Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořad "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha, so kamel e vlada te kerel ko Lety u Písku. Vakeraha
tiž palo projektos, savo hin predalo nipi, so keren buči predalo Roma, kaj
te nadžan te bešen. Sikavaha tumenge tiž škola andro Ungriko, kaj phiren o
Roma te sikľon te bašaven.
Nejdříve vám řekneme, jak pokročila kauza Lety u Písku. Přiblížíme Vám
projekt sdružení Probace a mediace v justici a také vám v O Roma vekeren
představíme Mezinárodní taneční a hudební školu Talentum.
Tiž amenca džana palo Roma ko Blansko, vakereha palo Baby boxy predalo
čhavore u amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo amare tradicii.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme do Blanska, řeč bude o
Baby boxech a nebude chybět blok romských tradic, tentokrát se dozvíte o
věštění. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Anna Poláková a Richard Samko.
=[ Reportáž ]=
Vláda se zabývala odkoupením vepřína v Letech u Písku
Ve středu se na program vlády dostala otázka vykoupení vepřína v Letech u
Písku. Dlouho očekávaná schůzka s majiteli se uskuteční na konci března.
Ještě před zasedáním kabinetu Marie Vrábelová vyzpovídala Kateřinu Jacques z
Úřadu vlády.
"Bohužel, k tomu vyjednávání, jako takovému, vám nic konkrétního
říci nemohu. Ten termín schůzky, kdy se sejdou zástupci firmy AGPI s
ministerstvem zemědělství se uskuteční 28. 3., tam firma AGPI předestře
nějaké své návrhy, představy, na jejichž základě bude možné
vyjednávat."
Myslíte si, že už je dohoda na spadnutí? Nebo jak se to vůbec vyřeší?
Stihne se to do konce volebního období?
"Chci věřit k tomu, že k dohodě dojde. Ta situace se řeší od roku
1995, od doby iniciativ, které směřovaly k odstranění vepřína, těch byla
celá řada. Přispělo k tomu usnesení Evropského parlamentu, kde se vyzývá
Česká republika, aby vepřín z míst, kde trpěli naši spoluobčané, byl
odstraněn. A mě se zdá, že premiér Paroubek zde velmi jasně a velmi správně
řekl, že snaha o odstranění vepřína skutečně je. Zároveň je důležité říci,
že není smyslem celé transakce poškodit majitele provozu. Oni nejsou
odpovědni za to, co se tam stalo, a nemohou být tudíž za to sankcionováni. A
ten cíl je jasný, aby tam vepřín nebyl a aby to pietní místně bylo náležitě
upraveno, tak jak si zaslouží místo toho významu."
Jedná se tedy o odkup vepřína, nebo jaká forma vyjednávání probíhá?
"To vám nemohu říci, protože v této oblasti jsem vázána slibem
mlčenlivosti. Vím o tom, co se děje v pracovní skupině, jak byly úkoly
jednotlivým resortům dány, ale konkrétně vám k tomu nemohu nic
říci."
Až bude vepřín zlikvidován, uvažuje se o tom, že by se to místo ještě
připravilo, že by tam byl nějaký památník? Nebo už to necháte na Romech?
"Domnívám se, že by bylo velmi dobré, kdyby samotní Romové,
neziskový sektor, občanská společnost se potom podíleli na tom, jak by se to
místo dále formovalo, a k čemu by bylo využito. Zřejmé je, že proto může
stát vytvořit nějaké podmínky, rýsuje se zde třeba možnost nadace, která by
mohla přijímat dary a formou sbírky by se nashromáždily finanční prostředky.
Je možnost, že se zde zapojí i evropské instituce. Důležité je, aby ten
stávající provoz tam nebyl. Myslím si, že budeme moudřejší po té schůzce 28.
3., kdy představitelé firmy AGPI předloží své představy o tom, jak by si to
řešení oni přáli, aby bylo přijatelné."
Víte jaká finanční částka je ve hře?
"Žádná konkrétní částka ve hře není. Tyto finance by tak jako tak
šly ze státní rezervy. Nevím, já to opravdu nevím. Padaly zde různé sumy a
ty se odvozovaly z různých požadavků. A asi i kdybych to věděla, tak bych
neřekla, protože jsem vázána slibem mlčenlivosti v této oblasti."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Staňte se romským mentorem
Máte zájem o práci romského mentora? Pokud ano, tak pro vás máme zajímavé
informace. Pilotní projekt Mentor byl spuštěn už v roce 2004 a setkal se s
velkým úspěchem. Případy, kterých se ujali romští mentoři, byly, jak mi
řekla Barbora Křižanová, z 80ti procent vyřešeny. Sdružení pro probaci a
mediaci v justici hledá spolupracovníky do nového projektu, které i vyškolí.
"Náš projekt Systém mentoringu v trestní justici je zaměřen na
školení mentorů. Jedná se o to, že se snažíme v České republice rozvíjet
novou službu pomoci pro klienty probační a mediační služby, což jsou lidé,
kteří jsou odsouzeni k alternativním trestům a jedná se o klienty z romské
menšiny. Někteří z těchto klientů mají problém s vykonáváním alternativního
a trestu a proto jsme se rozhodli přispět tou pomocí, že vyškolíme nové
mentory, což jsou lidé, kteří pocházejí také z romské menšiny a jsou
vyškoleni v základech práva se zaměřením na alternativní tresty a potom
spolupracují s probační službou a snaží se pomáhat klientům, aby si
alternativní trest řádně vykonali a nedostali se do dalších problémů se
zákonem, případně až do vězení."
Kdo vám pomáhá s financováním, nebo si to ti zájemci platí sami?
"Ne, zájemci kurz absolvují bezplatně a je to díky tomu, že celý
tento projekt byl podpořen v rámci operačního programu Evropských sociálním
fondem a státním rozpočtem české republiky. Tudíž zájemci mají ten komfort,
že je jim hrazeno všechno, jak samotný kurz, tak doprava na kurz, v případě
toho, že budou dojíždět z větší dálky, tak i ubytování, takže kurz pro ně
finančně nijak náročný není."
Kdo se může přihlásit?
"Přihlásit se může člověk, který se hlásí k romské menšině, je mu
minimálně 18 let a má alespoň pět let čistý trestní rejstřík a má zájem
zapojit se do sociálních služeb a řešit problémy romské komunity v místě, ve
kterém bydlí."
V jakých místech je projekt realizován? A kam se mohou zájemci přihlásit?
"Projekt je realizován na několika místech v České republice,
jedná se zejména o severní Čechy, v lokalitách liberecko, jablonecko. Potom
jsou to východní Čechy, hlavně Pardubice, Ústí nad Orlicí, Chrudim, Hradec
Králové a Rychnov nad Kněžnou, ve středních Čechách Nymburk, Kutná Hora,
Kolín, Beroun a Kladno, v jižních Čechách to jsou České Budějovice, Český
Krumlov, Písek, Tábor a Strakonice, samozřejmě okolí těchto měst. Zájemci o
kurzy, které se budou konat, se mohou hlásit do našeho sdružení na telefonní
číslo: 296 180 297."
Co se mohou všechno lidé, kteří se přihlásí, naučit?
"Kurz je koncipován jako vzdělávací se zaměřením na základy
trestního práva. Důležité je říci, že kurz byl v roce 2004 akreditován
Ministerstvem školství jako vzdělávací rekvalifikační kurz."
Jak to vypadá v praxi?
"Jedná se o klienty probační služby, kteří nějakým způsobem
nespolupracují. On si má nějaký trest vykonávat, ale zatím ještě nebyl v
kontaktu vůbec s probační službou. V případě se jedná o klienty, to je
zejména v případě mladistvých, kteří spolupracují, ale je zde velké
ohrožení, že se mohou vrátit na trestní dráhu. Ta jeho činnost spočívá v
tom, že on mu nejen vysvětlí podmínky trestu, ale je schopen a umí mu
pomoci. Ještě je důležité říci, že to není zaměstnání, je to činnost, která
mentorovy zabírá průměrně 10 hodin měsíčně, které si může rozdělit podle
svých možností a podle možností klienta. Za tuto činnost je potom
odměněn."
Řekla Barbora Křižanová ze Sdružení pro probaci a mediaci v justici a já vám
ještě zopakuji telefonní číslo a adresu sdružení: Telefon - 296 180
297 - adresa: Sokolská 26, 120 00, Praha 2.
http://www.spj.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Maďarsky hovořící romské děti mohou studovat Mezinárodní taneční a
hudební školu Talentum
Dnes si uděláme výlet do Budapešti, kde navštívíme Mezinárodní taneční a
hudební školu Talentum. Existuje při romském hudebním a tanečním souboru
Rajkó, který vznikl v roce 1952. Už jeho zakladatel Gejza Farkoš vyhledával
v nejvzdálenějších koutech Maďarska, ale také v jiných zemích,
nejtalentovanější dětské muzikanty a ty přivedl do orchestru. Později byla
pro děti založena Mezinárodní taneční a hudební škola Talentum. Na
podrobnosti se prezidentky souboru Rajkó doktorky Beatrix Berendy zeptala
Jana Šustová.
Kdy jste založili Mezinárodní taneční a hudební školu Talentum?
Oficiálně jsme tuto školu založili v roce 1990. Před tím jsme neměli žádnou
oficiální hudební školu, tu jsme založili až po pádu komunismu, protože jsme
zjistili, že nemůžeme získat romské děti, jelikož ty se nechtějí učit ve
škole, pokud se při tom nemohou zabývat hudbou. Takže v naší zemi jsme se
snažili najít romské děti a dodnes hledáme takové, které se chtějí věnovat
hudbě a do školy půjdou jen, když se jim dovolí hrát.
V jakém věku je možné přijít do této školy?
Do školy mohou přijít romské děti, když je jim osm let. Osmileté děti k tomu
nepotřebují žádné předchozí studium hudby. Pokud k nám přicházejí starší
děti, kterým je třeba 10, 12 nebo 15 let, musí se už předtím, než přijdou k
nám, učit hudbu. Potom dělají zkoušku a když jsou dostatečně dobré, mohou
přijít do školy. Když zakončí školu, je jim 18 nebo 19 let a jsou z nich
profesionálové. Mohou hrát v našem profesionálním orchestru Rajkó, nebo
mohou hrát v jiném orchestru, mohou založit svůj vlastní orchestr nebo mohou
jít hrát do restaurací do Nizozemska, do Belgie nebo kamkoliv chtějí.
Je tato škola otevřená také pro studenty z jiných zemí?
Ano, máme studenty ze Slovenska, z Rumunska a snažíme se najít děti z
Ukrajiny - tedy z území, kde lidé ještě mluví maďarsky, protože je
to škola a děti potřebují mluvit maďarsky, aby v ní mohly studovat. Ale máme
například také dítě ze Slovenska, které mluví jen velmi málo maďarsky a
přesto u nás studuje.
Je zapotřebí za studium platit?
Naše škola je podporována nadací, takže obecně děti platí jen velmi malou
částku za studium. Ale ty děti, které mají špatné finanční zázemí a jejichž
rodiče za ně nemohou platit, nemusí za studium dávat nic. Kromě toho máme
internát, ve kterém děti mohou bydlet a stát jim přispívá na jídlo.
Je Vaše škola zaměřena pouze na romskou hudbu nebo se v ní žáci učí i jiné
hudební žánry?
Je to normální konzervatoř, takže se učí klasickou hudbu, jazz, evergreeny,
pop, folk - všechny hudební styly. Profesoři jsou z hudební
akademie, takže mohou vyučovat všechny hudební styly a ty děti, které mají
více talentu na klasickou hudbu, pak mohou jít na hudební akademii Franze
Liszta v Maďarsku. Učitelé po dětech nevyžadují, aby se zaměřovaly pouze na
klasickou romskou folklórní hudbu.
Je Vaše škola pouze pro romské děti anebo v ní mohou studovat i
ne-Romové?
Je z 99 % pro romské děti, ale my neselektuje a mohou k nám jít studovat
všechny děti. Avšak škola je spojena s romskými tradicemi, takže do ní
přicházejí především Romové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Stát do červnových voleb už zřejmě nestačí odstranit vepřín v Letech u
Písku, který stojí na místě velkého sběrného tábora pro Romy z druhé světové
války. Po zasedání vlády to řekl premiér Jiří Paroubek. Kabinet podle něj
zatím v lokalitě nechá vybudovat pomník obětem romského holocaustu. Jednání
mezi ministerstvem zemědělství a společností AGPI o vykoupení velkovýkrmny
by se mělo uskutečnit v druhé polovině března. Společnost už dříve oznámila,
že areál v Letech je ochotna opustit.
Česká republika letos pošle do fondu mezinárodního projektu Dekáda Romů,
který má do roku 2015 zlepšit život této menšiny, 2O tisíc Eur. Na
koordinaci programu v Česku pak by měl stát poskytnout téměř jeden a čtvrt
miliónu korun. Projekt Dekáda Romské inkluze iniciovala Světová banka a
Institut otevřené společnosti a zapojilo se do ní 8 zemí střední a východní
Evropy.
Desítky rodin z Ostravy přišly kvůli exekutorským srážkám o sociální dávky.
Několik romských žen včera proti postupu úřadů protestovalo na úřadu práce,
kde se dávky vyplácejí. Do nouze se Romové dostali poté, co chtěli před lety
vydělat na mobilním telefonu poskytovanému jako dárek k penzijnímu
připojištění. Teď rodiny kvůli exekuci neplatí nájemné a stěžují si, že
nemají na jídlo a na léky - píší dnešní Lidové noviny.
V českobudějovické Radniční výstavní síni začala ve středu výstava
fotografií etnografky Evy Davidové, která přes 40 let mapuje život Romů v
Čechách i na Slovensku. Uznávaná odbornice v oboru romistiky, která vyučuje
na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,
původně fotografie pořizovala jako dokumenty ke své vědecké práci.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V pražském baby-boxu se už ocitla tři novorozeňata
V baby-boxu v GynCentru v pražském Hloubětíně se už ocitla tři
novorozeňata. Vytápěná schránka, do níž mohou matky anonymně odkládat
nechtěné děti, funguje také v brněnské městské Nemocnici Milosrdných bratří.
Nejprve odmítaná schránka na děti prokazuje svoji důležitou roli. Marii
Vrábelové to také potvrdila Marie Vodičková z Fondu ohrožených dětí.
"Určitě je to šance pro ženy, které jsou přesvědčené, že nejsou
schopné se o děti postarat, které zpravidla i tají těhotenství rodině, jde o
mimo zdravotnické zařízení, aby dítě přežilo a dostalo se do náhradní
rodiny. Já rozšiřování baby-boxů podporuji. Myslím si, že u nás ženy
mají možnost, i tam, kde nemají v dosahu baby-box, zavolat na naše
krizové číslo, které se poměrně dobře pamatuje, a je 776 833 333. My jsme
schopni pro to děťátko kamkoliv dojet, máme pobočky, azylové domy a Klokánky
po celé republice. Ale ženy, které raději s nikým nechtějí v této situaci
mluvit, jsou ve stresu, nechtějí nikomu nic říkat. Pro ně je
baby-box vhodnější, ale je jich bohužel málo a ne každý má možnost
se k němu dopravit."
Novorozeňata jsou nacházena v igelitových taškách, v popelnicích na
skládkách. Myslíte si, že baby-boxy by tomu mohly zabránit, nebo
alespoň omezit?
"Myslím si, že omezit v každém případě. A pokud by byly v dosahu,
bylo by jich dost, myslím si, že by tomu mohly i zabránit. Protože proč by
se nějaká matka, nebo někdo jiný vystavoval nebezpečí trestního stíhání, kde
hrozí základní sazba 3 až 8 let, ale může to být i doživotí. Znám případ,
kdy matka, která zavraždila novorozence, byla odsouzena na doživotí. Pokud
tedy nejedná v rozrušení. Myslím si, že každý by zvolil tuto variantu
- dát děťátko do baby-boxu."
Když matka dá své novorozeně, své dítě, do baby-boxu a dá k němu
rodný list, či jiné instrukce, tím zkomplikuje potom to, že jde dítě do
rodiny, nebo je lepší tam dát dítě bez dokladu?
"Samozřejmě jestli je dítě už někde zapsáno, má rodný list, tak je
nutné ho tam dát s rodným listem, protože zakrátko by se někdo matky
dotázal, co udělala s dítětem. Jestliže to dítě není ještě zapsané, je
porozené mimo zdravotnické zařízení, tak se tam dá bez rodného listu.
Nemyslím si, že je to nějaká velká komplikace, ten rodný list, protože po
šesti týdnech může dát matka souhlas k osvojení a dítě v šesti týdnech může
jít do náhradní rodiny. Dokonce by mohlo jít i dříve, ale naše úřady to
příliš nepodporují, čeká se na šest týdnů, aby osvojení bylo anonymní. Pokud
by se dalo do rodiny dříve, což není vyloučené, tak by ti budoucí osvojitelé
přišli o anonymitu. My jsme tedy navrhovali, aby, pokud s tím rodiče
souhlasí, mohlo jít dítě rovnou z porodnice anonymně do péče budoucích
osvojitelů. Taková úprava je už řadu let v Rakousku, osvědčuje se. To, že si
to nějaká matka rozmyslí, to je naprosto minimální počet případů. A vlastně
to ale zachrání to dítě v tom smyslu, že není deprivováno někde v kojeneckém
ústavu a může navazovat vazby - jak rodina k němu, tak ono k rodině
- hned."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Blansku by mělo vzniknout kontaktní centrum pro drogově závislé
V Blansku by mělo vzniknout kontaktní centrum pro drogově závislé. Usiluje
o to romské křesťanské sdružení Lavina, které nabízí pomoc mladým uživatelům
drog. Duchovní péče se věnuje také dospělým, jak Janu Mišurcovi řekl vedoucí
sdružení Lavina Josef Merta.
"Lavina je občanské sdružení, evangelikální společenství lidí.
Vznikla po osmileté době působení tady v Blansku, kdy jsme spolu s manželkou
každou neděli vedli klub Putereno vudar - Otevřete dveře a v roce
2004 nás Bůh vedl tak, že jsme se přistěhovali do tohoto města, abychom
lidem mohli sloužit, v uvozovkách, na plný úvazek."
Jaké máte aktivity, komu konkrétně pomáháte a kolik lidí využívá služeb?
"Současné aktivity jsou v podstatě každý den a pracujeme s lidmi,
kteří jsou sociálně vyloučení. Tady v Blansku to jsou Romové, jsou to lidé,
kteří nemají vlastní bydlení, byt, jsou to lidé, kteří jsou závislí na
alkoholu, nebo na drogách. Tyto lidi kontaktujeme na ulici nebo v jejich
domovech a převažující část práce je se skupinou mladistvých. Jsou to lidé
ve věku od 12 do 18 let, kteří jsou na lehkých drogách a začínají
experimentovat s tvrdými drogami. Tady v Blansku jsou tři gangy, my
pracujeme s jedním tím gangem, který se jmenuje Elektrárna. Je to skupina
asi 15 osob a podařilo se nám s nimi navázat neformální vztahy. Já s nimi
chodím každou sobotu na dvě hodiny do tělocvičny, kde děláme různé tělesné
aktivity, sportujeme, hrajeme kolektivní hry a ty děti se tam ohromě vyřádí.
Mám velikou radost, vždy když už půl hodiny předem tam v mrazu čekají, až se
ta tělocvična otevře. Kromě těchto aktivit nás navštěvují, mám tady zřízeno
kontaktní místečko, kam za mnou mohou kdykoliv po dohodě přijít, kdy s nimi
mohu mluvit a snažím se je přemotivovávat tak, aby se zamysleli nad hodnotou
svých životů. Začali jsme skupinky biblického studia, kde mluvíme o božích
věcech, mluvíme o Bibli, modlíme se a chválíme Pána Boha."
Co byste chtěli dělat do budoucna?
"Byl jsem dvakrát za starostkou města, potřebuji totiž nebytové
prostory k tomu, abych mohl zbudovat kontaktní místo pro závislé lidi, aby
měli možnost přijít, dát si čaj, popovídat si. Takové území, kde by
nacházeli pokoj."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romská řemesla - 9. díl: Věštění
V seriálu o romských řemeslech a profesích nás dnes čeká věštění. To vždy
bylo velmi rozšířeným prostředkem obživy mezi Romy - mimo jiné i z
toho důvodu, že vyžaduje minimum vybavení a je možné ho vykonávat kdekoliv.
K jeho šíření vedl i zájem neromské veřejnosti o získání předpovědi
budoucnosti. Věštění bylo především záležitostí žen. Na podrobnosti se Jana
Šustová zeptala zástupkyně ředitelky Muzea romské kultury v Brně Mgr. Jany
Polákové.
Z obrazů a z různých povídek máme romské ženy spojené hodně s magií,
vykládáním z ruky a z karet. Můžete nám o tom něco říci?
"To je pravda a není to nějaký výmysl. Ony opravdu tyto prostředky
pro předpovídání budoucnosti samozřejmě používali. Je pravda, že na jedné
straně, třeba v době středověku, bylo majoritní společnosti zakazováno, aby
si jakkoliv nechávala vykládat budoucnost, zvláště pak od Cikánek. Nicméně,
tajemno a představa, že člověk bude vědět, co se stane, lidi na tolik
lákala, že tyto zákazy přestupovali a chodili přímo k nim do tábora,
nechávali si hádat. Nejčastěji hádali Cikánky z ruky a karty byly asi
nejčastějšími způsoby předpovědi. Ony v podstatě přišly na to, že je to
otázka psychologie, že musí pochopit, s čím tam člověk přijde, co by rád
slyšel, v uvozovkách, a podle toho předvídají. Nicméně říká se že Romové
mají vztah ke spojení s tajemnem a s něčím co je nad člověkem, nebo mimo
pozemské dění. Mají hodně takové cítění, takže dokáží předvídat ze snů a
podobně.Těžko říci, fakt je, že v dnešní době je stále spousta Romek, které
předpovídají z karet, nebo i čtením z ruky a živí se tím. A myslím si, že je
spousta lidí, kteří za nimi chodí. Tento způsob obživy je pro ně typický po
staletí a je spojen s kočováním. Když přijely na trh se svými výrobky, které
prodávaly nejčastěji starší děti a ženy, aby si přivydělaly, tak používaly
různé způsoby vykládání budoucnosti. Tu magie, se kterou je to spojené, je
možné rozdělit na dva druhy: bílou a černou. Ta bílá je taková pomocná a
černá je ta, která spíše ubližuje. A Romové často s tímto pomáhali
obyvatelstvu, že třeba léčili zvířata. A oni měli zase jiné způsoby a jiné
prostředky, které si přinesli ze své pravlasti a ze své znalosti. Častokrát
nepoužívali žádné podivné prostředky, ale pro majoritní společnost to bylo
neznámé, takže už k tomu měli určitý odstup. Nechali si sice zvíře vyléčit,
nechali si sice pomoci, nicméně už tam byl efekt strachu. Co kdyby nám
jednou mohli ublížit? Když umí pomáhat, mohou ublížit."
Jsou nějaké zvláštní karty, které romské ženy používaly pro věštění?
"Říká se, že používaly tarotové karty, dost často se jim říká i
cikánské. Ale mimo to se používaly i obvyklé mariášové karty. Ono záleží na
každé té kartářce, jak jsem zaslechla od různých paní, které věští, tak ony
si buď po někom, kdo je to naučí, nebo ony samy si zjistí, z kterých těch
druhů karet se jim vykládá nejlépe a podle toho vykládají. Některým pomáhá
více, když mají karty s názvy, podle určitých stěžejních bodů života, na
příklad nemoc, štěstí, svatba a podobně. A některé vykládají čistě jenom z
mariášových karet, kde ke každé té kartě přisuzují tyto záchytné
body."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 10. března už téměř patří minulosti. Ale naladit
si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 -Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Richard Samko.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Te aven savore
bachtale.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|