zjistila, že romská hudba se
tady rozmohla, že už má prostor, jak v rádiích, tak média už je berou dobře
a líbí se, takže jsem se do toho také pustila a natočila jednu krásnou
písničku. Jmenuje se to Besame mucho, je to takový světový hit, který
přezpívala spousta interpretů a já jsem si k tomu udělala svůj vlastní český
text, a samozřejmě jsem nezapomněla na romštinu, a tak ten kousek tam
proplyne krásně tou jadernou řečí, kterou je romština."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Přijďte si zatančit na Celostátní romský reprezentační ples do Lysé nad Labem!
Pokud rádi tančíte, máme pro Vás pozvánku na 9. Celostátní romský
reprezentační ples v Lysé nad Labem. Jana Šustová se zeptala Jindry
Pařízkové z občanského sdružení Romodrom, kdy a kde se přesně ples
uskuteční.
"Ples se koná v sobotu 25. března od 19 hodin v Lysé nad Labem a
bude to v prostorách Výstaviště, které je nedaleko autobusového i vlakového
nádraží."
Ples byl v minulých letech proslulý tím, že se ho zúčastnila paní Livie
Klausová, která si tam i zatančila, pod jejíž záštitou se konal. Kdo převzal
letos záštitu nad plesem?
"Letošní rok převzala záštitu, jsme za to velice rádi, paní Dagmar
Havlová, manželka bývalého prezidenta Václava Havla."
Jaké skupiny na plese vystoupí?
"K tanci i poslechu bude hrát nymburská kapela Gypsy Billy, ta už
také na plese několikrát hrála a je minimálně ve středočeském kraji velmi
známá. Dále po hudební stránce tam vystoupí, a to je docela novinka,
Stefanie Ruso, to je zpěvačka, která působí po celé Evropě, sklízí velký
úspěch. A co se týče tanečního vystoupení, na úvod zatančí taneční skupina
dětí z Lysé nad Labem, jmenují se Mirikle. Ty předvedou ukázky tradičního
romského tance, a potom vystoupí uskupení Street Gang, kteří předvedou
ukázky moderního tance, to je hip hop a break dance. Chystáme pro
návštěvníky ještě nějaká překvapení, myslím si, že to určitě bude zajímavé,
ale v tuto chvíli nebudu prozrazovat."
Kolik účastníků zhruba mívají plesy v Lysé nad Labem?
"Tak ples v Lysé nad Labem má za prvé velkou tradici, jak jste již
řekla, devítiletou, také je to známý ples, většinou v médiích poměrně
dostatečně prezentovaný. Takže počty návštěvníků bývají až přes 400. Letos
také rozhodně neočekáváme menší účast, než tomu bylo v minulých
letech."
Kdyby měl někdo zájem o vstupenky, je možné je koupit až na místě, nebo
je lepší si je zarezervovat předem, a pokud ano, tak kde?
"Na místě nějaké vstupenky budou, ale jak jsem již řekla, hlásí se
hodně lidí, protože o tomto plese ví, ví, že to je ples kvalitní. Takže na
plese bude možné je koupit, ale samozřejmě je lepší si je zarezervovat, nebo
zajistit po telefonu nebo emailu. Je to na telefonním čísle 604 113 592,
nebo prostřednictvím emailu na
info@romodrom.cz."
Kdo ten letošní ples pořádá?
"V letošním roce tento ples pořádají dvě organizace, a je to
občanské sdružení Romodrom a sdružení Dženo ve vzájemné spolupráci. Podílejí
se na tom stejnou měrou stejně jako na mnoha různých akcích, které v
minulosti pořádaly."
Existují také nějaké webové stránky, na kterých by se lidé mohli dozvědět
informace o plesu?
"Jistěže, na webových stránkách obou organizací se rozhodně dozví
aktuality o plesu, dozví se také popřípadě nějaké další kontakty, pokud
posluchači nestačili zachytit telefonní číslo a e-mail, který jsem
diktovala. Takže kdokoli se podívá na stránky www.romodrom.cz nebo www.dzeno.cz, dozví se všechno, co
bude hledat.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Lídři nejsilnějších politických stran na jihu Čech s výjimkou Strany
zelených se ve včerejším diskusním souboji Otázky Václava Moravce speciál
shodli, že kvůli vybudování romského památníku v Letech u Písku není třeba
bourat tamní vepřín. Pouze Dana Kuchtová ze Strany zelených uvedla, že
vepřín stojící na místě lidského utrpení je nepřípustný a za jeho odstranění
navrhuje dát firmě patřičné náhrady.
Deseti problémovým romským rodinám s 35 dětmi v Chomutově pomáhá terénní
sociální pracovnice. Vzhledem k neutěšeným poměrům v rodinách dětem hrozilo
odebrání do náhradní péče. Díky výchovnému dohledu romské asistentky
neskončily v dětském domově, ale mohou zůstat doma. Úkolem sociální terénní
pracovnice je neustálý kontakt s místní komunitou Romů a zaměřuje se zejména
na zlepšení sociální situace v jednotlivých rodinách.
Vsetínští radní usilují o posunutí termínu zápisu dětí do prvních tříd v
tamní základní škole se speciálním výukovým programem. Zápis do této školy
by se podle nich měl konat nejdříve týden po zápisech do ostatních škol.
Radnice si od toho slibuje, že se zvýší počet romských dětí zapsaných do
základních škol, což je podle ní základní předpoklad pro integraci Romů mezi
majoritní společnost.
Krnovský klub Zvídálek, který provozuje místní charita, chce motivovat
romské děti k většímu zájmu o školu. Nejlepší žáci pojedou za odměnu na
dvoudenní poznávací zájezd. Projekt podpořila grantem také čeká pobočka
americké nadace Czech Partners. Charita Krnov tak získala 200 tisíc korun, z
nichž polovinu použije na nový projekt a zbývající část na nový počítač a
mzdy pedagogů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Step by Step zve na rekvalifikační kurs
Příležitost k získání pracovního uplatnění nabízí rekvalifikační kurs
občanského sdružení Step by Step. Zbývají ještě poslední místa, která můžete
využít. Na podrobnosti se zeptala Marie Vrábelová Davida Švarce z tohoto
sdružení.
"Rekvalifikační kurz Lektor volného času začne probíhat od 19.
dubna a v tuto chvíli již probíhají pracovní diagnostiky pro zájemce, kteří
se chtějí přihlásit do tohoto kurzu a chtějí být následně
zaměstnáni."
Kolik máte v současné době zájemců? Jsou tam ještě nějaká volná místa?
"Ano, v tuto chvíli máme 38 zájemců, takže máme ještě 12 volných
míst."
Pracovní diagnostika znamená jakýsi formulář k přijetí?
"Je to test na počítači, kdy ti zájemci o zaměstnání odpovídají na
různě kladené otázky a výsledkem toho je, že my budeme vědět, jaké mají
předpoklady pro práci s dětmi."
Co ještě musí uchazeč splňovat?
"Uchazeč musí být obyvatelem hlavního města Prahy, nebo se
zdržovat v Praze minimálně polovinu roku. Dále musí patřit do skupiny
znevýhodněných na trhu práce, což jsou nezaměstnaní Romové, matky s dětmi,
samoživitelky, cizinci, lidé nad padesát let."
Když kurz dokončí, jaké má potom šance být zaměstnán?
"Kurzem projde dvacet lidí, přičemž my zaměstnáme 15 lidí. Takže
šance je velká. Může se stát, že během kurzu někdo onemocní, nebo ze
závažných důvodů kurz opustí a cílem projektu je zaměstnat 15
lidí."
Už víte kde?
"V tuto chvíli jednáme se zaměstnavateli, se zařízeními
neziskových organizací, to znamená nízkoprahové kluby, různé kluby volného
času. Tak stejně jednáme se základními školami, domy dětí a mládeže, plus
také jednáme s komerční sférou, kde budou lektoři zaměstnáni, pokud se
domluvíme, v dětských koutcích."
Kurz je bezplatný, nebo je třeba složit určitý poplatek?
"Všechny aktivity, které jsou v rámci projektu Prací za integrací,
jsou pro účastníky zdarma."
Z těch, co se už přihlásili a prošli vaším testem, byli někteří, kteří
byli na základě testu vyloučeni?
"My výsledky budeme mít až 29. března. Nicméně, již při vyplňování
testu byly zřejmé nedostatky uchazečů."
Mohou se ještě zájemci přihlásit? Kam? A do kdy?
"Zájemci, kteří se chtějí přihlásit do pracovní diagnostiky, se
mohou přihlásit do 22. března, kdy 24. března proběhne poslední kolo
pracovní diagnostiky. Zájemci se mohou přihlásit na adrese Step by Step
Česká republika, občanské sdružení. Mohou kontaktovat přímo mě na telefonu
724 375 288 nebo na pevné lince 266 106 232."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
ADRA vyhlásila mezinárodní výtvarnou soutěž pro děti Doma je doma, aneb Kam patřím
Teď by měly napnout sluch všechny děti a pracovníci družin. Humanitární
organizace ADRA vyhlásila mezinárodní výtvarnou soutěž pro děti s názvem
Doma je doma, aneb Kam patřím. Obrázky domova mohou malovat sedmileté až
jedenáctileté děti z celého světa. Organizátoři chtějí touto nenásilnou
formou připomenout, jak je důležité mít domov a někam patřit. Více už Janu
Mišurcovi řekla v rozhovoru mluvčí ADRA Šárka Pražáková.
"My přijímáme obrázky nejen od dětí z České republiky, ale
přijímáme i obrázky na příklad od dětí z Indonésie, Thajska, Srí Lanky,
Bosny, Hercegoviny, Pákistánu a podobně, kde už to - doma -
není úplně takovou samozřejmostí. Jak víme, někde byly živelné katastrofy, v
některých zemích je krizová situace, takže smyslem této soutěže je dát
veřejnosti najevo, že domov je věc velmi vzácná a ukázat, jak to je po celém
světě."
Dostali jste už nějaké obrázky? Co děti nakreslily a jak se jim daří
malovat?
"Obrázky dostáváme průběžně. Také naši lidé z ADRA, kteří jsou v
jednotlivých destinacích, přivážejí obrázky od dětí. Počítáme s tím, že
získáme obrázky z celého světa i z České republiky. Bude následovat nejen
vyhlášení soutěže, to znamená těch nejlepších obrázků, předsedkyní komise se
uvolila být paní Veronika Freimannová, ale i putovní výstava těchto obrázků.
Originály vybraných prací budou vydraženy a budou použity na financovány
projektu s názvem Pod stan jenom o prázdninách, protože děti v Pákistánu se
učí v provizorních podmínkách. Většinu škol v Pákistánu zbouralo zemětřesení
v minulém roce. Chtěli bychom tyto peníze použít na financování části
projektu stavby škol v Pákistánu. Bude to takové "děti
dětem" zase v jiné rovině, ale zároveň tato soutěž by měla ukázat,
jaké to je doma, u nás i ve světě."
Kam mají děti posílat obrázky, na jakou adresu? A kdy je konečný termín?
"Mohou to posílat na adresu Humanitární organizace ADRA, Klikatá
90c, Praha 5 - Jinonice, 158 00 a uzávěrka je 31. května. Tímto do
soutěže zveme všechny děti nejen jednotlivě, ale samozřejmě školy, kroužky,
družiny, prostě všude, kde děti něco tvoří a kde mají chuť něco
tvořit."
Více informací najdete zde.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na veselých oslavách židovského svátku Purim vystoupili i romští hudebníci
Tento týden oslavovali Židé svůj nejveselejší svátek, který se jmenuje
Purim. Kromě bohoslužeb k němu patří veselé hostiny, maškarní průvody,
divadelní hry, obdarovávání chudých a posílání dárků přátelům. Na veselých
oslavách letos vystoupili i romští hudebníci v čele s Michalem Marcinem,
který hraje na akordeon v romské skupině Do konce a v židovské skupině
Chesed. Reportáž z oslav svátku Purim na Židovské radnici v Praze připravila
Jana Šustová.
Neodmyslitelnou součástí oslav svátku Purim jsou divadelní hry zvané Purim
Spiel. Většinou vyprávějí o událostech, ke kterým došlo v perské říši za
vlády krále Achašveroše ve 4. století před naším letopočtem. Tehdy se králův
proradný ministr Haman pokusil vyhladit všechny Židy v říši, ale nakonec se
vše v dobré obrátilo a na památku vítězství se slaví Purim. A co se tehdy
konkrétně odehrálo? Perský král Achašveroš, který kdysi v opilosti zapudil
svou ženu, si po čase začal hledat novou královnu. Nakonec se mu ze všech
dívek v Persii nejvíce zalíbila Ester, dívka židovského původu.
Píseň z divadelní hry:
Král vybral si Ester za ženu,
to zpívá celý sál.
Já ostatní dívky zaženu,
ať jdou zase o dům dál.
Vždyť krásná je a líbezná,
jako z pohádky je princezna
to je Ester, její jméno každý zná.
Královna Ester na radu svého strýce Mordechaje králi neprozradila, že patří
k židovskému lidu. Po čase se královým prvním ministrem stal Haman, který
nenáviděl Židy a chtěl je vyhubit. Zvlášť nenáviděl Mordechaje, který se mu
odmítal klanět jako lidskému bohu.
Ukázka z divadla:
Haman: Tak, teď ty, Mordechaji, pokloň se mi!
Zereš: Až k zemi! Tak bude to?
Mordechaj: No, nějak mě bolí v zádech...
Haman: No, já tě varuji: dnes se mi nepokloníš...
Zereš: ... zítra na šibenici visíš!
Haman splnil svou hrozbu a získal od krále souhlas, že 13. dne měsíce adaru
mají být všichni Židé v Perské říši vyhlazeni.
Ukázka z divadla:
"13. adaru pověsí se Mordechaj a ostatní Židé, taky dodýchaj!"
Ester se vydala za králem, aby se za svůj lid přimluvila. To bylo odvážné,
protože ke králi nesměl nikdo vstoupit bez vyzvání. Za to mu hrozil trest
smrti. Král však Ester přijal a vyslechl její prosbu. Proradného Hamana dal
pověsit na šibenici a i když se 13. adaru Hamanovi příznivci pokusili Židy
vyhubit, byli poraženi. Tento den vítězství se bouřlivě oslavuje, jak
vypráví Helena Divecká z pražské židovské obce.
"Protože na Purim se nakonec stalo přesně to opačné, než se mělo
stát, než bylo tím zlým Hamanem zamýšleno, tak je i tradicí dělat různé
divné věci. A jedna z těchto tradičních věcí je karneval, což je velice
lákavé pro děti, a pokračuje to soutěží masek."
A za co byly děti na karnevalu převlečeny?
"Za kočičku."
"Za princeznu."
"Za piráta"
Ale na své si přijdou i dospělí, jak vypráví publicista a novinář Jefim
Fištejn:
"Je to nejveselejší židovský svátek z celoročního cyklu židovských
svátků. Je to svátek, kdy je dovoleno takřka všechno. Je to svátek hlučný,
protože čím více hluku, tím lépe, děti si mohou vyhrát a dospělí si mohou
dát do nosu."
K Purimu patří alkohol, hudba a tanec. Na bouřlivých oslavách letos
vystupoval také romský hudebník Michal Marcin. V neděli hrál na Purimu v
Karlových Varech a v pondělí vystupoval s romskou skupinou Do konce na
oslavách svátku v Praze.
"Tady byla o něco lepší atmosféra, protože jsme byli čtyři a byli
jsme ozvučení. Tady je větší sál a tam to bylo trochu menší, ale takové
útulné. Mně se líbí, kde se hraje, kde je veselo, tak tam je všude dobře. A
ty dojmy jsou velice dobré, protože jsou všude přívětiví lidé. A Židé jsou
přívětiví, protože my Romové, myslím si, s nimi máme hodně společného
- například (nerad to připomínám) válku."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 24. února už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 -Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren -
Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|