Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha, kaj thoven avri sľiki amare anglune romendar.
Dodžanena tumen, sar bašaven o Roma andale India the tiž vakareha pal oda,
hoj o Roma kamen, kaj andre televizia te avel nevo programos.
Nejdříve vám povíme o výstavě amerického fotografa Chada Evanse Wyatta,
představené na českém velvyslanectví ve Spojených státech, přiblížíme vám
romskou kapelu z Indie, která vystoupila v Národním divadle na festivalu
Otevřená náruč a dozvíte se, že menšiny chtějí více prostoru v České
televizi.
Tiž amenca džana pre peršo romaňi konferencia, kaj pes oka kurko sgejle
romňija.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám se společně vydáme do pražského hotelu
Krystal, který byl dějištěm dvoudenní konference, kam se sjely romské ženy z
celé republiky. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený
poslech přejí Jaroslav Sezemský a Anna Poláková.
=[ Reportáž ]=
Na českém velvyslanectví v USA jsou k vidění fotografie českých Romů
Na českém velvyslanectví ve Spojených státech je pro Američany otevřena
výstava uměleckých fotografií úspěšných českých Romů. Americký fotograf Chad
Evans Wyatt na ní představuje romskou takzvanou střední vrstvu, která se v
tichosti rodí v Česku. O smyslu unikátního projektu nazvaného Romské
obrození informuje z Washingtonu náš zpravodaj Alexandr Pícha.
Ať již máte bílou pleť, nebo jste Rom, Romka, kolik znáte romských právníků,
novinářů, lékařů, policejních důstojníků, nebo třeba bankovních úředníků, a
jak často vidíte Romy v českých televizních seriálech? Skoro nikdy, jakoby u
nás nežili, a ani nám to nepřipadá divné. Americkému fotografovi Chadu
Evansovi Wyattovi to však připadalo divné, protože je v Česku fotografoval,
a rozhodl se proto fotografovat jejich umělecké portréty, abychom úspěšné
Romy viděli i my.
"Romové mi říkali, že se cítí ignorováni jako úspěšní lidé ze
střední třídy, jakoby nepatřili do společnosti. Když jsem je ale chtěl
fotografovat, někteří to sami odmítali. Našel jsem právníky a doktory, kteří
nechtěli být fotografováni. Někteří se báli ztráty soukromí, ale někteří
nechtěli být považováni za Romy, aby neměli problémy v práci. Z praktických
důvodu se prostě snažili změnit v bílé ."
Autor výstavy na českém velvyslanectví ve Washingtonu se zdráhal doporučit
Česku model pozitivního afirmativního přístupu, který byl v Americe
významným prostředkem boje proti rasové segregaci. Podle jeho názoru by naši
ne-Romové měli přirozeně akceptovat úspěšné Romy a dát jim všechny
šance, tak jako americká společnost ke svému prospěchu těží z úspěšných lidí
všech ras a národností. A jak jsou na tom Romové v Americe?
"Američané také mají mnoho stereotypů. V Americe je to velká
senzace, když se nějaká velká cikánská rodina vydá kočovat po Spojených
státech. Úspěšní Romové jsou v Americe akceptováni stejně jako třeba
Mexičané nebo Pákistánci, nesnaží se ale vyčnívat. Když potkáte Roma v New
Yorku, ani nepoznáte, že je to Rom."
Do New Yorku na Kolumbijskou universitu se výstava uměleckých fotografií
našich úspěšných Romů přesune začátkem dubna. Unikátní projekt Chada Evanse
Wyatta podpořila velvyslanectví České republiky i Spojených států v obou
zemích a podílelo se na něm i naše ministerstvo kultury a další instituce a
soukromé společnosti.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina Dhoad - Romové z Rádžasthánu vystoupila v Národním divadle
Minulý týden v rámci festivalu Otevřená náruč vystupovali v pražském
Národním divadle romští umělci z Indie. Jejich skupina má název Dhoad
- Gypsies of Rajasthan a jsou v ní zastoupeni hinduisté i muslimové,
hudebníci i akrobati. Koncert skupiny je zároveň duchovním obřadem, hudebním
divadlem i velkolepou podívanou. Více - Jana Šustová.
Členové skupiny Dhoad pocházejí z pouště Thar, která leží ve spolkovém státě
Rádžasthán na severozápadě Indie. Rádžasthán je vyprahlý kraj, a přesto je
původním domovem Romů, ale také zemí hudby, fakírů, maharadžů a jejich
paláců. Žilo v něm mnoho trubadurů a hudebníků, kteří chodili od města k
městu, aby rozveselovali prince a kurtizány. Rádžasthán je zemí duchovních a
hudebních tradic. Umění se v něm předává z otců na syny už po mnoho
generací. Tak tomu bylo i v rodině Rahise Bhartiho, který skupinu Dhoad
- Romové z Rádžasthánu založil.
"Já pocházím z muzikantské rodiny, kde se už po sedm generací
všichni věnují hudbě."
Rahis Bharti, zakladatel a vedoucí skupiny Dhoad, hraje na indické bubínky
tabla. Se stejným nástrojem vystupuje i jeho mladší bratr, dvacetiletý
virtuóz Amarat Hussain. Zbývající sestavu skupiny tvoří indické tradiční
nástroje, například přenosné harmonium, housle sarangi, brumle či indické
kastaněty. Kromě hudebníků se skupinou vystupuje také krásná tanečnice a
fakír ignorující oheň i gravitaci. A kdy vznikla tato skupina? Na to jsem se
zeptala Rahise Bhartiho:
"Je to pět let, co jsem založil skupinu Dhoad - Romové z
Rádžasthánu a od té doby jezdíme po celém světě - po Asii, Africe,
Severní Americe, Evropě... Každý rok jsme tak osm, devět měsíců na cestě
jako nomádi.
V jaké zemi žijí členové Vaší skupiny?
"Všichni pocházíme z Rádžasthánu v Indii, ale já sám žiji většinu
času ve Francii nedaleko Paříže."
Jak jste přišel na myšlenku prezentovat hudbu z Rádžasthánu v Evropě?
"Když jsem před pěti lety přišel do Francie, spolupracoval jsem se
spoustou hudebníků z Itálie, Španělska a Francie. Hrál jsem na tabla. Ale
pak jsem si řekl: Proč bych nepřivezl do Francie svou vlastní tradiční hudbu
a kulturu z Rádžasthánu? Proč bych nemohl představit různé barvy
Rádžasthánu? A tak jsem přivezl členy své rodiny, kde je každý muzikantem,
čímž vznikla skupina Romové z Rádžasthánu, která je teď už hodně
známá."
Jakou hudbu hrajete - skládáte vlastní skladby anebo hrajete
tradiční písně?
"Hrajeme tradiční hudbu, ale také hodně vyvíjíme, děláme různé
aranže a různé kreace, když vystupujeme s hudbou z Rádžasthánu."
Má na Vaši hudbu nějaký vliv náboženství?
"Jistě. V Indii jsou důležitá dvě náboženství: hinduismus a islám.
A v naší skupině jsou tato dvě náboženství společně zastoupena, čímž chceme
říct, že v hudbě nejsou hranice, že máme stejné srdce. Indie je hinduistická
a také muslimská země a obě náboženství se projevují v kultuře a hrají
důležitou roli v životě indických hudebníků."
Zpíváte také nějaké náboženské písně?
"Ano, zpíváme jednu rádžasthánskou píseň, která je písní všech
Romů, hinduistů i muslimů. Zpívají ji každý rok a vyjadřují v ní všechna
přání."
Jsou všichni členové vaší skupiny Romové?
"Ano, jsou. Máme šest hudebníků, jednu tanečnici a jednoho fakíra.
Fakír tančí na skleněných střepech, na břitech šavlí, na hrotech hřebíků a
pojídá oheň. Tanečnice pochází ze starobylé kasty Romů a podle indické
filosofie tančí tance, kterými se zaklínali hadi, a tančí také duchovní
tance Rádžasthánu. Kromě toho při vystoupeních nechybí kastaněty, gamba, je
to hodně různorodé. Jsou to opravdu hodně pestrá představení."
Tanečnice skupiny Dhoad se jmenuje Leela Kumari a pochází z kasty Saperů,
kteří jsou známí jako zaklínači hadů. Přestože její pohyby i kostýmy mají
své kořeny v Indii, okamžitě evokují tanec evropských Romů. Náměty jejích
sólových výstupů pocházejí z hindské mytologie, včetně kroužení Královské
kobry, která je v Indii strážcem duchovní pravdy.
Skupina Dhoad svými vystoupeními okouzlila mezinárodní publikum -
například v roce 2004 vystupovala na olympiádě v Athénách a v roce 2000 na
Expo v Hannoveru. Vedoucí skupiny Rahis Bharti jmenoval i řadu festivalů, na
kterých se svými kolegy účinkoval:
"Hráli jsme na nomádském festivalu v Bastii na Korsice, na
festivalu Sfints v Belgii, na Szigetu v Budapešti, hráli jsme v Severní
Americe, na Festivalu world music v Kanadě, na festivalu Bout du Monde ve
Francii a dalších. Hráli jsme na všech důležitých a nejprestižnějších
festivalech Evropy."
To jsou všechno festivaly romské hudby?
"To jsou buď festivaly world music anebo festivaly romské
hudby."
Vy sám jste navíc ještě členem mezinárodního tělesa Orchestra di Piazza
Vittorio. Co to je za orchestr?
"To je mezinárodní orchestr, který sídlí v Římě. Je v něm patnáct
muzikantů z různých zemí, kteří pracují společně, a já tam reprezentuji
Indii."
Z jakých národů pocházejí jeho členové?
"Jsou tam hudebníci z Itálie, Španělska, Kuby, Afriky, Indie,
Maroka, Tuniska - z různých zemí."
V České republice vystupovala skupina Dhoad poprvé a to rovnou na prknech
Zlaté kapličky. Zaplněné hlediště a neutuchající potlesk byly znamením, že
se její vystoupení líbilo.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rada vlády pro národnostní menšiny kritizuje Českou televizi za
zpracovávání pořadů o menšinách
Rada vlády pro národnostní menšiny kritizuje Českou televizi za
zpracovávání pořadů o menšinách. Podle rady je důležité, aby se na
minoritním vysílání a pořadech podíleli samotní příslušníci těchto komunit,
kteří dodají vyvážený pohled. Jak Janu Mišurcovi řekl v rozhovoru šéf
zmíněné rady, Tomáš Kraus, Romové by měli mít také své pravidelné vysílání.
"Já bych tlumočil spíše názor pracovní skupiny Rady vlády pro
národnosti, která pracuje přibližně dva roky. Ano zdá se, že prostor pro
vysílání národnostně menšinové je, otázkou ovšem zůstává, jak je využit.
Takže naše připomínky se ani tak netýkaly dostatečnosti nebo nedostatečnosti
tohoto prostoru, jako spíše nejen kvality, ale řekněme formátu tohoto
vysílání a také řekněme záběru tohoto vysílání, protože to je věc, která je
někdy ne zcela jednoznačná i v rámci té které národností menšiny."
Často se tady zmiňují Romové, kteří dříve měli v televizi svůj vlastní
pořad, pořad byl poté zrušen. Jaký je váš názor? Je dán Romům dostatečný
prostor v České televizi?
"Já můžu opět pouze tlumočit názor rady, respektive pracovní
skupiny. Tam bylo konstatováno, že takovýto pořad existoval, že dokonce
vznikal ve spolupráci s jednotlivými romskými redaktory a od této praxe bylo
bohužel před několika lety upuštěno. Takže v současné době samozřejmě jsou
určité formáty, které se věnují romské problematice, ale nejsou utvářeny ve
spolupráci přímo s těmi konkrétními lidmi, konkrétními představiteli
komunity, ale spíše seshora, když to řeknu takhle ošklivě. Nicméně i zde je
určitý prostor pro to, aby se došlo k nějakému konsensuálnímu názoru, aby se
vylepšila spolupráce ke spokojenosti všech."
Tak tedy samostatný pořad pro Romy ano nebo ne?
"Já si myslím, že ano. To je právě praxe, která byla, která
existovala, byla opuštěna. Pokud vím o stanovisku romských institucí, tak to
určitě uvítají."
Myslíte si, že ať již pro romskou menšinu či židovskou komunitu, bude
prostor právě při zavedení digitálního vysílání, že by se ta situace
zlepšila?
"Jsme přesvědčeni o tom, že zde od roku 2007 a možná i dřív v
letošním roce vznikne jakási poptávka. Nemusí to být vysloveně formát
nějakého magazínu, mohou to být pořady, které poběží v rámci celého
programového spektra, mohou to být ale i pořady, které se kupříkladu budou
zabývat jenom vzděláváním. To pokud vím, je také plánován od roku 2007 jeden
samostatný vzdělávací kanál. Co se týče židovské komunity, ale samozřejmě
také té romské, tak tam se promítá problematika holocaustu. A z našeho
pohledu by takováto záležitost byla zcela prioritní, kdyby se dostala do
osnovy programu, protože to je věc o kterou se snažíme dlouhodobě, nejen ve
veřejnoprávní televizi, nejenom v rozhlase, ale také například při tvorbě
školních osnov, při udělování licencí učebnicím, které poté slouží k výuce
na základních a středních školách. Takže určitě bychom tuhle záležitost
velmi uvítali a naopak právě zde nabízíme naši spolupráci."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
O životě v Romských ghetech se mohou dozvědět návštěvníci koncertní série
nazvané Likviduj! - Tour, kterou ku příležitosti vydání nového alba
uspořádají muzikanti z romské kapely Gulo Čar. Jak řekl novinářům Martin
Šimáček ze společnosti Člověk v tísni, vyrostli v jednom z takových ghet v
Brně a proto o něm mohou dát svědectví. Turné k desce Gipsy Goes to
Hollywood začalo dnes a potrvá do konce dubna.
Zástupci německých Romů a Sintů vyhlásili protestní stanovisko proti Íránu,
když íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad označil nacistický holocaust za
"mýtus". Předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů
Romani Rose napsal v dopise íránském velvyslanci, že vláda v Teheránu musí
respektovat tato historická fakta, jestliže chce být součástí mezinárodního
společenství. Rose také vyjádřil solidaritu se židovskými společenstvími v
Německu.
Sdružení Dženo vyhlašuje výběrové řízení pro roční kurz žurnalistického
minima, určený Romům od 18 do 35 let z Prahy. Požadavkem je ukončené
vzdělání minimálně na úrovni SOU, čistý trestní rejstřík a strukturovaný
životopis a motivační dopis, z něhož bude zřejmé, proč se chcete stát
novinářem. Dopis se životopisem posílejte nejpozději do 15. dubna na adresu
Sdružení Dženo, V Tůních 11, 120 00 Praha 2.
Liberecké Divadlo F. X. Šaldy pořádá v neděli 19. února od 15. hodin
koncert Cimbálové muziky Dušana Kotlára. Kapela tak připomene 25 let od
svého založení. Na koncertu vystoupí mimo jiné sólista Národního divadla v
Praze Luděk Vele.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské ženy upozorňují na problémy českých Romů
Romské ženy rozeslaly tento týden vládě, parlamentu, ministerstvům, krajům i
obcím společné prohlášení, v němž upozorňují na problémy, s nimiž se čeští
Romové potýkají. Navrhují také některá řešení a tento dokument, který
schválilo 80 romských žen budou prezentovat 20. února v Evropském
Parlamentu. Dokument je výsledkem dvoudenní celostátní konference, která se
uskutečnila minulý víkend v Praze. Více už pověděla Marii Vrábelové jedna z
organizátorek Marta Hudečková ze ženské organizace Manushe.
"Já jsem velice překvapená, měla jsem velké obavy, jak to
dopadne, protože tolik žen, když se sejde, jaké budou názory, jaké budou
reakce. A odměnou za to je jeden z prvků, že ženy mají zájem pracovat, že
chtějí ženské organizace, které tady chybí. Ženská organizace Manushe
nestíhá pokrýt všechny zájemkyně, které se nám hlásí."
Budete pokračovat?
"Ano, budeme pokračovat, ty ženy mají zájem. My to nemůže nechat
jenom u toho, že jsme tady seděly"
Hosty tady byly i ženy ze Slovenska. Jaká je tam zhruba situace a chtějí
nějakým způsobem spolupracovat s českými romskými ženami?
"Ta spolupráce již vznikla v loňském roce, protože ten zájem je i
tam. Jejich situace je obdobná jako v našich zemích. Potýkají se opravdu s
problémy, ať již diskriminačními, nebo s legislativou, s těmi problémy,
které bolí nás, naše matky, bolí i ty slovenské."
Připojily se k závěrečné zprávě?
"Ano, samozřejmě, připojily se, protože ty problémy je tíží
stejně jako nás a chtějí s tím něco udělat."
Martina Horváthová, Slovo 21: Vy jste organizovaly konferenci. Co mělo
být výsledkem a co se splnilo?
"Výsledkem měla být doporučení v oblastech, které konference
zahrnovala. To znamená v oblasti zdravotnictví, nebo zdraví romské populace,
vzdělání, vzdělávání, účasti romských žen ve společnosti a životních
podmínek Romů. Myslím si, že záměr se podařil výborně, vznikne dokument,
který bude postoupen státním institucím, bude prezentován v Evropském
parlamentu a bude také rozeslán formou tiskové zprávy médiím."
Řešil se i nějaký problém, co se týče regionů?
"Já si myslím, že všechny ty problémy se dotýkají regionů, jelikož
ta situace je určitě víceméně stejná, ale někde to je horší, někde lepší, a
protože tu byly ženy z celé České republiky, z různých regionů, takže
samozřejmě jsme se dotkly regionální tematiky a v rámci tématu žena ve
společnosti jsme se také soustředily na uplatnění romských žen v regionální
politice."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Měl by se zvýšit počet asistentů z řad Romů se zaměřením na prevenci a zdravotní problematiku
Konference romských žen měla v náplni čtyři pracovní skupiny. Jedna z nich
se věnovala zdravotnictví. Hlavní problém je v nedůvěře Romů k lékařům.
Zanedbávají tím pádem i důležité preventivní prohlídky, které mohou včas
odhalit vážnější onemocnění. Účastnice navrhly, aby se zvýšil počet
asistentů z řad Romů se zaměřením na prevenci a zdravotní problematiku. O
čem se dále diskutovalo nám řekla Marie Gailová ze sdružení Romodrom.
"Mluvily jsme o zdraví romských žen. Téma bylo strava, našly jsme
si na internetu gen hladu, to bylo velké kontroverzní téma. O tom, že Romové
a Romky více trpí cukrovkou, mají větší sklon k rakovině tlustého střeva.
Dále jsme mluvily o tom, jak by Romky neměly kouřit během těhotenství, to
bylo také velmi kontroverzní téma, protože Romky o tom většinou nemají
informace. Tak jsem se o tom bavily a výsledek byl takový, že ženy by neměly
být zodpovědné jen samy za sebe, ale hlavně za to dítě."
Sterilizace romských žen je asi samostatné téma, chcete se tomu věnovat?
"Vím, že v Ostravě si Romky udělaly sdružení a věnují se pouze
sterilizaci. Monitorují situaci, kolika Romkám se to stalo a chtějí
odškodnění za to, že se jim to stalo, že nebyly dobře informovány, že
nemohou mít další děti, že to je pro ně velice frustrující situace,
specielně v romských rodinách, kde ti muži čekají, že budou mít syna. Když
tam syn není a tohle se stane nějaký ženský, pak z toho má opravdu
trauma."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S jakými problémy se potýkají romské ženy?
Vraťme se ještě jednou ke konferenci romských žen. Samozřejmě se také hodně
hovořilo o postavení romských žen ve společnosti. S jakými problémy se
potýkají a co je hlavně trápí shrnula Iveta Demeterová, šéfredaktorka
internetového Rádia Rota.
Co romské ženy pálí?
"Úplně obyčejné věci. Ony mají strach, ony mají strach o své děti,
mají strach vyjít na ulici, mají obavu jít do krámu, aby se na ně
nepřilepila nějaká ochranka, protože jsou tmavé."
Našly jste nějaké řešení, co by se dalo dělat?
"Zde probíhaly čtyři workshopy, z každého workshopu facilitátor,
který jej vedl, udělal výtah, který byl přečten před všemi účastnicemi a
zpětně účastnice, řekly: "To se mi nelíbí, to tam
nedávejte", nebo naopak přišly se skvělým nápadem, který obohatil
další závěry. Jednalo se o zdravotnictví, o bydlení, hlavním tématem, co nás
hodně pálí, je také nezaměstnanost, hovořilo se o matkách, které jsou na
mateřské dovolené, o zakládání mateřských center. Ale úplně základní otázka
je lidský strach matky. Nelíbí se nám, jak s námi zacházejí na úřadech, když
přijdeme k doktorovi, ve školství. Jak se kolikrát chovají kantoři k dětem,
nebo když rodič jde ke konzultaci, tak s ním hovoří tak, že jej ten kantor
zatlačí do kouta, kam on chce."
Očekáváte od toho, že by se dalo něco změnit, když budete takto držet
pohromadě?
"Já si myslím, že určitě, právě proto jsme se tady sešly, abychom
to vše změnily. Nechceme být k tomu všemu laxní. A myslím si, že stovka žen,
to už je nějaké číslo, které něco zmůže. Byly zde i ženy, které pracují na
určitých vyšších postech, bylo zde hodně zástupkyň, které pracují jako
terénní sociální pracovnice, byly tady kuchařky, byly zde i ženy
nezaměstnané. Měly jsme zastoupení veškeré romské populace žen a myslím si,
že to, co se dalo dohromady, vypovídá o tom, jaké jsou potřeby romské matky,
že není jiná, ale má možná více problémů. Možná obraz romské ženy vnímá
majorita zcela odlišně, než když si představí matku, ženu, babičku z
majoritní společnosti."
Budete mezi sebou komunikovat?
"Myslím si, že určitě, protože nemá cenu, když už jsme něco takto
dobře začaly, abychom od toho upouštěly. Toto je první krok a je důležité,
že se uskutečnil. Budeme tím tlačit na vládu, na samosprávu a to je ten
první krok. My se nedáme, my jsme zde pro to, abychom bojovaly, aby se o nás
vědělo, že také něco zvládneme."
To byla slova šéfredaktorky Rádia Rota Ivety Demeterové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 10. února už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren . Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|