Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives peršo vakeraha palo školi. Vakerela amenca e Iveta Pape, savi kerel
buči andro jekhetaniben Nevi škola.
Nejdříve se vydáme do Českých Budějovic, do školy Máj II, kam chodí i romské
děti. Dále nám Iveta Pape ze společnosti Nová škola, řekne, jaká je situace
ve školách se speciální výukou. K tématu se vyjádří i psycholog Slavomil
Hubálek.
Tiž tumenge phenaha, palo romane sportovci, džana amenca ko ostravsko sudos
u vakeraha mek palo amara tradicii.
V O Roma vakeren se vydáme do pražského kongresového centra, kde tento
týden vystoupili mistři Shaolinu a také do Ostravy, kde soud řeší další
případ diskriminace Romů. V závěru O Roma vakeren vám přiblížíme tradiční
řemesla Romů. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený
poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětí
Stížnosti na diskriminaci českých a slovenských Romek a nelichotivé údaje o
postavení této menšiny zněly tento týden v bruselském sídle Evropského
parlamentu. Romské aktivistky požadují od českých úřadů řadu opatření, mimo
jiné i ve školství. Uvádějí, že 70 procent romských dětí u nás nemá šanci
získat plnohodnotné základní vzdělání, protože končí ve zvláštních školách.
Podobně z 25.000 mladistvých Romů jen 1500, tedy šest procent, studuje na
středních školách. Důsledkem je pak i nezaměstnanost 76 procent Romů. Na
tento stav upozorňuje také přední psycholog Slavomil Hubálek.
V minulosti, zejména v některých oblastech, docházelo k tomu, že většina dětí romského původu skončila ve zvláštních školách, bez toho, že by tam na základě psychologického vyšetření nebo zjištění jejích intelektu patřila. Přemístěním do Zvláštní školy došlo k rasové segregaci. Bílé děti chodily do normální školy a romské do Zvláštní. Já jsem na to v minulosti opakovaně upozorňoval, protože jsem vyšetřoval velké množství romských dětí psychologickými texty a zjistil jsem, že ty děti nepatří do Zvláštní školy a byly tam přeřazeny jen proto, že mají jinou barvu pleti. Náš stát to vyřešil šalamounských způsobem, že přejmenoval Zvláštní školy na Speciální školy. Nicméně, někde se ta praxe moc nezměnila a když se na tu třídu podíváte, je to třída rasově segregovaná."
Není to také tím, že v Základní škole potom romské děti jsou jiné povahy, jsou živější. Začínají zde problémy s chováním, s nepozorností. Může učitelka dítě přeřadit, nebo jsou nutné psychologické testy?
"K přeřazení dítěte do Speciální školy slouží Psychologicko-pedagogické poradny, které by měly dítě opakovaně vyšetřit, zjistit důvod jeho selhávání na Základní škole a pokud je to indikované, tak to doporučit."
Dítě, které ukončí Speciální školu, má omezené možnosti v dalším vývoji?
"Má omezené možnosti. Do řady učebních oborů a středních škol se nedostane, takže již v první, druhé třídě zakotvíme sociální handicap člověka i na celý život a tomu je třeba se všemi možnými prostředky vyhnout. Děti by měly mít alespoň na startu všechny stejné podmínky. Jiná věc je, že řada romských dětí pochází z rodin, kde jim rodiče nepomohou při psaní úkolů, nemají počítač, tak jako v jiných rodinách. Řada dětí by potřebovala spíše doučovací kroužky a dohled nad školní přípravou v normální škole, než jejich přeřazování."
Vy máte i zkušenosti s romskými dětmi, mládeží v testech, kde děti mají nedostatky nebo mezery.
"Mají často nedostatky ve schopnosti verbalizace, vyjadřují se hůře, protože vyrůstají v prostředí, kde slovník jejich rodičů je méně kultivovaný. Na druhou stranu děti jsou dnes velmi intenzivně ovlivňovány rozhlasem a televizí a ty děti, které sledují televizi si velmi rychle slovník doplní. U většiny z nich se zjišťuje normální průměrný intelekt a jak jsem řekl, řada z těch dětí byla, podle mého přesvědčení, přeřazena do Zvláštních škol naprosto nesmyslně, zbytečně."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské děti nemusí končit ve zvláštních školách
Romské děti často končily ve zvláštních školách, protože neuměly dobře
česky. Jedna z prvních žen, která poukazovala na tento problém a naopak
vyzdvihla právě romský jazyk u dětí je Iveta Pape ze společnosti Nová škola.
Dokázala mnohé odborníky přesvědčit, že tyto děti jsou stejně inteligentní,
jen se dorozumívají jiným jazykem. Jak ale řekla Marii Vrábelové, cesta k
prosazení těchto zájmů ve společnosti nebyla snadná.
"Já sama za sebe říkám, že používat slova diskriminace by se nemělo v demokratickém státě, nicméně, to co se odehrávalo ve školství od sedmdesátých let až do devadesátých let, by se diskriminací mohlo nazývat. Většina romských dětí, které chodily do Zvláštních škol, zavřely se jim dveře k dalšímu vzdělávání, k dalšímu profesnímu růstu. Dnes Zvláštní školy byly oficiálně zrušeny, bylo nastartováno mnoho programů, je zákon k tomu, že člověk, který absolvoval Zvláštní školu si může dodělat rozdílovou zkouškou základní vzdělání."
Kolikrát Romové dají své děti do Speciální školy, protože tam již má své kamarády, nebo se obávají, aby dítě netrpělo v normální škole.
"Je to pravda, je to lehčí cesta ke vzdělávání a dosažení určitého vzdělání, která pro lidi, kteří sami nemají vzdělání, nebo se nacházejí v životní situaci, kdy řeší jiné problémy, pro tyto lidi, je to ta snadnější cesta a jednodušší. Vzdělávat se znamená pracovat, pracovat na sobě a tito lidé si to nezkusili. Je pravda, že mnoho škol není bezpečným prostředím pro Romy a není otevřených prostředím. Hodně učitelů má předsudky, negativní názory a toto vše ovlivňuje atmosféru doma. Romové považují vzdělání za hodnotu, ocení moudrého člověka, ale mají negativní vztah ke vzdělávání jako k procesu, protože se odehrává v instituci, kde se oni necítí bezpečně."
Ten kdo projde Speciální školou má možnosti studovat dál, nebo je to pouze proto, že má možnost se vyučit, ale ty možnosti jsou omezené?
"Trošku je zde rozdíl v tom, že Zvláštní školy se přejmenovaly na Speciální školy, nebo se organizačně staly Základními školami, takže Základní školy mají teď speciální třídy. To znamená, že všechny děti, které absolvují v dnešní době kteroukoliv Základní školu budou mít základní vzdělání. Otevírá se jím tím cesta k dalšímu vzdělávání. Zda se budou vzdělávat hned nebo až po pěti letech, to je jedno, ale všechny děti budou mít základní vzdělání."
Je důležitá vzdělanost pro Romy do dalšího života?
"Člověk, když se vzdělává, tak se vzdělává, protože ho k tomu vedou určité motivy. Čeští rodiče říkají samozřejmě, vzdělávání je důležité, protože se budou mít dobře budou mít dobrou práci. A v tomto momentě romští rodiče říkají: Na co, když my stejně práci těžko seženeme. A je to pravda, že Romové jsou na trhu práce diskriminovaní, nejen proto, že nemají dostatečné vzdělání, ale i proto, že jsou Romové. To je pravda. Jestli bude ve společnosti taková atmosféra, že k dosažení nějakého povolání je třeba jen vzdělání a nebude se pohlížet na to, kde má jakou barvu pleti, kde bydlí a jak se jmenuje, protože i toto hodně ovlivňuje, zda vás do zaměstnání přijmou nebo ne, pak zde bude motiv vzdělávat se a mít vzdělání."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro Romy
Jak už ale zmínil psycholog Slavomil Hubálek, i dnes se u nás nacházejí
segregované třídy. Dokládá to i následující příspěvek Martiny Vodičkové,
která se vydala do základní školy Máj 2 v Českých Budějovicích. V jedné z
prvních tříd byla více jak polovina dětí romského původu. Někteří rodiče
reagovali tak, že chtěli své "bílé" děti přesunout do
jiné školy. Po dohodě s rodiči a psychology se děti rozdělily a vznikla
třída pro děti z tzv. znevýhodněného socio-kulturního prostředí.
"Takže, všichni otevřou slabikář, Pepiku, kde listuješ, když víš, Martine máš ho v lavici, Michalko ještě o jedno, tam, přečteme to ještě jednou. Michalka:"
"Táta a mama jeli, tata je tu, ale je sám."
"Táta a máma je tam sama."
"To je třída pro děti ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, vyučuje zde paní učitelka paní Mgr. Ježíková, pomáhají ji dvě asistentky. Děti se zde cítí velice dobře." představuje třídu prvňáčků ředitelka Základní školy Máj 2 Marie Nedvědová.
"Děti mají nadstandartní péči v této třídě. Docházejí na přípravu na vyučování. Paní učitelka i paní asistentky pro ně připravují úkoly, které je rozvíjejí a proto můžeme i po půl roce konstatovat, že výsledky jsou velice pěkné."
Když bychom se chtěli ohlédnout, s čím začínaly před půl rokem a co už zvládnou?
"Děti do této třídy nastupovaly školsky nezralé, mnohdy jsme doporučovali odklad školní docházky. Mnozí z nich doma nemluví česky. Když srovnáme, že dnes již velmi pěkně čtou, pěkně počítají, mají pracovní návyky, domnívám se, že tato třída jim prospěla."
Děti budou takto stále pohromadě, nebo jak bude vypadat jejich budoucnost na Základní škole?
"Uvidíme, jak se budou děti vyvíjet a podle toho budeme buď ve třídě pokračovat, pokud bude k jejich prospěchu, nebo je budeme integrovat do běžných tříd."
Jak se ty jmenuješ?
"Roman Dany."
Románku, co tebe baví? Pověz mi.
"Třeba fotbal, hraji basket a třeba mě baví malovat."
A ve škole tě těší co?
"Rád počítám i si rád hraji."
Máš tady kamarády?
"Ano, Pepíka, Milana a Tomáše."
A co vy kluci? Jak se vy jmenujete?
"Já se jmenuji Pepa Proka " "Martin"
Tak Martínku, Pepíku, řekněte mi, co vás těší ve škole?
"Mě baví malování a psát."
"A mě baví psát na tabuly."
Chodíte rádi?
"Ano, chodím."
Své děti chválí i paní učitelka Ivana Ježíková.
"Myslím, že děti udělaly obrovský pokrok, tak jak jsem ze začátku měla problém, abychom si nachystaly správně pomůcky, poznaly správnou pastelku, tak opravdu začaly děti číst, moc hezky počítají, to jim jde výborně a hlavně se naučily samostatně pracovat. To je nejdůležitější, že jsou schopny sami se o sebe postarat a sami splnit nějaký úkol."
V čem je pro Vás ta práce jiná.
"Trošičku v tom, abychom si správně porozuměly, což je někdy problém."
Na závěr dejme slovo socioložce Jiřině Šiklové.
" Já si myslím, že mnohdy ty zvláštní školy nebyly jen diskriminační, že to byla snaha pomoci dětem, které v rodinách nedostávaly stejný start, jako dostávala majorita. Já bych osobně byla pro, aby ze zvláštních škol, které dneska jsou, se vytvořily jakési vyrovnávací třídy, aby byli zaplaceni učitelé, kteří by pomohli těmto dětem dohnat to, co jim chybí, tak aby školy mohly ukončit již ve školách běžných."
Děti, které vystudují na této specielní škole, jsou nějakým způsobem handicapovány do dalšího života?
"Určitě, je to pro ně velké omezení, protože stejně tak učitelé jako státní správa jsou dělány podle určitého, jak my říkáme Vorschriftu, podle určitého předpisu a automaticky se ten, kdo to posuzuje, kdo se na to dívá, to jest na dítě ze zvláštní školy, aniž změří jeho schopnosti a jeho možnosti, a pak by teprve měl rozhodovat. Jsme přeci individua a jsme všichni hodnotní jedinci a někoho zaškatulkovat jenom proto, že patří k té nebo oné skupině, nebo že absolvoval tu a tu školu je určitě nesprávné."
Neměli by být rodiče dětí více informováni?
"Domnívám se, že by o tom měli být informováni především učitelé a státní správa a nenabízet jim to a vysvětlit jim plus a mínus a vysvětlit jim, že když náhodou oni půjdou a dají ty děti dál, do školy, která není zvláštní, která je běžná, a bude to pro ně určitým způsobem handicapem, tak po té stránce, že je tam budou muset vodit, nebo že tam ty děti budou muset dojíždět, takže je to pro ně lepší právě kvůli tomu stigmatu, které má prozatím ta zvláštní škola."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Stížnosti na diskriminaci českých a slovenských Romek a nelichotivé údaje o
postavení této menšiny zazněly tento týden v Bruselském sídle Evropského
parlamentu. "Romská žena je vlastně trojnásob diskriminována
- nejprve jako žena, pak jako příslušnice romské komunity, velmi
negativně v Česku vnímané a také v rámci vlastní patriarchální
komunity" uvedla Martina Horváthová ze sdružení Manushe.
"Chceme respekt. Necítíme se být rovnocennými občany České
republiky. Necítíme se svobodné a bojíme se o své děti",
zdůraznila Horváthová.
Mladí Češi budou zřejmě moci od začátku příštího roku snadněji získat práci
v Kanadě. Stejné vyhlídky mají i mladí Kanaďané v Česku. Vyjednávací týmy
obou zemí totiž v těchto dnech uzavřely dohodu o usnadňování dočasných
pracovních pobytů mladých lidí, jak informovalo kanadské velvyslanectví v
Praze. Smlouvu ještě musí ratifikovat vlády obou států.
Policisté obvinili už druhého muže v případu, při němž 19. ledna v krnovské
Hypernově ochranka řešila násilím konflikt se dvěma romskými mladíky. Ti
tvrdí, že byli kvůli údajné krádeži zbiti a svlečeni do naha. Krátce na to
skupina příbuzných a známých romských mladíků napadla naopak v hypermarketu
členy ochranky. O případu informují dnešní Moravskoslezský deník a Mladá
fronta Dnes.
Občanské sdružení Romea připravilo pro 12 Romů žijících v Praze školení,
které je připraví na práci terénních zprostředkovatelů práce. Všichni
absolventi kurzu obdrží certifikát, ti nejlepší získají pracovní uplatnění.
Zprostředkovatel bude kontaktovat různé pracovní agentury, internetové burzy
práce a zároveň bude plnit roli prostředníka mezi úřadem práce a
nezaměstnanými.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Čínští mistři shaolinu předvedli své umění v Praze
Čínští mistři shaolinu předvedli své umění v Praze v Kongresovém centru. Na
unikátní podívanou se přišlo podívat velké množství příznivců bojového
umění. Svebora Mašiče a Marka Poláka, kteří se tomuto netradičnímu sportu
věnují, oslovil Jan Mišurec.
Ty jsi se byl podívat na vystoupení šaolinu v Praze, jak se ti líbilo?
"Líbilo se mi to strašně moc, zejména taková ta filozofická část, kdy oni mluvili o vzniku a o hloubce kung-fu, že to není o boji, je to hlavně o mysli."
Jak dlouho se již o toto umění zajímáš?
"Já se o to zajímám již dva roky. Ke kung-fu mě zavedla filozofie, zen budhismus. Cvičím sám doma, potom chodím na tréninky, cvičíme hlavně fyzičku, techniku a potom sparringy, to znamená v ringu s partnerem do sebe prostě bušíme, abychom jsme si to vyzkoušeli reálně, ten boj."
Použil bys to někdy jako sebeobranu?
"Nikdy bych nezaútočil jako první. Protože to není o tom být agresivní, to je o tom jenom se bránit a s tou sílou, co ten člověk po tréninku získá, to je síla hodně velká, může tomu člověku hodně ublížit a je to hodně nebezpečný."
Je to hodně o koncentraci vlastní mysli, dokážeš se nějak duševně zklidnit, zkoncentrovat?
"Dokážu to, je to ale hodně náročné, trénink musí být dlouhodobý."
Co už vlastně všechno umíš, co dokážeš?
"Ty začátky byly strašně těžký, strašně náročný, hlavně ta fyzička, protože já jsem vždycky byl takovej hubenej, bez síly. Teď už jsem na tom líp."
Co třeba strava?
"Buď jsem se přecpával, nebo jsem vůbec nejedl, teď musím dodržovat přísný režim jídla. Třikrát denně se najíst, nějaké ovoce, nepřecpávat se."
Jak je to vůbec se získáváním informací o bojovém umění a jsou nějaké specializované obchody na oblečení, na výbavu a podobně?
"Obchodů je tady, konkrétně v České republice docela dost, a získávání informací je v současné době nejlepší na internetu."
Ty jsi také byl na vystoupení šaolinu v Praze. Jak se ti to líbilo?
"Mně se to líbilo docela hodně, akorát jsem neměl tu správnou náladu na to, aby se mi to líbilo na ten správný způsob. Jinak to bylo pěkný. Tyhle věci všechny znám, takže jediné co mě zaujalo, bylo vidět to na vlastní oči. Mě zajímá také ta filozofie spíš než to, co ty lidi dokážou, to nejsou sportovci, to je životní filozofie. Oni jsou čistí a nemají ani už lidské emoce, co má tenhle zkaženej svět. A oni jsou jenom to dobro, čistota a ctnosti a žijí v těchto věcech. A to je dneska pro Evropana nebo i pro Američana nepochopitelná věc, to v čem oni žijí. Snažím se dodržovat to, co mě zajímá, to v co věřím, jejich filozofii."
Co třeba praktický život?
"Člověk si musí říct hlavně sám sebe, to je nejdůležitější, co oni udělali. Oni žijí, co já vím bez žen, beze všeho, zavření v klášteře třeba dvacet let, a to už je hodně veliký zříkání se sama sebe, zapomenout a žít v tý čistotě. Až nabijí ty ctnost, až porazí svého mistra, aby on sám šel kupředu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ostravský soud řeší další případ diskriminace Romů
Ostravský soud začal řešit další případ diskriminace Romů. Trojice romských
mladíků zažalovala Helax club - jeden z podniků na známé Stodolní
ulici - za to, že je tam ochranka nepustila. Každý z nich žádá 30
tisíc jako odškodnění a písemnou omluvu. Jsou přesvědčeni, že hlavním
důvodem, proč se dovnitř nedostali, je jejich barva pleti. Proces sledovala
Andrea Čánová.
"Bylo to takové, že tam nemůžeme jít a ostatní lidí tam můžou a myslím si, že to není fér. My jsme tam stáli a bavili jsme se s ním, jestli nás pustí, neřekli nám důvod a plno lidí chodilo úplně normálně klasicky, jako kdyby se nic nedělo. A nás tři nepustili, nevím, bylo to takové nepříjemné."
Jeho bratr Gustav Jedinák má na to jediné vysvětlení, nepustili je tam, protože jsou Romové.
"Protože si alespoň myslíme, že to je diskriminace jen kvůli nám, protože máme jinou barvu pleti, jinak kdybychom měli jinou barvu pleti, tak nás tam asi pustí."
Takové argumenty právnička klubu u soudu odmítla. V Helax klubu podle ní Romy nediskriminují, například tam uspořádali soutěž miss, kterou vyhrála romská dívka. Trojici mladíků tam podle ní nepustila ochranka, protože si odmítali sundat bundy v šatně. To potvrdil i jeden ze strážců Radan Pustějovský.
Jaký byl hlavní důvod, proč jste je tam nepustili?
"Protože si nechtěli odložit tu bundu, o to šlo jenom."
"My jsem chtěli dovnitř, u šatny jsme si chtěli sundat bundy, jak jsme si je sundavali,tak nás ti vyhazovači nechtěli pustit dovnitř, a už jsme se jich ptali proč a oni říkali, že k tomu mají svoje důvody, že nás dovnitř nepustí."
Oponuje ale třetí z romských mladíků Josef Gorol. Helax klub tímto způsobem vyzkoušeli lidé z poradny pro občanská a lidská práva. David Zábranský z tohoto sdružení vešel do podniku ve stejnou dobu jako Romové a při vstupu mu ochranka žádné potíže nedělala.
"K nám se chovali tak, že nás pustili úplně bez problémů. Pustili nás přes šatnu, dali jsme si věci do šatny, pak jsme dostali nějaký přívěšek, což nahrazuje vstupenku, pak jsem si sedli, dali jsme si nápoj a normálně jsem tam seděli. Tak já to vnímám tak, jak je to úplně jasný, to znamená, že tam nechtěli pustit Romy a o tom je ten spor a je to úplně jasný. Teď jde jenom o to dokázat to u soudu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romská řemesla - 8. díl: Korytáři
V seriálu o romských řemeslech a profesích si dnes budeme povídat o
korytářství. Toto náročné řemeslo v řadě zemí střední a jihovýchodní Evropy
Romové provozují už po staletí neměnnou technikou a neměnným výrobním
způsobem. U nás je korytářství doménou malé skupiny tzv. rumunských Cikánů
- korytářů, jejichž předkové do našich zemí přišli v 19. století
právě z Rumunska. Na podrobnosti se Jana Šustová zeptala zástupkyně
ředitelky Muzea romské kultury v Brně magistry Jany Polákové.
"Toto řemeslo se stejně tak jako všechno ostatní dělilo z otce na syna, většinou to byly Romové usazení, ale občas vyjížděli do nejbližšího okolí prodávat svoje výrobky. V dřívějších dobách vyráběli tak, že vyrobili a poté prodali. Dnes je těch korytářů méně a vyrábějí spíš na zakázku a hlavně na Slovensku."
Co konkrétně korytáři vyráběli?
"Hlavní výrobky, které dělali, to byla hlavně koryta, která se užívala při zabijačkách, pak vyráběli tzv. vhance, to jsou takové kulaté malé mísy, ve kterých se zadělávalo těsto nebo na maso, a potom vyráběli takové doplňkové předměty, vařečky, lžičky a co kdo potřeboval do domácnosti. Zatímco ta koryta byla vyráběna především v letních měsících, tak ty menší předměty se mohly vyrábět doma. Koryta bylo totiž třeba vyrábět venku a u vody, dřevo totiž muselo být občas namáčeno. Nejčastěji se používal topol a fungovalo to tak, že když se celý kmen srazil a opracoval, tak se rozpůlil a potom se v kmeni vydlabávala koryta určité délky."
Z jednoho silného kmene topolu se dá vyrobit 10 až 16 koryt, nejtěžší prací je hrubé tvarování koryta speciálními sekyrami, na zaokrouhlování jsou užívány sekery a na vydlabávání slouží specielní zaoblené nástroje zvané teslice. Vnější část je pak vyhlazován delším nožem, který má na obou koncích rukojeť. Jany Polákové jsem se ještě zeptala, jestli Romové také vyráběli koryta z kamene.
"Zpracování kamene je takové složitější, není to typické romské řemeslo a co se týče žlabů, ty si myslím, nevyráběli, žlaby do chlévů a podobně. Oni zpracovávali kameny pouze tím způsobem, že zpracovávali štěrk a to byla záležitost hlavně ženská. Rozbíjeli velké kameny na kusy, které byly potřeba, většinou pracovali při nějakém lomu a podobně.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 24. února už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 -Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
V minulosti, zejména v některých oblastech, docházelo k tomu, že většina dětí romského původu skončila ve zvláštních školách, bez toho, že by tam na základě psychologického vyšetření nebo zjištění jejích intelektu patřila. Přemístěním do Zvláštní školy došlo k rasové segregaci. Bílé děti chodily do normální školy a romské do Zvláštní. Já jsem na to v minulosti opakovaně upozorňoval, protože jsem vyšetřoval velké množství romských dětí psychologickými texty a zjistil jsem, že ty děti nepatří do Zvláštní školy a byly tam přeřazeny jen proto, že mají jinou barvu pleti. Náš stát to vyřešil šalamounských způsobem, že přejmenoval Zvláštní školy na Speciální školy. Nicméně, někde se ta praxe moc nezměnila a když se na tu třídu podíváte, je to třída rasově segregovaná."
Poslech:
Související články
"Já sama za sebe říkám, že používat slova diskriminace by se nemělo v demokratickém státě, nicméně, to co se odehrávalo ve školství od sedmdesátých let až do devadesátých let, by se diskriminací mohlo nazývat. Většina romských dětí, které chodily do Zvláštních škol, zavřely se jim dveře k dalšímu vzdělávání, k dalšímu profesnímu růstu. Dnes Zvláštní školy byly oficiálně zrušeny, bylo nastartováno mnoho programů, je zákon k tomu, že člověk, který absolvoval Zvláštní školu si může dodělat rozdílovou zkouškou základní vzdělání."
"Takže, všichni otevřou slabikář, Pepiku, kde listuješ, když víš, Martine máš ho v lavici, Michalko ještě o jedno, tam, přečteme to ještě jednou. Michalka:"
"Táta a mama jeli, tata je tu, ale je sám."
"Táta a máma je tam sama."
Ty jsi se byl podívat na vystoupení šaolinu v Praze, jak se ti líbilo?
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články