Závěry z konference romských žen v České republice
21-02-2006
Ve dnech 10. - 11. února 2006 se v Praze uskutečnilo první setkání romských žen z celé republiky. Mezi účastnicemi byly zaměstnankyně státní správy, médií, učitelky, terénní sociální pracovnice, zástupkyně neziskových organizací i ženy v domácnosti. Byla to jedinečná příležitost romských žen s mnohaletými zkušenostmi promluvit o problémech, se kterými se každodenně setkávají.
Definovaly zde existující problémy a navrhly jejich řešení v oblastech vzdělávání, životních podmínek a zdraví. Zabývaly se také otázkou zvýšení politické participace příslušníků romské komunity. Právě pohled žen zde dosud chyběl.
Z debat vyplynulo, že kromě diskriminace v důsledku barvy pleti ve všech oblastech života příslušníky minorit každodenně ohrožuje přímé fyzické násilí příslušníků mnoha extremistických sdružení. Matky se bojí o své děti a proto žádají zrušení Národní strany a důsledné potrestání rasových útoků. Jako plnohodnotné členky společnosti se ženy chtějí cítit svobodně a bezpečně, rovněž žádají respekt v běžných oblastech života. Na legislativní úrovni je zcela žádoucí urychlené přijetí anti-diskriminačního zákona, který zaručí zvýšenou vymahatelnost práva obětem rasové diskriminace.
Navzdory tomu, že si romské ženy uvědomují nezbytnost vzdělání, shodly se, že jejich děti nemají rovnocenný přístup k plnohodnotnému vzdělání. Vzdělávají se v prostředí plném předsudků a zažitých stereotypů. Romské rodiny mnohdy žijící na pokraji chudoby, kdy nemohou uspokojit i své nejzákladnější potřeby, mají těžkosti důsledně zapojit své děti do vzdělávacího procesu. Shodly se, že je důležitá předškolní příprava a větší počet asistentů učitele především v mateřských školách. Romské ženy tedy žádají více přípravných ročníků v těchto zařízeních a zavedení funkce asistenta učitele. Pro odstranění předsudků a stereotypů, je nutné podrobněji seznámit pedagogické sbory se specifiky a odlišnostmi romské rodiny. Tím se vytvoří bezpečné prostředí pro děti a jejich rodiče.
Malé procento romských žen má ve srovnání s majoritou dlouhodobé zaměstnání, v případě, že zaměstnány jsou, jedná se o práci neodbornou či manuální bez ohledu na dosažené vzdělání. Jeden z důvodů vysoké nezaměstnanosti je přetrvávající diskriminace na trhu práce.
S nízkou vzdělaností a následně i zaměstnaností Romů souvisejí špatné životní podmínky, v nichž žijí. Romské matky nechtějí vychovávat své děti v nekvalitních přeplněných, vlhkých a špatně vytápěných bytech. Jako důsledek těchto nevyhovujících životních podmínek je i horší zdravotní stav. Alarmující je nedůvěra vůči lékařskému personálu, díky níž mnoho Romů nevyhledává lékařskou péči ani v případě akutní potřeby, nemluvě o zanedbávání prevence. Lidé nesmí zbytečně umírat z důvodu opožděného poskytnutí rychlé lékařské pomoci. Romské ženy dále považují za nepřípustné, aby pacienti byli označování v evidenci za pacienty tmavé pleti. Citlivým, bolavým a aktuálním tématem byla nucená sterilizace, která je velmi vážnou formou porušování lidských práv.
Romské ženy si uvědomují, že jejich účast na veřejném a politickém dění je nedostatečná. Jednou z příčin je nedůvěra vůči politické reprezentaci, chybí znalost potřeby účasti na veřejném dění. Přesto existují ženy i muži, které se zapojují do aktivit politických stran a přispívají tak k vyššímu zastoupení Romů na kandidátních listinách. Romské ženy tedy požadují kampaně zaměřené na vysvětlení důležitosti volební účasti a větší otevřenost politických stran. Strany by také měly více zohlednit otázky společného soužití menšin a majority ve svých politických programech.
Shrnutí toho, co romské ženy cítí a žádají, bude v nejbližší době předáno odpovědným stranám.
| 
Ve dnech 10. - 11. února 2006 se v Praze uskutečnilo první setkání romských žen z celé republiky. Mezi účastnicemi byly zaměstnankyně státní správy, médií, učitelky, terénní sociální pracovnice, zástupkyně neziskových organizací i ženy v domácnosti. Byla to jedinečná příležitost romských žen s mnohaletými zkušenostmi promluvit o problémech, se kterými se každodenně setkávají.
Navzdory tomu, že si romské ženy uvědomují nezbytnost vzdělání, shodly se, že jejich děti nemají rovnocenný přístup k plnohodnotnému vzdělání. Vzdělávají se v prostředí plném předsudků a zažitých stereotypů. Romské rodiny mnohdy žijící na pokraji chudoby, kdy nemohou uspokojit i své nejzákladnější potřeby, mají těžkosti důsledně zapojit své děti do vzdělávacího procesu. Shodly se, že je důležitá předškolní příprava a větší počet asistentů učitele především v mateřských školách. Romské ženy tedy žádají více přípravných ročníků v těchto zařízeních a zavedení funkce asistenta učitele. Pro odstranění předsudků a stereotypů, je nutné podrobněji seznámit pedagogické sbory se specifiky a odlišnostmi romské rodiny. Tím se vytvoří bezpečné prostředí pro děti a jejich rodiče.
Romské ženy si uvědomují, že jejich účast na veřejném a politickém dění je nedostatečná. Jednou z příčin je nedůvěra vůči politické reprezentaci, chybí znalost potřeby účasti na veřejném dění. Přesto existují ženy i muži, které se zapojují do aktivit politických stran a přispívají tak k vyššímu zastoupení Romů na kandidátních listinách. Romské ženy tedy požadují kampaně zaměřené na vysvětlení důležitosti volební účasti a větší otevřenost politických stran. Strany by také měly více zohlednit otázky společného soužití menšin a majority ve svých politických programech.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články